Hamelika 1998 číslo 11-12
 

Ročník XXII. (1998)
Pořadové číslo 285.-286.

11.-12.
Mariánské Lázně
30. prosince 1998
OBSAH 
 

Česká menšina
za první republiky podle školní kroniky


Česká škola v Mariánských Lázních - první perioda (1919-1924)
 První kroky do neznáma a založení české školy l Boj o uznání školy v městě l Kde se bude učit? l  Protičeská tradice mariánskolázeňských Němců l Zahájení školního roku 1919/1920 l Podpora Národní Jednotou Severočeskou l Sedmdesáté narozeniny p. prezidenta T.G.Masaryka l Různé oslavy v roce 1921 l Zakoupení pozemků a snahy NJS l Souboj o areál Nierenheilstätte na Šenově l Nové obtíže s umístěním české školy l kritický školní rok 1921/1922 l Školní inspekce v roce 1921 l Náročný školní rok 1922-1923 l Znovu ke stavbě české školy l Využití zákona o pozemkové reformě z roku 1919 a akce zvaná "S" l  Veřejná soutěž o novostavbu české školy z 15.3.1923 l První vyučování v nové české škole - školní rok 1923-1924 l Obecní volby v Mariánských Lázních l Zemská inspekce a návrhy na českou měšťanku l Přeložení učitelstva české školy l Otazníky - O co a komu šlo? l Český národní dům Trianon l Poslanec Dr. Fr.Lukavský a naše škola (50. narozeniny 10.10.1924) l První český průvodce pro Mariánské Lázně l Další osudy učitele-revolucionáře Hořejšího l Mariánské Lázně z průvodce: České úřady. Školství. Obchody. Katastr. Poměry hospodářské a sociální. České živnosti. Ubytování a stravování. Turistika. České spolky, český život.
 
Druhá perioda rozvoje českého školství za vedení ředitele Landy (1925-1938)
Školní rok 1924-1925 l Školní rok 1925-1926 l Školní rok 1926-1927 l Školní rok 1927-1928 l Školní rok 1928-1929 l Školní rok 1929-1930 l Školní rok 1930-1931 l Školní rok 1931-1932 l Školní rok 1932-1933 l Kde bydlelo české učitelstvo? l Školní rok 1933-1934 l Školní rok 1934-1935 l Školní rok 1935-1936 l Školní rok 1936-1937 l Školní rok 1937-1938 l Školní rok 1938-1939
 
Rudolf Mařík: Budování českého školství 1945-1946 na okrese Mariánské Lázně
 
K dalšímu vývoji školy 1948-1960
 
Přehled historie české školy v Mariánských Lázních do 1938
 
Tabulka zahájení vyučování v okrese Mariánské Lázně po druhé světové válce
 
Pořad slavnosti otevření české školy 9.9.1923

Česká škola v Mariánských Lázních


První kroky do neznáma a založení české školy
 
      16. září 1919 zahájila činnost česká škola v Mariánských Lázních. Měla 53 žáků. První krok k založení školy provedl Josef Hořejší, jehož většina z nás zná jako autora prvního českého průvodce Mariánských Lázní (1924). Hořejší býval učitelem v Řeži na politickém okrese Podbořany. Předtím učiteloval od roku 1906 ve školách v Rychvaldě na Těšínsku, v Opavě, ve Znojmě a od roku 1910 byl jmenován správcem školy v Řeži na Podbořansku. Jeho nadšená rozsáhlá a úspěšná menšinová práce vedla k tomu, že ho prezident Zemské školní rady Dr. Jindřich Metelka jmenoval správcem příští školy v Mariánských Lázních.
      Josef HOŘEJŠÍ, odborný učitel a správce školy v Mariánských Lázních založil v září 1919 školní kroniku české školy. V úvo-du se vyznává ze svého českého zanícení. Píše:
      "Češství mé je částí života mého, které pociťuji ne jako slast a rozkoš, ale jako vážnou vrozenou povinnost." (J.S.Machar)
Úvodní kapitola kroniky rozebírá problematiku ZALOŽENÍ ŠKOLY:
      "Byli šťastnější národové nad národ český, jimž krásné rčení "Škola je základem života" neznělo jako hrubý výsměch. Měli tolik škol, kolik jich potřebovali. Nedostatkem českých škol - zejména v posledních padesáti letech, bylo "puštěno českému národu žilou v pravém slova smyslu". Politický okres Mariánskolázeňský a kraj Chebský byly uzavřeny snahám ÚSTŘEDNÍ MATICE ŠKOLSKÉ nebo NÁRODNÍ JEDNOTY SEVEROČESKÉ. Čechové zde sice žili, ale kulturně se vyžíti nesměli, neboť tvrdé německo-nacionální poměry místní to Čechům přímo zakazovaly. Chebsko se těšilo přízni dynastie vídeňské a věrno římské hierarchii bylo opravdu "uzavřeným" územím pro českého člověka.
      Mariánské Lázně pak, třebaže se honosily tím, že jsou mezinárodním světovým lázeňským místem, byly vlídné ke všem národnostím z důvodů prostě obchodních, učily se cizím řečem a v sezóně napodobovaly cizí mravy. Avšak k místním lidem českým se chovaly nevlídně, jak se ukázalo již v prosinci 1908 při protičeských demonstracích v Mariánských Lázních, provázených spálením českého praporu a zpustošením majetku a ohrožováním rodiny českého drogisty Josefa MIZERY. Z toho lze soudit, že kulturní úroveň mariánskolázeňského němectví byla a je problematická.
      Josef Hořejší jakožto komisař Národní rady československé provedl v létě 1919 sčítání Čechů v městě soupis dětí školou povinných. Na první schůzi Čechů 27. června 1919 v hotelu BUEN RETIRO (později PRAHA, dnes Palace Hotel) manželů Luisy a ing.Miloše Mečíře bylo sepsáno na 46 dětí pro českou školu.
      Na druhé schůzi Čechů dne 13. července 1919 byla sepsána žádost o zřízení české školy na Zemskou školní radu a odevzdána českému poslanci dr. Františkovi Lukavskému z Plzně. V rychlém sledu (31. července 1919) byl povolen dopisem Zemské školní rady komisionální výslech rodičů a proveden radou Janem Dvořákem a Josefem Hořejším na schůzi 7.srpna 1919 v BESEDĚ u Bálků u nádraží. Nato následoval výnos Zemské školní rady o povolení české školy ze dne 6. října 1919. Ale to již bylo vyučování v plném proudu.
      Podobně jako v Mariánských Lázních se formovaly české menšiny v ostatních městech Sudet. Mimořádně těžkou pozici měla česká menšina v Chebu. Česká školní kronika města Chebu ( v archivu v Chebu) vykresluje napjatou situaci v Chebu na počátku aktivity české menšiny. 28. srpna 1919 se sešla skupina Čechů v hotelu CONTINENTAL (u nádraží - v dubnu 1945 vybombardováno) a založila odbočku Národní Jednoty Severočeské v Chebu. za přítomnosti vlastence inspektora menšinových škol na Stříbrsku Antonína FOLLPRECHTA z Plzně. Jednatelem pobočky NJS v Chebu byl zvolen pan Vlasák. Napočteno jen 17 dětí pro českou školu, z nichž jen tři byly znalé českého jazyka. Ostatní děti byly sice z českých nebo ze smíšených rodin, ale v rodinách se mluvilo jen německy. Z obavy před různou perzekucí rodin se tyto nehlásily k české národnosti. Základy školy byly položeny v kasárnách u Růžového sadu, kde bylo československé vojsko. Prvním učitelem a správcem školy se stal Bohumír LANDA z Chrášťan na Vltavotýnsku dne 26.října 1919. Dobrovolně se přihlásil k tomuto nesmírně těžkému vlasteneckému úkolu - vybudovat v německém Chebu českou školu. Stálo ho to v dalších letech zdraví a nervové zhroucení. Druhým učitelem se stal Čech Alois KUSOVSKÝ, kaplan od křížovníků. (O Kusovském budeme mnoho číst u mariánskolázeňské menšinové školy.)
      Přihlášeno do chebské školy bylo 22 hochů a 26 děvčat, celkem 48 dětí. Početní stav v prvých letech vůbec nerostl a v některých týdnech se zdálo, že škola zanikne. Z těchto dětí od 7 do 14 let - jak uvedeno - znaly jen tři češtinu, vyučování muselo probíhat zprvu v německém jazyce. Zahájení vyučování souviselo s první oslavou československého státu u vojenského útvaru. 29.října 1919 byla otevřena škola v kasárnách za přítomností poslance LUKAVSKÉHO, který přijel na zahájení. Když se Němci dověděli, že má být v Chebu česká škola, rozpoutali peklo. Německé děti napadaly české žáky, když šly do školy, plivali na ně a nazývali je "Tschusch" - čužáky. To byla ta nejhorší nadávka. Němečtí učitelé povzbuzovali německé děti, aby "se pustily" do českých a řádně je zmlátily. Učitel LANDA protestoval na okresní správě politické v Chebu, kde byl hejtmanem rada Dr. Bedřich HEJDA. To byl sice Čech, ale naprosto neochotný. Později dokonce několikráte oficiálně žádal zrušení české školy v Chebu! Nakonec musel být vyslán strážník, aby hlídkoval před českou školou, která byla umístěna v prostoru kasáren. Chebští se nebáli ani českých vojáků a německé děti pronikly několikráte i do kasáren za českými. Vyučování probíhalo zprvu v jediném sále jídelny, kde byla polovina oddělena dřevěnou přepážkou. Bylo to nouzové. Brzy vznikly dvě samostatné třídy.

Boj o uznání školy v městě

      Stejně jako v Chebu ani německé Mariánské Lázně se nehodlaly smířit s výnosem Zemské školní rady o povolení české školy a když okresní politická správa (dříve hejtmanství) vydala 28. 8. 1919 česko-německou vyhlášku o zřízení české školy a o zápisu do školy, dorazil starosta Hans Turba, povzbuzován německými nacionalisty, aby protestoval proti tomu.
      Zápis do školy proběhl 11. až 13. září 1919 na okresním hejtmanství Mariánské Lázně. Vykonal ho Josef Hořejší za přítomnosti dr.Kováře. Okresní hejtman Dr. Lehrmann ( v té době ve funkci přednosty okresní politické správy) byl naštěstí byl "vždy k české škole velmi laskavý a ochotný" a platné služby prokázal i energický doktor Kovář - energický jak ve věci umístění školy, tak vůči vyhrožujícím německým demonstrantům.

Kde se bude učit ?

      Je pravda, že obec nabídla české škole místnosti v domě NEHR (Dům NEHR, čp. 174, stojí na okraji lesa v Lesní ulici. Byl postaven městem jako Městský zaopatřovací ústav pro mariánskolázeňské starší občany. Domem disponovalo vždy město Mariánské Lázně), ale ty zdravotně nevyhovovaly. Městská rada houževnatě odmítala český návrh, aby se dočasně vyučovalo v německé škole, ač byla vyzvána okresem telefonicky i písemně. - Vznikla napjatá situace. Němci den za dnem oddalovali jednání a tak byla městská rada Mariánských Lázní vyzvána, aby se 15. září dostavil do německé školy (Sever) z radnice zástupce města, kde se sešla příslušná komise. V čele komise stál dr. Kovář. Z města byl sice vyslán radní Josef Hammerschmid (z domu Glocke), ale u školy ztratil odvahu a oznámil, že "musí jít pro starostu". Nato zmizel. Po dvou hodinách čekání zabrala komise pro českou výuku bez jednání s radnicí a školou třídu v levém křídle školy v přízemí.
      To rozběsnilo Němce. Druhého dne přitrhli na okres poštvaní rodiče v čele se starostou Turbou, který spílal dr.Kovářovi a vyhrožoval mu dokonce holí! Srocené rodičovstvo bylo nutno rozptýlit okresním četnictvem s puškami. To bylo jediné, jak se dalo s Němci jednat. Rozhodnutí komise předala tato radním formou zabíracího pro-tokolu jedné třídy ve škole Sever. Vedení město odmítlo podepsat a vyhrožovalo stávkou německé školy a demonstracemi. Proto byl tak důležitý výnos Zemské školní rady o řádném povolení české školy v Mariánských Lázních z 6.října 1919. Šlo o příkaz státního orgánu a každý odpor byl protistátním trestným činem.

Protičeská tradice mariánskolázeňských Němců

      Protičeské akce měly - jak už uvedeno - tradici z prosince 1908, kdy byl spálen na demonstraci v městě český prapor, a ohrožována rodina českého drogisty pana Josefa Mizery. Z toho bylo patrné, jaká byla kulturní úroveň němectví v Mariánských Lázních. Tak psal i učitel Hořejší v roce 1919. Vychvalování "mezinárodnosti Mariánských Lázní" místními Němci bylo pofidérní, protože ony důvody "mezinárodnosti" byly čistě ekonomické.
      Dle statistiky bylo napočteno při úředním sčítání lidu roku 1900 v Mariánských Lázních "úředně" 6 104 Němců a 3 Češi. Soukromý soupis Národní Jednoty Severočeské napočetl tehdy 26 Čechů a 6 083 Němců. Ale ani toto číslo neodpovídalo skutečnosti. Pro Čechy bylo nebezpečné přiznání k české národnosti a v soudním okrese Mariánské Lázně ani při sčítání obyvatel v roce 1910 nebylo napočteno "úředně" více jak 8 Čechů. Když se tehdy dal adjunkt státních drah Bouda s rodinou zapsat s českou obcovací řečí, byl za to ihned přeložen do Plzně! V roce 1919 bylo však v městě napočteno nejméně 200 Čechů! - Proto bylo možno už v létě 1919 jednat o založení české školy. Josef Hořejší jako komisař Národní Rady Československé provedl zde sčítání Čechů a soupis dětí školou povinných.
      V Chebu trvala nadále napjatá situace. Němci povzbuzeni váhavostí českého hejtmana dr.Hejdy, stále volali po zrušení české školy. Přesto v lednu 1920 nastoupila další česká učitelka - Růžena Fridrichová z Dobřan, měla 1.třídu (27 dětí) a vedla ruční práce.V prvním roce měla česká škola celkem 69 žáků. Obě třídy byly odděleny v kasárnám jen prkennou přepážkou. Už 15.února 1920oznamoval inspektor Follprecht po inspekci, že tato škola v kasárnách naprosto nevyhovuje a hledány jiné místnosti. Škola v květnu1920 přesídlila z kasáren do lesnické školy na náměstí Balthasar-Neumann-Platz. Dostala dvě učebny a kabinet a mohlo být prováděno již celodenní vyučování. Od 1.září 1920 nastupovala české škola do druhého roku života v Rudolfinu v polosklepních místnostech. Kabinet byl však odejmut Němci a nastal boj o něj. Hejtman dr.Hejda musel být pokárán státními orgány, že povolil odejmout kabinet Čechům, aby do něho nechal nastěhovat německého školníka s rodinou. Koncem roku 1920 městská rada Chebu oficiálně žádala Prahu o zrušení české školy.

Zahájení školního roku 1919/20
 
      Nezávisle na německých protiakcích na mariánskolázeňské radnici se 16. září 1919 konalo slavnostní zahájení školního roku v české škole uspořádáním průvodu dětí, rodičů a přátel školy do kostela ke slavnostní mši, kterou sloužil děkan Josef Čížek.
      Ačkoliv slavnostní mše i zahájení školy bylo čistě mírové, kdoví jak by děti dopadly nebýt silného vojenského doprovodu v Mariánských Lázních umístěné posádky 23. praporu italských domobranců. Díky našim italským legionářům, kteří se účastnili vojensky každé české akce, nedovolili si zdejší Němci žádné protiakce, jakou by mohlo být například vytloukání oken, demonstrace před budovou, kde se akce konaly atd. České zbraně byly mocným argumentem, a že by byly použity, to Němci věděli, jinak se s nimi nedalo jednat.
      K otevření české školy byly pozvány úřady i osobnosti okresní vyhláškou i školním výborem. Poprvé tu zazněla oficiálně píseň "Kde domov můj" a slovenští vojáci zazpívali "Nad Tatrú sa blýská". Projev musel být česky i německy, protože z 53 děti hovořilo česky pouze jedenáct dětí. Čeští živnostníci se neohroženě postavili za českou školu i za cenu, že za to následoval bojkot a různá příkoří ze strany města.
      V mnohem obtížnější situaci byli Češi v Chebu. 14. listopadu 1919 došlo ke střetnutí Němců s českými vojáky při ochraně školy. Němci nadávali, plivali na vojáky a chtěli jim brát zbraně. V odplatu za tento útok čeští vojáci v noci strhli sochu císaře JosefaII. a ulomili přitom jeho ruku. Socha byla druhý den sice znovu postavena, ale bez ruky. Došlo k násilnostem ze strany německé a české třídy byly demolovány. Všechen školní majetek - tabule, lavice, učebnice byly rozbity a zničeny.
      Na základě neudržitelné situace v Chebu se vydali učitel LANDA a ing.Kulíř do Prahy s několika dětmi jako deputace Národní Jednoty Severočeské v Chebu, aby vyburcovali vnitrozemí Čech. Došlo k nečekaným solidárním akcím české Prahy. Na obrovské manifestaci českého lidu na Václavském náměstí promluvili politici o útlaku českých menšin ve vlastním státě. Hovořil také Ing. Kulíř a chebsjké děti přitom stály pod sochou sv.Václava s několika prostými transparenty, které nabádaly, aby byly ochráněny české děti v Sudetech před německým násilím. Důsledek manifestace byl: Češi v Praze ihned obsadili německé divadlo a všechny německéveřejné budovy a oznámili, že je nevydají zpět, dokud nebude v Chebu opět započato s českým vyučováním. Hned první večer se hrá-la v Německém divadle opera Prodaná nevěsta. Protiněmecké bouře zachvátily mnohá česká města. Vybíraly se peníze pro Národní Jednotu Severočeskou, pro české děti, přispívaly instituce i jednotlivci (bohužel peníze zčásti zmizely). Chebská škola tak probudilačeský národ z revolučního opojení, že vše půjde v novém státě hladce a bez problémů.
      Chebská česká škola pak obnovila výuku, vojenský lékař dr.Polák pravidelně prohlížel české děti, očkoval je. Chudé děti dostá- vali denně polévku a chléb Sešlo se mnoho darů dětem, boty, oblečení, ale mezi tím také staré vojenské mundury v Praze nevalně přešité pro děti. 20. února 1920 byla česká škola oficiálně úředně povolena k české výuce a B.Landa byl určen správcem školy. 7.března 1920 se konala ve škole první oslava - narozenin presidenta T.G.Masaryka. Konaly se volby do Národního shromáždění a v Chebu bylo odevzdáno 1 027 českých hlasů, z toho 110 civilních. Cheb měl tehdy 28 000 obyvatel.
      Česká škola byla definitivně přestěhována (z kasáren ?). Byl založen Místní školní výbor v čele s učitelem LANDOU, jednatel-kou byla učitelka Fridrichová, mistopředseda Marie Jakobová. Z toho vidět, že česká menšina se postupně konsolidovala. Roku 1920/1921 bylo přihlášeno 64 dětí a učitel KUSOVSKÝ byl nahrazen kaplanem Františkem BRONCEM - snad pro příliš české smýšlení. V té době ministerstvo školství z Prahy podpořilo české učitelstvo v pohraničí tím, že mohlo požádat a dostalo (do 15.6.1921) tzv. definitivu. O funkci správce zažádali učitel Landa a jakýsi Němeček z vnitrozemí. V lednu 1921 byla vybavena česká škola v příze-mí lavicemi, začala výuka. Byl adaptován sál v přízemí Rudolfina pro českou výuku a 9.4.1921 přestěhována škola sem. Děti ze školy byly vybrány na prázdniny do českého vnitrozemí, kde byly i na venkově, pomáhaly sedlákům a dostávaly jídlo a ošacení.
      Ještě pro školní rok 1921/22 byly v Chebu strženy vyhlášky k zápisu do české školy. 7.března 1922 probělha oslava T.G.M. a sčítání obyvatel. Napočteno (díky kasárnám Maškov) 30 % Čechů. V obecních volbách získali Češi 521 hlasů.
 
Struktura žactva v školním roce 1919/1920
  Chlapci Děvčata Celkem
I.oddělení 11 5 16
II.oddělení 11 6 17
III.oddělení 4 5 9
IV.oddělení 3 8 11

CELKEM

 29 24 53
 
      (Oddělení = třída) Z Mariánských Lázní bylo 46 žáků, z Velké Hleďsebi 3 žáci, z Vlkovic dvě žákyně, dcery traťmistra Dominika Šťastného, 1 žák z Klimentova a 1 žák z Hammerhäuselnu (Hamrníků).
      Znalí českého jazyka byly děti Miloš Mečíř, tři Göblovy děti, dvě Bažantovy, Šíma, Wittmayer, Bálková, dvě děti Šťastného z Vlkovic a Břečťan. Ostatní neuměli česky, třebaže byly dětmi českých rodičů, jako Klečkovi, Mizerovi, Buriánkovi, Valentovi, Vašáková.
      Výuka v německé škole byla trvale nemožná. Chybělo všechno - od tabule, křídy, sešitů, knih až po kabinet a další místnosti a tak již 6.října 1919 nařídila Zemská školní správa, aby okres nalezl vhodný dům. Okres se obrátil na Antona Niemöckla, jehož hotel EMMA byl na Šenově. Byl zabrán celý hotel a byt správcův. Majitel dělal sice nepříjemnosti, podal rekurs proti rozhodnutí okresu, ale nic se nedělo a výuka v bývalém hotelu pokračovala. Do bytu správce se nastěhoval učitel Hořejší. Již tehdy projevil jako první zájem o nedalekou nedostavěnou budovu "Herz- und Nierenheilanstalt" pod hotelem EMMA.

Podpora školy Národní Jednotou Severočeskou

      Odbor Národní Jednoty Severočeské v Mariánských Lázních byl ustaven 27. června 1919. Vznikl přípravný výbor a první řádná (ustavující) Valná hromada se konala v hotelu Buen Retiro 2. října 1919. Zvolen byl výbor ve složení : předseda Miloš Mečíř, místopředseda Martin Schwarz, majitel domu Trianon, jednatel Josef Hořejší, pokladník Alois Konopásek, inspektor státních drah, a dále: náhradníci Josef Bálek, skladmistr, Kamil Göbl, traťmistr, revizoři František Cach a Max Červášek. Mariánskolázeňský odbor Národní Jednoty Severočeské měl k tomuto dni jmění 2 886 Kč z příspěvků členů (130 osob) a na fondu pro českou školu bylo 3 915 Kč. Na sbírkách měl největší podíl inženýr Mečíř (5 000 Kč) a dále člen výboru pan Mizera a jednatel Josef Hořejší.
      S vyučováním se tedy začalo v EMMĚ, ale mezi čtyřmi holými zdmi. Nebylo ani tabule, křídy, sešity, knihy, nebylo ničeho. Bylo třeba o-patřit škole to nejnutnější. Odbor Národní Jednoty Severočeské (dále jen "NJS") věnoval 2 000 Kč škole na učební pomůcky, což byla tehdy veliká částka. Bylo možno opatřit obrazy, učebnice, třídní knihy, knihy pro žákovskou knihovnu, jež mě-la 50 svazků. Odbor pořídil 30 školních lavic. Z jedno-tlivých členů odboru NJS: pan Josef Bálek věnoval staré knihy pro učitelskou knihovnu, pánové traťmistrové Kamil Göbel z Mariánských Lázní a Dominik Šťastný z Vlkovic vycpané ptactvo, paní Beniačová parohy. Některým dětem byla placena polévka. A tak zásluhou odboru NJS byla škola postavena hned v začátcích na pevný základ.

Oslava prvního výročí 28. října

      V pondělí 27. října 1919 o 6 hod. večer táhla setnina 23. domobraneckého praporu italských legionářů, kteří dle-li posádkou v Mariánských Lázních, za zpěvu sokolských písní od vojenských baráků k budově staničního velitelství v domě TRIANON.
      Vojenské baráky stály v prostoru parku u dnešní nemocnice. Poměrně brzy byly vojskem opuštěny a rozprodány. Vznikly už za první světové války pro strážní služby rakouských vojáků. Zde se hlídaly železniční mosty karlovarské tratě.
      Odtud pak byli doprovázeni tam shromážděným se hloučkem Čechů zpět na prostranství za baráky, kde byla zapálena hranice a promluveny proslovy bratra poručíka Aloise Váchy. Nato byly zpívány česká a slovenská národní hymna. V úterý 28. října 1919 byly Mariánské Lázně pod sněhem. "Jakýsi slavnostní klid leží v ulicích, jež slavnostně ozdobil první sníh. Národní prapory je vidět jen na posádkovém velitelství, dva, z nichž jeden je nádherný prapor italského legionářského 23. praporu, vlají na budově hlavní pošty. Na hejtmanství a okresním soudě třepetá se jen skrovný praporec. Je vidět, že okresní politická správa marně apelovala na vlastenecký cit zdejších občanů svojí výzvou. Ta byla otištěna urážlivě suše ve zdejších Marienbader Zeitung. Ani městských barev, o nichž okresní správa politická ve své výzvě hovoří, není nikde vidět." (Česká školní kronika 1919)
      O 10. hod. dopolední se scházejí české dítky ve škole se svými rodiči k domácí oslavě. Žákyně Josefína Bálková přednáší tu báseň od J.S.Machara. Po ní promlouvá správce školy Josef Hořejší o významu dnešního dne. Potom zpívají žáci národní hymnu. Cituplně a slavnostně.
      Rodičové slzí pohnutím. Slyší poprvé na půdě nepřátelsky předpojatého města modlitbu legií a vítěznou píseň národa z úst svých dětí, odsouzených druhdy k poněmčení. l Žák Miloš Mečíř přednáší Rokytovu báseň "Náš odboj", žákyně Göblová báseň J.V.Sládka "Země česká" a školáček-prvňátko Rudolf Břešťan básničkou "Tatíčku starý náš" posílá pozdrav našemu milovanému prezidentovi T.G.Masarykovi, jemuž provolávají všichni třikráte "Sláva!". Je odhalen Relínkův obraz prezidenta.
      V 8 hod. večer se koná k prvnímu výročí státního svátku slavnostní schůze místního odboru Národní Jednoty Severočeské v hostinci "Česká Beseda" u pana Bálka (Hostinec ČESKÁ BESEDA byl postaven na Nové nádražní třídě (Husova ulice) před první válkou pod čp. 403. Dům známe pod rozšířeným názvem po desítky let - KUBÁŇ. Ve dvacátých letech se uváděl jako majitel akciový piovar Stod, zde bydleli zřej- mě jako nájemci oficiál Josef Bálek a Julie Bálková. Proto se tu říkalo jeden čas U Bálků. Ani pozdější název hospody (Česká bese- da) však nepřežil. Už v roce 1928 se uvádí jako HOTEL LYON. Hostinec byl po dobu první republiky střediskem české menšiny. Naproti stojící VILA PRAHA patřila Národní Jednotě Severočeské. Určitý čas tu byla část české školy.) za hojné účasti členů a hostí. Úvodní slovo měl místopředseda pan Švarc a po něm promluvil jednatel Josef Hořejší "O významu prvního výročí 28. října a o osobě prvního prezidenta". Důstojnický sbor a vojíni posádky pak zazpívali sborem obě národní hymny a četné jiné národní písně. Jednatel Josef Hořejší přednesl Horákovu báseň "Legie". Účastníci večera se podepsali do pamětní knihy školy. Byl omluven inženýr Miloš Mečíř s chotí, neboť se nacházejí v Píšťanech na léčení.
      Jména podepsaných:
      Josef Novák - Martin Schwarz - Alois Konopásek - Rudolf Břečťan - Anna Luisa - Angolo Luisa - Josef Karpíšek - Wáclav Buriánek - František Vašák - Marie Vašáková - František Kohoutek - Margareta Kohoutková - Marie Argmannová - Luise Plamínek - Maria Manner - Karel Elzner - Josef Mizera - Josef Groh, pošt.oficiál - Josef Knejflbáža - Franta Cache - Václav Syrový - František Valenta - Antonín Bažant - Jan Ball - Tomáš Karpíšek - Max Červášek - Vojtěch Polonka - Karel Klečka - Vojtěch Heller - Viktor Plamínek - Karel Petrů - Josef Hořejší - 23. československý domobranecký prapor "z Itálie" - Pálek Jan, podporučík, - Alois Vácha, podporučík - Ota Borel, praporčík - Petr Vlach, praporčík - R.Tychy, praporčík - Žurasy - Zbroj Antonín - Tomáš Fraj - Karel Čapek - Viktor Bařina.

Vánoční nadílka 1919

      konala se při bohatém vánočním stromku ve třídě 26.prosince 1919. 35dětí bylo poděleno šatstvem, obuví a prádlem péčí místního odboru NJS a ústředního výboru Národní Jednoty Severočeské. 52 dětí dostalo vánočku a koledu. Ve městě byla uspořádána sbírka, která vynesla 1 500 Kč.
      Děti přednášely básně a koledy, zpívaly dvojhlasně vánoční písně a koledy, na harmonium doprovázela učitelka ženských ručních prací paní Antonie Hořejší. Pan továrník Wantoch z Nymburka poslal bednu marmelády, pan továrník Mineberger daroval kůži na podešve, pražští knihkupci František Topič, Hejda a Tuček, poslali knihy, které byly rozdány. l Pan inženýr Mečíř při výborové schůzi místního odboru NJS dne 2. ledna 1920 konstatoval, že slavnost u vánočního stromku byla pěkná a dojemná, zvláště tím, co naše děti se svým učitelem během čtvrt roku dokázaly připravit.

Sedmdesáté narozeniny p.prezidenta T.G.Masaryka

      Byly slaveny 6. března domácí slavností ve škole a pro českou menšinu v neděli 7.března 1920 o 7 hod.večer u Bálků za přítomnosti posádky s důstojnictvem. O prezidentu Masarykovi přednášel učitel p. Václav STUNA z Plzně. Shromáždění pak zazpívalo českou a slovenskou národní hymnu.

Učitelstvo ve škole a zkoušky

Antonín Follprecht, první ispektor menš. škol v PlzniHostinec ČESKÁ BESEDA byl postaven na Nové nádražní třídě (Husova ulice) před první válkou pod čp. 403. Dům známe pod rozšířeným názvem po desítky let - KUBÁŇ. Ve dvacátých letech se uváděl jako majitel akciový piovar Stod, zde bydleli zřej- mě jako nájemci oficiál Josef Bálek a Julie Bálková. Proto se tu říkalo jeden čas U Bálků. Ani pozdější název hospody (Česká bese- da) však nepřežil. Už v roce 1928 se uvádí jako HOTEL LYON. Hostinec byl po dobu první republiky střediskem české menšiny. Naproti stojící VILA PRAHA patřila Národní Jednotě Severočeské. Určitý čas tu byla část české školy.Mimo správce školy Josefa Hořejšího působili ve škole: učitelka ručních prací paní Antonie Hořejší, učitel náboženství pan děkan Josef Čížek a učitelka Marie Storchová z Plzně za správce školy, který měl koncem školního roku dovolenou jakožto komisař Národní Rady Československé. Zkoušky z učiva měšťanské školy konaly koncem školního roku v Plzni na II. dívčí měšťanské škole žákyně Marie Göblová a Josefína Bálková s prospěchem velmi dobrým. Zdejší škola podléhala okresnímu inspektorovi Antonínu Follprechtovi z Plzně, jež nad ní otcovsky bděl a v mnohém škole prospěl. Škola však trpěla nedostatkem kabinetu.

Druhý školní rok 1920/ 1921

      Začal dnem 1. září 1920 ve třídě v německé škole (Sever). Zapsáno bylo 50 žáků, z toho 28 chlapců a 22 děvčat.
      Podle obcí bylo z Mariánských Lázní 42 žáků, z Klimentova 1 chlapec (Kunt), z Velké Hleďsebe 2 chlapci a 2 děvčata, z Vlkovic 1 chlapec, z Grünu od Bečova 2 chlapci. Do konce roku 1920 (31.12.) stoupl počet žáků na 57, tj. 33 chlapců a 24 děvčat. Správa školní rady požádala Zemskou školní radu o povolení 2. třídy postupné, jež byla zavedena. Druhá učebna byla upravena v domě "Bílý Kříž". To byl nadační dům ve správě univerzitního profesora Vladislava Mladějovského. Učebna vznikla z bývalé jeho ordinační síně vzadu v přízemí přes chodbu. Světnice byla malá a stačila sotva pro 23 dětí prvých dvou oddělení.

Struktura žactva v školním roce 1920/1921
  Chlapci Děvčata Celkem
I.oddělení 0 2 2
II.oddělení 12 9 21
III.oddělení 7 5 12
IV.oddělení 9 6 15

CELKEM

 28 22 50

      Osobní a věcný náklad na školu - tak jako loni - nesl Zemský správní výbor, ježto šlo o školu, která byla zřízena podle zákona z 3. dubna 1919, čís. 189 Sbírky zákonů a nařízení jakožto "škola zemská". Kabinet však stále chyběl a učební pomůcky bylo nutno umístit na chodbě v Bílém Kříži ve dvou skříních. Jedna skříň byla s ptactvem, druhá s minerály a jinými přírodninami, získanými správcem školy od Ústřední matice školské (levnou koupí). Druhá skříň stála v učebně druhé třídy (III. a IV. odd.) v německé škole.
      Učitelský sbor tvořil řídící učitel a správce školy Josef Hořejší, ustanovený dekretem Zemské školní rady, podepsaným školním prezidentem Dr. Jindřichem Metelkou z 31.7.1920, čís.8109-II. Druhá učitelka byla slečna Vlasta Nováková, dcera ředitele Občanské záložny v Plzni, dekretem Zemské školní rady čís. 6067 ze 14. 2. 1921; učitelem náboženství zůstává děkan P.Josef Čížek, učitelkou ručních prací paní Antonie Hořejší. Dočasně tu působila slečna Jarmila Nováková, vyslaná inspektorátem menšinových škol z Plzně.
      Změna školního inspektorátu: Výnosem Zemské školní rady v Praze čís. IV.-6108 z 8. června 1920 byly rozděleny severočeské inspektoráty tak, že okres Mariánské Lázně byl přidělen k inspektorátu v Mostě s okresním školním inspektorem Karlem Fialou. Správa školy žádala a snesla všechny důvody k tomu, aby mohla být ponechána při inspektorátu v Plzni. Úprava obvodů inspektorátů byla publikována později ve Věstníku ministerstva školství a národní osvěty - okresy Mariánské Lázně a Cheb zůstaly při inspektorátu Plzeň. Pan inspektor Antonín Follprecht z Plzně vykonal inspekci na zdejší škole 24. dubna 1921 a uznal práci učitelskou za vzornou, ač nesmírně obtížnou.

Různé oslavy v roce 1921

      Oslava 28. října 1921 se konala v sále hotelu filiálky Pozemkové banky, jenž byl upraven našimi živnostníky a panem oficiálem Göblem. Po krásném programu poděli odbor NJS šatstvem, obuví a prádlem podle návrhu Josefa Mizery a Františka Kohoutka, aby byly děti v podzimu teple oblečeny. Večer se konala tamtéž umělecká akademie za účinkování houslisty - četnického strážmistra Vojtěcha Pinkase, Františka Trejbala a učitele Vidimského z Plzně.
      Oslavný večer Jana Amose Komenské ho byl uspořádán tamže dne 15. listopadu 1921. Přednášku měl učitel Josef Hořejší, houslová a klavírní čísla P. Jaroslav Václav Vacek, hudební skladatel a spisovatel z kláštera Teplá, ok-resní soudce Schulz z Touškova hrál violu d´amour, recitace ze spisů Komenského měl Josef Hořejší.
Vánoční nadílka s koledami, dary knih a drobností se konala odpoledne 26. prosince 1921 ve škole při dětském programu u vánočního stromku. Každý žák dostal vánočku.

Zakoupení pozemku a snahy NJS

      Ústřední výbor NJS zakoupil pozemky mezi hotelem EMMA a garáží Josefa Rejžka - proti sanatoriu nemocenských pokladen "Nierenheilstätte". Pozemky o výměře 1 500 m2 za 44 000 Kč byly od kláštera Teplá. Pozemek byl pak oplocen tělovýchovnou jedno-tou Sokol. Dříví na kůly daroval stavitel Karel Gut z Mar. Lázní. l Když totiž v loňském roce selhal pokus zakoupit hotel EMMA obchodním zástupcem NJS (došlo k trapnému předčasnému prozrazení záměru), byl zakoupen pozemek v blízkosti hotelu v naději, že pan Niemöckl dům přece jen časem prodá, čímž vznikne vhodný komplex pro budoucí českou školu.

      Jinak bylo usilováno v odboru NJS o získání objektu, vhodného pro národní společenské účely. Jednalo se o domy "Continental" (Slovanský dům, dnes Hotel Helvetia), "Trianon" (dnes velitelství policie ČR) či "Weisser Schwan" (dnes Chopin). Avšak v důsledku neshod v názorech v odboru Národní Jednoty Severočeské nebylo dosaženo dohody. Osobnosti se střetly i z toho důvodu, že pana Miloše Mečíře silně kritizoval pan berní oficiál Strunzer, dále pánové František Cach, Josef Mizera, Schwarz a Kohoutek. Nevoli budila řada věcí: vystupování inženýra Mečíře v Praze, herny v jeho domě Buen Retiro, zakoupení a rozdělení fermeže, jeho časté rezignace v odboru NJS. Jednatel Josef Hořejší s místopředsedou Schwarzem podali u Zemské politické správy žádost o koncesi biografickou, jež byla udělena. Vznikly snahy po samostatném českém národním domě v Mariánských Lázních.
      Inženýr Mečíř se postavil zásadně proti zakoupení domu TRIANON k těmto účelům, neboť šlo o majetek místopředsedy Martina Schwarze. Pozornost se potom zaměřila k získání ne zcela dostavěného domu "Nierenheilstätte" - ke školní výuce i jako bytů pro úředníky. Věc však byla řešena příliš ostře a nekompromisně vůči zájmům města.

Souboj o areál Nierenheilstätte na Šenově

      Správa české školy v Mariánských Lázních na vyzvání Zemské školní rady v Praze z 29. srpna 1920 čís. IV-9467 oznámila přednostovi Okresní správy politické v Mariánských Lázních, že shledává využití budovy Nierenheilstätte na Šenově za nejšťastnější a nejvhodnější pro trvalé a nerušené umístění českého školství a že již podala Zemskému správnímu výboru v Praze, zdejšímu menšinovému oddělení ministerstva školství a národní osvěty, již 10. ledna 1921, č.j.sš.4/21, návrh se zdůvodněním, rozpočtem a plány na umístění české obecné školy (stavitel Karl Gut). Kromě toho správa školy doprovázela tento spis ještě dalším z 24.února 1921, v němž snáší nové argumenty a znovu zdůrazňuje význam získání této budovy pro českou školu.
      Přednosta Okresní správy politické Mariánské Lázně se připojil ve smyslu výzvy Zemské školní rady v Praze k vývodům správy zdejší české školy. Potvrdil, že umístěním české obecné i příští české střední školy v této budově může být dán zdravý základ rozvoji českého školství v městě a v okresu.
      A tak se začalo kalkulovat velkorysým způsobem: pro českou školu obecnou (v současnosti něco přes padesát žáků) by bylo třeba dvou či tří učeben, dále nutný prostor pro mateřskou školu, pro dva kabinety, pro sborovnu, úřadovnu, byt pro řídícího učitele o 4 místnostech, dva pokoje pro svobodné učitele, byt pro školníka o dvou místnostech, místností pro klozety, sál pro tělocvičnu, k tomu šatny, místnosti pro koupelny a sprchové lázně.
      Kromě toho by tu měla být umístěna - připomíná se, že to je i v intencích ministerstva školství a národní osvěty - mariánskolázeňská česká veřejná čítárna a knihovna. Ty by potřebovaly šatnu, tři prostorné reprezentační místnosti, protože se očekává o sezóně vysoká návštěva knihovny a čítárny. Celkem bylo propočteno 19 prostor pro hlavní místnosti a 7 prostor pro příslušenství. Nejvhodnější by bylo východní křídlo budovy "Nierenheilstätte".
      Přitom se poznamenává, že se pro českou střední školu v Mariánských Lázních vyslovilo i ředitelství drah v Plzni se správou zdejší české školy. Spis o tom z 14. června 1920, čís.80 sš. se spisy ředitelství státních drah v Plzni se nalézají nepochybně na ministerstvu školství a národní osvěty.
      Takové požadavky doslovně nadiktoval zanícený nadšený vlastenec Josef Hořejší do zabíracího návrhu Okresní správy politické v Mariánských Lázních pro Zemskou správu politickou v Praze. Spis byl poslán jako důvěrný pod čís. 342/11 pres. z 2. března 1921 z Mariánských Lázní. l Komise pro zabrání tohoto sanatoria sešla se 5. září 1921 a ministerstvo školství zastupoval dr.Opatrný. Výsledný jeho verdikt byl, že se budova k účelům školským nehodí .
      Nato Národní Jednota Severočeská koupila prozatím na návrh Josefa Hořejšího dům JUNO, ale i místní činitelé byly proti umístění české školy v něm do doby, než se začne stavět česká škola.
      Kde však stál dům JUNO, nevíme.
      Krize s českým vyučováním (kde učit ?) nebyla tedy odstraněna a trvala citelně dále.

