Ročník
XXIII. (1999)
Pořadové číslo 298. |
|
Mariánské Lázně
30.
prosince 1999 |
Z historie místních novin |
Z historie místních novin
Marienbader Zeitung 1874 - 1941
Výtahy z novin v Hamelikách Jaro Miškovský (1932) Válečný pomník "Arcivévoda Rainer" Masaryk vícekrát v Mariánských Lázních ? Před 60 lety tragicky zemřel ve Vídni slavný oční profesor
Anton ELSCHNIG Ing. Richard Švandrlík S Novým rokem hodnotí se starý rok 1904
(Mbd. Zeitung
1.ledna 1905) Různé zprávy z 22.ledna (Mbd.Zeitung 22.ledna 1905)
Na rok 1905 je ohlášen znovu anglický král Eduard VII., dále perský šach a
portugalský král. l Zemřel Karel Hanika z domu NEPTUN (dnes Oradour), věk 61
let, člen mnoha spolků. Na jeho pohřbu byl i princ Schönburg, všechno
úřednictvo z Kladské, dále od Metternicha, mužský pěvecký spolek,
Liedertafel, spolek veteránů arcivévody Rainera I., válečný korpus
arcivévody Ferdinanda Karla, sportovní spolky atd.atd.
l Znovu se jedná o
plánu postavit pomník J.W.Goethovi a připomínají se k tomu trefná slova
samotného básníka:"Der Worte sind genug geschrieben, nun lasset uns endlich
Taten sehen!" Je to dluh, který budou muset splatit až vnukové. Stůl
Stammtisch Fidlovačka poslal 2000 K na stavbu Goethova pomníku v Mariánských
Lázních a ve sbírce na pomník je nutno pokračovat. l Plány zavlažování a
hnojení pozemků u Hamrnického dvora rozvíjí Ing.PETERS. Sem by byla vyvedena
kanalizace města. Ze Šenova je odtok 3-4 hektolitry, a tak by muselo být
jímáno 3000 hektolitrů v šesti komorách. To by vyžadovalo nejméně 2000 m²
plochy a náklad 80 až 100 000 K. l V roce 1904 bylo policejně zajištěno 929
osob, z toho 52 předáno okresnímu osudu a 135 výstrkem z Mariánských Lázní.
l Noviny z 29.ledna znovu píší o odpadovém systému ve městě a k tomu uvažováno
o využití Ferdinandova rybníku. V novinách z 12.2.1905 pokračuje pak článek
o odpadních vodách v městě. l Dokončovaná novostavba čp.382 Johanna Krause
nazvána ASGARD. l Nová dostavovaná klášterní budova, architekt Josef Schaffer,
bude nazvána oficiálně KLOSTERHOF (Klášterní dvůr, nakonec to však byla
Brunneninspektion - děkanství).
Závody tlouštíků (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905) Zdeněk Buchtele - Richard Švandrlík Kde ležela původní hranice Čech v 10.století ? - Hranici Čech tvořil místy
nepropustný "pomezní hvozd" - prales, kterým procházely stezky, spojující
sousední země. Hranicí byl původně prales v celém rozsahu, pokud na něj
nenarazila kolonizace z obou stran. Ideální čarou hranice byl střed
pomezního hvozdu, jak se uvádí v listinách o hranici pražského biskupství
(od 973): " …usque ad m e d i a m silvam qua Boemia limitatur." Jednalo se o
západní okraj Slavkovského lesa pokračující po hřebeni Českého lesa přes
Dyleň na jihovýchod. K Čechám patřil původně "Lubský újezd", který přenechal
český panovník 1165 waldsassenským cisterciákům. Chebsko na západ odtud již
k Čechám nepatřilo. Když 973 vzniklo pražské biskupství, oddělilo se od
řezenské diecéze Chebsko zůstalo pod Řeznem. Tím byli chebští Slované
izolováni při postupu německé kolonizace. - Známá zprava o pokřtění 14
českých vůdců ("duces") 1.ledna 845 v Řezně neuvádí bohužel žádné jméno. V
té době bylo celé Chebsko ještě slovanské s obyvatelstvem českého a srbského
původu. Proto je pravděpodobné, že šlo o "vůdce" ze západu a severozápadu
Čech. Dvěstěpadesát let dnešního barokního kostela v Pístově
HAMELIKA, vlastivědné materiály
z Mariánskolázeňska. připravil Ing. Richard Švandrlík. Číslo 12.
Hameliky XXIII. ročníku - 1999 (pořadové číslo 298.), Mariánské Lázně -
vyšlo 30. prosince 1999.
Mariánské Lázně před sto lety (1883-1983) (HAMELIKA čís.6/1983 str. 97-120)
Mariánské Lázně od počátku roku 1883 do zahájení sezóny
l Spolkaření a spolkový
život l Procházka městem před sezónou
l Dubnové zasedání městského kolegia
l Slavná sezöna 1883 - 9 077 hostů!
l Divadlo l Z městského života
l Věrný přítel Mariánských
Lázní píše do novin l Městské volby 1883y
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1901
(HAMELIKA čís.1/1999
str.4-7, HAMELIKA čís.1/1984 str.9-12)
Oeserovo elektrické divadlo l Prodloužení Dunkanovy stezky
l Tělocvična školní
l Železniční trať Schönwehr (Krásný Jez) - Loket dostavěna
l Zakopaný poklad kdesi v
okolí Mariánských Lázní l Shrnutí roku 1901
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1902
(HAMELIKA čís.2/1999
str.7-15, HAMELIKA čís.2/1984 str.26-32)
K některým událostem v roce 1902: Vznik okresního hejtmanství Mariánské Lázně
l
Otevření školy Sever v roce 1902 l
K historii založení pravoslavného kostela l
Úpravy lázeňských zařízení 1901-1902 l
Moderní mlékárna ve dvoře Hammerhof l
Velký
požár domu - dva mrtví l
Shrnutí roku 1902 - město netušilo, že stojí na vrcholu
své slávy
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1903
(HAMELIKA čís.3/1999
str.5-8, HAMELIKA čís.3/1984, str.45-48)
K některým událostem v roce 1903: Z činnosti dobrovolného hasičského sboru 1903
l O činnosti pana radního Arnolda
l Železniční nehoda 21.března 1903
l Shrnutí roku
1903
K některým událostem v roce 1904: Projekty zdrojů užitkové vody 1904
l Kampaň
proti doktoru Mladějovskému l Výlov Regentu
l Případ "Walter"
l Shrnutí roku 1904
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1905
(HAMELIKA čís.12/1999
str.4-18, HAMELIKA čís.7/1985 str.103-116)
Snovým rokem hodnotí se starý rok 1904 l Ředitel Julius Laska vyhrál konkurs v
Řezně l Hodnocení tramvaje
l Zvěř a lednové mrazy l Jednání městských poslanců
l Mariánskolázeňské redukční pilulky
l Sněhová kalamita l Mich.Urban: Národní garda"
l Velké napětí na městském, zasedání 7.ledna 1905
l Různé zprávy z 22.ledna 1905
l Rozpočet města na rok 1905
l K týrání zvířat l Přednáška prof.Jaksche
l Demise vedení
města l Lži a pomluvy l Nádraží v rekonstrukci
l Lázně Sangerberg l Řešení krize vedení
města l Drobné zprávy z března
l Problémy rozšíření přehrady
l Rekonstrukce elektrárny
a jiné l Různé drobné zprávy z dubna 1905
l Kritika hauzírování l Přípravy golfového
hřiště l Pohřeb chudáka l Ustavení spolku majitelů domů
l Otevření sezóny l Kritika,
kritika,kritika - květen l Novinky do nové sezóny
l Nové názvy ulic l Nová Metternichova vyhlídka
l Ještě k zakopanému pokladu z minulosti
l Dopravní nehoda a
střelba l Urození hosté přijíždějí
l Snahy o úplné osamostatnění okresu
l Otevření
golfového hřiště l Změny ve vedení nemocnice
l Jednání Svazu mlékáren l Různé z
července l Tenis, golf a šerm
l Horka a přízrak lázní bez vody
l Přednášky l Dámské
klobouky v divadle l Závody tlouštíků
l Král Eduard VII. v Mariánských Lázních
l Slavnostní otevření golfového hřiště
l Přeložit hudební pavilónek ?
l Sezóna 1905 se
chýlí k závěru a její hodnocení l Zásnuby v Kynžvartě
l K zasypání studen v městě
l Pamflet proti radnímu Schafferovi
l Blíží se volby l Drobnosti ke konci roku
l Hodnocení roku 1905
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1906 (HAMELIKA čís.4/1984
str.62-72, HAMELIKA čís.1/1997)
Výstava v Londýně 1906 l Těžkosti se zásobování vodou
l Vycházková cesta krále
Eduarda VII. l Námořník z Potěmkinu
l Propagace lázní Sangerberg
l Potíže
automobilistů l Marienbader Nachrichten
l Bestiální akt Kohlerů l Aktivita golfového
klubu v Mariánských Lázníchl Sebevražda Itala
l Zavraždil vlastního otce
l Malé
dobrodružství Chebských za hranicemi l Zneužití úřadů
l Eckertovo elektrické divadlo
v Mariánských Lázních l Celkově k roku 1906
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1907
(HAMELIKA čís.5/1984
str.70-87, HAMELIKA čís.2/1997)
Mnoho sněhu koncem února 1907 l Nová ohřívací metoda Křížového pramene
l Smrtelný
pád l O poště v Mariánských Lázních
l K návštěvám Eduarda VII.
l Vybavení
balneologického institutu l Celkově k roku 1907
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1908
(HAMELIKA čís.4/1997
str.8-19, HAMELIKA čís.6/1984 str.99-111)
Před devadesáti lety pokračuje konjunktura Mariánských Lázní
l Dopravní
předpisy z roku 1905 l Vycházková stezka do Michalových Hor
l Kinematografická
představení Royal Bio Co.. a natáčení v Mariánských Lázních
l Velký požár v Sangerbergu
l Z počátků Městského muzea l Chléb pro lázně z Plzně
l Druhá kolej
Cheb-Mariánské Lázně l Vážné projekty dvou železničních tratí
l Hořelo u hasičů l Eckertovo Original-Theatre Edison
l Smrtelný skok koně l Rozprášená skupina pašeráků
l Zavedení hasičských hlásičů
l Česká vlajka - "neslýchaná" provokace
l O městské
policii l "Sexuální život naší doby"
l Opakované zemětřesení l Hodnocení roku 1908
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1909
(HAMELIKA čís.7/1997
str.12-15, HAMELIKA čís.7/1984 str.119-126)
Před devadesáti lety pokračuje konjunktura Mariánských Lázní
l Hans Haubner
kontra okresní hejtman l Pyroman nebo žhář
l Pochvalná slova krále Eduarda VII.
l Ustanovení inspektora pramenů
l Indický nabob v Karlových Varech
l Mužský pěvecký
sbor byl založen 1839 l Uranová ložiska u Mariánských Lázní
l K pobytu krále Eduarda
VII. v roce 1909 l Hodnocení roku 1909
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1910 (HAMELIKA čís.9/1997
str.9-15, HAMELIKA čís.7/1984 str.127-134)
Požáry v Hleďsebi a v Klimentově l Sáňkování hlavním zimním sportem do roku 1914
l Emil Baruch hoteliér l Třetí lékárna v Mariánských Lázních
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1911
(HAMELIKA čís.1/1998
str.3-9, HAMELIKA čís.1/1985, str.3-8)
Plány velkého koupaliště a historie prvního koupaliště KIESELMÜHLE
l Velký obraz
města z roku 1911, dnes ve vestibulu muzea l Tomáš Alva Edison v Mariánských
Lázních l Velký požár v Sangerberku (Prameny)
l Tečka za dopravní nehodou okresního
hejtmana l Konference o zdvojkolejnění tratí PLZEŇ-CHEB
l CELKEM k roku 1911
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1912
(HAMELIKA čís.4/1998
str.5-14, HAMELIKA čís.2/1985, str.22-31)
Mateřské školky v Mariánských Lázních l Kolbenschlag alias Kontinental alias
Slovanský dům alias Helvetia l Otevření dolů v Chodové Plané
l Zámořský parník
jménem Mariánské Lázně l Masopustní číslo novin Marienbader Zeitung
l Z historie
podchycení a stáčení Křížového pramene l Kdo byl Severin Würfel ?
l Norbert Hochsieder l První letadlo na mariánskolázeňském nebi
l 40 let hotelu PANORAMA
l Celkově k roku 1912
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1913
(HAMELIKA čís.10/1998
str.3-10, HAMELIKA čís.3/1985, str.44-52)
Spor o kvalitu Mariánskolázeňských pastilek
l Výlov Regentu 14.10.1913
l Odhalení
pomníku doktoru Herzigovi l Postup přestavby Křížového pramene
l 40 let Marienbader
Zeitung 1873-1913 l Přemostění potoka u Buen Retiro
l Císařská jubilejní kašna na
Dolním náměstí l Parní prádelna ve Velké Hleďsebi
l Odhalení hochštapleři l Celkově k
roku 1913
Ročníky mariánskolázeňských novin "Marienbader Zeitung", archivované v
Mariánskolázeňském muzeu, byly ještě v době okresu Mariánské Lázně beze sporu
úplné. Před mnoha lety kdosi neznámý si dlouhodobě vypůjčil ročníky 1914 až 1923
a po letech je vrátil omylem do Okresního archivu v Chebu, nikoliv zpět do
muzea. V letech 1991-1993 jsme proto jednali s doktorem Boháčem, ředitelem
Okresního archivu v Chebu, o navrácení mariánskolázeňských ročníků. Marně.
Ředitel Boháč odmítl ročníky vrátit a nakonec je pouze zapůjčil jako výpůjčku.
Dnes chybí i poslední válečné exempláře mariánskolázeňských novin, takže není
přesně známo datum ukončení tisku.
