Ročník XXIII. (1999)
Pořadové číslo 298.

12.

Mariánské Lázně
30. prosince 1999
OBSAH 
 

Z historie místních novin
Marienbader Zeitung 1874-1941 l Výtahy z novin v HAMELIKÁCH (ročníky 1883,1901 až 1913)

Jaro Miškovský
Michal Mareš - básník-klobásník
Válečný pomník "Arcivévoda Rainer"
Masaryk vícekrát v Mariánských Lázních ?

Před 60 lety tragicky zemřel slavný oční profesor Anton Elschnig
Kytička na Elschnigův hrob

Ing.Richard Švandrlík - Mgr. Václav Kohout:
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1905
S novým rokem hodnotí se starý rok 1904
l Ředitel Julius Laska vyhrál konkurs v Řezně l Hodnocení tramvaje l Zvěř a lednové mrazy l Jednání městských poslanců l Mariánskolázeňské redukční pilulky l Sněhová kalamita l Mich.Urban: Národní garda" l Velké napětí na městském, zasedání 7.ledna 1905 l Různé zprávy z 22.ledna 1905 l Rozpočet města na rok 1905 l K týrání zvířat l Přednáška prof.Jaksche l Demise vedení města l Lži a pomluvy l Nádraží v rekonstrukci l Lázně Sangerberg l Řešení krize vedení města l Drobné zprávy z března l Problémy rozšíření přehrady l Rekonstrukce elektrárny a jiné l Různé drobné zprávy z dubna 1905 l Kritika hauzírování l Přípravy golfového hřiště l Pohřeb chudáka l Ustavení spolku majitelů domů l Otevření sezóny l Kritika, kritika,kritika - květen l Novinky do nové sezóny l Nové názvy ulic l Nová Metternichova vyhlídka l Ještě k zakopanému pokladu z minulosti l Dopravní nehoda a střelba l Urození hosté přijíždějí l Snahy o úplné osamostatnění okresu l Otevření golfového hřiště l Změny ve vedení nemocnice l Jednání Svazu mlékáren l Různé z července l Tenis, golf a šerm l Horka a přízrak lázní bez vody l Přednášky Dámské klobouky v divadle l Závody tlouštíků l Král Eduard VII. v Mariánských Lázních l Slavnostní otevření golfového hřiště l Přeložit hudební pavilónek ? l Sezóna 1905 se chýlí k závěru a její hodnocení l Zásnuby v Kynžvartě l K zasypání studen v městě l Pamflet proti radnímu Schafferovi l Blíží se volby l Drobnosti ke konci roku l Hodnocení roku 1905

Zdeněk Buchtele - Ing.Richard Švandrlík
Vojenská ležení "císařských" z třicetileté války
Podivné terénní valy - pátrání v minulosti
l Vojenské ležení u Valů l Vojenské ležení u Sítin l Vojenské ležení u Mnichova l Výpisy z třicetileté války ke kynžvartské Šanci (ležení u Valů) - vybral Zdeněk Buchtele l Obležení pevnosti Hohentwiel 1641l Kde ležela původní hranice Čech v 10. století ?

250 let barokního kostela v Pístově - Dienzenhofer a pístovský kostel

Pozdrav z Mariánských Lázní v roce 1897 - pohlednice s 5 kresbami (Café Egerländer)

Pozdrav z Mariánských Lázní v roce 1898 - pohlednice se 4 kresbami (Glatzen)


Z historie místních novin
Marienbader  Zeitung  1874 - 1941

      Rozvoj Mariánských Lázní se zrychlil po zrušení vrchnostenských vztahů (1848) a v roce 1866 došlo k povýšení obce na město s vlastním městským znakem. Brzy (1872) následovalo spojení města se světem železniční tratí Vídeň-Cheb (Na této trati zůstaly Mariánské Lázně až do poloviny 20. století nejvýznamnější rychlíkovou zastávkou!), a od roku 1874 mají Mariánské Lázně místní noviny "Marienbader Zeitung" (první číslo údajně 31.prosince 1873), vycházející dlouhá léta jako týdeník. Tento historicky významný krok byl ovšem dobovými kronikáři v historii zcela opomenut; za hlavní událost v roce 1873 byla považována nadstavba obecné školy (z roku 1853) o druhé patro, a v roce 1874 zahájení výuky ženských prací v této škole (Jde o budovu dnešní Základní umělecké školy v Ibsenově ulici, která je tedy dnes v stavební podobě z roku 1873.).
      Vydávání novin souviselo se založením pobočky Chebské tiskárny Kobrtsch & Gschihay v Mariánských Lázních. Josef Gschihay tehdy obdržel koncesi (povolení) k tisku knih a kamenotisku v městě a převzal dosavadní knihkupectví chebské tiskárny, které bylo původně mezi krámky na kolonádě, potom naproti v "Novém Klingeru", později v "Tepelském domě". Knihkupectví (s půjčovnou knih a časopisů) brzy převzal do vedení syn Franz Gschihay. Kolem roku 1900 bylo v městě již dvanáct novinových stánků. Prodávaly se noviny z domova i z ciziny, posílané vlakem, a mezi nimi měly mimořádné postavení týdenní noviny - "Marienbader Zeitung" .
      Josef Gschihay postavil provizorní dřevěný pavilón v dnešní Třebízského ulici. (Pavilonek stával v Třebízského ulici na místě nedávno zbořeného domu čp.129, původně nazývaného GUTENBERG). Dnes je tu trávníkový prostor.
Tiskárenské stroje byly umístěny v suterénu a obsluhovány výhradně ručně. Ale už v letech 1895-1896 (snad v souvislosti s postavením domu čp.129) došlo k rozšíření sazárny a tiskárny a prostorů pro kancelář a prodej časopisů, a do konce století došlo ještě k přechodu od poháněcích benzinových mechanismů k elektromotorům. Roku 1898 se uvádí majitelkou nové budovy "GUTENBERG" Louise Gschihayová, zatímco syn Franz Gschihay, majitel tiskárny a knihkupectví a první místostarosta, je uváděn bydlící v domě FILADELFIA čp.152 na Hlavní třídě (majitelem byl Johann DIETL).
      V roce 1895 zemřel Josef Gschihay a jeho syn Franz Gschihay převzal ke knihkupectví veškerou tiskárnu, a zažil neobyčejně úspěšnou kariéru v obci - byl městským radním a za starostování doktora Herziga dokonce místostarostou. Podílel se na akci výstavby ruského kostela, tramvaje atd. Bohužel, po sedmi letech (+ 1902) následoval otce na věčnost. Firmu pak vedla po desítky let úspěšně a s přehledem vdova Betty Gschihayová. Podnik měl název "Tiskárna, Josef Gschihay".
      Růst podniku byl tak závratný, že prostory v domě GUTENBERG nestačily a bylo rozhodnuto postavit novou tiskárnu v tehdejší Školní ulici (Ruská) čp. 427. Stavbu postavil stavitel Ignác KÖNIG. V nové budově byly i nové stroje - velký plošný tiskárenský stroj, moderní linotypová sazečka, která dovolila později i bezproblémový tisk deníku. Tiskárna v čp.427 sloužila ještě po druhé světové válce, po roce 1946, českému tisku.
      Co se týká novin Marienbader Zeitung, redaktorem byl Alois KOHN, též jako prokurista firmy, po něm Ernst FINK a pak jeho syn Josef FINK, již tehdy také společník firmy.
      Dne 31. května 1892 vyšel první deník v Mariánských Lázních "Marienbader Tagblatt", který vycházel denně o sezóně - v červnu, červenci a srpnu - a souběžně vycházely noviny "Marienbader Zeitung" dvakrát týdně. Za první světové války se rozsah novin minimalizoval, ale místní noviny přežily. Po válce se objevuje jako odpovědný redaktor Johann ULBRICHT (v srpnu 1919 přešel do žateckých novin), pak Karl Alois GRIMM, v letech 1923-1927 Wilhelm FECHTER (též autor průvodce), krátce Heinrich PÖSCHL, v letech 1927-1931 Heinrich BÄUML a po jeho smrti Dr. Josef RAUSCHER (od 31.12.1931).
      Rauscherovy poválečné vzpomínky jsou rozporuplné. Byl jedním z 92 uchazečů o místo redaktora a noviny vedl do prosince 1940, neboť uváděl svůj poslední článek z 30.listopadu 1940 "Glück und Freude der Bessarabien-Deutschen", kdy odcházel na frontu. V jiné vzpomínce uvádí, že byl odveden v prosinci 1941 (tedy o rok později) a o několik měsíců později zastaveny noviny "Marienbader Zeitung - Tagblatt für den Kreis Marienbad und Tepler Hochland", při čemž připojiol i přetisk novin ze dne 20. ledna 1941!!! Tisk místních novin by podle toho končil někdy v březnu 1941...
 

Výtahy z novin v Hamelikách

      V minulých ročnících HAMELIK jsme postupně zveřejňovali výtahy ze starých ročníků novin "Marienbader Zeitung" 1883, 1901-1913 v tomto rozsahu:
Mariánské Lázně před sto lety (1883-1983) (HAMELIKA čís.6/1983 str. 97-120)
Mariánské Lázně od počátku roku 1883 do zahájení sezóny l Spolkaření a spolkový život l Procházka městem před sezónou l Dubnové zasedání městského kolegia l Slavná sezöna 1883 - 9 077 hostů! l Divadlo l Z městského života l Věrný přítel Mariánských Lázní píše do novin l Městské volby 1883y

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1901 (HAMELIKA čís.1/1999 str.4-7, HAMELIKA čís.1/1984 str.9-12)
Oeserovo elektrické divadlo l Prodloužení Dunkanovy stezky l Tělocvična školní l Železniční trať Schönwehr (Krásný Jez) - Loket dostavěna l Zakopaný poklad kdesi v okolí Mariánských Lázní l Shrnutí roku 1901

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1902 (HAMELIKA čís.2/1999 str.7-15, HAMELIKA čís.2/1984 str.26-32)
K některým událostem v roce 1902: Vznik okresního hejtmanství Mariánské Lázně l Otevření školy Sever v roce 1902 l K historii založení pravoslavného kostela l Úpravy lázeňských zařízení 1901-1902 l Moderní mlékárna ve dvoře Hammerhof l Velký požár domu - dva mrtví l Shrnutí roku 1902 - město netušilo, že stojí na vrcholu své slávy

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1903 (HAMELIKA čís.3/1999 str.5-8, HAMELIKA čís.3/1984, str.45-48)
K některým událostem v roce 1903: Z činnosti dobrovolného hasičského sboru 1903 l O činnosti pana radního Arnolda l Železniční nehoda 21.března 1903 l Shrnutí roku 1903
 
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1904 (HAMELIKA čís.4/1999 str.3-7, HAMELIKA čís.3/1984 str.49-53)
K některým událostem v roce 1904: Projekty zdrojů užitkové vody 1904 l Kampaň proti doktoru Mladějovskému l Výlov Regentu l Případ "Walter" l Shrnutí roku 1904

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1905 (HAMELIKA čís.12/1999 str.4-18, HAMELIKA čís.7/1985 str.103-116)
Snovým rokem hodnotí se starý rok 1904 l Ředitel Julius Laska vyhrál konkurs v Řezně l Hodnocení tramvaje l Zvěř a lednové mrazy l Jednání městských poslanců l Mariánskolázeňské redukční pilulky l Sněhová kalamita l Mich.Urban: Národní garda" l Velké napětí na městském, zasedání 7.ledna 1905 l Různé zprávy z 22.ledna 1905 l Rozpočet města na rok 1905 l K týrání zvířat l Přednáška prof.Jaksche l Demise vedení města l Lži a pomluvy l Nádraží v rekonstrukci l Lázně Sangerberg l Řešení krize vedení města l Drobné zprávy z března l Problémy rozšíření přehrady l Rekonstrukce elektrárny a jiné l Různé drobné zprávy z dubna 1905 l Kritika hauzírování l Přípravy golfového hřiště l Pohřeb chudáka l Ustavení spolku majitelů domů l Otevření sezóny l Kritika, kritika,kritika - květen l Novinky do nové sezóny l Nové názvy ulic l Nová Metternichova vyhlídka l Ještě k zakopanému pokladu z minulosti l Dopravní nehoda a střelba l Urození hosté přijíždějí l Snahy o úplné osamostatnění okresu l Otevření golfového hřiště l Změny ve vedení nemocnice l Jednání Svazu mlékáren l Různé z července l Tenis, golf a šerm l Horka a přízrak lázní bez vody l Přednášky l Dámské klobouky v divadle l Závody tlouštíků l Král Eduard VII. v Mariánských Lázních l Slavnostní otevření golfového hřiště l Přeložit hudební pavilónek ? l Sezóna 1905 se chýlí k závěru a její hodnocení l Zásnuby v Kynžvartě l K zasypání studen v městě l Pamflet proti radnímu Schafferovi l Blíží se volby l Drobnosti ke konci roku l Hodnocení roku 1905

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1906 (HAMELIKA čís.4/1984 str.62-72, HAMELIKA čís.1/1997)
Výstava v Londýně 1906 l Těžkosti se zásobování vodou l Vycházková cesta krále Eduarda VII. l Námořník z Potěmkinu l Propagace lázní Sangerberg l Potíže automobilistů l Marienbader Nachrichten l Bestiální akt Kohlerů l Aktivita golfového klubu v Mariánských Lázníchl Sebevražda Itala l Zavraždil vlastního otce l Malé dobrodružství Chebských za hranicemi l Zneužití úřadů l Eckertovo elektrické divadlo v Mariánských Lázních l Celkově k roku 1906

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1907 (HAMELIKA čís.5/1984 str.70-87, HAMELIKA čís.2/1997)
Mnoho sněhu koncem února 1907 l Nová ohřívací metoda Křížového pramene l Smrtelný pád l O poště v Mariánských Lázních l K návštěvám Eduarda VII. l Vybavení balneologického institutu l Celkově k roku 1907

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1908 (HAMELIKA čís.4/1997 str.8-19, HAMELIKA čís.6/1984 str.99-111)
Před devadesáti lety pokračuje konjunktura Mariánských Lázní l Dopravní předpisy z roku 1905 l Vycházková stezka do Michalových Hor l Kinematografická představení Royal Bio Co.. a natáčení v Mariánských Lázních l Velký požár v Sangerbergu l Z počátků Městského muzea l Chléb pro lázně z Plzně l Druhá kolej Cheb-Mariánské Lázně l Vážné projekty dvou železničních tratí l Hořelo u hasičů l Eckertovo Original-Theatre Edison l Smrtelný skok koně l Rozprášená skupina pašeráků l Zavedení hasičských hlásičů l Česká vlajka - "neslýchaná" provokace l O městské policii l "Sexuální život naší doby" l Opakované zemětřesení l Hodnocení roku 1908

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1909 (HAMELIKA čís.7/1997 str.12-15, HAMELIKA čís.7/1984 str.119-126)
Před devadesáti lety pokračuje konjunktura Mariánských Lázní l Hans Haubner kontra okresní hejtman l Pyroman nebo žhář l Pochvalná slova krále Eduarda VII. l Ustanovení inspektora pramenů l Indický nabob v Karlových Varech l Mužský pěvecký sbor byl založen 1839 l Uranová ložiska u Mariánských Lázní l K pobytu krále Eduarda VII. v roce 1909 l Hodnocení roku 1909

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1910 (HAMELIKA čís.9/1997 str.9-15, HAMELIKA čís.7/1984 str.127-134)
Požáry v Hleďsebi a v Klimentově l Sáňkování hlavním zimním sportem do roku 1914 l Emil Baruch hoteliér l Třetí lékárna v Mariánských Lázních

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1911 (HAMELIKA čís.1/1998 str.3-9, HAMELIKA čís.1/1985, str.3-8)
Plány velkého koupaliště a historie prvního koupaliště KIESELMÜHLE l Velký obraz města z roku 1911, dnes ve vestibulu muzea l Tomáš Alva Edison v Mariánských Lázních l Velký požár v Sangerberku (Prameny) l Tečka za dopravní nehodou okresního hejtmana l Konference o zdvojkolejnění tratí PLZEŇ-CHEB l CELKEM k roku 1911

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1912 (HAMELIKA čís.4/1998 str.5-14, HAMELIKA čís.2/1985, str.22-31)
Mateřské školky v Mariánských Lázních l Kolbenschlag alias Kontinental alias Slovanský dům alias Helvetia l Otevření dolů v Chodové Plané l Zámořský parník jménem Mariánské Lázně l Masopustní číslo novin Marienbader Zeitung l Z historie podchycení a stáčení Křížového pramene l Kdo byl Severin Würfel ? l Norbert Hochsieder l První letadlo na mariánskolázeňském nebi l 40 let hotelu PANORAMA l Celkově k roku 1912

Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1913 (HAMELIKA čís.10/1998 str.3-10, HAMELIKA čís.3/1985, str.44-52)
Spor o kvalitu Mariánskolázeňských pastilek l Výlov Regentu 14.10.1913 l Odhalení pomníku doktoru Herzigovi l Postup přestavby Křížového pramene l 40 let Marienbader Zeitung 1873-1913 l Přemostění potoka u Buen Retiro l Císařská jubilejní kašna na Dolním náměstí l Parní prádelna ve Velké Hleďsebi l Odhalení hochštapleři l Celkově k roku 1913

      Ročníky mariánskolázeňských novin "Marienbader Zeitung", archivované v Mariánskolázeňském muzeu, byly ještě v době okresu Mariánské Lázně beze sporu úplné. Před mnoha lety kdosi neznámý si dlouhodobě vypůjčil ročníky 1914 až 1923 a po letech je vrátil omylem do Okresního archivu v Chebu, nikoliv zpět do muzea. V letech 1991-1993 jsme proto jednali s doktorem Boháčem, ředitelem Okresního archivu v Chebu, o navrácení mariánskolázeňských ročníků. Marně. Ředitel Boháč odmítl ročníky vrátit a nakonec je pouze zapůjčil jako výpůjčku. Dnes chybí i poslední válečné exempláře mariánskolázeňských novin, takže není přesně známo datum ukončení tisku.
 