Nové obtíže s umístením české školy

      Hořejší psal v kronice: "Jakoby nikdo nechtěl rozumět tomu, že má-li se česká škola řádně rozvíjet, potřebuje místnosti, ať v sanatoriu či v domě JUNO. Až se ustálí organizace české školy, má se teprve začít stavět!" Mezitím se však musela řešit otázka, kde vůbec učit. A existenční zápas školy probíhal o ubohou studenou místnost v domě Bílý Kříž. Dopisem z 16. dubna 1921 sdělovali Prof. Dr. Vladislav Mladějovský (prý jménem "správy lázeňského domu Bílý Kříž", kterou však představoval sám sebe) s okresním lékařem Dr. Jaroslavem Maškem správě české školy:
      "...v důsledku našeho ujednání žádáme Vás, abyste 1. května 1921 uprázdnili místnost Vám zapůjčenou pro zimní období, jelikož ze zdravotních důvodů po dobu saisony žádným způsobem v domě trpěti nemůžeme..."
      Pan doktor Mladějovský by rád českou školu vytlačil z domu "Bílý kříž", neboť by tu rád umístil svou ordinaci a čekárnu. Vlastenectví se tu stalo překážkou jeho ekonomického lázeňského podnikání. Německá většina se ovšem zaradovala - spory uvnitř české menšiny uvítala.
      Byla svolána schůze českých rodičů večer 19. února 1921, která byla velmi pohnutá. Bylo slyšet hlasy: "Jen přes naše mrtvoly se třída vystěhuje!" a usneseno podat písemný protest proti výpovědi panem Mladějovským, která byla urážkou těch nejlepších vlasteneckých citů a snah rodičů dětí. Vždyť školní rok končil 30 června, a to byl teprve počátek hlavní lázeňské sezóny! A tak 20. února 1921 odevzdala deputace svůj protest Okresní správě politické v Mariánských Lázních. Současně byla poslána stížnost na ústředí NJS a na ministerstvo školství a národní osvěty.
      Řídící učitel Josef Hořejší napsal profesoru Mladějovskému dopis č.j.77/21 sš. se žádostí, aby byla třída ještě ponechána v Bílém Kříži. Profesor Mladějovský - zaskočen razancí reakce české menšiny - odpověděl smířlivým dopisem, ale až 24. dubna 1921. Dopis byl plný jednostranných zdůvodňování zdravotních a jiných a končil slovy:
      "Kdyby skutečně nebylo možno ničeho jiného nalézti, pak ovšem nezbývá než ponechati školu tam, kde je; než musí Vám všem být jasno, do jaké situace mne přivádíte a přenáším všechnu odpovědnost na Vás!"
      Jednalo se skutečně o poměrně krátké období na počátku sezóny, kdy sezóna nemohla být rušena, neboť začínala. Takovými kroky profesora byla otřesena důvěra a přízeň českých rodičů k profesoru Mladějovskému, ale i k jeho zastáncům - doktoru Jaroslavu Maškovi a inženýru Mečířovi. Idylické poměry v české menšině mizí...
      Ani ústřední výbor Národní Jednoty Severočeské nebyl tím pravým prostředníkem pro zdejší spor v menšině. Do zakoupeného domu JUNO nechce nikdo českou školu vpustit ani v něm umístit byt pro řídícího učitele. Hořejší zůstává s rodinou u pana Niemöckla a dále trpí různé útoky majitele. 20 čísel jednacího protokolu potvrzuje svízelnou situaci ředitele. V později přelepeném textu ve školní kroniky jsme vyluštili, že šlo o zalepený povzdech ředitele, který zněl: "Zdá se že nad zájem školy jsou zájmy jednotlivců, kteří vlastenčí stokorunovými dary, a za to, čeho je (pro školu) třeba,ať se bijí negraduovaní..."
      Bilance školního roku 1920/921 zůstává trpká a neutěšená.
      Zkoušku z III. ročníku měšťanské školy vykonali v Plzni žáci Josef Göbl a Julius Valenta.

Kritický školní rok 1921/1922

      Zápis konal správce školy se slečnou učitelkou Vlastou Novákovou 31. srpna a 1. září 1921. Zapsáno bylo jen 49 žáků, z toho 30 chlapců a 19 děvčat. Z nich bylo náboženství katolického 42, evangelického jeden a israelského 6 žáků. - Kromě Mariánských Lázní byli 2 žáci z Velké Hleďsebe, 2 žáci z Grünu a 1 žák z Vlkovic.
 
Struktura žactva v školním roce 1921/1922
  Chlapci Děvčata Celkem
I. třída 13 7 20
II. třída 17 12 29
Celkem 30 19 49

      I. třídu měl třídní učitel Josef HOŘEJŠÍ, II. třídu měla třídní učitelka Vlasta NOVÁKOVÁ. Protože byla učebna v Bílém Kříži nejistá, začala vyučování v německé škole, a obě třídy (každá měla dvě oddělení) byly spojeny dohromady.
      26. září 1921 onemocněl totiž synáček ředitele Milan Hořejší spálou a na pokyn vrchního okresního lékaře Dr. Kellnera z Teplé musel jít do nemocnice. "Matka, ač po porodu, šla dobrovolně s ním, na izolační oddělení. Doma zůstala 14 dnů stará dceruška, pro níž byla telegraficky obstarána kojná. Sekundář zdejší nemocnice, dr. Herzig, nedoporučoval dát dítě do nemocnice, řka, že by tam své dítě nedal. Okresní správa politická Mariánské Lázně zakázala řediteli navštěvovat školu. Na oznámení případu na ministerstvo školství prostřednictvím inspektorátu se dostavil 3. října 1921 substituční učitel Alois Kusovský, dosud bez místa, v Chebu, bývalý člen řádu křížovníků, vyslán inspektorátem. Učitelka ručních prací paní Hořejší dostala dovolenou a za ni učila slečna Nováková. Ministerstvo zdravotnictví zamítlo uhradit z fondu pro potírání epidemických nemocí účet nemocnice 2 500 Kč, protože nemocný pobyl v nemocnici 36 dní." Ředitel Hořejší si posteskl. "Slastná kapitolka!"
      Při 70. narozeninách Aloise Jiráska a 100.narozeninách Karla Havlíčka Borovského bylo vzpomenuto na škole těchto slavných Čechů proslovem učitele Kusovského, který byl odvolán z Chebu a přešel do Mariánských Lázní. Oslavy 28. října 1921 proběhly za účasti žactva na večeru zdejších spolků 27. října 1921 v hospodě "U města Mariánských Lázní", který pořádala tělovýchovná jednota SOKOL.
      Dům U města Mariánských Lázní" měl čp. 300 a stával vedle Hotelu Central (čp. 299 - pak Městský stavební podnik u nádraží), resp. vedle domu čp. 301 OHARKA. Původním majitelem byl Anton Schwarz, později Ernst Fink (1928). Zde cvičil první český SOKOL roku 1919. Také tento hostinec byl hojně navštěvován českou menšinou. Původně se tu říkalo Bürgerhof, po roce 1945 dostal z neznámých důvodů název Chebský dvůr. Později byl stržen a místo dnes poseto travou.
      Zde účinkovalo žactvo při živém obraze. Přednášel učitel B.KARDA, jednatel Národní Jednoty Pošumavské z Plzně. Dopoledne 28. října 1921 měl proslov učitel Kusovský.
      Slavnost ve velkém slohu se konala v neděli 30. října 1921 v sále "U města Mariánských Lázní ". Byla to akademie a měla velký úspěch morální i hmotný. Předseda odb. NJS inženýr Mečíř promluvil z malého jeviště a velmi lichotivými slovy kvitoval zdejší školní práci učitelského sboru uvnitř i mimo školu. Příjem z akademie byl 501 Kč.

Školní inspekce v roce 1921

      Dne 10. listopadu 1921 vykonal na škole inspekci okresní inspektor Antonín FOLLPRECHT z Plzně. Uznal, že učitelstvo pracuje svědomitě a s nejlepším zdarem. Správa školy i učitelstvo jsou velmi dbalí, přičinliví a plní řádně své povinnosti a pečují o rozvoj a existenční zabezpečení školy. Neopomenul připomenout neutěšené poměry národnostní v místě, nevhodnost umístění školy, což se projevuje i nejednotností české menšiny. Spory však mají namnoze ráz osobní nebo plynou z nedosti pevného národního přesvědčení. Správce školy konstatuje, že podal návrhy na lepší umístění školy. Ale rozhodnuto nebylo.
      Vzhledem k tomu, že jiní místní činitelé, nepovolaní, obcházejí soukromou cestou nadřízené úřady a tam činí namnoze neuskutečnitelné návrhy na umístění školy, správce školy žádá, aby byl zproštěn odpovědnosti za další vývoj poměrů školských, souvisejících s umístěním české školy.
      Také bytové poměry správce školy jsou nesnesitelné a pokud se nebudou měnit, rezignuje správce školy na své místo v Mariánských Lázních. Ustanovení učitele Aloise KUSOVSKÉHO výpomocným učitelem bylo schváleno ministerstvem MŠANO dekretem č.98124/21 z 24.listopadu 1921.
      DIVADLO - 26.prosince 1921 sehrálo žactvo naší školy na jevišti SOKOLA divadelní představení "Štědrý den" od řídícího učitele Kňourka za režie učitele Aloise Kusovského při spolupůsobení učitelky Vlasty Novákové. Hra měla úspěch.
      VÁNOČNÍ NADÍLKA se konala odpoledne na Nový rok s čajovým dýchánkem pro žactvo za účasti rodičů a přátel školy. Žáci recitovali a zpívali a učitelé Hořejší a Kusovský vyprávěli pohádky. Při nadílce byly všechny děti poděleny dary.
      "PŘEMÍSTĚNÍ TŔÍDY: Profesor Vladislav Mladějovský, správce Bílého Kříže, vyzval správu školy dopisem z 29. března 1922, aby byla I.třída přestěhována z dosavadní místnosti do ordinačního sálu, ježto v dosud užívané místnosti budou prováděny opravy a bude jí pak použito jinak. Bylo tedy vyhověno profesorovi. Učebna se ocitla v místnosti studené až ledově, kde denně hrozně kouřila kamna … (Zdá se, že pan profesor nalezl cestu, jak zlikvidovat výuku v domě, který spravoval díky dnešní ČSR!)"
      VÝLET ŹÁKOVSKÝ: 26. a 27. června 1922 podniklo 21 žáků školní výlet na hrad KRAKOVEC u Rakovníka a na KŘIVOKLÁT za doprovodu učitelů Hořejšího a Kusovského. V Rakovníku byl péčí ředitele V.Trejbala uspořádán domácí koncert "Hudebního a pěveckého spolku", za řízení hudebního skladatele V.Vomáčky. Žáci pohoštěni a přespali v rodinách. 27. června shlédli Křivoklát a vraceli se domů s hlubokými dojmy.
28.června 1922 o 10 hod. dopoledne byl ukončen školní rok. Celkem 49 žáků.
      Obraťme znovu pozornost k české menšinové škole v Chebu a k jejímu nelehkému, nesrovnatelně těžšímu postavení v německém moři. Školní rok 1921/22 začal opět v napětí. Vyhlášky o zápisu do české školy byly v Chebu strhány a rodinám vyhrožováno, aby nedávaly děti do české školy. Zápis vykázal pouhých 67 dětí. Do toho se promítlo ještě to, že ředitel LANDA stále nebyl jmenován ředitelem školy, ale měl už definitivu. 27. října 1921 byl však odveden do vojenské služby na Slovensko do bojů proti Maďarsku. Neboť bylo nebezpečí, že se tam vrátí na trůn habsburský císař Karel. LANDA se vrátil 15. listopadu 1921. V tomto školním roce dojížděla do Chebu a vyučovala ruční práce paní Antonie Hořejší z Mariánských Lázní, manželka ředitele Hořejšího.
      Ve volbách dostali Češi 521 hlasů a místo v zastupitelstvu. Řešily se případy týrání českých dětí německými. Viníci byli nyní chyceni a potrestáni, boj Němců proti české škole trval, ale výrazně ochabl. po rázných soudních zásazích proti pachatelů rozbitých oken a napadání českých dětí. Místní školní výbor zažádal o stavbu vlastní školní budovy. Pro české děti trvala polévková akce, lékařské prohlídky vojenským lékařem Polákem. Také tyto věci vedly některé německé rodiny k zájmu o posílání dětí do české školy. Zásadně však byly přijímány pouze děti z českých a smíšených rodin, event. z rodin, kde byl český původ patrný. O prázdninách bylo posláno do vnitrozemí jen 7 dětí (na Příbramsko). 4.dubna 1922 se hrálo ve škole v Chebu první divadlo, které nacvičila učitelka Fridrichová. Školní prostory byly velmi chladné - topilo se až do 18. května 1922.

Náročný školní rok 1922-1923

      V tomto školním roce bylo zapsáno 55 žáků. Byly dvě třídy - v I. třídě třídní Josef Hořejší a v II. třídě třídní Alois Kusovský). I. třída zůstala prozatímně v Bílém Kříži, přes nespokojenost profesora, v bývalé čítárně Lázeňského společenského klubu. Avšak vyjednávání s profesorem Mladějovským předcházela nepříjemná kontraverze. Nájemné nebylo dořešeno. II. třída zůstala v německé škole s dobrovolným pronájmem.


Struktura žactva v školním roce 1922/1923
  Chlapci Děvčata Celkem
I. třída 11 10 21
II. třída 19 15 34
Celkem 30 25 55

      UČITELSKÝ SBOR: Slečna Vlasta Nováková už nenastoupila na zdejší školu. Byla znechucena místními poměry, neboť - ač nikdy v ničem sobě nezavdala - psali proti ní někteří rodiče okresnímu inspektorovi. Zůstal však učitel KUSOVSKÝ a stará garda - paní Antonie Hořejší a děkan Josef Čížek. Výnosem ministerstva školství z 4.9.1922 č.93017/22 byla zproštěna Vlasta Nováková služby na zdejší škole a přidělena služebně do Touškova u Stříbra.

Znovu ke stavbě české školy

      Místní školní výbor v Mariánských Lázních podal na ministerstvo školství a národní osvěty (dále viz MŠANO) dne 2. prosince 1921 návrh čj. 3/921 na stavbu školy na pozemku Národní Jednoty Severočeské za hotelem EMMA s plány stavitele K. Rossmanna z Moravské Ostravy (to opatřil místopředseda Josef Mizera) s finančním návrhem, opírajícím se o vlastní peníze a o zamýšlenou stavební sbírkovou akci. Ministerstvo MŠANO akceptovalo návrh a ustanovilo výnosem č. 126-283/21 z 16.ledna 1922 - ovšem po mnoha intervencích Josefa Hořejšího jako správce školy a poslance Františka Lukavského - úřední komisi.
      Úřední komise měla zjistit nutnost stavby a způsobilost pozemků. Určen den 28. leden 1922. Mezitím prosadil správce školy Josef Hořejší jako předseda místního školního výboru, že je potřeba stavět školu větší pro budoucí českou měšťanskou či střední školu.. Hořejší k tomu ve školní kronice uvádí:
      "K tomu je možnost stavět na pozemku ve výměře 34 arů, o jehož příděl na základě zákona o rozptýlené půdě zabraných velkostatků (zde šlo o premonstrátský klášter Teplá) zažádala správa školy již 25. února 1921 čj. 55/21 u Obvodové úřadovny Státního pozemkového úřadu v Plzni. Zde věc horlivě podporoval můj přítel ze Štědré na Žluticku, jenž tam se mnou prováděl 1918 národní převrat - bývalý hospodářský správce Alois Singer u buršáckého velkostatkáře Josefa Menčíka, jako úředník obvodové úřadovny a sám její předseda a věci oddaný rada Dr. V. Češka."
      Místní školní výbor doporučil daleko větší pozemek v krásné poloze budoucího parku ministerstvu školství dopisem z 20. ledna 1922 a ohledací komise se sešla 4. února 1922. Pozemek, požadovaný správou školy, byl uznán ke stavbě způsobilým !!! Ministerstvo v osobě přednosty menšinového oddělení Stráníka oznámilo Státnímu pozemkovému úřadu v Praze záměr postavit školu na uvedeném pozemku. Navržen byl příděl o výměře 3 402 m² za cenu 3,75 Kč/m² a vyzvána správa školy k pokusu o uzavření smlouvy s klášterem.
      Nyní nastala pro správu školy nová úloha - přimět ministerstvo, aby převzalo pozemek celý, nikoliv pouze část. Byla to Národní Jednota Severočeská a poslanec František LUKAVSKÝ, kteří přiměli ministerstvo MŠANO, aby povolilo jednání správy školy s klášterem Teplá o odprodej celého pozemku. l Komise obvodní úřadovny schůzovala kvůli přídělu půdy na městském úřadě v Mariánských Lázních dne 19. června 1922. Tomu předcházelo jednání Josefa Hořejšího s opatem Gilbertem Helmerem, prý velmi zaujatým.

Využití zákona o pozemkové reformě z roku 1919 a akce zvaná "S"

Prof. dr. František Lukavský poslanec N.S. a místopředseda posl. sněmovny, předseda jednatelského odboru NPJ. a místního odboru ÚMS. v Plzni      Příděly z tzv. akce "S" obdrželi: SOKOL (žádost podával Josef Hořejší jako místostarosta Sokola), řídící učitel v.v. David Kosinka, František Kohoutek, Emil Bloudil, František Vašák, Jan Kalaš, Antonín Tesař, Josef Mizera a V.Buriánek. Ministerstvo MŠANO zpra-vilo místní školní výbor, že je skutečností příděl pozemků za 3,75 Kč/m² . Obvodová úřadovna vyzvala správu školy dopisem č.630-17/22 z 27. července 1922, aby uzavřela kupní smlouvu na předepsaných formulářích.
      Na základě těchto jednání pak ministerstvo veřejných prací uložilo Okresní správě v Mariánských Lázních dopisem z 10. listopadu 1922, aby urychleně nechala zhotovit plánky staveniště pro českou školu státním geometrem. To provedl geometr Schulz z Teplé dne 3. ledna 1923. Ministerstvo veřejných prací poukázalo okresní správě částku 12 757,20 Kč na proplacení trhové smlouvy. Dne 17. února.1923 posílá ministerstvo veřejných prací trojmo projekt na novostavbu české školy s tím, aby urychleně vypsala komisionální jednání k udělení stavebního povolení.
      Plány školy vypracovali významní architekti s mi mořádnou pečlivostí. Byli to architekti Ferdinand HRUŠKA,Eduard HNILIČKA z Prahy, známé osobnosti ze soutěže o II. národní scénu a poctění I. cenou.
      Bohužel se nepodařilo deputaci místního školního výboru - Josef Hořejší a Josef Mizera - prosadit na ministerstvu školství budovu pro pětitřídku. Deputace nepochodila. Sám JUDr. Opatrný, který tak horlivě podporoval novostavbu jako člen komisí od prvopočátků, řekl: "Pane řídící, vy mlčte - víte, jak málo máte dětí!" Oslovený nato odvětil: "Pane doktore, za rok si povíme, že je škola malá!"
      Tepelský klášter váhal a musel být důrazně vybídnut obvodovou úřadovnou k podpisu kupní smlouvy z 12. března 1923.

Veřejná soutěž o novostavbu české školy z 15.3.1923

      Už předtím, dne 24. února 1923 konalo se komisionální jednání o stavební povolení (Hořejší, Mizera, Klečka), za ministerstvo školství JUDr. Opatrný. Okresní správa Mariánské Lázně pak vydala povolení a vyhlásila v Úředním listě dne 15. března 1923 veřejnou soutěž na jednotné zadání prací pro novostavbu české školy v Mariánských Lázních za 933 767 Kč dle výnosu ministerstva veřejných prací.
      Nápadně krátká nabídková konkurzní lhůta, tj. do 19. března 1923, musela být prodloužena na zákrok místního školního výboru, aby byla dána možnost více oferentům, aby mohli konkurovat, což se podařilo. Místní školní výbor prosazoval zadání prací českým živnostníkům. Provedení novostavby bylo zadáno firmám Inž. JENČ, HLADEČEK a KROFT z Plzně, Klatovská 55. Podmínkou zadání bylo též zaměstnávání místních dělníků a živnostníků, "pokud nebudou dražší než přespolní."
      Bylo zaměřeno staveniště a předáno 3. dubna 1923 staviteli. Začaly se urychleně kopat základy a svážet stavební materiál - k velké radosti Čechů a škodolibosti zaujatých Němců. Dospělejší žáci s učiteli vykonali příklepy na základní kameny. Zdivo rostlo kvapem.
      Proč se pak objevuje stavební firma ŠIMŮNEK a ŠEDINA z Prahy-Karlína, nevíme. Termín dokončení stavby byl 30. září 1926. Stavbyvedoucí byl Ing.Vejvoda. Snad to souviselo s událostí, že 31.prosince 1925 se zřítila část ohradní zdi, kterou stavěla plzeňská firma Jenč-Hladeček-Kroft. Bylo nutno postavit zeď novou, betonovou. Také projekty a detailní úpravy se měnily. Původní vilková škola z roku 1923 byla pouze první etapou výstavby školy, která pokračovala rozšiřováním západním směrem.

Architekt Eduard Hnilička

      patřil k významným českým architektům své doby. Narodil se 1.2.1887 v Praze, vystudoval pražskou techniku u prof. J. Schultze (1913). Již na studiu se zabýval historií architektury Prahy. Jeho rodiče byli Eduard Hnilička (1845-1902), poštovní úředník, a Barbora roz. Mesteková (1850-1930); sourozenci Růžena Hniličková (1883-1933) a Quido Hnilička (1889-1947), bankovní úředník. l Podle knihy O.Novotného "Jan Kotěra a jeho doba" (SNKUV 1958) byl Eduard Hnilička vedoucím architektem v Kotěrově ateliéru v letech 1915-1918. Do roku 1938 bydlel v Karlíně s první manželkou Hedvikou, s níž měl 2 dcery. První Hedvika měla módní salón, druhá, Květa, byla malířka a provdala se za Roberta Radu a 1948 se odstěhovali do Venezuely. Druhá Hniličkova žena byla Alžběta Karfíková, s níž se přestěhoval na Vinohrady.
      V roce 1942 přišel nešťastnou náhodou o nohu při honu v Lovčicích u Chlumce (postřelil se při uklouznutí na oranici). Po roce 1948 ještě pracoval na dokumentaci Prahy s Eduardem Pochem, s dr. Zdeňkem Wirthem a Merhoutem. Posledním jeho projektem byla zástavba města Bíliny. V roce 1963 odjel za dcerou Květou do Venezuely a zde vznikla řada jeho kreseb exotické flóry. Po návratu pokračuje v dokumentaci Prahy, rád jezdil i do Skochovic, kde si pořídil vilu. Jeho velkou láskou však zůstala Praha se svou architekturou. Zemřel 10.dubna 1967 a dcera Eliška z druhého manželství vzpomíná na otce jako na "člověka, který byl nesmírně skromný, obětavý a činorodý. Neznal slov "Nemám čas, nemohu." Jeho krédem bylo, aby měl člověk na mysli vždy něco dobrého. Do poslední chvíle života pracoval a tvořil."
      Ve fondu jeho díla nalézáme kromě mnohá pražských projektů a drobných staveb - svobodárny YMCA Znojmo, Baňská Bystrica, Praha-Nové Město, česká škola Mariánské Lázně (1925-26), Masarykova škola Lubenec (1928-30), stadión Košíře (1931), škola Rudolice, obchodní dům Camerale Litoměřice, škola Nové Sedlo u Lokte (1931-33), Löwyho dům v Berouně, letiště Ruzyně (1931-37), družstvo, nájemní domy, pomník, mateřská škola a školy aj. v Bílině (1946-50).

Změny v učitelském obsazení a okresní inspekce

      Ministerstvo MŠANO udělilo 22. listopadu 1922 učitelce Antonii Hořejší mateřskou dovolenou a jmenovalo substituční učitelku ženských ručních prací Marii Ježkovou z Bečkar u Kopidlna. Ta později přesídlila do Chebu. Učitel Kusovský onemocněl těžkou angínou a musel se podrobit operaci. Za něho učila slečna Ludmila Hofmanová z Plzně v prosinci 1922.
      15. prosince 1922 provedl inspekci školy a kursů pro měšťanskou školu okresní inspektor Antonín Follprecht. Uznal, že učitelstvo zdejší školy vykonává dílo menšinového školství nanejvýše utěšené, prospěšně národnímu poslání a trvalému zabezpečení české školy. Oduševnělost správce školy vede v důsledku jeho pedagogických zkušeností k tomu, aby posuzoval nejen sebe, ale i projevy a duševní život dětí. Vnímá nové náměty, předvádí je duším dětským a dociluje velkých úspěchů. Prospěch dětí je velmi dobrý a takový je i celkový stav školy. Úřední spisy byly shledány v nejlepším pořádku. (Podle zápisu okresní inspekce.)
      OSLAVY 28. ŘÍJNA 1922: dopoledne 28. října byl žactvu rozdán oděv, obuv a prádlo za 2 160 Kč, když odbor Národní Jednoty Severočeské daroval 1 660 Kč, Okresní péče 500 Kč. Oficiální oslava 28. října, při níž účinkovali oba učitelé, byla 27. října.
      VÁNOČNÍ NADÍLKA konala se 26. prosince 1922 v sále tělocvičny SOKOLA v hostinci "U města Mariánské Lázně" v rozsahu krásné vánoční besedy učitelů s dětmi a rodičů a přátel školy. K nadílce přispěl odbor NJS v Mariánských Lázních, Okresní péče o mládež, Československý Červený kříž a Sdružení žen v Plzni.
      PAMÁTCE DOKTORA ALOISE RAŠÍNA: Na Aloise Rašína, ministra financí ČSR spáchal 5. ledna 1923 vražedný atentát komunista Šoupal. Rašín podlehl smrtelnému střelnému zranění 18. února 1923 a památka na něho byla ctěna jako památka národního mučedníka na zdejší škole dne 21. února 1923. K žactvu obou tříd a k učitelské-mu sboru se připojili rodiče. O charakteru a významu Rašína pro stát promluvil řídící učitel Hořejší. Následovala recitace a obě státní hymny. Na škole vlál smuteční prapor.
      73. NAROZENINY T.G.MASARYKA A ČESKOSLOVENSKÁ VLAJKA POPRVÉ NA ŠKOLE SEVER: Prezidentovy narozeniny byly uctěny slavnostními projevy učitelů ve třídách a pěkným programem žákovských projevů. Na budově Bílého Kříže byl vyvěšen správcem školy státní prapor. Poprvé se též ocitla československá vlajka též na budově německé školy, kde dosud má výuku česká II.třída.
      Co se týká darů pro školu, paní Julie Haasová, choť nájemce hleďsebského dvora "Metternichova", darovala pro žákovskou knihovnu českou několik cenných knih a dále velký počet knih pro českou veřejnou knihovnu obecní, která je pod patronací zdejšího odboru Národní Jednoty Severočeské.

Žákovský výlet z června 1923

      Byl uskutečněn 25. až 27.června 1923 na Karlův Týn a do Prahy za účast 14 děvčat a 17 chlapců s oběma učiteli a s paní Hoškovou. V Praze bylo ubytováno žactvo péčí ubytovacího úřadu města Prahy prostřednictvím ústředního výboru NJS. Při zpáteční cestě jela výprava parníkem po Vltavě do Chuchle. V Praze poskytla výpravě Česká restaurační společnost na Žofíně (nájemce hotelu CORSO v Mariánských Lázních) výpravě prvotřídní masitou teplou večeři a nápoj. l Okresní péče o mládež v Mariánských Lázních přispěla na výlet částkou 500 Kč, odbor Národní Jednoty Severočeské učitelstvu a průvodci 300 Kč.
      Školní rok se skončil 30. června 1923 v radostné víře v lepší poměry a podmínky rozvoje české školy ve vlastní budově. Koncem školního roku bylo v I. třídě 20 žáků, v II. třídě 31 žáků, celkem 51 dětí. Učebna v Bílém Kříži byla nákladem školy vymalována a řádně předána. l Nová školní budova utěšeně roste a je naděje, že bude do počátku školního roku 1923/24 dohotovena. l Co se týká zápisu do nové škole, je správcem školy vyvíjena usilovná agitace v městě, v Úšovicích, v Hleďsebi a v Drmoulu. Je zřejmé, že česká škola bude mít více žactva. Také dělníci na škole pracující nechávají zapsat své děti do školy již nyní o prázdninách. Zdá se, že počet dětí bude proti letošnímu školnímu roku více než dvojnásobný.
      Vracíme se do Chebu do školního roku 1922/23. Ze zápisu dětí vidíme stagnaci - počet žáků nerostl. Nastoupilo několik nových učitelů - Augustina Müllerová z Plzně (* 1903), paní Antonie Hořejší na ruční práce (ale 8. května 1923 byla zproštěna závazků, protože má několik dětí a při nejlepší vůli nemohla dostát všem povinnostem učitelky) dále Marie Ježková, která bydlela v Plané a dojížděla do Mariánských Lázní, Tachova, Bečova a Plané. Přišel učitel Josef Suk (*1902), ale neměl žádný zájem a snahu a místo něho pak přišel Jan Mráz z Českých Budějovic (*1898), který se snažil. Místní školní výbor znovu žádal o stavby české školy a byl již zakoupen stavební pozemek na Pražské třídě. Zprvu sloužil pouze jako hřiště a zahrádka. 17.3.1923 byl předložen návrh na stavbu české školy, která pak byla postavena ve velkorysém stylu a slavnostně otevřena 13. září 1925. Náklady na stavbu činily 1 600 000 Kč, nová škola ve školním roce 1925/26 měla 142 dětí, ředitelem se stal JUNEK a Josef HOŘEJŠÍ byl v ní učitelem pro I. odbor.

První vyučování v nové české škole - školní rok 1923-1924

      Slavnost otevření české školy v rozsáhlých rozměrech se konala v neděli 9. září 1923 za korporativní účasti protektora slavnosti "Společenstva řezníků a uzenářů v Plzni" v krojích, za přítomnosti poslance Národního shromáždění doktora Františka LUKAVSKÉHO z Plzně, okresního inspektora Antonína FOLLPRECHTA, zástupců četných spolků ze širokého okolí aj. Všichni účastníci byli zapsáni na pamětním pergamenu pro zarámování pro novou školu. Program byl dodržen na minutu přesně a v průvodu hrála hudba praporu pp. 33. Doss Alto z Chebu za vedení dirigenta rotmistra Totzauera. Hudba hrála i o veselici a při tanečním vínku. Do Mariánských Lázní přibyl zvláštní vlak z Plzně s 2 000 hosty. Z rukou velkořezníka pana Josefa Hrádka dostala nová česká škola darem 2 000 Kč. Finanční stránku slavnosti vedl místní školní výbor jako pořadatel. Slavnost byla při nádherné pohodě zdařilá a zanechala hluboké dojmy.
      Svěcení učeben předcházela dlouhá jednání v místním školním výboru. Dle konečné dohody se konalo svěcení učeben v neděli dopoledne 23. září 1923 panem děkanem Josefem Čížkem z Mariánských Lázní za účasti dětí a rodičů. Učitelstvo mělo nad dětmi dozor, k čemuž se přihlásilo dobrovolně, avšak oficiálního podílu na svěcení nemělo.
      ZAHÁJENÍ ŠKOLNÍHO ROKU 1923/24: Školní rok byl sice zahájen 1. září 1923, avšak v místnostech nedohotovených. Po druhé se sešlo žactvo až 7. září 1923 pro pokyny k nedělní slavnosti. Po slavnostním otevření školy probíhalo vyučování v září polodenně, od 3. října již pravidelně.
      ZÁPIS DO NOVÉ ŠKOLY A ŠKOLNÍ ROK 1923/24 probíhal již o prázdninách a vykázal mimořádný úspěch. Oproti předchozímu roku přibylo 81 žáků ! Počet vzrostl o 159 %. Přihlášeno bylo z Mariánských Lázní 25 chlapců a 13 děvčat (38 žáků), z Úševic 19 chlapců a 14 děvčat (33 žáků), z Velké Hleďsebi 17 chlapců a 17 děvčat (34 žáků), z Klimentova 4 chlapci a 6 děvčat (10 žáků), z Drmolu 4 chlapci a 3 děvčata (7 žáků), z Kynžvartu 7 chlapců, ze Šancí a Zádubu 2 chlapci.


Struktura žactva v školním roce 1923/1924
Obecná škola Chlapci Děvčata Celkem Třídní učitel
I. třía 25 15 40 Josef Hořejší
II. třída 31 31 62 Alois Kusovský
III. třída 22 8 30 Josefa Wieserová

CELKEM

 78 54 132  

      UČITELSKÝ SBOR: tvořil řídící učitel JOSEF HOŘEJŠÍ, učitel ALOIS KUSOVSKÝ, učitelka ručních prací ANTONIE HOŘEJŠÍ, učitel náboženství děkan P. JOSEF ČÍŽEK a dále učitelka Josefa WIESEROVÁ, ustanovená inspektorátem v Plzni 18. září 1923. Nastoupila 22. září 1923.
      V říjnu se počet žáků snížil na 61 chlapců a 45 děvčat. Úbytek žactva se vysvětluje velkou německou protiagitací. Nutno však přiznat, že v II. třídě nebylo jediného dítěte znalého českého jazyka vyučovacího. V I. třídě bylo 50 % znalých češtiny.
      OSLAVY 28. RÍJNA 1923 konaly se dopoledne 28. října ve vyzdobené tělocvičně ško ly za hojné účasti rodičů a přátel školy. Za odbor NJS byli přítomni doktor Hess, inženýr Mečíř, za Okresní péči Mariánské Lázně Josef Mizera a členové místního školního výboru. Slavnostní proslov měl Josef Hořejší. Pro-gram vyplnili žáci, zpěvy řídil učitel Alois Kusovský. 22 dětí bylo poděleno šatstvem a obuví péči odboru NJS a z daru Okresní péče o mládež.
      OKRESNÍ INSPEKCE VE ŠKOLE byla vykonána panem inspektorem Antonínem FOLLPRECHTEM 29. listopadu 1923 a vyzněla v posudku učitelské práce: "Výchovným ideálem správce zdejší školy i učitelstva je - vychovati člověka, jakého národ nebo stát československý pro svoji budoucnost a poslání potřebuje, tj. pěstovati a vyvíjeti vlastnosti a zásady zdravého a ušlechtilého člověka. Sbor učitelský povznáší u dětí úctu k pracovitosti a školu přibližuje k praktickým potřebám života."
      VÁNOČNÍ NADÍLKA 1923 byla uspořádána řídícím učitelem a učitelem Aloisem KUSOVSKÝM v neděli 23. prosince 1923 v tělocvičně na jevišti SOKOLA. Sál proměněn vypůjčením stolů a židlí v slavnostní jídelnu, jež nestačila pojmout s žactvem rodiče a přátele školy. Mimo zástupců místních spolků se dostavili i 4 členové "Klubu přátel menšiny v Mariánských Lázních" s poštovním inspektorem Maxem SÁGNEREM a doktorem Tomanem Lukešem z Vinohrad v čele. Láskyplně dostrojovali stromeček se svíčičkami. Z Prahy přivezli mimo jiné neobyčejně cenné dary jako látky, obuv, prádlo, knihy a hračky V Praze konal Klub přátel sběrací akci. Program vánoční slavnosti byl bohatý, dětem vystrojena péčí místních dam přímo hostina.
      OSLAVY VE ŠKOLE: Výročí smrti prvního československého ministra financí doktora Rašína bylo vzpomenuto ve škole pietním proslovem správce školy a ve sborovně odhalen obraz Rašínův dne 5. ledna 1924.
      NAROZENINY PANA PREZIDENTA T.G.MASARYKA byla slaveny dne 7. března 1924 proslovy ve třídách. Stých narozenin geniálního hudebního skladatele Bedřicha SMETANY vzpomenuto 3. března 1924 ve škole přednáškou a zpěvem sborů Smetanových.


Obecní volby v Mariánských Lázních

      V neděli 9. března 1924 se konaly obecní volby v úplném klidu. Bylo odevzdáno 378 hlasů, volební číslo 101. Na kandidátku "Spojených českých stran" bylo odevzdáno 294 hlasů, čímž byly získány tři mandáty do městského zastupitelstva a také členství v městské radě. Po marném úsilí inženýra Mečíře získat místo zasedl v radě klidný, rozvážný náš občan Josef Mizera, drogista a majetník realit. Těmto volbám ovšem předcházely odporné inscenované půtky v české menšině, novinářská štvanice proti učitelům Hořejšímu a Kusovskému, osnované inženýrem Mečířem a poštovním oficiálem Miškovským - hlavně těmito dvěma.
      Ve školní kronice je zalepen tento zápis: "Napřed jednal Miškovský u strany živnostníků o společné kandidátce, a to bez inženýra Mečíře, jenž se do té doby jevil jako nebezpečný usurpátor a demagog, a pak vše inženýr Mečíř prozradil."
      Řídící učitel Josef Hořejší nebyl zpočátku pojat na kandidátní listinu, a to proto, že se připravovala v důvěrné schůzi "zástupců všech spolků" - včetně lyžařského! Na schůzi měl Mečíř kvalifikovanou většinu pro sebe. Tito lidé nechtěli uznati snahu řídícího Josefa Hořejšího a značný přínos hlasů z německé strany.
      V kronice Hořejší uvádí:
      "Šlo o lidi, jimž jsem konal dobro. Ani když jsem loyálně prohlásil, že z důvodů taktických postavím vlastní kandidátku, již potom s druhou stranou sdružím. Po důkladné revizi našeho voličstva napočetli jsme s doktorem Hessem 187 všech našich hlasů ! Po volbách jich bylo shledáno 294 !!! - Odvolal jsem dobrovolně svoji kandidátku a vyžádal jsem si 4.místo na společné kandidátce. Agitačně jsem pracoval zejména s Josefem Greibischem, s příbuzenstvem tesaře Süsse, s německými strážníky a dále s rodiči německých dětí. Též paní Mizerová prováděla agitaci mezi Němci.
      Nechť příští obecní volby ukáží alespoň stejný výsledek, jako tyto volby. Nechť se také ujme poznání na základě volebního řádu a z pravé svobodné demokracie, že jest svobodno každému občanu republiky kandidovat i při volbách obecních!! Pojmem "svornost" nemůže být veřejnost mystifikována, odtud kde jí není a pro lidské charaktery ani být nemůže a nikdy nebude."
      Ve školní kronice následuje zalepený text, který zní:
      "Po volbách pracoval inž. Mečíř u pana ministra Bechyně proti mně, jednak s doktorem Hessem a poštovním ředitelem Fritschem, jenž svou českou dceru provdal za německého fabrikanta do Českých Budějovic, a dělníkem dráhy Polomelem s deputací na ministerstvo MŠANO. Poštván proti mně i poslanec Klofáč a starosta města Prahy dr. Baja (se soudním radou Koutným) a pracoval proti mně i doktor Mladějovský, universitní profesor, podáním na MŠANO."
      Zalepení stran v školní kronice, zdá se, provedl až další ředitel školy Landa. (Po volbách se schylovalo k zásahu proti Josefu Hořejšímu ze strany některých mluvčích české menšiny.)

Zemská inspekce a návrhy na českou měšťanku

      byla vykonána v důsledku neustávajících stížností na správu školy panem inspektorem Františkem Řezníčkem dne 5. května 1924. Přinesla pochvalu učitelského sboru české školy v Mariánských Lázních. Při této příležitosti sdělil správce školy Josef Hořejší, že koná přípravy ke zřízení měšťanské školy v Mariánských Lázních, dále obecných škol v Úšovicích, v Drmoulu, v Kynžvartě a ve Velké Hleďsebi.
      Otázka nových škol byla komisionálně projednávána o prázdninách dle návrhu správce školy s těmito osobnostmi: Dr.OPATRNÝ za MŠANO, poslanec dr. LUKAVSKÝ, okresní inspektor FOLLPRECHT, okresní hejtman Albert, státní technik. Všechny školy až na úšovickou školu, kde nebylo nalezeno vhodné místnosti, byly aktivovány ještě o prázdninách Josefem Hořejším.
      Rovněž byl podán návrh na českou opatrovnu dětí s plánem na umístění v domě Národní Jednoty Severočeské - PRAHA, a to dopisem z 15. ledna 1924. Dětská opatrovna byla rovněž povolena.
      Zkoušky z učiva pro měšťanské školy vykonalo 8 žáků v Touškově s úspěchem. Připravovali je učitelé Hořejší a Kusovský. l Ukončení školního roku 1923/24 bylo za účasti 111 žáků, tj. 37 žáků v 1. třídě, 50 žáků v 2. třídě a 24 žáků ve 3. třídě. Na nový školní rok k 2. červenci 1924 je přihlášeno již 168 žáků!

Přeložení učitelstva české školy

      O prázdninách tzv. "z důvodů služebních" dochází náhle k přeložení Josefa Hořejšího do Chebu, učitele Kusovského jako správce školy do Železné Rudy, učitelky Wieserové do Plzně. "Obětavá práce uznávána není - ať žije práce pro národ a drahou vlast, jež nemůže odměnit ty, kteří ani odměny nežádají (zbytek opět přelepen, aby nebyl čitelný: "Snad budoucnost ukáže kdo byl v Mariánských Lázních charakterem a kdo měl pravdu!") Zapsal Josef Hořejší.

Otazníky - O co a komu šlo?

      Josef Hořejší se loučí dvěma krátkými článečky (Dům Trianon a Dr.Lukavský), aniž by je dával do souvislostí se svým odvoláním. O co tu šlo ? Komu vadil a proč ? Stránky už více nepromluví a tak zůstane na čtenáři, aby si uzavřel svůj pohled na počátky české školy v Mariánských Lázních. Až do konce kroniky se neobjeví jediné slůvko o zakladateli školy. Ani při výročích 10. a 15. založení nové české školy. Jakési nevysvětlené mlčení o Hořejším trvá pak až do konce století...

Český národní dum Trianon

      "Český národní dům TRIANON mohl státi v Mariánských Lázních již roku 1920 (opět přelepeno: "ale protože byl myšlenkou Josefa Hořejšího, bylo dílo inženýrem Mečířem zrušeno"). Měl stát na místě domu TRIANON. Projekt zdarma vypracoval architekt-stravitel Karel GUT z Mariánských Lázní. Plány byly schváleny Zemskou správou politickou a komisionální ohledání místa k povolení ku stavbě vykonal tehdy ministerský rada LÁBLER z Prahy. Uznal plány i místo za překrásné.."