"Onehdy zahlédli jsme na kolonádě v Mariánských Lázních muže s povstaleckým
širákem na hlavě. Byl to spisovatel Michal MAREŠ, jinak žurnalista, cestovatel,
paštikář a domácí pán vily "Mareš", dříve "Unger". Mareš koupil vilu v dražbě po
svým bývalém společníku Ungrovi, když spolu přestali vyrábět paštiky a na
podniku zúčastněný Mareš si zlomil nohu. Jednou to bylo doopravdy, upadnuv zcela
střízliv na náledí na dvoře vily Unger, podruhé obrazně, když přišel o svůj
podíl na obchodě ve výši 100 000 Kč. První zlomení nohy se nedalo odčinit a
Mareš si je odležel v nemocnici v Mariánských Lázních. Jako reformátor přitom
vypracoval velkolepý, ale neuskutečnitelný návrh na zřízení léčebných lázní pro
zimní období. Zároveň se stal opatrnějším na končetiny a nežli by si zlomil nohu
podruhé, koupil raději Ungrovu vilu i s příslušenstvím. Podivným řízením osudu
přichází slepý k houslím, nyní paštikář-spisovatel k vile.
Michal Mareš razil totiž jako humorista název "básník-klobásník" a jmenoval
několik příkladů, kdy slavní spisovatelé vyráběli požitky, jako Bocaccio, který
byl cukrářem.
Zakoupením vily získal Mareš svůj "pied-á-terre" v Mariánských Lázních a druhou
nohou byl v Praze.
Kdyby - chraň Pámbu! - chodil jen o jedné noze, musel by přeskakovat z místa na
místo. A kdyby byl dokonce beznohý, což mu do smrti nepřejeme, nemohl by vůbec
mít žádné "pied-á-terre" (francouzský výraz pro přechodné obydlí).
Po kolonádě Mareš tedy vykračoval oběma nohama či chcete-li, nechával vždy jednu
nohu pozadu. To ovšem neubíralo dojmu na jeho vystupování. Bohémský spisovatel
na letním bytě v Mariánských Lázních a k tomu ještě pod vlastní střechou (tedy
nejen střechou jejího širokého klobouku, ale střechou celé vily, je první
vlašťovka lepších poměrů naší bohémy, třebaže letos se vlašťovky chystají
předčasně k odletu…"
Zur bleibenden Erinnerung an das // 60 jährige Reghierungsjubiläum // unseres
erhabenen Monarchen // Seiner Majestät Kaiser Franz Josef I. // in Ehrfurcht
gewidmet von // Erzherzog Ferdinand Karl patriot // Krieger Korps der Kurstadt
// Marienbad."
V blízkosti stával Hanikův pomník z roku 1703. Jeho podstavec tu ještě stojí,
ale socha je uložena na faře nebo v kostele. Podle znamení na pomníku - podkova
na řetězu - byl Adam Hanika, zakladatel pomníku, zřejmě formanem.
Ovesnokladrubskou faru stavěl roku 1830 tepelský stavitel Anton THURNER, který
postavil kromě sloupové haly Křížového pramene také množství domů v Mariánských
Lázních. Ovesnokladrubská škola, též dílo Thurnera, je z roku 1840 a má pamětní
tabuli. V roce 1877 dostala první patro.
Kytička na Elschnigův hrob
Anton ELSCHNIG se narodil 22.srpna 1863 ( obec Leibnitz-Struk), oženil se
28.července 1893 v Štýrském Hradci (Graz), odkud pocházela jeho žena - Emma,
rozená Eichlerová. Narodila se zde 3.ledna 1870 a zemřela v 74 letech, dne
9.ledna 1944. Štýrský Hradec bylo známé univerzitní město (dnes přes 1/4
mil.obyvatel). Elschnigovi měli dvě dcery - Emmu a Martu.
Starší dcera Emma Valentine Elschnigová (* 14.6.1894 Štýrský Hradec) se
provdala 2.dubna 1919 v Praze za MUDr. Hans Kopfa (* 28.3.1890 Praha), který
pocházel z vily KOPF z Mariánských Lázní (čp.93 nad domem Mánes). Měli syna
jménem Johann Bapt. Anton Augustin Kopf (* 13.2.1932 Mariánské Lázně).
KOPFOVI měli v Mariánských Lázních vilu (dnes dům Prokop čp.93 v Úzké ulici)
v poměrně příkré tehdejší Valdštejnské ulici. Je to sousední dům lázeňského
domu MÁNES. Dům byl postaven kol 1870 jako STADT OFEN, ale ještě před rokem
1899 měl již název VILLA KOPF. Parcela domu byla původně o něco výše. Ač se
Hans Kopf narodil v Praze, byl později majitelem tohoto domu čp.93. Kromě
MUDr. Hans Kopfa a manželky Emmy Kopfové-Elschnigové se uvádějí jako
spolumajitelé tohoto domu Auguste Kopfová a Kirschnerovi - Wolfgang,
Liselotte Kirschnerová-Kopfová, Karl Kirschner. Kirschnerovi ovšem nejsou
uváděni jako občasné města !
Dům WIENER HAUS na Goethově náměstí byl postaven roku 1818 Johannem Baierem,
pak majitelé Zeidlerovi, Ingrischovi, Hellerovi, Dr. Max Horowitz. a
poslední majitelem byl dr. NELHIEBEL.
Rodina advokáta JUDr. Otto NELHIEBELA bydlela ještě ve 20.letech v domě
rodiny Uhlířů (čp,.47 dům Chopin), kde měl advokát kanceláře. První žena
JUDr. Nelhiebela byla ovdovělá Andrea Rotterová, jmenovala se za svobodna
Cihlářová. Zemřela ve věku 37 let a je pochována v zadním rohu v evangelické
části mariánskolázeňského hřbitova, těsně před urnovým hájem. Hrob lze dosud
nalézt: má šest kovových kruhů a náhrobek ve tvaru přírodního kamene s
kovovou deskou uvádí zanikající nápis: "Frau Andreé Nelhiebel, verw. Rotter,
geborene Cihlář, Rechtsanwaltgattin, geb. 1.3.1891, gest. 9.4.1928." Její
manžel připsal verš: "Mit deiner Liebe hat mein Leben angefangen, mit deinem
früheren Tod war es vorbei." - S Tvou láskou začal můj život a s Tvou
předčasnou smrtí skončil.
Kol roku 1927 stavěl NELHIEBEL na Bellevue villu čp.236 naproti tenisovým
kurtům (vedle dnešního Bémova domu SKALNÍK), nazval ji VILLA ANDREÉ na
počest své ženy. Až po smrti manželky Andreé (+ v dubnu 1928) kupuje doktor
NELHIEBEL dům čp.13. V prosinci 1930 se znovu žení - v Praze s Marthou
Elschnigovou. Není vyloučeno, že teprve po svatbě zakoupil od Horowitze
Vídeňský dům s čp.13. Původní název domu zůstal do roku 1945, kdy byl
přejmenován na Stockholm, pak lázeňská léčebna Fatra.
Profesor Elschnig vedl v letech 1907 - 1935 německou oční kliniku Karlovy
univerzity v Praze. Podle toho soudíme, že do r. 1906 žili s rodinou ve
Štýrském Hradci a ve Vídni, kde se narodila 1902 mladší dcera.
Pod Elschnigovým vedením 1907-1935 zažila pražská oční klinika období
mimořádného rozkvětu - Elschnig byl jedinečný ve své mnohostranností -
publikoval mnoho odborných prací, klinických studií a pozorování. Jako
operatér získal pražské oční klinice světovou pověst. Léčil mimojiné i
prezidenta ČSR T.G. Masaryka. - Po sedmdesátce se Elschnig usadil v
Mariánských Lázních, kde se věnoval vědecké a publikační činnosti. Byl velký
milovník umění a byl uváděn i v seznamu spolku Altschlaraffia (v němž byl
též např. Ing.Dr. Beno Winter, jeho zeť MUDr. Kopf, doktor Frühauf). Měl
přezdívku "Guck Guck der Mello-Dramatische".
Jezdíval do Prahy i do Vídně a jeho listopadová návštěva Vídně v 1939 - tedy
již po vypuknutí druhé světové války - mu byla osudná. Po jeho tragické
smrti vyšel v novinách Marienbader Zeitung 15.listopadu 1939 nekrolog k
smutečnímu rozloučení s profesorem ve Vídni, jeho urna byla převezena do
Mariánských Lázní a uložena do rodinné hrobky na místním hřbitově. -
Není vyloučeno, že žijí dosud Elschnigovi vnuci, kteří by mohli upřesnit
profesorův životopis a rodinné události.
Pramen:
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1905
(Noviny Marienbader Zeitung vycházely jednou týdně)
Kroniku roku 1904 v Mariánských Lázních po dnech zpracoval Friedrich FISCHL.
Byl to rok, který se zapsal do historie města 14.srpna slavnostní návštěvou
císaře Františka Josefa I. a jeho jednáním s anglickým králem Eduardem VII.
V živé vzpomínce stále zůstává nádherná iluminace města, vyzdobené domy,
triumfální brány, ale i nemalý přírůstek 2000 hostů! V oněch slavných dnech
byl zaměřen tisk světa na Mariánské Lázně. Těch novinářů! Hovořilo se tu
všemi jazyky Evropy.
S tím kontrastují stíny ve vnitřní správě města:
Park si vyžádal enormních nákladů, při čemž přesto trávníky vyschly (byl
suchý rok) a "odešlo" mnoho květinových záhonů. Další náklady padly na
tzv."rekonstrukce" rekonstruovaných parků.
l Suchý rok znovu nastolil problém
vody. Řešení tohoto problému si vyžádalo zase 20000 K na projekty a pro rok
1905 není řešení. l Mnoho stížností bylo na vycházkové cesty v okolí.
Na podzim 1903 bylo zahájeno rozšiřování elektrárny a 31.července 1904 bylo
dokončeno. Ale již 3.srpna 1904 sděluje vedoucí elektrárny, že generátor
bude potřebovat novou rekonstrukci!
V říjnu 1904 zůstalo neukončeno jednání o 200 000 K na pokrytí běžných
výdajů města za poslední čtvrtletí 1904 a první čtvrtletí 1905. De facto šlo
o zhroucení finančního režimu městské rady, která nastoupila s heslem, že
bude šetřit na všech stranách!
Balneologicky je nutné a přesto neprovedené vyvedení Rudolfova pramene na
kolonádu, nové jímání Lesního pramene a zvyšování počtu koupelí.
l Dále je
nezbytná rekonstrukce městského divadla.
V roce 1904 se narodilo v městě 149 dětí, z toho 4 zemřely, dále zemřelo 94
osob, z toho 69 zde bydlících. V nemocnici si poleželo 222 osob.
V roce 1904 byla budována a do sezóny 1905
bude hotova řada nových staveb.
Především jde o hotel FÜRS-TENHOF (dnes Bohemia) od architekta Arnolda
Heymanna, o klášterní budovu (dnes nazývanou děkanství) od architekta Josefa
Schaffera, Cafe MIRAMONTI rovněž od Josefa Schaffera, dům BELVEDERE (čp.16,
rohový dům na Goethově náměstí mezi Paříží a Krivání), Stinglova banka
MERKUR od architekta Arnolda Heymanna. Tento dům čp.25 býval rodný dům
Skalníků nazývaný "Strauss" (R.1904 prodal Albert Skalník, vnuk Václava
Skalníka, rodný dům Oskaru Stinglovi a odstěhoval se do Plané. Tam zemřel
16.října 1913.). l Restem zůstává dokončení
nové kolonády z roku 1889; stará kolonáda v sousedství, kde je mnoho stánků stále přežívá (a přežila do roku
1974 - nová kolonáda už nebyla nikdy dokončena).
Ředitel Julius Laska vyhrál konkurs v Řezně (Mbd.Zeitung 1.ledna 1905)
Julius Laska z Mariánských Lázní vyhrál konkurs na ředitele divadla v Řezně
ze 107 uchazečů - po své 35leté činnosti jako herec, jako režisér a ředitel
divadla. LASKA působil 7 let v Linci, 2 roky v Salzburku, 3 roky v
Innsbrucku a od roku 1889 v Mariánských Lázních, kde se zapsal hluboko do
vzpomínek domácího i mezinárodního publika. V Mariánských Lázních působí již
15 let.
Hodnocení tramvaje (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)
Elektrická dráha města jak se ukazuje, není v zimě rentabilní (jízdenky za
50 % letní ceny). Jízdenka stojí 10 haléřů na Šenov a 20 haléřů nahoru na
konečnou u Nizzy. V prosinci 1904 bylo přepraveno 8936 osob za 1298 K 30
haléřů. Celkem v oce 1904 bylo přepraveno 288 239 osob za 63 662 K 80
haléřů. Tramvaj neměla žádnou havárii ani výpadek delší 3 hodiny. Celkem
byla 4 zpoždění vlivem sněhu a jednou 40 minut kvůli povětří. Tramvaj měla
48 966 jízd a přitom objela třikrát zeměkouli - ujela téměř 120 000
kilometrů. V roce 1904 bylo 102 dnů krásně, 109 dnů zataženo, 155 dnů se
srážkami a 16 dnů povětří. Nejvyšší teploty byly v dnech 23.7. a 25.7. a
6.8.1904, kdy bylo 41°C !! Největší zima byla 23.prosince 1904 -15°C pod
nulou. Nejvíce lidí bylo přepraveno 16.srpna - 5779 osob, nejméně
26.listopadu - 207 osob. l Zkušebně se zavádějí předplatné jízdenky na rok
1905.
Zvěř a lednové mrazy (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)
Lednové mrazy zanechávají za sebou všude v lesích stopy smrti. Ptáci -
konopka, čermáček (červenka, střízlík) hledají potravu a bojují o svoji
záchranu. Hlad je zbavuje strachu. Nejsou to však jen divoké kočky, proti
kterým je vyhlášena válka od lidí. Je to sám člověk, který využívá mrazů a
zločinnou rukou chytá tyto ptáky do lapacích zařízení. Různá individua,
štítící se poctivé práce, procházejí lesem, chytají ptactvo, dávají je do
pytlů a snědí je. Proti takovým lidským "hyenám" jsou současné zákony příliš
mírné, bylo by třeba ostřejších trestů a zřídit "pracovní domy". Proto mohou
dosud klidně provozovat odchyt pomocí vějiček, ok, pastí, osidel a hnízd.