Jaro Miškovský (1932)

Michal Mareš - básník-klobásník
      Ve dvacátých letech byla postavena na okraji pole Villa UNGER s čp.456. Stojí v dnešní Dřevěné ulici (čís.4 - "U Horáků" či "U Spurných"). Výrobce E. Unger tu založil výrobnu paštik a konzerv. Když zkrachoval, odkoupil vilu jeho společník Michal MAREŠ, spisovatel, novinář a redaktor německého pražského listu "Morgenpost". Za druhé války měla vila název Villa SCHARNAGL (asi dočasný majitel) a kromě toho se uvádělo i také jiné jméno vily KOMZAK. O Marešovi napsal ve svých povídkách 1932 Miškovský tento článek:
      "Onehdy zahlédli jsme na kolonádě v Mariánských Lázních muže s povstaleckým širákem na hlavě. Byl to spisovatel Michal MAREŠ, jinak žurnalista, cestovatel, paštikář a domácí pán vily "Mareš", dříve "Unger". Mareš koupil vilu v dražbě po svým bývalém společníku Ungrovi, když spolu přestali vyrábět paštiky a na podniku zúčastněný Mareš si zlomil nohu. Jednou to bylo doopravdy, upadnuv zcela střízliv na náledí na dvoře vily Unger, podruhé obrazně, když přišel o svůj podíl na obchodě ve výši 100 000 Kč. První zlomení nohy se nedalo odčinit a Mareš si je odležel v nemocnici v Mariánských Lázních. Jako reformátor přitom vypracoval velkolepý, ale neuskutečnitelný návrh na zřízení léčebných lázní pro zimní období. Zároveň se stal opatrnějším na končetiny a nežli by si zlomil nohu podruhé, koupil raději Ungrovu vilu i s příslušenstvím. Podivným řízením osudu přichází slepý k houslím, nyní paštikář-spisovatel k vile.
      Michal Mareš razil totiž jako humorista název "básník-klobásník" a jmenoval několik příkladů, kdy slavní spisovatelé vyráběli požitky, jako Bocaccio, který byl cukrářem.
      Zakoupením vily získal Mareš svůj "pied-á-terre" v Mariánských Lázních a druhou nohou byl v Praze.
      Kdyby - chraň Pámbu! - chodil jen o jedné noze, musel by přeskakovat z místa na místo. A kdyby byl dokonce beznohý, což mu do smrti nepřejeme, nemohl by vůbec mít žádné "pied-á-terre" (francouzský výraz pro přechodné obydlí).
      Po kolonádě Mareš tedy vykračoval oběma nohama či chcete-li, nechával vždy jednu nohu pozadu. To ovšem neubíralo dojmu na jeho vystupování. Bohémský spisovatel na letním bytě v Mariánských Lázních a k tomu ještě pod vlastní střechou (tedy nejen střechou jejího širokého klobouku, ale střechou celé vily, je první vlašťovka lepších poměrů naší bohémy, třebaže letos se vlašťovky chystají předčasně k odletu…"
 

Válečný pomník "Arcivévoda Rainer"

      stával v Mariánských Lázních východně v parku u katolického kostela. Byl odhalen roku 1908 u příležitosti 60 let panování císaře Františka Josefa I. Byl z rudohnědého mramoru, korunován na vrcholu orlem s vlajkami a po všech čtyřech stranách měl černé tabule. Po první světové válce byly všechny podobné pomníky strženy a zničeny. Tento byl odklizen na městský stavební dvůr. Po druhé válce jsme ho nalezli v houštinách před farou v Ovesných Kladrubech, ale horní deska s orlem byla odstraněna. Pomník 95 cm x 115 cm stojí na čtyřech nad sebou postavených postamentech. Jde o historickou jedinečnost: patron vojenského tělesa v Mariánských Lázních, arcivévoda František Karel, který ho dal postavit, byl bratrem Františka Ferdinanda d´Este, který zahynul se svou ženou Žofií Chotkovou v Sarajevu v červnu 1914. To byl signál k vypuknutí světové války. Na přední tabuli je osmiřádkový nápis: "1848-1908
      Zur bleibenden Erinnerung an das // 60 jährige Reghierungsjubiläum // unseres erhabenen Monarchen // Seiner Majestät Kaiser Franz Josef I. // in Ehrfurcht gewidmet von // Erzherzog Ferdinand Karl patriot // Krieger Korps der Kurstadt // Marienbad."
      V blízkosti stával Hanikův pomník z roku 1703. Jeho podstavec tu ještě stojí, ale socha je uložena na faře nebo v kostele. Podle znamení na pomníku - podkova na řetězu - byl Adam Hanika, zakladatel pomníku, zřejmě formanem. Ovesnokladrubskou faru stavěl roku 1830 tepelský stavitel Anton THURNER, který postavil kromě sloupové haly Křížového pramene také množství domů v Mariánských Lázních. Ovesnokladrubská škola, též dílo Thurnera, je z roku 1840 a má pamětní tabuli. V roce 1877 dostala první patro.
 

Masaryk vícekrát v Mariánských Lázních ?

      Hned po listopadovém převratu v lednu 1990 jsme na stránkách Kulturního přehledu Mariánské Lázně (část zájmový kroužek Hamelika) popsali dvě Masarykovy návštěvy Mariánských Lázní - první v září 1922, druhou v červenci 1927. Šlo o krátké návštěvy, ale zůstávali nevymazatelně v mysli pamětníků. Třetí Masarykova návštěva byla očekávána v červenci 1929 na leteckém mítinku ve Sklářích. Ale pořadatel Julius Arigi dostal v poslední chvíli zprávu, že Masaryk, který byl v Plzni, se musí neodkladně vrátit do Prahy a tak z návštěvy sešlo. - Existuje zprávička, že krátce před rokem 1882 jel Tomáš Masaryk vlakem se svým žákem Alfrédem Schlesingerem, synem ředitele Anglorakouské banky ve Vídni, z Mariánských Lázní do Prahy. Co v Mariánských Lázních dělali, nevíme, ale jde-li o pravdivý údaj, byl Masaryk v našem městě třikrát.
 

Před 60 lety tragicky zemřel ve Vídni slavný oční profesor Anton ELSCHNIG
Kytička na Elschnigův hrob

      Před 60 lety, dne 13.listopadu 1939 zemřel na následky havárie ve Vídni slavný oční expert a profesor ANTON ELSCHNIG. Připomínáme si jeho osobnost z toho důvodu, že je pochován na hřbitově v Mariánských Lázních. Na dnes opuštěné rodinné hrobce je plastika slavného profesora a osobní data jmenovaného. Příčinou jeho smrti měla být srážka tramvaje s autem ve Vídni, bližší podrobnosti neznáme.
      Anton ELSCHNIG se narodil 22.srpna 1863 ( obec Leibnitz-Struk), oženil se 28.července 1893 v Štýrském Hradci (Graz), odkud pocházela jeho žena - Emma, rozená Eichlerová. Narodila se zde 3.ledna 1870 a zemřela v 74 letech, dne 9.ledna 1944. Štýrský Hradec bylo známé univerzitní město (dnes přes 1/4 mil.obyvatel). Elschnigovi měli dvě dcery - Emmu a Martu.
Elschnigova hrobka s plastikou v II. oddělení mariánskolázeňského hřbitova
      Obě dcery se provdaly za mariánskolázeňské doktory a to je také vysvětlení, proč profesor MUDr. Anton Elschnig trávil posledních šest let života zčásti v Mariánských Lázních. Profesor Elschnig společně se zetěm doktorem Kopfem zakoupili někdy počátkem třicátých let od Marie Ungerové a Fanny Specknerové památný dům WAGNER (čp.5 v Karlovarské ulici, v němž pobýval na léčení 1845 Richard Wagner), když již dříve bydlely a vlastnily Elschnigovy dcery domy v Mariánských Lázních - Emma vilu Kopf čp.93 a Martha dům Wiener Haus čp.13 na Goethově náměstí.
      Starší dcera Emma Valentine Elschnigová (* 14.6.1894 Štýrský Hradec) se provdala 2.dubna 1919 v Praze za MUDr. Hans Kopfa (* 28.3.1890 Praha), který pocházel z vily KOPF z Mariánských Lázní (čp.93 nad domem Mánes). Měli syna jménem Johann Bapt. Anton Augustin Kopf (* 13.2.1932 Mariánské Lázně). KOPFOVI měli v Mariánských Lázních vilu (dnes dům Prokop čp.93 v Úzké ulici) v poměrně příkré tehdejší Valdštejnské ulici. Je to sousední dům lázeňského domu MÁNES. Dům byl postaven kol 1870 jako STADT OFEN, ale ještě před rokem 1899 měl již název VILLA KOPF. Parcela domu byla původně o něco výše. Ač se Hans Kopf narodil v Praze, byl později majitelem tohoto domu čp.93. Kromě MUDr. Hans Kopfa a manželky Emmy Kopfové-Elschnigové se uvádějí jako spolumajitelé tohoto domu Auguste Kopfová a Kirschnerovi - Wolfgang, Liselotte Kirschnerová-Kopfová, Karl Kirschner. Kirschnerovi ovšem nejsou uváděni jako občasné města !
Elschnigův dům čp.5 v Mariánských Lázních  - "Richard Wagner" v Karlovarské ulici
      Mladší dcera Martha Elschnigová (* 4.5.1902 Vídeň) se provdala 7.12.1930 v Praze za vdovce JUDr. Otto Nelhiebela z Mariánských Lázní. Novomanželé pak bydleli v Mariánských Lázních, na Goethově náměstí v čp.13 - WIENER HAUS. Nelhiebelovi měli dceru Christu Dorotheu Nelhiebelovou (* 22. února 1942 v Mariánských Lázních).
      Dům WIENER HAUS na Goethově náměstí byl postaven roku 1818 Johannem Baierem, pak majitelé Zeidlerovi, Ingrischovi, Hellerovi, Dr. Max Horowitz. a poslední majitelem byl dr. NELHIEBEL.
      Rodina advokáta JUDr. Otto NELHIEBELA bydlela ještě ve 20.letech v domě rodiny Uhlířů (čp,.47 dům Chopin), kde měl advokát kanceláře. První žena JUDr. Nelhiebela byla ovdovělá Andrea Rotterová, jmenovala se za svobodna Cihlářová. Zemřela ve věku 37 let a je pochována v zadním rohu v evangelické části mariánskolázeňského hřbitova, těsně před urnovým hájem. Hrob lze dosud nalézt: má šest kovových kruhů a náhrobek ve tvaru přírodního kamene s kovovou deskou uvádí zanikající nápis: "Frau Andreé Nelhiebel, verw. Rotter, geborene Cihlář, Rechtsanwaltgattin, geb. 1.3.1891, gest. 9.4.1928." Její manžel připsal verš: "Mit deiner Liebe hat mein Leben angefangen, mit deinem früheren Tod war es vorbei." - S Tvou láskou začal můj život a s Tvou předčasnou smrtí skončil.
      Kol roku 1927 stavěl NELHIEBEL na Bellevue villu čp.236 naproti tenisovým kurtům (vedle dnešního Bémova domu SKALNÍK), nazval ji VILLA ANDREÉ na počest své ženy. Až po smrti manželky Andreé (+ v dubnu 1928) kupuje doktor NELHIEBEL dům čp.13. V prosinci 1930 se znovu žení - v Praze s Marthou Elschnigovou. Není vyloučeno, že teprve po svatbě zakoupil od Horowitze Vídeňský dům s čp.13. Původní název domu zůstal do roku 1945, kdy byl přejmenován na Stockholm, pak lázeňská léčebna Fatra.
      Profesor Elschnig vedl v letech 1907 - 1935 německou oční kliniku Karlovy univerzity v Praze. Podle toho soudíme, že do r. 1906 žili s rodinou ve Štýrském Hradci a ve Vídni, kde se narodila 1902 mladší dcera.
      Pod Elschnigovým vedením 1907-1935 zažila pražská oční klinika období mimořádného rozkvětu - Elschnig byl jedinečný ve své mnohostranností - publikoval mnoho odborných prací, klinických studií a pozorování. Jako operatér získal pražské oční klinice světovou pověst. Léčil mimojiné i prezidenta ČSR T.G. Masaryka. - Po sedmdesátce se Elschnig usadil v Mariánských Lázních, kde se věnoval vědecké a publikační činnosti. Byl velký milovník umění a byl uváděn i v seznamu spolku Altschlaraffia (v němž byl též např. Ing.Dr. Beno Winter, jeho zeť MUDr. Kopf, doktor Frühauf). Měl přezdívku "Guck Guck der Mello-Dramatische".
      Jezdíval do Prahy i do Vídně a jeho listopadová návštěva Vídně v 1939 - tedy již po vypuknutí druhé světové války - mu byla osudná. Po jeho tragické smrti vyšel v novinách Marienbader Zeitung 15.listopadu 1939 nekrolog k smutečnímu rozloučení s profesorem ve Vídni, jeho urna byla převezena do Mariánských Lázní a uložena do rodinné hrobky na místním hřbitově. -
      Není vyloučeno, že žijí dosud Elschnigovi vnuci, kteří by mohli upřesnit profesorův životopis a rodinné události.
Pramen:
HOLLAY Valdemar "Slavné osobnosti v Mariánských Lázních -prof.Elschnig" in Kulturní přehled Mariánské Lázně, prosinec 1990, s.23.
 