Poslanec Dr. Fr. Lukavský a naše škola (50.narozeniny 10.10.1924)

      "Škola v Mariánských Lázních zřízena byla podle zákona ze dne 3. dubna 1919, čís.189 Sb.zák. a nař. Do rukou poslance Dr. Františka LUKAVSKÉHO vložil bývalý komisař Národní Rady Československé Josef Hořejší při veřejné schůzi českého lidu v Mariánských Lázních 13. července 1919 žádost českých rodičů se soupisem dětí o českou školu v Mariánských Lázních. Škola byla aktivována 15. září 1919 jako jednotřídní s 54 žáky Zemskou školní radou v Praze urychleně, působením poslance Lukavského.
      Do příštího roku, kdy škola byla - opět vlivem poslance Dr. Františka Lukavského - organizována jako dvojtřídka, mluvil zde poslanec Lukavský několikráte o významu kulturní a hospodářské práce se zřetelem k lázeňskému prostředí. V roce 1922 vystupuje dr.Lukavský jako zastánce snah o postavení vlastní školní budovy, zakročuje u MŠANO, aby koupel byl celý pozemek pro školu, jak byl žádán správou školy z akce "S", zabrané půdy tepelského kláštera, což se zdařilo, ve výměře 3 402 m².
      Tím zajištěn rozvoj školy do budoucna teritoriálně a dále dosazováni čeští železničáři sem a naši místní lidé vzati do státní služby, jako Plamínek, Ondříček, Trakal, přemístěn sem četnický strážmistr Šeba se třemi dětmi aj.
      Roku 1923 o prázdninách věnoval se zde poslanec Lukavský studiu národohospodářských poměrů, jeho zásluhou pracováno na lázeňském zákoně, uplatňuje se zde státní řeč. 24.července 1924 koná se komisionální řízení o měšťanskou školu v Mariánských Lázních, současně o školy ve Velké Hleďsebi, v Úšovicích, Drmoulu a Kynžvartě za jeho přítomnosti. Jméno Dr. Františka Lukavského vžilo se jako jméno otce zásluh nehynoucích."
 


      První česká škola byla slavnostně otevřena v neděli 9. září 1923. K slavnosti přijel z Plzně vlak se 2 000 hosty. K otevření české školy byl vydán pamětní odznáček. Ve stavbě se zanedlouho pokračovalo, až vznikl areál dnešní školy JIH, která se stala v roce 1927 chloubou české menšiny v Mariánských Lázních.

První český průvodce pro Mariánské Lázně

      Je paradoxní, že právě v době, kdy se realizuje úsilí Josefa HOŘEJŠÍHO o rozvoj českého školství, kdy je otevřena česká škola a připravuje otevření české měšťanské školy, kdy vznikají na okrese Mariánské Lázně další české menšinové školy, dopadá nečekaný úder na vlasteneckého revolucionáře Josefa HOŘEJŠÍHO. Je zproštěn funkce ředitele školy a přeložen do tolik problematického Chebu. Že to naprosto nečekal, je patrné i z toho, že právě v této době s nadšením vydává "prvního českého průvodce Mariánských Lázní" spolu s doktorem J. KRAUSKOPFEM. Je vydán o Velikonocích 1924 nakladatelem J.Uhrem v Praze. Poprvé se tu otevřeně píše o významu české minulosti v této krajině a je položen základ nové české vlastivědy Mariánských Lázní. Německá kritika podtrhuje naivitu a spornost některých tvrzení. Přestože už hned na počátku lázní J.W. Goethe připomínal jednoznačnou českou minulost v místních názvech. Nyní zazněla Hořejšího česká nota s hlubokým zanícením.
      Existují o málo starší průvodci o Mariánských Lázních od prof. MLADĚJOVSKEHO v češtině, ale jsou stručné a jen lékařského zaměření. Zní zcela jinak než procítěný český průvodce Hořejšího. Nadto se musel cítit Mladějovský uražen, že nebyl - jako univerzitní profesor a lázeňský odborník - ani osloven k napsání lékařské části, ani v průvodci nebyly zdůrazněny jeho minulé zásluhy. Byl to opravdu volební souboj anebo snad to byl právě onen český průvodce, který vedl po čtyřech měsících od jeho vydání k intervenci českých podnikatelů u ministra školství, ohánějících se však jinými důvody pro odvolání Josefa Hořejšího ? Jak profesor Mladějovský, tak zdejší poštovní oficiál Miškovský (a jiní) se cítili více odborněji povoláni k napsání českého průvodce Mariánských Lázní. Jaroslav MIŠKOVSKÝ pak v roce 1932 vydává českou knížku o Mariánských Lázních. Tiskne ji v Plzni a ve vlastní režii. Jeho rádoby "čapkovský sloh" není nezajímavý, ale zatímco popisuje různé osobnosti a drobné postavičky, německé i české, o zásluhách Hořejšího dojemně mlčí. Jakoby nikdy neexistoval. (Přitom jedna povídka je o psovi.)
      Jak tomu bylo skutečně ? Proč náhle ministr školství exkomunikuje Hořejšího z Mariánských Lázní ? Podrobné české informace z roku 1924 chybí, ale ani oficiální zprávy by asi mnoho nevypověděly o skutečné zášti a tedy o skutečných důvodech "mocnějších českých podnikatelů" v kauze odvolání Hořejšího.
      Tak už to v historii chodí. Češi pojmenovali po válce v Mariánských Lázních ulici Mladějovského a nikoliv ulici Hořejšího. Zapomenuto, jak pan Mladějovský vytlačil českou menšinovou školu v Bílém Kříži, jak zaintervenoval u ministra školství ve věci odvolání Hořejšího z Mariánských Lázní. Zapomenuto, kdo prosadil a jak stavbu moderní české menšinové školy - školy Jih, kterou se dodnes chlubíme.

Další osudy učitele-revolucionáře Hořejšího

      Co se dělo s naším ředitelem Hořejším dále ? Osoba zakladatele mariánskolázeňské školy Josefa Hořejšího, nad níž před lety zavládlo podivné, nikde neosvětlené mlčení, nás zaujala. Vydali jsme se po jeho dalších osudech. Jeho jméno se však už nikdy neobjeví v české školní kronice Mariánských Lázní...
      Proč tolik nevděku ? Až později si ředitel Landa povzdechne, že někteří přední místní Češi (podnikatelé) nejsou příliš ochotni pomáhat české menšině. Jistě si přitom vzpomenul i na naše "revolucionáře" Hořejšího a Kusovského - přeložené za trest z Mariánských Lázní.
      Z české školní kroniky v Chebu se dovídáme, že 31. července 1924 přichází Josef Hořejší (s rodinou) na školu v Chebu a ve školním roce 1924/25 je třídním učitelem III.ročníku měšťanské školy, dále knihovníkem měšťanské školy. Jeho národní aktivita pokračuje. V školním roce 1925/26 se uvádí dne 13.září 1925 při slavnostním otevření školy v Chebu. Jak uvedeno, stála 1 600 000 Kč a měla 142 dětí. Ředitelem byl tehdy Václav JUNEK a Josef HOŘEJŠÍ se objevuje obvykle jako řečník na proslovech při různých výročích. Dovedl třídu III.ročníku do konce a v školním roce 1927/28 se stal třídním v I. ročníku měšťanky, 1928/29 pokračuje jako třídním II.ročníku měšťanky.
      Zůstal stále týmž bojovníkem a nezlomeným revolucionářem ? Asi ano, 4.května 1927 se objevuje jako člen rozhořčené deputace Chebských spolu s předsedou Místního školního výboru Kovářem a ing.Janouškem v Praze na ministerstvu, aby požadoval pro Cheb střední nebo obchodní českou školu. Zůstal i onou "persona non grata" pro českou byrokracii ? Asi ano.
      Neboť výnosem 14. února 1929 byl přeložen náhle - od 1.3.1929 do Touškova u Plzně. Zde byl jmenován zástupcem ředitele obecné a měšťanské školy v Touškově. Pobyl tu pár let. Ani zde se mu asi nevedlo - či ano ? 31.srpna 1933 byl zproštěn školskými orgány místa zástupce ředitele na měšťanské škole v Touškově-město a vrací se na své definitivní místo odborného učitele do české školy do Chebu k řediteli Václavu JUNKOVI. V seznamu učitelů nacházíme stále ještě Bohumíra Landu, Marii Junkovou, Václava Vaniše, Jana Krále aj. Ale Hořejší do školní služby nenastoupil. Byl po celý rok nemocen a nakonec, dne 30. června 1937, byl zproštěn služby na této škole a dosazen na měšťanskou školu v Hostivících, okres Kladno. Tím končí "zatím poslední" stopa po našem revolucionáři. Přestěhoval se s rodinou (měl více dětí) do Hostivic. Odhadujeme-li správně rok jeho narození 1886, bylo mu přes 50 let. Byla to poslední jeho "štace" ? Přežil okupaci ? Jak se k němu zachovali Němci ?
      O druhém českém revolučním nadšenci kaplanu Aloisu KUSOVSKÉM nevíme vůbec nic. Mizí kdesi v Železné Rudě.
 

Mariánské Lázně

      Výtahy z "Prvního českého průvodce pro Mariánské Lázně, světové lázeňské místo Československé republiky", autor Josef Hořejší, oddíl lékařský městský lékař MUDr. Jan Krauskopf, vydal Josef UHER, majitel cestovní kanceláře jako svazek 16. řady Uhrových průvodců, Praha 1924.

Československé státní úřady

      Dosud soustředěny jsou ponejvíce v Městském domě (radnice) v horní části města (úřady 1-5):

1. Okresní správa politická

      Přednosta rada pol. spr. Dr. Adolf Lehrmann. Úřední hodiny pro strany v úterý a pátek dopol. Okresní lékař dr. Jarka Mašek.

2. Berní administrace a berní úřad

      Předn. vrch. fin. r. Lad. Kaník, spr. ber. úř. ředitel A. Lang. Pro strany úterý, čtvrtek, sobota dopol. Soudní depositní úřad denně.

3. Okresní soud

      Předn. rada zem soudu Zdenko Naprawnik. Úřední den čtvrtek, nutné záležitosti denně od 11.-12. dop. Soud. kancelář denně 8-12, 14-17 odp. (Přesídlí do vlast. budovy „Trianon“, Hlav, třída, proti poště).

4. Státní policejní komisařství

      Správce policej. rada Josef Straka. Polic. ohlašovací úřad. Pasové záležitosti

5. Notářství

      Notář Robert Krticzka. Kancelář v Městském domě.

Okresní četnické velitelství

      Velitel kapitán čet. Arnošt Članěk. Mar. Lázně, stanice č. 41, dům „Tristan“, telefon 138.

Úřad důchodkové kontroly

      Kancelář ve ville „Vulkan“, Chebská třída. Vrch. správce Jos. Wacha. Úřed. hodiny denně 8-12.

Městská nemocnice

      na předměstí k Úšovicům. Primář Dr. Hans Zicker. Telefon č. 218. Urologické oddělení. Péče ve 3 zaopatřovacích třídách. Ošetřovatelky německé sestry „Řádu sv. kříže“.

Pasový úřad pro Německo

      Příslušný pro lázeň. místo Mar. Lázně, jest v Chebu, Nádražní třída, č. 37. Udílí pouze visum cestujícím do Německa. Úřaduje
denně od 8½ až 12 mimo neděle a svátky.

Poštovní, telegrafní a telefonní úřad 1

      Hlav. pošt. úřad, dolní část aleje Hlavní třídy. Ředitel Karel Fritsch, místoředitel František Šinka. Úř. hodiny pro poštu listovní a provoznou 8-12 dop., 14-18 odp., pro poštu peněžní 8-12 dop., 14-17 odp. Nedělní klid. Telefon a telegraf nepřetržitě od 7. hod. ranní do 24. hod. večerní, i v neděli a ve svátek, telegramy však pouze nutné za trojnásobný poplatek. Poštov. a telegraf. úřad 2, nádraží; v neděli zavřeno.
Poštov. a telegr. úřad 3, jižní předměstí, dům „May“, 8-12, 14-18, v neděli zavřeno. Denní časopisy, noviny, vydávají se v neděli a ve svátek na hlavní poště (1) od 4 hod. do ½5. (16-16.30) odpoledne. Poštovní, telegraf. a telefonní expositura, hlavní kolonáda „u Křížového pramene“ od 15.VI. do 30.IX. Úř. hod. 8-12, 14-18. Telefon a telegraf 7. až 20. hod. V sezoně doručuje se pošta 4krát denně.

Dopravní úřad Čsl. státní dráhy

      Přednosta insp. Jan Janouš. Telefon 5b, skladiště 5a. Zavazadla odbavuje zvláštní zavazadlová pokladna ve vestibulu. Úř.
hodiny ve výpravně zboží: všední dny 8-12, 14-17 odp. Neděle a svátky pouze pro rychlozboží od 9-12. Zvláštní jízdní řád lázeňský pro sezonu zavádí se každoročně od 1. června do 30. září.

Čsl. celní úřad, expositura Mar. Lázně

      Na nádraží: celní odbavování zavazadel z ciziny a do ciziny, 9-12, 14-18. Ve městě: dům Sansoucci, speditérství Bärovo, dle potřeby. Na hlavní poště: Vyclívání poštov. zásilek, o 10. hod. dopol. - Expositura bavorsk. cel. úřadu na nádraží.

Cestovní a dopravní kancelář „Čedok“,

      dům „Sanssouci“ na Hlavní třídě, pod radnicí. Jízdní lístky, lodní, doprava zavazadel, cestovní pasy, visa. Telefon 200.

Městský úřad, městská lázeň. správa

      na radnici, I. patro. Městský lázeňský sekretariát a důchodní úřad měst. Placení taxy lázeňské, informace, stížnosti, reklamace proti vyměřené láz. taxe atd., leč nelze se při tom česky dohovořiti.

Městský hygienický a balneologický ústav

      Pod ruským kostelem, příchod z Hlavní třídy. Úředně oprávněná laboratoř pro analysy a vyšetřování chemická, mikroskopická, bakteriologická a fysiologická. Určování diagnosy.

Povinnost hlášení se. Lázeňská taxa

      Pronajímatel bytu jest povinen během 24 hodin ohlásiti hosta policejnímu přihlašovacímu úřadu (radnice, přízemí, dveře č. 46) na zvláštním přihlašovacím listě. Záhodno jest zejména udati povolání a délku pobytu k vůli vyměření lázeňské taxy za každou osobu. Jednu část přihlaš. listu předá polic, úřad městskému lázeň. sekretariátu (radnice, I. patro, dvéře č. 63), jenž určí výši taxy v částce od 20 Kč až do 400 Kč dle povolání nebo úředně prokázaných příjmů. Jest dobře míti o tom dokladů, ku př. daňový předpis.
      Mimo to požaduje se za osobu a týden příspěvek na čítárnu, ovšem německou, 5 korunu a více. Proti nesp4 předpisu láz. taxy možno, se odvolati během 3 dnů k okres. politické správě.
      Lékaři skuteční láz. taxy neplatí, členové jejich rodiny a služ. personál ano, dle nejnižší třídy 20 Kč za osobu. Vdovy po lékařích platí plnou taxu.
      Za dítky do 14 roků se platí 20 Kč. Za služebné nižší kategorie jest zaplatiti taktéž 20 Kč, kdežto za společnice, vychovatele, vychovatelky, sekretáře atd. vždy dle třídy plně. šoféři ku př. jsou také povinni taxou.
      Návštěvníci průchozí (passanti), kteří ‘se nezdrží déle než 5 dní, včetně den příchodu a odchodu, zapraví pouze 10 Kč taxy. Nově zavedena jest obecní dávka 2, 4, 6 Kč, školy a tělocvič. spolky jsou osvobozeny.
      Osvobození od taxy poskytuje se chudým na vysvědčení i chudoby nebo vyminečně potřebným.
      Z lázeň. taxy vydržuje obec lázeňskou hudbu, používá jí k účelům veřej, hygieny, okrašlovacím atd.

Školství

      Podle zákona ze dne 3. dubna 1919, čís. 189 Sb. z. a nař., zřízena byla v Marian. Lázních a otevřena dne 15. září 1919 prvně česká obecná škola veřejná, původně jednotřídní,‘ umístěná v budově školy německé (zabraná učebna). Prvním správcem školy jmenován odbor. učitel Josef Hořejší, bývalý matiční učitel, jenž nastoupil zde ještě ve funkci komisaře Národní rady československé a zasloužil se zejména o zřízení 40 menš. škol v obvodu Karlovarské župy. Příštím rokem organisována škola zdejší jako dvojtřídní s druhým učitelem Aloisem Kusovským (druhá učebna v domě „Bílý Kříž“), roku 1923 jako trojtřídní a postavena státní budova školní nákladem 1 milionu korun. Projektovali architekti Hnilička a Hruška z Prahy, postavila fa Inž. Jenč, Hladeček a spol. v Plzni. Slavnostní otevření konalo se dne 9. září 1923 pod protektorátem „Společenstva řezníků a Uzenářů v Plzni“, štědrého ochránce školy. Řemeslnické práce provedli místní čeští živnostníci. Škola stojí po pravé straně Nové nádražní třídy ve směru od nádraží fasáda v šedém břisolitu, měděná kopul. věž. Bude třeba v nejbližší době otevříti v Mariánských Lázních českou obvodovou školu měšťanskou a na místě by byla zde česká hostinská a hotelová škola odborná. Mimo českou školu obecnou jest zde opatrovna, zřízená a vydržovaná Ústřední Maticí školskou v Praze. Obecná škola česká podléhá okres. škol. inspektoru menš. panu Ant. Follprechtovi v Plzni.
      Školství německé má: 5titřídní školu obecnou chlapeckou a 5titřídní dívčí, měšťanskou chlapeckou a měšt‘. dívčí, pokračovací školu dvojtřídní, soukromou školu obchodní a soukromé gymnasium, do nichž se pracně shánějí žáci z okolí. Opatrovny německé jsou tři („Notre Dame“). V klášteře „Notre Dame“ vyučuje se soukromě ženským ručním pracím, řečem a hudbě. Budova německé školy obecné a občanské jest v západní části města na výšině u ruského kostela. Obchodní škola gymnasium nemají vlastních budov, jsou umístěny v městských.
 

Československým návštěvníkům Mariánských Lázní

      doporučujeme co nejvřeleji, aby přistoupili za členy Československého společenského klubu v Mariánských Lázních. Klub má vlastní čítárnu v domě „Bílý kříž“, Hlavní třída, v níž jsou vyloženy všechny čelné časopisy české i slovenské, pořádá každou sobotu v Buen Retiro přátelské večery s programem a společenské vycházky. Sekretariát klubu (Bílý kříž, Hlavní třída) podá ochotně veškeré informace ústně v úředních (od 9-11 hod. a od. 14-16 hod.) i písemně (račte přiložiti známku na odpověď). Je nutno, aby českoslovenští lázeňští hosté tvořili samostatnou společnost a tak posilovali českou menšinu a český živel v Mariánských Lázních vůbec. Přistupujte tedy za členy Českoslov. spol. klubu v Mariánských Lázních! Příspěvek zakládajícího člena je 300 Kč jednou pro vždy, přispívajícího Kč 30,- a činného Kč 20,- ročně. Přihlášky členů s udáním přesné adresy přijímá tajemník klubu.
      Československé hosty upozorňujeme, že jest jejich národní povinností, aby přihlašovací archy vyplňovali česky, taxu lázeňskou platili jen na česky psané platební příkazy, aby se dožadovali českých jídelních lístků, českých pohlednic, českých novin a česká obsluhy. Případné stížnosti ve věcech národnostních i jazykových a pokud se týče vyměřování různých dávek, přijímá inž. Miloš Mečíř, Mariánské Lázně, Buen-Retiro, který další jménem klubu zařídí.
      Výbor Československého společenského klubu v Mariánských Lázních.

Obchody

      jsou otevřeny do pozdních hodin večerních v sezoně, taktéž v neděli a o svátcích dopoledne, lahůdkářské též navečer. České obchody jsou již vyjmenovány zpředu. Český lázeňský host vyhledává V první řadě české a pak ty, kde shledává e s ochotnou českou obsluhou. „Svůj k svému“ nemůže zůstati v zájmu existenčního boje našeho českého živlu jen prázdným heslem.

Katastr, obyvatelstvo, národnostní poměry

      Vývoj obecního katastru jako polit, obce naznačen jest v prvních dvou statích „Průvodce“. Co do rozlohy jest na 7. místě velikosti obecních katastrů v soud. okresu, z něhož (12.332 ha) zabírá 7% půdy Na jihu hraničí s Úšovicemi, na severu s lesním panstvím Holi (Glazenu), na západě se dotýka Velke Hleďsebe a Klimentova, na východě Zádubu a Závýšína. Povrch je hornatý a dostupuje výše přes 700 metrů Protéká jím zmíněný Mariánský potok (ze Schneider a Steinhauského). Na katastru stájí 442 domy (r. 1923 přibyla budova české státní školy. obecné a 2 soukromé villy) s 1812 bytovými stranami, takže připadají na 1 dům 4 byt, strany, ovšemže velice málo, protože z 90% jsou to lázeňské budovy, hotely a lázeňské domy a villy privátní, jež se pronajímají hostům. Na 1 dům připadá v Mar. ‚Lázních průměrně 15 obyvatel, při čemž dlužno poznamenati, že procento toto dodává nádražní čtvrt, hustě zalidněná.
      Dle všeobecného sčítání lidu ze dne 15. února 1921 dle jazyka mateřského jest v Mar. Lazních:
      Čechů 320, Němců 6131, nár. židov. 67, jiné 15, cizích příslušníků 376, celkem 6909 duší. Náboženství římsko-katol. 6183, evang. 197, čslov. 1, israetit. 495, jiného 23, bez vyznání 10.
      Patrno jest, že 430 israelitů hlásilo se k národnosti německé. Počet Čechů jest dnes přes 400. Při obecních volbách 9. března 1924 soustředili Čechové 293 hlasy na 3 mandáty v městském zastupitelstvu a 1 člena městské rady oproti 1 pouze zástupci v roce 1919 získaném. Měst. radním jest p. Josef Mizera.
      Největší poměrnou lidnatost v soud, okresu mají Mar. Lázně: 8.5 na 1 ha, kdežto nejmenší má ves Holubín, kde připadá 1 lidská duše na 3 ha země!
      Pozoruhodný jest přesun soustřeďování se obyvatelstva k Mar. Lázním od doby jejich vzniku a to za účelem obživy, když půda nerodí a hornictví lid zanechal. Roku 1860, uvádí se zde 1291 obyvatelů „českých i něme4ých“ (Orth-Sládek, Topogr. slovník Čech), roku 1910 zjistila zde pověstná rakouská statistika 3 duše s českou „obcovací“ řečí, ač jich zde ve skutečnosti bylo 200!!
      Z důvodů existenčních musili býti čeští živnostníci a státní zaměstnanci tehdy úplně zticha. V roce 1919 zapsáno bylo do nové zřízené české zemské školy 62 dětí. Soudní okres Mar. Lázně má nyní 15700 obyv., z nichž 406 českých, úředně.
      K národnostním poměrům v Mar. Lázních praví dr. A. E. Danzer ve své „Topografii“ z r. 1847, že panující řečí jest německá a někteří obyvatelé jsou znalí obou „zemských řečí“, německé a české a nepokrytě mluví o přistěhovalých Němcích, kteří poněmčili zbytky slovanské mluvy zde a česká sídla („Ortschaften und Ausdrücke, die slawischen Ursprungs sind, aber mit der Zeit von den eingewanderten Teutschen germanisiert wurden“).
      Následkem různosti zdejších kolonistů mluví Danzer o těžko srozumitelném konglomerátu německé řeči, co do výrazů i nářečí s místními „všemožně smíchaných“.
      Ve statistických poznámkách uvádí dále Dr. Danzer, že mezi tehdejšími asi 70 domácími pány dle přesného zjištění se našel teprve jeden narozený v Mar. Lázních a z manželství tenkráte (velikonoce 1847) nebylo ani jediného, aby oba rodičové byli se v Mar. Lázních narodili!! Ze současné kostelní knihy vypočítává Danzer 1000 obyvatel. Jest jisto, že nejen vlivy politické, ale i poměry populační absorbováním české krve, vtiskly tvrdou pečeť němectví Mar. Lázní, jež jest staré sotva půl století, ale říká si „urdeutsch“.

Poměry hospodářské a sociální

      Výminečné poměry národohospodářské vytvořily i odlišné poměry sociální. Mimo „Mariathermu“, českou akc. společnost průmyslovou pro výrobu léčivých organopreparátů, není zde průmyslu v pravém slova smyslu, nemluvíme-li ovšem o lázeňském provozu jako o průmyslu. Po továrnicku vyrábějí se v solivárně tepel. kláštera v Mar. Lázních různé přírodní zřídelní soli. Hlavním podnikatelem jest zde klášter v Teplé, jemuž patří všechny prameny a zřídla, veškeré lázeňské budovy se zařízením, některé veliké hotely (Tepelský dům, Zlatá koule, Kotva) a moderní pila. Tyto hotely a budovy láz. spravuje „Lázeňská nájemní společnost“. Majetek Praemonstrátů tepelských representuje zde několik desítek milionů čsl. korun. Zemědělské půdy v Mar. Lázních není, veškeré plodiny se dovážejí část. z okolí, a hlavně z krajů českých (Plzeň, Praha).
      Obyvatelstvo místní jest zaměstnáno obsluhou v lázních: dělnictvo, zřízenci, úředníci všech kategorií od vymývače vany, obsluhovačky kabiny, topiče, nádeníka až k závodnímu řediteli. Tak nalézá obživy na 300 lidí. V hotelích, restaurantech, kavárnách a soukrom. láz. domech (Kurhaus) jako síly vedoucí, domovníci, sluhové a služky, myčky, pradleny a žehlířky, pokojské, číšníci a číšnice, kancelářské síly atd., prodavači a prodavačky v obchodech, celé rodiny.
      Přímo přeplněno jest město živnostmi a obchody v počtu přes 1300, z nichž jest asi 80 hotelů, hostinců a kaváren, jídelen, přes 100 pánských a dámských krejčí, na 70 obuvnických živnosten. závodů, 50 pekařství, cukrářství, oplatkářství, na 80 potravinářských, koloniálních a lahůdkářských ob chodů, fiakrů a autodrožek přes 60, pradlen s oznámenou živností asi 60, oprávněných masérů a masérek na 50 a jiné. Ženy, jichž jest v Mar. Lázních o 900 více než mužů (v okresu o 1600!), zaujímají velké výdělečné pracovní pole. Ze živnostnictva a místního zaměstnanectva, jež v sezoně se doplňuje z dalekého okolí, jest malé procento znalých státního jazyka českého.

České živnosti a obchody jsou:

      Hotel Buen Retiro, kav. a rest., maj. rodina Měčířova, kavárna Utschig.
      Hotel „Corso“, čes. rest. spol., Praha, nájemce.
      Hotel Lotringy-Lotringen, Jarosl. Jiří Hlavsa, lesní kavárna, restaurace, vin, biskupský sklep, praž. uzenářství.
      Lázeň. dům „Margerite“, majit. p. Dubský (viz insert).
      Lázeň. dům Marienburg, maj. pí. Hamáčková.
      Lázeň. dům Laxenburg, náj. pí. A. Ekštejnová, jídelna. Pouze jídelna česká.
      Nádražní restaurant a kavárna, česká obsluha!
      Hostinec „Lyon“ u nádraží.
      Hostinec „Mentone“, náj. A. Kraus.
      Hostinec „U města Mar. Lázní“, náj. Vil. Perlík.
      Hostinec „Rys“, maj. Boh. Rys, lahůdky, uzenářství praž., vinárna, pokoje. Nová nádraž. třída.
      Bažant Ant., holič, „Město Vídeň“, u nádraží.
      Brym Ant., dámský krejčí, „Stefanie“.
      Biskup Fr., dám. krejčí, „Regensburg“, česká obsluha.
      Bloudil Emil, mechanik, „Autogaráž international".
      Buriánek Václ., zámečník, „Praha“ č. 443.
      Červášek Max., bookmaker, villa Löffler.
      Heller Vojt., malíř a lakýrník, „Bílý Kříž“.
      Hošek Karel, potraviny, lahůdky, praž. uzen. a víno, villa „Bär“, nad Lesním pramenem.
      Hlavsa J., praž. uzen., vinárna, hotel „Lotringy“.
      Kalaš Jan, pánský krejčí, „Aeskulap“.
      Kohoutek František, pánský krejčí, „Paradies“ (Ráj), nad radnicí.
      Klečka Karel, stroj. truhlářství, „Wettin“.
      Malina Jan, krejčí, „Sv. Helena“.
      Mizera Josef, drogerie, Miramare.
      Mizera Josef, garáže „International“, tel. 176.
      Polanka Vojtěch, malíř a lakýr., „Mantua“.
      Pszota Ferdin., garáž Tip-Top, Stará nádr. třída, 406. Telefon č. 297.
      Tesař Antonín, strojník, zdviže, „Florenc“. Vašák Frant., obuvník, Bílý Kříž.
      Würzburg Ervín, papír, noviny, pohled., „Hamburg“, první čes. knihkupectví.
      Müllerová Růž., pohlednice, galant. zb., Ferdinandova ulice, proti hotelu „Lotringy“.
      Wittmayer Fr., cukrář, opiatkář, „Borussia“, speciality oplatek.
      Verner Vojtěch, holič, „Zelený strom“ (Grüner Baum).
      Valentova Eliška, košikářství, villa Franz a švédský dvůr.
      Lékárna „Mariathermá“, villa Hahn.
      Továrna „Mariatherma“, akciová společnost Úšovice.
      Trafika, M. Argmanová, nádraží.
      Prosperita veškerých podniků (ze sezonních jsou to dále modní, galanterní, klenotnické závody, obchody s uměleckými předměty a přepychovým zbožím) lázeňských a místních vůbec závisí na dobré nebo špatné sezoně. Provozovatelé a podnikatelé zatíží se pak namnoze dluhy a trpívá velikou nouzí a bídou v celých rodinách.
      Z akademických povolání jest zde 10 advokátů (českého státního jazyka znalí JUDr. Žampach, „Bohemie“, JUDr. O. Stern, „Anglický dvůr“, JUDr. Alex. Schulz, „Ostende“) a 70 lékařů, z nichž většina ordinuje pouze v sezoně. Čeští lázeňští lékaři jsou:
      Městský lékař Dr. Jan Krauskopf, 8-10, 3-5, „Belveder“, Goetheovo nám., tel. č. 320.
      Okres. lékař Dr. Jarka Mašek, 5-6, „Bílý Kříž“, tel. č. 48.
      Dr. A. Matoušek, 8-10, 3-5, „Astoria“, tel. čís. 207.
      Univ. prof. Dr. Vl. Mladějovský, ordin. 9-12, „Bílý Kříž“, telef. čís. 48.
      San. rada Dr. Josef Zafouk, 8-10, 2-3, dům „Irma“, Schillerovo nám.
      Česky ordinují také: Dr. Adolf Stark, „Villa Stark“, dr. Jos. Fischer, hotel „Lipsko“ a spec. pro nemoci ušní a nosohltanové dr. J. V. Stein, „Heid lerův dům“, pod hlav. kolonádou, „Ústř. sady“, tel. 333.
      Lékárny jsou tři: Česká „Mariatherma“, Hlavní třída, villa „Hahn“, proti hlav, poště, telef. 94, spojená, s laboratoří pro analysu moče, sklad výrobků akc. továrny „Mariathermy“ a umělých sladiv. Dále lékárna „Adler“ K. Bremova, dům „Falke ‚ a „Egerländer Apoteke“, dům „Pretoria“.

Ubytováni a stravování

      Ubytování v Mar. Lázních jest snadné, neboť ve 40 hotelích a takřka v každém domě jest možno najmouti si pokoj, jichž se čítá na 8 tisíc, asi s 15.000 lůžky, od nejjednoduššího až k přepychovým appartements. Jednolůžkových jest asi 40% všech. Pokoj se dostane vždy a možno hosti přijeti a teprve pak dle vlastního vkusu i lékař. předpisu voliti. Ani v nejvyšší sezoně není nedostatku. Tabulkami na domech jsou byty stále nabízeny. V soukromých domech pronajímají se i celé zařízené byty s kuchyněmi, náčiním a nádobím kuchyňským, prádlem atd. Nabídky těchto vede v záznamu městsky úřad, jenž také sprostředkuje poptávky. Pro takové soukromé domy a villy jest obvyklý název lázeňsky dům („Kurhaus“), zvláště pro ty, kde lze se též stravovati, což musí býti pro dům povoleno.
      Polohou domu (hotelu) a bytu, velikostí a zařízením pokoje řídí se jeho cena. Zvláště padá na váhu sezonní doba, takže ceny pokojů jsou:
      v květnu a září od 10 Kč denně jednolůžkový, od 20 Kč dvoulůžkový pokoj,
      v červnu od 12 Kč denně, jednolůžkový, od 25 Kč dvoulůžkový pokoj,
      v červenci a srpnu od 15 Kč denně, jednolůžkový, od 30 Kč dvoulůžkový pokoj.
      Tyto cenové směrnice platí ku př. pro domy, jež spravuje „Lázeňská nájemní společnost v Mar. Lázních“, a které vynikají nádhernou polohou a elegancí pokojů. Jsou to:
      Hotel Tepelský dům na nároží Ústředních sadů a Hlavní třídy, restaurace a kavárna, 160 lůžek. Celoročně otevřen.
      Halbmayrův dům na Schillerově náměstí, blízko pramenů a lázní, v letní i zimní sezoně otevřen, 100 lůžek.
      Kotva na Hlavní třídě, 70 lůžek.
      Zlatá Koule u Křížového pramene, 120 lůžek, mírné ceny.
      Zřídelní inspekce, u Křížov. pramene, 90 lůžek, mírné ceny.
      Ústřední lázně v Ústřed. sadech, u hlavních pramenů a kolonády, 170 lůžek, velmi příjemná poloha. Slatinné a uhličité lázně v domě; pense.
      Nové lázně v Ústřed. sadech, zcela blízko pramenů, 25 lůžek. Uhličité, parní a jiné lázně v domě.
      Zasílatelství, u Kříž. pramene, výhled na kolonádu, 26 lůžek.
      Informace o bytech podá Lázeň. náj. společnost, české hotely a domy, Společ. klub lázeňských hostí a Odbor Nár. Jednoty Severočeské v Mar. Lázních.
      Všude jest zařízeno elektrické světlo, v hotelích jsou zdviže a koupelny, panuje úzkostlivá čistota. Světlo otop platívá se zvláště. Na personál (pokojskou, domovníka nebo sluhu) jsou malé denní příplatky.
      V hostincích a jídelnách lze obdržeti domácí obědy od 8-10 Kč, v hotelích „menu“ za 12 Kč, dle jídelního lístku a požadavku od 15 Kč výše. Celodenní strava stoji 40-60 Kč, v pensi poskytuje se velmi dobrá již za 30 Kč. Bila káva čitá se za Kč 1.50 („melange“), porce za 3 Kč mimo zákusky, sklenice čaje nebo mléka 2 koruny.
      Obsluha jest takřka všude pozorná a pečlivá, bohužel nelze se všude česky dohovořiti, poněvadž někteří němečtí zaměstnavatelé vzpečují se přijímati český personál. V zájmu podniků českých a oněh německách, kde nepředpojatě českého hosta obslouží, nutno se informovati.
      Kavárny, vinárny a cukrárny jsou namnoze elegantně a útulně zařízeny, pořádají dopol., odpol. a večerní koncerty. V českých rukou jsou: kav „Utschig“ (hotel „Buen Retiro") a les. kav. „Lotringen“ nad hlav poštou, kavárna v Tepelském domě. Jiné jsou ku př. Continental (sídlo „Turnvereinu“), Fürstenhof, Delfin, Divadelní kavárna, Bellevue, Miramonte, Panorama, Krakonoš. V posléze jmenovaných pěti nebylo dosud české obsluhy. Doporučeni též zasluhuje kavárna a vinárna při nádražní restauraci pro vzornou obsluhu českou. V kavárně „Miramonte“ pravid. vojenské koncerty kapely pěš. pluku legion. č. 33 z Chebu!
      České vinárny jsou při českých hotelích.
      Německá Kurzweilová vedle Tepelského domu a „Bohemia“ nad radnicí.
      Česká cukrárna a výroba mar. lázeňských oplatek jest v domě „Borussia“ nad radnicí, cukrář Fr. Wittmayer.
      Noviny a časopisy vykládají se ve všech řečech nejvíce německých, tuzemských a říšských. Z českých jsou to hlavně pražské deníky Národní Politika, Národní Listy, Právo Lidu, České Slovo, Venkov, zřídka plzeňský Český Deník a Český Směr, jiné krajinské listy české vůbec ne, illustrované české časopisy dosud pramálo. Jaksi nejbohatší jest čítárna „Lázeňského společenského klubu“ v domě „Bílý Kříž“, vyhražená jen členům klubu.
      Železniční spojení jest tedy taktéž všestranné, rychlé a pohodlné. Spojení s Karl. Vary obstarává také autobusová linie soukr. společnosti; odjezd z Mar. Lázní o 9. hod. dopol. a 14. hod. odpol. Podobné spojení jest s lázněmi Kynžvart krásnou lesní partií.
      Městská elektrická dráha sprostředkuje dopravu osob ze a do středu města s každým vlakem. Jízdní řády jsou vyvěšeny.
      Letecký podnik. Arigiho dopravuje osoby a zavazadla aeroplánem do Frant. Lázní a Karlových Varů ve čtvrt hodině. Lety do Prahy a Plzně.
      „Lázeňská nájemní společnost“, „Akciová láz. společnost“ a velké hotely mají své vlastní dostavníky a autobusy k dopravě hostí do svých hotelů. Jinak jsou k tomu účelu a k vyjížďkám před nádražím a na vykázaných stanovištích k disposici drožky, fiakry a autodrožky, v zimě sáně. Taxy jsou úředně stanoveny, zvláště za jízdy v městě a výletní dle ojetých minut. V městském obvodě (Dianin dvůr-Bellevue) do 20 minut dvojspřeží Kč 9, jednospřeží Kč 5, od nádraží do města (k Mariánskému mlýnu dvojspř. 23 Kč, jednospř. 15 Kč, k ville „Lesní mír“ 50 Kč a 30 Kč, přímá jízda ke kavárnám „Bellevue“ 18 Kč a 10 Kč, k Miramonte 28 Kč a 20 Kč, ke Krakonoši, Hvozdu (Hochwald), Zádubská (Hohendorfer) vyhlídce zast. Kč 40 a 26, Panorama 45, 33 Kč, Červ. Karkulka 50, 35 Kč, vrch Hůra 90, 60 Kč, Zámek na Holi (Glazen) přes Lesní pramen 90 a 60 Kč, zámek Kynžvart přes oboru 90 a 60 Kč, do kláštera v Teplé, dvojspř. 115 Kč, jednospř. 80 Kč. Jízdy a ceny „tůrové“ viz při výletech.
      Sezona trvá od 1. května do 30. září, od 15. června do 15. srpna hlavní sezona.
Kdo má v úmyslu jeti do Mar. Lázní, poraď se se svým domácím lékařem, který rozhodne, zdali se jeho choroba léčí v Mar. Lázních (neléčí se na př. pokročilé choroby srdeční, pokročilé choroby ledvin a nezhojitelné choroby jako zhoubné nádory a j.). Dále se doporučuje vyžádati si informace od lázeňského lékaře, který podle choroby poradí buď byt přímo, nebo jeho polohu: blízko lázní, na rovině: nebo ve vyšších polohách. Volba bytu je pro léčení velmi důležita.
      Nenajímejme vlhkého bytu, volme vyhlídku do krásné zelené přírody, dobré a čisté postele, a hleďme, aby dvéře a okna dobře přiléhaly a aby sousedství nerušilo.
      Čeští lázeňští lékaři v abecedním pořádku jsou:
      Dr. Jan Krauskopf, městský státní lékař, dům Belvédére na Goetheově náměstí nad Kolonádou, ordin. 8-10, 3-5. Telefon 320.
      Dr. Jaroslav Mašek, okresní a policejní lékař, Bílý kříž, 11-12.
      Dr. Vlad. Mladějovský, univers, profesor, Bílý kříž.
      Dr. Antonín Matoušek, dům Astoria, 8-10, 3 až 5.
      Dr. Josef Zafouk, zdrav, rada na odpoč. Dům „Irma“, 8-10, 3-5.
      Lékař lázeňský vyšetřiv nemocného dá mu přesný návod životosprávy, jak a kdy píti vody a bráti koupele, jich teplotu, trvání, jak se zachovati v lázni a po lázni, zda voliti procházky po rovině, po mírné nebo příkřeji stoupajících cestách - dá rozbor pro celý den.
      Dobrá je rada, aby hosté lázeňští byli opatrni ve volbě společnosti, aby se vystříhali hypochondrů, melancholiků a hostů, kteří se vynášejí dlouholetou znalostí místa, jsouce velmi štědrými v radách a léčení, vědouce vše lépe než lékař. Dbejme přesně rad lékařských, neboř svody léčebné, lázně uhličité a slatinné i parní s vodoléčbou nejsou indiferrentními a brány nerozumně bez, nebo proti lékařskému předpisu, mohou, zdraví velmi poškoditi.

Turistika

      Vděčné turistické pole Marianských Lázní a kraje jest po stránce organisační dosud novinou, jíž třeba orati. Není ještě turistického odboru místního. Stanice turistů jest v hotelu „Lotringy“ právě nad hlavní poštou. Původní studentská noclehárna jest v domě „Bílý Kříž“ na Hlavní třídě. Turist. noclehárna pro mládež o pěti lůžkách zařízena je péčí Klubu čsl. turistů v budově české školy. První krok k povznesení turistiky jest jistě učiněn českým „Průvodcem“ a mapou. Orientaci po obzoru poskytuje tubus rozhledny na Homolice s označením jednotlivých bodů horských. Turistické značky po cestách zasluhují každoroční revise a jmenovitě českých názvů. Plán města prodává též odbor N. J. S. v Mar. Lázních.