Jednání městských poslanců (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)
Konalo se 7.ledna a mělo na pořadu: 1. zprávu o použití lázeňského fondu k
obecním výdajům mezi městem a klášterem Teplou, 2. zprávu o jednání s
klášterem Teplá o založení sběrného rybníka nad přehradou. Opat Helmer
sdělil, že nejmenoval doktora Zintla zástupcem v jednání, protože na to nemá
právo.
Mariánskolázeňské redukční pilulky (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)
Prodávané v ostré konkurenci BARNAY proti BARNAI, poškozují dobré jméno
Mariánský, protože jsou zdraví škodlivé. Sdělení redakce Marienbader Zeitung.
Sněhová kalamita (Mbd.Zeitung 15.ledna 1905)
Vlak mezi Mrázovem a Teplou zůstal viset ve sněhové závěji jeden a půl
hodiny. Cestující si přestoupili v Teplé do vlaků opačných směrů.
Michael URBAN uvádí článek "Národní garda v Mariánských Lázních 1848" (Mbd.Zeitung
8.1.1905)
Velké napětí na městském zasedání 7.ledna 1905 (Mbd.Zeitung 15.ledna 1905)
Zasedání 7. ledna bylo ve znamení souboje mezi starostou doktorem NADLEREM a
Josefem SCHAFFEREM (zástupcem kláštera). Šlo o omyly v zápise z 24.října.
Například návrh Schafferův, aby každý člen kolegia měl k dispozici k
nahlédnutí městské knihy, byl schválen nikoliv sedmi, ale jedenácti hlasy a
po novém hlasování dokonce 12 hlasy! l Na obecné výdaje bylo povoleno vzít
peníze z lázeňského fondu ("kurfond"), ale klášter nepovažuje mnohé z výdajů
za "obecné". Obecným účelům lázní slouží kolonáda, pavilóny a minerální
prameny. Zde je zapotřebí nových rekonstrukcí a nových jímání pramenů, a to
dosud platil klášter Teplá ze svého. Proto nyní, při pokračování dostavby
kolonády a u nového jímání Křížového pramene musí přispět také obec a
nikoliv pouze klášter! l Mnohé se přijímá bez diskuse a redakce místních novin
kritizuje: "Bez debaty se přijímají zásadní věci, zatímco o maličkostech se
diskutuje bez užitku dlouhé hodiny !!!"
Radní GRIMME uvedl, že příjmy v letech 1898-1903 stoupaly tak, že mohly být
výdaje uhrazovány - v těch letech stoupl výběr lázeňské taxy o 80 000 K.
Proti roku 1890 stouply příjmy o 244 000 K. Přesto činila ztráta obecního
jmění v roce 1903 již 93 tisíc K a nekrytý schodek kurfondu je 162 000 K !!!
Takže vlastně všechno, co bylo investováno, zůstává nekryto. V roce 1903
založil zahradník SWENSON park a už koncem června byl hotov. Stejného roku
figurují výdaje na udržení parku 74 000 K - což je lehkomyslnost !!!
l Napětí
se týkalo i jednání s klášterem o přehradě. Klášter poskytl na 25 let
nájemné 300 K za bezplatné dodávky vody pro klášterní majetky v městě,
současné i budoucí. Radní GRIMME se ohrazuje proti "budoucím", což může
zahrnovat velice mnoho !
Rozpočet města na rok 1905 (Mbd.Zeitung 5.února 1905)
Přetištěn rozpočet a preliminace kurfondu, elektrárny, hudební taxy a obce.
Bude to bod sváru. Redakce předpovídá, že bude chybět 300 000 K. Ostrá
kritika, že některé položky byly schválně nezaneseny - snaha ututlat
zadluženost obce. Je tu i rozpočet fondu chudých a nového městského majetku
Lugislandu (dnes Lil).
K týrání zvířat (Mbd.Zeitung 12.února 1905)
Sděluje se, že od 31.května 1902 platí tresty vězení a peněžní pokuty,
zejména 1. za vození osob na psích spřeženích, 2. za to, že chybí deky a
boudy pro tažné psy v době od 1.listopadu do 30.března, 3. za surové bití
koní a tažných zvířat nebo využívání zvířat k tahu zraněných nebo bez ohledu
na počasí, v kopci, přeložení nákladu, 4. za zařezávající se provazy při
přepravě telat, prasat, kroucení ocasu aj., 5. za transport v pytlích.
Přednáška profesora Jaksche (Mbd.Zeitung 12.února 1905)
Přednáška Prof.Dr. von JAKSCHE na radnici o epidemiích, alkoholismu a
tuberkulóze, a co dělat proti tomu.
Demise vedení města (Mbd.Zeitung zvláštní číslo 16. února, 19.února 1905)
16.února vyšlo zvláštní číslo novin se zprávou o demisi celého vedení města!
l Poprvé od počátku historie města Mariánské Lázně došlo ještě před ukončením
volebního období k demisi starosty a celé městské rady. Nebyla to
parlamentní porážka režimu, doktora Nadlera, neboť 14 proti 9 hlasům odmítlo
návrh opozice, aby preliminare nebylo přijato. Bylo však jasné, že opozice
je v takové síle, že může prosadit neschopnost dalšího usnášení se. Že by
však tohle vedlo k demisi, těžko uvěřit. Tím, že se celá rada ztotožnila se
starostou NADLEREM a odstoupila, dostala demise zvláštní ráz.
Byl to debakl. Pád režimu bez možnosti záchrany. S heslem nejvyšší šetrnosti
nastoupil dr.NADLER, když jeho hlavní zbraní proti HERZIGOVI bylo našeptávat
občanům města, že Herzig nadělal 700 000 K dluhů a kdyby se mu dovolilo v
tom pokračovat, Mariánské Lázně by "přišly zugrunt". Ale kdyby se dovolilo
pokračovat, město by sice mělo 1 200 000 K dluhů, kdežto za NADLERA má nyní
už 7 000 000 K dluhů !!! Heslo nejvyšší šetrnosti ve skutečnosti každým
rokem přinášelo více než milión korun dalších dluhů! To pociťovali
odstupující zřejmě velice dobře a neznali jinou cestu než rychle odstoupit.
l Politika dre.NADLERA se opírala o samé mimořádné schůze. Jednalo se takto o
novou rekonstrukci parku, jindy o přeložení primárního kabelového vedení, a
vždy byl návrh experta (který byl samozřejmě na věci vždy zainteresován) pro
radu směrodatný. Noviny však už dlouho varovaly !!!!
Do 14 dnů musí být zvoleno nové vedení města. Kdo převezme osmiměsíční
provizorium, tj. do voleb v lednu 1906 ? Nebo nechat dopít kalich hořkosti
až do konce, aby řízení obce převzal městský komisař ?
16.února probíhala preliminární schůze v nezvykle ostrém duchu: neúplnosti a
nesprávnosti dále pokračovaly a vrhly další stíny na vedení. Přesto
nepokročil stále návrh na odmítnutí preliminare - návrh dostal jen 9 hlasů.
V preliminare nebyla např. skončená rekonstrukce nemocnice, úpravy silnice u
nádraží (10000 K), čističky (19000 K), přemostění potoka aj. Jinde byly zase
položky smíchány. Chybí 162 000 K, které dluží obec kurfondu atd. Jde o
peníze občanů města - za hospodaření s těmito penězi jsou odpovědni vedoucí
města !!! V půl třetí resignoval starosta, po něm podal demisi městský radní
HAMMERSCHMID za městské radní. l Plzeňský TAGBLATT ovšem uvádí lživé příčiny
odstoupení vedení ! Ovšem. Není divu. Odstupující funkcionáři jsou akcionáři
tohoto plzeňského listu !!
Lži a pomluvy (Mbd.Zeitung 26.února 1905)
Proti informacím plzeňského TAGBLATTU se uvádí na pravou míru. Je třeba
odmítnout: 1. že by debata o preliminare se odehrávala v bouřlivé atmosféře,
2. že by opozice napadala starostu a radní nepřijatelným způsobem, 3. že by
opozici vedl celoněmecký poslanec PETERS. 4. že by starosta odpověděl na vše
jasně; naopak nemohl vysvětlit mnoho věcí!, 5. že by občané stáli proti
opozici, 6. naopak s nadšením uvítali odstoupení dr.Nadlera jako
zadostiučinění! Podepsáni: Josef SCHAFFER, Karl GRIMME, Franz FRANK, Norbert
REISMANN, Josef HAUSCHKA, Hans OTT, Wolfgang NITZL, dr. Hans TURBA, Anton
KOLBENSCHLAG. "Individuum, které píše pro svého chlebodárce pana ARNOLDA lži
a pomluvy není hodno polemiky!". Uzavírá článek.
Nádraží v rekonstrukci (Mbd.Zeitung 26.února 1905)
Rekonstrukce nádraží měla skončit do konce sezóny, ale je tu ještě mnoho
nedostatků: výstupy z restaurace a z čekárny jsou dodnes uzavřeny. 5. března
se uvádí, že název BAHNSTATIONAMT (Nádražní úřad) byl povýšen na
BAHNBETRIEBSAMT.
Lázně Sangerberg (Mbd.Zeitung 26.února 1905)
Lázeňské zařízení přechází do rukou stavitele Karla HINKEho z Mostu. Na
sezónu je připraveno nové osvětlení a přístavba. Lékařsky zůstávají lázně
pod vedením MUDr. Augusta HAMMERa.
Řešení krize vedení města (Mbd.Zeitung 26.února a 3.března 1905)
25.února se konala první schůze, jak řešit krizi města. 5. března byla druhá
schůze kolegia městských poslanců a nové volby. Starostou byl zvolen advokát
Wenzl DIETL (měl 23 hlasů ze 24). Městskými radními zvoleni: HAMMERSCHMID ze
Zvonu (22 hlasů) - odbor finance, METZNER (23 hlasů) - odbor policie a
chudoba, ředitel Josef SCHAFFER (23 hlasů) - výstavba a hudba, RUBRITIUS (23
hlasů) - tisk a kultura, GRIMME (23 hlasů) - elektrárna a tramvaj, BREM (23
hlasů) - městská zařízení, pozemky, parní válec a divadlo, dr.Hans TURBA (23
hlasů) - parky a veřejné práce, Karl HABERMANN - vodovod, jatky, zahrady,
kanalizace - celkem osm radních.
Drobné zprávy (Mbd.Zeitung 12. a 19.března 1905)
Dr.LAUBE z Prahy připravuje geologický výzkum a nové jímání Lesního pramene.
l Obchodní vedoucí Lesního mlýna Karl WEIS si pronajal Villu METTERNICH v
Kynžvartu. l Josef SCHMIDT, syn majitele domu Wagner, si pronajal dvůr Haselhof.
l Kníže Metternich daroval na nový kostel ve velké Hleďsebi 100000
cihel. l Firma BRAUNER a Co. z Vídně usiluje o elektrifikaci Velké Hleďsebe a
Klimentova. Elektrárnu by nechal postavit na svém pozemku Wenzl SEITZ z
Kieselmühle. Z lázní by vedla elektrická dráha bezkolejová (trolejbus).
l Městská rada připravuje návrh na sanování finance obce, též zvýšením daní za
objekt minimálně o 500 K. l Zdejší host hrabě VORONCOV-DAŠKOV byl jmenován
carem místodržícím Kavkazu.
Problémy rozšíření přehrady (Mbd.Zeitung 26. března 1905)
17. března zasedala komise místodržitelství ve věci rozšíření přehrady v
Mariánských Lázních. Ing. PETERS plánoval zvýšení o jeden metr, což by
přineslo zvýšení obsahu o 25 000 m3, tj. celkem 93 000 m 3 . V komisi byli
též Prof. Ing. August ROSSIVAL, dr. STERNBERGER z okresního úřadu a dr.ZÖRKENDÖRFER
za město. Zvýšení hráze je považováno za provizorium a projekt zatíží město
poměrně nízkým nákladem 3000 K, zatímco machinace projektů typu Nadler-Rippl
stály tisíce a tisíce vyhozených korun !!
Rekonstrukce elektrárny a jiné (Mbd.Zeitung 26. března 1905)
byla na podzim demontována a generátor odeslán do Budapešti k opravě.
Současně je zkoušeno turbinové dynamo. Montér firmy GANZ & comp. tu montuje.
Je méně hluku proti nesmírně hlučné původní turbině. Stejný je osud turbiny
v Karlových Varech . - 15.dubna 1905 byla kolaudace agregátu parní turbiny v
elektrárně za účasti radního GRIMMA a experta Ing. SCHÖNGUTA z Ostravy.
Starý turbogenerátor působil takový kravál, že personál v jeho blízkosti
neslyšel ani zvonek. Příčinou bylo silné proudění vzduchu. Firma GANZ &
spol. nyní dala po obou stranách stěny, je možná vyšší teplota aj.
V hotelu NEPTUN (Oradour) se konala 18.března schůze zdejšího patronátního
válečného tělesa. Má dva protektory, 60 čestných členů, 68 aktivních členů a
50 přispívajících. Co dělají ? Pomáhají při ohních,povodních a jako vojáci
při různých příležitostech. Nyní budou mít stejné čapky jako hasiči, ale
nadto červené pásky na rukávě. Velitelem je pan ZISCHKA.
Noční hlídač Wenzl Köhler obdržel od Jeho Majestátu čestnou medaili za 40
let věrných služeb. 19. března mu ji předal starosta doktor Dietl za
doprovodu městské rady.
Nová budova kláštera Teplá (děkanství) se nebude jmenovat Klášterní dvůr (KLOSTERHOF)
- jak se tu dosud po léta říkalo - ale podle oznámení to bude
BRUNNENINSPEKTION, neboť tu bude mít sídlo též lázeňský inspektor s
kanceláří. - Město nemá žádný stavební plán, což zapříčiňuje spoustu různých
"rekurzů" (odvolání).
Různé drobné zprávy z dubna 1905 (Mbd.Zeitung 2.,9.,16.,23.,30. dubna 1905)
23.března se konala preliminární schůze, kde byla přednesena podrobná zpráva
o chybách a způsobu řešení preliminare (rozpočtu). Celkové potřeby financí
činí 483 275 korun a jsou kryty za 376 727 korun proti původnímu uváděnému
plánu 435 478 korun !!! Další článek o akci sanování financí města je uváděn
9.dubna 1905.