Ing. Richard Švandrlík

O d s t o u p e n í   s t a r o s t y   a   v o l b a   n o v é h o
Listujeme v Mariánskolázeňských novinách v roce 1905
(Noviny Marienbader Zeitung vycházely jednou týdně)

S Novým rokem hodnotí se starý rok 1904 (Mbd. Zeitung 1.ledna 1905)

      Kroniku roku 1904 v Mariánských Lázních po dnech zpracoval Friedrich FISCHL. Byl to rok, který se zapsal do historie města 14.srpna slavnostní návštěvou císaře Františka Josefa I. a jeho jednáním s anglickým králem Eduardem VII. V živé vzpomínce stále zůstává nádherná iluminace města, vyzdobené domy, triumfální brány, ale i nemalý přírůstek 2000 hostů! V oněch slavných dnech byl zaměřen tisk světa na Mariánské Lázně. Těch novinářů! Hovořilo se tu všemi jazyky Evropy.
      S tím kontrastují stíny ve vnitřní správě města:
      Park si vyžádal enormních nákladů, při čemž přesto trávníky vyschly (byl suchý rok) a "odešlo" mnoho květinových záhonů. Další náklady padly na tzv."rekonstrukce" rekonstruovaných parků. l Suchý rok znovu nastolil problém vody. Řešení tohoto problému si vyžádalo zase 20000 K na projekty a pro rok 1905 není řešení. l Mnoho stížností bylo na vycházkové cesty v okolí.
      Na podzim 1903 bylo zahájeno rozšiřování elektrárny a 31.července 1904 bylo dokončeno. Ale již 3.srpna 1904 sděluje vedoucí elektrárny, že generátor bude potřebovat novou rekonstrukci!
      V říjnu 1904 zůstalo neukončeno jednání o 200 000 K na pokrytí běžných výdajů města za poslední čtvrtletí 1904 a první čtvrtletí 1905. De facto šlo o zhroucení finančního režimu městské rady, která nastoupila s heslem, že bude šetřit na všech stranách!
Balneologicky je nutné a přesto neprovedené vyvedení Rudolfova pramene na kolonádu, nové jímání Lesního pramene a zvyšování počtu koupelí. l Dále je nezbytná rekonstrukce městského divadla.
      V roce 1904 se narodilo v městě 149 dětí, z toho 4 zemřely, dále zemřelo 94 osob, z toho 69 zde bydlících. V nemocnici si poleželo 222 osob.
      V roce 1904 byla budována a do sezóny 1905 bude hotova řada nových staveb. Především jde o hotel FÜRS-TENHOF (dnes Bohemia) od architekta Arnolda Heymanna, o klášterní budovu (dnes nazývanou děkanství) od architekta Josefa Schaffera, Cafe MIRAMONTI rovněž od Josefa Schaffera, dům BELVEDERE (čp.16, rohový dům na Goethově náměstí mezi Paříží a Krivání), Stinglova banka MERKUR od architekta Arnolda Heymanna. Tento dům čp.25 býval rodný dům Skalníků nazývaný "Strauss" (R.1904 prodal Albert Skalník, vnuk Václava Skalníka, rodný dům Oskaru Stinglovi a odstěhoval se do Plané. Tam zemřel 16.října 1913.). l Restem zůstává dokončení nové kolonády z roku 1889; stará kolonáda v sousedství, kde je mnoho stánků stále přežívá (a přežila do roku 1974 - nová kolonáda už nebyla nikdy dokončena).

Ředitel Julius Laska vyhrál konkurs v Řezně (Mbd.Zeitung 1.ledna 1905)

      Julius Laska z Mariánských Lázní vyhrál konkurs na ředitele divadla v Řezně ze 107 uchazečů - po své 35leté činnosti jako herec, jako režisér a ředitel divadla. LASKA působil 7 let v Linci, 2 roky v Salzburku, 3 roky v Innsbrucku a od roku 1889 v Mariánských Lázních, kde se zapsal hluboko do vzpomínek domácího i mezinárodního publika. V Mariánských Lázních působí již 15 let.

Hodnocení tramvaje (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)

      Elektrická dráha města jak se ukazuje, není v zimě rentabilní (jízdenky za 50 % letní ceny). Jízdenka stojí 10 haléřů na Šenov a 20 haléřů nahoru na konečnou u Nizzy. V prosinci 1904 bylo přepraveno 8936 osob za 1298 K 30 haléřů. Celkem v oce 1904 bylo přepraveno 288 239 osob za 63 662 K 80 haléřů. Tramvaj neměla žádnou havárii ani výpadek delší 3 hodiny. Celkem byla 4 zpoždění vlivem sněhu a jednou 40 minut kvůli povětří. Tramvaj měla 48 966 jízd a přitom objela třikrát zeměkouli - ujela téměř 120 000 kilometrů. V roce 1904 bylo 102 dnů krásně, 109 dnů zataženo, 155 dnů se srážkami a 16 dnů povětří. Nejvyšší teploty byly v dnech 23.7. a 25.7. a 6.8.1904, kdy bylo 41°C !! Největší zima byla 23.prosince 1904 -15°C pod nulou. Nejvíce lidí bylo přepraveno 16.srpna - 5779 osob, nejméně 26.listopadu - 207 osob. l Zkušebně se zavádějí předplatné jízdenky na rok 1905.

Zvěř a lednové mrazy (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)

      Lednové mrazy zanechávají za sebou všude v lesích stopy smrti. Ptáci - konopka, čermáček (červenka, střízlík) hledají potravu a bojují o svoji záchranu. Hlad je zbavuje strachu. Nejsou to však jen divoké kočky, proti kterým je vyhlášena válka od lidí. Je to sám člověk, který využívá mrazů a zločinnou rukou chytá tyto ptáky do lapacích zařízení. Různá individua, štítící se poctivé práce, procházejí lesem, chytají ptactvo, dávají je do pytlů a snědí je. Proti takovým lidským "hyenám" jsou současné zákony příliš mírné, bylo by třeba ostřejších trestů a zřídit "pracovní domy". Proto mohou dosud klidně provozovat odchyt pomocí vějiček, ok, pastí, osidel a hnízd.

Jednání městských poslanců (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)

      Konalo se 7.ledna a mělo na pořadu: 1. zprávu o použití lázeňského fondu k obecním výdajům mezi městem a klášterem Teplou, 2. zprávu o jednání s klášterem Teplá o založení sběrného rybníka nad přehradou. Opat Helmer sdělil, že nejmenoval doktora Zintla zástupcem v jednání, protože na to nemá právo.

Mariánskolázeňské redukční pilulky (Mbd.Zeitung 8.ledna 1905)

      Prodávané v ostré konkurenci BARNAY proti BARNAI, poškozují dobré jméno Mariánský, protože jsou zdraví škodlivé. Sdělení redakce Marienbader Zeitung.

Sněhová kalamita (Mbd.Zeitung 15.ledna 1905)

      Vlak mezi Mrázovem a Teplou zůstal viset ve sněhové závěji jeden a půl hodiny. Cestující si přestoupili v Teplé do vlaků opačných směrů.
      Michael URBAN uvádí článek "Národní garda v Mariánských Lázních 1848" (Mbd.Zeitung 8.1.1905)

Velké napětí na městském zasedání 7.ledna 1905 (Mbd.Zeitung 15.ledna 1905)

      Zasedání 7. ledna bylo ve znamení souboje mezi starostou doktorem NADLEREM a Josefem SCHAFFEREM (zástupcem kláštera). Šlo o omyly v zápise z 24.října. Například návrh Schafferův, aby každý člen kolegia měl k dispozici k nahlédnutí městské knihy, byl schválen nikoliv sedmi, ale jedenácti hlasy a po novém hlasování dokonce 12 hlasy! l Na obecné výdaje bylo povoleno vzít peníze z lázeňského fondu ("kurfond"), ale klášter nepovažuje mnohé z výdajů za "obecné". Obecným účelům lázní slouží kolonáda, pavilóny a minerální prameny. Zde je zapotřebí nových rekonstrukcí a nových jímání pramenů, a to dosud platil klášter Teplá ze svého. Proto nyní, při pokračování dostavby kolonády a u nového jímání Křížového pramene musí přispět také obec a nikoliv pouze klášter! l Mnohé se přijímá bez diskuse a redakce místních novin kritizuje: "Bez debaty se přijímají zásadní věci, zatímco o maličkostech se diskutuje bez užitku dlouhé hodiny !!!"
      Radní GRIMME uvedl, že příjmy v letech 1898-1903 stoupaly tak, že mohly být výdaje uhrazovány - v těch letech stoupl výběr lázeňské taxy o 80 000 K. Proti roku 1890 stouply příjmy o 244 000 K. Přesto činila ztráta obecního jmění v roce 1903 již 93 tisíc K a nekrytý schodek kurfondu je 162 000 K !!! Takže vlastně všechno, co bylo investováno, zůstává nekryto. V roce 1903 založil zahradník SWENSON park a už koncem června byl hotov. Stejného roku figurují výdaje na udržení parku 74 000 K - což je lehkomyslnost !!! l Napětí se týkalo i jednání s klášterem o přehradě. Klášter poskytl na 25 let nájemné 300 K za bezplatné dodávky vody pro klášterní majetky v městě, současné i budoucí. Radní GRIMME se ohrazuje proti "budoucím", což může zahrnovat velice mnoho !

Různé zprávy z 22.ledna (Mbd.Zeitung 22.ledna 1905)

      Na rok 1905 je ohlášen znovu anglický král Eduard VII., dále perský šach a portugalský král. l Zemřel Karel Hanika z domu NEPTUN (dnes Oradour), věk 61 let, člen mnoha spolků. Na jeho pohřbu byl i princ Schönburg, všechno úřednictvo z Kladské, dále od Metternicha, mužský pěvecký spolek, Liedertafel, spolek veteránů arcivévody Rainera I., válečný korpus arcivévody Ferdinanda Karla, sportovní spolky atd.atd. l Znovu se jedná o plánu postavit pomník J.W.Goethovi a připomínají se k tomu trefná slova samotného básníka:"Der Worte sind genug geschrieben, nun lasset uns endlich Taten sehen!" Je to dluh, který budou muset splatit až vnukové. Stůl Stammtisch Fidlovačka poslal 2000 K na stavbu Goethova pomníku v Mariánských Lázních a ve sbírce na pomník je nutno pokračovat. l Plány zavlažování a hnojení pozemků u Hamrnického dvora rozvíjí Ing.PETERS. Sem by byla vyvedena kanalizace města. Ze Šenova je odtok 3-4 hektolitry, a tak by muselo být jímáno 3000 hektolitrů v šesti komorách. To by vyžadovalo nejméně 2000 m² plochy a náklad 80 až 100 000 K. l V roce 1904 bylo policejně zajištěno 929 osob, z toho 52 předáno okresnímu osudu a 135 výstrkem z Mariánských Lázní. l Noviny z 29.ledna znovu píší o odpadovém systému ve městě a k tomu uvažováno o využití Ferdinandova rybníku. V novinách z 12.2.1905 pokračuje pak článek o odpadních vodách v městě. l Dokončovaná novostavba čp.382 Johanna Krause nazvána ASGARD. l Nová dostavovaná klášterní budova, architekt Josef Schaffer, bude nazvána oficiálně KLOSTERHOF (Klášterní dvůr, nakonec to však byla Brunneninspektion - děkanství).

Rozpočet města na rok 1905 (Mbd.Zeitung 5.února 1905)

      Přetištěn rozpočet a preliminace kurfondu, elektrárny, hudební taxy a obce. Bude to bod sváru. Redakce předpovídá, že bude chybět 300 000 K. Ostrá kritika, že některé položky byly schválně nezaneseny - snaha ututlat zadluženost obce. Je tu i rozpočet fondu chudých a nového městského majetku Lugislandu (dnes Lil).

K týrání zvířat (Mbd.Zeitung 12.února 1905)

      Sděluje se, že od 31.května 1902 platí tresty vězení a peněžní pokuty, zejména 1. za vození osob na psích spřeženích, 2. za to, že chybí deky a boudy pro tažné psy v době od 1.listopadu do 30.března, 3. za surové bití koní a tažných zvířat nebo využívání zvířat k tahu zraněných nebo bez ohledu na počasí, v kopci, přeložení nákladu, 4. za zařezávající se provazy při přepravě telat, prasat, kroucení ocasu aj., 5. za transport v pytlích.

Přednáška profesora Jaksche (Mbd.Zeitung 12.února 1905)

      Přednáška Prof.Dr. von JAKSCHE na radnici o epidemiích, alkoholismu a tuberkulóze, a co dělat proti tomu.

Demise vedení města (Mbd.Zeitung zvláštní číslo 16. února, 19.února 1905)

      16.února vyšlo zvláštní číslo novin se zprávou o demisi celého vedení města! l Poprvé od počátku historie města Mariánské Lázně došlo ještě před ukončením volebního období k demisi starosty a celé městské rady. Nebyla to parlamentní porážka režimu, doktora Nadlera, neboť 14 proti 9 hlasům odmítlo návrh opozice, aby preliminare nebylo přijato. Bylo však jasné, že opozice je v takové síle, že může prosadit neschopnost dalšího usnášení se. Že by však tohle vedlo k demisi, těžko uvěřit. Tím, že se celá rada ztotožnila se starostou NADLEREM a odstoupila, dostala demise zvláštní ráz.
      Byl to debakl. Pád režimu bez možnosti záchrany. S heslem nejvyšší šetrnosti nastoupil dr.NADLER, když jeho hlavní zbraní proti HERZIGOVI bylo našeptávat občanům města, že Herzig nadělal 700 000 K dluhů a kdyby se mu dovolilo v tom pokračovat, Mariánské Lázně by "přišly zugrunt". Ale kdyby se dovolilo pokračovat, město by sice mělo 1 200 000 K dluhů, kdežto za NADLERA má nyní už 7 000 000 K dluhů !!! Heslo nejvyšší šetrnosti ve skutečnosti každým rokem přinášelo více než milión korun dalších dluhů! To pociťovali odstupující zřejmě velice dobře a neznali jinou cestu než rychle odstoupit. l Politika dre.NADLERA se opírala o samé mimořádné schůze. Jednalo se takto o novou rekonstrukci parku, jindy o přeložení primárního kabelového vedení, a vždy byl návrh experta (který byl samozřejmě na věci vždy zainteresován) pro radu směrodatný. Noviny však už dlouho varovaly !!!!
      Do 14 dnů musí být zvoleno nové vedení města. Kdo převezme osmiměsíční provizorium, tj. do voleb v lednu 1906 ? Nebo nechat dopít kalich hořkosti až do konce, aby řízení obce převzal městský komisař ?
      16.února probíhala preliminární schůze v nezvykle ostrém duchu: neúplnosti a nesprávnosti dále pokračovaly a vrhly další stíny na vedení. Přesto nepokročil stále návrh na odmítnutí preliminare - návrh dostal jen 9 hlasů. V preliminare nebyla např. skončená rekonstrukce nemocnice, úpravy silnice u nádraží (10000 K), čističky (19000 K), přemostění potoka aj. Jinde byly zase položky smíchány. Chybí 162 000 K, které dluží obec kurfondu atd. Jde o peníze občanů města - za hospodaření s těmito penězi jsou odpovědni vedoucí města !!! V půl třetí resignoval starosta, po něm podal demisi městský radní HAMMERSCHMID za městské radní. l Plzeňský TAGBLATT ovšem uvádí lživé příčiny odstoupení vedení ! Ovšem. Není divu. Odstupující funkcionáři jsou akcionáři tohoto plzeňského listu !!

Hotely v širokém okolíLži a pomluvy (Mbd.Zeitung 26.února 1905)

      Proti informacím plzeňského TAGBLATTU se uvádí na pravou míru. Je třeba odmítnout: 1. že by debata o preliminare se odehrávala v bouřlivé atmosféře, 2. že by opozice napadala starostu a radní nepřijatelným způsobem, 3. že by opozici vedl celoněmecký poslanec PETERS. 4. že by starosta odpověděl na vše jasně; naopak nemohl vysvětlit mnoho věcí!, 5. že by občané stáli proti opozici, 6. naopak s nadšením uvítali odstoupení dr.Nadlera jako zadostiučinění! Podepsáni: Josef SCHAFFER, Karl GRIMME, Franz FRANK, Norbert REISMANN, Josef HAUSCHKA, Hans OTT, Wolfgang NITZL, dr. Hans TURBA, Anton KOLBENSCHLAG. "Individuum, které píše pro svého chlebodárce pana ARNOLDA lži a pomluvy není hodno polemiky!". Uzavírá článek.

Nádraží v rekonstrukci (Mbd.Zeitung 26.února 1905)

      Rekonstrukce nádraží měla skončit do konce sezóny, ale je tu ještě mnoho nedostatků: výstupy z restaurace a z čekárny jsou dodnes uzavřeny. 5. března se uvádí, že název BAHNSTATIONAMT (Nádražní úřad) byl povýšen na BAHNBETRIEBSAMT.

Lázně Sangerberg (Mbd.Zeitung 26.února 1905)

      Lázeňské zařízení přechází do rukou stavitele Karla HINKEho z Mostu. Na sezónu je připraveno nové osvětlení a přístavba. Lékařsky zůstávají lázně pod vedením MUDr. Augusta HAMMERa.