České spolky, český život

      Mateřskou organisací českého spolkového života v Mar. Lázních jest místní odbor Národní Jednoty Severočeské, založený v létě r. 1919, s prvními funkcionáři inž. Milošem Mečířem jako předsedou, droguistou Jos. Mizerou, místopředsedou, insp. dráhy Al. Konopáskem, pokladníkem, říd. uč. Jos. Hořejším jako jednatelem. Tehdy vybavil odbor N. J. S. nově založenou českou školu nejnutnějšími pomůckami a potřebami a vypravil s ústředím Nár. Jedn. Severočeské první vánoční nadílku českým dětem. Hojnou žurnalistickou činností prospěl jednatel českému jménu lázní i změně lokálních poměrů. Členové odboru, fungující jako sčítací komisaři a revisoři, zasloužili se r. 1921 o plný úspěch při všeobec. sčít. lidu. Češti živnostníci, sdružení v odboru, prodělali těžkou krisi, jíž trpí do dnes. Odbor vyvinul činnost vzdělávací akademiemi, koncerty a přednáškami. Jím ožilo české slovo mluvené, česká píseň a hudba v Mar. Lázních. První z českých politiků veřejně zde v srpnu 1919 řečnil v hotelu „Buen Retiro“ neunavný otec českého lidu v severozápadních Čechách, poslanec revolučního Národního shromáždění Dr. František Lukavský z Plzně, jemuž Mar. Lázně vděčí za mnohé a mnohé dobro. Ústřední výbor Nár. Jednoty Severočeské v Praze zakoupil v Mar. Lázních, aby upevnil posici českých hraničářů, dům „Praha“ v Nové nádr. třídě za 250.000 Kč a u české školy pozemek 1500 arů za 50.000 Kč. Odbor N. J. S. udílí ochotně, krátkou cestou též úředníci a zřízenci dráhy i pošty jako činovníci jednoty. Schůze Severočeské Jednoty konají se střídavě v českých hotelích a hostincích: Mentone, Lotringy, Buen Retiro, Corso, „U Rysa“ a také v nádraž. restauraci.
      Tělocvičná jednota „Sokol“ v Mar. Lázních vyvolána byla v život r. 1920 bratry Jarosl. Kalabzou, úředníkem dráhy a Josefem Hořejším. První vůbec uspořádala koncert zpěváckého spolku „Hlaholu“ z Plzně v městském něm. divadle. Původně cvičilo se v hostinci u Bálků v domě „Lyon“ (Nová nádražní třída), pak v sále hostince „U města Mariánských Lázní“, kde hrál „Soko“ svoje první česká divadla na vlastním jevišti. Nyní cvičí v tělocvičně české školy v úterý a ve čtvrtek večer. Nářadí má sokolská jednota za 20.000 Kč ze své pomoci. Vedle školy zakoupila stavební pozemek ve výměře přes ½ hektaru za 55.000 Kč z akce na sokolský „Český domov", kterouž akci horlivě vede „Kruh přátel menšiny Mar. Lázní“ na Vinohradech v čele s bratry MUDrem Tomanem Lukešem, zubním lékařem, a poštov. inspektorem Maxem Ságnerem. Kéž by se našlo štědrých dárců a mecenášů, aby toto kulturní středisko Čechů v Mar. Lázních mohlo býti brzy postaveno! „Sokol“ se zpěváckým sok. kroužkem má místnost „U Rysa“.
      Jako další spolky a organisace vznikly: Společenský klub Čsl. lázeň. hostí, jenž má své sídlo v hotelu „Buen Retiro“ a stará se v sezoně o zpříjemnění společenského života svých členů, dále Odbočka jednoty čsl. železničních zřízenců a zaměstnanců, odbočka Čsl. obce legionářské a „Národní Osvobození“ .a Český skiklub. Tento uspořádal v zimní sezoně 1923-24 v prvním roce svého trvání velmi zdařilé mezinárodní závody lyžařské v Mar. Lázních, čímž otevřel bránu českým sportovcům do kraje. Spolková místnost jeho jest v hotelu „Delfín“ naproti divadlu. Česká okresní péče o mládež vzala na se těžký úkol obstarávati vánoční nadílku dětem čes. školy, vydržuje studenty na studiích mimo Mar. Lázně, vypravuje žactvo na výlety do Prahy a do prázdninových družin v českém území a tisícovým nákladem stravuje školní děti v polévkovém ústavě. Podpora veřejnosti této lidumilné korporace jest nepatrná, ač jest to v zájmu zdravé generace hraničářské. Předsedou okresní péče jest městský radní p. Jos. Mizera, maj. drogerie „U černého psa“.
      Z politických organisací ustaveny dvě, Česko slovenských socialistů a Československé národní demokracie. Slohová politika se vlastně nepěstuje, organisace mají spíše význam taktický.
      Národní život český vyvíjí se samostatně a jeho kulturním snahám bylo podstoupiti úporné boje ku př. za propůjčení městského divadla, lázeňského sálu nebo kolonády. Český živel nicméně sílí a roste, třebaže prostředí jest ještě tvrdé a předpojatost a naděje vůdčích velkoněmeckých činitelů - mírně řečeno - zastaralé. Nejen svým přínosem, ale hlavně hrdým českým vystupováním změní československý lázeňský host, návštěvník, turista, skaut tyto poměry nadobro. Budiž konstatováno, že vládní orgánové povinnost svoji k československému lázeňskému místu světového významu konaly a kéž ji dokonají

ve jménu úplné svobody
českého hraničáře, věrného občana
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ!
 

Druhá perioda rozvoje českého školství
za vedení ředitele LANDY (1925-1938)
(Podle školní kroniky menšinové české školy v Mariánských Lázních.)


Školní rok 1924 - 1925

      ORGANIZACE ŠKOLY: Dnem 1. září 1924 otevřena byla dle výnosu ministerstva školství a národní osvěty (dále MŠANO) z 24.7.1924 č. 90393/24-I první třída školy měšťanské, čímž dána byla nezbytná podmínka k dalšímu zdárnému vývoji českého školství v Mariánských Lázních.
      SPRÁVA ŠKOLY obecné byla spojena s ředitelstvím školy měšťanské výnosem MŠANO z 4.9.24 č.106.586/24-I.
      SBOR UČITELSKÝ byl zcela vyměněn. Ředitelem obou škol byl jmenován Vojtěch LANDA13, definitivní odborný učitel a správce 3-třídní živnostenské školy pokračovací v Dobřanech. Na obecnou školu byli jmenováni: Jaroslav KOLÁŘ, definitivní učitel ve Čkyni, škol.okres Prachatice, paní Anna DUFKOVÁ-NO-VOTNÁ, definitivní učitelka v Nové Vsi, škol.o. Duchcov, Vojtěch VONDRÁŠEK, zatímní učitel ve Věšíně, o.Blatná.
      Na školu měšťanskou vedle ředitele, zkoušeného ze II.odboru, jmenován byl zatímní odborný učitel Miroslav DUFEK, zkoušený z I. odboru, z Nové Vsi u Duchcova. Pro školu obecnou a měšťanskou i menšinové školy okolní jmenován byl P.Athanáš Julius WENZL, zatímní katecheta náboženství na obecné a měšťanské škole v Dobřanech, a Ludmila VETENGLOVÁ, zatímní učitelka ženských ručních prací a domácích nauk v Liticích, menšinový školní inspektorát Plzeňský.
      Pan děkan Josef ČÍŽEK, stařičký, uvědomělý Čech, se vzdal vyučování římsko-katolického náboženství, a paní Antonie HOŘEJŠÍ, učitelka ženských ručních prací, choť dřívějšího správce školy, byla od MŠANO služby zproštěna.
      Zápis provedený ve dnech 28.-31. 8.1924 vykázal žáků zařazených:
 
Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 44 40 84
1. třída 12 13 25
2. třída 21 8 29
3. třída 11 19 30
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA      
I. ročník 31 10 41

      Celkem 125 žáků. Čísla zápisu předběžného nebylo dosaženo, ježto mnoho dětí odpadlo do nově otevřených škol okolních a děti zapsané, školou již nepovinné, se do školy nedostavily.
      UMÍSTĚNÍ ŠKOLY: Ježto nová budova obecné školy měla jen tři třídy, z nichž jedna byla zabrána pro školu měšťanskou, byla pro 1.třídu obecné školy najata místnost ve vile PRAHA, majetku to Národní Jednoty Severočeské v Praze za 2 000 Kč ročního nájemného.
      Návštěva ministra veřejných prací Antonína Srby. Dne 6. října 1924 při prohlídce novostaveb státních škol menšinových v západních Čechách zavítal pan ministr i do zdejší školy. V průvodu jeho byli: přednosta Okresní správy politické Dr.Adolf LEHRMANN, menšinový školní inspektor z Plzně Antonín FOLLPRECHT, okresní lékař Dr. Jaroslav MAŠEK, Ing. Miloš MEČÍŘ, vedle resortních úředníků z Prahy. Na prahu školy uvítal ministra ředitel školy Vojtěch LANDA s novým sborem učitelským a žádal o podporu snahy o přístavbu školy. Za místní školní výbor uvítal pana ministra odborný učitel Josef Hořejší. Pan ministr prohlédl si podrobně celou budovu, která se mu líbila až na tělocvičnu a místnosti suterénní, které jsou vlhké. Na odchodu přál pan ministr rozvoji školy mnoho zdaru a přislíbil podporovati akci o přístavbu školy, zvláště, když je k dispozici dosti místa.
      Přístavba školy měšťanské: Povzbuzeny slibem ministra veřejných prací dne 8.října 1924 konaly sbory učitelské společnou poradu, na níž sneseny všechny důvody pro stavbu školy měšťanské a vypočteny také místnosti, jichž bude pro rozvoj českých škol třeba. K akci se připojil také místní školní výbor a ředitelství podalo pak na MŠANO příslušnou, široce zdůvodněnou žádost čj.181/24-II.
      Okolní školy: Počátkem školního roku otevřeny byly nové české školy jednotřídní: ve Velké Hleďsebi v Metternichově dvoře - správce školy Karel Březina, v Drmoulu v německé škole - správce školy Jiří Kajer, v Teplé-Městě v budově okresní správy politické - správce školy Jan Heidelberg. Na školu ve Velké Hleďsebi vyslán byl na 14 dní učitel Vojtěch Vondrášek, zapůjčeny tam i lavice, a ředitel Landa podal i návrhy na nejnutnější adaptace. Do Drmoulu vyslán byl učitel Jaroslav Kolář. Oba zahájili vyučování, provedli zápis a vyučovali, dokud nepřišli správci těchto škol. I potom však byla okolním školám poskytována všemožná podpora ředitelstvím školy.
      Nový Místní školní výbor pro školy menšinové: Odchodem obou zástupců učitelstva a novou organisací škol nastala nutnost doplnění a změny Místního školního výboru. Inspektorát Plzeňský pro zjednodušení a také že končilo funkční období, nařídil nové volby. Ve společné poradě sborů učitelských zvoleni: ředitel školy Vojtěch Landa, učitel Jaroslav Kolář a katecheta P. Athanáš Julius Wenzl, dne 24. října 1924.
Dům Trianon mezi domem Mars a dnešním Cristalem měl sloužit po první válce jako třípatrový český národní dům s kinem v přízemí.      Na schůzi rodičů dne 16. listopadu 1924 za řízení ředitele Landy a přítomnosti inspektora menšinových škol národních v Plzni Antonína FOLLPRECHTA byli zvoleni zástupci rodičů. Pan inspektor vysvětlil rodičům, že když na škole je nyní sedm učitelských sil, musí býti do místního školního výboru voleni: 3 zástupci učitelů a 6 zástupců rodičů. Při volbě provedené lístky, pak byli zvoleni: František Šinka, poštovní místoředitel, Arnošt Claněk, četnický kapitán a okresní velitel, Rudolf Břešťan, evid. kapitán okresní správy politické, František Wittmayer, cukrář, Václav Holomel, železniční zřízenec a Václav Buriánek, zámečník. V ustavující schůzi byli zvoleni: poštovní místoředitel Šinka předsedou, ředitel Landa místopředsedou, učitel Kolář jednatelem a evid.kapitán Břešťan pokladníkem. Nový školní výbor byl pak vzat do slibu panem inspektorem a pracoval svorně a obětavě pro rozvoj školy.
      Mateřská školka a opatrovna Ústřední Matice školské : po příslušných návrzích a novém soupisu dětí ředitelem LANDOU byla povolena výborem Ústřední Matice Školské přípisem z 20.1.1925, č. 10206/25 a schválena byla výnosem Zemské správy politické v Praze z 29.12.1924 č.III.A-2255/24. Zařízení bylo otevřeno s 20 dětmi dne 1. prosince 1924 ve vile PRAHA jako 100. opatrovna ÚMŠ. První pěstounkou ustanovena byla slečna Alžběta KRÁTKÁ, pedagogickým správcem ředitel LANDA.
      OSLAVY ŠKOLNÍ: Oslava 28.října a oslava 75. narozenin presidenta T.G.Masaryka pořádány byly ve školní tělocvičně za hojné účasti rodičů jako akademie školních dětí. Proslov měli ředitel Landa a odborný učitel Dufek. 28.března vzpomenuto bylo ve třídách 333. výročí narození Jana Amose Komenského. Při oslavě 28. října vzpomenuto také památky 500. výročí smrti Jana Žižky z Trocnova. Všechny tyto oslavy měly zdařilý průběh a byly navštíveny i korporacemi mimoškolskými. Pro žactvo byly pak radostnou vzpruhou k další práci.
      Vánoční nadílka: Podělení chudých dětí obuví a oděvem za přítomnosti rodičů a zástupců stalo se ve škole již 16. listopadu 1924, aby byly děti proti chladnému počasí včas opatřeny. 30. listopadu 1924 zúčastnil se sbor učitelský nadílky ve Velké Hleďsebi a v Drmoulu. Ředitel Landa měl v obou místech proslov a učitelé přednesli několik hudebních čísel a místní děti zpívaly. Upevnění škol to velmi prospělo.
      Dne 21. prosince 1924 uspořádána za spoluúčasti Kruhu přátel Čechů Mariánských Lázní z Prahy a Okresní péče o mládež bohatá vánoční nadílka, spojená s akademií a pohoštěním dětí za účasti dětí z Velké Hledsebe a Drmoulu v Mariánských Lázních v hostinci "U města Mariánské Lázně".
      MENŠINOVÝ ŽIVOT: Po období bouřlivých schůzí, urážek, žalob, osobních bojů a podezřívání se hledá klid. Na velké akce není pomyšlení. Určitým úspěchem bylo, že všechny české spolky pořádaly oslavu 28. října a 7. března. Umělecký program obstaralo sdružení IKAROS z Plzně a proslovy měl ředitel LANDA. Obě oslavy soustředily veškeren český živel i státní úřady - bez rozbrojů.
      Valné hromady hlavních spolků nepostrádaly ještě silného napětí, ale boj byl veden jen hlasovacími lístky. 16. prosince 1924 na Valné hromadě Okresní péče o mládež zvolen předsedou sekční šéf v.v. MUDr. Pavel HESS, jednatelem odborný učitel Miroslav Dufek a pokladní slečna vrchní poštmistrová Fr.Firmanová.
      V pobočce Národní Jednotě Severočeské zvolen předsedou opět MUDr. Pavel HESS, jednatelem ředitel LANDA, pokladní opět slečna Firmanová.
      V TJ Sokol byl zvolen starostou Ing. Rudolf PROCHÁZKA a jednatelem učitel Jaroslav Kolář. Tak se nové učitelstvo za půl roku vřadilo do místního menšinového života, a možno s dobrým s vědomím říci, že s novými funkcionáři otupovalo ostří osobních sporů a konalo dobrou práci národní.
      Zařízení školy: Pomůcky učebné i nábytek školní bylo nutno značně rozmnožiti, aby to postačilo i pro školu měšťanskou. Z příslušných dotací zakoupeno bylo pomůcek školních téměř za 10 000 Kč, zakoupen vkusný dubový nábytek do ředitelny, zařízení provizorní do sborovny, kreslící stoly se stoličkami pro měšťanskou školu a zařízení všech tříd doplněno skříněmi na sešity, zasklenými skříňkami na přírodniny, umyvadly, džbány a plivátky, takže do inventáře školního přibylo 560 kusů, vyjma knih.
      Dary škole od různých příznivců byly velmi značné:
      Společenstvo řezníků a uzenářů v Plzni k otevření školy 2 000 Kč, dne 9.9.1923 nadto zvlášť jednatelem předáno 550 Kč.
      19.1.1925 A. Nagelschmidová z Klimentova ................................       20 Kč
      23.3.1925 Společenstvo řezníků a uzenářů v Plzni ......................  1 000 Kč
      25.3. 1925 MARIATHERMA darovala sbírku chemikálií .............     250 Kč,
      21.4.1925 pobočka N.J.S. na knihovny žákovské a učitelské ....     200 Kč,
      1.6.1925 N.J.S. na noclehárnu žákovskou ....................................     300 Kč
      1.6.1925 Okresní péče o mládež v M.L. ........................................     340 Kč
      18.6.1925 Výlet z Tlučné na ruční práce výchovné .......................       10 Kč.
      Celkem byly dary 4 670 Kč.
      Výlet do Plzně byl podniknut se žactvem zdejší školy 25.-26.6.1925 a navštíveno museum, radnice, tiskárna Nové Doby, loutkové divadlo v Řemeslnické besedě a v městském divadle opera Antonína Dvořáka "Jakobín".
      Universitní exkurze: Za účelem prozkoumání zdejší knihovny vykonal Mineralogický Ústav Karlovy university v Praze s Profesorem Dr. Slavíkem a asistentem Dr.Ulrichem a Farmaceuticko-botanický ústav Karlovy university s Profesorem Dr. Karlem Dominem a asistentem Dr. Novákem. Obě výpravy ve škole přenocovaly.
      2.května 1925 konal se v Mariánských Lázních sjezd českých Okresních péčí o mládež z celých západních Čech. S povděkem konstatováno, jak mnoho vykonávají Okresní péče pro menšinové školy vyživováním dětí a podporou chudých rodin. Pan sekční šéf Dr. Antonín Tůma z ministerstva sociální péče přislíbil podporovati akci za postavení dětské zotavovny, jíž bude zdejší škola značně posílena.
      Husova oslava veřejná konala se 4. července 1925 v malém sále hotelu CASINO (pozn. po válce VÚB) a přednášel na ní spisovatel František Sekanina z Prahy.
      Školní rok ukončen byl 27. června 1925 intimní domácí Husovou oslavou a výstavou žákovských prací od 27.6. do 5.7.1925. Výstava byla hojně navštívena i rodiči žáků. V obecné škole bylo při ukončení školního roku: v obecné škole v 1. třídě 16 žáků, v 2. třídě 28 žáků, ve 3. třídě 30 žáků, celkem 74 žáků; v měšťanské škole 35 žáků. Na celé škole tedy 109 žáků. Ačkoliv na počátku školního roku bylo mnoho dětí neznalých českého jazyka vyučovacího, mnozí z rodičů byli zaujati proti nových učitelům i proti řediteli, který přes půl roku neměl vyklizený naturální byt, takže musel bydleti sám v Úřednickém lázeňském domě a dojížděti za rodinou do Dobřan, přece svorná a houževnatá práce celého sboru učitelského měla velmi pěkné úspěchy.
      V ročním průměru byly na obecné škole: mravy 1,07, pilnost 2,35, prospěch 2,07 a úprava 2,16. Nezameškaných půldnů bylo 93,20 %; na měšťanské škole byly mravy 1,07, pilnost 2,49, prospěch 2,49 a úprava 2,18. Nezameškaných půldnů bylo 92,40 %.
      Koncem školního roku odešel učitel Jaroslav KOLÁŘ na definitivní místo správce dvojtřídní školy v Plané u M.L. a učitel Vojtěch VONDRAŠEK na zastupování správce dvojtřídní školy do Věšína, šk.o. Blatná.
      Dozor nad školou od 1. května 1925 svěřen byl nově jmenovanému okresnímu školnímu inspektorovi Josefu BAYEROVI a škola tím přidělena k nově vytvořenému menšinovému inspektorátu v Karlových Varech. Panu inspektoru Antonínu FOLLPRECHTOVI poděkováno byla za péči o školu a přišlo poděkování za svědomitou spolupráci.
      Žádost o stavbu měšťanské školy byla od MŠANO příznivě vyřízena a vypracování plánů zadáno architektům Ferdinandu HRUŠKOVI a Eduardu HNILIČKOVI z Prahy. Žádáno bylo také o otevření II. ročníku měšťanské školy a o polodenní nedílné vyučování na měšťanské škole.
      Ministrem školství a národní osvěty ve vládě Antonína Švehly byl poslanec Rudolf BECHYNĚ, který se pro nemoc vzdal a 3.října 1924 jmenován byl poslanec Dr. MARKOVIČ, Slovák, oba ze strany sociálně demokratické.
      Zapsal Vojtěch Landa, ředitel.

Školní rok 1925 -1926

      Organizace školy: Dnem 1. září 1925 byl otevřen II. ročník měšťanské školy a umístěn v budově obecné školy v I.patře.
      SBOR UČITELSKÝ: Na obecnou školu nově jmenováni: Miroslav LUDRA, zatímní učitel ve Zbůchu, šk.okres Stříbro, a Stanislav HORA, zastupující učitel v Karlových Varech. Zatímní učitelkou odbornou na měšťanské škole byla jmenována Anna SKLENÁŘOVÁ, definitivní odborná učitelka III.odboru v Bavorově, šk.okres Písek, přikázaná do Komořan, menšinový inspektorát Duchcov. Po dobu zdravotní dovolené Anny SKLENÁŘOVÉ (od 12.10.1925 do 31.1.1926 a od 1.5.1926 do 30.6.1926) jmenován byl zastupující učitel na měšťanské škole Stanislav HORA a na obecné škole místo něho zastupující učitelka Bohumila KRAUMANOVÁ, která přišla poprvé z Dejvic, podruhé ze Žlutic. Jinak nebylo ve sborech dalších učitelských změn.
      Zápis: proveden ve dnech 27.6. do 1.7.1926 a 28. 31.8.1926 a při něm zapsáno do školy:

Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 32 24 56
1. třída 7 7 14
2. třída 13 8 21
3. třída 12 9 21
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 31 26 57
I. ročník 18 20 38
II. ročník 13 6 19

      Obě školy mají celkem 113 žáků. Úbytek žactva nastal vlivem úbytku ročníků poválečných let.
      Umístění tříd: 1.třída obecné školy zůstala ve vile PRAHA, II. ročník měšťanské školy zaujal třetí třídu obecné školy v I.patře, takže jsou oba ročníky měšťanské školy pohromadě vedle sebe. 3.třída obecné školy dána do přízemí, 2.třída do suterénu, na jeviště u tělocvičny. Proti tomu se stavěli rodičové a podali stížnost k ministerstvu školství. Ředitel předal věc místnímu školskému výboru a navrhl zabrání nebo najmutí dvou tříd v protější německé škole (tehdy nazývané JIH, dnes hotelová škola). Na přechodnou dobu uvolnil 7.září 1925 ředitel dobrou vůlí svou úřadovnu, vyprázdniv pro ni 1 pokoj svého bytu. Do úřadovny rozměru 5.45 x 4 metry s jedním oknem byla nastěhována 2.třída obecné školy s 21 žáky !!!!
      Umístění dětí, lavic, tabule, šatů bylo naprosto nedostatečné, nemluvě ani o topení, větrání a vyvěšování obrazů. Mezi lavicemi nebylo uličky, takže děti, chtěly-li jíti z lavice, musely lézt přes ostatní.
      Podle nařízení ministerstva MŠANO nařídila okresní správa politická v Mariánských Lázních komisi k získání tříd v německé škole JIH dne 21. listopadu 1925 o 1/2 11 hod. dopolední. Komisi řídil komisař okresní správy politické JUDr. Eugen BOSSANYI, Čech. Průběh komise byl velmi pohnutý, neboť městský radní WEISS, majitel hotelu Stern, příkře se stavěl proti propůjčení místností. Za vhodné byly uznány dvě třídy v I.patře s přilehlými záchody. Městská rada po delším jednání pronajala zmíněné místnosti pro českou školu na dobu od 1.12.1925 do 15.7.1926 za 3 500 Kč. Po schválení nájmu ministerstvem školství byly místnosti převzaty, ale až 18. ledna 1926 ředitelem školy a od 1.února nastěhovány sem 2. a 3. třída obecné školy. Místnost na uhlí však získána nebyla, muselo se tam tedy donášet palivo z české školy. Do přízemí české školy byla nastěhována opět 1.třída obecné školy z vily PRAHA a uprázdněna místnost, pronajatá Ústřední Maticí .Školskou jako herna pro dětskou opatrovnu.
      Stavba školy měšťanské: Plány na novostavbu (pokračování stavby jako přístavba školy) zaslalo ministerstvo veřejných prací dne 13.6.1925 okresní správě politické v Mariánských Lázních, aby vypsala komisi, která se konala 23.6.1925 v 1/2 3 hod. odpolední, 10.7.1925 zaslala Okresní správa politická v Mariánských Lázních stavební povolení ministerstvu veřejných prací, které pak vypsalo konkurs na stavbu. Konkurs končil 14.9.1925 s lhůtou dokončení stavby 30.9.1926.
      Stavba byla zadána stavební firmě Šimůnek a Šedina v Praze-Karlíně, která zahájila stavbu na počátku listopadu 1925. Stavbu vedl Ing. Vejvoda. Do Vánoc byly vykopány a vybetonovány základy asi k nynějšímu zadnímu vchodu středního traktu. 31. prosince 1925 se zřítila část ohradní zdi, postavená firmou Jenč-Hlade-ček-Kroft z Plzně, která stavěla obecnou školu. Po komisi, vyslané sem ministerstvem veřejných prací, dána zeď jmenované firmě k dispozici, stržena a místo ní postavena zeď betonová. Od počátku března 1926 bylo ve stavbě pokračováno za vedení asistenta Lukarsche a políra Poláka. Do prázdnin vystavěn, pokryt a zvenčí omítnut byl střední trakt budovy. Projekt byl několikráte měněn a detailní plány musely být několikráte urgovány, čímž se stavba velmi zdržovala, zvláště když nebylo docíleno dohody o programu dokončení stavby.
      Ježto tělocvična a šatna v suterénu obecné školy bylo po dvakrát v měsíci březnu, pak v červnu a srpnu až na 10 cm vysoko zaplavena vodou, bylo požádáno o adaptaci suterénu.
      ČESKÉ ŠKOLY V OKOLÍ dobře prospívaly až na školu v Drmoulu, kde ubylo mnoho dětí. Školu ve Třech Sekerách se však nepodařilo otevříti. Zato v Mariánských Lázních byla otevřena státem subvencovaná hudební škola dne 4. února 1926 a byly jí propůjčeny místnosti ve škole a dány ke spoluužívání dva klavíry měšťanské školy. - Mateřská školka a opatrovna ÚMŠ měla v tomto školním roce 39 dětí.
      Místní školní výbor zůstal v dřívějším složení - jen místo přeloženého učitele Jaroslava Koláře, zvolena 22. ledna 1926 učitelka Anna Dufková-Novotná, což vzal na vědomí inspektorát škol menšinových v Karlových Varech.
      OSLAVY: Státní svátek 28. říjen oslaven byl školní akademií, pořádanou v tělocvičně obecné školy s 16 čísly programu. Proslov měl ředitel LANDA. Bylo přítomno mnoho rodičů, školní výbor a členové výborů českých spolků. Veřejná oslava byla 28.října 1925 v 8 hod. večer v hotelu CONTINENTAL a proslov měl starosta plzeňské župy sokolské E. TSCHIDA. - Oslava 76. narozenin presidenta T.G.Masaryka konala se ve škole 7.března 1926 s čísly zpěvními i recitačními. Proslov měl učitel Miroslav DUFEK, doslov ředitel LANDA. Veřejná oslava byla 6. března v hotelu CONTINENTAL za spoluúčinkování ředitele hudební školy Jana ZYCHA a profesora Vladimíra HÁJKA. - Husova oslava konána ve škole při ukončení školního roku. Proslov měl ředitel LANDA, zpěvy řídil odborný učitel Miroslav DUFEK. Veřejná oslava byla 6.7. v hotelu CASINO (VÚB) s přednáškou Prof. Františka SEKANINY z Prahy. V předvečer oslavy byla pálena hranice za nádražím. Proslov tu měl ředitel LANDA. Všechny veřejné oslavy pořádaly české spolky společně.
      Volby do Národního shromáždění konaly se 15. listopadu 1925 s tímto výsledkem:
      Kandidátní listina č.3 - Agrární strana konzervativní (Prášek) - poslanecký sněm: 3 hlasy Senát: 5 hlasů
      Kandidátní listina č.5 - Čsl.sociálně demokrat.strana dělnická - poslanecký sněm: 26 hlasů Senát: 16 hlasů
      Kandidátní listina č.8 - Čsl.strana živnostenská - poslanecký sněm: 42 hlasy Senát: 59 hlasů
      Kandidátní listina č.12 - Strana práce - poslanecký sněm: 17 hlasy Senát: 14 hlasů
      Kandidátní listina č.20 - Čsl. strana národně demokratická - poslanecký sněm: 60 hlasů Senát: 57 hlasů
      Kandidátní listina č.21 - Čsl. strana národně socialistická - poslanecký sněm:100 hlasů Senát: 88 hlasů
      Kandidátní listina č.26 - Čsl. strana lidová - poslanecký sněm: 8 hlasů Senát: 8 hlasů
      Celkem Sněm: 256 hlasů Senát: 247 hlasů
      Při volbách byl ředitel LANDA předsedou České volební kanceláře a odborný učitel Miroslav DUFEK vládním komisařem. Výsledek voleb je pro Čechy velmi čestný.
      Vánoční nadílka pro nedostatek místa ve škole se konala v hotelu VIKTORIA. Pod ozdobeným stromečkem na jevišti provedena akademie za přítomnosti 4 zástupců Kruhu přátel Čechů v Mariánských Lázních z Prahy, zástupců všech místních spolků a velikého množství rodičů z města i okolí. Děti byly pak pohoštěny kávou a poděleny vánočkami a koledou.
      Za Kruh přátel rozdal nejpilnějším dětem cenné dary - kožešiny, šaty a knihy pan poštovní místoředitel Max SÁGNER, jemuž pak děti odevzdaly děkovnou adresu - vlastní práce s podpisy všech dětí zdejší školy. Podobná adresa odevzdána byla pro Kruh přátel; ve škole poděleny všechny děti obuví, šatstvem, prádlem, látkami a knihami. Vedle Kruhu přátel zasloužili se o nadílku Ústředí a místní odbor Národní Jednoty Severočeské a hlavně Okresní péče o mládež v Mariánských Lázních mikulášskou zábavou a sbírkou v místě, která mnoho vynesla. Náklad byl asi 10 000 Kč.
      Inspekci školy vykonal dne 26.února 1926 menšinový okresní školní inspektor Josef BAYER, který vyslovil uspokojení nad celkovým stavem školy i nad výsledky vyučování. Posudek pana inspektora byl povzbuzením všem učitelům a žákům.
      Menšina česká se zkonsolidovala, o čemž svědčí klidný průběh valných hromad. Valné hromady: 31.ledna "Okresní péče o mládež", 7.února Národní Jednota Severočeská, 14.února TJ Sokol, kde byli zvoleni dřívější funkcionáři, jen v Sokole novým jednatelem Jaroslav LETT, úředník berní správy. Učitelstvo zúčastní se činně menšinové práce.
      Definity ve škole: po vypsání konkursu byli od 1.5.1926 definitivně ustanoveni: na měšťanské škole ředitel Vojtěch LANDA, odborný učitel pro I.odbor Miroslav DUFEK a katecheta římsko-katolického náboženství P.Athanáš Julius WENZL; na obecné škole Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ. Jmenování přispěla velmi k ustálení poměrů na obou školách.
      Zařízení školy bylo doplněno krásně upravenou sbírkou chemikálií anorganických i organických z daru Společenstva řezníků a uzenářů v Plzni za 2 000 Kč; sbírka byla doplněna chemikáliemi z továrny a lékárny Mariatherma. Ostatní třídy byly vybaveny skříněmi a umyvadly. Došly dva klavíry "Erbar" za 20 500 Kč a "Petrof" za 12 800 Kč - vše zakoupilo ministerstvo MŠANO. Vedle toho bylo z normální dotace roční zakoupeno pomůcek za 2 600 Kč a pro připravovaný III.ročník měšťanské školy za 2 656,40 Kč.
      Dary škole: 24.11.1925 Klub cyklistů a motocyklistů v Praze - 415 Kč, 8.1.1926 Anton Sia, dělník v Klimentově 10 Kč, 13.4.1926 Vilém Müller, dělník v Úšovicích - 25 Kč, 26.6.1926 Karl GUT, stavitel v Mariánských Lázních - 100 Kč, 5.7.1926 Spolek profesorů v Praze 200 Kč, 1.9.1926 - výtěžek z výletů žákovských 513 Kč, celkem 1 263 Kč.
      Výlety: Obecná škola konala výlet do Františkových Lázní a měšťanská škola do Domažlic a na Čerchov. Výletům mnoha cizích škol poskytnuty zde informace a noclehy a obstarána strava. Ze středních škol byla zde v březnu exkurse průmyslové školy z Jaroměře.
      Ukončení školního roku po oslavě Husově 26.června 1926, kdy za přítomnosti mnoha rodičů promluvil ředitel LANDA k žákům školu opouštějícím a pak byla vydána vysvědčení.
      Výsledky vyučování i návštěvnost školy byly opět velmi us-pokojivé: obecná škola v ročním průměru: mravy 1,09, pilnost 2,31, prospěch 2,06 a úprava 2,74, nezameškaných půldnů 91,57 %. Měšťanská škola: mravy 1,09, pilnost 2,60, prospěch 2,43 a úprava 2,11, nezameškaných půldnů bylo 90,64 %. Zdravotní stav žactva byl uspokojivý, epidemií nebylo.
      Počet žáků při ukončení školního roku byl 1.třída - 14 žáků, 2.třída - 22 žáků, 3.třída - 23 žáků, celkem 59 žáků. I. ročník - 44 žáků a II. ročník 19 žáků, celkem 63 žáků. Na obou školách celkem 122 žáků.
      Přípravy pro příští školní rok: Bylo zažádáno o otevření III. ročníku měšťanské školy a o další sílu učitelskou a o jednoduchou frekvenci pro měšťanskou školu. Již na jaře bylo zažádáno o zakoupení pozemků u školy od Kruhu přátel Čechů v Mariánských Lázních v Praze a od tělocvičné jednoty SOKOL. Jednání se však stále rozbíjí o příliš vysokou cenu. Na počátku školního roku bude zažádáno o povolení výuky psaní strojem a o další psací stroj. Předběžný zápis byl od 27.6. do 1.7.1926.
      Inspektor menšinových škol národních v Karlových Varech Josef BAYER byl přeložen v téže hodnosti do Duchcova a rozloučil se vřelým přípisem s veškerým učitelstvem. Nástupcem jeho jmenován dosavadní ředitel měšťanské školy v Kamenickém Šenově Ludvík TEYERLE, který nastoupil dne 2. srpna 1926.
      Ministrem školství a národní osvěty byl jmenován dne 9.prosince 1925 poslanec Národního shromáždění (strana agrární) řádný profesor lékařské fakulty Karlovy university v Praze, MUDr. Otakar SRDÍNKO, ve vládě Antonína Švehly, rekonstruované dle listopadových voleb do Národního shromáždění. 18. března 1926 pak byl jmenován novým ministrem MŠANO řádný profesor právnické fakulty Karlovy university v Praze JUDr. Jan KRČMÁŘ v úřednické vládě Jana Černého.
      Zapsal V.Landa, ředitel.

Školní rok 1926 -1927

      Organizace školy: Od 1.září 1926 otevřen byl III. ročník měšťanské školy a tím dokončena organizace školy měšťanské.
      Sbor učitelský: Z obecné školy odešel zatímní učitel Stanislav HORA, byv jmenován 1.9.1926 správcem školy v Lázních Kynžvartě. Na jeho místo přišel Čestmír MASOJÍDEK, zkoušený kandidát učitelství z Lučovic u Vyššího Brodu. Koncem roku zproštěna byla také výpomocná učitelka Anna KRAUMANNOVÁ. Z měšťanské školy odešla na své definitivní místo v Bavorově Anna SKLENÁŘOVÁ. Nově jmenováni na měšťanskou školu byli: Bohumil STROUHAL z menšinové školy v Třinci ve Slezsku, mající definitivu na obecné škole ve Varvažově, šk. okres Písek, a Růžena ČASTOVÁ z Unhoště z měšťanské školy veřejné, šk. okres Kladno. Po dobu dovolené (mateřství) Anny DUFKOVÉ-NO-VOTNÉ, definitivní učitelky, od 10.1. do 10.4.1927 ustanovena na obecnou školu Anna BAŠTOVÁ, zkoušená kandidátka učitelství z Příseky u Světlé nad Sázavou.
      Zápis proveden 29.6. až 1.7. a 27.-31. 8. 1926.

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 25 36 61
1. třída 3 10 13
2. třída 12 11 23
3. třída 10 15 25
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 32 35 67
I. ročník 11 15 26
II. ročník 13 14 27
III. ročník 8 6 14

      Celkem bylo přihlášeno 128 žáků. Proti minulému roku je přírůstek 15 žáků.
      Umístění tříd činilo opět značné obtíže. III.ročník měšťanské školy ve třídě v přízemí a tak celá budova obecné školy byla zabrána pro školu měšťanskou. 1.třída obecné školy dána znovu do vily PRAHA (do herny mateřské školy ÚMŠ), 2. a 3. třída obecné školy dány do německé školy JIH, když ředitel české školy prostřednictvím okresní správy politické dosáhl toho, že městská rada pronajala tytéž místnosti jako v minulém školním roce, a sice na dobu od 15.7.1926 do 1.2. 1927 za 4 000 Kč.Zatím všemožně se domáhal ředitel, aby bylo dokončeno aspoň střední křídlo budovy s ústředním topením, takže od 1.prosince 1926 byly všecky třídy měšťanské školy i opatrovna ÚMŠ byly nastěhovány do novostavby, a to tři ročníky měšťanské školy do I.patra, kde byla zřízena také ředitelna, sborovna a kabinet, do přízemí dána opatrovna, před níž po jeden měsíc byla 1.třída obecné školy. Tak od 1.prosince 1926 byly opět všecky třídy českých škol pohromadě a pod vlastní střechou. Místnosti v německé škole JIH byly vyklizeny o dva měsíce dříve a nájemné sníženo na 2 770 Kč.
      Stavba školy pokračovala dosti pomalu. Ačkoliv přes léto bylo vyzděno, omítnuto a střechou pokryto střední křídlo budovy, přece vnitřní práce zabraly tolik času, že k 1. září 1926 nebyla ani jedna místnost k vyučování připravena. Po mnohých urgencích dokončena instalace ústředního topení a postavena prozatímní kotelna s dvěma kotly, a k 1. prosinci upraveno celé I. patro a v přízemí 1 třída s kabinetem a předsíni pro opatrovnu, jakož i pokoj pro pěstounku.Do zimy pak po stanovení programu zbývající části stavby založeny byly základy a vyhnáno zdivo a přes výši suterénu. Na jaře pak pokračováno, takže o prázdninách byl i zbytek stavby pod střechou. Ředitel pak domáhal se toho, aby byla přes prázdniny dokončena aspoň jedna místnost pro žádaný IV.ročník. V budově obecné školy musela být v tělocvičně a v přilehlých místnostech vytrhána podlaha a zvýšena.
      Okolní školy: Po delším obtížném jednání podařilo se otevříti jednotřídní obecnou školu ve Třech Sekerách, která byla povolena od MŠANO od 1.září 1926. Zapsáno bylo 21 dětí, pak bylo tam umístěno několik českých sirotků, poslaných sociálním úřadem města Prahy. Zásluhu o to má pan sekční šéf MŠANO František MLČOCH a magistrátní rada pražský Dr. Petr ZENKL. Děti přivezl učitel Miroslav DUFEK. Přípravné práce pro otevření této školy vykonal ředitel LANDA. Z místních Čechů nejvíce nápomocni byli: K.Kozler, Erich Adler a M. Klárová, a správce četnické stanice vrchní strážmistr Kříž. - V kritickém stavu nachází se česká škola v Drmoulu, kde stále dětí ubývá.
      Hudební škola prospívá dobře, měla v tomto roce 54 žáků. Pro menšinové slavnosti obstarává cenné hudební i zpěvní programy, neboť se při ní utvořil ženský i mužský pěvecký sbor.
      Mateřská škola Ústřední Matice Školské prospívala také velmi dobře - bylo zapsáno 36 dětí. Po jazykové stránce koná škole velmi dobré služby.
      Místní školní výbor s předsedou poštovním místoředitelem Františkem ŠINKOU pracoval ve prospěch školy v nejlepší shodě se sbory učitelskými a ředitelstvím školy. Změny osobní byly: vystoupil zástupce rodičů evid.kapitán Rudolf BŘEČŤAN, pokladník školního výboru, a resignovala Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ jako zástupce učitelstva. Za ni zvolen učitel DUFEK. Ze zástupců rodičů zemřel Václav BURIÁNEK. Doplňovací volba zástupců rodičů konala se dne 27. února 1927 a zvoleni Ph. Mr. Josef KOLOUŠEK, ředitel továrny Mariatherma, Václav HOLOMEL, železniční zřízenec, a Antonín ONDŘÍČEK, státní cestář. Konány byly 4 schůze.
      OSLAVY: školní oslava 28.října konala se v ten den o 9 hod. pro každou školu zvlášť, na mateřské škole měla proslov pěstounka A.KRÁTKÁ, na obecné Miroslav LUDRA, na měšťanské Miroslav DUFEK. Veřejná oslava byla v sále hotelu CONTINENTAL s proslovem JUDr. Františka BERDYCHA z Prahy.-Oslava na- rozenin presidenta T.G. Masaryka konala se v hotelu CONTINENTAL dne 6.března 1927 s proslovem ředitele LANDY. Školní oslava byla ve třídách dne 7. března 1927 v posledních dvou hodinách vyučovacích s proslovy třídních učitelů. l Rovněž tak vzpomenuto 28.března J.A. Komenského. Týden České knihy 20. až 27.března 1927 ukončen tím, že všichni žáci III.ročníku koupili po jednom výtisku Erbenovi "Kytice". l 27. května 1927 konala se volba presidenta republiky, jejíž význam dětem objasněn. Laskavostí PhMr. Josefa Kolouška, který rádiem zachytil výsledek hlasování, oznámeno hned v poledne, že presidentem republiky opět zvolen T.G. Masaryk, což bylo přijato s velikou radostí. l 21. června 1927 vzpomenuto významu bitvy u Zborova. l 28.června slavena památka M.Jana Husa školní slavností. Veřejná oslava Husova byla dne 6. července poprvé v městském divadle. Proslov měl Ing. Arnold CHVOJKA a u zapálené hranice v předvečer oslavy odborný učitel Miroslav DUFEK.
      Vánoční nadílka, konaná 21. prosince 1926 v hotelu VIKTORIA péčí České okresní péče o mládež za přispění NJS v Praze, odboru NJS v Mariánských Lázních a Kruhu přátel Čechů Mariánských Lázní v Praze, byla opět velmi bohatá. Vedle pohoštění všech dětí kávou a vánočkami dostalo se potřebný, dětem šatů, bot, prádla, látek, školních potřeb a knih v ceně asi 10 000 Kč. Mezi místními Čechy vybráno přes 3 000 Kč s darem šéfpilota Julia ARIGI ve výši 1 000 Kč.
      Inspekce dne 7.-8.1.1927 vykonána byla na škole mateřské, obecné i měšťanské panem inspektorem menš. škol Ludvíkem TEYERLEM z Karlových Varů. Blahovolný posudek byl všemu učitelstvu povzbuzením k další úspěšné práci školní.
      Menšina česká věnuje se klidné práci na poli národním, kulturním, humánním, jíž zúčastní se vynikající měrou i učitelstvo důležitými funkcemi v českých spolcích.
      Valné hromady byly: 30.1.1927 SOKOL - učitel DUFEK členem výboru, 5.2.1927 "Klub československých turistů" - jednatel učitel STROUHAL, člen výboru učitelka L.VE-TENGLOVÁ, 13.2.1927 "Místní odbor NJS" - jednatel ředitel LANDA, zapisovatel učitel STROUHAL, 20.2.1927 - "Česká okresní péče o mládež" - jednatel učitel DUFEK, členové výboru ředitel LANDA, VETENGLOVÁ a P. WENZL, "Ochrana matek a dětí" - A.DUFKOVÁ-NOVOTNÁ a L.VETENGLOVÁ, "Veřejnou knihovnu" vede učitel DUFEK a Čestmír MASOJÍDEK. Vedle toho zasedá v místní školní radě německé ředitel LANDA. - Velkým ziskem pro českou menšinu je uplatnění biografické licence Místního odboru NJS, na níž se hraje v bio GLOBUS v hotelu KLINGER a z níž poplatek 20 000 Kč ročně, placený zástupcem Zdenkem VOGLEM, zužitkuje se pro účely menšinové a pro české školy. - Značné rozladění v menšině působí, že českými hlasy zvolený městský radní Josef MIZERA je zvláště v otázce záboru lázní a přídělu stavebních pozemků úplně ve vleku města a tím velice poškozuje české zájmy. - Zdejší odbor NJS dostal také zástupce do zemědělské rady - zvolen Ing. Rudolf PROCHÁZKA.
      Definitiva: Místo definitivního učitele na škole, vypsané konkursem, uděleno od MŠANO učiteli Bohumilu STROUHALOVI. Tak zůstává na obecné škole jen jedno místo zatímní.
      Zařízení školy: přibylo 253 čísel inventárních v ceně 22 980,70 Kč, z nichž nejvýznačnější jsou psací stroj ROYAL, doplnění nábytku v třídách, skříně a umyvadla, jakož i tři dvojité tabule. Dotace na pomůcky činily celkem 9 013,10 Kč a na potřeby školní 2 535 Kč.
      Dary věcné: 7.3.1927 celkem 40 knih od ředitelství Husovy školy Masarykova osvětového ústavu v Praze, 15.12.1926 po 10 knihách od J.R.Vilímek Praha, 21.12. B.Kočí, Praha, 23.12. Ústřední nakladatelství učitelstva čsl. v Praze. Dále 23.12. České srdce v Praze darovalo sbírku polodrahokamů asi za 500 Kč, 17.3.1927 MUDr. Ad.Hajný na Král. Vinohradech sbírku nerostů v 5 krabicích, 1.5.1927 Národní podnik v Praze tužky, pera, inkoust asi za 500 Kč.
      Dary peněžité: 23.12. Společenstvo řezníků a uzenářů v Plzni - 200 Kč, 5.4.1927 - 500 Kč, NJS v Mariánských Lázních 12.1.1927 - 200 Kč, MUDr. Josef Frotzl v Praze 9.3.1927 - 100 Kč, celkem 1000 Kč.
      Výlety zdejší školy konaly se 23.-25.června: 1.třída - vycházka k prameni EXCELSIOR, 2. a 3.třída výlet do Karlových Varů, I. a II.ročník výlet do Lázní Kynžvartu, III.ročník výlet na Karlštejn, do Prahy a na Zbraslav. - Výletům cizích škol, které přijely do Mariánských Lázní, poskytnuty informace, průvodci i noclehy.
      Ukončení školního roku stalo se 28. června domácí slavností Husovou a proslovy ředitele a třídních učitelů. Výsledky vyučování: .obecná škola v ročním průměru: mravy1,03, pilnost 2,23, prospěch 1,87, úprava písemných prací 2,61, nezameškaných půldnů 92,05 %. Měšťanská škola v ročním průměru: mravy 1,18, pilnost 2,56, prospěch 2,39, úprava písemných prací 2,56, nezameškaných půldnů 93,42 %.
      Knihovna žákovská: obecná škola - 43 čtenářů, 581 výpůjček, průměr na žáka 13,51 knih; měšťanská škola: 69 čtenářů, 763 výpůjček, průměr na žáka 11,06 knih. Časopisy pro žáky odebírané na obecné škole: "Radost" a "Zlatá brána", na měšťanské škole "Lípa","Klas" a "Vesmír", pro učitele "Časopis pro občanskou nauku a výchovu", "Pedagogické rozhledy", "Širým světem", "Mykologia", "Rozpravy Aventina", "Ruční práce", "Moderní dětské prádlo a šatstvo".
      Počet dětí na konci školního roku: obecná škola: 1 třída 12, 2.třída 21, 3.třída 23, celkem 56 dětí, měšťanská škola: I.ročník 255, II.ročník 24, III.ročník 15, celkem 64 žáků. Z učitelů neodešel nikdo.
      Přípravy na příští rok: žádáno o IV.ročník měšťanské školy a o další sílu učitelskou a o jednoduchou frekvenci na měšťanské škole. Inspektorát menšinových škol beze změny.
      Ministrem školství jmenován 12.října 1926 poslanec Národního Shromáždění (strana agrární) řádný profesor filosofické fakulty university Komenského v Bratislavě PhDr. Milan HODŽA, Slovák, v první česko-německé vládě Antonína Švehly.
      Zapsal Vojtěch Landa, ředitel.