Ředitel SCHAFFER se vyslovuje o stavu komplexu budov mezi vilou HABERMANN (Whitehaven)
a vilou SKALNÍK (čp. 215 dnes LENKA na Ruské ulici). Na straně k lesu jsou
projektovány tři novostavby a na druhé straně směrem k městu je projektováno
šest vil!
Portugalský král CARLOS se prý chystá přijet do Mariánských Lázní.
22.března v NEPTUNU se konala schůze Mírové společnosti Rakouska. Odbočka
této společnosti v Mariánských Lázních roste - ze 116 na 134 členů a v čele
společnosti tu stojí Viktor PETZOLD sen., písařem je rabín dr. Filip
GOLDBERGER.
Také hasiči schůzovali, a sice v domě TANNE (čp. 151 TIPERARY v
Mladějovského ulici). Bilance za rok 1904: bylo šest požárů - 2.8. ve Velké
Hleďsebi, a týž den v domě PYRAMIDA (čp. 73 - původní název, na domě
letopočet 1903), 13.9. Tři Sekery, 21.10. v domě LOHENGRIN (čp. 184, SVATAVA
v Mladějovského ulici), 23. listopadu v Bečově, 9. února 1905 hořelo v
Tepelském domě. Hasiči mají dva čestné, 28 přispívajících, 67 aktivních a 8
rezervních členů.
Další obětí Swensonova řádění v Skalníkových parcích bylo, že populární
stoletý dub u Nových lázní musel být skácen v důsledku nepromyšlených zásahů
v jeho okolí! - 16.dubna se konala výroční schůze Městské spořitelny. -
Vychází nový plán Mariánských Lázní a obsažný ADRESÁŘ!!!
Rozsáhlý článek z 9.dubna 1905 o připravovaném projektu železnice Mariánské
Lázně-Tirschenreuth. Propagace této trasy byla nejvíce prosazována v letech
1897-1899 za starosty Herziga. Po jeho rezignaci nastalo ticho. Nyní se k
projektu město rozpačitě vrací a trať by vedla přes Mähring do
Tirschenreuthu a dále přes Bayreuth až do Bambergu. Otázka je, o jakou trať
by šlo - o státní či soukromou ? Rentabilita této trati by totiž byla velmi
vysoká.
U Lesního pramene pokračují práce. Jímání má zvýšit vydatnost, ale také
obsah CO2. Přepad pramene bude veden emailovým potrubím až do Nových lázní!
Nádražní ulice je stále středem stížností: za deště je tu bláto. Ulice bez
pevného podkladu nebude moci nikdy dobře sloužit. K domu TERST je to 900
metrů. Vezmeme-li šířku ulice 6 metrů, je potřeba 5400 m2 a položení
dláždění při ceně 10 korun za metr vyžaduje 54 000 K. Roční příspěvek na
tuto silnici je pouhých 2 500 K. Proto je nutné jiné řešení.
Kritika hauzírování (Mbd.Zeitung 23.dubna 1905)
Cizí podomní obchodníci brouzdají od domu k domu a kazí domácí řemesla.
Kdyby obec potrestala každý takový případ obtěžování pokutou 2 K, nastal by
brzy konec takového zlořádu. Kde není pomoci, pomoz si každý sám!
l Kritický
článek o češtině na Chebsku z 23. dubna 1905. l 25. dubna 1905 zemřel ve Vídni
profesor Dr. Med. Samuel rytíř von BASCH, který se narodil 9.září 1837 v
Praze a 35 let léčil v Mariánských Lázních. l V parcích muselo být letos
zasázeno na 400 stromků, protože mnoho stromků uschlo.
l Po rekonstrukci
nádraží zůstaly stále uzavřené čekárny, zavřeny jsou dveře z lokálu na
nádraží a perón je uzavřen až do odjezdu vlaku. To je třeba odstranit do
zahájení sezóny!
Přípravy golfového hřiště (Mbd.Zeitung 16. a 23.dubna 1905)
Konečně dochází k výstavbě golfového hřiště. Podařilo se. Eduard VII. má
veliký zájem o to, aby se tu otevřelo golfové hřiště. Kníže TRAUTMANNSDORF
byl požádán starostou doktorem DIETLEM, aby vzal věc do svých rukou. Jednání
na anglickém vyslanectví ve Vídni za přítomnosti knížete a radního RUBRITIA
potvrdila, že již řadu let má město Mariánské Lázně porozumění pro
vybudování golfového hřiště. Eduard VII. a členové anglické a rakouské
šlechty budou stát v čele klubu. Pro město to bude atrakce prvního řádu.
Její Jasnost spolu s pány s vyslanectví budou
garantovat po tři roky subvencí 4 000 K golfové hřiště. K tomu jistě
přispějí mnozí další členové klubu, když sám král, jehož návštěva je i pro
příští roky ve výhledu, bude členem zdejšího golfového klubu stejně jako
jiní angličtí a američtí hosté!
23.dubna se uvádějí tři projekty hřiště:
1. u Krakonoše na ploše 45 jochů
2.
u Almu (Kamzíku) na ploše 40 jochů
3. na vlkovických pastvinách.
Konečné rozhodnutí padne až po přímém ohledání míst šéfem vídeňského
golfového hřiště Mr. BERENTem spolu s jedním profesionálem z Londýna. Pro
město by byl nejlepší a nejlevnější komplex v blízkosti Krakonoše.
Pohřeb chudáka (Mbd.Zeitung 23.dubna 1905)
19. dubna byl pohřben u hřbitovní kaple cestář LAUBER na obecní náklady.
Nebylo nikoho, kdo by nesl rakev ani kříž. Kdyby nepřišli z práce jeho
kamarádi- cestáři v pracovních oblecích, ani by nemohl být pohřben. Kde
zůstala humanita ? Co to jsou obecní náklady ? To znamená, aby též někdo
nesl rakev a uložil ji do hrobu !!
Ustavení spolku majitelů domů (Mbd.Zeitung 30. dubna 1905)
Konalo se 28. dubna dle stanov spolků majitelů domů. Předsedou byl zvolen J.
GRIMME. Spolek si klade za úkol prosadit odpovídající daňové zatížení a
pořádek do výše a placení činží.
Otevření srzóny
Bylo 7.května 1905 v 9 hod. a provedl je opat dr.HELMER. Též začaly jezdit
sezónní rychlíky a spací vozy Vídeň-Mariánské Lázně s odjezdem v 22:14 hod.
z Vídně a příjezdem v 6:55 hod. v Mariánských Lázních. Zpátky se jezdí ve
22:22 hod. z Mariánských Lázní a ve Vídni je vlak v 7:10 hod. ráno.
9. května 1905 uplynulo 100 let od smrti Friedricha SCHILLERA a vzpomínkové
oslavy proběhly v Mariánských Lázních v divadle a v hostinci VIKTORIA
(oplatkárna).
Kritika, kritika ,kritika (Mbd.Zeitung 14.,21.,28. května 1905)
Rudolfův pramen se těší stále větší oblibě hostů. Mnozí chodí špacírem k
vývěru a zapomenou svůj pohár na kolonádě. Zde dole je pak jen pár sklenic a
nic u uložení lázeňských pohárků, dvě pumpy a škopek na umytí sklenic. A to
je málo !!!
Labutí jezírko v parku asi závisí na libovůli vodníka v něm. Jednou přetéká,
najednou je zase prázdný a na cementovém dně je bahno, roury, dřevo - páchne
nepříjemně.
Málo značené cesty jsou právě jedny z nejkrásnějších jako je k Rájovské
myslivně a k Farské kyselce. Ale není označena! Pisatel musel dovést do
lázní dvě dámy, které tu bez pomoci bloudily …
Novinky do nové sezóny (Mbd.Zeitung 7., 14., 21., 28.května 1905)
Noviny z 7.5.1905: Článek "Inhalační systém Dr.Bullinga" o nových
terapeutických postupech vyšel 7.5.1905 v Mbd. Zeitung.
l 23.5.1905 zasedne v Úšovicích komise pro zřízení vlastní elektrárny.
Noviny z 14.5.1905: Vyšlo album o Mariánských Lázních s barevnou titulní
stranou a 20 uměleckými obrázky. - Asi 30 nových abonentů bylo napojeno na
telefonní síť. - Článek o vyučování cizím jazykům - francouzskému a
anglickému v měšťanské škole v městě.
Znovu je otevřeno vedle kavárny Café Egerländer ono "Císařské panorama".
Tato atrakce v městě má různá témata, tento týden "V říši šacha" s různými
obrázky z Persie. Perský panovník má letos přijet do Mariánských Lázní!
(Pozn.red. Ale nepřijel.) - Vychází článek na pokračování od doktora H.KISCHE
"České lázně v roce 1904".
Noviny z 21.5.1905: Deník Marienbader Tagblatt začíná již vycházet jako
XIII.ročník. Vychází o sezóně vždy o 19 hodině. - První řádné shromáždění
Spolku zdejších lékařů se konalo 7.5. na radnici za vedení dr. HEIDLERA .
Novým obmanem byl zvolen Dr.STERNBERGER. - Otevírá se kavárna Café HOCHWALD
(Hvozd) !Inzeruje to Franz GATSCHA (čti Káča), který byl dříve majitelem
Café Miramonti. - Vychází kniha Adreß und Geschäftsbuch.
Ze zasedání radních: RUBRITIUS tvrdí, že "nejlepší hřiště golfu na
kontinentu" bude právě u závišínské cesty. Trautmannsdorff přislíbil dotaci
4 000 K na tři roky, Rubritius 2 000 K a z kurfondu povoleno čerpat 2000 K.
Na další místnost mateřské školky na Šenově povoleno čerpat 700 K. - Jména
nových ulic a domů povolena:
Ulice od domu HERBT (čp. 366 - Vlasta) k domu ANNAHEIM (čp. 375 - Barcelona)
se má nazývat MORGENZEILE (Jitřní ulice, dnes ulice Boženy Němcové),
Ulice od staré školy (dnes ZUŠ) směrem k domu Margareta bude SCHILLERSTRASSE
(dnes Ibsenova),
Ulice vedoucí od domu Rudolfsheim (čp. 217 v Ruské ulici) vzhůru směrem ke
kavárně Egerländer (Monty) bude EGERLÄNDERSTRASSE (dnes Příkrá),
Ulice od domu MAY k hostinci VIKTORIA (oplatkárna) bude VIKTORIASTRASSE
(Máchova)
Ulice od Krále bavorského (Skalník) vzhůru k vile WALDIDYLLE (čp.357
Campanilla) TŘÍDA KRÁLE EDUARDA VII.
Dům pana Fingera v Luční ulici bude RIGI.
Noviny z 28.5.1905: denně přibývá 300-400 hostů. 27. května byla první
tombola v kursále a na Bellevue první Wagnerovský koncert.
Cedule "Privátní cesta kláštera Teplá" se objevily všude na promenádních
cestách lázní. Tyto cedule matou hosty, že tu asi zákaz procházet se.
Znervózňují nemocné, co mají dělat ? Přece není nutné takto potvrzovat
majetek kláštera. Nadto město přece platí údržbu cest z kurfondu !!! (Jeden
příklad z nekonečných sporů mezi městem a vlastníkem-klášterem, který
skončil za druhé války převodem majetku kláštera v městě na Velkoněmeckou
Říši a na správce-město). - Zase causa Swenson. Co ten se tu nařádil! Jedna
vrba a dvě olše musely být pokáceny - "Vidíme padat strom za stromem." A to
už přišel park na 300 000 K !!!
Cenný psací stůl v majetku Metternicha. Jde o stůl z doby Ludvíka XIV. se
zlatým obložením. Z Franice je za něj nabízeno 900 000 K. - Pokračování
článku H.KISCHE o českých lázních. - Článek o golfu. - Obraz malíře M.Gotha
"Setkání monarchů v Mariánských Lázních" neodpovídá uměleckým požadavkům a
město ho váhá převzít.
Nová Metternichova vyhlídka
Z Podhory a z Volfštejna u Sangerbergu jsou nádherné výhledy do dálek, ale
pohodlným stačí i Zádubská výšina (Hohendorfer Höhe). Nyní má okolí novou
vyhlídku, která se objevuje za Mýtním domem (Mauthaus - zaniklá hájenka
Bašus u Kladské). Kníže Metternich nechal udělat od Mýtního domu napravo
pohodlnou stezku k vyhlídce, kterou jedna paní z neznámých důvodů nazvala "Altwasserhau"
(Mýtina Staré Vody). Její vrchol tvoří tři granitové bloky. Nejde však o
kruhový výhled, neboť na severu je Kladský vrch (Glatzen), Volfštejn u
Sangerbergu a Podhora. Odtud je vidět ve výseči od jihovýchodu k západu.
Ještě k zakopanému pokladu z minulosti
Pan Hanslik z Lesního mlýna opět dostal dopis ze Španělska, co se týká
pokladu, kdesi tu zakopaného. Tentokrát je mu slibováno, že v úschovně peněz
ve Francii budou uloženy peníze, které si odtud vyzvedne za poklad. Je mu
slibován třetinový podíl z pokladu. Odesilatel píše, že je ve vězení
(španělský republikán).
Dopravní nehoda a střelba (Mbd.Zeitung 4. června 1905)
30.května přejel jednospřežní povoz klempířského učedníka. Koně poplašila
tramvaj. Učeň byl převezen do nemocnice. Kočí je obviněn, že nedbal
opatrnosti při přejíždění kolejí.
Ve 4 hodiny odpoledne střílel nějaký myslivec v lese nad Švýcarským dvorem
na úšovickém území. Toto by se uprostřed sezóny nemělo dít !!!
Urození hosté přijíždějí
(Mbd.Zeitung 4.června 1905)
28.5.1905 přijel a v domě NEW-YORK (Polonia) se ubytoval egyptský ministr
práva FOUAD PAŠA z Káhiry.