Řešení krize vedení města (Mbd.Zeitung 26.února a 3.března 1905)

      25.února se konala první schůze, jak řešit krizi města. 5. března byla druhá schůze kolegia městských poslanců a nové volby. Starostou byl zvolen advokát Wenzl DIETL (měl 23 hlasů ze 24). Městskými radními zvoleni: HAMMERSCHMID ze Zvonu (22 hlasů) - odbor finance, METZNER (23 hlasů) - odbor policie a chudoba, ředitel Josef SCHAFFER (23 hlasů) - výstavba a hudba, RUBRITIUS (23 hlasů) - tisk a kultura, GRIMME (23 hlasů) - elektrárna a tramvaj, BREM (23 hlasů) - městská zařízení, pozemky, parní válec a divadlo, dr.Hans TURBA (23 hlasů) - parky a veřejné práce, Karl HABERMANN - vodovod, jatky, zahrady, kanalizace - celkem osm radních.

Drobné zprávy (Mbd.Zeitung 12. a 19.března 1905)

      Dr.LAUBE z Prahy připravuje geologický výzkum a nové jímání Lesního pramene. l Obchodní vedoucí Lesního mlýna Karl WEIS si pronajal Villu METTERNICH v Kynžvartu. l Josef SCHMIDT, syn majitele domu Wagner, si pronajal dvůr Haselhof. l Kníže Metternich daroval na nový kostel ve velké Hleďsebi 100000 cihel. l Firma BRAUNER a Co. z Vídně usiluje o elektrifikaci Velké Hleďsebe a Klimentova. Elektrárnu by nechal postavit na svém pozemku Wenzl SEITZ z Kieselmühle. Z lázní by vedla elektrická dráha bezkolejová (trolejbus). l Městská rada připravuje návrh na sanování finance obce, též zvýšením daní za objekt minimálně o 500 K. l Zdejší host hrabě VORONCOV-DAŠKOV byl jmenován carem místodržícím Kavkazu.

Problémy rozšíření přehrady (Mbd.Zeitung 26. března 1905)

      17. března zasedala komise místodržitelství ve věci rozšíření přehrady v Mariánských Lázních. Ing. PETERS plánoval zvýšení o jeden metr, což by přineslo zvýšení obsahu o 25 000 m3, tj. celkem 93 000 m 3 . V komisi byli též Prof. Ing. August ROSSIVAL, dr. STERNBERGER z okresního úřadu a dr.ZÖRKENDÖRFER za město. Zvýšení hráze je považováno za provizorium a projekt zatíží město poměrně nízkým nákladem 3000 K, zatímco machinace projektů typu Nadler-Rippl stály tisíce a tisíce vyhozených korun !!

Rekonstrukce elektrárny a jiné (Mbd.Zeitung 26. března 1905)

      byla na podzim demontována a generátor odeslán do Budapešti k opravě. Současně je zkoušeno turbinové dynamo. Montér firmy GANZ & comp. tu montuje. Je méně hluku proti nesmírně hlučné původní turbině. Stejný je osud turbiny v Karlových Varech . - 15.dubna 1905 byla kolaudace agregátu parní turbiny v elektrárně za účasti radního GRIMMA a experta Ing. SCHÖNGUTA z Ostravy. Starý turbogenerátor působil takový kravál, že personál v jeho blízkosti neslyšel ani zvonek. Příčinou bylo silné proudění vzduchu. Firma GANZ & spol. nyní dala po obou stranách stěny, je možná vyšší teplota aj.
      V hotelu NEPTUN (Oradour) se konala 18.března schůze zdejšího patronátního válečného tělesa. Má dva protektory, 60 čestných členů, 68 aktivních členů a 50 přispívajících. Co dělají ? Pomáhají při ohních,povodních a jako vojáci při různých příležitostech. Nyní budou mít stejné čapky jako hasiči, ale nadto červené pásky na rukávě. Velitelem je pan ZISCHKA.
      Noční hlídač Wenzl Köhler obdržel od Jeho Majestátu čestnou medaili za 40 let věrných služeb. 19. března mu ji předal starosta doktor Dietl za doprovodu městské rady.
      Nová budova kláštera Teplá (děkanství) se nebude jmenovat Klášterní dvůr (KLOSTERHOF) - jak se tu dosud po léta říkalo - ale podle oznámení to bude BRUNNENINSPEKTION, neboť tu bude mít sídlo též lázeňský inspektor s kanceláří. - Město nemá žádný stavební plán, což zapříčiňuje spoustu různých "rekurzů" (odvolání).

Různé drobné zprávy z dubna 1905 (Mbd.Zeitung 2.,9.,16.,23.,30. dubna 1905)

      23.března se konala preliminární schůze, kde byla přednesena podrobná zpráva o chybách a způsobu řešení preliminare (rozpočtu). Celkové potřeby financí činí 483 275 korun a jsou kryty za 376 727 korun proti původnímu uváděnému plánu 435 478 korun !!! Další článek o akci sanování financí města je uváděn 9.dubna 1905.
      Ředitel SCHAFFER se vyslovuje o stavu komplexu budov mezi vilou HABERMANN (Whitehaven) a vilou SKALNÍK (čp. 215 dnes LENKA na Ruské ulici). Na straně k lesu jsou projektovány tři novostavby a na druhé straně směrem k městu je projektováno šest vil!
Portugalský král CARLOS se prý chystá přijet do Mariánských Lázní.
      22.března v NEPTUNU se konala schůze Mírové společnosti Rakouska. Odbočka této společnosti v Mariánských Lázních roste - ze 116 na 134 členů a v čele společnosti tu stojí Viktor PETZOLD sen., písařem je rabín dr. Filip GOLDBERGER.
      Také hasiči schůzovali, a sice v domě TANNE (čp. 151 TIPERARY v Mladějovského ulici). Bilance za rok 1904: bylo šest požárů - 2.8. ve Velké Hleďsebi, a týž den v domě PYRAMIDA (čp. 73 - původní název, na domě letopočet 1903), 13.9. Tři Sekery, 21.10. v domě LOHENGRIN (čp. 184, SVATAVA v Mladějovského ulici), 23. listopadu v Bečově, 9. února 1905 hořelo v Tepelském domě. Hasiči mají dva čestné, 28 přispívajících, 67 aktivních a 8 rezervních členů.
      Další obětí Swensonova řádění v Skalníkových parcích bylo, že populární stoletý dub u Nových lázní musel být skácen v důsledku nepromyšlených zásahů v jeho okolí! - 16.dubna se konala výroční schůze Městské spořitelny. - Vychází nový plán Mariánských Lázní a obsažný ADRESÁŘ!!!
      Rozsáhlý článek z 9.dubna 1905 o připravovaném projektu železnice Mariánské Lázně-Tirschenreuth. Propagace této trasy byla nejvíce prosazována v letech 1897-1899 za starosty Herziga. Po jeho rezignaci nastalo ticho. Nyní se k projektu město rozpačitě vrací a trať by vedla přes Mähring do Tirschenreuthu a dále přes Bayreuth až do Bambergu. Otázka je, o jakou trať by šlo - o státní či soukromou ? Rentabilita této trati by totiž byla velmi vysoká.
      U Lesního pramene pokračují práce. Jímání má zvýšit vydatnost, ale také obsah CO2. Přepad pramene bude veden emailovým potrubím až do Nových lázní!
      Nádražní ulice je stále středem stížností: za deště je tu bláto. Ulice bez pevného podkladu nebude moci nikdy dobře sloužit. K domu TERST je to 900 metrů. Vezmeme-li šířku ulice 6 metrů, je potřeba 5400 m2 a položení dláždění při ceně 10 korun za metr vyžaduje 54 000 K. Roční příspěvek na tuto silnici je pouhých 2 500 K. Proto je nutné jiné řešení.

Kritika hauzírování (Mbd.Zeitung 23.dubna 1905)

      Cizí podomní obchodníci brouzdají od domu k domu a kazí domácí řemesla. Kdyby obec potrestala každý takový případ obtěžování pokutou 2 K, nastal by brzy konec takového zlořádu. Kde není pomoci, pomoz si každý sám! l Kritický článek o češtině na Chebsku z 23. dubna 1905. l 25. dubna 1905 zemřel ve Vídni profesor Dr. Med. Samuel rytíř von BASCH, který se narodil 9.září 1837 v Praze a 35 let léčil v Mariánských Lázních. l V parcích muselo být letos zasázeno na 400 stromků, protože mnoho stromků uschlo. l Po rekonstrukci nádraží zůstaly stále uzavřené čekárny, zavřeny jsou dveře z lokálu na nádraží a perón je uzavřen až do odjezdu vlaku. To je třeba odstranit do zahájení sezóny!

Přípravy golfového hřiště (Mbd.Zeitung 16. a 23.dubna 1905)

      Konečně dochází k výstavbě golfového hřiště. Podařilo se. Eduard VII. má veliký zájem o to, aby se tu otevřelo golfové hřiště. Kníže TRAUTMANNSDORF byl požádán starostou doktorem DIETLEM, aby vzal věc do svých rukou. Jednání na anglickém vyslanectví ve Vídni za přítomnosti knížete a radního RUBRITIA potvrdila, že již řadu let má město Mariánské Lázně porozumění pro vybudování golfového hřiště. Eduard VII. a členové anglické a rakouské šlechty budou stát v čele klubu. Pro město to bude atrakce prvního řádu.
      Její Jasnost spolu s pány s vyslanectví budou garantovat po tři roky subvencí 4 000 K golfové hřiště. K tomu jistě přispějí mnozí další členové klubu, když sám král, jehož návštěva je i pro příští roky ve výhledu, bude členem zdejšího golfového klubu stejně jako jiní angličtí a američtí hosté!
      23.dubna se uvádějí tři projekty hřiště:
            1. u Krakonoše na ploše 45 jochů
            2. u Almu (Kamzíku) na ploše 40 jochů
            3. na vlkovických pastvinách.
      Konečné rozhodnutí padne až po přímém ohledání míst šéfem vídeňského golfového hřiště Mr. BERENTem spolu s jedním profesionálem z Londýna. Pro město by byl nejlepší a nejlevnější komplex v blízkosti Krakonoše.

Pohřeb chudáka (Mbd.Zeitung 23.dubna 1905)

      19. dubna byl pohřben u hřbitovní kaple cestář LAUBER na obecní náklady. Nebylo nikoho, kdo by nesl rakev ani kříž. Kdyby nepřišli z práce jeho kamarádi- cestáři v pracovních oblecích, ani by nemohl být pohřben. Kde zůstala humanita ? Co to jsou obecní náklady ? To znamená, aby též někdo nesl rakev a uložil ji do hrobu !!

Ustavení spolku majitelů domů (Mbd.Zeitung 30. dubna 1905)

      Konalo se 28. dubna dle stanov spolků majitelů domů. Předsedou byl zvolen J. GRIMME. Spolek si klade za úkol prosadit odpovídající daňové zatížení a pořádek do výše a placení činží.

Otevření srzóny

      Bylo 7.května 1905 v 9 hod. a provedl je opat dr.HELMER. Též začaly jezdit sezónní rychlíky a spací vozy Vídeň-Mariánské Lázně s odjezdem v 22:14 hod. z Vídně a příjezdem v 6:55 hod. v Mariánských Lázních. Zpátky se jezdí ve 22:22 hod. z Mariánských Lázní a ve Vídni je vlak v 7:10 hod. ráno.
      9. května 1905 uplynulo 100 let od smrti Friedricha SCHILLERA a vzpomínkové oslavy proběhly v Mariánských Lázních v divadle a v hostinci VIKTORIA (oplatkárna).

Kritika, kritika ,kritika (Mbd.Zeitung 14.,21.,28. května 1905)

      Rudolfův pramen se těší stále větší oblibě hostů. Mnozí chodí špacírem k vývěru a zapomenou svůj pohár na kolonádě. Zde dole je pak jen pár sklenic a nic u uložení lázeňských pohárků, dvě pumpy a škopek na umytí sklenic. A to je málo !!!
      Labutí jezírko v parku asi závisí na libovůli vodníka v něm. Jednou přetéká, najednou je zase prázdný a na cementovém dně je bahno, roury, dřevo - páchne nepříjemně.
      Málo značené cesty jsou právě jedny z nejkrásnějších jako je k Rájovské myslivně a k Farské kyselce. Ale není označena! Pisatel musel dovést do lázní dvě dámy, které tu bez pomoci bloudily …

Novinky do nové sezóny (Mbd.Zeitung 7., 14., 21., 28.května 1905)

      Noviny z 7.5.1905: Článek "Inhalační systém Dr.Bullinga" o nových terapeutických postupech vyšel 7.5.1905 v Mbd. Zeitung. l 23.5.1905 zasedne v Úšovicích komise pro zřízení vlastní elektrárny.
      Noviny z 14.5.1905: Vyšlo album o Mariánských Lázních s barevnou titulní stranou a 20 uměleckými obrázky. - Asi 30 nových abonentů bylo napojeno na telefonní síť. - Článek o vyučování cizím jazykům - francouzskému a anglickému v měšťanské škole v městě.
Znovu je otevřeno vedle kavárny Café Egerländer ono "Císařské panorama". Tato atrakce v městě má různá témata, tento týden "V říši šacha" s různými obrázky z Persie. Perský panovník má letos přijet do Mariánských Lázní! (Pozn.red. Ale nepřijel.) - Vychází článek na pokračování od doktora H.KISCHE "České lázně v roce 1904".
      Noviny z 21.5.1905: Deník Marienbader Tagblatt začíná již vycházet jako XIII.ročník. Vychází o sezóně vždy o 19 hodině. - První řádné shromáždění Spolku zdejších lékařů se konalo 7.5. na radnici za vedení dr. HEIDLERA . Novým obmanem byl zvolen Dr.STERNBERGER. - Otevírá se kavárna Café HOCHWALD (Hvozd) !Inzeruje to Franz GATSCHA (čti Káča), který byl dříve majitelem Café Miramonti. - Vychází kniha Adreß und Geschäftsbuch.
      Ze zasedání radních: RUBRITIUS tvrdí, že "nejlepší hřiště golfu na kontinentu" bude právě u závišínské cesty. Trautmannsdorff přislíbil dotaci 4 000 K na tři roky, Rubritius 2 000 K a z kurfondu povoleno čerpat 2000 K.
      Na další místnost mateřské školky na Šenově povoleno čerpat 700 K. - Jména nových ulic a domů povolena:
      Ulice od domu HERBT (čp. 366 - Vlasta) k domu ANNAHEIM (čp. 375 - Barcelona) se má nazývat MORGENZEILE (Jitřní ulice, dnes ulice Boženy Němcové),
      Ulice od staré školy (dnes ZUŠ) směrem k domu Margareta bude SCHILLERSTRASSE (dnes Ibsenova),
      Ulice vedoucí od domu Rudolfsheim (čp. 217 v Ruské ulici) vzhůru směrem ke kavárně Egerländer (Monty) bude EGERLÄNDERSTRASSE (dnes Příkrá),
      Ulice od domu MAY k hostinci VIKTORIA (oplatkárna) bude VIKTORIASTRASSE (Máchova)
      Ulice od Krále bavorského (Skalník) vzhůru k vile WALDIDYLLE (čp.357 Campanilla) TŘÍDA KRÁLE EDUARDA VII.
      Dům pana Fingera v Luční ulici bude RIGI.
      Noviny z 28.5.1905: denně přibývá 300-400 hostů. 27. května byla první tombola v kursále a na Bellevue první Wagnerovský koncert.
      Cedule "Privátní cesta kláštera Teplá" se objevily všude na promenádních cestách lázní. Tyto cedule matou hosty, že tu asi zákaz procházet se. Znervózňují nemocné, co mají dělat ? Přece není nutné takto potvrzovat majetek kláštera. Nadto město přece platí údržbu cest z kurfondu !!! (Jeden příklad z nekonečných sporů mezi městem a vlastníkem-klášterem, který skončil za druhé války převodem majetku kláštera v městě na Velkoněmeckou Říši a na správce-město). - Zase causa Swenson. Co ten se tu nařádil! Jedna vrba a dvě olše musely být pokáceny - "Vidíme padat strom za stromem." A to už přišel park na 300 000 K !!!
      Cenný psací stůl v majetku Metternicha. Jde o stůl z doby Ludvíka XIV. se zlatým obložením. Z Franice je za něj nabízeno 900 000 K. - Pokračování článku H.KISCHE o českých lázních. - Článek o golfu. - Obraz malíře M.Gotha "Setkání monarchů v Mariánských Lázních" neodpovídá uměleckým požadavkům a město ho váhá převzít.