Školní rok 1927 -1928

      Organizace školy: 1. září 1927 byl otevřen IV.ročník v měšťanské škole, povolený výnosem MŠANO z 22. dubna 1927, čj. 45445/27-I, čímž organizace zdejších škol národních je ukončena a bude dále se jen prohlubovati.
      Sbor učitelský: Na obecné škole nebylo na počátku školního roku změn. Až od 1.října nastoupil vojenskou službu výpomocný učitel Čestmír Masojídek a místo něho nastoupil Josef VALENTA zkoušený kandidát učielství z Hořehled, ustanovený výnosem MŠANO z 12.9.1927, čj. 108474/27-I. Na školu měšťanskou opětně přikázán definitivní učitel obecné školy Bohumír STROUHAL. Nově ustanovena byla zkoušená kandidátka učitelství Helena KAMZÍKOVÁ z Loun výnosem MŠANO z 30.8.1927 čj. 77744/27-I. Další změn během roku nebylo.
      Zápis proveden 29.6. až 1.7. a 27.-31.8.1927 a zapsáno 140 žáků, o 12 více než v minulém roce. Dětský materiál se stále lepší: v 1. a 2.třídě není téměř dětí neumějících česky.
      Struktura žactva v školním roce 1927/28

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 29 34 63
1. třída 6 10 16
2. třída 12 8 20
3. třída 11 16 27
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 35 42 77
I. ročník 10 16 26
II. ročník 8 11 19
III. ročník 10 9 19
IV. ročník 7 6 13

      Umístění tříd: zůstalo jako v minulém roce a pro IV.ročník nebylo místnosti. Na ustavičný nátlak ředitele byla dokončena zhruba kreslírna, v níž pak byl IV. ročník umístěn. Od 1.září se tam začalo učiti, ač dveře na balkón i do chodby byly jen zapaženy prkny a vchod byl zezadu technickým kabinetem. Po tři měsíce se kolem stavělo a rušilo hlavně oklepávání umělého kamene na vchodu budovy i na chodbách, takže nebylo někdy možno ani učiti. Teprve po Velikonocích 1928 byly dokončeny třídy v přízemí a umožněn k nim přístup hlavním vchodem. Přitom se přebrušovaly chodby v I. patře. Děti přes ně musely choditi - bylo tedy vyučování velmi svízelné.
      STAVBA ŠKOLY pomalu se chýlila ke konci. Na mís-to malé, vilkovité školy obecné (viz fotografie z podzimu 1925 na str. 18 - bezprostředně před zahájením přístavby), tyčí se nyní k obloze kolos zabírající svou frontou celý blok proti parku. Byla dokončena celá západní část budovy a upraveno okolí školy: vkusné betonové zábradlí postaveno a položeny chodníky, čímž okolí školy zbaveno bláta. Na západním průčelí budovy postavena socha "OSVĚTY" od akademického sochaře Františka Bžocha, zakoupená od MŠANO.
      OTEVŘENÍ BUDOVY MĚŠŤANSKÉ ŠKOLY: bylo nejvýznačnější slavností v tomto roce. Byl utvořen "Slavnostní výbor", jehož předsedou byl zvolen ředitel LANDA, prvním jednatelem učitel měšťanské školy Bohumír STROUHAL a druhým Jaroslav VALENTA. Byly ustaveny odbory:
1. administrativní - předseda ředitel LANDA, 2. finanční - vrchní poštmistrová Fr. Firmanová, 3. pořadatelský - Josef Strejc, 4. dopravní: inspektor státních drah Jan Janouš, 5. zásobovací: kapitán četnictva Arnošt Članěk, 6. zábavní: Rudolf Pavlík.
      Slavnostní výbor činil horlivé přípravy. Rozeslal "Předběžné oznámení" a vkusné "Pozvání" s celým programem slavnosti. 30. června 1928 vyšlo slavnostní číslo "Českého deníku" v Plzni se zvláštní přílohou, věnovanou slavnosti otevření školy s fotografií budovy školní na první straně, s básní Miloslava Matase a s články inspektora školních menšin Antonína Follprechta z Plzně, ředitele Landy, univerzitního profesora MUDr. Vladislava Mladějovského a odborného učitele Miroslava Dufka. I ostatní denní listy přinesly obrázek školy s textem.
      Týdeník "Lázeňský svět" přinesl v čísle z 1.července článek ředitele Landy o rozvoji českých škol v Mariánských Lázních na úvodním místě a na titulní straně obrázek školy - celou jižní frontu s částí parku.
      Slavnost nedočkavě očekávaná konala se za krásného počasí a za veliké účasti z celého českého Západu. Zvláštní vlak, vypravený k slavnosti ředitelstvím státních drah v Plzni, byl již ve středu před slavností vyprodán. Veliký vliv na zdar slavnosti mělo "Společenstvo řezníků a uzenářů v Plzni", které se účastnilo asi 150 členy v krojích, čímž byl průvod velmi zpestřen. Ráno o 1/2 10 hod. po uvítání šel průvod od nádraží ke škole, byla prohlídka školy a o 1/2 11 hod. slavnostní otevření. Přítomni byli:
      senátor Emanuel HRUBÝ,
      poslanec František LUKAVSKÝ,
      vládní rada František ŘEZNÍČEK za MŠANO,
      inspektoři Ludvík TEYERLE z Karlových Varů a inspektor Antonín FOLLPRECHT z Plzně,
      za místní úřady Dr. Adolf LEHRMANN, přednosta okresní správy politické s radou Dr. K.REIFEM,
      O.KLEMENT, přednosta okresního osudu,
      evid.kapitán Rudolf BŘEČŤAN,
      kapitán Arnošt ČLANĚK, okresní četnický velitel
      vrchní odborný rada Dr. Jaroslav KOTĚ, přednosta úřední správy lázeňské
      ředitel pošty K.FRITSCH,
      poštovní místoředitel František ŠINKA, přednosta Místního školního výboru,
      vrchní policejní komisař Heřman ŠLECHTA,
      inspektor Jan JANOUŠ, přednosta stanice,
      přednosta berního úřadu Pavel STARK,
      děkan Heřman DOBRÝ,
      okresní lékař Dr.Jaroslav MAŠEK,
      rada okresní politické správy Aleš ANDREJS z Falknova,
      správce státního stavebního okresu Ing. Jan FILÍPEK z Plané,
      primátor pražský Dr. Karel BAXA,
      K.BERKOVEC, náměstek starosty z Plzně a člen městské rady Ing. JANOUŠEK,
      člen městské rady Mariánských Lázní Josef MIZERA,
      delegáti 33.pěšího pluku Doss Alto kapitán FÄHNRICH a poručík V.MEDŘICKÝ,
      za místní spolky sekční šéf MUDr. Pavel HESS a Ing. Miloš MEČÍŘ.
      Cetně zastoupeny byly sokolské jednoty z Chebu, Falknova, Stříbra a Plzně, jakož i sbory učitelské z dalekého okolí.
      Po zahrání fanfár z "Libuše" zahájil slavnost ředitel LANDA, načež pronesl skvělou řeč senátor Emanuel HRUBÝ, pak poslanec LUKAVSKÝ, náměstek starosty Plzně BERKOVEC, zástupce Společenství řezníků a uzenářů v Plzni" Josef HRÁDEK a člen zastupitelstva Mariánských Lázní Boh. MATAS. Načež vládní rada ŘEZNÍČEK předal klíče nové školy řediteli školy LANDOVI, který za sebe i za sbory učitelské slíbil pracovati věrně pro národ i stát. K závěru slavnosti promluvil inspektor Ludvík TEYERLE z Karlových Varů a inspektor Antonín FOLLPRECHT z Plzně. Zahráním státních hymen slavnost skončena. Při uvítání "Společenství řezníků a uzenářů v Plzni" před školní budovou odevzdal starosta společenstva Otakar HUDLICKÝ pro školní fond dar 2 000 Kč.
      Odpoledne ve 2 hod. vyšel průvod. čítající asi 2 500 osob za zvuků hudby od školy k Elektrickým hodinám (pozn. před dnešní Bohemií), kolem Nových lázní, po třídě Ferdinandova pramene k MIRAMONTE, kdež v zahradě byla veselice s hudbou a s různými atrakcemi. Průvod působil mohutným dojmem a ukázal sílu českého živlu v Mariánských Lázních i silnou jeho podporu z Plzně. Morální i finanční výsledek slavnosti byl skvělý. Všechny noviny přinesly články a pro školní fond s darem řezníků z Plzně uloženo 10 269,75 Kč.
      OKOLNÍ ŠKOLY: prospívaly velmi dobře, škola v Drmoulu překonala krizi, škola ve Velké Hleďsebi měla značný přírůstek žactva. Nová škola ve Třech Sekerách má dostatek žactva a je plně zabezpečena.
      Hudební škola: octla se ve velice kritickém postavení, neboť pasiva na počátku května dosáhla výše 7 000 Kč a nebylo zdroje, z něhož by se kryla. Kuratorium sáhlo k zoufalému kroku: dalo výpověď učitelským silám a oznámilo situaci na MŠANO. Zasažením pana sekčního šéfa Františka MLČOCHA poukázala Ústřední Matice Školská kuratoriu hudební školy 15 000 Kč, aby mohly být zaplaceny dluhy a gáže za prázdniny. Tím se krize překonala.
      Mateřská škola Ústřední Matice Školské byla výnosem MŠANO z 3.1.1928 č.159176/27-I. převzata od 1.února 1927 státem. Škola mateřská byla připojena ke škole obecné a podřízena řediteli LANDOVI. Také pěstounka Alžběta Krátká a opatrovnice Anna Hesterová byly převzaty. Umístění mateřské školy se nezměnilo.
      Místní školní výbor zůstal beze změny a pracoval pro školu velmi účinně. Zúčastnil se i prací při otevření měšťanské školy. Dne 18.11.1927 zemřel člen školního výboru Fr. Wittmayer, cukrář v Mariánských Lázních. Pohřbu se účastnili všichni učitelé a proslov nad hrobem měl ředitel LANDA.
      OSLAVY: Oslava 28. října byla uspořádána zvlášť pro školu mateřskou, obecnou a měšťanskou. Program vyplněn byl zpěvy, recitacemi a tělocvičnými čísly. Bylo přítomno mnoho rodičů. Proslovy měly ředitel Vojtěch LANDA, Miroslav LUDRA a Anna KRÁTKÁ. Veřejná oslava byla v hotelu CONTINENTAL. l Oslava 78. narozenin presidenta T.G.Masaryka konala se jako domácí akademie, odděleně pro jednotlivé školy. Proslovy měly učitel Miroslav DUFEK, Miroslav LUDRA a Alžběta KRÁTKÁ. Rovněž se konala v hoteluCONTINENTAL. l Husova oslava byla ve třídách s proslovy třídních učitelů. Veřejná oslava byla v městském divadle, kde dramatické sdružení MASK zahrálo Šambergerova "Josefa Kajetána Tyla". Proslov před představením měl universitní docent Dr.UHER z Brna.
Sochařské dílo "Osvěta" Františka Bžocha bývalo na fasádě české školy. Dílo zmizelo, ale není známo kdy.      Vánoční nadílka: spojená s akademií pod vánočním stromkem konala se v hotelu VIKTORIA 16. prosince 1927. Přítomni byli 4 zástupci "Kruhu přátel Čechů Mariánských Lázní" z Prahy a funkcionáři místních spolků a korporací. Nejlepším žákům rozdány byly na památku pěkně vázané knihy s věnováním. Za velké zásluhy a podporování místní školní mládeže a menšinu odevzdány byly diplomy čestného členství sekčnímu šéfu MUDr. Pavlu HESSOVI z Mariánských Lázní. Děti byly pak pohoštěny kávou, každé dostalo vánočku a ve škole pak podle potřeby šatstvo, obuv, prádlo a školní potřeby, celkem v hodnotě 10 000 Kč.
      Volby do obce: konaly se 25.3.1928 přes velkou námahu výboru NJS i Ústředí NJS, které vyslalo pana redaktora Hanzlíčka, nepodařilo se docíliti toho, aby se utvořila jednotná kandidátka. Šli tedy Češi do voleb rozděleni: kandidátka číslo 1 byly spojené české strany (B.MATAS, Ing. MEČÍŘ, ředitel LANDA) - dostala 237 hlasů a dva mandáty, kandidátka číslo 7 byly čeští živnostníci (Josef MIZERA a František KOHOUTEK) - dostali 145 hlasů a jeden mandát. Proti posledním volbám získali Češi víc 89 hlasů. Do obecního zastupitelstva byly obě strany sdruženy.
      K volbám do městské rady však sdružení nebylo, ježto živnostníci tam chtěli mít pana .MIZERU, který se také do městské rady dostal, když se ovšem spojil s německými stranami. Spojené české strany vyšly naprázdno. Tím jsou Čechové zase na čtyři roky zatlačeni do pozadí. Starostou se stal opět Dr.Hans TURBA.
      Definity: definitivní učitelkou pro III.odbor byla ustanovena Olga MOCLÍKOVÁ z Knínic na Moravě výnosem MŠANO z 23.2.1928 č.24068/28-I, a sice od 1.9.1928, a definitivní učitelkou ženských ručních prací Ludmila VETENGLOVÁ, která zde působí od roku 1924 - výnosem MŠANO z 9.2.1928 č.14499/28-I.
      Inspekce byla vykonána inspektorem Ludvíkem TEYERLEM z Karlových Varů 14.5.1928 ve všech třídách zdejších škol. Škola byla nalezena v pořádku a výsledky vyučování uspokojivými.
      ČESKÁ MENŠINA: Menšinový život, rozvířený opět obecními volbami, se uklidňuje. Slavnost otevření školy sdružila opět všechny vrstvy českého obyvatelstva k intenzivní práci. Český živel se stále upevňuje. Získán byl "Českou okresní péčí o mládež" pozemek o rozloze 2 1/2 ha na stavbu zotavovny pro mládež, čímž bude značně posílena škola.
      Bio GLOBUS nese nyní místnímu odboru NJS 25 000 Kč, z čehož podporuje školy i jiné kulturní podniky. Oficiální oslavy konají se za plné účasti úřadů a budí respekt i u německé veřejnosti. Dokončením stavby školy otevírají se nové možnosti české kulturní činnosti. Práce menšinové zúčastní se hojnou měrou i učitelstvo a zastává důležité funkce ve spolcích.
      Valné hromady měly SOKOL - 22.1.1928, starosta Ing.Rudolf Procházka, jednatel R.Pavlík, ve výboru je i učitel Dufek a L. Vetenglová; Národní Jednota Severočeská - 26.2.1928, předseda MUDr. Pavel Hess, jednatel učitel Dufek, pokladní Fr. Firmanová, ředitel Vojtěch LANDA, A.Dufková-Novotná, L.Vetenglová; Klub čs.turistů - předseda Ing. Mečíř, jednatel B. Strouhal, z učitelek R. Častová a L.Vetenglová; Veřejná česká knihovna: knihovník učitel Dufek, učitelka Častová, vrchní poštmistrová Fr. Firmanová Fr.Kohoutek.
IV. ročník před vchodem do školy: spolu s ředitelem Landou (uprostřed), P. Athanáškwm Wenzlem a Miroslavem Dufkem (vlevo), učitelem Strouhalem, učitelkami Častovou a Vetenglovou (napravo).      Zařízení školy: přibylo 372 čísel inventárních v ceně 108 107,20 Kč, nejvýznačnější zařízení bylo: nový nábytek a tabule do třech tříd měšťanských, zařízení kreslírny s tabulí a dílny chlapecké i dívčí, tělocvičné nářadí do tělocvičny, jednotné černé zařízení do kabinetů a zařízení noclehárny pro kursy.
      Dary: 15.7. z noclehárny žákovské 449Kč, 1.9. M.Ledvinková, Vlkovice 20 Kč, J.Lepičová z Teplé 30 Kč, J.Lipner z restaurace Corso 300 Kč, Fr.Schneider M.L. 50 Kč, Místní odbor NJS 2 000 Kč, J.Trejzek 25 Kč, Fr.Šinka, poštovní místoředitel 10,70 Kč, J.Roth z Drmoulu 10 Kč, V.LANDA z odměny od NJS 250 Kč, J.Lipner 200 Kč, pí Siebrová z Prahy 40 Kč.
      Výlety podnikla 2. a 3.třída obecné školy 20.6. do Plzně, I. a II. ročník 18.6. do Františkových Lázní, III. a IV.ročník v průvodu učitele Dufka 15.-20.6. na výstavu soudobé kultury do Brna. Kurs o vyučování na školách pomocných byl pořádán v budově zdejší školy 2.-8.7. 1928 péčí MŠANO.
Ukončení školního roku bylo 28.6. 1926 jako velmi kvapné, protože bylo nutno všechny místnosti vyčistiti a upraviti k slavnosti otevření školy.
      Výsledky vyučování i návštěva školy byly velmi uspokojivé: roční průměr na škole obecné: mravy 1,01, pilnost 1,82, prospěch 2,13, úprava písemných prací 2,42, nezameškaných půldnů 94,82 0%; na škole měšťanské: mravy 1,11, pilnost 2,22, prospěch 2,17, úprava písemných prací 2,22, nezameškaných půldnů 91,55 %.
      Knihovna žákovská: čtenářů 44, výpůjček 719, průměr 16,34 knihy na žáka; měšťanská škola: čtenářů 56, výpůjček 646, průměr 11,54 knihy na žáka. Časopisy pro žáky i pro knihovnu učitelskou zůstaly tytéž jako v minulém školním roce.
      Počet žáků na konci školního roku (srovnej s počátkem školního roku!)
 
Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 29 28 57
1. třída 6 8 14
2. třída 11 6 17
3. třída 12 14 26
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 28 32 60
I. ročník 8 14 22
II. ročník 7 8 15
III. ročník 6 6 12
IV. ročník 7 4 11

      Z učitelského sboru odešly Helena Kamzíková, Josef Valenta. Absolventi IV.ročníku byly děti, jež od počátku navštěvovaly českou školu a zakusily všechny obtíže, jimž byla škola vydána - viz fotografie!
      Inspektorát škol menšinových v Karlových varech i ministr -beze změn.
      Zapsal ředitel Vojtěch LANDA.

Školní rok 1928 -1929

      Organizace školy se nezměnila: 1 oddělení mateřské školy, 3 třídy obecné, 4 ročníky měšťanské školy.
      Sbor učitelský: koncem školního roku zproštěn funkce Josef Valenta, který se stal správcem školy v Brti u Bečova, za něho jmenován výnosem MŠANO z 22.8.1928 Josef NOVOTNÝ z Dobrkova u Chrasti. Z měšťanské školy odešla Helena Kamzíková, která byla jmenována na měšťanskou školu do Lubence. Počátkem školního roku nastoupila na definitivní místo III.odboru na měšťanskou školu Olga MOCLÍKOVÁ z Jevíčka na Moravě.
      Zápis byl proveden 28.6.- 2.7.1928 a 29.-31.8.1928:


Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
OBECNÁ ŠKOLA 32 37 69
1. třída 6 9 15
2. třída 13 14 27
3. třída 13 14 27
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 26 40 66
I. ročník 11 15 26
II. ročník 7 11 18
III. ročník 3 7 10
IV. ročník 5 7 12

      Celkem je dětí 135, tedy o 5 méně než v minulém roce což je zaviněno nižším počtem dětí z válečných let. Samozřejmě působí stále hospodářský nátlak ze strany německé. Vždyť i jeptišky-učitelky německé dívčí měšťanské školy obcházely okolní vesnice dům od domu a agitovaly, aby jim nebyly zavřeny třídy.
Rodinná škola: v prvím kursu zbylo devět žákyň. S mimi na fotu: učitel M. Dufek (vlevo), ředitel Landa (vpravo), učitelky Výšková (šití) a Kretschmerová (vaření).      Umístění škol: mateřská škola je nyní v přízemí obecné školy a má třídu a kabinet v přilehlé části měšťanské školy, obecná třída je v I. patře a má jednu třídu v budově měšťanské školy, přímo sousedící s obecnou školou. Měšťanská škola je ve své budově a umístění škol je ideální.
Okolní školy: po přechodném oslabení mají opět příznivější postavení. Nově otevřená byla mateřská školka ve Velké Hleďsebi a v Kynžvartě.
      Česká živnostenská škola pokračovací: byla povolena výnosem MŠANO z 1.10.1928 čj. 1223255/III-28 a od 3. října 1928 zahájeno vyučování hned ve dvou třídách. Zapsáno bylo 22 učňů českých. Koncem srpna 1928 byl ustaven přípravný školní výbor pro tuto školu, do něhož vstoupili zástupci živnostníků a českých spolků. Předsedou byl zvolen František VAŠÁK, mistr obuvnický, jednatelem ředitel Vojtěch LANDA, pokladníkem Bohumír STROUHAL. Správcem této školy byl jmenován ředitel Vojtěch LANDA, který také provedl zápisovou agitaci a vyhledal učně. Na škole učili vedle ředitele Miroslav DUFEK a Bohumír STROUHAL.
      Škola prodělávala značné obtíže: němečtí mistři se zdráhali posílati do školy své české učně a docela i jeden český živnostník musel být pokutou donucen, aby do školy poslal svého syna-učně. Inspektor živnostenských škol pokračovacích vrchní školní rada Čeněk NEVEČEŘAL z Plzně poskytoval škole veškerou ochranu a pomoc. Když obec odepřela škole subvenci, zakročil pan poslanec LUKAVSKÝ u MŠANO, které pak zapůsobilo na obec, aby subvenci dala.
      Hudební škola: překonala finanční krizi tím že ÚMŠ ji poskytla vydatnou podporu. Z učitelského sboru nastoupil jen profesor Vladimír HÁJEK pro vyučování houslím. Ředitel Jan ZYCH nebyl již kuratoriem znovu ustanoven. Novým ředitelem se stal Josef SOLNAŘ, zástupce ředitele hudební školy v Opavě. Škola zdárně prospívala a na konci roku měla 73 žáků. K oddělené klavírnímu a houslovému přibylo oddělené sólového zpěvu. Z pěveckých sborů vytrval jen dámský. Pánský se rozpadl. Škola je nyní zajištěna.
      Rodinná škola: odborná škola Ústřední matice školské povolena výnosem MŠANO z 17.1.1929 č.7988/29-III. a od 1.února 1929 byla otevřena pětiměsíční škola pro vedení domácností. Přihlásilo se 12 žákyň, z nichž do konce roku 3 vystoupily. Zásluhu o zřízení školy má hlavně sekční šéf František MLČOCH, který již při stavbě školy pamatoval na místnosti pro rodinnou školu. Dále MUDr. Vladimír MLADĚJOVSKÝ, dále ředitel František BĚLOHRÁDEK a ředitel Josef UZEL z Ústřední Matice Školské. Ředitelem školy byl jmenován Vojtěch LANDA, který novinářskou propagandou získal žákyně a zorganizoval školu. MŠANO propůjčilo škole celý suterén, v němž byly provedeny účelné adaptace. Odbornou učitelkou vaření přikázána byla Marie VÝŠKOVÁ z Písku, učitelkou šití Marie KRETSCHMEROVÁ z Kralup n.Vlt. Externím učitelem byl učitel DUFEK, který tu vyučoval češtinu a němčinu. Při škole je zřízen pensionát pro 20 chovanek.
      Místní školní výbor pro školy menšinové: byl zreorganizován, protože přibylo učitelstva - má nyní 4 zástupce učitelstva a 8 zástupců rodičů. Ježto rokem 1928 vypršelo také funkční období, byly vykonány doplňovací volby: v poradě sboru učitelských 15.12.1928 zvoleni ředitel Vojtěch LANDA, učitelka DUFKOVÁ-NOVOTNÁ, učitel STROUHAL a od 3.12.1926 funguje učitel DUFEK. Na schůzi rodičů byli zvoleni: inspektor státních drah Jan Janouš, četnický kapitán Arnošt Članěk, úředník důchodové kontroly Prokop Milec, železniční zřízenec Václav Karlík, zámečník Antonín Tesař. Od 27.2.1927 fungují ředitel Mariathermy PhMr . Josef Koloušek, železniční zřízenec Václav Holomel, státní cestář Antonín Ondříček. V ustavující schůzi zvoleni: předsedou Jan JANOUŠ, místopředsedou ředitel Vojtěch LANDA, jednatelem učitel DUFEK, pokladníkem LANDA, školním dozorcem Arnošt Članěk. Školní výbor pracoval vždy ve shodě se školou, zvláště pak odstupujícímu předsedovi Šinkovi bylo vřele poděkováno za všecku práci a podporu školy.
      Vánoční nadílka konala se 16.12.1928 v slavnostní síni měšťanské školy za veliké účasti rodičů, školního výboru, zástupců místních spolků a "Kruhu přátel Čechů Mariánských Lázní" z Prahy. Pořádána akademie s čísly zpěvními, recitačními a tělocvičnými s proslovem poštovního místoředitele Maxe SÁGNERA z Prahy a ředitele Vojtěcha LANDY. Po rozdělení darů v hod-notě 13 900 Kč byly děti pohoštěny kávou a každé dostalo vánočku. Na nadílku přispěli: N J S, Česká okresní péče o mládež, Kruh přátel Čechů z Prahy, sbírka mezi místními Čechy a výtěžek mikulášské zábavy.
      Zařízení školy bylo doplňováno nábytkem, dodána osvětlovací tělesa a péčí pana sekčního šéfa Mlčocha zakoupeny do slavnostní síně varhany od fy Josef Petřík v Brně nákladem 120 000 Kč. Do slavnostní síně dodána také divadelní křesla - 306 kusů za 38 000 Kč od firmy K.Hladiš v Krásně u Valašského Meziříčí.

Nové varhany hud. školy v Mar. Lázních, podle návrhu prof. Hromádky. Varhany přežily v české škole i druhou světovou válku a po roce 1948 byly přemístěny do velkého potranního sálu na Monty (pak Leningrad), kde sloužily ještě mnoho let. Hrával tu často varhanní virtuos Ota Čermák. Proč byly kol. roku 1984 zlikvidovány, není známo.
      Do předsálí a salónku dodal čalouněný nábytek dubový Jaroslav Krakeš z Loun. Tím získala škola velmi na vzhledu a účelnosti. Zavedeno bylo automatické zvonění, které se velmi osvědčilo. Bylo dokoupeno 30 úplných lůžek pro kursy a potřebné nádobí do kuchyně. Doplňování sbírek pomůckami, jakož i výzdoba chodeb rámovanými obrazy postupovaly pravidelně.
      Dotace na rok 1928 na pomůcky byla 3 500 Kč, na potřeby 3 050 Kč a zařizovací dotace pro IV.ročník byla 4 000 Kč. Celkem přibylo 546 čísel inventárních v ceně 274 174 Kč.
      Dary škole: pan poštovní místoředitel ŠINKA daroval 80 keříků růží a jiné květiny do zahrádky pod okny školy, místní odbor NJS obvyklou roční dotaci 2 000 Kč, Ing. Rudolf Procházka 100 Kč, rodina Rixy-ových 500 Kč na uctění památky + dr. Ferdinanda Nebeského, pilot Arigi z výtěžku kinematografického představení 120 Kč, J.Steinberger z Lestkova 30 Kč, výtěžek loutkového divadla 93,90 Kč, z výletů 190 Kč, za pohlednice školy 200 Kč, celkem 4 683,80 Kč. Stav školného fondu, do něhož se dary převádějí byl k 31.12.1928: příjmy 65 262,60 Kč, vydání 5 707,50 Kč. Na jízdy přespolním žákům bylo vydáno 3 000 Kč; ostatní na školní potřeby.
      Volby do okresu a zemí podle zákona o reformě státní správy, jímž padlo staré zřízení župní, byly 2. prosince 1928. Česká volební kandidátka č. 4 měla v Mariánských Lázních 248 hlasů, v soudním okrese Mariánské Lázně 355 hlasů, v soudním okrese Kynžvart 215 hlasů, celkem v novém správním okrese 560 hlasů. Později byl do okresního zastupitelstva Mariánské Lázně zástupcem Čechů státem jmenován inspektor státních drah Jan JANOUŠ, přednosta stanice.
      Z voleb do země vysvítá. že je o 76 českých hlasů více než v roce 1925 a že do okresu volili někteří čeští lidé se zájmovými skupinami německými.
První třída české školy se svým třídním na školním výletě u Červené Karkulky.
Do země se volilo takto:
 
Č. str. Název strany Město M.L. Okres M.L. Okres Kynžvart Pol. okres
1. Čsl. strana národně sociální 137 112 179 428
3. Republikánská strana zemědělského lidu 16 15 33 64
5. Čsl. strana lidová 17 14 17 48
7. Čsl.živnostensko-obchodní strana středostavovská 40 8 16 64
8. Čsl. strana nár.demokratická 85 12 51 148
11. Čsl.strana soc. demokratická 37 17 34 88
  Celkem hlasů: 332 178 330 840

      OSLAVY: 28.října - oslava desátého výročí prohlášení samostatnosti československé pro školní děti poprvé v novém sále školním - akademie s proslovem ředitele Vojtěcha LANDY v 2 hod. odp. Veřejná oslava v 10 hod.dop. v sále hotelu CONTINENTAL, proslov učitel DUFEK, koncert pěveckého sdružení Hlahol z Plzně, pak vystoupení ředitele SOLNAŘE z hudební školy (klavír) a profesora HÁJKA (housle). l 1.12. 1928 oslava sjednocení království SHS (Srbů-Chorvatů-Slovinců) s proslovy ve třídách, zaslán telegram na velvyslanectví v Praze. l 7.3.1929 oslava 79. narozenin T.G. Masaryka - přednáška se světlenými obrazy v kreslírně dopoledne pro děti s proslovem učitele DUFKA, večer pro dospělé s proslovem ředitele LANDY. l 4.3.1929 sehrál soubor Maska z Plzně v městském divadle drama Rudolfa Medka "Plukovník Švec" s velkým úspěchem, proslov ředitele LANDY. l 4.5.1929 - 10. výročí úmrtí M.R.Štefanika, společná přednáška pro děti, proslov učitele DUFKA. l 16.5.1929 - oslava sjednocení Rumunů a společná přednáška učitele DUFKA.
      12.5. Svátek matek - dopoledne květinová sbírka, odpoledne akademie ve slavnostní síni. Zpíval ředitel SOLNAŘ, úspěch velmi pěkný, hojná návštěva. 19.6.1929 oslava 40 let trvání "Společenstva řezníků a uzenářů v Plzni" - příznivců školy. Vyslána deputace školy: ředitel Vojtěch LANDA, R.Častová, L.Vetenglová, B.Strouhal, dvě žákyně předaly album s fotografiemi školy a děkovnou adresou, krásně vyzdobené. 29.6.1929 výstava výkresů, sešitů a ručních prací ženských i výchovných, hojně navštívená. 5.7.1929 veřejná oslava památky Mistra J.Husi, v 8 hod. večer lampiónový průvod od školy za nádraží, kde u planoucí hranice pronesl oslavnou řeč ředitel Vojtěch LANDA a učitel František RAJTR z Duchcova. Účastníci učitelských kursů zazpívali příležitostné písně a státní hymny. Účast byla velmi imposantní, i průvod. Slavnost vzbudila pozornost lázeňských hostí.
      MENŠINOVÝ ŽIVOT nebyl rušen žádnými znatelnými rozpory politickými ani hospodářskými, naopak počínají se jevit výsledky mnohaleté nenápadné práce. Byla zahájena stavba Okresního domu sociální péče nákladem asi 1 miliónu Kč. V něm bude umístěno 25 - 30 dětí, jež vyšle a bude vydržovati hlavní město PRAHA. Také obvyklý dům pro státní zaměstnance vedle školy se začal stavět. Bude v něm asi 18 bytů. Obě tyto stavby budou míti pro školu značný význam.
      Valné hromady spolků: 27.1.1929 NJS - předseda MUDr. P.HESS, jednatel ředitel Vojtěch LANDA, druhý jednatel Boh. STROUHAL, pokladní Fr. FIRMANOVÁ. 10.2.1929 SOKOL - starosta Ing. Rudolf PROCHÁZKA, jednatel Rudolf PAVLÍK, matrikářka R.ČASTOVÁ, náčelnice O.MOCLIKOVÁ. 19.4. 1929 Klub čs.turistů - předseda Jan JANOUŠ, jednatel Boh. STROUHAL, pokladní Vladimír HÁJEK.
      Dovolené a změnu v učitelstvu: katecheta Athanáš WENZL měl zdravotní dovolenou 15.10.-7.12.1928 a 1.4.-28.6.1929, podruhé ho zastupoval Ing. Leitner z Teplé. Ludmila VETENGLOVÁ měla zdravotní do-volenou 1.1. - 15.4.1929, zastupovala ji literární učitelka Marie HANZALOVÁ, jmenovaná pak pěstounkou v Sadově u Karlových Varů. Bohumil STROUHAL měl dovolenou od 6.5. do 28.6. k návštěvě kursů kreslení pro školy pokračovací v Plzni. Zastupoval jej zkoušený kandidát profesury pro střední školy Oldřich ZHÁNĚL z Dolan u Olomouce. Je to počátek praxe umísťování nezaměstnaných profesorů na měšťanských školách.
      Od 20. 10. 1928 byla ustanovena na škole německá učitelka Markéta GINTNEROVÁ z Teplé, dcera řídícího učitele německé školy, jehož otec byl ještě Čech. Řídící učitel GINTNER i dcera se domluví česky.
      Inspekce inspektorem menšinových škol z Chebu Františkem VĚŠÍNEM byla na škole vykonána 22.3.1929 ve všech třídách, vedení školy i vyučování shledáno v pořádku a členové školního výboru byli vzati panem inspektorem do slibu.
Učitelský sbor s žáky III. a IV. ročníku měšťanské školy - školní rok 1928/29      Kulturní podniky: vedle oslav pořádala hudební škola žákovský koncert 14.dubna 1929 a závěrečný koncert 29.června, při němž ředitel Josef SOLNAŘ poprvé zahrál na nové varhany. 22.6. sehrálo dramatické sdružení MASKA z Plzně veselohru "Malá Scampolo". Pravým svátkem pro zdejší hraničáře byl zájezd plzeňského městského divadla, které sehrálo 12. července 1929 "Hubičku" a 13. července "Rusalku". Obě opery, zvláště pak "Rusalka" byly překvapujícím objevem pro místní německé i zahraniční obecenstvo. Ministerstvo školství dalo na podnik značnou subvenci k rukám Národní Jednoty Severočeské.
      Ukončení školního roku bylo oslavou Husovou 28.6. 1929 a domácí výstavkou žákovských prací. Vše se pak připravovalo na učitelské kursy.
      Stav žactva: 1.třída 17, 2.třída 32, 3.třída 29 žáků, celkem 78 dětí. Měšťanská škola: I.ročník 24, II.ročník 19, III.ročník 11 a IV.ročník 7 žáků, celkem 61.
      Kursy prázdninové: byly tu opětně pořádány od MŠANO: kurs pedopatologie byl veden učitelkou Annou POPPOVOU-MACHAČOVOU, mající 65 účastníků - učitelů a učitelek. Přednášeli docent Herfort, inspektor Josef Zeman, prof. Stejskal, ředitel Bartoš a jiní odborníci. Dále tu byl kurs pro kreslení pro učitelky rodinných škol s 25 účastnicemi, v němž přednášela prof. Felbrová z Prahy. MŠANO dokoupilo pro kursy 30 úplných lůžek pro účastníky a lůžka pro přednášející, dále nádobí a nářadí kuchyňské, neboť pro všechny účastníky se ve školní kuchyni vařilo, asi 100 osob denně. Kursy trvaly od 1. do 20.7.1929. Kursisté se zúčastňovali i menšinových podniků a velmi se jim zde líbilo.
Výletů v tomto roce nebylo, jen třídy si udělaly vycházky do okolí (1. třída na fotografii u Červené karkulky.).
      Výsledky vyučovací a docházka: obecná škola: mravy 1,0, pilnost 1,77, prospěch 2,09, úpravy 2,54, nezameškaných půldnů 91,76 %, měšťanská škola: mravy 1,48, pilnost 2,15, prospěch 2,45, úprava 2,06, nezameškané půldny 91,31 %. Knihovna: obecná škola - 1121 výpůjček, 49 čtenářů, průměr 23 knihy na čtenáře, měšťanská škola - 592 výpůjček, 57 čtenářů a 10 knih na čtenáře. Časopisy pro žáky byly: Radost, Zlatá brána, Lípa, Klas, Letec, Úsvit, Vesmír. Pro učitele: Pedagogické rozhledy, Rozpravy, Aventina, Širým světem, Výtvarné snahy, Mykologia, Moderní prádlo a šatstvo, Vzory a střihy - bylo jich hojně používáno.
      Zavření školy v zimě - mrazy
      V únoru 1929 napadly spousty sněhu, takže ani vlaky nemohly jezditi a nastala nouze o uhlí. V druhé polovici února udeřily mrazy, jakých nebylo přes 150 let. Zmrzly spousty vran, zajíců a koroptví a vysoká zvěř ve zdejších oborách hy nula u naložených jeslí - nedostatkem vody. I mnoho lidí pomrzlo. V Mariánských Lázních byl největší mráz 22.února: -32°C, U Českých Budějovic však dosáhl mráz až -45°C, což byl nejhlubší mráz v Evropě změřený. Výnosem MŠANO od 18. do 28.2. byly prázdniny a předtím od 12. do 17.2.1929 pro chřipkovou epidemii vyhlášené okresním úřadem.
      Z novinových zpráv:
      Největší mrazy století byly v únoru 1929. Už 28. ledna 1929 napadlo v Praze 120 cm sněhu. Kalamitu odklízelo na 2 000 mužů a ulicemi nepřetržitě projíždělo 22 sněhových pluhů. Autobusové spojení s venkovem bylo zastaveno. Dne 31. ledna 1929 bylo zaplaceno v Praze za jediný den 2 milióny Kč za odklízení sněhu. 238 koní odváželo po celý den sníh. Lidé mrzli na cestě, když si chtěli odpočinout, vlaky nemohly dovážet uhlí do města pro závěje na kolejích, lidé vycházeli jen s klapkami na uších. Na Českobudějovicku mráz přetrhal 32 000 metrů telefonních drátů. Na venkově poráželi rolníci dobytek, který omrzl i v chlévě. Ryby hynuly v zamrzlých rybnících, v promrzlých lesích ležela ve sněhu mrtvá zvěř. Mráz zničil nadobro mnoho stromů. Hrobníci nemohli kopat hroby, země byla jako kámen. Hasiči nemohli hasit, neboť voda jim mrzla v hadicích. Lokomotivám mrzly zásobárny vody. Praha měla nedostatek mléka, protože se dovoz do Prahy zastavil.
Inspektorát: od 1.ledna 1929 byla podřízena škola nově zřízenému inspektorátu škol menšinových v Chebu, který řídí inspektor František VĚŠÍN, do té doby inspektor v Podbořanech. Dřívějšímu inspektoru Ludvíku Teyerlemu v Karlových Varech byl zaslán dopis na rozloučenou a přípis od sboru učitelského a ředitele školy, na který srdečným dopisem odpověděl.
Ministrem školství jmenován Dr. Antonín ŠTEFÁNEK z republikánské strany, ministerský rada v Bratislavě, Slovák, v první vládě Františka Udržala - od 20.února 1929.
Zapsal V.Landa, ředitel.