V polovině června 1905 přijela panovnice, velkovévodkyně ruská WERA z
WÜRTTEMBERGA a ubytovala se v Tepelském domě. Stará se o ni profesor KISCH.
Bulharský král FERDINAND přijel 25. června do hotelu CASINO k Petzoldtovi.
Každé číslo novin si všímá jeho pobytu v Mariánských Lázních.
Jeho Výsost princ MIRKO z Montenegro s prin-ceznou manželkou Natálií a
princem Štefanem přijeli 2. srpna 1905 a ubytovali se na Egerländeru.
Snahy o úplné osamostatnění se okresu (Mbd. Zeitung 11. června 1905)
Konala se mimořádná schůze obecního výboru ve věci úplného osamostatnění se
okresu Mariánské Lázně proti dosavadnímu okresnímu zastupitelství Mariánské
Lázně-Teplá a přijata rezoluce. - Sedmdesát let lázeňského lékaře Prof.Dr.
Adolfa OTTA (11.6.) se slavilo v městě. Villa TRAUNECK v Ischlu, která patří
Prof.Ottovi, byla obložena květinami a slavnostně ozdobena.
Otevření golfového hřiště (Mbd.Zeitung 18. června 1905)
Nad klášterním rybníkem při Karlovarské silnici je připraveno k otevření
golfové hřiště. Ustavil se golfklub a čestný předseda Jeho Jasnost kníže
TRAUTMANNSDORFF, čestný místopředseda klubu převor HELMER, předseda klubu -
starosta dr.DIETL. Organizační výbor tvoří: major M.J.R.DUNDAS, doktor OTT,
doktor PORGES, hoteliér HAMMERSCHMIED, čestný sekretář A.Percy BENNETT z
anglického vyslanectví ve Vídni, čestný pokladník RUBRITIZUS. Sekretář přímo
na hřišti není ještě ustaven. Otevření hřiště připraveno na 21.srpen 1905.
Změny ve vedení nemocnice (Mbd.Zeitung 25. června 1905)
Ve věku 55 let zemřel doktor Ludvík INGRISCH, primář městské nemocnice. Po
něm převzal vedení nemocnice doktor Hans ZICKLER a funkci městského radního
za zemřelého dr. Ingrische vzal prozatímně doktor ZÖRKENDÖRFER. - Lesní
pramen znovu otevřen k používání.
Jednání Svazu mlékáren (Mbd.Zeitung 25 června 1905)
Konalo se 18.června - Svaz německých mlékáren v Čechách schůzoval v
Mariánských Lázních v hostinci Viktoria (dnes oplatkárna). Dánské a ruské
máslo se dostalo na český trh a vytlačuje domácí výrobce. - Pokles produkce
másla na 40-50 %.
Roku 1903 bylo 19 družstev a 14 soukromých mlékáren a 20,3 milionů litrů
mléka. Nabízí se pravé mléko a máslo, kontrola Svazem je zárukou jakosti.
Boj proti margarínovému máslu.
Změny v daňovém zatížení domů: rozhodnutí z Vídně na zlepšení daňového
zatížení domů pro lázně. Až do roku 1920 bude zvyšovat amortizační odpis
postupně, rok za rokem ze 16 % na 30 % a v téže době budeklesat domovní daň
z 26 % na 20 %.
Různé (Mbd.Zeitung 2. července 1905)
Klášterní cedule "Soukromá cesta" 2.7. odstraněny. Na cestičkách v parcích a
místo nich klášter podle návrhu novin dal postavit nové cedulky "Freiwillig
gestatteter Weg". Inu.
Nové cigarety DONAU stojí 100 ks 1,80 K. Jsou velmi slabé a náustek je skoro
až do poloviny cigarety.
Bullingovo inhalatorium bylo zřízeno v Nových lázních. Pro choroby
respiračního ústrojí je nejvhodnější Lesní pramen. Popis nových zařízení.
Dostihy koní v Karlových Varech se konají denně od 2. do 16.července a
vyhlášeny ceny a handikapy.
Krádež v městě: Nový číšník v jednom hotelu 24.června ukradl ze stolu
peněženku, kde bylo 760 K a 400 marek a zmizel. Policii to bylo jasné!!
Podařilo se jim ho dohnat a měl u sebe ještě 700 K. Že prý je někde našel.
Vrátil peníze policii. Ale nakonec se přiznal: peněženku hodil do klozetu a
přehlédl, že tam bylo ještě 400 marek. Byl zatčen.
Tenis, golf a šerm (Mbd.Zeitung 9. července 1905)
V hotelu CASINO byly počátky tenisového turnaje, který se stal pravidelný a
přijíždějí tenisté z Rakouska i z Německa. - Nejmladším sportem je golf.
Zdejší hřiště je nejkrásnější na kontinentě. Začaly příspěvky na golfové
hřiště: Eduard VII. dal 504 K, anglický vyslanec Eduard GOSCHEN 500 K, Mr.
Adolf BUSCH ze St.Louis z USA 500 K, starosta města a radní po 500 K, z
rakouské aristokracie dohromady přes 2000 K.
Jiným sportem ve městě je šerm. Po dva roky se tu koná malá akademie šermířů
v malém.
Letos bude poprvé akademie pořádána místním kurklubem a očekává se mnoho
známých šermířů!
II.mezinárodní turnaj šermířů se konal 3.-5.srpna - VIII.mezinárodní turnaj
v tenise zahájil za účasti 397 přihlášených! Účastní se ho "esa" jako Parker,
Froitzheim ze Štrasburku, rakouští šampioni Kinzl a Wessely.
Horka a přízrak lázní bez vody (Mbd.Zeitung 16.,23. července 1905)
Udeřila horka a pro koně bude nutno zajistit štoudve vody na nádraží. V
lesích je přísně zakázáno klepání koberců. -
Podzimní manévry rakouských vojsk se připravují u Strakonic za účasti 86
bataliónů infanterie, 24 eskadron a 128 dělostřeleb celkem 56 až 58 mužů. -
Přímé lůžkové vozy Amsterdam - Mariánské Lázně začaly jezdit od 1. července.
V Chebu jsou připojovány a odpojovány vozy k OSTENDEXPRES.
Změny daňového zákona. V roce 1882 měly daně Karlovy Vary 140 000 K,
Mariánské Lázně 36 000 K, Františkovy Lázně 34 000 K. V roce 1904 měly
Karlovy Vary 459 000 K, Mariánské Lázně 146 000 K, Františkovy Lázně 44 000
K. Daňový šroub nejvíce zatížil Mariánské Lázně (Předpis domovní daně
ukazuje však něco jiného: rychlý růst Mariánských Lázní).
Suché léto v roce 1903 vystrašilo město tak, že se objevily dobrodružné
plány na řešení, například miliónový projekt veliké Podhorní nádrže. Znovu
vyvstává otázka vody: na jaře byla zvýšena hladina hráze na přehradě o 1/2
metru a klášter založil mnoho nových rybníků, čímž odlehčil přehradě. 14.
července 1904 bylo v přehradě 5,9 miliónů hl vody a 14. července 1905 8,6
miliónů hl vody, tedy o 3 milióny víc. Městské potrubí má kapacitu 23 litrů
za sekundu a z toho 6 litrů kryjí štoly a 17 litrů přehrada. To se již po
desetiletí osvědčilo jako zcela spolehlivé.
Doktor ZÖRKENDÖRFER se stal provizorním městským lékařem od 17.7.1905, uznán
městským hejtmanem. - Elektrické vedení vypovědělo službu a v divadle a v
hotelích se muselo svítit petrolejkami a svíčkami.
Trať Planá-Tachov měla v roce 1904 zisk 2 833 K. - Klubovní bouda u
golfového hřiště byla postavena stavitelem Ignácem Königem podle návrhu pana
Rubritia 13.srpna.
Bavorská celní expozitura byla otevřena od 20. července na nádraží. -
Opakují se zprávy o panovníkovi knížeti Ferdinandovi Bulharském z jeho
zdejšího pobytu. - 31. července 1905 byla slavnostně zasvěcena nová kaple na
Brunneninspektion (děkanství) opatem Helmerem.
Přednášky (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905)
Baronka Bertha von Suttnerová v kursále přednášela o rusko-japonské válce, o
mírovém hnutí a o právu národů na samostatnost. Ukončila přednášku verši
básníka "Válku válce!"
Doktor Karl Zörkendörfer měl přednášku o radioaktivitě minerálních vod .
Rozdíly mezi vodami jsou velké: od velmi silně radioaktivních až po
nepatrné. Přitom nebyl nalezen žádný vztah mezi radioaktivitou pramene a
jinými vlastnostmi pramene jako je koncentrace, vydatnost, teplota,
nadmořská výška, vlastnost půdy, poloha místa, způsob jímání atd.
Dámské klobouky v divadle (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905)
Dvě dámy odmítly sundat klobouky až celé divadlo muselo volat "Hüte ab !".
Taková scéna se děje dvakrát týdně v divadle. Ačkoliv není zákaz nošení
klobouků do divadla, měla by šatna v divadle přijímat a zajistit ukládání
klobouků.
Obvyklé závody obézních hostů se chystají, neboť Mariánské Lázně jsou "Hochburgem"
korpulentních. Účastník musí mít přes 90 kg. Start je u Ferdinandova
pramene, jde se přes Maxovo údolí, Forstwarte (Kamzík), Krakonoš, Panoramu k
Lesnímu prameni. Zápisné je 2 K, oddech je v každé kavárně 10 minut, v jedné
vybrané oblíbené 30 minut. Ceny se předávají u Lesního pramene.
Tisícihlavý dav sledoval závody otylých, když žádný z účastníků neměl pod
váhu (též tři dámy!). Rekord na trati udělal Rudolf Glaser z Vídně v čase
55:45 minut, avšak cenu obdržel pan Fuchs z Vratislavi, neboť na startu měl
přes 90 kg a v cíli 89,2 kg. Druhou cenu získal pan Rautmann z Berlína (na
startu 93,35 kg, v cíli 93,0 kg), třetí, pan Starker z Lince měl na startu
107 kg, a v cíli 106 kg.
Král Eduard VII. v Mariánských Lázní (Mbd.Zeitung 20. srpna 1905)
Oslavy narozenin rakouského císaře Franz Josefa I. v divadle a slavnostní
mše v kostele byly za účasti Eduarda VII. v rakouské uniformě husarského
regimentu. Pak defiloval spolek veteránů a zdejší válečný korpus před
hotelem WEIMAR. Eduard VII. je pozdravil a pak přijal prince MIREK z Montene
korvetního kapitána FRANKLA, který vedl důstojníky (Frankl byl otec paní
Kassafüreckové z domu Tatra). 18.srpna 1905 byl pak v hotelu slavnostní
diner u příležitosti narozenin císaře, kterého se účastnil opat Gilbert
HELMER, okresní hejtman PEZELLEN, starosta Dr.DIETL, velitel vojenského
lázeňského domu Mars kpt.FRANKL, doktor Ernst OTT a další. Při této
příležitosti dostali Helmer a Frankl od krále komturový kříž viktoriánského
řádu. Při oslavách narozenin císaře Franze Josefa I. 18.srpna byla
slavnostně iluminována promenáda; bengálské ohně byly u rozhledny a u
kostela a celkem účast 15 000 diváků. Převor Gilbert Helmer byl jmenován na
doživotí členem panské sněmovny říšské rady ve Vídni.
V Mariánských Lázních je mnoho Angličanů, ubytovaných v Hvězdě, ve Weimaru,
v Goethově domě a v Zeleném Kříži (Split). - 31.srpna 1905 byl Eduard VII. v
Karlových Varech a mezi přítomnými hosty poznal Mr. Melvilliho, někdejšího
největšího kriminálního úředního světa. Podal mu ruku a řekl: "Oh, Vy zde ?
Měli jsme hezký den!" a pak spolu hovořili. - 4.září 1905 král za doprovodu
kpt. Fortesque, tří mužů a tří dam byl v klášteře Teplá a pak na lovu
nedaleko Úterý, kde střílel zajíce a tetřívky. - 7.září 1905 odcestoval král
a přitom se s ním rozloučil princ MIRKO s princeznou NATÁLIÍ, které král
políbil ruku. Byl tu též vyslanec GOSCHEN a členové anglické aristokracie.
Král propůjčil desítkám Mariánskolázeňských vyznamenání různých stupňů.
Slavnostní otevření golfového hřiště (Mbd.Zeitung 27. srpna 1905)
Otevření proběhlo 21.srpna 1905. Od 15:30 do 16:30 h. se sjížděly ekvipáže a
automobily. Návštěva byla přes 200 "high-life" Angličanů. Dámy v elegantních
toaletách. Výzdoba anglickými a rakouskými vlajkami. Bufet. Obraz Eduarda
VII. a scény z golfové hry. Tribuna pro orchestr. V 16:30 h. přijel Eduard
VII. Hudba zahrála "God save the King". Mnoho místní honorace.
Otevření provedl radní RUBRITIUS za slavnostního vyhrávání kapely. Po čaji
zahájil Eduard VII. hru na 38-jochovém hřišti. - V září se pak konalo
založení golfového klubu. Zakládací schůze a zároveň zápas Karlovy Vary a
Mariánské Lázně za těsné porážky Karlových Var. Hráči obou celků byli ovšem
Angličané a Američané.
Ze souběžných zpráv: Diskuse o vyučování francouzštiny na měšťanské škole (Mbd.Zeitung
27. srpna 1905). - Závody ve střelbě na střelnici 12. a 13. srpna. - Článek
o založení muzea (Mbd.Zeitung 3.září 1905). - 6.září 1905 podepsán mír
rusko-japonský.
Přeložit hudební pavilónek ? (Mbd.Zeitung 17.září 1905)
Král Eduard VII. prý vyslovil přání přeložit hudební pavilónek na promenádě.
Původně se totiž pavilónek nacházel tam, kde je dnes socha Reitenbergerova a
ve 40-letech 19.století byl přeložen na místo blíže Křížovému prameni. Tehdy
ještě byly v řadě kaštany a kritizovalo se, že tu má pavilónek špatnou
akustiku. Jeho přeložením zpět k Reitenbergerově soše by bylo vyhověno přání
krále, ale tomu se zpěčovala pieta k zakladateli lázní Reitenbergerovi a ani
tu už nebylo místo. Musela by se udělat jiná parková úprava. S přeložením
pavilonu by se mělo zároveň začít s novou úpravou a přístavbou kolonády, tak
dlouho žádanou. (Pozn. red. Přístavba se nikdy neuskutečnila - stará dřevěná
kolonáda dožívala až do roku 1974.)