Nová Metternichova vyhlídka

      Z Podhory a z Volfštejna u Sangerbergu jsou nádherné výhledy do dálek, ale pohodlným stačí i Zádubská výšina (Hohendorfer Höhe). Nyní má okolí novou vyhlídku, která se objevuje za Mýtním domem (Mauthaus - zaniklá hájenka Bašus u Kladské). Kníže Metternich nechal udělat od Mýtního domu napravo pohodlnou stezku k vyhlídce, kterou jedna paní z neznámých důvodů nazvala "Altwasserhau" (Mýtina Staré Vody). Její vrchol tvoří tři granitové bloky. Nejde však o kruhový výhled, neboť na severu je Kladský vrch (Glatzen), Volfštejn u Sangerbergu a Podhora. Odtud je vidět ve výseči od jihovýchodu k západu.

Ještě k zakopanému pokladu z minulosti

      Pan Hanslik z Lesního mlýna opět dostal dopis ze Španělska, co se týká pokladu, kdesi tu zakopaného. Tentokrát je mu slibováno, že v úschovně peněz ve Francii budou uloženy peníze, které si odtud vyzvedne za poklad. Je mu slibován třetinový podíl z pokladu. Odesilatel píše, že je ve vězení (španělský republikán).

Dopravní nehoda a střelba (Mbd.Zeitung 4. června 1905)

      30.května přejel jednospřežní povoz klempířského učedníka. Koně poplašila tramvaj. Učeň byl převezen do nemocnice. Kočí je obviněn, že nedbal opatrnosti při přejíždění kolejí.
      Ve 4 hodiny odpoledne střílel nějaký myslivec v lese nad Švýcarským dvorem na úšovickém území. Toto by se uprostřed sezóny nemělo dít !!!

Urození hosté přijíždějí (Mbd.Zeitung 4.června 1905)

      28.5.1905 přijel a v domě NEW-YORK (Polonia) se ubytoval egyptský ministr práva FOUAD PAŠA z Káhiry.
      V polovině června 1905 přijela panovnice, velkovévodkyně ruská WERA z WÜRTTEMBERGA a ubytovala se v Tepelském domě. Stará se o ni profesor KISCH.
      Bulharský král FERDINAND přijel 25. června do hotelu CASINO k Petzoldtovi. Každé číslo novin si všímá jeho pobytu v Mariánských Lázních.
      Jeho Výsost princ MIRKO z Montenegro s prin-ceznou manželkou Natálií a princem Štefanem přijeli 2. srpna 1905 a ubytovali se na Egerländeru.

Snahy o úplné osamostatnění se okresu (Mbd. Zeitung 11. června 1905)

      Konala se mimořádná schůze obecního výboru ve věci úplného osamostatnění se okresu Mariánské Lázně proti dosavadnímu okresnímu zastupitelství Mariánské Lázně-Teplá a přijata rezoluce. - Sedmdesát let lázeňského lékaře Prof.Dr. Adolfa OTTA (11.6.) se slavilo v městě. Villa TRAUNECK v Ischlu, která patří Prof.Ottovi, byla obložena květinami a slavnostně ozdobena.

Otevření golfového hřiště (Mbd.Zeitung 18. června 1905)

      Nad klášterním rybníkem při Karlovarské silnici je připraveno k otevření golfové hřiště. Ustavil se golfklub a čestný předseda Jeho Jasnost kníže TRAUTMANNSDORFF, čestný místopředseda klubu převor HELMER, předseda klubu - starosta dr.DIETL. Organizační výbor tvoří: major M.J.R.DUNDAS, doktor OTT, doktor PORGES, hoteliér HAMMERSCHMIED, čestný sekretář A.Percy BENNETT z anglického vyslanectví ve Vídni, čestný pokladník RUBRITIZUS. Sekretář přímo na hřišti není ještě ustaven. Otevření hřiště připraveno na 21.srpen 1905.

Změny ve vedení nemocnice (Mbd.Zeitung 25. června 1905)

      Ve věku 55 let zemřel doktor Ludvík INGRISCH, primář městské nemocnice. Po něm převzal vedení nemocnice doktor Hans ZICKLER a funkci městského radního za zemřelého dr. Ingrische vzal prozatímně doktor ZÖRKENDÖRFER. - Lesní pramen znovu otevřen k používání.
Jednání Svazu mlékáren (Mbd.Zeitung 25 června 1905)
      Konalo se 18.června - Svaz německých mlékáren v Čechách schůzoval v Mariánských Lázních v hostinci Viktoria (dnes oplatkárna). Dánské a ruské máslo se dostalo na český trh a vytlačuje domácí výrobce. - Pokles produkce másla na 40-50 %.
      Roku 1903 bylo 19 družstev a 14 soukromých mlékáren a 20,3 milionů litrů mléka. Nabízí se pravé mléko a máslo, kontrola Svazem je zárukou jakosti. Boj proti margarínovému máslu.
      Změny v daňovém zatížení domů: rozhodnutí z Vídně na zlepšení daňového zatížení domů pro lázně. Až do roku 1920 bude zvyšovat amortizační odpis postupně, rok za rokem ze 16 % na 30 % a v téže době budeklesat domovní daň z 26 % na 20 %.

Různé (Mbd.Zeitung 2. července 1905)

      Klášterní cedule "Soukromá cesta" 2.7. odstraněny. Na cestičkách v parcích a místo nich klášter podle návrhu novin dal postavit nové cedulky "Freiwillig gestatteter Weg". Inu.
      Nové cigarety DONAU stojí 100 ks 1,80 K. Jsou velmi slabé a náustek je skoro až do poloviny cigarety.
      Bullingovo inhalatorium bylo zřízeno v Nových lázních. Pro choroby respiračního ústrojí je nejvhodnější Lesní pramen. Popis nových zařízení.
      Dostihy koní v Karlových Varech se konají denně od 2. do 16.července a vyhlášeny ceny a handikapy.
      Krádež v městě: Nový číšník v jednom hotelu 24.června ukradl ze stolu peněženku, kde bylo 760 K a 400 marek a zmizel. Policii to bylo jasné!! Podařilo se jim ho dohnat a měl u sebe ještě 700 K. Že prý je někde našel. Vrátil peníze policii. Ale nakonec se přiznal: peněženku hodil do klozetu a přehlédl, že tam bylo ještě 400 marek. Byl zatčen.

Tenis, golf a šerm (Mbd.Zeitung 9. července 1905)

Kadeřnické salóny Pöhlmannovy v domě NIZZA a na kolonádě      V hotelu CASINO byly počátky tenisového turnaje, který se stal pravidelný a přijíždějí tenisté z Rakouska i z Německa. - Nejmladším sportem je golf. Zdejší hřiště je nejkrásnější na kontinentě. Začaly příspěvky na golfové hřiště: Eduard VII. dal 504 K, anglický vyslanec Eduard GOSCHEN 500 K, Mr. Adolf BUSCH ze St.Louis z USA 500 K, starosta města a radní po 500 K, z rakouské aristokracie dohromady přes 2000 K.
      Jiným sportem ve městě je šerm. Po dva roky se tu koná malá akademie šermířů v malém.
      Letos bude poprvé akademie pořádána místním kurklubem a očekává se mnoho známých šermířů!
      II.mezinárodní turnaj šermířů se konal 3.-5.srpna - VIII.mezinárodní turnaj v tenise zahájil za účasti 397 přihlášených! Účastní se ho "esa" jako Parker, Froitzheim ze Štrasburku, rakouští šampioni Kinzl a Wessely.

Horka a přízrak lázní bez vody (Mbd.Zeitung 16.,23. července 1905)

      Udeřila horka a pro koně bude nutno zajistit štoudve vody na nádraží. V lesích je přísně zakázáno klepání koberců. -
      Podzimní manévry rakouských vojsk se připravují u Strakonic za účasti 86 bataliónů infanterie, 24 eskadron a 128 dělostřeleb celkem 56 až 58 mužů. -
      Přímé lůžkové vozy Amsterdam - Mariánské Lázně začaly jezdit od 1. července. V Chebu jsou připojovány a odpojovány vozy k OSTENDEXPRES.
      Změny daňového zákona. V roce 1882 měly daně Karlovy Vary 140 000 K, Mariánské Lázně 36 000 K, Františkovy Lázně 34 000 K. V roce 1904 měly Karlovy Vary 459 000 K, Mariánské Lázně 146 000 K, Františkovy Lázně 44 000 K. Daňový šroub nejvíce zatížil Mariánské Lázně (Předpis domovní daně ukazuje však něco jiného: rychlý růst Mariánských Lázní).
      Suché léto v roce 1903 vystrašilo město tak, že se objevily dobrodružné plány na řešení, například miliónový projekt veliké Podhorní nádrže. Znovu vyvstává otázka vody: na jaře byla zvýšena hladina hráze na přehradě o 1/2 metru a klášter založil mnoho nových rybníků, čímž odlehčil přehradě. 14. července 1904 bylo v přehradě 5,9 miliónů hl vody a 14. července 1905 8,6 miliónů hl vody, tedy o 3 milióny víc. Městské potrubí má kapacitu 23 litrů za sekundu a z toho 6 litrů kryjí štoly a 17 litrů přehrada. To se již po desetiletí osvědčilo jako zcela spolehlivé.
      Doktor ZÖRKENDÖRFER se stal provizorním městským lékařem od 17.7.1905, uznán městským hejtmanem. - Elektrické vedení vypovědělo službu a v divadle a v hotelích se muselo svítit petrolejkami a svíčkami.
      Trať Planá-Tachov měla v roce 1904 zisk 2 833 K. - Klubovní bouda u golfového hřiště byla postavena stavitelem Ignácem Königem podle návrhu pana Rubritia 13.srpna.
      Bavorská celní expozitura byla otevřena od 20. července na nádraží. - Opakují se zprávy o panovníkovi knížeti Ferdinandovi Bulharském z jeho zdejšího pobytu. - 31. července 1905 byla slavnostně zasvěcena nová kaple na Brunneninspektion (děkanství) opatem Helmerem.

Přednášky (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905)

      Baronka Bertha von Suttnerová v kursále přednášela o rusko-japonské válce, o mírovém hnutí a o právu národů na samostatnost. Ukončila přednášku verši básníka "Válku válce!"
      Doktor Karl Zörkendörfer měl přednášku o radioaktivitě minerálních vod . Rozdíly mezi vodami jsou velké: od velmi silně radioaktivních až po nepatrné. Přitom nebyl nalezen žádný vztah mezi radioaktivitou pramene a jinými vlastnostmi pramene jako je koncentrace, vydatnost, teplota, nadmořská výška, vlastnost půdy, poloha místa, způsob jímání atd.

Dámské klobouky v divadle (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905)

      Dvě dámy odmítly sundat klobouky až celé divadlo muselo volat "Hüte ab !". Taková scéna se děje dvakrát týdně v divadle. Ačkoliv není zákaz nošení klobouků do divadla, měla by šatna v divadle přijímat a zajistit ukládání klobouků.

Závody tlouštíků (Mbd.Zeitung 6. srpna 1905)

      Obvyklé závody obézních hostů se chystají, neboť Mariánské Lázně jsou "Hochburgem" korpulentních. Účastník musí mít přes 90 kg. Start je u Ferdinandova pramene, jde se přes Maxovo údolí, Forstwarte (Kamzík), Krakonoš, Panoramu k Lesnímu prameni. Zápisné je 2 K, oddech je v každé kavárně 10 minut, v jedné vybrané oblíbené 30 minut. Ceny se předávají u Lesního pramene.
      Tisícihlavý dav sledoval závody otylých, když žádný z účastníků neměl pod váhu (též tři dámy!). Rekord na trati udělal Rudolf Glaser z Vídně v čase 55:45 minut, avšak cenu obdržel pan Fuchs z Vratislavi, neboť na startu měl přes 90 kg a v cíli 89,2 kg. Druhou cenu získal pan Rautmann z Berlína (na startu 93,35 kg, v cíli 93,0 kg), třetí, pan Starker z Lince měl na startu 107 kg, a v cíli 106 kg.

Král Eduard VII. v Mariánských Lázní (Mbd.Zeitung 20. srpna 1905)

      Oslavy narozenin rakouského císaře Franz Josefa I. v divadle a slavnostní mše v kostele byly za účasti Eduarda VII. v rakouské uniformě husarského regimentu. Pak defiloval spolek veteránů a zdejší válečný korpus před hotelem WEIMAR. Eduard VII. je pozdravil a pak přijal prince MIREK z Montene korvetního kapitána FRANKLA, který vedl důstojníky (Frankl byl otec paní Kassafüreckové z domu Tatra). 18.srpna 1905 byl pak v hotelu slavnostní diner u příležitosti narozenin císaře, kterého se účastnil opat Gilbert HELMER, okresní hejtman PEZELLEN, starosta Dr.DIETL, velitel vojenského lázeňského domu Mars kpt.FRANKL, doktor Ernst OTT a další. Při této příležitosti dostali Helmer a Frankl od krále komturový kříž viktoriánského řádu. Při oslavách narozenin císaře Franze Josefa I. 18.srpna byla slavnostně iluminována promenáda; bengálské ohně byly u rozhledny a u kostela a celkem účast 15 000 diváků. Převor Gilbert Helmer byl jmenován na doživotí členem panské sněmovny říšské rady ve Vídni.
      V Mariánských Lázních je mnoho Angličanů, ubytovaných v Hvězdě, ve Weimaru, v Goethově domě a v Zeleném Kříži (Split). - 31.srpna 1905 byl Eduard VII. v Karlových Varech a mezi přítomnými hosty poznal Mr. Melvilliho, někdejšího největšího kriminálního úředního světa. Podal mu ruku a řekl: "Oh, Vy zde ? Měli jsme hezký den!" a pak spolu hovořili. - 4.září 1905 král za doprovodu kpt. Fortesque, tří mužů a tří dam byl v klášteře Teplá a pak na lovu nedaleko Úterý, kde střílel zajíce a tetřívky. - 7.září 1905 odcestoval král a přitom se s ním rozloučil princ MIRKO s princeznou NATÁLIÍ, které král políbil ruku. Byl tu též vyslanec GOSCHEN a členové anglické aristokracie. Král propůjčil desítkám Mariánskolázeňských vyznamenání různých stupňů.

Slavnostní otevření golfového hřiště (Mbd.Zeitung 27. srpna 1905)

      Otevření proběhlo 21.srpna 1905. Od 15:30 do 16:30 h. se sjížděly ekvipáže a automobily. Návštěva byla přes 200 "high-life" Angličanů. Dámy v elegantních toaletách. Výzdoba anglickými a rakouskými vlajkami. Bufet. Obraz Eduarda VII. a scény z golfové hry. Tribuna pro orchestr. V 16:30 h. přijel Eduard VII. Hudba zahrála "God save the King". Mnoho místní honorace.
      Otevření provedl radní RUBRITIUS za slavnostního vyhrávání kapely. Po čaji zahájil Eduard VII. hru na 38-jochovém hřišti. - V září se pak konalo založení golfového klubu. Zakládací schůze a zároveň zápas Karlovy Vary a Mariánské Lázně za těsné porážky Karlových Var. Hráči obou celků byli ovšem Angličané a Američané.
      Ze souběžných zpráv: Diskuse o vyučování francouzštiny na měšťanské škole (Mbd.Zeitung 27. srpna 1905). - Závody ve střelbě na střelnici 12. a 13. srpna. - Článek o založení muzea (Mbd.Zeitung 3.září 1905). - 6.září 1905 podepsán mír rusko-japonský.