O české menšině:
      První vlna českých nebo smíšených rodin z počátku lázní (Skalník, Hájek, Slivenští z Prahy, Kubátovi) se po 50 letech poněmčila.
      Druhá vlna českých nebo smíšených rodin se objeví v Mariánských Lázních kol roku 1900. Po roce 1918 přichází do města třetí a nejvýraznější vlna české menšiny.
      Ze druhé vlny je vedle prof. Vladimíra MLADĚJOVSKÉHO známá postava pozdějšího radního, drogisty Josefa MIZERY.
Josef MIZERA (nar. 15.11.175, Letařovice, okr. Český Dub) se oženil s Františkou roz. Haubnerovou z čp. 381 (Rigi; nar. 25.10.1882, + 13.4.1932). Svatba byla 30.4.1907, rodina bydlela v čp. 400 (Automobilhof), přišly tři děti:
      1. Jitka (nar. 23.3.1908, čp. 400)
      2. Franziska (nar. 8.6.1911)
      3. Josef Georg (nar. 25.1.1913, ženat 20.12.1940)
      Od roku 1920 vlastnil MIZERA Jezdeckou školu, pozdější Garage International (N.267).
      Areál Automobilhof přešel do rukou Josefa REJZKA (nar. 2.6.1862 Hoškovice, + 16.3.1933), ženil se 10.2.1887 v Plané s Annou, roz. Krone (nar. 5.5.1857 Planá čp. 144) Josef REJZEK měl 5 dětí:
      1. Anna (nar. 1.5.1887 Planá), provdaná 7.10.1926 za Willi Stowassera
      2. Josef REJZEK (nar. 8.12.1890, ML čp. 177) ženat 29. 9. 1923 s Annou Brejnikovou, roz. Klingerovou
      3. Konstantin REJZEK (nar. 10.4.1893) ženat 4.11.1924 s Annou Frankovou 4. Maria (nar. 20.2.1896) provdána 26.10.1940 za Eduarda Karlas z Friedrichhafenu 5. Liderina (? nar. 10.9.1899) provd. za Friedricha Schultze
      Dům čp. 496 byl původně Haus KALAŠ, majitelé: Jan KALAŠ a Maria roz. Henzlová - bližší údaje chybí.

Školní rok 1929 –1930

      Organizace školy zůstala nezměněna: 1 oddělení mateřské školy, 3 třídy obecné školy, 3 třídy měšťanské školy a IV.ročník.
      Sbor učitelský: na obecné škole zproštěn a správcem školy v Drmoulu jmenován byl výpomocný učitel Josef NOVOTNÝ, za něho přišel zkoušený kandidát učitelství Richard ČERVENKA z Kladna. Na měšťanské škole zproštěn byl prof. Oldřich ZHÁNĚL a jmenován výpomocným učitelem na měšťanské škole v Hodkovicích u Liberce. Po dovolené nastoupil opět učitel STROUHAL.
      Zápis: předběžný zápis byl 28.6. až 1.7. a řádný zápis proběhl 28. až 31.8.1929:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 21 15 36
OBECNÁ ŠKOLA 31 40 71
1. třída 7 9 16
2. třída 11 20 31
3. třída 13 11 24
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 29 36 65
I. ročník 10 12 22
II. ročník 10 9 19
III. ročník 5 6 11
IV. ročník 4 9 13

      Zápis je příznivý, procento čistě českých dětí utěšeně vzrůstá. Umístění tříd zůstalo beze změny.
      Okolní školy jsou upevněny a vykazují vyšší počet žactva. Byla založena jednotřídní obecná škola a mateřská školka ve Smrkovci, okres Mariánské Lázně. MŠANO zakoupilo tam dům a předalo jej České okresní péči o mládež v Mariánských Lázních, která tam vydržuje pět sirotků z Pelhřimova.
První třída v roce 1929/30 - uprostřed učitel Bohumil STRUHAL      Česká živnostenská škola pokračovací měla na počátku školního roku v 1.třídě 13, ve 2.třídě 12 žáků, celkem 25 žáků. Vžila se a byla jí udělena i obecní subvence ve výši 1 300 Kč. Byl ustaven definitivní školní výbor, předsedou byl K. Klečka starší, mistr truhlářský, místopředsedou inspektor státních drah Jan Janouš, jednatelem a pokladníkem ředitel Vojtěch LANDA.
      Hudební škola se náležitě upevnila a měla na konci školního roku 115 žáků, takže mohla být přibrána výpomocná učitelka A.KONOPÁSKOVÁ pro klavír. Škola stala se nepostradatelnou při místních oslavách a je navštěvována i Němci.
      Odborná škola pro ženská povolání – byla otevřena 1. 9. 1929 jako roční rodinná škola. Koncem roku odešla správkyně pensionátu Marie VÝŠKOVÁ do Písku a za ní nastoupila Marta KRAUSOVÁ z Krem- nice na Slovensku. Na počátku roku bylo 18 žákyň, na konci jen 11. Škole bylo uděleno právo veřejnosti.
      Místní školní výbor pro školy menšinové zůstal v dřívějším složení. Během roku přesídlil četnický kapitán Arnošt ČLANĚK do Českých Budějovic a úředník důchodkové kontroly Prokop MILEC do Jáchymova. Školní výbor pracoval vždy ve prospěch školy a při častém střídání učitelstva jednal o ustanovení nových sil. Na mateřské škole platil po 14 dní substituci, aby škola netrpěla. Schůze: 27. 9. 1929 proměnění 3.třídy v definitivu, 5. 3. 1930 obsazení definitivy. III.odboru na měšťanské škole.
      Vánoční nadílka konala se 15.12.1929 ve slavnostní síni. Děti zapěly staré české koledy s doprovodem varhan a houslí a recitovaly básně. Vánoční stromek byl bohatě ozdoben. Děti byly poděleny šatstvem, obuví a zimním prádlem, což si vyžádalo pro zdejší a čtyři okolní školy nákladu 14 000 Kč. Od pohoštění dětí pro přílišný náklad upuštěno. Celou akci provedla Česká okresní péče o mládež a škola. Větší příspěvky daly: NJS 4 000 Kč, Kruh přátel Čechů z Prahy 3 000 Kč, sbírka v místě 2 500 Kč, ostatek Česká okresní péče o mládež. Příbuzní zemřelé slečny Fr. Firmanové dali na nadílku 1 000 Kč. Byli přítomni rodiče dětí, zástupci českých spolků a ředitel Vacovský za Kruh přátel Čechů z Prahy.
Druhá třída v roce 1929/30 - učitelka DUFKOVÁ-NOVOTNÁ      Zařízení školy: MŠANO zakoupilo zařízení do šatny v tělocvičně pro měšťanskou školu, pro šatnu obecné školy; doplněno zařízení pro třídu a kabinet mateřské školy za 15 487 Kč, dále osvětlovací tělesa do střední části budovy a stolní lampy do kabinetů za 2 829 Kč, zařízení do šatny pro obecenstvo v I.p. za 8 990 Kč.
      Zařízení šaten je velmi účelné a umožňuje, aby se děti mohly přezouvat a chodit po třídě ve cvičkách nebo bačkorkách. Přibylo 156 invent. čísel za 30 376,70 Kč. Bylo řádně seřízeno elektrické vedení, které bylo do té doby jen provizorní a zaviňovalo časté poruchy v osvětlení. Dotace na pomůcky byla 1 750 Kč, na potřeby žákům 1 650 Kč, pro mateřskou školu 430 Kč.
      Dary škole: subvence NJS 2 000 Kč, Jan Janouš 100 Kč, Anton Punzet, listonoš z Úšovic 150 Kč, výnos oslavy 7.3. – 554,20 Kč, Svátek matek 234 Kč, z cizích výletů 407 Kč. Jmění fondu, do nějž dary plynou, činí celkem 7 787,60 Kč.
      OSLAVY: 27.9. tisíciletí úmrtí sv.Václava oslaveno na obecné škole v jednotlivých třídách, na měšťanské škole společně v kreslírně, proslov měl učitel DUFEK. Žactvo pak zapělo Svatováclavský chorál. l 28. 10. 1929 se konala školní oslava o 9 hod.dop. v slavnostní síni. Na programu byly i svatováclavské písně. Scénu s mládeží "Hold republice" nacvičil učitel DUFEK, rytmické hry s dívkami odborná učitelka O. MOCLÍKOVÁ. Proslov měl ředitel Vojtěch LANDA. Veřejná oslava byla 28.10. v 8 hod. večer v slavnostní síni školy, proslov měl inspektor VĚŠÍN. Na koncertě účinkovali pěvkyně M.FACHNEROVÁ, M. KONOPÁSKOVÁ z hudební školy, ředitel Solnař, prof. Vladimír Hájek. l 18.11. vzpomenuto státního svátku Lotyšska. l 30.11.1929 vzpomenuto sjednocení Jugoslávie. l 28.2.1930 vzpomenuto 10. výročí vydání ústavy ČSR. l 7.3. 1930 Žactvo sehrálo hru od Mir. Matase "Medvídci pana presidenta" s velkým úspěchem v sobotu 1. března o 1/2 8 h. večer pro dospělé.a v den 80.narozenin presidenta T.G.Masaryka pro školní mládež v 9 hod. dopoledne pro školní mládež. Obě představení se hrála v slavnostní síni a měla velký úspěch. Při nácviku pomáhaly učitelky Dufková a Moclíková, režii měl učitel M.Dufek. O životě a významu presidenta T.G.Masaryka byly poučeny děti o první hodině vyučovací 6.3. Všem dětem rozdáno album obrazů ze života presidenta, zaslané od MŠANO a "Památníček k 80. narozeninám presidenta", zakoupený pro nemajetné žáky Místním školním výborem a podepsaný třídním učitelem a ředitelem školy. l Veřejná oslava 7.3. měla v slavnostní síni zvlášť slavnostní ráz. Vše bylo bohatě vyzdobeno zelení. Inspektor Věšín z Chebu měl skvělou řeč, která nalezla živý ohlas v posluchačstvu. Na koncertu účinkovala pěvkyně M.Fachnerová z Prahy, ředitel Solnař na varhany a prof. Hájek na housle. Přítomni byli zástupci všech úřadů, spolků a korporací, mnoho státních zaměstnanců českých a německých a obecenstvo. l 4.5. vzpomínka na dr. Štefánika ve výročí smrti. 10.5. promluveno o jednotě Rumunů po třídách. 18.5. Den Matek s akademií s rozsáhlým programem: čísla recitační, hudební, dramatická i tělocvičná. Jako host vystoupila žákyně obecné školy z Chebu Magda Singerová. Na varhany zahrál ředitel Solnař, dramatické výstupy nacvičil učitel Dufek, tělocvičná učitelka Moclíková a doktor Josef Mirovský, režii měl učitel Dufek. l 5.7. Husova oslava a lampiónový průvod od školy za nádraží, kde byla opět pálena hranice. Proslov měl ředitel Vojtěch LANDA, recitace slečna M.Fachnerová, na konec zazpívány hymny. Účastnilo se hojně občanstva i lázeňských hostí.
      MENŠINOVÝ ŽIVOT jest klidný, všichni příslušní činitelé a spolky postupují umírněně, takže spolupráce jejich jeví dobré výsledky. Stavba zaměstnaneckého domu vedle školy je skončena a dům bude od podzimu 1930 obydlen. Stavba "Masarykova dětského domova a zotavovny" vázla pro neshody s projek-tantem arch. J. Paclem z Prahy. Byla podniknuta akce pro uspíšení pozemkové reformy v Mariánských Lázních. Za tím účelem byla svolána na neděli 6. dubna 1930 na 10 h. dop. do hotelu CONTINENTAL manifestační schůze lidu, na níž referoval senátor Josef HUBKA z Prahy. Schůzi předsedal ředitel Vojtěch LANDA. Pak byla podniknuta řada intervencí a vyslány dvě deputace do Prahy, ale věc nepokročila.
      Valné hromady spolků: 16.1.1930 SOKOL, starostou Ing. Rudolf Procházka, místostarostou PhMr Josef Koloušek, jednatelem Jindřich Wittek, pokladníkem Stanislav Dundr, náčelník Josef Strejc, náčelnice učitelka Olga Moclíková, ve výboru jsou z učitelstva Dufek, Častová a Vetenglová.
      23.2.1930 Místní odbor NJS – předsedou MUDr. Hess, místopředsedou Janouš, I. jednatel ředitel Vojtěch LANDA, II. jednatel učitel Bohumil STROUHAL, pokladní Růžena Častová. Odhlasovány dary pro žákovské výlety 2 000 Kč, a 1 000 Kč jako stipendium pro nadaného žáky ze zdejší školy, který půjde na studie.
      23.3.1930 Česká okresní péče o mládež - předsedou dr.Hess, místopředsedou Jan Janouš, pokladníkem berní ředitel Albert Stifter, ve výboru i ředitel Vojtěch LANDA. Po nevhodném zásahu okresního úřadu ve věci Masarykovy zotavovny resignovali předseda a jednatel na funkce. 20.6. konala se proto mimořádná valná hromada a zvolen předsedou ředitel LANDA, jednatelem učitel DUFEK.
      Úmrtí: zemřela vrchní poštmistrová Fr.Firmanová, přednostka pošty 3 v Mariánských Lázních po těžké nemoci 10.12.1930 a pohřbena byla 13.12. v Hrnčířích u Prahy. Byla též pokladní NJS a České okresní péče a hlavní pokladní při slavnosti otevření školy. Byla vynikající pracovnicí národní a vždy podporovala naši českou školu. Pohřbu se zúčastnili ředitel Vojtěch LANDA, učitelky Růžena Častová, Ludmila Vetenglová, katecheta Athanáš Wenzl. Škola i menšina zachová Fr.Firmanové vděčnou vzpomínku.
      Volby: Obě sněmovny Národního shromáždění byla 27.9.1929 rozpuštěny a vypsány nové volby na 27.10. 1929 s výsledky:
 

Čís. Název strany Sněm Senát Okres
8. Čsl. str. nár. socialistická 102 85 187
10. Čsl.str. soc. dem. dělnická 38 39 77
12. Liga proti vázaným kandidátním listinám 5 2 7
13. Čsl. národní demokracie 74 54 128
14. Čsl. strana lidová 10 10 20
15. Čsl.strana zeměd. a malorolnického lidu (agrární) 7 9 16
16. Čsl.živnostenská.-obchodní strana středostavovská 48 44 92
  Celkem hlasů 1929 284 243 527
  Celkem hlasů 1925 256 247 503

      Výsledek je zcela přiměřený a uspokojivý. Ředitel Vojtěch LANDA zasedal v ústřední volební komisi a učitel Dufek byl v jedné komisi jako vládní komisař.
Třetí třída v roce 1929/30 - uprostřed učitel Jaromír KOLAŘÍK.      Sociální péče o mládež: Místní školní výbor platí z darů a subvencí přespolním dětem jízdné po dráze, celkem v školním roce 1 650 Kč. Pro 80 přespolních dětí vyvařovala Česká okresní péče o mládež výživné polévky od 18.11. do 30.3.1930.
      Schůze rodičů: 26.1.1930 za veliké účasti a zájmu rodičů. Věnována byla novým osnovám obecné školy. Schůzi řídil inspektor Janouš, referát měl ředitel Vojtěch LANDA "Spolupráce rodiny a školy", učitel DUFEK: "Dítě ve škole". Nové osnovy: 1.tř. B.Strouhal, 2.tř. Dufková-Novotná, 3.tř. Jar.Kolářík a žen.ruční práce L.Vetenglová. Vyvinula se zajímavá debata a schůze se plně zdařila. l Inspekce byla vykonána inspektorem, Věšínem 20.5. a 6.6. 1930 Vedení školy, vyučování, čistota a výzdoba školy – vše shledáno v pořádku.
Kulturní podniky: Loutkové divadlo 20.9. "Posvícení v Hudlicích", 17.9. "Kašpárek a čarodějnice", 1. 12. "Kašpárek, čert a smrt" – rodiče i děti rádi navštěvovali. l Hudební škola: 1.9. varhanní koncert ve škole ředitel Solnař, M.Fachnerová a Josef Máca,virtuos na housle, 12.1.1930 – vánoční koncert, 9.2. žákovská produkce, 22.6. závěrečná žákovská produkce. Koncerty byl získán zájem pro hudební školu v ča-sopisech – i německých – a byly příznivé posudky.
      Divadla: 21.6. dramatické sdružení Maska z Plzně sehrálo veselohru P.Wernera "Srdce na uzdě", pak městské divadlo z Plzně sehrálo opery 12.7. Bedřich Smetana "Dalibor" a 13.7. Antonín Dvořák "Jakobín". Domácímu obyvatelstvu bylo umožněno slyšeti krásnou českou hudbu a vzbuzen i zájem cizinců a cizích divadelních ředitelů, kteří obdivovali zvláště "Jakobína" a slibovali uvést na divadla německá. Programy s obsahem hry byly v řeči české ,německé, francouzské a anglické.
I. ročník české měšťanské školy 1929-1930      Ukončení školního roku: 28.6.1930 v slavnostní síni a vzpomenuto památky Mistra Jana Husi, děti zapěly s průvodem varhan státní hymny a ve třídách rozdána vysvědčení. Přitom stav žactva byl: mateřská škola 48 dětí, 1.tř. 14, 2 tř. 32, 3.tř. 28 dětí, celkem 74 žáků, měšťanská škola I.roč. 25, II.roč. 17, III.roč. 10, IV.roč. 10 dětí, celkem 62 žáků, dohromady 184 dětí.
      Výsledky vyučování a návštěva školní: obecná škola: mravy 1,01, pilnost 1,68, prospěch1,72, úprava 2,01, návštěva 93,95 %, měšťanská škola: mravy 1,19, pilnost 2,37, prospěch 2,26, úprava2,25, návštěva 93,52 %, mateřská škola s průměrnou návštěvností 23 dětí.
Knihovna žákovská: obecná škola: 1110 výpůjček, 60 čtenářů, 18,5 knih na čtenáře, měšťanská škola: 1430 výpůjček, 62 čtenářů, 23 knih na čtenáře.
      Časopisy žákovské i učitelské tytéž co v minulém školním roce. Knihovna učitelská měla 381 knih, žákovská 314.
      Výlety: Výbor NJS uvolnil 1 000 Kč na výlety. Mateřská škola šla na KRAKONOŠ, 3.třída na celý den do Chebu a Františkových Lázní. Měšťanská škola jela do Prahy, již mnozí viděli poprvé. Zdrželi se tu dva dny, prohlédli význačnější památky a jeli i parníkem do Mělníka. Chudým žákům přispělo se na výlohy. Na výlet měli všichni pěkné vzpomínky.
      Cizí výlety: řada škol podnikla výlet do Mariánských Lázní a byly jim poskytnuty ve škole noclehy, nebo alespoň průvodce a informace. Byly to: obecná škola z Lokte, měšťanky Semily, Kolínec, Semice, Litice, Sedlčany, Opava, Strakonice, Lubenec, Českobratrský výchovný ústav z Krabčic, Obchodní škola z Prahy (dva výlety: hoši a dívky), Průmyslová škola z Prahy, exkurse ústavu pro organickou chemii z univerzity v Brně, chovanky městského ústavu pro pěstounky v Plzni, které přijely na hospitaci do mateřské školy 6.6. 1930.
II. ročník české měšťanské školy 1929-1930      Změny ve sboru učitelském: na obecné škole zproštěn 15.9.1929 učitel Mir. LUDRA a jmenován na chlapeckou školu obecnou do Trnovan u Teplic-Šanova. Místo něho přišel Jan SALIVAR, definitivní učitel v Čepirozích od 16. do 30.září 1929. Bohumil STROUAL byl zproštěn na měšťanské škole a nastoupil na své definitivní místo na obecné škole. Za něho, když byl na kursu kreslení v Plzni, nastoupil Antonín SAMEC a zůstal na škole do konce školního roku. Za onemocnělého Richarda Červenku, který byl 7.10. 1929 zproštěn služby, nastoupil abiturient Jaroslav KOLÁŘÍK ze Struh. Na měšťanské škole měl od 1.11. do 31.12.1929 zdravotní dovolenou katecheta Athanáš WENZL. Byl 31.12.1929 zproštěn místa a ustanoven v Žatci. 9.11.1929 nastoupil za Strouhala Jindřich SEMERÁD. Ale 15.1.1930 se pro nemoc vzdal služby a nastoupil RNDr. Josef MIROVSKÝ, který setrval do konce školního roku.
      Prázdninový kurs byl tu od 1. do 21. 7. 1930 jako kurs kreslířský pro učitelky pro ženská povolání,asi 30 účastnic, výuku vedla profesorka Felbrová z Prahy.
      Inspektorát zůstává ve Františkových Lázních a beze změn. V lednu 1930 odešel přednosta František Mlčoch z I. odboru MŠANO do VI.odboru. Naší škole prokázal mnoho dobra při urychlení stavby školy, povolením nákladů na pomůcky a prosazením řádného zařízení školy. Za zásluhy byl jmenován čestným členem České okresní péče o mládež v Mariánských Lázních, několikráte i školu navštívil. Do I.odboru byl jmenován Dr. Václav Müller.
      Ministrem školství se stal 7.12.1929 poslanec JUDr. Iván DERER, advokát v Bratislavě (za stranu soc.dem.) v druhé vládě Fr.Udržala.
      Zapsal V. Landa

Učitelský sbor české školy - uprostřed ředitel Vojtěch Landa
 
III. a IV. ročník české měšťanské školy v Mariánských Lázních

Školní rok 1930 –1931

      Organizace školy: Počet tříd obecné školy se od roku 1923 neměnil: 2 třídy definitivní a třetí zatímní. Na škole měšťanské přibývala od roku 1924 každým rokem další třída, až roku 1927 byla dovršena organizace otevřením IV.ročníku ( = jednoročního učebného kursu). Od té doby ustal rozvoj žactva vlivem let válečných (málo dětí) a veškeré úsilí bylo věnováno zdokonalení školy po stránce vnitřní. l 1. září 1930 byla otevřena na obecné škole 4. třída postupná jako třída zatímní – viz výnos MŠANO z 8.8.1930 čj.99323/30-I. Zatímní třetí třída obecné školy se stala definitivní a systemizováno při ní definitivní místo učitelské. Při 4.třídě obecné školy je místo zatímní.
      Na měšťanské škole provedena tato systemizace: definitivní místo zvláštního učitele římsko-katolického náboženství, definitivní učitelky ženských ručních prací, zatímní vedlejší učitel německého jazyka. Povoleno bylo polodenní vyučování na škole měšťanské. Z nepovinných předmětů byly: na obecné škole dvě oddělení jazyka německého, na škole měšťanské tři oddělení jazyka německého, jedno oddělení těsnopisu a dvě oddělení psaní strojem. Za zmínku stojí, že na zdejší škole se učí čtvero náboženství: římskokatolické, československé, českobratrské a židovské.
      Sbor učitelský: koncem školního roku zproštěn byl výpomocný učitel Antonín SAMEC a výpomocný učitel Jaroslav KOLÁŘÍK, který však byl ustanoven od 1.9.1930 znovu – na obecné škole. Nově ustanovena byla zatímní učitelka Marie BUFKOVÁ. Učiteli Vojtěchu Černému udělena zdravotní dovolená od 1.9.1930 do 31.8.1931, aby mohl vyučovati na škole pro hluchoněmé v Plzni.. l Na měšťanské škole zproštěn koncem školního roku výpomocný učitel profesor RNDr. Josef MÍROVSKÝ a 31.8.1930 též zatímní odborná učitelka Růžena ČASTOVÁ. Oba byli ustanoveni od 1.9.1930 v Šumvaldě u Znojma. Nově ustanoven byl definitivní odborný učitel František ZDVOŘÁK a zatímní odborný učitel Alois ULRYCH z Chebu pro I.odbor. Původně byl též ustanoven učitel Dubský, ale telegraficky odvolán, protože na škole už nebylo volného místa.
      Zápis na konci školního roku i na konci srpna 1930:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 23 16 39
OBECNÁ ŠKOLA 32 51 83
1. třída 7 9 16
2. třída 9 19 28
3. třída 7 12 19
4. třída 9 11 20
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 34 31 65
I. ročník 15 9 24
II. ročník 9 12 21
III. ročník 6 5 11
IV. ročník 4 5 9

      Zápis je příznivý – přibylo 15 dětí a budiž podotknuto, že německé děti nejsou do školy lákány, takže v přírůstku se jeví děti české. l Umístění učeben vyhovuje, II.ročník je umístěn v hudební síni v přízemí, na jeho místě v I. patře je 4.obecná třída.
      Okolní školy: dobře prospívají a přibývá v nich žactva. Nově otevřena byla mateřská škola ve Velké Hleďsebi.
      Česká živnostenská škola pokračovací měla v 1. třídě 10 učňů a v 2.třídě 14, celkem 24, což je na zdejší poměry návštěva dobrá. Subvence byly jako v roce minulém a plně dostačily.
      Hudební škola měla na konci roku 1930/31 celkem 113 žáků. Vžila se a postavení upevnila. Ze strany německé není již tak bojkotována jako dříve. Navštěvuje ji přes 50 % žáků německých a od obce dostává také subvenci 300 Kč ročně. Poněvadž Ústřední Matice Školská v Praze nepovolila další subvence, bylo nutno zvýšiti školné o 10 Kč měsíčně. Sbor učitelský zůstal beze změny. Zúčastní se činně státních oslav i slavností národních škol.
      Odborná škola pro ženská povolání měla na počátku školního roku 19 žákyň, na konci 11. Odešla vycho vatelka a učitelka němčiny Marie PACHLOVÁ a mí-sto ní nastoupila Gertrude MULLEROVÁ z Ústí n.L.
      Místní školní výbor byl obnoven v doplňovacích volbách 22.2.1931. Nově zvoleni byli: Václav HOLOMEL, železniční zřízenec, Antonín ONDŘÍČEK, státní cestář, PhMr. Miroslav RUML, lékárník, Vojtěch KAPLÁNEK, železniční zřízenec, Alois KRÁTKÝ, nadstrážník, Emerich BLÄHA, nádražní restauratér. Jako náhradníci zvoleni: Ing. Rudolf PROCHÁZKA, nájemce Hamrnického dvora, Slavomír VOJTA, cejchovní mistr. Za sbor učitelský zvolen učitel Miroslav DUFEK a nadále zůstává jednatelem. Schůze byly 11.11.1930, na níž povoleno vyplácet jízdné žákům přespolním, 18.2.1931 jako příprava k doplňovací volbě a schůzi rodičů. Školní výbor pracoval vždy ve prospěch školy a její práci vždy podporoval. Spravoval též školní fond. Schůze rodičů konala se 22.2.1931, ředitel Vojtěch LANDA na ni promluvil o postupu žactva z měšťanské školy na školy střední a učitel DUFEK o učebních osnovách na školách měšťanských. Velmi vhodným způsobem zasáhl předseda MŠV vrchní inspektor státních drah JANOUŠ, který schůzi řídil.
      Vánoční nadílka byla v neděli 14.12.1930 dopoledne. Před nadílkou se konala akademie s vánočním programem vyzdobeného vánočního stromku za přítomnosti mnoha rodičů, hostí i zástupců "Kruhu přátel" z Prahy. Proslov měl ředitel Vojtěch LANDA. Provedena nadílka a poděleno 100 dětí. Rozdáno bylo 48 párů bot, 22 hotových šatů, 30 kusů látek na šaty kromě prádla a různých drobností. Nadílkovou akci vedla Česká okresní péče o mládež v Mariánských Lázních a i s okolními školami poděleno přes 200 dětí nákladem 10 208,40 Kč. Veškeré soupisy, přípravy k nadílce, objednávky vykonal tajemník učitel DUFEK. Dary k nadílce daly: místní odbor NJS v Mariánských Lázních 4 000 Kč, sbírka a Mikulášská zábava 4 278,80 Kč, Kruh přátel 3 000 Kč. Přebytku užito k stravování dětí.
      Zařízení školy: Byl zakoupen nábytek do mateřské školy: 6 stolů, 40 židlí a zařízení do herny 2 950 Kč, čímž umožněno , aby si děti mohly sednout u stolu jako doma a seskupiti stoly jak potřebují. Přibylo 175 inventárních čísel v ceně 1 849,30 Kč, většinou knihy do knihoven učitelské a žákovské, obrazy a drobné pomůcky. Dotace na potřeby byly: pro měšťanskou školu 1000 Kč, pro obecnou školu 1 200 Kč, pro mateřskou školu 400 Kč a paušál na doplnění hraček 50 Kč. Zařizovací dotace pro 4. tř. obec. byla 3 000 Kč, celkem 5 650 Kč.
      Dary škole: subvence místního odboru NJS v Mariánských Lázních 3 000 Kč, ÚMŠ 300 Kč, Společenský klub lázeňských hostí 300 Kč, pan Bayer z Chebu 192 Kč, Dr.Pavel Hess 100 Kč na uctění památky p.Bálka, paní Simonovitsová z Moravské Ostravy 50 Kč, příjem z loutkového divadla 595,40 Kč, z oslavy 28.10. 1930 celkem 371 Kč, z oslavy 7.3.1931 celkem 169,80 Kč a od cizích výletů 199 Kč. Stav školního fondu, kam plynou všechny dary, byl 8 922,95 Kč ke dni 31.12.1930.
      OSLAVY: slavnostní síň školy se stala střediskem české menšiny a místem školních i veřejných oslav, jejichž mohutnost zvyšuje hlas varhan pod rukama ředitele hudební školy Josefa SOLNAŘE. Jako každoročně i letos se shromáždilo při zahájení roku veškeré žactvo, učitelstvo, rodiče i přátelé školy k domácí slavnosti v slavnostní síni. Po zapění chorálu "Svatý Václave" s doprovodem varhan promluvil ředitel školy o významu vzdělání školního. Po několika recitacích dány nutné všeobecné pokyny pro nejbližší dny a po zapění státních hymen se žactvo rozešlo do tříd. Takové slavnostní zahájení školního roku se vžívá a působí mohutným dojmem na žactvo i rodiče, zvláště na ty, kdož k nám nastupují z okolních míst. Dlužno budovati ušlechtilé tradice !! Když před shromážděným obecenstvem přicházejí do síně dlouhé řady dvojstupů žactva, podivují se mnozí, co má škola žáků, a to jen povznáší její pověst.
      Školní oslava 28.10.1930 konala se v slavnostní síni a žactvo provedlo akademii s čísly recitačními, dramatickými, zpěvními a tělocvičnými. Program byl zdařilý a velice se líbil. Slavnostní síň byla přeplněna návštěvníky. Režii měl učitel DUFEK. l Veřejná oslava 28.10. byla o 8 hod.večer rovněž v slavnostní síni, proslov měl učitel DUFEK, na varhany hrál ředitel Josef SOLNAŘ, dále účinkovali a zpívali hosté z městského divadla plzeňského, slečna Marie Budíková a Josef Jiránek. Na housle hrál učitel Vladimír Hájek. l Školní oslava 81. narozenin T.G. Masaryka konala se 7.3. o 9 hod.dopolední v slavnostní síni. Proslov měl žák IV.ročníku Karel HECHTBERGER, poštovní zřízenec. Následovaly recitace a dramatické výstupy: dívky "České včelky" a hoši "O hrdinném kováři", dále tělocvičná čísla hoši různosti a skupiny, dívky prostná. Konečně zpěvy "Ať žije naše republika" a "Buď zdráv nám presidente náš". Režii měl učitel DUFEK, na varhany doprovázel ředitel SOLNAŘ. l Veřejná oslava byla 7.3. v 8 hod. večer a spojena s oslavou 100.narozenin zakladatele Sokolstva Dr. Miroslava TYRŠE. Proslov měl náčelník Sokola v Mariánských Lázních učitel František ZDVOŘÁK. Převládala vybraná čísla tělocvičná, která se velice líbila. Srbské písně zpívala paní J.Sahagianová, na housle hrál učitel Hájek, na konci byl živý obraz, k němuž státní hymny zahrál ředitel SOLNAŘ. l Oslavy Svátku matek byly 14.5.1931, proslov měl učitel DUFEK, dále recitace, dramatické výstupy, zpěvy a tělocvičná čísla. Průběh byl velmi pěkný. l Slavnostní ukončení roku s proslovem ředitele Vojtěcha LANDY se vzpomínkou na Mistra Jana Husa bylo 27.června 1931 v slavnostní síni. Veřejná oslava Husova byla 5.7. Protože pro déšť nebyl možný lampiónový průvod, měl v slavnostní síni přednášku učitel DUFEK, Později večer pak zapálena hranice za tratí u nádraží.
Kulturní podniky: l 5.10.1930 vystoupení legionářské Sibiřské pětky ředitele Antonína Nováka, s programem, jaký dávali v Sibiři v legionářských krojích s přednáškou o životě v legiích. Odpoledne bylo představení pro děti ve škole, večer v hotelu CONTINENTAL pro dospělé. l 26.10.1930 sjezd Okresních péči o mládež ze západních Čech v slavnostní síni. Jednání zahájil odborový přednosta ministerstva sociální péče Dr. Antonín TŮMA o provádění dozoru nad dětmi nemanželskými a dětmi v cizí péči. l 6.12.1930 Česká okresní péče o mládež a místní odbor NJS v Mariánských Lázních pořádaly ve prospěch vánoční nadílky divadelní představení. Městské divadlo z Plzně sehrálo dvě komické opery-aktovky "Svatba při lucernách" a "Pán a paní Denisovi". l 17.5.1931 Okrsková akademie SOKOLA v hotelu CONTINENTAL. l 21.6.1931 divadelní sdružení Maska sehrálo v městském divadle hru "Devátá louka". l Loutková divadla 18.12. Perníková chaloupka, 26.12. a 6.1. Vánoční sen, 18.1. Potopený zvon, 25.1. O vodníkovi, 14.2. Princezna Pampeliška, v dubnu Mlynářova Zuzka a Pan Franc na zámku, 17.5. ukázky svých her hráli bratří Novákové z Plzně. l Vlastivědný časopis VÝSPA začal vycházet za redakce ředitele Stanislava Jelínka z Falk-nova za podpory inspektorátu a učitelstva z Chebska. Zdejšího místa se týkaly články ředitele Vojtěcha LANDY v č.3 "Pan president T.G.Masaryk a Mariánské Lázně" a v č.4 "Česká škola v Mariánských Lázních", k nimž vyryl dřevěné obrázky učitel Jaroslav Kolářík. l Výstava tělesné kultury v Pardubicích byla obeslána zdejší školou několika fotografiemi tělocvičny a sprch. Obrázky byly velmi pěkně umístěny a budily na výstavě pozornost.
      MENŠINOVÝ ŽIVOT: 15.2.1931 Valná hromada Sokola , starostou zvolen Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Jindřich Wittek, pokladníkem Stanislav Dundr, náčelníkem Josef Strejc, náčelnicí učitelka Olga Moclíková, vzdělavatelem František Zdvořák, ve výboru též učitelka Vetenglová a učitel Dufek. l 1.3.1931 Valná hromada NJS – předsedou MUDr. Pavel Hess, sekční šéf v.v., prvním jednatelem ředitel Vojtěch LANDA, druhým jednatelem ředitel hudební školy Josef SOLNAŘ, pokladník inspektor státních drah Alois KONOPÁSEK, ve výboru též učitel STROUHAL. l 17.3.1931 Valná hromada Klubu čsl.turistů, předsedou vrchní inspektor státních drah Jan JANOUŠ, jednatelem učitel STROUHAL, pokladníkem Vladimír Hájek, ve výboru též učitelky Vetenglová a Moclíková. l 24.5.1931 slavnostní Valná hromada SOKOLA na oslavu desetiletého trvání jednoty, při čemž předán jí prapor Kruhem přátel Čechů v Mariánských Lázních z Prahy.
      Inspekce: 23.3.1931 vykonal inspektor František VĚŠÍN a 8.5.1931 byla inspekční porada. l 30.4.1931 přijela prohlédnouti budovu školy komise z MŠANO: přednosta Dr. Václav Müller, ministerští radové Dvořák a Ing.Schwippl, vrchní komisař Opatrný a okresní školní inspektor Věšín z Chebu. l 13.5.1931 opět komise z MŠANO a kontrolovala finanční hospodářství a inventář školy. l 1.6.1931 kolaudace elektrického vedení. l 5.6.1931 kolaudace celé budovy měšťanské školy. l 20.6.1931 kolaudace křesel v slavnostní síni.
      Změny ve sboru učitelském: ředitel Vojtěch LANDA měl od 12.4. do 31.5.1931 dovolenou, aby mohl doprovázet svou nemocnou manželku na léčení k moři do Dalmácie (výnos MŠANO z 20.3.1931 č.39453/31-I. Vedením správy školy pověřen definitivní odborný učitel Miroslav DUFEK výnosem MŠANO č.47369 a k suplování vyučovacích hodin jmenován výnosem MŠANO RNC. Jaroslav Veselý. ředitel Vojtěch LANDA nastoupil opět 1.6.1931.
      Stav žactva koncem školního roku:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 28 18 46
OBECNÁ ŠKOLA 37 55 92
1. třída 9 12 21
2. třída 13 22 35
3. třída 6 12 18
4. třída 9 9 18
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 34 31 65
I. ročník 15 9 24
II. ročník 8 8 17
III. ročník 5 5 10
IV. ročník 3 5 8

      Celkem dětí na škole 199.
      Prospěch a návštěva v ročním průměru: Mateřská škola nejvyšší 30, nejnižší 16, roční průměr 24. Obecná škola: mravy 1,01, pilnost 2,17, prospěch 1,98, úprava 2,37, nezameškaných dnů 94,14 %, měšťanská škola: mravy 1,01, pilnost 2,46, prospěch 2,2, úprava 2,09, nezameškaných dnů 93,47 % . Knihovny: obecná škola: 1274 výpůjček, 71 čtenářů, průměr 18 knih na čtenáře, měšťanská škola: 901 výpůjček, 66 čtenářů, průměr 14 knih na čtenáře.
      Výlety nebyly konány pro zhoršené hospodářské poměry. Také cizích výletů bylo málo: 7.
      Inspektor a ministr – nebylo změn
      Zapsal V. Landa

Dřevoryt Jaroslava Koláříka k článku Vojtěcha Landy "Česká škola v Mariánských Lázních" v časopise Výspa, č.4, I. ročník

Školní rok 1931 –1932

      Zahájení školního roku 1.9.1931 se stalo domácí oslavou ve slavnostní síni školní za přítomnosti rodičovského sdružení, školního výnoru, hojné účasti rodičů a příznivců školy. Program: 1. Chorál Svatý Václave s doprovodem varhan, 2. proslov ředitele Vojtěcha LANDY, 3. státní hymny.
      Organizace školy zůstala nezměněna: 1 oddělené mateřské školy, 4 třídy obecné školy, 3 třídy měšťanské školy a IV.ročník. l Polodenní vyučování na měšťanské škole opět povoleno výnosem MŠANO z 11.8.1931 čj.113549/-I.
      Sbor učitelský: koncem školního roku 1930/31 odešla Ludmila VETENGLOVÁ do Chotíkova u Plzně, zatímní učitel Jaroslav KOLÁŘÍK za správce školy do Tří Seker, zvláštní učitel náboženství římsko-katolického P.Hynek LEITNER do Žatce.
      Zápis na konci školního roku a na počátku nového uváděl:
 
Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 19 11 30
OBECNÁ ŠKOLA: 46 59 105
1. třída 16 7 23
2. třída 11 21 32
3. třída 8 15 23
4. třída 11 16 27
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 43 48 91
I. ročník 19 22 41
II. ročník 12 10 22
III. ročník 7 8 15
IV. ročník 5 8 13