Sezóna 1905 se chýlí k závěru a její hodnocení (Mbd.Zeitung 1.října 1905)
Spolek střílení na terč pořádal 25.26.9. závody na vzdálenost 130 metrů. -
Lékařský spolek měl 15.září plenární zasedání, kde se jednalo o terénní kůře
a o dietě. - Cirkus WAWRA vystupoval osm dnů na tzv. Volkfestplace (dnešní
Tyršova ulice). Houslový virtuos z Prahy Alfréd PELLEGRINI koncertoval v
kursále.
Oskar BUXBAUM z kavárny Alm si pronajal zimní restauraci v hotelu NEPTUN (Oradour).
- 1.října 1905 začala pokračovací řemeslnická škola (2 K příspěvek na učební
prostředky).
V hodnocení sezóny se uvádí, že přibylo proti loňsku 1 381 osob. Z USA tu
bylo 723 osob, z Velké Británie 726. - Před hotelem WEIMAR bude postaven
pomník jako vzpomínka na setkání dvou mocnářů, krále Eduarda VII. a
rakouského císaře. Bude mít podobu skalního obelisku. Ale již po 15.říjnu
noviny píší: Kam s ním ? Goethův pomník musí stát bezpodmínečně na Horním
náměstí a tak nutno najít jiné místo pro pomník monarchů.
Noviny 8.10.1905: Po úmrtí faráře se stal novým farářem Josef ČÍŽEK. Byl
přijat starostou a radním Hammerschmidtem. - Ředitel školy KORB vysvětluje
otázku výuky francouzštiny. - V pokračovací řemeslnické škole bylo ve
školním roce 1904/1905 celkem 184 žáků, z toho 22 ševců, 16 zámečníků, 16
prodavačů, 13 krejčích aj.
Zásnuby v Kynžvartě. Princ Max Theodor Thurn und Taxis oslavil na zámku
Kynžvartu zasnoubení s princeznou Paulinou, dcerou Pavla Metternicha-Winneburga.
-
Telefony do Berlína stojí 3,60 K, do Plavna, Aue, Bad Elsteru 1,20 K (impuls
3 minuty). -
Nová pravidla dodržování nedělního klidu vydalo c.k. místodržitelství Čech k
29.10.
Zasedání poslanců města 18.října vzpomenulo zemřelých v městě: člena kolegia
dr.Ingrische (1886-1892 v ko-legiu), faráře Herolda (1876-1884 kaplanem,
1892-1905 farářem), Gustava Zeidlera (1876-1883 městským radním, 1883-1886
členem kolegia). Dále se projednávala stavba Franz Kohla, stavba tělocvičny
aj. Další sezení 9.listopadu jednalo o lázeňské kapele, o kanalizaci v městě
aj.
K zasypání studen v městě (Mbd.Zeitung 15. října 1905)
Příkaz k zasypání studen v městě je bezhlavý! Byla příčinou tyfu skutečně
některá studna v městě ? Co se může stát při havárii vodovodního řádu ?
Domovní studny nejsou ve špatném stavu. Ty špatné byly totiž již zasypány.
Ať si to majitelé nenechají líbit !!!
Pamflet proti radnímu Schafferovi (Mbd.Zeitung 12.listopadu 1905)
Ve formě placeného inzerátu uveřejnily noviny protest místních stavitelů
proti radnímu Josefu Schafferovi, aby byl odvolán z řízení stavebního
resortu, neboť
1. je zetěm stavitele Johanna KÖNIGA a švagrem Ignáce KÖNIGA, též stavitele
2. je zástupcem kláštera Teplá a v důsledku této funkce dává přednost
požadavkům kláštera, neboť je povi nen hájit jeho zájmy v Mariánských
Lázních
3. při stavbě v zahradě domu EICHE, kterou provádí stavitel KÖNIG,
není dbáno povolení stavebního řádu
4. je známo, že mnozí lidé, kteří chtějí
stavět, musí předat stavbu staviteli KÖNIGOVI, protože se nechtějí vystavit
sekatuře (výtky a opravy) ze strany stavební sekce, kterou v městě vede
Josef Schaffer
5. nehorázný nepořádek na stavbě TELEGRAFU (Pacifik) by sotva
byl trpěn komukoliv z nás
6. na schůzi 7.listopadu nechal sice SCHAFFER
hlasovat o důvěře: bez něho bylo přítomno 16 členů, z toho dva náhradníci,
tj. přesně polovina. Druhá polovina demonstrativně opustila schůzi, aby
ukázala, že s hlasováním nesouhlasí. Někteří ze zbylých se hlasování zdrželi
a tak hlasovalo pro Schaffera všeho všude 9 členů a dva náhradníci, mezi
nimiž inspektor Würfel chlebodárce pana Schaffera, pánové z kláštera a osoby
nepřímo zavázané panu Schafferovi. - Podepsáni: Anton Jäger, Josef Forberich,
Alois Korb, Josef Priesel a Franz Schmidt.
Blíží se volby (Mbd.Zeitung 19.,26.listopadu a 12.prosince 1905)
V lednu 1906 budou volby. Kde je ten ostrý boj jako před pěti lety ? Dvě
strany už neexistují ? Herzigova strana tehdy ztratila nejlepšího muže a tak
se neodvaží pustit se do volebního boje - nemá osobnosti. 26.listopadu se
uvádí volební listina, kde jsou tři volební tělesa: v I.sboru je 36 mužů, ve
II. sboru 118 mužů, v III.sboru 1 032 mužů. Volit smí pouze rakouský
občan-muž, starší 24 let. Každý sbor si volí stejný počet osob do obecního
zastupitelstva. Jak se zařazovali voliči do těles ? Roli hrála výše daně,
kterou kdo platil. -
V novinách z 10.prosince se doporučují volit vyjmenované osoby.
Drobnosti ke konci roku
Polární záře byla pozorována v Mariánských Lázních 15.listopadu. -
19.listopadu vyšel článek doktora Michaela URBANA "Historie Nehrova pomníku"
(na pokračování). - 29.listopadu schůze poslanců za nepřítomnosti Schaffera.
- Herzigův park devastován: kritika, že přeložení trasy by bylo méně náročné
než pokácení stromů, které překážely elektrické dráze a osvětlení. -
Připravuje se rekonstrukce Křížového pramene.
České lázně obdržely subvenci 30 000 k na výstavu v Londýně. - Nová pěší
stezka byla vybudována na golfové hřiště přes les - zásluhou radního
Rubritia. - Stalo se velkou módou držení velkých psů. Ti pak v zimě volně
pobíhají po cestách. Setkání s nimi není příjemné. Nutno zakázat jejich
volný pohyb. - Předělává se telefonní vedení do Plzně. - Firma MATTONI se
přeměňuje na rodinnou akciovou společnost s kapitálem 4,2 milionu K. -
Místní hasičský sbor se přeorganizovává a zavádí se deset funkcí podle
odbornosti: sanitář, skladník, odborník na hasící přístroje, na žebříky atd.
Stávka zedníků: Asi 1 500 zedníků v Mariánských Lázních stávkovalo. Žádají
zvýšení mezd o 6 haléřů na hodinu, tedy z 36 na 42 haléřů, pro pomocné
dělníky z 24 na 30 haléřů. Později - 17.prosince se uvádí, že stávka
skončila po dosažení tohoto zvýšení mezd. Zedníci dostali 40 haléřů, méně
kvalifikovaní 27 haléřů, u jiných stavitelů 28 haléřů, přidavači 23 haléřů,
pomocníci 20 haléřů. Pracovní doba bude od 7 do 18 hodin s jednoho-dinovou
přestávkou, tedy 10 hodin denně (včetně sobot!). Na snídani bude ještě 20
minut.
Přímé telefonní spojení z Vídně do Plzně je zčásti dohotoveno. Dokončuje se
do Gmündu. - Ministerstvo železnic povolilo ZISCHKOVI z Krakonoše technické
předpráce na úzkorozchodné elektrické dráze nebo elektricky poháněné lanovce
na trase z lázní podél závišínské cesty na Krakonoš. - Telefon do Plané od
24.prosince opět v provozu (1 K za 3 minuty). - 31. 12. 1905 se uvádí roční
plán města: příjmy 564 191 K, výdaje 612 363 K, z toho elektrárna příjmy 315
000 K, výdaje 221 410 K. Kurfond má příjmy 336 402 K, výdaje 350 509 K.
Hodnocení roku 1905
Událostí roku bylo odstoupení starosty a celé městské rady. Provizorium
starosty dr.DIETLA do voleb 1906. - Významné otevření golfového hřiště. -
Založen místní spolek majitelů domů, který si později upevní své postavení.
- Úspěšná stávka zedníků. - Úvahy o místních drahách do Falknova a do
Tirschenreuthu.
Vojenská ležení "císařských" z třicetileté války
Podivné terénní valy - pátrání v minulosti
Už více než dvacet let trápí naše vlastivědníky podivná terénní díla. Jde o
dlouhatánské pravidelné řady náhrobků po různu v okolních lesích. V roce
1975 jsme na ně narazili při pátrání po hrobech z druhé světové války. Tehdy
byl středem pátrání tzv. "Pístovský pochod smrti" z dubna 1945. Koncwem
války krajem procházely pochody smrti, na nichž zůstávali mrtví vězňové,
kteří byli zahrabáni v mělkých hrobech nebo v hromadných hrobech. Podrobně
byl probádán pochod smrti vězňů na trase z Lengenfeldu přes Bečov, Vlkovice,
Holubín na Planou a odtud přes Bor u Tachova směrem ke Stráži, kde všechny
stopy mizely … Díky žijícím vězňům z tohoto pochodu patří Pístovský pochod
smrti mezi nejlépe, do podrobností probádané včetně hrobů na něm.
Při tehdejším pátrání připomínali lesáci podivné dlouhatánské hroby v
pravidelných řadách (Sítiny, Mnichov, Planý vrch), na nichž však už rostly
staleté stromy, takže s pochody smrti nemohly souviset. Někdy jim říkali
"zvířecí hřbitovy", ale při výkopech nebyly žádné kosti nalezeny. Ani dotazy
mezi německými rodáky nebyly úspěšně - nikdo z nich nevzpomínal, k čemu by
taková místa mohla sloužit - rozhodně nešlo ani o lesní školky ani o hroby,
ale k čemu tyto řady sloužily, nikdo z rodáků nevěděl. Nepopsal je ani
pečlivý Anton GNIRS, třebaže šlo o útvary v terénu stejně tak výrazné jako
četné ringvaly, které GNIRS 1932 změřil a popisoval.
V roce 1983 psal o pásech nízkých valů s příkopy v HAMELICE č.1/1983 Karel
GLOCKNER z Valů a soudil, že šlo o vojenský tábor z třicetileté války.
Ačkoliv byla podoba Glocknerových valů se "zvířecími hřbitovy" nápadná, o
vysvětlení se nikdo nepokusil. Přitom o Valech jako o "Staré Šanci" existuje
v textové příloze vojenské josefínské mapy z roku 1782 popis starého zemního
díla. V letech třicetileté války tu vznikalo na potoce ve Valech malé
osídlení, nazývané Stará Šance. Příloha vojenské mapy z roku 1782 uváděla:
"ALTE SCHANTZ (Stará Šance, dnes Valy) leží na jednom bažinatém gruntu mezi
hustými lesnostmi se středními kmeny. Dva bažinaté potoky, skrze toto místo
a kolem této vsi tekoucí, jsou opatřeny dřevěnými mosty, a jeden do druhého
vtéká nade vsí. Tyto potoky pohánějí jeden dřevěný mlýn a na jaře jsou silně
rozvodněny. Blízko vedle místa na lesní výšině, se (dosud) nachází jedna
stará ještě použitelná zemní šance (tj. vojenské ležení). Krajina je plná
hlubokých výmolů a příkopů plných vody, takže je nutno se držet cesty.
Poštovní silnice z Plzně a Stříbra přes Planou do Chebu, vede daleko okolo,
skrze les a tyto dva potoky překračuje přes dva kamenné mosty. STARÁ ŠANCE
je vzdálena 1 hodinu od Staré Vody, 1/4 hod. od dvora Haselhof, 1 hodinu od
Kynžvartu. - Cesta skrze ves je při mokrém počasí velmi rozmáčená (marastovitá).
Cesty skrze les do Haselhofu a do Kynžvartu jsou pro těžké povozy i v létě
jen obtížně sjízdné, jen poštovní silnice do Chebu je dobrá a po všechen čas
i s těžkými povozy sjízdná ("praktikabl")."
A tak teprve na samém konci století se ukazuje k velikému překvapení, že se
jedná o stará vojenská ležení z třicetileté války, která zůstala v terénu
zachována v poměrně dobrém stavu. Pátrání i měření v terénu vedl Zdeněk
Buchtele z Velké Hleďsebe, Bezručova 143. Měření ukázala, že jde o terénní
díla velice podobná. Z.Buchtele shromáždil i další archivní doklady o tom,
že jde o vojenská ležení císařských vojáků z doby třicetileté války. Uvádí:
Vojenské ležení u Valů
Pan Glöckner v roce 1983 provedl popis vojenského ležení chaoticky (šlo o
první seznámení s místem): místo devíti valů dlouhých 80 m, jsem objevil 8
valů dlouhých 12 m; místo 4 valů dlouhých 80 m jsem napočítal 20 valů kol 30
m dlouhých. Výška valů nepřesahuje 70 cm.
Příchod k místu: Při výjezdu z Vaů na Kynžvart zahneme doprava kol čp.1 a 3
přes trať k lesu. Po pravé ruce máme louku, po které se t+ěsně před vysokým
lesem dáme doprava. Po necelých 100 m po levé straně les končí a přechází v
lesní školku (oplocenku), za kterou je v délce 90 m hustý mladý les asi
30-40letý. Okraj lesa směrem na JV tvoří jen málo patrný val, který se
postupně zviditelňuje a po několika desítkách metrů se stáčí na SV. Zde se
proměnil na lesní cestu.