Přeložit hudební pavilónek ? (Mbd.Zeitung 17.září 1905)

      Král Eduard VII. prý vyslovil přání přeložit hudební pavilónek na promenádě. Původně se totiž pavilónek nacházel tam, kde je dnes socha Reitenbergerova a ve 40-letech 19.století byl přeložen na místo blíže Křížovému prameni. Tehdy ještě byly v řadě kaštany a kritizovalo se, že tu má pavilónek špatnou akustiku. Jeho přeložením zpět k Reitenbergerově soše by bylo vyhověno přání krále, ale tomu se zpěčovala pieta k zakladateli lázní Reitenbergerovi a ani tu už nebylo místo. Musela by se udělat jiná parková úprava. S přeložením pavilonu by se mělo zároveň začít s novou úpravou a přístavbou kolonády, tak dlouho žádanou. (Pozn. red. Přístavba se nikdy neuskutečnila - stará dřevěná kolonáda dožívala až do roku 1974.)

Sezóna 1905 se chýlí k závěru a její hodnocení (Mbd.Zeitung 1.října 1905)

      Spolek střílení na terč pořádal 25.26.9. závody na vzdálenost 130 metrů. - Lékařský spolek měl 15.září plenární zasedání, kde se jednalo o terénní kůře a o dietě. - Cirkus WAWRA vystupoval osm dnů na tzv. Volkfestplace (dnešní Tyršova ulice). Houslový virtuos z Prahy Alfréd PELLEGRINI koncertoval v kursále.
      Oskar BUXBAUM z kavárny Alm si pronajal zimní restauraci v hotelu NEPTUN (Oradour). - 1.října 1905 začala pokračovací řemeslnická škola (2 K příspěvek na učební prostředky).
Inzeráty z města Chebu v Mariánských Lázních      V hodnocení sezóny se uvádí, že přibylo proti loňsku 1 381 osob. Z USA tu bylo 723 osob, z Velké Británie 726. - Před hotelem WEIMAR bude postaven pomník jako vzpomínka na setkání dvou mocnářů, krále Eduarda VII. a rakouského císaře. Bude mít podobu skalního obelisku. Ale již po 15.říjnu noviny píší: Kam s ním ? Goethův pomník musí stát bezpodmínečně na Horním náměstí a tak nutno najít jiné místo pro pomník monarchů.
      Noviny 8.10.1905: Po úmrtí faráře se stal novým farářem Josef ČÍŽEK. Byl přijat starostou a radním Hammerschmidtem. - Ředitel školy KORB vysvětluje otázku výuky francouzštiny. - V pokračovací řemeslnické škole bylo ve školním roce 1904/1905 celkem 184 žáků, z toho 22 ševců, 16 zámečníků, 16 prodavačů, 13 krejčích aj.
      Zásnuby v Kynžvartě. Princ Max Theodor Thurn und Taxis oslavil na zámku Kynžvartu zasnoubení s princeznou Paulinou, dcerou Pavla Metternicha-Winneburga. -
      Telefony do Berlína stojí 3,60 K, do Plavna, Aue, Bad Elsteru 1,20 K (impuls 3 minuty). -
      Nová pravidla dodržování nedělního klidu vydalo c.k. místodržitelství Čech k 29.10.
      Zasedání poslanců města 18.října vzpomenulo zemřelých v městě: člena kolegia dr.Ingrische (1886-1892 v ko-legiu), faráře Herolda (1876-1884 kaplanem, 1892-1905 farářem), Gustava Zeidlera (1876-1883 městským radním, 1883-1886 členem kolegia). Dále se projednávala stavba Franz Kohla, stavba tělocvičny aj. Další sezení 9.listopadu jednalo o lázeňské kapele, o kanalizaci v městě aj.

K zasypání studen v městě (Mbd.Zeitung 15. října 1905)

      Příkaz k zasypání studen v městě je bezhlavý! Byla příčinou tyfu skutečně některá studna v městě ? Co se může stát při havárii vodovodního řádu ? Domovní studny nejsou ve špatném stavu. Ty špatné byly totiž již zasypány. Ať si to majitelé nenechají líbit !!!

Pamflet proti radnímu Schafferovi (Mbd.Zeitung 12.listopadu 1905)

      Ve formě placeného inzerátu uveřejnily noviny protest místních stavitelů proti radnímu Josefu Schafferovi, aby byl odvolán z řízení stavebního resortu, neboť
      1. je zetěm stavitele Johanna KÖNIGA a švagrem Ignáce KÖNIGA, též stavitele
      2. je zástupcem kláštera Teplá a v důsledku této funkce dává přednost požadavkům kláštera, neboť je povi nen hájit jeho zájmy v Mariánských Lázních
      3. při stavbě v zahradě domu EICHE, kterou provádí stavitel KÖNIG, není dbáno povolení stavebního řádu
      4. je známo, že mnozí lidé, kteří chtějí stavět, musí předat stavbu staviteli KÖNIGOVI, protože se nechtějí vystavit sekatuře (výtky a opravy) ze strany stavební sekce, kterou v městě vede Josef Schaffer
      5. nehorázný nepořádek na stavbě TELEGRAFU (Pacifik) by sotva byl trpěn komukoliv z nás
      6. na schůzi 7.listopadu nechal sice SCHAFFER hlasovat o důvěře: bez něho bylo přítomno 16 členů, z toho dva náhradníci, tj. přesně polovina. Druhá polovina demonstrativně opustila schůzi, aby ukázala, že s hlasováním nesouhlasí. Někteří ze zbylých se hlasování zdrželi a tak hlasovalo pro Schaffera všeho všude 9 členů a dva náhradníci, mezi nimiž inspektor Würfel chlebodárce pana Schaffera, pánové z kláštera a osoby nepřímo zavázané panu Schafferovi. - Podepsáni: Anton Jäger, Josef Forberich, Alois Korb, Josef Priesel a Franz Schmidt.

Blíží se volby (Mbd.Zeitung 19.,26.listopadu a 12.prosince 1905)

      V lednu 1906 budou volby. Kde je ten ostrý boj jako před pěti lety ? Dvě strany už neexistují ? Herzigova strana tehdy ztratila nejlepšího muže a tak se neodvaží pustit se do volebního boje - nemá osobnosti. 26.listopadu se uvádí volební listina, kde jsou tři volební tělesa: v I.sboru je 36 mužů, ve II. sboru 118 mužů, v III.sboru 1 032 mužů. Volit smí pouze rakouský občan-muž, starší 24 let. Každý sbor si volí stejný počet osob do obecního zastupitelstva. Jak se zařazovali voliči do těles ? Roli hrála výše daně, kterou kdo platil. -
      V novinách z 10.prosince se doporučují volit vyjmenované osoby.

Drobnosti ke konci roku

      Polární záře byla pozorována v Mariánských Lázních 15.listopadu. - 19.listopadu vyšel článek doktora Michaela URBANA "Historie Nehrova pomníku" (na pokračování). - 29.listopadu schůze poslanců za nepřítomnosti Schaffera. - Herzigův park devastován: kritika, že přeložení trasy by bylo méně náročné než pokácení stromů, které překážely elektrické dráze a osvětlení. - Připravuje se rekonstrukce Křížového pramene.
      České lázně obdržely subvenci 30 000 k na výstavu v Londýně. - Nová pěší stezka byla vybudována na golfové hřiště přes les - zásluhou radního Rubritia. - Stalo se velkou módou držení velkých psů. Ti pak v zimě volně pobíhají po cestách. Setkání s nimi není příjemné. Nutno zakázat jejich volný pohyb. - Předělává se telefonní vedení do Plzně. - Firma MATTONI se přeměňuje na rodinnou akciovou společnost s kapitálem 4,2 milionu K. - Místní hasičský sbor se přeorganizovává a zavádí se deset funkcí podle odbornosti: sanitář, skladník, odborník na hasící přístroje, na žebříky atd.
      Stávka zedníků: Asi 1 500 zedníků v Mariánských Lázních stávkovalo. Žádají zvýšení mezd o 6 haléřů na hodinu, tedy z 36 na 42 haléřů, pro pomocné dělníky z 24 na 30 haléřů. Později - 17.prosince se uvádí, že stávka skončila po dosažení tohoto zvýšení mezd. Zedníci dostali 40 haléřů, méně kvalifikovaní 27 haléřů, u jiných stavitelů 28 haléřů, přidavači 23 haléřů, pomocníci 20 haléřů. Pracovní doba bude od 7 do 18 hodin s jednoho-dinovou přestávkou, tedy 10 hodin denně (včetně sobot!). Na snídani bude ještě 20 minut.
      Přímé telefonní spojení z Vídně do Plzně je zčásti dohotoveno. Dokončuje se do Gmündu. - Ministerstvo železnic povolilo ZISCHKOVI z Krakonoše technické předpráce na úzkorozchodné elektrické dráze nebo elektricky poháněné lanovce na trase z lázní podél závišínské cesty na Krakonoš. - Telefon do Plané od 24.prosince opět v provozu (1 K za 3 minuty). - 31. 12. 1905 se uvádí roční plán města: příjmy 564 191 K, výdaje 612 363 K, z toho elektrárna příjmy 315 000 K, výdaje 221 410 K. Kurfond má příjmy 336 402 K, výdaje 350 509 K.

Hodnocení roku 1905

      Událostí roku bylo odstoupení starosty a celé městské rady. Provizorium starosty dr.DIETLA do voleb 1906. - Významné otevření golfového hřiště. - Založen místní spolek majitelů domů, který si později upevní své postavení. - Úspěšná stávka zedníků. - Úvahy o místních drahách do Falknova a do Tirschenreuthu.
 


Zdeněk Buchtele - Richard Švandrlík

N e u v ě ř i t e l n é   n á l e z y -   z b y t k y   l e ž e n í   v o j s k   p o   v í c e   n e ž   3 6 0   l e t e c h
Vojenská ležení "císařských" z třicetileté války

Podivné terénní valy - pátrání v minulosti

      Už více než dvacet let trápí naše vlastivědníky podivná terénní díla. Jde o dlouhatánské pravidelné řady náhrobků po různu v okolních lesích. V roce 1975 jsme na ně narazili při pátrání po hrobech z druhé světové války. Tehdy byl středem pátrání tzv. "Pístovský pochod smrti" z dubna 1945. Koncwem války krajem procházely pochody smrti, na nichž zůstávali mrtví vězňové, kteří byli zahrabáni v mělkých hrobech nebo v hromadných hrobech. Podrobně byl probádán pochod smrti vězňů na trase z Lengenfeldu přes Bečov, Vlkovice, Holubín na Planou a odtud přes Bor u Tachova směrem ke Stráži, kde všechny stopy mizely … Díky žijícím vězňům z tohoto pochodu patří Pístovský pochod smrti mezi nejlépe, do podrobností probádané včetně hrobů na něm.
      Při tehdejším pátrání připomínali lesáci podivné dlouhatánské hroby v pravidelných řadách (Sítiny, Mnichov, Planý vrch), na nichž však už rostly staleté stromy, takže s pochody smrti nemohly souviset. Někdy jim říkali "zvířecí hřbitovy", ale při výkopech nebyly žádné kosti nalezeny. Ani dotazy mezi německými rodáky nebyly úspěšně - nikdo z nich nevzpomínal, k čemu by taková místa mohla sloužit - rozhodně nešlo ani o lesní školky ani o hroby, ale k čemu tyto řady sloužily, nikdo z rodáků nevěděl. Nepopsal je ani pečlivý Anton GNIRS, třebaže šlo o útvary v terénu stejně tak výrazné jako četné ringvaly, které GNIRS 1932 změřil a popisoval.
      V roce 1983 psal o pásech nízkých valů s příkopy v HAMELICE č.1/1983 Karel GLOCKNER z Valů a soudil, že šlo o vojenský tábor z třicetileté války. Ačkoliv byla podoba Glocknerových valů se "zvířecími hřbitovy" nápadná, o vysvětlení se nikdo nepokusil. Přitom o Valech jako o "Staré Šanci" existuje v textové příloze vojenské josefínské mapy z roku 1782 popis starého zemního díla. V letech třicetileté války tu vznikalo na potoce ve Valech malé osídlení, nazývané Stará Šance. Příloha vojenské mapy z roku 1782 uváděla:
      "ALTE SCHANTZ (Stará Šance, dnes Valy) leží na jednom bažinatém gruntu mezi hustými lesnostmi se středními kmeny. Dva bažinaté potoky, skrze toto místo a kolem této vsi tekoucí, jsou opatřeny dřevěnými mosty, a jeden do druhého vtéká nade vsí. Tyto potoky pohánějí jeden dřevěný mlýn a na jaře jsou silně rozvodněny. Blízko vedle místa na lesní výšině, se (dosud) nachází jedna stará ještě použitelná zemní šance (tj. vojenské ležení). Krajina je plná hlubokých výmolů a příkopů plných vody, takže je nutno se držet cesty. Poštovní silnice z Plzně a Stříbra přes Planou do Chebu, vede daleko okolo, skrze les a tyto dva potoky překračuje přes dva kamenné mosty. STARÁ ŠANCE je vzdálena 1 hodinu od Staré Vody, 1/4 hod. od dvora Haselhof, 1 hodinu od Kynžvartu. - Cesta skrze ves je při mokrém počasí velmi rozmáčená (marastovitá). Cesty skrze les do Haselhofu a do Kynžvartu jsou pro těžké povozy i v létě jen obtížně sjízdné, jen poštovní silnice do Chebu je dobrá a po všechen čas i s těžkými povozy sjízdná ("praktikabl")."
      A tak teprve na samém konci století se ukazuje k velikému překvapení, že se jedná o stará vojenská ležení z třicetileté války, která zůstala v terénu zachována v poměrně dobrém stavu. Pátrání i měření v terénu vedl Zdeněk Buchtele z Velké Hleďsebe, Bezručova 143. Měření ukázala, že jde o terénní díla velice podobná. Z.Buchtele shromáždil i další archivní doklady o tom, že jde o vojenská ležení císařských vojáků z doby třicetileté války. Uvádí:

Vojenské ležení u Valů

      Pan Glöckner v roce 1983 provedl popis vojenského ležení chaoticky (šlo o první seznámení s místem): místo devíti valů dlouhých 80 m, jsem objevil 8 valů dlouhých 12 m; místo 4 valů dlouhých 80 m jsem napočítal 20 valů kol 30 m dlouhých. Výška valů nepřesahuje 70 cm.
      Příchod k místu: Při výjezdu z Vaů na Kynžvart zahneme doprava kol čp.1 a 3 přes trať k lesu. Po pravé ruce máme louku, po které se t+ěsně před vysokým lesem dáme doprava. Po necelých 100 m po levé straně les končí a přechází v lesní školku (oplocenku), za kterou je v délce 90 m hustý mladý les asi 30-40letý. Okraj lesa směrem na JV tvoří jen málo patrný val, který se postupně zviditelňuje a po několika desítkách metrů se stáčí na SV. Zde se proměnil na lesní cestu.
Stopy v obci Valy po vojenském ležení z třicetileté války  1618-1648 (tzv. Kynžvartská ŠANCE)
      Popis: Lesík má rozlohu 90 x 140 m a na SZ-straně sousedí s oplocenkou. Lesíkem prochází dva přímé pásy jakoby cesty bez jakéhokoliv porostu, z nichž ten vzdálenější od oplocenky je lemován terasou. V JV-části lesa jsou 4 valy. z nichž 2 poničené, zabírající plochu 11 x 30 m, severně pak osm příčných valů na ploše 12 x 32 m, výšky cca 40 cm. Na SV je shluk 15 těžko lokalizovatelných valů s různými rozestupy od sebe, na ploše 25 x 34 metrů.
      Západně od nich je výrazný val o délce 34 metrů., šířce 3 m u paty a výšce 70 cm. Horní část je výrazně rovná a plochá. Středem lesa vede k valům přímá cesta, ztrácející se v prostoru popsaných valů. Za tímto prostorem prochází cesta od oplocenky a pokračuje na východ mezi dalším valovým uskupením vlevo a popsanými valy vpravo až na kraj lesa, kde od jihu běží cesta jdoucí po původním venkovním valu ležení. Prostor celého ležení je na plošině mírně se svažující k jihu. Jako důležitý prvek ochrany byly bažiny na severní a východní straně. (Vyměření 9.12. spolu s Pavlem Holubcem z Valů.)