      Celkem 226 žáků, přírůstek o 39 žáků.
      Chronologický průběh školního roku 1931/32:
      6.9. loutkové divadlo SOKOLA "Na stříbrné pavučině" pro školní fond výtěžek 10 Kč. l 27.9. loutkové divsadlo "Obležení hradu Rábí" s originálními dekoracemi, výtěžek 60 Kč l loutkové divadlo "Kmotry klepny" do školního fondu 61 Kč. l 20.10.schůze místního školního výboru – usneseno zakoupit učebnice za 1 700 Kč. l 25.10. schůze rodičovského sdružení, předsedal Janouš. Ovýznamu rodičovského sdružení referoval ředitel Vojtěch LANDA. Rodičovské sdružení ustaveno a do výboru zvoleni 4 členové a 3 náhradníci: předsedou revident státních drah Josef KLÁTIL, jednatelem adjunkt státních drah Josef Řehoř, za učitelský sdbor ředitel Vojtěch LANDA a M.DUFKOVÁ, náhradník Zdena Procházková.
      28.10. oslava státního svátku v slavnostní síni, proslov učitel František Zdvořák, nato akademie s recitacemi, zpěvy, tělocvičnými čísly a dramatickými výstupy. Režite učitel DUFEK. Přítomen byl zástupce okresního hejtmana v Mariánských Lázních Dr. Emilián SKRAMLÍK a mnoho rodičů z místa i okolí (Planá, Tachov). l 28.10. veřejná oslava v8 hod. večer v slavnostní síni za přítomnosti zástupců státních úřadů, četnictva, policie takového množství obecenstva, že byl sál přeplněn. Proslov měl ředitel Vojtěch LANDA, sólové písně z Městského divadla z Plzně slečna Marie Budíková, pan Lanhaus, doprovázený kapelníkem divadla plzeňského J.Patejdlem. Na varhany hrál ředitel SOLNAŘ, na klavír učitel Hájek. Oslava byla velmi zdařilá.
      15.11. loutkové divadlo "Švanda dudák" – výtěžek 150 Kč. l 29.11. loutkové divadlo "Šípková Růženka" výtěžek pro školní fond 60 Kč. l 5.12. schůze místního školního výboru: navrženo terno na obsazení definitivního místa učitelky ženských ručních prací v Mariánských Lázních. l 6.12. Sokolská Mikulášská besídka pro žactvo, spojená s nadílkou. SOKOL z Plzně sem učinil zájezd a podělil asi 150 dětí naplněnými punčochami. l 7.12. SOKOL v Mariánských Lázních uspořádal Mikulášskou zábavu ve prospěch vánoční nadílky dětí českých škol. l 20.12. vánoční nadílka – u vánočního stromku zazpívány koledy, předneseny básně a sehrán dramatický výstup. Koledy nacvičili učitel DUFEK, učitelka MOCLÍKOVA a Marie BUFKOVÁ. Režii měl učitel DUFEK, na varhany ředitel SOLNAŘ. 157 dětí poděleno šaty, botami a prádlem. Nadílkovou akci provedla Česká okresní péče o mládež s přizváním rodičovského sdružení a českého Místního školního výboru. l 10.1.1932 loutkové divadlo "krakonošova nadílka" – pro školní fond 70 Kč.
24.1.1932 Valná hromada SOKOLA. Zvolení starostou Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Jindřich Wittek, náčelníkem Zdvořák, náčelnicí Zdena Procházková, pokladníkem Lad. Dundr. Ve výboru jsou učitelé Dufek, Bufková, čímž je spolupráce SOKOLA se školou zajištěna. l 31.1 Valná hromada místního odboru NJS, opět zvoleni Dr.Hess, prvním jednatelem ředitel Vojtěch LANDA, druhým Alois ULRYCH, pokladníkem Alois Konopásek. Jednatel LANDA přednesl obšírnou zprávu, z níž je patrný přehled veškeré národní práce v uplynulém roce. l 7.2. loutkové divadlo "Strakonický dudák" – výtěžek 70 Kč. l 9.2. schůze výboru rodičovského sdružení, kde jednáno o putovní čítárně a podán návrh na zakoupení skioptikonu a radioaparátu pro školu. l 20.2. Valná hromada Klubu čsl.turistů, opět zvoleni předsedou Janouš, jednatelem učitel Strouhal, pokladníkem učitel Vladimír Hájek, ve výboru učitelstvo Moclíková, Bufková, Ulrych. l 21.2. - VIII.veřejný žákovský koncert hudební školy a pěkné ukázky žákovské hry od začátečníků po nejpokročilejší. l 28.2. Sjezd západočeského okrsku odborů Čsl.ochrany matek a dětí ve slavnostní síni. Podán přehled činnost Ochrany matek a dětí a její další úkoly. Sjezd zahájil uvítáním ředitel Vojtěch LANDA, jednání řídil učitel DUFEK, zapisovatelem byl učitel Alois ULRYCH. l 6.3. veřejná oslava 82.narozenin presidenta T.G.Masaryka v slavnostní síni o 8 hod.večer. Proslov měl učitel DUFEK, účinkovala sólová tanečnice Milada Dörflerová z Plzně; chovanky rodinné školy předvedly rytmické tance; dále učinkovali ředitel Solnař a učitel hudby Hájek. U klavíru byla slečna Konopásková a učitelka O.Moclíková. Zastoupeny státní úřady a účast taková, že sedadla nestačila. l 7.3. školní oslava narozenin presidenta, proslov měl žák II.ročníku měšťanské školy Václav TEJMAR. Žáci obecné školy za režie učitelky M.Bufkové sehráli hru M.Matlase L"Tatíčkovi" se zpěvy a tanci. Žáci měšťanské školy přednesli některé zpěvy. Režie učitel DUFEK. l 9.3. dopoledne koncert Bakulových zpěváčků, účast asi 180 dětí české školy. Pak dva koncerty pro žactvo německých škol. Večer koncert pro dospělé s programem česko-německým. Koncerty byly v slavnostní síni. Proti tomu psaly Marienbader Zeitung. Sál byl však přeplněn a koncert a úspěch ohromný. Umění Bakulových zpěváčků zvítězilo i nad národními protivami. Zpěváčci byli ubytováni v české škole. l 13.3. loutkové divadlo "Revoluce na vsi" – výtěžek 100 Kč. l 13.3. Valná hromada České okresní péče o mládež, činovníci zůstali jako v minulém roce: předseda ředitel Vojtěch LANDA, místopředseda Jan Janouš, tajemník učitel Dufek, pokladník berní ředitel Albert Stifter. Vykonána velká práce sociální v městě a okolí. l 18.3. žactvo vyslechlo z radia projev presidenta T.G. Masaryka o Goethovi, (100 let od úmrtí) dále recitace jeho básní a básní zhudebněných. l 19.3. promluveno ve třídách o Goethovi a Komenském. l 3.4. loutkové divadlo "Revoluce na vsi" – opakování, výtěžek 50 Kč.
      4.4. zemřela choť ředitele školy paní LANDOVÁ po dlouhé nemoci ve věku 33 let. 6. dubna měla pohřeb. Katafalk stál v hale obecné školy. Výkropu o 3 hod. odpoledne zúčastnilo se veškeré žactvo a učitelstvo českých škol a mnoho obecenstva českého i německého. Čestnou stráž stáli Sokolové v kroji. Veliký průvod doprovodil zesnulou na hranici obce, na silni Plánskou, kde zazpívány hymny a rakev s autem převezena do rodiště zemřelé – do Kadova u Blatné, kde byla 7.dubna za veliké účasti pohřbena do rodinné hrobky. Osud zesnulé budil všeobecnou účast, věnována ji pozornost v místním tisku, českém i německém, i v pražských denících, neboť to byl první pohřeb z nové české školy.
      10.4.1932 obecní volby s tímto výsledkem (porovnání s rokem 1928)
 

Čís. Název strany 1928 1932
1. pojené české strany 382 307
2. Deutsche christlich-soziale Volkspartei 499 845
3. Arbeits- und Wirtschaftspartei (Buxbaum) 428 642
4. Deutsche Gewerbepartei 513 468
5. Deutsche sozialdeomokratische Arbeiterpartei 428 414
6. Jüdische Partei 167 150
7. Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei 242 488
8. Deutschdemokratische Freiheitspartei 476 278
9. Deutsche Nationalpartei 1037 888
  Celkem hlasů 4172 4480

      Dohodou všech českých stran bylo docíleno jednotné kandidátky, kterou vedl staniční mistr Bohumil MATAS. Česká kandidátka dosáhla 307 hlasů, o 75 hlasů méně než v roce 1928, ale uhájili tři mandáty v zastupitelstvu a jeden mandát v městské radě. Do městské rady půjde první dva roky Bohumil MATAS strana nár.soc.), další dva roky Josef MIZERA (strana živnostenská-středostavovská). Při volbách byl učitel DUFEK jako vládní komisař, učitel ZDVOŘÁK jako náhradník, ředitel Vojtěch LANDA byl v české volební kanceláři a jako náhradník v ústřední volební komisi na radnici.
      7.5. oslava Svátku matek ve slavnostní síni, proslov žákyně IV.ročníku M.Gotliebová, následovaly recitace, dramtické scény a zpěvy. l 13.5. Strakonický dudák v kroji ukázal dětem hru na dudy a zazpíval některé staré dudácké písničky. l 15.5. Sokolská akademie, na níž předvedena sletová prostná. Morální a finanční úspěch byl velmi pěkný. l 5.6. schůze rodičů četně navštívená. O osnovách pro školy měšťanské referoval ředitel Vojtěch LANDA a o přestupu na školy střední a odborné, jakož i o umístění dětí v učení učitel DUFEK. l 12.6. "Dětský den" s průvodem dětí s kočárky, koníky, koloběžkami od české školy k "Masarykovu dětskému domovu", který byl při té příležitosti slavnostně otevřen. Zahajovací proslov měl předseda České okresní péče o mládež ředitel Vojtěch LANDA, slavnostní řeč delegát České zemské komise pro péči o mládež J.KRATINA z Prahy, zástupci státních úřadů pak učinili též projevy. Úspěch byl veliký a mohutný průvod městem učinil mocný dojem. Výsledek slavnosti po stránce morální i finanční skvělý. l 16.6. vycházka na letiště, kde si děti prohlédly zařízení letiště a přistání dopravního letadla. Připravovaná vycházka do zoologické zahrady pro nepříznivé počasí odložena.
      26.6. konán úspěšný žákovský koncert hudební školy. l 28.6. ukončení školního roku slavností v slavnostní síni: 1. Proslov o Janu Husovi, učitel DUFEK, 2. recitace, 3. zpěv "Kdož jste Boží bojovníci", 4. proslov ředitel Vojtěch LANDA,5. Státní hymny. l 5.7. veřejná oslava památky Mistra Jana Husi – zapálena hranice u křižovatky dráhy a hamrnické silnice o 1/2 9 hod. večer. Oeroslov měl ředitel Vojtěch LANDA a pak zapěna píseň "Hranice vzplála". Pro sokolsdký slet nebylo možno dělati oslavy ve větším měřítku.
      Stav žáctva na konci školního roku celkem 257 dětí:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 25 13 38
OBECNÁ ŠKOLA 54 61 115
1. třída 15 6 21
2. třída 15 22 37
3. třída 11 14 25
4. třída 13 19 32
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 45 49 94
I. ročník 20 22 42
II. ročník 12 10 22
III. ročník 7 8 15
IV. ročník 6 9 15

      Inspekce: panem inspektorem Těšínem 15.2. a 10.5.1932 ve všech třídách. Vydány příslušné pokyny a pochválena čistota ve škole.
      Sbor učitelský beze změn.
      Prospěch v obecné škole: mravy 1, pilnost 2,08, prospěch 2,14, úprava 1,88, nezameškaných půldnů 91,60 %, v měšťanské škole: mravy 1, pilnost 2,08, prospěch 2,14, úprava 1,88, nezameškaných půldnů 95,07 %. Knihovna obecná škola: 1582 výpůjček, 981 čtenářů, 17 knih na čtenáře, měšťanská škola: 2061 výpůjček, 95 čtenářů, 22 knih na čtenáře. Z učitelské knihovny vypůjčeno 65 knih.
      U nadřízených úřadů školních nebylo změn.
      Zapsal V.Landa

Školní rok 1932 –1933

      Zahájení školního roku obvyklým způsobem v slavnostní síni.
      Organizace školy: ponechána 4.třída obecná postupná a povolena 5.třída postupná na obecné škole. Na měšťanské škole ponechán IV.ročník jako jednoroční učební kurs a povolena pobočka I.ročníku (A a B).
      Sbor učitelský: koncem školního roku odešli: Zdenka Procházková do Hoštky, okr. Dubá, učitel náboženství Ignác Kleitner do Žatce. Nově nastoupili: zatímní učitel Ing. František KŘÍŽEK z Falknova, učitelka ženských ručních prací Anna VACKOVÁ z Ploskovic a výpomocná učitelka Růžena Pivoňková z Chebu.
      Zápis proveden na konci školního roku:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 15 11 26
OBECNÁ ŠKOLA 68 68 136
1. třída 18 12 30
2. třída 15 10 25
3. třída 13 12 25
4. třída 9 13 22
5. třída 13 21 34
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 68 54 122
I. ročník (A-hoši, B-dívky) 35 26 61
II. ročník 16 18 34
III. ročník 9 4 13
IV. ročník 8 6 14

      Celkem 284 žáků, tedy o 57 žáků více než vloni.
      Chronologické události: 12.9. vzpomenuto ve třídách 20.výročí úmrtí básníka Jaroslava Vrchlického, do knihovny příruček zakoupeno 10 brožur k tomuto výročí. l 15.9. schůze místního školního výboru – jednáno o učebnicích pro žactvo a hrazení jízdného přespolním žákům. l 17.9. Oslava 100.narozenin Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. Žactvo se shromáždilo v slavnostní síni k domácí akademii s pořadem: 1. proslov učitele ZDVOŘÁKA, 2. různosti hochů, 3. recitace, 4. píseň "Lví silou", 5. tance dívek na národní písně, 6. skupiny hochů, 7. píseň "Spějme dál". Večer průvod na staré letiště, kde u planoucí hranice byl proslov a zazpívány sokolské písně a hymny. l 18.9. v rámci oslav Tyršových pořádány žactvem a dorostenci Sokola závody v běhu. l 24.9. Večírek na rozloučenou s berním ředitelem Albertem Stifterem, místopředsedou NJS a pokladníkem České okresní péče o mládež, a velikým přítelem školy, který byl na vlastní žádost přeložen do Karlových Varů. l 25.9. pro záškrt v rodině školníka Jana Hestery – byla u něho provdaná dcera Marie Štolejdová z Prahy – uzavřena škola do 2.10. l 9.10. loutkové divadlo "Začarovaný les" výtěžek 51,70 Kč. l 23.10. loutkové divadlo "Posvícení v Hudlicích". l 27.10. veřejná oslava státního svátku 28.10. v slavnostní síni, proslov učitel ZDVOŘÁK, zpěvy, tělocvičná čísla Sokola, hudební vložky Vladimír Hájek na housle a ředitel SOLNAŘ na varhany. Pořad byl na umělecké výši, návštěva velmi hojná, zastoupeny státní úřady. l 28.10. školní oslava konána v 1/2 9 hod. dopoledne jako akademie s pestrým pořadem v slavnostní síni. Proslov měl zatímní učitel Antonín NEJEDLÝ, zpěvní čísla nacvičili učitelé DUFEK a MOCLÍKOVÁ, rytmická a tělocvičná čísla O.Moclíková a Fr.Zdvořák. Scénu "Slavný den" s dětmi obecné školy nacvičila učitelka Pivoňková za pomoc Antonína Nejedlého. Sólové tance předvedla žákyně II.ročníku měšťanské školy Marie Dobrá z Plané. Slavnost byla navštívena veškerým žactvem a učitelstvem ,jakož i mnoha rodiči a přáteli školy. Výtěžek 205 Kč. l 11.11. schůze místního školního výboru – projednán návrh terna na obsazení definitivního místa zvláštního učitele náboženství římsko-katolického. l 13.11. loutkové divadlo "Radiožurnál Kašpárek" výtěžek 35 Kč., l 20.11. loutkové divadlo "Doktor Johanes Faust" výtěžek 65 Kč. l 3.12. Mikulášská nadílka pro žactvo Sokola. Nákladem Sokola Plzeň I. poděleno 150 dětí, besídka měla pěkný průběh. l 4.12. konány volby do obecního zastupitelstva ve Velké Hleďsebi. Češi poprvé kandidovali a získaly dva mandáty. l 3.12. Mikulášská zábava České okresní péče o mládež v nádražní restauraci ve prospěch vánoční nadílky. Vynesla 750 Kč. l 6.12. Mikulášská nadílka pro děti v mateřské škole, poděleny ovocem a cukrovím. l 5.12. zahájena Vyživovací akce pro žactvo v celém okrese Českou okresní péčí o mládež – vyvařovány jsou výživné polévky 4x – 5x týdně. V Mariánských Lázních se vaří pro 100 dětí. l 7.12. oslava Björnsterna Björnena – vyslechnut z rozhlasu proslov ministra MŠANO Ivana Dérera a další pořad. l 11.12. volby v Úšovicích, kde Češi měli 87 hlasů a uhájili jeden mandát do obecního zastupitelstva. l 18.12. vánoční nadílka pro žactvo zdejších a okolních škol – botami, šatstvem, látkami prádlem poděleno 283 dětí, nákladem asi 12 000 Kč. Přispěli: místní odbor NJS 5 000 Kč, Kruh přátel z Prahy 3 000 Kč, ostatní ze sbírek a darů. Akci vedla Česká okresní péče o mládež a prováděl ji tajemník učitel Dufek. Před nadílkou byla akademie s dramatickým výstupem a koledami u vyzdobeného vánočního stromku. Proslov měl učitel DUFEK, na zakončení promluvil ředitel Vojtěch LANDA. l 6.1.1933 loutkové divadlo "Květ kapradí", výnos 26,20 Kč. l 10.1. schůze místního školního výboru o opatření prostředků na zvýšené jízdné přespolním dětem. l 14.1.1933 Valná hromada Klubu čsl.turistů, zvolen předsedou Jan Janouš, jednatelem učitel STROUHAL, pokladníkem Vladimír HÁJEK, ve výboru učitelé Alois Ulrych, Olga Moclíková, Marie Bufková. l 14. a 15.1. konána zkoušky osob povinnosti školní odrostlých – celkem 15 zkoušenců a 11 z nich vykonalo zkoušku s úspěchem. Předsedou komise byl menšinový školní inspektor Věšín. l 22.1. loutkové divadlo "Tvrdohlavá žena" od J.K.Tyla, výtěžek 30,80 Kč. l 29.1. Valná hromada Sokola, opět zvolen původní výbor - starostou Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Jindřich Wittek, náčelníkem František Zdvořák, pokladníkem Lad.Dundr. Ve výboru je členkou učitelka Bufková, vzdělavatelem učitel Nejedlý. l 5.2. zahájena mléčná akce pro 16 dětí s pomocí obce. Každé dítě dostane čtvrtlitr mléka a 1 housku. Deset dětí umístěno na obědy v rodinách. l 13.2. předváděn zvukový film "IX.slet všesokolský", jehož se účastnilo veškeré žactvo v 10 hod. dopoledne. Také další dvě představení byla dospělými zcela naplněna. l 17.2. vzpomenuto ve třídách 80.narozenin Jaroslava Vrchlického. l 19.2. schůze rodičovského sdružení: referát "domácí úkoly žactva" měl ředitel Vojtěch LANDA a "Sociální péče o mládež" měl učitel DUFEK. Doplňovací volby a zvolen předsedou Josef Klátil, revident státních drah, jednatelem a pokladníkem Josef Řehoř, adjunkt státních drah. l 23.2.1933 vzpomenuto 25.výročí úmrtí spisovatele Svatopluka Čecha. l 5.3. veřejná oslava 83. narozenin presidenta T.G.Masaryka v hotelu CONTINENTAL. Hluboce založený a význam veliké osobnosti páně presidentovy vystihující proslov měl inspektor Věšín z Františkových Lázní. Po státní hymně sehrál soubor divadla z Plzně veselohru "Noc na Karlštejně", která pro svou vlasteneckou tendenci byla obecenstvem vděčně přijata. l 7.3. v slavnostní síni se konala oslava 83.narozenin presidenta Masaryka s pestrým pořadem. Poprvé použito i školského rozhlasu, z něhož byl vyslechnut projev ministra MŠANO doktora Ivana Dérera, což žactvo velmi zajímalo. Účast rodičů byla tak hojná, že byl sál přeplněn. l 11.3. Valná hromada místního odboru NJS, opět zvolen předsedou MUDr. Pavel HESS, místopředsedou Bohumil MATAS, prvním jednatelem ředitel Vojtěch LANDA, druhým Alois ULRYCH, pokladníkem Josef SOCHůREK, adjunkt státních drah. Na půjčku práce upsáno 10 000 Kč Stipendium pro studující 1 000 Kč. l 15.3. vykonána exkurse do tabákové továrny v Tachově. l 30.3. Valná hromada České Okresní péče o mládež v Mariánských Lázních, která v této těžké době věnuje zvýšenou pozornost mládeži trpící. Podána zpráva o ošacování mládeže při vánoční nadílce, o stravování školních dětí, o ochraně matek a kojenců a podpoře školy. Obrat České okresní péče o mládež byl přes 1/4 miliónu Kč, čímž se řadí k největším Péčím nejen v pohraničí, ale i ve vnitrozemí. Na půjčku práce upsáno 10 000 Kč. Povolena dvě stipendia studentům po 1 000 Kč. Zvoleni byli ředitel Vojtěch LANDA předsedou, Jan Janouš místopředsedou, jednatelem učitel Dufek, pokladníkem L.Klail, tajemník okresního úřadu. l 31.3.-8.4.1933 všechny školy ve zdejší budově zavřeny pro opětně se vyskytující případy spály.
      Půjčka práce byla vypsána, aby investicemi z ní podniknutými získala se práce pro nezaměstnané. Akce se zúčastnily spolky a korporace a vykazovala pozoruhodné výsledky. Sbory učitelské českých škol upsaly 12 400 Kč, Česká okresní péče o mládež 10 000 Kč, místní odbor NJS 10 000 Kč, tělocvičná jednota SOKOL 5 000 Kč, Klub čsl.turistů 200 Kč. a značné částky upsali i čeští jednotlivci. V německých kruzích byla "Půjčka práce" opomíjena. V celém státě však vynesla přes 1 miliardu Kč a zasáhla značně pro zmírnění hospodářské krize. l 30.4.1933 byl žákovský koncert hudební školy, hojně navštívený. l 13.5. byl oslaven Den matek besídkou pro děti a maminky. l 5.5.1933 zemřela žačka II.ročníku Loe Belle Schady a 7.5. měla pohřeb ve Velké Hleďsebi, jehož se zúčastnilo mnoho žactva a učitelé. Žákyně tato narodila se v Jižní Americe. l 23.5. inspekce inspektorem Věšínem z Františkových Lázní. l 1.6.1933 veliké dary menšiny české: pan JUC Miloš MEČÍŘ z Prahy přijel do Mariánských Lázní a na uctění památky svého otce Ing. Miloše MEČÍŘE věnoval Místnímu odboru NJS 15 000 Kč, České okresní péči o mládež 10 000 Kč, tělocvičné jednotě SOKOL, Klubu čsl.turistů a Společenskému klubu lázeňských hostí po 5 000 Kč, hudební škole a české veřejné knihovně po 2 000 Kč, žákovské knihovně školní 1 000 Kč, celkem 45000 Kč. Tím byla důstojně uctěna památka Ing. Miloše Mečíře, spolumajitele hotelu "Buen Retiro" a kavárny "Café Utschig", který hrál ve veřejném životě českém, zvláště po převratu, význačnou úlohu.
Sbor učitelský: nebylo změn. Koncem školního roku odchází učitelka německého jazyka Markéta Gintnerová na veřejné německé školy, učitel Nejedlý nastupuje vojenskou službu a náboženství přestává vyučovati kaplan Raymund Klofat.
      Stav žactva koncem školního roku 1932/33:
 

Škola / Zřída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 187 15 32
OBECNÁ ŠKOLA 68 69 137
1. třída 16 9 25
2. třída 14 10 24
3. třída 13 14 27
4. třída 11 14 25
5. třída 14 22 36
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 64 53 117
I. ročník (A-hoši, B-dívky) 34 27 61
II. ročník 14 17 31
III. ročník 8 3 11
IV. ročník 8 6 14

      Proti minulému rok je to o 29 žáků více, proti počátku roku o 2 více.
      Prospěch a návštěvnost: obecná škola: mravy 1,01, pilnost 2,06, prospěch 1,87, úprava 2,07 nezameškané půldny 92,80 %; měšťanská škola: mravy 1,006, pilnost2,59, prospěch 2,37, úprava 2,17, nezameškané půldny 94,4 %; mateřská škola nezameškáno 54 %. Četba: obecná škola 1563 výpůjček, 97 čtenářů, 17 knih na čtenáře, měšťanská škola: 2576 výpůjček, 121 čtenářů, 21 knih na čtenáře.
      Školní výlety: 26.6. šla mateřská škola a 1. až 3. třídy obecné školy do zoologické zahrady. 19.6. podnikla 4. a 5.třída obecné školy výlet na Dyleň. 22.6. I.ročníky rovněž výlet na Dyleň, ostatní ročníky výlet do Lokte.
      Hackenkreuzlerství: rozmohlo se v tomto roce nebý-valou měrou a v německé nacionální straně byli organizováni a činni mnozí němečtí úředníci i vedoucí. O Velikonocích byla schůze v hotelu CONTINENTAL, předsedal jí starosta města Dr.Hans TURBA a přítomen byl i soudce Dr. FRIND a jiní úředníci. Schůze byla pro štvaní proti státu policií rozpuštěna a rozehnána. Na Prvního máje byly manifestace německých sociálních demokratů rušeny a došlo ke srážkám s hackenkreuzlery. V Mariánských Lázních došlo k zakročení policie a k zatýkání.
V městech v našem pohraničí došlo vesměs k zakro-čení četnictva. V Německu došlo k pronásledování ko-munistů, sociálních demokratů a židů, byli zatýkáni, zbavováni jmění a zavíráni do koncentračních táborů a surově týráni. Mnoho uprchlíků z Německa hledalo ú-točiště v ČSR i v Mariánských Lázních jich bylo dosti.
      Hackenkreuzleři z Německa pronásledovali uprchlíky až na naše státní území a u nás je ve všem napodobili. Měli uniformy s hnědými košilemi a hákovým křížem, dělali noční polní cvičení se zbraněmi, prováděli špionáž a připravovali se na vpád Hitlerových oddílů. Sestavovali černé listiny Čechů a státu příznivých Němců. Pak nastal ostřejší postup československých státních úřadů a nespolehlivé živly byly ze státní a veřejné správy odstraněny.
      V Mariánských Lázních byl suspendován vyhláškou rozšířenou rozhlasem přednosta okresního soudu rada Dr. Otomar KLEMENT. Činnost státu nepřátelských stran byla zastavena a jejich zástupci v samosprávných sborech zbaveni mandátů. Tak sesazen byl i starosta města Dr. Hans TURBA. V ukrocení hackenkreuzlerovského hnutí velmi rázně a rozhodně postupoval vrchní policejní komisař Dr. Jan CHUDOBA v Mariánských Lázních.
      Nákaza tato zasáhla i k nám do školy. Žák III.ročníku Jindřich SCHMID byl zadržen na hranicích s dvěma mladíky z Josefovy Huti, když se vraceli ze zakázaného leteckého dne v Selbu v Německu. Byl vyšetřován policií a doznal, že si přinesl zakázané odznaky, pohlednice a písně. Byl proto vyloučen ze školy.
      Na nadřízených místech školské správy nebylo změn.
      Hudební škola: Ředitelem hudební školy profesor Vladimír HÁJEK místo ředitele Josefa SOLNAŘE, který odešel do Zlína.
      Školní rok byl ukončen obvyklou slavností v slavnostní síni 28. června 1933.
      Zapsal V.Landa.

Kde bydlelo české učitelstvo ?

      Česká škola s čp. 459 v Brucknerově ulici (dnes Komenského) sloužila k bydlení pro české učitele, kteří neměli jiný byt. Byl to ředitel Vojtěch Landa s rodinou, paní Alžběta Krátká z mateřské školy, z učitelů na obecné škole Josef Novotný, Anna Dufková-Novotná a Miroslav Ludra; z učitelů na měšťance to byl Miroslav Dufek, Bohumil Strouhal, Růžena Častová, Ludmila Vetenglová. Bydlel tu i ředitel hudební školy Josef Solnař. Zdá se, že v školní budově bylo dost pokojů k tomuto účelu.
      Mimo školu bydlel učitel náboženství P.Athanáš Wenzl (bydlel v domě inspekce pramenů, později děkanství čp. 92), Olga Moclíková bydlela nedaleko v právě dostavěné vile Skt.Andreas (čp. 5O4 po válce Villa Gallia, dnes mateřská školka na Hlavní třídě), učitelka Gintnerová bydlela v městě Teplá, profesor Vladimír Hájek v domě Augsburg (čp. 416 Korsár – dole na Husově třídě vedle prodejny zeleniny). V blízkosti nádraží bydlelo více Čechů. Na Husově třídě v domě čp. 288 Stadt Wien (po válce Sofia – rohový dům proti prodejně zeleniny) bydlel holič A.Bažant, v domě Lyon (čp. 403 -býv.Kubáň) bydlel český úředník Josef Bálek, Julie Bálková (hostinská), Anna Bálková (krejčová). V sousedství bydleli Vančurovi a patřil jim Haus VANČURA (čp. 403, po 1945 přejmenováno na Jitřenka). Snad byli příbuzní V.Vančury, který měl sklady tabáku v čp. 412, což je dnešní ekonomická akademie. Proti Lyonu přes ulici stojí Villa PRAHA, majetek Národní Jednoty Severočeské, kde bydlívali čeští policisté, byla česká školka, původně tu bydlel i obuvník Vašák, který si brzy postavil vlastní vilu. Za první republiky vznikly vily s původními českými majiteli a názvy - Vila Vašák (čp. 476 – říká se U Kořánů, což jsou příbuzní Vašáků)) a pod ní Vila Tesař (čp. 473), kterou postavil pan Antonín Tesař, opravář výtahů v Mariánských Lázních. Karel Tesař byl v roce 1945 prvním českým starostou města. V železničářském domě (čp. 462) proti nádraží bydlívali Češi, především železničáři (Jaroslav a Bohumila Matasovi, Václav a Božena Tejmarovi, Václav Větrovský, Josef a Božena Valentovi aj.) ; dům čp. 441 Svatá Helena (na Plzeňské křižovatce) spoluvlastnil krejčí Jan Malina. Truhlář Karel Klečka měl dům čp. 394 v Luční ulici atd. Nahoře v lázních byli čeští majitelé hotelů Mečířovi (Hotel Praha), Filípkovi (Richard čp. 478), Kaníkovi (Silva čp. 498), české sanatorium CASINO, aniž bychom tím takový soupis vyčerpali.

Školní rok 1933 –1934

      Zahájení školního roku v slavnostní síni dělo se slavnostním způsobem za přítomnosti všeho žactva, učitelstva i značného množství rodičů a přátel školy. Po zazpívání chorálu "Svatý Václave" měl proslov ředitel Vojtěch LANDA a zahrány na varhany a zazpívány státní hymny. Toto zahájení školního roku se stává tradicí.
      Organizace školy zůstala beze změny: 1 oddělení mateřské školy, 5 tříd obecných a 5 tříd měšťanských. Povolena druhá třída při I.ročníku, ale nepovolena u II. ročníku, ač tam zapsáno 55 dětí.
      Sbor učitelský: koncem školního roku odešla učitelka jazyka německého Markéta Gintnerová, vojenskou službu nastoupil Antonín Nejedlý,, z důvodů provdání opustila školní službu Marie Bufková, provdaná Janoušová, přestal vyučovat na českých školách – kaplan Raymund KLOFÁT. - Nově nastoupili: zvláštní učitel náboženství řím.kat. František Beránek z Benešova, výpomocná učitelka jazyka německého Otýlie Janečková-Knappová z Krýr; na obecné škole výpomocná učitelka Jarmila HOLMANNOVÁ z Plzně a výpomocný učitel Vlasitimil KLIER.
      Zápis žactva na konci školního roku a 1.září:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 13 14 27
OBECNÁ ŠKOLA 71 60 131
1. třída 12 8 20
2. třída 16 10 26
3. třída 15 9 24
4. třída 15 15 30
5. třída 13 18 31
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 69 77 146
I. ročník (A-hoši, B-dívky) 23 36 59
II. ročník 31 21 52
III. ročník 9 16 25
IV. ročník 6 4 10

      POLITICKÁ VRAŽDA. V široké veřejnosti v Mariánských Lázních způsobila veliký rozruch vražda německého uprchlíka Prof. Dr. Theodora LESSINGA, kterého dne 30. srpna 1933 v 10 hod. večer z přistaveného žebříku v domě EDELWEISS zastřelil hackenkreuzler ECKERT ze Šancí a ještě v noci ujel autem přes hranice do Německa. Na vyšetření případu a k uklidnění veřejnosti a hlavně lázeňských hostí vysláno bylo do Mariánských Lázní na sto četníků a 40 tajných policistů, kteří tu pobyli asi týden, což působilo uklidňujícím dojmem.
      7.10.1933 bylo rozloučení s českým městským radním Bohumilem MATASEM, který se ve své funkci velmi osvědčil a vykonal cenné služby pro menšinu i školu. Byl jako staniční mistr přeložen do Plzně.
      15.10. loutkové divadlo "Pohádka o Rusalce" – vyneslo škole 40 Kč. l 21.10. konán večírek na oslavu 70. narozenin MUDr. Pavla HESSA, sekčního šéfa ministerstva zdravotnictví v.v., čestného předsedy České okresní péče o mládež, předsedy místního odboru NJS, který je velkým příznivcem a podporovatelem školy i okresní péče o mládež. Ústředí Národní Jednoty Severočeské v Praze udělilo mu bronzovou plaketu, místní odbor NJS blahopřejnou adresu, Česká okresní péče o mládež praktický dar. l 24.10. školní představení filmu "Fidlovačka" v bio GLOBUS. l 25.10. bylo poprvé očkováno 37 dětí proti záškrtu, během roku pak celkem 70. Zdejší škola byla v dalekém okolí jediná, která toto očkování provedla a plně se osvědčilo. l Školní oslava státního svátku 28.října za přítomnosti pana okresního hejtmana Fr.Frány, zástupců policejního komisařství a velkého množství rodičů a příznivců školy. Na pořadu byly básně, sborová recitace, čísla tělocvičná, zpěvní a dramatický výstup. Oslavu zahájil ředitel Vojtěch LANDA a proslov o významu dne měl učitel ULRYCH. Oslava se pro svůj svěží a pestrý program velice líbila. l Veřejná oslava státního svátku 28. října byla pořádána ve slavnostní síni za účasti zástupců všech úřadů a množství obecenstva. Proslov, plně vyčerpávající význam 15. výročí republiky, měl odborný učitel Miroslav DUFEK. Program vyplnili členové hudební školy Vladimír HÁJEK a Květuš KUDĚLKA skladbami Smetanovými. Zlatým hřebem programu byla Smetanova "Píseň česká", přednesená pěveckým kroužkem Sokola za spoluúčinkování "Hraničáře" z Chebu. l 9.11. schůze českého místního školního výboru o obsazení definitivního místa na obecné škole. l 13.11. sehrán český film "Okénko" ve prospěch České okresní péče o mládež. l 12.11. loutkové divadlo "Raketou na měsíc" – výnos 24 Kč. l 26.11. ustaven okrsek NJS pro okresy Mariánské Lázně a Teplou. Předsedou zvolen ředitel Vojtěch LANDA, místopředsedou p. REISCHIG z Teplé, jednatelem učitel Alois ULRYCH. l 28.11. loutkové divadlo "Vodníkova Hanička" – výnos 35 Kč.
      3.12. konala se schůze rodičů a volby do rodičovského sdružení. l .4.12. doplňovací volba zástupců učitelstva do školního výboru: zvolení ředitel Vojtěch LANDA, Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ a STROUHAL. l 5.12. sehrán film "Zem zpieva" v bio ZENTRAL pro školní mládež. l 6.12. česko-polský film s Vlastou Burianem "Dvanáct křesel" a propagační film k 25.výročí České zemské komise pro péči o mládež v Praze. l 10.12.loutkové divadlo "Kašpárek a zloději" – výnos 40 Kč. l 15.12. pohřeb býv. ministerského předsedy Dr. Antonína Švehly – žactvo vyslechlo rozhlasovou reportáž z Hostivaře. l 16.12. vztyčen poprvé společnou českou a německou péči o mládež vánoční strom republiky s pokladnami obou korporací před hotelem Schönau.
      17.12. konána v slavnostní síni u rozsvíceného stromku Vánoční akadenmie. Sehrány "Živé jesličky" a zazpívány koledy. Proslov měl učitel DUFEK. Pak provedena byla vánoční nadílka, na níž poděleno šaty a obuví 169 dětí zdejší školy. Veškerou agendu kolem toho vedl učitel DUFEK jako tajeník České okresní péče o mládež. l 18.12. inspekce inspektorem Fr. Věšínem z Františkových Lázní. l 8.1.1934 český film "Plukovník Švec" v bio GLOBUS, jehož se zúčastnilo žactvo l 10.1.1934 schůze školního výboru, na níž schválen roční účet školního fondu. l 13.1.1934 utvoření dorostu Čsl. Červeného kříže na zdejší škole. Svolána předporada v předsálí slavnostní síně Českou okresní péčí o mládež v Mariánských Lázních a Společností Čsl.Červeného kříže z Prahy. Poradu řídil ředitel Vojtěch LANDA, přítomen byl hejtman Frána, okresní lékař Dr.Mašek a zástupci spolků a korporací. Referát podal p. SUCHÁNEK, tajemník dorostového odboru Čsl. Červeného kříže z Prahy. Okresním důvěrníkem pro dorost byl zvolen učitel DUFEK.
      Valná hromada Sokola – opět zvolen starostou Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Jindřich Witek, náčelníkem Stanislav Toncar, vzdělání odborný učitel ZDVOŘÁK.
      Valná hromada Klubu čsl. turistů – předsedou Jan Janouš, místopředsedou Alois Ulrych, jednatelem Josef ŘEHOŘ, adjunkt státních drah, pokladníkem ředitel hudební školy HÁJEK, členem výboru Anna VACKOVÁ. l 22.2. ve třídách proslovy o tragicky zemřelém belgickém královi Albertovi a vyslechnuta reportáž z rozhlasu.
      Místo zástupců rozpuštěných německých stran jmenoval okresní úřad Mariánské Lázně do obecního zastupitelstva zástupce stran státotvorných. l Oslava 84. narozenin presidenta T.G.Masaryka. Proslov měl učitel ULRYCH, program vyplněn skladbami Dvořákovými a Sukovými. Zpíval také ženský pěvecký sbor. Účast byla velmi hojná. Školní oslava narozenin presidenta 7. března byla spojena s mírovou oslavou Čsl.Červeného kříže. Proslov měl učitel DUFEK. Program pestrý, slavnost velmi zdařilá a vynesla pro školní fond 295 Kč. l Valná hromada místního odboru NJS – předseda MUDr. Pavel HESS, místopředseda Jan Janouš, I. jednatel ředitel Vojtěch LANDA, II. jednatel učitel ULRYCH, pokladníkem Josef Sochůrek, adjunkt státních drah. l 21.3. český film "Její lékař" v bio GLOBUS. l 11.4. český film "Písničkář", jehož se zúčastnilo hojně dětí za doprovodu rodičů.
      22.4. Valná hromada České okresní péče o mládež. Z referátů funkcionářů vyplývalo, jak důležitou práci pro školní mládež tato instituce koná. V roce 1933 postavila a ministerstvu MŠANO pronajala v Schönfichtě školní budovu, čímž došla tamní škola důstojného umístění. Předsedou zůstává již čtvrtý rok ředitel Vojtěch LANDA, jednatelem učitel DUFEK, pokladníkem Jaroslav KLAIL. l 25.4. konala se přednáška cestovatele Boudy "Od Šumavy k Tatrám".
      28.4.1934 projížděl Mariánskými Lázněmi na zpáteční cestě do Francie LOUIS BARTHOU, zahraniční ministr Francie. Uvítání účastnil se sbor učitelský, české spolky, hojně školních dětí, mnohé v sokolském kroji. Za české spolky uvítal ho česky a francouzsky místoředitel Jan Sokol, za město místo-starosta Buxbaum. Žačka obecné školy Blanka Široká podala mu kytici se stuhami. Uvítání bylo velmi srdečné a vyjadřovalo upřímný přátelský poměr k Francii.
      29. 4. schůze rodičů. O přestupu žactva do středních škol referoval ředitel Vojtěch LANDA, o zdravotní péči o mládež a významu dorostu Čsl.Červeného kříže učitel DUFEK. l 5.5. památka gen. Rostislava Štefánika uctěna proslovy třídních učitelů. l 13.5. jubileum Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka slaveno akademií, jejíž pořad – skladby obou mistrů – provedlo žactvo za součinnosti hudební školy. O významu obou skladatelů promluvila učitelka MOCLÍKOVÁ. Druhá část akademie byla věnována Svátku matek a vyplněna recitacemi a dramatickými výstupy. Průběh oslavy byl velice pěkný a návštěva hojná. Výtěžek 287 Kč. l 14.5. hrán český film "Zapadlí vlastenci", kterého se korporativně účastnilo žactvo i učitelstvo. l 20.5. pořádána v hotelu CONBTINENTAL sokolská akademie za spoluúčasti SOKOLA Plzeň I. Pořad byl velmi pěkný a účast značná.
      Volby presidenta republiky a opětně zvolen T.G.Masaryk. Žactvu vysvětlen význam voleb třídními učiteli a žáci od 3.třídy obecné výše poslouchali průběh voleb z rozhlasu. Dojemně působil slib presidenta na ústavu republiky. Jménem ¨žactva a učitelstva byl odeslán panu presidentovi blahopřejný telegram. – Večer pořádána v slavnostní síni manifestační oslava znovuzvolení presidenta T.G.Masaryka za účasti zástupců úřadů, městské rady, zástupců všech spolků a hojné účasti českého i německého obecenstva, takže sál byl zcela naplněn. Oficiální proslovy měli okresní hejtman František FRÁNA českystarosta města Josef TURBA německy. Význam dne procítěnou řečí vyzvedl ředitel Vojtěch LANDA. Program doplnila lázeňská kapela vedená Louisem KUNZEM státní hymnou i skladbami Smetanovými. Na konci slavnosti byl odevzdán jménem shromáždění pozdravný telegram panu presidentovi podepsaný českými spolky a městskou radou. Bylo to poprvé, co v české škole promluvil německý starosta a hrála lázeňská kapela. Slavnost měla ve veřejnosti silný ohlas.
      13.6. pořádána vycházka na letiště, kde se žactvu dostalo odborného výkladu a předveden start letadla. l 14.-16. 6. vykonal III. a IV. ročník výlet do Hřenska.
      17.6. konány vzpomínkové slavnosti k 50.výročí úmrtí spisovatele a buditele Václava Beneše Třebízského. V 9 hod. ráno u krásně dekorovaného pamětního kamene u Lesního pramene pronesl krátkou vzpomínku univ.prof. Dr.Miroslav HÝSEK. Báseň "Chaloupky české" přednesla žačka školy pro ženská povolání Anna Černá. V 10:30 h. matiné v lázeňské síni – zahajovací projev měl ředitel Vojtěch LANDA, slavnostní projev univ.prof. HÝSEK, účinkoval pěvecký ženský kroužek hudební školy vojenská hudba 33. pěšího pluku DOS´ ALTO z Chebu. – Odpoledne byl koncert vojenské hudby, dirigované poručíkem PRAVEČKEM v kavárně EGERLÄNDER. Oslavy vyzněly velmi mohutně.
      Sbor učitelský nevykazoval během roku změn. O.Moclíková měla pro oční chorobu dovolenou od 22.1. do 4.4.1934 a zastupoval ji učitel Karel MEJSNAR. Žactvo na konci školního roku:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 14 20 35
OBECNÁ ŠKOLA 69 57 126
1. třída 11 8 19
2. třída 151 8 23
3. třída 6 9 25
4. třída 14 17 31
5. třída 13 15 28
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 69 72 141
I. ročník (A-hoši, B-dívky) 22 34 56
II. ročník 34 19 53
III. ročník 8 16 24
IV. ročník 5 3 8

      Je to o 16 dětí více než v minulém roce!
      Prospěch a návštěvnost: obecná škola: mravy 1,01, pilnost 1,97, prospěch 2,26, úprava 2,78, nezameškané půldny 94,70 %; měšťanská škola: nezameškané půldny 96,34 %. Četba: obecná škola 2206 výpůjček, 109 čtenářů, 20 knih a čtenáře, měšťanská škola: 2430 výpůjček, 143 čtenářů, 17 knih na čtenáře. Z učitelské knihovny 94 výpůjček.
      Ministrem MŠANO od 14. 2. 1934 jest univ.prof. Dr. Jan KRČMÁŘ v druhé vládě Malypetrově.
Školní roku 1933/34 zakončen obvyklou slavností 28.června 1934.