Západně od nich je výrazný val o délce 34 metrů., šířce 3 m u paty a výšce
70 cm. Horní část je výrazně rovná a plochá. Středem lesa vede k valům přímá
cesta, ztrácející se v prostoru popsaných valů. Za tímto prostorem prochází
cesta od oplocenky a pokračuje na východ mezi dalším valovým uskupením vlevo
a popsanými valy vpravo až na kraj lesa, kde od jihu běží cesta jdoucí po
původním venkovním valu ležení. Prostor celého ležení je na plošině mírně se
svažující k jihu. Jako důležitý prvek ochrany byly bažiny na severní a
východní straně. (Vyměření 9.12. spolu s Pavlem Holubcem z Valů.)
Vojenské ležení u Sítin
Popis místa: Silnička, po které jsme došli, vedla původně kolem ležení
vpravo, kde zanechala hluboký úvoz, pokračující dále lesem.
Vojenské ležení u Mnichova
Příchod k místu: Z Mnichova vyjedeme do Pramenů kolem kostela a asi 600 m
v mírné pravoto-čivé zatáčce odbočíme vlevo na cestu vedoucí k zřícenině
Siardovy kaple. Vlevo je lesík, obklopený loukami a v něm jsou stopy starého
vojenského ležení. Po pravé straně zasčíná asi po 50 m souvislý les.
Další vojenské ležení: nachází se na svahu Planého vrchu (Hayd), je nejméně
výrazné a dosud nebylo změřeno.
Výpisy z třicetileté války ke kynžvartské Šanci (ležení u Valů)
Podle knihy Václav LÍVA "Prameny k dějinám třicetileté války", Naše vojsko
1950-1957, celkem 8 dílů. Vybral Zdeněk Buchtele (zkráceně):
19.10.1620 Rokycany - král Fridrich hraběti Janovi Albínovi Šlikovi,
Mikulášovi z Globenu, Jiřímu Albertovi Multzovi z Valdy: ustanovení komisaři
s příkazem, aby byli nápomocni Vavřincovi z Gutštejna, který má obsadit s
jednou kompanií kynžvartskou Šanci. Adresáti nechť pomáhají hraběti udržovat
vojsko v dobré kázní.
19.10.1620 Rokycany - král Fridrich stavům Chebského kraje: nařídil
Jindřichovi Vavřincovi z _Gutštejna, aby obsadil se svou kompanií
Kynžvartský pas a čelil pokusu nepřítele o vpád do země. Stavové dají
pěchotu i jízdu hraběti k dispozici. Pěchota bude též provádět opevňovací
práce a zasekávání lesních cest. Určeni komisaři: Jan Albín Šlik, Mikuláš z
Globenu, Jiří Multz z Valdy a k nim připojí adresáti někoho ze svého středu.
11.10.1621 Praha - Lichtenštejn hejtmanovi Schliefovi: Po mustrunku v
Berouně, Lounech a Slaném odešle tamní kompanie muže do Kynžvartu, kde budou
postaveni pod hejtmana Jana Puela.
2.6.1623 Praha - Lichtenštejn nejvyššímu lajtnantovi Souriersovi - úředník
kynžvartského panství stěžuje si na 14 vojáků Collaltova pluku, že nutí
obyvatele ke kontribucím a muselo odvést 708 zlatých. Couriers ať vojáky
odvolá.
10.6.1623 Praha - Lichtenštejn bratřím Janovi Reinhardovi a Vilému
Metternichům: Kynžvart nelze osvobodit od kontribucí, neboť břemena musí být
rozdělena rovnoměrně.
Nedatováno: Kynžvart - úředník Metternichů Adam Schmiedel ze Seebergku
Lichtenštejnovi: prosí o rozkaz kapitánovi Bergovi, aby vrátil 60 říšských
tolarů kynžvartským poddaným, které na nich vynutil pod pohrůžkou bití, když
přenocoval se svou kompanií v Kynžvartě na cestě do Chebu.
8.12.1623 Praha - Lichtenštejn bratřím Metternichům: aby přijali část
Collaltova lidu v Kynšperku a Kynžvartě.
10.9.1624 Praha - Valdštejn vévodovi Juliu Jindřichovi: jeho kompanie se
překládá z Přísečnice do Plané, Chodové Plané a Kynžvartu. Nechť vydá
rytmistrovi rozkazy k tomu.
11.9.1624 a 4.10.1624 Praha - Valdštejn komisařům Plzeňského kraje Kocovi,
Kokořovcovi a Černínovi: k přesunu kompanie z Přísečnice - nechť komisaři
učiní opatření. Saská kompanie vložená do Plané, Chodové Plané a Kynžvartu
se tu nemůže uživit a bude převedena do Domažlic.
5.11.1624 Cheb - Jan Jindřich z Písnice Lichtenštejnovi: kníže se 17.10.
obrátil na správce panství Kynžvart s dotazem o zapůjčení 2000 zlatých,
které je dlužen Schaumburgovi. Nelze nic půjčit, neboť zas několik dnů po
odchodu Schaumburgových knechtů na panství vložena saská jízda, která se tu
dodnes zdržuje. Pisatel žádá, aby zaň peníze složila česká komora.
14.9.1624 Praha - návod jak čelit nepořádkům u saského jízdního pluku.
Císaři podána zpráva, že důstojníkům a vojákům musí být odváděna každý měsíc
ohromná částka v hotovosti, pročež knížeti uloženo, aby tomu čelil všemi
prostředky. Komisaři oznámí: 1. co odvedlo každé místo kraje, kde jsou
jezdci na penězích, v obilí a viktuáliích, 2. co komu odvádějí místa,
přikázaná kvartýrům k výpomoci, 3. předloží rozvržení, co může být podáváno
vojákům z kontribucí, při čemž nechť mají na pamětí, že v rezoluci není
zmínky o vévodské tabuli či podávání bezplatné stravy. Kníže je přesvědčen,
že kontribuce dobře stačí na vychování sedmi kompanií, které v kraji
ložírují. 4. kníže Valdštejn poručil vévodovi Juliu Jindřichovi, aby převedl
polovinu štábu z Domažlic do Žatce, což se nestalo a kompanie setrvává k
obtíži ochuzeného obyvatelstva v Plané, Chodové Plané a Kynžvartě. Komisaři
ať sestaví rozpočet na vychování celého štábu
15.11.1624 Praha - kníže Valdštejn vévodovi Jindřichovi: znovu žádá, aby dal
do Domažlic převést kompanii z Plané, Chodové Plané a Kynžvartu. 25.11.1624
komisařům od Lichtenštejna, aby konečně převedli kompanii do Domažlic.
29.11.1624 Praha - Lichtenštejn komisařům Plzeňského kraje: saský pluk podle
císaře má být převeden do říše a má dostat jeden měsíční plat. Nesloží-li
obyvatele včas peníze, zůstanou saské kompanie v kraji přes zimu. Znovu
naléhání na převedení kompanie z Plané, Chodové Plané a Kynžvartu do
Domažlic. 29.11. 1624 Lichtenštejn Janovi Jindřichovi z Písnice: dostal
list, že Kynžvart nemůže dát 2000 zlatých, na které vydal Schaumburgovi
dluhopis. Nemůže mu nyní pomoci, protože musí vyplatit soldatesku, která má
být abdankována (=poslána do říše). Nechť sám nalezne prostředky, jak peníze
opatřit.
16.2.1625 Tachov - Vilém z Klenového, hejtman Plzeňského kraje
Lichtenštejnovi: přijal rozkaz o zásobování Marradasových kompanií v Tachově
a v Klatovech, zajel do Tachova a zjistil, že město je zcela vytráveno
vydržováním kompanie rytmistra Popowitze, která tu ležela 18 neděl. Proto
vložil část jezdců do Vísky a do Kynžvartu.
27.4.1624 Praha - nástin pochodu 1000 charvátských jezdců Čechami: první
skupina 500 mužů pojede na České Budějovice, Volyň, Domažlice, Bor, Planou,
Kynžvart a Cheb. Druhá přes Strakonice, Horažďovice, Klatovy, Bor, Kynžvart
na Cheb. 27.5. 1625 z Chebu stížnost na 1500 Charvátů, že nocovali ne jednu
noc, ale až 6 nocí, chovali se násilnicky, ohrožujíce zbraněmi a dopustili
se i chrámových krádeží.
24.4.1624 Kynžvart - císařský komisař Jan Kellermann kvituje přijetí
viktuálií pro jízdní pluk Löbla v síle 13 koní, zdržel se v Kynžvartu dva
dny.
25.8.1632 Přísečnice - celní dozorce Jeremiáš Wohlgemuth vrchnímu komisaři
pomezních cel v Čechách Janovi Jakubovi Brunovi: Nepřítel řádil a v 16
městech odňal celní poplatky, ostatní města uvedena v takovou zkázu, že
nelze počítat s důchody od nich. Výběrčí z 15 měst v lednu obesláni do Chebu
a vězněni. Museli odevzdat saským velitelům 1776 zlatých 56 a 1/2 krejcaru.
14.8.1635 Praha - Metternichův hejtman si stěžuje, že v Kynžvartské šanci je
nedostatek potravin. Tamní vojáci patřík Steegovu chebskému regimentu a
nařídili již několikrát, aby 3-měsíční kontribuci Žateckého kraje odvedli do
Chebu. Opakují rozkaz, jinak bude nařízena vojenská exekuce.
2.10.1635 Praha - Metternichův hejtman si stěžuje, s jakými nesnázemi
vychovává vojáky v Kynžvartské šanci. Místo bylo postiženo kvartýrováním a
durchcuky. Hejtmani nechť navrhnou, jak pomoci v Kynžvartě s kontribucí.
13.12.1635 Jan Reinhard Metternich Ferdinandovi III.: na jeho panství
Kynžvart bylo vybudováno opevnění, jehož posádku muselo panství z největší
části vydržovat, kdežto sousedů bylo ušetřeno. Poddaní vystáli mnoho
kvatrtýrováním, durchcuky, mnoho zemřelo nakažlivými nemocemi. Proto prosí
místodržící, aby byly porovnány dodávky Kynžvartu se sousedy a o co více
bylo odvedeno, aby bylo Kynžvartu vráceno.
29.5.1636 Praha -Čeští místodržící hejmanům Plzeňského kraje: 2.ledna bylo
uloženo navrhnout, jak vydržovat posádku v kynžvartské Šanci. dosud stále
nebylo provedeno a hejtman z Kynžvartu naříká, že musí posádku vydržovat
sám. Žádá se, aby jeho výlohy byly odečteny od kontribucí. - 11.6.1636
Hluboká: Marradas českým místodržícím: K žádosti hejtmana z Kynžvartu
připomíná, že náklady jsou neveliké, jak se mohou důstojníci přesvědčit.
15.9.1636 Jindřich Lapáček, hejtman Plzeňského kraje českým místodržícím:
dává zprávu o kynžvartské šanci. Je na velmi důležitém místě blízko hranic a
dobře se hodí jako středisko proti "štráfujícím partajím". Generál Marradas
se sám na cestě z Chebu přesvědčil, že Šance nemůže zůstat neobsazena. Dosud
je tu deset mušketýrů a nechť místodržící rozhodnou, co dál.
18.2.1639 Trpisty - hejtmani Plzeňského kraje Švamberk a Příchovský českým
místodržícím: Po kraji se toulají potulní verbíři a rozličné partaje a činí
znamenité škody. Svou kořist odnášejí přes Šanci u Kynžvartu, která je na
několika místech rozvalena a opuštěna, protože berní úřad odmítl poskytnout
kontribuční úlevu Kynžvartu, který zásoboval posádku, která pak byla
odvolána. Jako příklad nejvyšší vachtmistr Charvátů, kteří tudy nedávno
táhli, vedl s sebou mnoho koní, uloupených v Prácheňském kraji. a jinde.
Uvedl, že šance je otevřena, takže se snadno projede. Hejtmani prosí, jak
mají proti štráfujícím tlupám a toulavým verbířům postupovat.
3.3.1639 - podle dopisu purkmistra z Chebu českým místodržícím došlo k
přepadení císařských jízdních regimentů nepřátelskými pluky. Císařská jízda
prchala se zavazadly z Chebu a ložírovala okolo Kynžvartu.
4.3.1639 - Trpisty - krajští hejtmani Švamberk a Příchovský českým
místodržícím: předkládají zprávu hejtmana z Kynžvartu. Dali se na cestu a
dali obsadit kynžvartskou Šanci.
6.3.1639 Planá - hejtmani Plzeňského kraje místodržícím: Salis byl rozprášen
u Plavna a jeho rozprášený lid se uchýlil se zavazadly na panství Kynžvart k
tamní Šanci. Hejtmani se osobně odebrali k prchajícím vojákům, aby zjistili
jejich úmysly. Nebylo možno jim zabránit v pohybu, protože opevnění má pouze
30 mušketýrů. Utečenci se uchýlili na zboží tepelského kláštera a Chodové
Plané. Jejich na 2000, mají 1200 koní a jsou velmi přestrašeni, slyší-li, že
se na Chebsku objevují Švédové a tisknou se do království. Vznikají
těžkosti, neboť prchající žádají zásobování. 7.3.1639 dodatek zprávy - z
Trpist: rozehnaný Salisův lid si vynutil přechod přes kynžvartskou Šanci a
ložíroval dle své libosti. Kraj je zcela vyčerpán zásobováním a ¨je vyslán
Šebastián Holzaur do Prahy k vylíčení situace.
16.7.1639 Kynžvart - hejtman Boppardt Švamberkovi: z Norimberka zpráva, že
hessenský lid o síle asi 13 000 mužů táhne se sborem generála Kinga do
Francska. Z Bamberka se uvádí, že zpráva o tom je přehnaná. - Přes 300
císařských jezdců vpadlo do Kynžvartu, tři hodiny plenili, načež se obrátili
na Cheb a cestou, zvláště u Falknova, podobně řádili. Na dnešek v noci
ložírovala partaj, která má asi 130 koní, na Questenberských statcích,
hodinu cestu odtud.