Vojenské ležení u Sítin
 
      Příchod k místu: Ze Sítin vyjdeme po asfaltce přes most přes potok do polí. Na rozcestí s pomníčkem se dáme doprava, kde pokračujeme po úzké ale pěkné silnici k lesu. Jde o "Chebskou zemskou cestu", za-chycenou přesně na indikační skizze 1839. Při silnici vpravo se objeví skupina stromů, převážně smrků, v jejichž porostu jsou stopy vojenského ležení. Dál pokrauje les po obou stranách silnice. Hranice vojenského ležení byla původně hustě po-rostlá jehličnany a křovím, až tvořila jakousi přírodní "zeď", uzavírající celé ležení do těžko přístupného komplexu..
      Popis místa: Silnička, po které jsme došli, vedla původně kolem ležení vpravo, kde zanechala hluboký úvoz, pokračující dále lesem.
      Současná trasa silničky je vedena kolem šance a jen náhodou minula nejzajímavější část: pět příčných valů v délce 980 cm, dále tři valy dlouhé 620 cm, na které navazuje pět valů kratších, délky 350 cm, postavených mimo osm valů vedlejších. Vrcholky krátkých valů jsou od svebe vzdáleny 150-180 cm, vrcholky ostatních dlouhých valů mají rozestup 230-320 cm. Výška valů je 30 cm, jeden 50 cm. Za ním dál k SZ nacházejí se jen těžko rozeznatelné čtyři valy, jejichž vrcholky jsou od sebe vzdáleny asi 100 cm. (Vyměření 13.12. spolu s R.Švandrlíkem.)

Vojenské ležení u Mnichova

      Příchod k místu: Z Mnichova vyjedeme do Pramenů kolem kostela a asi 600 m v mírné pravoto-čivé zatáčce odbočíme vlevo na cestu vedoucí k zřícenině Siardovy kaple. Vlevo je lesík, obklopený loukami a v něm jsou stopy starého vojenského ležení. Po pravé straně zasčíná asi po 50 m souvislý les.
      Popis místa: Ležení má obdélníkový tvar v 23 x 60 m a delší stranou je situováno v ose V-Z. Kolem celého ležení je znatelný souvislý val, který dosahuje na několika místech výšky 100 cm. Uvnitř ohraničeného zalesněného prostoru, v jeho východ-ní části, napočítáme 18 valů v délce 8 metrů, s přibližnými rozestupy 4 metrů, dále 7 valů v délce 870 cm s rozestupy 230-310 cm. Jejich průměrná výška se pohybuje kolem 30 cm, směrem k západu ubývá a postupně valy mizí. Místo je porostlé smrky a bezovým křovím. Na západní straně je dosud velmi výrazný vysoký val. Parcelu, na níž jsou stopy ležení, tvoří samostatný lesík, sotva se svažující k Z, obklopený loukami a poli. Je velmi překvapivé, že parcela nebyla zorána ani jinak využita. (Vyměření 13.12. s R.Švandrlíkem.)
      Další vojenské ležení: nachází se na svahu Planého vrchu (Hayd), je nejméně výrazné a dosud nebylo změřeno.

Výpisy z třicetileté války ke kynžvartské Šanci (ležení u Valů)

      Podle knihy Václav LÍVA "Prameny k dějinám třicetileté války", Naše vojsko 1950-1957, celkem 8 dílů. Vybral Zdeněk Buchtele (zkráceně):
      19.10.1620 Rokycany - král Fridrich hraběti Janovi Albínovi Šlikovi, Mikulášovi z Globenu, Jiřímu Albertovi Multzovi z Valdy: ustanovení komisaři s příkazem, aby byli nápomocni Vavřincovi z Gutštejna, který má obsadit s jednou kompanií kynžvartskou Šanci. Adresáti nechť pomáhají hraběti udržovat vojsko v dobré kázní.
      19.10.1620 Rokycany - král Fridrich stavům Chebského kraje: nařídil Jindřichovi Vavřincovi z _Gutštejna, aby obsadil se svou kompanií Kynžvartský pas a čelil pokusu nepřítele o vpád do země. Stavové dají pěchotu i jízdu hraběti k dispozici. Pěchota bude též provádět opevňovací práce a zasekávání lesních cest. Určeni komisaři: Jan Albín Šlik, Mikuláš z Globenu, Jiří Multz z Valdy a k nim připojí adresáti někoho ze svého středu.
      11.10.1621 Praha - Lichtenštejn hejtmanovi Schliefovi: Po mustrunku v Berouně, Lounech a Slaném odešle tamní kompanie muže do Kynžvartu, kde budou postaveni pod hejtmana Jana Puela.
      2.6.1623 Praha - Lichtenštejn nejvyššímu lajtnantovi Souriersovi - úředník kynžvartského panství stěžuje si na 14 vojáků Collaltova pluku, že nutí obyvatele ke kontribucím a muselo odvést 708 zlatých. Couriers ať vojáky odvolá.
      10.6.1623 Praha - Lichtenštejn bratřím Janovi Reinhardovi a Vilému Metternichům: Kynžvart nelze osvobodit od kontribucí, neboť břemena musí být rozdělena rovnoměrně.
      Nedatováno: Kynžvart - úředník Metternichů Adam Schmiedel ze Seebergku Lichtenštejnovi: prosí o rozkaz kapitánovi Bergovi, aby vrátil 60 říšských tolarů kynžvartským poddaným, které na nich vynutil pod pohrůžkou bití, když přenocoval se svou kompanií v Kynžvartě na cestě do Chebu.
      8.12.1623 Praha - Lichtenštejn bratřím Metternichům: aby přijali část Collaltova lidu v Kynšperku a Kynžvartě.
      10.9.1624 Praha - Valdštejn vévodovi Juliu Jindřichovi: jeho kompanie se překládá z Přísečnice do Plané, Chodové Plané a Kynžvartu. Nechť vydá rytmistrovi rozkazy k tomu.
      11.9.1624 a 4.10.1624 Praha - Valdštejn komisařům Plzeňského kraje Kocovi, Kokořovcovi a Černínovi: k přesunu kompanie z Přísečnice - nechť komisaři učiní opatření. Saská kompanie vložená do Plané, Chodové Plané a Kynžvartu se tu nemůže uživit a bude převedena do Domažlic.
      5.11.1624 Cheb - Jan Jindřich z Písnice Lichtenštejnovi: kníže se 17.10. obrátil na správce panství Kynžvart s dotazem o zapůjčení 2000 zlatých, které je dlužen Schaumburgovi. Nelze nic půjčit, neboť zas několik dnů po odchodu Schaumburgových knechtů na panství vložena saská jízda, která se tu dodnes zdržuje. Pisatel žádá, aby zaň peníze složila česká komora.
      14.9.1624 Praha - návod jak čelit nepořádkům u saského jízdního pluku. Císaři podána zpráva, že důstojníkům a vojákům musí být odváděna každý měsíc ohromná částka v hotovosti, pročež knížeti uloženo, aby tomu čelil všemi prostředky. Komisaři oznámí: 1. co odvedlo každé místo kraje, kde jsou jezdci na penězích, v obilí a viktuáliích, 2. co komu odvádějí místa, přikázaná kvartýrům k výpomoci, 3. předloží rozvržení, co může být podáváno vojákům z kontribucí, při čemž nechť mají na pamětí, že v rezoluci není zmínky o vévodské tabuli či podávání bezplatné stravy. Kníže je přesvědčen, že kontribuce dobře stačí na vychování sedmi kompanií, které v kraji ložírují. 4. kníže Valdštejn poručil vévodovi Juliu Jindřichovi, aby převedl polovinu štábu z Domažlic do Žatce, což se nestalo a kompanie setrvává k obtíži ochuzeného obyvatelstva v Plané, Chodové Plané a Kynžvartě. Komisaři ať sestaví rozpočet na vychování celého štábu
      15.11.1624 Praha - kníže Valdštejn vévodovi Jindřichovi: znovu žádá, aby dal do Domažlic převést kompanii z Plané, Chodové Plané a Kynžvartu. 25.11.1624 komisařům od Lichtenštejna, aby konečně převedli kompanii do Domažlic.
      29.11.1624 Praha - Lichtenštejn komisařům Plzeňského kraje: saský pluk podle císaře má být převeden do říše a má dostat jeden měsíční plat. Nesloží-li obyvatele včas peníze, zůstanou saské kompanie v kraji přes zimu. Znovu naléhání na převedení kompanie z Plané, Chodové Plané a Kynžvartu do Domažlic. 29.11. 1624 Lichtenštejn Janovi Jindřichovi z Písnice: dostal list, že Kynžvart nemůže dát 2000 zlatých, na které vydal Schaumburgovi dluhopis. Nemůže mu nyní pomoci, protože musí vyplatit soldatesku, která má být abdankována (=poslána do říše). Nechť sám nalezne prostředky, jak peníze opatřit.
      16.2.1625 Tachov - Vilém z Klenového, hejtman Plzeňského kraje Lichtenštejnovi: přijal rozkaz o zásobování Marradasových kompanií v Tachově a v Klatovech, zajel do Tachova a zjistil, že město je zcela vytráveno vydržováním kompanie rytmistra Popowitze, která tu ležela 18 neděl. Proto vložil část jezdců do Vísky a do Kynžvartu.
      27.4.1624 Praha - nástin pochodu 1000 charvátských jezdců Čechami: první skupina 500 mužů pojede na České Budějovice, Volyň, Domažlice, Bor, Planou, Kynžvart a Cheb. Druhá přes Strakonice, Horažďovice, Klatovy, Bor, Kynžvart na Cheb. 27.5. 1625 z Chebu stížnost na 1500 Charvátů, že nocovali ne jednu noc, ale až 6 nocí, chovali se násilnicky, ohrožujíce zbraněmi a dopustili se i chrámových krádeží.
      24.4.1624 Kynžvart - císařský komisař Jan Kellermann kvituje přijetí viktuálií pro jízdní pluk Löbla v síle 13 koní, zdržel se v Kynžvartu dva dny.
      25.8.1632 Přísečnice - celní dozorce Jeremiáš Wohlgemuth vrchnímu komisaři pomezních cel v Čechách Janovi Jakubovi Brunovi: Nepřítel řádil a v 16 městech odňal celní poplatky, ostatní města uvedena v takovou zkázu, že nelze počítat s důchody od nich. Výběrčí z 15 měst v lednu obesláni do Chebu a vězněni. Museli odevzdat saským velitelům 1776 zlatých 56 a 1/2 krejcaru.
      14.8.1635 Praha - Metternichův hejtman si stěžuje, že v Kynžvartské šanci je nedostatek potravin. Tamní vojáci patřík Steegovu chebskému regimentu a nařídili již několikrát, aby 3-měsíční kontribuci Žateckého kraje odvedli do Chebu. Opakují rozkaz, jinak bude nařízena vojenská exekuce.
      2.10.1635 Praha - Metternichův hejtman si stěžuje, s jakými nesnázemi vychovává vojáky v Kynžvartské šanci. Místo bylo postiženo kvartýrováním a durchcuky. Hejtmani nechť navrhnou, jak pomoci v Kynžvartě s kontribucí.
      13.12.1635 Jan Reinhard Metternich Ferdinandovi III.: na jeho panství Kynžvart bylo vybudováno opevnění, jehož posádku muselo panství z největší části vydržovat, kdežto sousedů bylo ušetřeno. Poddaní vystáli mnoho kvatrtýrováním, durchcuky, mnoho zemřelo nakažlivými nemocemi. Proto prosí místodržící, aby byly porovnány dodávky Kynžvartu se sousedy a o co více bylo odvedeno, aby bylo Kynžvartu vráceno.
      29.5.1636 Praha -Čeští místodržící hejmanům Plzeňského kraje: 2.ledna bylo uloženo navrhnout, jak vydržovat posádku v kynžvartské Šanci. dosud stále nebylo provedeno a hejtman z Kynžvartu naříká, že musí posádku vydržovat sám. Žádá se, aby jeho výlohy byly odečteny od kontribucí. - 11.6.1636 Hluboká: Marradas českým místodržícím: K žádosti hejtmana z Kynžvartu připomíná, že náklady jsou neveliké, jak se mohou důstojníci přesvědčit.
      15.9.1636 Jindřich Lapáček, hejtman Plzeňského kraje českým místodržícím: dává zprávu o kynžvartské šanci. Je na velmi důležitém místě blízko hranic a dobře se hodí jako středisko proti "štráfujícím partajím". Generál Marradas se sám na cestě z Chebu přesvědčil, že Šance nemůže zůstat neobsazena. Dosud je tu deset mušketýrů a nechť místodržící rozhodnou, co dál.
      18.2.1639 Trpisty - hejtmani Plzeňského kraje Švamberk a Příchovský českým místodržícím: Po kraji se toulají potulní verbíři a rozličné partaje a činí znamenité škody. Svou kořist odnášejí přes Šanci u Kynžvartu, která je na několika místech rozvalena a opuštěna, protože berní úřad odmítl poskytnout kontribuční úlevu Kynžvartu, který zásoboval posádku, která pak byla odvolána. Jako příklad nejvyšší vachtmistr Charvátů, kteří tudy nedávno táhli, vedl s sebou mnoho koní, uloupených v Prácheňském kraji. a jinde. Uvedl, že šance je otevřena, takže se snadno projede. Hejtmani prosí, jak mají proti štráfujícím tlupám a toulavým verbířům postupovat.
      3.3.1639 - podle dopisu purkmistra z Chebu českým místodržícím došlo k přepadení císařských jízdních regimentů nepřátelskými pluky. Císařská jízda prchala se zavazadly z Chebu a ložírovala okolo Kynžvartu.
      4.3.1639 - Trpisty - krajští hejtmani Švamberk a Příchovský českým místodržícím: předkládají zprávu hejtmana z Kynžvartu. Dali se na cestu a dali obsadit kynžvartskou Šanci.
      6.3.1639 Planá - hejtmani Plzeňského kraje místodržícím: Salis byl rozprášen u Plavna a jeho rozprášený lid se uchýlil se zavazadly na panství Kynžvart k tamní Šanci. Hejtmani se osobně odebrali k prchajícím vojákům, aby zjistili jejich úmysly. Nebylo možno jim zabránit v pohybu, protože opevnění má pouze 30 mušketýrů. Utečenci se uchýlili na zboží tepelského kláštera a Chodové Plané. Jejich na 2000, mají 1200 koní a jsou velmi přestrašeni, slyší-li, že se na Chebsku objevují Švédové a tisknou se do království. Vznikají těžkosti, neboť prchající žádají zásobování. 7.3.1639 dodatek zprávy - z Trpist: rozehnaný Salisův lid si vynutil přechod přes kynžvartskou Šanci a ložíroval dle své libosti. Kraj je zcela vyčerpán zásobováním a ¨je vyslán Šebastián Holzaur do Prahy k vylíčení situace.
      16.7.1639 Kynžvart - hejtman Boppardt Švamberkovi: z Norimberka zpráva, že hessenský lid o síle asi 13 000 mužů táhne se sborem generála Kinga do Francska. Z Bamberka se uvádí, že zpráva o tom je přehnaná. - Přes 300 císařských jezdců vpadlo do Kynžvartu, tři hodiny plenili, načež se obrátili na Cheb a cestou, zvláště u Falknova, podobně řádili. Na dnešek v noci ložírovala partaj, která má asi 130 koní, na Questenberských statcích, hodinu cestu odtud.
      20.9.1639 Kynžvart - Jan Cass, hejtman a velitel v Šanci Švamberkovi a Lapáčkovi: nedávno dal zasekat poblíž šance tajné a postranní cesty, aby jimi nemohly proniknout partaje s uloupeným dobytkem a koňmi. 17.9. si otevřeli průchod čerstvými záseky dva řezníci z Chebu a jeden ze Schönbachu, když hnali stádo 200 ovcí na Cheb. byli při činu dopadeni. Hejtman žádá, jak proti nim postupovat. V Šanci je nutno postavit strážnici a strážní budky na ochranu mužstva proti dešti, k tomu bude třeba mnoho prken, hřebíků a jiných potřeb. Pisatel očekává pokyn. - krajští hejtmani Švamberk a Lapáček totéž píší na vyšší místa - českým místodržícím: co udělat s řezníky, odkud vzít peníze.
      V září 1640 prošly Čechami regimenty, když předtím v srpnu prošlo kynžvartskou šancí opačným směrem k říši na 10 000 pěších a jízdních rekrutů. 10.5.1640 hejtman Plzeňského kraje žádá o svolení, aby šance Kynžvartu mohla být obsazena krajským lidem. V dubnu 1640 dal velitel z Lokte vyměnit komandanta v kynžvartské Šanci jiným lajtnantem a přikázal, aby ho byli poslušní. Chce patrně vyměnit krajský lid a vybírat tu clo.
18.10.1640 Plavno: Ducklas městské radě v Kynžvartu: nechť pošlou někoho do Plavna k vyslechnutí jeho rozkazů a připraví peníze. Neuposlechnutí ztrestá exekucí nebo dokonce ohněm a mečem.
      24.4.1641 stavové Chebska a purkmistr Cheb Ferdinandovi III. - stížnost, že mají doplatit Valdštejnovu pluku 2100 zlatých, dopravit všechen proviant z Kynžvartu do Chebu a další výdaje. Vypočítali, že za války vynaložili přes 600 000 zlatých, škody do toho nepočítaje a prosí, aby byl do Chebu dopraven proviant z Plzně.
      13.7.1641 - Praha: tepelský opat Jan Pecher naříká, že musel od 3.3.1639 vyplatit na mušketýry v kynžvartské Šanci 725 zlatých a žádá osvobození od dalšího přispívání na ně.
      23.7.1641 Praha - stížnost hejtmana z Kynžvartu Boppharta, že má panství značné výlohy s vychováváním vojáků v kynžvartské Šanci. Ať propustí hejtmana ze služby a polovici mužstva a velením ať pověří lajtnanta Izaiáše Schröttera. K tomu podobný dopis hejtmanů Plzeňského kraje Gutštejna a Lapáčka českým místodržícím, ale hejtmani odmítají mušketýry odvolat. V Šanci jsou mušketýři: vyslaní Kynžvartem 2, klášterem Teplou 3, Chodovou Planou 1, Planou 2, Borem u Tachova 3, Horšova Týna 2, Stříbra 2 a Domažlic 2. Další zpráva z 12.12.1641, jak řešit Šanci, jejíž význam je pro kraj nad veškerou pochybnost. Jsou tu štráfující tlupy a vzniká otázka, zda zasekat lesy.
      21.3.1642 Praha - čeští místodržící hejtmanům Plzeňského kraje: propustit lajtnanta a dosadit do kynžvartské Šance hejtmane Zegele.
      30.6.1642 hejtmani Plzeňského kraje Gutštejn a Lapáček českým místodržícím: Šance je pobořena a některá z panství nechtí dále platit své muže, které tam živí. Má být přibrán do Šance lid z Kynžvartu, teplé, Tachova a Plané a Chodové Plané ? Odkud vzít prostředky na opravu Šance ? Kdo bude vydržovat mušketýry ?
      4.7.1642 Švihov - hejtmani českým místodržícím: navrhují obsazení kynžvartské Šance 75 mušketýry z 13 okolních panství. dnes je pouze 16 z 9 panství, z nichž tři svým mužům už nic nedávají. Znovu otázka, z čeho opravit Šanci a kdo bude platit muže. 15.7.1642 z Teplé prosba, aby nemuseli platit mušketýry v Šanci.
      21.7.1642 hejtmani českým místodržícím: okolí mělo přispět na opravu šance a obsazení. Zdráhají se lidé pomoci. Jak zakročit ? Šance má 24 mužů, na kopání vysláno z panstvích jen 15 lidí, ačkoliv je třeba aspoň 50. Stížnosti se opakují 28.7.1642, až 21.8. přislíbeno, že výlohy budou odečítány panstvím od kontribucí. V sprnu a září četné zprávy o zajištění šance v Kynžvartě a v Přísečnici lidem zemské hotovosti.
      11.9.1642 velitel šance Zegele žádá, aby byl zproštěn velení a vydány mu zadržené požitky! 16.9. slíbeno do Šance 40 mužů z Hendersonova lidu z Domažlic a ze Stříbra, hejtman Zegele zůstane velitelem a bude mu vyplacen plat. 26.9.1642 upřesněn počet mužů v Šanci na 50 a zajištění zásobování.
      1.10.1642 zpráva hejtmanů Plzeňského kraje místodržícím: Hendersonovi mušketýři nedošli do Šance a byli odveleni jinam. Šance je neobsazena a je nebezpečí, že Švédové tudy projdou na Plzeň! Hejtmani na to upozorňují, aby nebyli obvinění u opomenutí ! Hejtmani nechť vloží do šance místo krajského lidu 40 Hendersonových knechtů, které budou vydržovat z prostředků krajských. Zegele podrží místo velitele šance.
      18.12.1642. Kynžvart - hejtman z Kynžvartu Boppard žádá, aby mu byly odepsány výlohy s vydržováním vojska v šanci z kontribucí.
      7.3.1643 Plzeň - Hejtmani Plzeňského kraje Jindřich Petr u Gutštejna a Jindřich Lapáček ze Zerzavého českým místodržícím: předkládá se list velitele kynžvartské Šance. Plánský hejtman hlásí, že vojáci odehnali 29 koní. Jak se zachovat?
      5.7.1644 Praha - Čeští místodržící hejtmanům Plzeňského kraje: Připojujíce přípis kynžvartského hejtmana Jana Bedřich z Boppardu, ukládají adresátům vyšetřit, jak je to s 400 zlatými, které dluhují poddaní veliteli a mušketýrům v kynžvartské Šanci. Oznámit kolika a jakými lidmi je Šance obsazena.
      28.7.1644 Plzeň - hejtmani Plzeňského kraje Karel Heřman hrabě z Kobrše a Proteus Černín z Chudenic českým místodržícím: odpověď na rozkaz z 5.7. Kynžvartská Šance byla obsazována podle okolností větším či menším počtem lidu z měst a knechti byli vydržováni panstvím Kynžvart. Když nastoupili hejtmani, bylo v Šanci 16 knechtů a velitel, nyní je jich 12 a zásobováni ze svých panství, kdežto velitel je vydržován z Kynžvartu. Rest 400 zlatých vznikl nutností platit zimní kvartýrování. Rest má vyrovnat plzeňský správce a výlohy odečíst od kontribucí Kynžvartu. --Příloha z 4.7. kynžvartského hejtmana Bopparda o zimním kvartýru Trautischova pluku, na což muselo panství přispět poddaným, protože nebyli s to dostát povinnostem. Žádá srazit výlohy z kontribucí panství. - 20.9.1644 potvrzují místodržící sražení z kontribucí.
      23.9.1644 Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: po obou stranách šance projíždí mnoho partají a mužstvo není k užitku a budiž rozpuštěno. 24.10.1644 proti tomu plzeňští hejtmani poukazují na význam šance a knechty by vydržovali poddaní. - 29.10. ukládají čeští místodržící, aby 110 knechtů z Ústí nad Labem bylo po 30 vloženo do Plzně a do kynžvartské Šance, 10 do Stříbra, zbytek zůstane v Ústí.
      1.1.1645 Praha - Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: bude odvolána posádka kynžvartské Šance a po odchodu vojáků nutno vložit 30 dobře ozbrojených mužů domácího lidu, postavili v čele hejtmana Zegele a zásobovali je. 19.1.1645: Hastzfeldova tělesná stráž v Chebu má být zásobována z Kynžvartu, Teplé a Toužimi což se neděje.
      17.6.1645 Praha - Čeští místodržící plzeňským hejtmanům: stížnost od Nostice z Falknova a Viléma Metternicha z Kynžvartu, že jsou pro Hatzfelda vymáhány čtyřměsíční požitky, tj. 1000 říšských tolarů měsíčně a 100 porcí denně a to vojenskou exekucí na rozkaz adresátů. Exekuce je císařem zakázána, nechť ji ihned zastaví. K exekuci ještě několik dopisů.
      31.8.1646 Loket - Hejtmani Loketského kraje Vilém Metternich a Multz českým místodržícím: Loketský kraj je v žalostném stavu - z letošní nevalné úrody nelze nic odprodat a sousední horní města v takové chudobě, že bylo zastaveno kutání. Lajtnant Hundt pokračuje ve verbování pro svoji kompanii a pisatelé žádají, aby stav kompanie nebyl zvyšován nad 100 mužů. - 6.2.1647 jiná zpráva: maršál Collorado uložil dodat 20 dalších koní se sedly, postroji a pistolemi. Před časem odvedeno 35 řádně vypravených koní bez náhrady. Z téhož dne z Kynžvartu žádost, že zubožený kraj nemůže platit loketskou posádku. Nechť je vydržována z loketského proviantního skladiště. Podobná zpráva z 26.4.1647.
      6.5.1647 Kynžvart -rozkaz aby bylo denně z kraje vysíláno na 100 dělníků k fortifikačním pracím v Lokti. Lajtnant Hundt však žádá zedníky a dále fůry a vápno. Obyvatelstvo zásobuje dva pluky a loketské garnisony a nemůže už další zatížení unést.
      30.5.1647 - Kynžvart -hejtman loketského kraje Metternich a Multz českým místodržícím: Ač jsou zakázány exekuce, byly konány v kraji včetně pisatele: 15.5., v Kynšperku desátník se 7 dragouny, kteří se řádně najedli a napili, sehnali dobytek, dopustili se nepřístojností a vynutili žold od poddaných. Hejtman, jehož funkce tímto byla uvedena v posměch, prosí o ochranu, jinak by úřad nemohl zastávat.
      22.6.1647 Plzeň - Petr Kokořovec: Nepřítel přitrhl k Stříbru, zahaj hejtmana loketského kraje Metternicha s rodinou, čeledí. Od Stříbra se obrátil k Stodu, do Chotěšova a Horšova Týna. Zajat byl jeden švédský rejtar, který vypověděl, že tu stojí celé křídlo švédské armády. Císařské pluky ustoupily v noci od Loketského kraje k Nepomuku.
      26.6.1647 Loket - purkmistr a rada měst: Nepřítel útočí s armádou nejen na Cheb, kde již vystřílel v hradbě takový otvor, že město se nebude moci dlouho udržet. Nepřítel se tiskne do země, dva jeho pluky leží ve Falknově a obléhají tamní zámek, obsazený dvěma kompaniemi Gallasových dragounů. Pisatelé prosí o intervenci a pomoc, kdyby Švédové oblehli Loket.
      7.7.1647 Loket - purkmistr a rada měst: Zbrojmistr Wittenberg ostřeloval falknovský zámek z osmi kusů a moždíře a nakonec se ho zmocnil akordem. Gallasovi dragouni odešli ráno v 7 hod., prostí vojáci museli zanechat v zámku koně a zbraně. Švédové dojíždějí až k Lokti ke zbořeným předměstím, takže další posly nelze vysílat. Jsou odhodláni bránit se do poslední kapky krve, bojí se však, že nepřítel zapálí město s dřevěnými domy. Prosí o intervenci, aby podle příslibu polního maršála Holtzappela se mu dostalo pomoci.
      11.7.1647 - Praha Loketským: Císař vytrhl s vojskem proti nepříteli a ten bude vytlačen ze země. Loketští ať město statečně drží podle slibu, kdyby snad mělo dojít k útoku Švédu na město.
      25.8.1647 Loket - hejtman Multz: kraj při obléhání Chebu a falknovského zámku nepřítelem tak zničen, že na poli nezůstal kousek obilí, všechny lesy a houštiny prohledány, kde lidé schovávali dobytek, vesnice pobořeny, zbytky strávila císařská armáda.
      2.7.1648 - Plzeň: plzeňští hejtmani Koc a Lapáček českým místodržícím: Nepřítel se zmocnil nejvýznačnějších míst na bavorské hranici - Bečova, kynžvartské Šance, zámku Falknov, kde všude zanechal silné posádky, vzal od obyvatelů částky pro kontribuci, hejtmané nemohli na obyvatelstvo naléhat, aby zaplatilo kvótu pro rekvizity pro jezdce. Nedostaví li se pomoc rychle, nepřítel se opevní a bude pak těžko ho vypudit i mocnějšími silami. - Titéž Kolovratovi: Švédský velitel v Horšově Týně nejvyšší lajtnant Henning Vollmar vzal celý kraj pod kontribuci a rozesílá výpalné listy. Obyvatelstvo žádá o pomoc a radu, zda se dohodnout s nepřítelem, neboť se obávají vypálení a plenění. Königsmarkt ze Stříbra zamířil na Bečov, část města vypálil. Nato se vrhl na Falknov a silně ho ostřeloval. Velitel ve Falknově se udatně bránil a uchýlil se nakonec do sklepení, kde se držel ještě den a noc. Pak o něm není zpráv. Loket asi přijde na řadu." Etcet. etcet.
Na obrázku "Obležení pevnosti Hohentwielu 1641" vidíme vlevo císařské ležení (tábor), podobající se námi objeveným "šancím" (příkopům a jakýmsi zemním pásům); třebaže vidíme, že stany nestojí nad nimi, ale vedle.
 