20.9.1639 Kynžvart - Jan Cass, hejtman a velitel v Šanci Švamberkovi a
Lapáčkovi: nedávno dal zasekat poblíž šance tajné a postranní cesty, aby
jimi nemohly proniknout partaje s uloupeným dobytkem a koňmi. 17.9. si
otevřeli průchod čerstvými záseky dva řezníci z Chebu a jeden ze Schönbachu,
když hnali stádo 200 ovcí na Cheb. byli při činu dopadeni. Hejtman žádá, jak
proti nim postupovat. V Šanci je nutno postavit strážnici a strážní budky na
ochranu mužstva proti dešti, k tomu bude třeba mnoho prken, hřebíků a jiných
potřeb. Pisatel očekává pokyn. - krajští hejtmani Švamberk a Lapáček totéž
píší na vyšší místa - českým místodržícím: co udělat s řezníky, odkud vzít
peníze.
V září 1640 prošly Čechami regimenty, když předtím v srpnu prošlo
kynžvartskou šancí opačným směrem k říši na 10 000 pěších a jízdních
rekrutů. 10.5.1640 hejtman Plzeňského kraje žádá o svolení, aby šance
Kynžvartu mohla být obsazena krajským lidem. V dubnu 1640 dal velitel z
Lokte vyměnit komandanta v kynžvartské Šanci jiným lajtnantem a přikázal,
aby ho byli poslušní. Chce patrně vyměnit krajský lid a vybírat tu clo.
18.10.1640 Plavno: Ducklas městské radě v Kynžvartu: nechť pošlou někoho do
Plavna k vyslechnutí jeho rozkazů a připraví peníze. Neuposlechnutí ztrestá
exekucí nebo dokonce ohněm a mečem.
24.4.1641 stavové Chebska a purkmistr Cheb Ferdinandovi III. - stížnost, že
mají doplatit Valdštejnovu pluku 2100 zlatých, dopravit všechen proviant z
Kynžvartu do Chebu a další výdaje. Vypočítali, že za války vynaložili přes
600 000 zlatých, škody do toho nepočítaje a prosí, aby byl do Chebu dopraven
proviant z Plzně.
13.7.1641 - Praha: tepelský opat Jan Pecher naříká, že musel od 3.3.1639
vyplatit na mušketýry v kynžvartské Šanci 725 zlatých a žádá osvobození od
dalšího přispívání na ně.
23.7.1641 Praha - stížnost hejtmana z Kynžvartu Boppharta, že má panství
značné výlohy s vychováváním vojáků v kynžvartské Šanci. Ať propustí
hejtmana ze služby a polovici mužstva a velením ať pověří lajtnanta Izaiáše
Schröttera. K tomu podobný dopis hejtmanů Plzeňského kraje Gutštejna a
Lapáčka českým místodržícím, ale hejtmani odmítají mušketýry odvolat. V
Šanci jsou mušketýři: vyslaní Kynžvartem 2, klášterem Teplou 3, Chodovou
Planou 1, Planou 2, Borem u Tachova 3, Horšova Týna 2, Stříbra 2 a Domažlic
2. Další zpráva z 12.12.1641, jak řešit Šanci, jejíž význam je pro kraj nad
veškerou pochybnost. Jsou tu štráfující tlupy a vzniká otázka, zda zasekat
lesy.
21.3.1642 Praha - čeští místodržící hejtmanům Plzeňského kraje: propustit
lajtnanta a dosadit do kynžvartské Šance hejtmane Zegele.
30.6.1642 hejtmani Plzeňského kraje Gutštejn a Lapáček českým místodržícím:
Šance je pobořena a některá z panství nechtí dále platit své muže, které tam
živí. Má být přibrán do Šance lid z Kynžvartu, teplé, Tachova a Plané a
Chodové Plané ? Odkud vzít prostředky na opravu Šance ? Kdo bude vydržovat
mušketýry ?
4.7.1642 Švihov - hejtmani českým místodržícím: navrhují obsazení
kynžvartské Šance 75 mušketýry z 13 okolních panství. dnes je pouze 16 z 9
panství, z nichž tři svým mužům už nic nedávají. Znovu otázka, z čeho
opravit Šanci a kdo bude platit muže. 15.7.1642 z Teplé prosba, aby nemuseli
platit mušketýry v Šanci.
21.7.1642 hejtmani českým místodržícím: okolí mělo přispět na opravu šance a
obsazení. Zdráhají se lidé pomoci. Jak zakročit ? Šance má 24 mužů, na
kopání vysláno z panstvích jen 15 lidí, ačkoliv je třeba aspoň 50. Stížnosti
se opakují 28.7.1642, až 21.8. přislíbeno, že výlohy budou odečítány
panstvím od kontribucí. V sprnu a září četné zprávy o zajištění šance v
Kynžvartě a v Přísečnici lidem zemské hotovosti.
11.9.1642 velitel šance Zegele žádá, aby byl zproštěn velení a vydány mu
zadržené požitky! 16.9. slíbeno do Šance 40 mužů z Hendersonova lidu z
Domažlic a ze Stříbra, hejtman Zegele zůstane velitelem a bude mu vyplacen
plat. 26.9.1642 upřesněn počet mužů v Šanci na 50 a zajištění zásobování.
1.10.1642 zpráva hejtmanů Plzeňského kraje místodržícím: Hendersonovi
mušketýři nedošli do Šance a byli odveleni jinam. Šance je neobsazena a je
nebezpečí, že Švédové tudy projdou na Plzeň! Hejtmani na to upozorňují, aby
nebyli obvinění u opomenutí ! Hejtmani nechť vloží do šance místo krajského
lidu 40 Hendersonových knechtů, které budou vydržovat z prostředků
krajských. Zegele podrží místo velitele šance.
18.12.1642. Kynžvart - hejtman z Kynžvartu Boppard žádá, aby mu byly
odepsány výlohy s vydržováním vojska v šanci z kontribucí.
7.3.1643 Plzeň - Hejtmani Plzeňského kraje Jindřich Petr u Gutštejna a
Jindřich Lapáček ze Zerzavého českým místodržícím: předkládá se list
velitele kynžvartské Šance. Plánský hejtman hlásí, že vojáci odehnali 29
koní. Jak se zachovat?
5.7.1644 Praha - Čeští místodržící hejtmanům Plzeňského kraje: Připojujíce
přípis kynžvartského hejtmana Jana Bedřich z Boppardu, ukládají adresátům
vyšetřit, jak je to s 400 zlatými, které dluhují poddaní veliteli a
mušketýrům v kynžvartské Šanci. Oznámit kolika a jakými lidmi je Šance
obsazena.
28.7.1644 Plzeň - hejtmani Plzeňského kraje Karel Heřman hrabě z Kobrše a
Proteus Černín z Chudenic českým místodržícím: odpověď na rozkaz z 5.7.
Kynžvartská Šance byla obsazována podle okolností větším či menším počtem
lidu z měst a knechti byli vydržováni panstvím Kynžvart. Když nastoupili
hejtmani, bylo v Šanci 16 knechtů a velitel, nyní je jich 12 a zásobováni ze
svých panství, kdežto velitel je vydržován z Kynžvartu. Rest 400 zlatých
vznikl nutností platit zimní kvartýrování. Rest má vyrovnat plzeňský správce
a výlohy odečíst od kontribucí Kynžvartu. --Příloha z 4.7. kynžvartského
hejtmana Bopparda o zimním kvartýru Trautischova pluku, na což muselo
panství přispět poddaným, protože nebyli s to dostát povinnostem. Žádá
srazit výlohy z kontribucí panství. - 20.9.1644 potvrzují místodržící
sražení z kontribucí.
23.9.1644 Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: po obou stranách šance
projíždí mnoho partají a mužstvo není k užitku a budiž rozpuštěno.
24.10.1644 proti tomu plzeňští hejtmani poukazují na význam šance a knechty
by vydržovali poddaní. - 29.10. ukládají čeští místodržící, aby 110 knechtů
z Ústí nad Labem bylo po 30 vloženo do Plzně a do kynžvartské Šance, 10 do
Stříbra, zbytek zůstane v Ústí.
1.1.1645 Praha - Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: bude odvolána
posádka kynžvartské Šance a po odchodu vojáků nutno vložit 30 dobře
ozbrojených mužů domácího lidu, postavili v čele hejtmana Zegele a
zásobovali je. 19.1.1645: Hastzfeldova tělesná stráž v Chebu má být
zásobována z Kynžvartu, Teplé a Toužimi což se neděje.
17.6.1645 Praha - Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: stížnost od Nostice
z Falknova a Viléma Metternicha z Kynžvartu, že jsou pro Hatzfelda vymáhány
čtyřměsíční požitky, tj. 1000 říšských tolarů měsíčně a 100 porcí denně a to
vojenskou exekucí na rozkaz adresátů. Exekuce je císařem zakázána, nechť ji
ihned zastaví. K exekuci ještě několik dopisů.
31.8.1646 Loket - Hejtmani Loketského kraje Vilém Metternich a Multz českým
místodržícím: Loketský kraj je v žalostném stavu - z letošní nevalné úrody
nelze nic odprodat a sousední horní města v takové chudobě, že bylo
zastaveno kutání. Lajtnant Hundt pokračuje ve verbování pro svoji kompanii a
pisatelé žádají, aby stav kompanie nebyl zvyšován nad 100 mužů. - 6.2.1647
jiná zpráva: maršál Collorado uložil dodat 20 dalších koní se sedly,
postroji a pistolemi. Před časem odvedeno 35 řádně vypravených koní bez
náhrady. Z téhož dne z Kynžvartu žádost, že zubožený kraj nemůže platit
loketskou posádku. Nechť je vydržována z loketského proviantního skladiště.
Podobná zpráva z 26.4.1647.
6.5.1647 Kynžvart -rozkaz aby bylo denně z kraje vysíláno na 100 dělníků k
fortifikačním pracím v Lokti. Lajtnant Hundt však žádá zedníky a dále fůry a
vápno. Obyvatelstvo zásobuje dva pluky a loketské garnisony a nemůže už
další zatížení unést.
30.5.1647 - Kynžvart -hejtman loketského kraje Metternich a Multz českým
místodržícím: Ač jsou zakázány exekuce, byly konány v kraji včetně pisatele:
15.5., v Kynšperku desátník se 7 dragouny, kteří se řádně najedli a napili,
sehnali dobytek, dopustili se nepřístojností a vynutili žold od poddaných.
Hejtman, jehož funkce tímto byla uvedena v posměch, prosí o ochranu, jinak
by úřad nemohl zastávat.
22.6.1647 Plzeň - Petr Kokořovec: Nepřítel přitrhl k Stříbru, zahaj hejtmana
loketského kraje Metternicha s rodinou, čeledí. Od Stříbra se obrátil k
Stodu, do Chotěšova a Horšova Týna. Zajat byl jeden švédský rejtar, který
vypověděl, že tu stojí celé křídlo švédské armády. Císařské pluky ustoupily
v noci od Loketského kraje k Nepomuku.
26.6.1647 Loket - purkmistr a rada měst: Nepřítel útočí s armádou nejen na
Cheb, kde již vystřílel v hradbě takový otvor, že město se nebude moci
dlouho udržet. Nepřítel se tiskne do země, dva jeho pluky leží ve Falknově a
obléhají tamní zámek, obsazený dvěma kompaniemi Gallasových dragounů.
Pisatelé prosí o intervenci a pomoc, kdyby Švédové oblehli Loket.
7.7.1647 Loket - purkmistr a rada měst: Zbrojmistr Wittenberg ostřeloval
falknovský zámek z osmi kusů a moždíře a nakonec se ho zmocnil akordem.
Gallasovi dragouni odešli ráno v 7 hod., prostí vojáci museli zanechat v
zámku koně a zbraně. Švédové dojíždějí až k Lokti ke zbořeným předměstím,
takže další posly nelze vysílat. Jsou odhodláni bránit se do poslední kapky
krve, bojí se však, že nepřítel zapálí město s dřevěnými domy. Prosí o
intervenci, aby podle příslibu polního maršála Holtzappela se mu dostalo
pomoci.
11.7.1647 - Praha Loketským: Císař vytrhl s vojskem proti nepříteli a ten
bude vytlačen ze země. Loketští ať město statečně drží podle slibu, kdyby
snad mělo dojít k útoku Švédu na město.
25.8.1647 Loket - hejtman Multz: kraj při obléhání Chebu a falknovského
zámku nepřítelem tak zničen, že na poli nezůstal kousek obilí, všechny lesy
a houštiny prohledány, kde lidé schovávali dobytek, vesnice pobořeny, zbytky
strávila císařská armáda.
2.7.1648 - Plzeň: plzeňští hejtmani Koc a Lapáček českým místodržícím:
Nepřítel se zmocnil nejvýznačnějších míst na bavorské hranici - Bečova,
kynžvartské Šance, zámku Falknov, kde všude zanechal silné posádky, vzal od
obyvatelů částky pro
kontribuci, hejtmané nemohli na obyvatelstvo naléhat, aby zaplatilo kvótu
pro rekvizity pro jezdce. Nedostaví li se pomoc rychle, nepřítel se opevní a
bude pak těžko ho vypudit i mocnějšími silami. - Titéž Kolovratovi: Švédský
velitel v Horšově Týně nejvyšší lajtnant Henning Vollmar vzal celý kraj pod
kontribuci a rozesílá výpalné listy. Obyvatelstvo žádá o pomoc a radu, zda
se dohodnout s nepřítelem, neboť se obávají vypálení a plenění. Königsmarkt
ze Stříbra zamířil na Bečov, část města vypálil. Nato se vrhl na Falknov a
silně ho ostřeloval. Velitel ve Falknově se udatně bránil a uchýlil se
nakonec do sklepení, kde se držel ještě den a noc. Pak o něm není zpráv.
Loket asi přijde na řadu." Etcet. etcet.
Prameny:
GROSS Stanislav "Staroslovanské osídlení Karlovarska", sborník I., Karlovy
Vary 1955
Dienzenhofer a pístovský kostel