      Kde ležela původní hranice Čech v 10.století ? - Hranici Čech tvořil místy nepropustný "pomezní hvozd" - prales, kterým procházely stezky, spojující sousední země. Hranicí byl původně prales v celém rozsahu, pokud na něj nenarazila kolonizace z obou stran. Ideální čarou hranice byl střed pomezního hvozdu, jak se uvádí v listinách o hranici pražského biskupství (od 973): " …usque ad m e d i a m silvam qua Boemia limitatur." Jednalo se o západní okraj Slavkovského lesa pokračující po hřebeni Českého lesa přes Dyleň na jihovýchod. K Čechám patřil původně "Lubský újezd", který přenechal český panovník 1165 waldsassenským cisterciákům. Chebsko na západ odtud již k Čechám nepatřilo. Když 973 vzniklo pražské biskupství, oddělilo se od řezenské diecéze Chebsko zůstalo pod Řeznem. Tím byli chebští Slované izolováni při postupu německé kolonizace. - Známá zprava o pokřtění 14 českých vůdců ("duces") 1.ledna 845 v Řezně neuvádí bohužel žádné jméno. V té době bylo celé Chebsko ještě slovanské s obyvatelstvem českého a srbského původu. Proto je pravděpodobné, že šlo o "vůdce" ze západu a severozápadu Čech.
Prameny:
GROSS Stanislav "Staroslovanské osídlení Karlovarska", sborník I., Karlovy Vary 1955
 


Dvěstěpadesát let dnešního barokního kostela v Pístově
Dienzenhofer a pístovský kostel

       V letech 1746-1750 byl stržen na Pístově starý farní kostel sv.Bartoloměje z roku 1493 (podoba starého kostelíka je zachycena na fresce v kostele). V roce 1750 byl položen základní kámen dnešního kostela a tak příští rok je pro stavbu jubilejní jako čtvrttisíciletí pístovského kostela. Tradičně se uvádí, že se stavělo podle plánů stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689-1751), který sice zemřel již 1751, ale stavba kostela, dokončená 1765, mohla vycházet z jeho projektů. Proti tomu uvádí V.NAŇKOVÁ z býv.KSSPPOP Plzeň (1973), že velmi působivý interiér kostela byl sice Dienzenhoferovou tvorbou ovlivněn, ale stavitelem byl "patrně navrhovatel kostela sv.Jana Křtitele v Chodové Plané" (po požáru v roce 1733). Emanuel POCHÉ píše podobně, a sice že pístovský kostel vznikal možná za účasti K.I.Dienzehofera, ale autorem byl spíše nejmenovaný stavitel, který také přestavoval kostel sv.Víta v Trstěnicích. Dnes patří Pístov pod Chodovou Planou, ale před 250 lety to byl kostel na panství premonstrátského kláštera v Teplé a pro tento klášter stavěl Kiliánův otec Kryštof nový konvent (1688-1721), nový chór v klášterním kostele, Hamrnický zámeček, v městě Teplá Špitální kostel, kapli sv.Kříže. A Kiliánovi připisuje V.NAŇKOVÁ venkovskou kapličku u Heřmanova při Teplé. Vztah kláštera k Dienzenhoferům byl tedy výrazný a naproti tomu chybí důkazy o vztahu kláštera k staviteli kostelů na jiném panství - v Trstěnicích a Chodové Plané.
 


 



 

HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska. připravil Ing. Richard Švandrlík. Číslo 12. Hameliky XXIII. ročníku - 1999 (pořadové číslo 298.), Mariánské Lázně - vyšlo 30. prosince 1999.