      Zapsal V.Landa, ředitel
Slavnostní výzdoba pamětního kamene Václava Beneše Třebízského u Lesního pramene

Český hotel RYS

      (čp.439 v Husově třídě – TVSat Chlad) postavil před první světovou válkou pražský rodák Bohumil RYS. Jeho otec, Jan RYS byl kožešník; narodil se 12.5.1846 ve Vinařicích a přestěhoval se 1873 s jednoletým chlapečkem do Mariánských Lázní, když Bohumilova matka při porodu zemřela. Jan RYS se oženil podruhé (19.9.1872) s Matyldou, roz. Kratochvílovou , která byla z domu Berlínský dvůr (dnes Corso). Také Kratochvílovi byla česká rodina, v Drmoulu ještě tehdy žil příbuzný Franz KRATOCHVÍL (nar.17.6.1815 v Mariánských Lázních, řezník, dvakrát ženat 1841 a 1848, + 24. 3. 1898 v Drmoule č.6).
      Bohumil RYS se narodil 22. listopadu 1871 v Praze, ale pak žil v Mariánských Lázních, kde trávil dětství s dvěma mladšími, nevlastními sourozenci, Kamilou a Ottou. Rodina tehdy bydlela v domě Zlatá koule. Bohumil vyšel školu v Mariánských Lázních a pak odešel do učení do Prahy na kupce. Po vyučení však nezůstal v Praze, vrátil se zpátky do Mariánských Lázní. Nevlastní matka Matylda Rysová zemřela v roce 1910 (u příbuzných v Holýšově), otec Jan zemřel v 66 letech (1846-1912) v domě Zlatá koule na oční nádor, kdy Bohumilovi bylo 40 let. Byl už ženat s Barbarou Krausovou ze Sangerbergu a zřídil si krámek s lahůdkami s nápisem "Delikates". Bylo to v domě čp. 232 (Bregenz) na Hlavní třídě. Později si postavil vlastní dům čp.439 - "HOTEL RYS" na okraji Šenova.
      Z rodiny Rysů proslula ANNY RYSOVÁ (+1941) jako zpěvačka, která často vystupovala v kursále i v divadle. Roku 1956 zemřela paní Barbara Rysová, rok před diamantovou svatbou a starý pán zemřel 1. června 1961 ve věku 90 let na návštěvě v Německu, u syna Otty ve Schwabachu. U hrobu se sešla rodina: syn Otto Rys a dcera Kamila s rodinami, teta Kamila (sestra), švagrová Albína Rysová, žena zemř. Otto Rysa (bratr).

Školní rok 1934-1935

      Zahájení školního roku 3.9. obvyklou slavností v slavnostní síni. Ve sboru učitelském chybějí síly, neboť ustanovení učitelé konají ještě činnou službu vojenskou.
      Organizace školy je beze změny: zůstává zatímní 4. a 5. třída obecné školy a pobočky (druhé třídy) posunuty k II.ročníku.
      Sbor učitelský: z obecné školy odešli: Vlastimil KLIER jako správce školy do Chlumu sv. Máří, Jarmila HOLMANOVÁ jako výpomocná učitelka do Cebivi, Růžena PIVOŇKOVÁ jako výpomocná učitelka do Krýr. Bohumil STROUHAL odešel na definitivní místo do Štěkně. l Nově ustanoveni na obecnou školu: Antonín HOKR, definitivní učitel z Mostu, Františka VALENTOVÁ-KORECKÁ z Krýr, František ŠIK konal službu vojenskou a nastoupil 17.9., Antonín NEJEDLÝ se vrátil z vojny 19.9.
      Na měšťanské škole nebylo změn – znovu ustanovena zproštěná vedlejší učitelka jazyka německého – Otilie JANEČKOVÁ-KNAPPOVÁ.
      Zápis žactva z konce školního roku a 1.září 1934:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 13 9 22
OBECNÁ ŠKOLA 66 67 133
1. třída 8 11 19
2. třída 11 9 20
3. třída 12 9 21
4. třída 18 14 32
5. třída 17 24 41
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 79 72 151
I. ročník 24 15 39
II. ročník A a B 29 33 62
III. ročník 21 11 32
IV. ročník 5 13 18

      Stav žactva 306 dětí je uspokojivý, již proto, že do Masarykova dětského domova přišlo jen 25 dětí, tedy polovina méně než na konci školního roku. Příliv dětí z okolí tento úbytek vyrovnal.
Chronologické události:
      18.9. konala se schůze Místního školního výboru, na níž povoleno jízdné dětem přespolním a usneseno požádati MŠANO o zakoupení pozemku za školou od Kruhu přátel Čechů Mariánských Lázní z Prahy.
Atentát v Marseille
Jugoslávský král Alexandr I. Sjednotitel, tragicky zahynulý při atentátu v Marseille dne 9. října 1934.      9.10. v 15:30 h. za velkého nadšení obyvatelstva vystoupil v Marseille ve Francii Jeho Veličenstvo král jugoslávský ALEXANDR I. Osvoboditel, provázen ministrem zahraničí francouzským LOUISEM BARTHOU a jel autem do města.
      Asi v ¾ 4 odp. na náměstí před bursou byl král napaden Petrem Kelemenem (pravým jménem Vlada Georgiev, makedonský terorista), jenž vskočil na stupátko auta a ze dvou automatických pistolí vystřelil dovnitř asi 20 ran.
      Král Alexandr i ministr Barthou byli těžce zraněni. Král zemřel asi v ½ 5 h. a krátce nato i ministr. Vrah byl na místě davem utlučen. Hluboký smutek zachvátil spřátelené státy. Československý rozhlas oznámil událost v 7 h. večer, vyřadil všechen zábavný program a podával podrobné zprávy. Na naší škole ihned spuštěna státní vlajka na půl žerdi a na obecné škole vyvěšen černý prapor.
Louis Barthou, zahraniční ministr francouzský, který se stal rovněž obětí atentátu v Marseille dne 9. října r. 1934.      13.9. byl pohřeb zahraničního ministra Louise BARTHOU. První hodinu vyučování byla smuteční vzpomínka v slavnostní síni, která byla dekorována na pódiu francouzskými barvami se šikým černým pruhem. Velmi výstižný pietní projev měl učitel DUFEK. Nakonec zahrána francouzská a československá hymna. l 17.10. byla konána odbočkou Svazu čsl. důstojnictva v Mariánských Lázních a tělocvičnou jednotou Sokol tryzna za zavražděného krále Alexandra I., za ministra BARTHOU za velmi četné účasti zástupců úřadů, spolků a korporací i krojované deputace legionářů a sokolů. Proslov měl Ing. Rudolf Procházka. Při ukončení byly zahrány hymny: jugoslávská, francouzská a československá.
      18.10. v den pohřbu jugoslávského krále byla smuteční vzpomínka v slavnostní síni. Zúčastnilo se veškeré žactvo, učitelstvo a hojně rodičů. Zahrány byly smuteční sbory z gramofonových desek, následoval procítěný pro-slov učitele ULRYCHA, po němž byl přečten úryvek z Nušičova díla "1915" a zahrána hymna jugoslávská a československá. V ten den – čtvrtek – nebylo vyučování.
Oslava patnáctiletého trvání českých škol
      byla projektována na 13.-14.10. byla odložena pro státní smutek na 20.-21.10.1934. 20.10. měl proslov ředitel Vojtěch LANDA, pak přednesena báseň žákyně IV. ročníku Marie Brejchové "Česká škola v Mariánských Lázních". Nato zahrána dětmi "Historie naší školy", kterou napsal ředitel Vojtěch LANDA a nacvičili učitelé Miroslav DUFEK a Alois ULRYCH za pomocí třídních a ostatních učitelů. Děti si tak z historie školy více zapamatovaly. Nakonec zazpívána a zahrána československá hymna.
      21.10. v neděli od 9 hod. byla výstavka výkresů a ručních prací ve vyzdobené kreslírně a v 10 hod. konala se slavnostní schůze, na níž se dostavili zástupci úřadů, spolků a korporací a mnoho německého učitelstva a profesorů z Mariánských Lázní. Ředitel Vojtěch LANDA zahájil schůzi přivítáním přítomných a přečetl pozdravné přípisy osobního tajemníka ministra MŠANO, dr. Jana Krčmáře, Národní Rady československé, Ústředí Národní Jednoty Severočeské, Pošumavské, primátora hlavního města Prahy dr. BAXY, senátora dr.J.KAPRASE, správ, ředitelství škol i jednotlivců. Pak promluvili inspektor František VĚŠÍN z Chebu za MŠANO, odborný rada Dr. HUBÁČEK z Prahy za ústředí NJS, inspektor Antonín FOLLPRECHT za Ústřední matici a ústředí NJP v Plzni a tlumočil pozdrav poslance Lukavského. Dále mluvil zástupce Společenstva řezníků a uzenářů v Plzni pan PILC, ředitel německé měšťanské školy M.SCHÖFFL z Mariánských Lázní, MUDr. HESS za místní odbor NJS, vrchní inspektor JANOUŠ za Místní školní výbor, policejní inspektor Josef STREJC za TJ Sokol a učitel DUFEK za Českou okresní péči o mládež.
      Pak byla opět sehrána scéna "Historie naší školy", která se velice vydařila. V závěru rozvinul ředitel Vojtěch LANDA obraz vývoje českých škol v Mariánských Lázních za patnáct let a kvitoval podpory všech spolků a korporací. Po zahrání hymny byla slavnost skončena. Peněžité dary zaslali primátor Baxa z Prahy 50 Kč, Spole-čenstvo řezníků z Plzně 500 Kč, Podpůrný fond stráže bezpečnosti v Mariánských Lázních 50 Kč. Čistý výnos 1 912 Kč byl převeden do školního fondu. O oslavách bylo psáno v denním tisku a po slavnostech přinesly listy pochvalné referáty.
      22.10. v rámci školních oslav byl v bio GLOBUS český zvukový film "Prodaná nevěsta", který byl hromadně navštíven českou i německou mládeží i četným obecenstvem. Úspěch filmu byl veliký.
      27.10. oslavy státního svátku 28. října o 8 hod.ranní v slavnostní síni jako akademie s pestrým pořadem o 13 číslech. Zvláště se líbila "Malá obrana" svižně hochy přecvičená. Široce historicky založený proslov měl učitel obecné školy Antonín HOKR. l 27.10. o ½ 12 hod. poledne vyjela od naší školy štafety Ligy čsl.motoristů z Plzně, jíž předán byl holdovací projev pro presidenta republiky od žactva školy. Podobný přípis předaly i děti německých škol a chovanci Masarykova dětského domova. Dopisy převzal vůdce štafety pan okresní inspektor UHLÍK z Plzně. Po předání přípisů zazpívaly děti české školy státní hymnu. Startu štafety byly přítomni zástupci státních škol s okresním hejtmanem FRÁNOU v čele. Znamení k startu dal okresní četnický velitel kapitán OUTRATA. l 27.10. v 8 hod. večer pořádána spojenými českými spolky veřejná oslava státního svátku. Učitel ZDVOŘÁK ve svém projevu vyčerpal úplně význam toho dne. Po zahrání státní hymny na varhany následovala akademie, jejíž pořad vyplnili profesoři hudební školy HÁJEK a KUDĚLKA, ženský pěvecký sbor a TJ Sokol. Akademie měla vysokou uměleckou úroveň a návštěva vybyla tak hojná, že skoro na polovinu přítomných se nedostalo sedadel. Školní sál byl již malý.
      Další akce:
      25.11. loutkové divadlo "Kašpárek a Škrhola jsou teď pány u dvora" a pro školní fond odevzdáno 49,50 Kč. 26.11. v bio GLOBUS český film "Zlatá Kateřina". 13.11. schůze školního výboru, kde byla vyúčtována oslava 15 let trvání českých škol, která vynesla 1912 Kč. Bylo přiděleno školnímu fondu. Povoleno pak 400 Kč na učebnice, 160 Kč na vazbu sbírky "Země a lidé" pro žákovskou knihovnu. l 1.12. konala se oslava Sjednocení Jugoslávie, proslov měl učitel ZDVOŘÁK o politické a národní situaci a vývoji Jugoslávie. l 2.12. konala se schůze rodičovského sdružení a provedeny doplňovací volby do Místního školního výboru. l 18.12. navštívili naši školu ruští zpěváci a hudebníci, kteří převedli ukázky lidové ruské hudby a zpěvu. Oblečeni byli v lidových krojích ruských, což mělo pro děti národopisný význam.
      21.12. konána oslava 100 let výročí vzniku české hymny Kde domov můj. Proslov o vzniku a prvních provedeních hymny měla učitelka MOCLÍKOVÁ. l 22.12 Vánoční akademie se zpěvy a recitacemi pro-vedena pod ozdobeným vánočním stromkem. Vánoční nadílku dostalo 110 nejchudších dětí. Nadílku vypravila Česká okresní péče o mládež, zástupci školního výboru a rodičovského sdružení.
      Ve vánočním týdnu byl postaven společnou akcí české a německé okresní péče o mládež před hotelem Schönau vánoční strom republiky s pokladnami. Akce se konala podruhé, dobře se osvědčila a prokázala sílu českého živlu v Mariánských Lázních.
      Valná hromada Klubu čsl.turistů byla 22.1.1935, při níž zvolení: předsedou úředník státních drah Vilém Röll, jednatelkou učitelka MOCLÍKOVÁ, pokladníkem ředitel hudební školy HÁJEK. Ve výboru dále Alois ULRYCH a Anna VACKOVÁ. l 26.1. Valná hroma-da SOKOLA. Zvolen starostou Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Jindřich Wítek, náčelníkem učitel Špelina, vzdělavatelem učitel Nejedlý, dále ve výboru Zdvořák, Moclíková. l 30.1 Valná hromada Masarykovy letecké ligy v Mariánských Lázních – předsedou zvolen Stanislav MAKOVEC, jednatelem poštmistr Stanislav CVRČEK, členem výboru z učitelů František ZDVOŘÁK. l 13.2. odešel předseda Místního školního výboru Jan Janouše, jemuž za činnost poděkováno. 14.2. schůze Místního školního výboru a předsedou zvolen Josef STREJC policejní inspektor.
      28.2. vzpomenuto ve vyšších ročnících 15. výročí ústavy ČSR l 6.3. oslava 85. narozenin presidenta T.G. Ma-saryka. Úvodní slovo měl ředitel Vojtěch LANDA, vy-slechnut projev ministra MŠANO Dr. Jana KRČMÁŘE a nato konána akademie s pěkným programem. l 7.3. konáno slavnostní matinée v sále hotelu VIKTORIA o 11 hod. dopoledne na oslavu 85. narozenin presidenta T.G.Masaryka, pořádané městskou radou a spojenými českými spolky. Proslovy pronesli starosta Josef TURBA, okresní hejtman FRÁNA, ředitel Vojtěch LANDA a prof. MENZER. Večer v témže sále uspořádaly oslavu české spolky. Proslov měl učitel DUFEK a městské divadlo z Plzně zahrálo veselohru "Poslední muž". Obě oslavy byly četně navštíveny.
      20.3.1935 byla schůze rodičovského sdružení, na níž usneseno požádat o zřízení dvouleté obchodní školy v Mariánských Lázních a předáno okresnímu úřadu.
      23.3. konána Valná hromada České okresní péče o mládež a předsedou zvolen opět ředitel Vojtěch LANDA, místopředsedou Dr.Jaroslav HRNČÍŘ, přednosta okres-ního soudu v Mariánských Lázních, jednatelem učitel DUFEK, pokladníkem Kamil NESVADBA, správce Ma-sarykova dětského domova a zotavovny. Ze zpráv vynikla veliká činnost této korporace. Členy výboru z učitelů ještě Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ, předsedkyně odboru Ochrany matek, a Alois ULRYCH.
      24.3. Valná hromada odboru NJS zvolen předsedou ředitel Vojtěch LANDA, jednatelem Alois ULRYCH, pokladníkem Ludvík ŠKREPL. Inspekce na škole vykonána inspektorem TĚŠÍNEM z Chebu a byla také inspekční porada. l 12.4. zúčastnilo se žactvo filmu o branné výchově, kterou pořádal Místní branný výbor. l 25.4. sehrán český zvukový film "Za ranních červánků" Místní odbočkou Čsl.obce legionářské v Mariánských Lázních. l 10.5. pořádán v rámci oslavy Svátku matek film "Dokud máš maminku", jehož se zúčastnily školní děti. 11.5. konala se oslava Svátku matek a pořádána akademie s pestrým pořadem – recitacemi, zpěvy, tanci a dramatickými scénami. Ředitel školy poděkoval všem, kteří se o pořad zasloužili.
      19.5.1935 byly volby do sněmovny a senátu Národního shromáždění, které vykázaly značný vzrůst českých hlasů v městě Mariánské Lázně i v okrese:
      Výsledky voleb do sněmovny a senátu v Mariánských Lázních z 19. května 1935:
 

Čís. Politické strany N.S. Senát
1. Republikáni (čeští agrárníci) 26 21
2. Čs.sociální demokracie 217 214
3. Čs. národní socialisté 133 122
4. Komunisté 23 21
5. Čs.strana lidová 24 21
6. Němečtí sociální demokraté 299 198
8. Bund der Landwirte 70 65
9. Něm. křesťanští. sociálové 267 254
10. Čs. živnostníci 37 35
11. Krajinská křesťanská soc.strana 128 117
12. Sudetendeutsche Partei /Henlein/ 3331 2942
13. Národní obec fašistická Gajda 0 1
15. Hospodářská strana dlužníků 5 0
16. Národní sjednocení 75 65
  Celkem 4635 4076

      Učitelé pokud byli jmenováni členy volebních komisí nebo zástupci dohlédacího úřadu, funkce přijali a vykonávali. Ředitel Vojtěch LANDA byl zmocněncem kandidátky české volební skupiny, měl zásluhu o utvoření jednotné kandidátky a vykonal všechny práce s podáním kandidátky spojené. Místní odbor NJS volby i kandidátku financoval.
      V okrese Mariánské Lázně bylo voleno jen šest stran:

            1. Sudetoněmecká Henleinova strana   14 667 hlasů
            2. Německá sociální demokracie 1 331 hlasů
            3. Bund der Landwirte 1 012 hlasů
            4. Němečtí křesťanští sociálové 814 hlasů
            5. Česká volební skupina 704 hlasů
            6. Němečtí živnostníci 281 hlasů
      26.5. 1935 byly volby do zemských a okresních zastupitelstev s velmi čestnými výsledky. Voleného zástupce do okresu však nebylo dosaženo.
      Výsledky voleb do zemského a okresního zastupitelstva v městě Mariánské Lázně z 26.května 1935
 
Čís. Volby do zastupitelstev zem. okr.
1. Republikáni (čeští agrárníci) 24 0
2. Čs.sociální demokracie 146 0
3. Čs. národní socialisté 119 0
4. Komunisté 19 0
5. Čs. strana lidová 22 0
6. Němečtí sociální demokraté 228 313
8. Bund der Landwirte 75 79
9. Němečtí křesťanští sociálové 190 212
10. Čs.živnostníci 34 0
20. Sudetendeutsche Partei /Henlein/ 3227 3174
21. Německé souručenství 99 165
22. Národní sjednocení 79 0
23. Německý volební blok 22 0
24. Národní obec fašistická 2 0
22. Česká volební skupina 0 319
  Celkem 4286 4262

P. Vacek vedle chotěšovské sochy sv. Václava v klášteře      U českých kandidujících stran nebylo velkých přesunů. Valná většina hlasů byla odevzdána pro strany státotvorné. V němec-kém táboře však po usilovné a nákladné, na metody sousední říše upomínající agitaci, jež zacházela až do nátlaku na lidi od-vislé, strhla na sebe většinu hlasů Sudetoněmecká strana Hen-leinova, jež dosáhla ve zdejším okrese přes 70 % hlasů.
      Mezi obyvatelstvem jevily se důsledky této agitace a voleb tím, že slibovala, že budou čeští zaměstnanci z pohraničí vypuzeni, české školy zavřeny a že dojde k plebiscitu. Ovšemže pevné stanovisko vlády, a t že s uvedenou stranou Henleinovou nebylo ani jednáno o spolupráci, tím méně o vstup do vlády, odkázalo tyto fantastické naděje do správných mezí.
      30.5.-1.6. vypraveno do Prahy na oslavu 50-tiletého trvání Národní Jednoty Severočeské šest dětí, jež doprovázela učitelka Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ, jíž pak v Praze pomáhal učitel DUFEK, neboť organizace zájezdu 1 000 hraničářských dětí nebyla v Praze bezvadná. O hlavních dnech sjezdových byli v Praze také ředitel Vojtěch LANDA, učitel Alois ULRYCH, kteří se zúčastnili sjezdových prací.
      19.6. zemřel v klášteře Teplá ve věku 70 let P. Václav Jaroslav VACEK, rodák jindřichohradecký, starý vlastenec-buditel, uznávaný hudební a skladatel, archivář a knihovník kláštera Teplá. Na pohřbu byli ředitel Vojtěch LANDA a učitel ULRYCH s mnoha Čechy mariánskolázeňskými. Pohřeb připadl právě na sobotu 22.6., kdy měl být koncert pěveckého sdružení západočeských učitelů v lázeňské síni v Mariánských Lázních na oslavu 70. narozenin P.Vacka!
      Stav žactva na konci školního roku (úbytek 22 dětí):
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 18 15 33
OBECNÁ ŠKOLA 57 62 119
1. třída 7 9 16
2. třída 14 9 23
3. třída 12 9 21
4. třída 15 13 28
5. třída 9 22 31
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 61 67 128
I. ročník 19 13 32
II. ročník A a B 19 31 50
III. ročník 19 11 30
IV. ročník 4 12 16

      Výlety školní uspořádány byly 19. až 22.6.1935: nejvyšší třídy měšťanské do Prahy a na Zbraslav, nižší třídy do Lokte a Karlových Varů, obecná škola na Dyleň a nejmenší do okolí Mariánských Lázní.
      26.6.1935 projížděl Mariánskými Lázněmi na sjezd katolíků do Prahy papežský legát Jan VERDIER, kardinál pařížský. Uvítání jeho se zúčastnilo učitelstvo a žactvo s praporky v národních barvách, což působilo velmi mile. Žačka III.roč. Anna Svobodová přivítala pana kardinála česky a předala mu kytici bílých růží. Pan kardinál na konci své odpovědi provolal "Nazdar!"
      Sbor učitelský nedoznal změn, jen došlo k výměně: do Drmoulu odešel zatímní učitel František ŠIK a přišel z Drmolu definitivní učitel Jaroslav HORA.
      Prospěch a návštěvnost školy: obecná škola: mravy 1, pilnost 1,74, prospěch 1,67, úprava 2,06; nezameškané půldny 92,88 %, měšťanská škola: mravy 1,01, pilnost2,67, prospěch 2,22 a úprava 2,11, nezameškaných půldnů 95,34 %; mateřská škola nezameškaných půldnů 50,11 %. Knihovna: obecná škola 103 čtenářů, 1972 výpůjček, 19 knih na žáka, měšťanská škola 133 čtenářů, 2078 výpůjček, 16 knih na čtenáře, učitelská knihovna: 11 čtenářů, 65 výpůjček, 6 knih na čtenáře.
      Školní rok ukončen obvyklou slavností 28.6.1935.

Školní rok 1935-1936

      Zahájení školního roku bylo obvyklou slavnostní formou v pondělí 2.9. o 9 hod.ranní v slavnostní síni. Rozzářené oči shromážděných dětí hledají známé a prohlížejí si nové spolužáky a poátrají v řadách učitelů, mnoho-li je tu změn. Skutečný zájem sem přivádí i značný počet rodičů, hlavně maminek a příznivců školy. Zahřmí varhany a nese se velebný chorál "Svatý Václave" a oči všech se upínají na poprsí presidenta T.G.Masaryka. Skvělé spojení slavné minulosti a přítomnosti!
      Ředitel školy z pódia vítá všecky děti, učitele i hosty, promlouvá o ohromné moci vzdělání u lidí zdravého těla a ducha i čestné a pevné povahy, v něž škola vychovává děti – budoucnost národa. Informuje pak o změnách v učitelských sborech, sděluje, kdo je třídním, a hovoří o programu nejbližších dnů, o nových nařízeních školních úřadů. Zazní hymna, nadšeně zpívaná dětmi i dospělými s průvodem varhan, děti se hrnou do tříd. Již zítra začne vyučování!
      Organizace školy: 1 oddělení mateřské školy, 5 tříd obecné školy, 3 třídy měšťanské školy s dvěma třídami I.ročníku IV.ročník.
      Sbory učitelské: z obecné školy odešel Jaroslav HORA, jako řídící učitel do Dolního Žandova na dvoutřídku, Antonín NEJEDLÝ za správce jednotřídky do Dasnic. Místo nich ustanoveni byli: Karel Červený, správce školy z Krsů, Eliška PLUHAŘOVÁ, výpomocná učitelka z Chebu.
      27.9. o 9 hod. večer pořádán v slavnostní síni vzpomínkový večer na paměť zemřelého hudebního skladatele a knihovníka kláštera Teplá P. Jaroslava Václava VACKA. Pořad vyplněn jeho skladbami, které přednesli: prof. Josef Bartovský z Plzně a slečna Horní-ková z Plzně, na housle ředitel hudební školy Vladimír HÁJEK. Proslov o životě oslavencově měl prof. BARTOVSKÝ, který také podal výklad přednášených skladeb. Pěkná oslava by si zasloužila větší návštěvy. Na fotografii P.VACEK krátce před svou smrti u sochy sv.Václava v klášteře Teplá.
      Zápis žactva na konci školního roku a 2. září 1935:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 16 6 22
OBECNÁ ŠKOLA 58 55 113
1. třída 5 15 20
2. třída 6 9 15
3. třída 15 9 24
4. třída 12 9 21
5. třída 20 13 33
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 79 77 156
I. ročník A a B 27 32 59
II. ročník 19 10 29
III. ročník 15 26 41
IV. ročník 18 9 27

      Přihlášeno 291 dětí, tedy o 15 méně než loni: příčiny úbytek dětí v Masarykově dětském domově, následek hnutí Henleinovců, bojkotujících ty, kteří posílali děti do české školy.
      9.10.1935 vzpomínka na tragickou smrt jugoslávského krále ALEXANDRA a francouzského ministra Louise BARTHU v slavnostní síni, proslov učitel ULRYCH. Byl přečten výňatek z Ňušičova díla "1915"a z gramofonové desky zahrány smuteční sbory a jugoslávská hymna. Československou státní hymnu zazpívalo žactvo.
      14.10. sehrán kulturní film "Pod jihoslovanským nebem", jehož se zúčastnilo všechno žactvo. Večer představení pro dospělé. Úvodní slovo měl učitel Fr. ZDVOŘÁK.
      26.10. školní oslava státního svátku 28.10. za účasti žactva, zástupců úřadů a značného množství rodičů zástupců spolků a příznivců školy. Krátký projev měl učitel DUFEK, načež byla akademie s pořadem: recitacemi, zpěvy a dramatickými výstupy. Ku konci vyslechli přítomní z rozhlasu řeč ministra MŠANO Dr. Jana KRČMÁŘE. Oslava měla pěkný průběh a uspokojila i dospělé přítomné. l 27.10. veřejná oslava státního svátku v sále hotelu VIKTORIA, účinkovalo pěvecké sdružení západočeských učitelů z Plzně a hudební kroužek Sokola. Proslov měl člen PSZÚ učitel ŠPALA. l 28.října 1935 byla společná českoněmecká oslava o 10 hod. dopoledne v hotelu VIKTORIA. Český proslov měl hejtman František FRÁNA, německý starosta Josef TURBA. Účinkoval ženský pěvecký kroužek hudební školy, německý hudební spolek a smíšený sbor obchodní a hotelové školy. Oslava byla velmi četně navštívena a měla pěkný průběh. Ředitel školy a někteří členové sboru učitelského se zúčastnili bohoslužeb za blaho státu v katolickém, evangelickém a israelském chrámu.
      7.11. zahájeno stravování 110 dětí českých škol, vede je Česká okresní péče o mládež v Mariánských Lázních spolu s akcí "Venkov na záchranu čsl.dětí". Věc byla svěřena ředitelství školy. Vaří se čtyřikrát týdně, střídavě káva bílá a kakao. Na vaření dohlížejí a suroviny vydávají učitelky VALENTOVÁ-KORECKÁ a VACKOVÁ. Při vydávání mají učitelé střídavě dozor. l 16.11. Místní osvětová komise pořádala v slavnostní síni přednášku inspektora Františka VĚŠÍNA "Mé dojmy z letošní cesty po Rusku". Byla hojně navštívena. l 25.11 v bio GLOBUS předveden zvukový český film "Matka Kráčmerka" v režii místního odboru NJS. l 30.11. Třídními učiteli ve třídách vzpomenuto svátku království Jugoslávie.
      7.12. očkováno proti záškrtu 20 dětí poprvé a 20.12. podruhé, přeočkováno 30 dětí očkovaných v minulých dvou letech. Zdravotnímu stavu dětí se za účinné podpory České okresní péče o mládež a Čs. Červeného kříže v Mariánských Lázních věnuje veliká péče. V posledních třech letech se provádí soustavně očkování a nevyskytl se ani jediný případ záškrtu. Na okresní konferenci lékařů byla česká školy v Mariánských Lázních dávána jako příklad vzorné školy v ochraně proti nakažlivým nemocím. Je to jediná škola v širokém okolí, kde se systematicky provádí očkování proti záškrtu. Rovněž bylo okresním lékařem upozorněno na preventivní léčení zvětšené štítné žlázy, které se na naší škole provádí ve velkém měřítku.
      7.- 8.12. Výstavu krásné knihy pořádala Místní osvětová komise s knihovní radou, na níž také Státní nakladatelství poslalo soubor svých knih pro mládež. Průběh výstavy byl velmi pěkný.
      8.12. byla sokolská mikulášská nadílka pro žactvo Sokola s besídkou s pestrým programem. Také Česká okresní péče o mládež pořádala Mikulášskou zábavu ve prospěch vánoční nadílky.
Odstoupil T.G.Masaryk
Tomáš Garrique Masaryk, první prezident ČSR      14.12.1935 odstoupil první president ČSR T.G. Masaryk, ježto těžké povinnosti jeho úřadu v politicky obtížné a pohnuté době ohrožovaly jeho zdraví. To zavdalo nejširším kruhům občanstva podnět, aby odstupujícímu presidentovi vyslovilo vroucí díky a oddanost. Také od představitelů zpřátelených států došlo množství srdečných projevů. Národní shromáždění zvláštním zákonem poděkovalo presidentu Masarykovi za práci osvoboze-neckou a budovatelskou, ponechalo mu titul president-Osvoboditel, doživotní plat presidentský a sídlo v Lánech i hradní stráž. l 18.12. volilo Národní shromáždění nového presidenta a ze 440 odevzdaných hlasů byl 340 hlasy zvolen veliký žák Masarykův – doktor Eduard BENEŠ, od převratu stálý ministr zahraničí. Tato volba byla radostně přijata a projevy radosti přicházely z celé republiky a ze zahraničí od představitelů zpřátelených států a dokázaly, v jaké úctě se těší nový president za hranicemi. Zprávy o průběhu presidentské volby byly podávány čsl.rozhlasem od 10 do 13 hodin. Žactvo měš-ťanské školy vyslechlo projevy a po ukončení ozhlasu provolalo slávu novému presidentovi a odebralo se do tříd. Za učitelský sbor byly zaslány telegramy oběma presidentům. l 20.12. pořádala Místní česká osvětová komise oslavu volby presidenta republiky, na níž zastou-peny byly všechny státní i samosprávné úřady a spolky i korporace. Proslov plně vystihující význam měl učitel ZDVOŘÁK česky a náměstek starosty F. BUXBAUM pronesl zdravici německy.
20.12. pořádána Vánoční školní akademie a po vyučování poděleny chudé děti součástkami oděvu a obuví. l 20.12. očkováno 20 dětí a 30 přeočkováno proti záškrtu. 9.1. očkovány děti podruhé proti záškrtu. Jodové tabletky podávají se již 122 dětem.
      23.1. jmenován Dr. Emil FRANKE (dosavadní ministr pošt a telegrafů, člen čs.národně socialistické) ministrem MŠANO a Dr.KRČMÁŘ funkce zproštěn.31.1. rozdána dětem pololetní vysvědčení, na škole obecné školní zprá-vy.
      1.2. Valná hromada SOKOLA. Zvolen starostou Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Fr.Müller, pokladníkem J. BRICHTA, vzdělavatelem František ŠIK, správce školy v Drmoulu, náčelníkem učitel ZDVOŘÁK, ve výboru učitelka Moclíková. l 17. 2. 1936 školní děti se zúčastnily filmu "Milan Rostislav Štefanik", pořádaného odbočkou Čsl.obce legionářské v Mariánských Lázních. l 23.2. Valná hromada odboru NJS zvolen 2.3. předsedou J KLÁTIL, místopředsedou učitel ULRYCH, pokladníkem Ludvík ŠKREPL, členem výboru ředitel LANDA, náhradníkem učitel DUFEK. l Valná hromada Čs. Červeného kříže a zvolen předsedou vrchní rada František FRÁNA, místopředsedou německý inspektor WEITZDÖRFER, jednatelem vrchní oficiál SKÁKAL, pokladníkem účetní tajemník REICHERT, členy výboru ředitel Vojtěch LANDA, učitelé MOCLÍKOVÁ a DUFEK.
      7.3. pořádána školní oslava 85. narozenin presidenta-Osvoboditele T.G.Masaryka a zahájena přesně v 9 hod. školním rozhlasem s proslovem ministra MŠANO F.FRANKE, následoval pestrý pořad s čísly zpěvními , recitačními a tělocvičnými. O významu dne promluvil ředitel Vojtěch LANDA. Přítomni byli zástupci státních úřadů a mnoho rodičů a přátel školy. l 8.3. veřejná oslava 85.narozenin presidenta T.G.Masaryka v sále hotelu VIKTORIA. Proslov měl režisér městského divadla B.FIŠER. Byla sehrána Langrova legionářská hra "Jízdní hlídka". Přítomni byli zástupci všech úřadů, učitelstvo českých škol a velká účast byla obecenstva z místa i okolí.
      Místní osvětová komise pořádala přednášku redaktora SLAVÍKA z Chebu "O Chebsku", provázenou světelnými obrazy v kreslírně měšťanské školy. l 14. 3. přednášel v kreslírně pozvaný Ing. Miloš SLÍVA "O Belgii". Obrazy světelné byly pěkné a zvláště zajímavé byly obrázky měst a krajin z doby předválečné a zpustošené pak německou armádou.
      13.3. zúčastnilo se 8 učitelů rozloučení s inspektorem TĚŠÍNEM v Chebu – za mariánskolázeňské se rozloučil ředitel Vojtěch LANDA. l 16.3. na místo chebského inspektora přišel plzeňský inspektor František ŠTOLCPART a inspektor Věšín nastoupil na MŠANO.
Deputace do Prahy
      17.3. byla vypravena jménem hraničářů do Prahy deputace, aby přednesla své hraničářské požadavky o ochraně hranic, o potřebě obchodní školy a obchodní akademie v Mariánských Lázních, o ukončení pozemkové reformy na Mariánskolázeňsku, jakož i o hmotných poměrech státních zaměstnanců v pohraničí, V doprovodu byli za okresek NJS ředitel Vojtěch LANDA, za místní NJS J. KLÁTIL, za akční výbor čsl. politických stran poštmistr CVRČEK a Jindřich ŠULC.
      25.3. Valná hromada Klubu čs.turistů a zvolení předsedou Vilém RÖLL, místopředsedou Ing. Zdena LANDOVÁ-ŠUBÍ-ŘOVÁ, jednatelem Vladimír Hájek, pokladní Anna Vacková, ve výboru učitelé O.Moclíková, M. Dufek a M.Ulrych.
      28.3 přítomen vyučování ve všech třídách předseda Místní školního výboru inspektor Josef STREJC, pověřený funkcí místního školního dozorce. l V biu GLOBUS 15.4. film "Jánošík" pro dospělé. 18.4. Valná hromada Okresní péče o mládež a 23.4. zvoleni předsedou Dr.Jaroslav HRNČÍŘ, přednosta soudu, místopředsedou PhMr. Klement a Vojtěch Růžička, pokladníkem Kamil Nesvadba. 19.4. Valná hromada Národní Jednoty Severočeské, předsedou ředitel Vojtěch LANDA, místopředsedou K.Reischig z Teplé, jednatelem R,.Tříska, pokladníkem Josef Sochůrek.  29.4. Místní osvětová komise pořádala oslavu 100. výročí vydání Máchova "Máje". Přednášku měl v slavnostní síni ředitel reálného gymnasia v Chebu Stanislav DVOŘÁK. l 4.5. vzpomenuto tragické smrti generála ŠTEFANIKA, proslov měl učitel ZDVOŘÁK. l 9.5. oslava Svátku matek s pěkně připraveným programem. l 14.5. inspekci školy vykonal inspektor František ŠTOLCPART z Plzně. l 16.5. oslava 100. výročí vydání Máchova "Máje", proslov měl učitel ULRYCH, přečteny úryvky v Máchových děl, za doprovodu klavíru přednesla žačka rodinné školy Marta Kaplánková melodram z Máchových Cikánů.
      16.5. konala se v sále hotelu CONTINENTAL sokolská akademie za hojné účasti obecenstva. l Členská schůze odboru NJS, na níž měl projev jednatel ústředního výboru NJS ředitel JIRSA z Prahy; učitel ZDVOŘÁK mluvil o obraně státu, předseda J. KLÁTIL o zájezdu do Prahy. l 26.5. konala v restauraci Bílý Kříž v Mariánských Lázních Dělnická akademie v Plzni přednášku poslance Luďka PIKA "Zákon na obranu státu a naše pohraničí". Účast obecenstva byla neobyčejně veliká a byli přítomni i přednostové státních úřadů.
Nová česká škola ve VElké Hleďsebi 20. října 1935      27.5. Místní osvětová komise pořádala v slavnostní síni oslavu 52. narozenin presidenta dr.Beneše, proslov měl řídící učitel Fr. ŠIK z Drmoulu. Účast byla velmi hojná. Byly zastoupeny všechny vrstvy obecenstva i státní úřady. 28.5. školní oslava 52. narozenin presidenta dr. Beneše, úvodní proslov ředitel Vojtěch LANDA, potom vyslechnut projev ministra MŠANO Dr. Emila FRANKEho z rozhlasu a připojen program z čísel zpěvních, recitací, tanců a dramatické scény. Celek vytvořil pěknou hodinovou akademii. Oslavy se zúčastnil rada politické správy dr.MAKOVEC za okresní úřad a V.LÍZÁLEK, velitel stráže bezpečnosti za policejní komisařství. Oslava byla velmi úspěšná a ředitel Vojtěch LANDA poděkoval členům sboru za nacvičení jednotlivých čísel programu.
 Čelo průvodu po silnici z města do Velké Hleďsebe     11.6. konala hudební škola žákovskou produkci, jež měla pěknou úroveň i návštěvu. 19.6. schůze Místního školního výboru, na níž stanoveny zásady pro povolování podpor na jízdné pro chudé žáky. Též usneseno, aby pro žákyně navštěvující psaní strojem a těsnopis bylo žádáno o zkrácení hodin dívčích ručních prací na dvě.
      Otevření školy ve Velké Hleďsebi: MŠANO zakoupilo dům, který byl adaptován pro mateřskou a jednotřídní obecnou školu, která byla slavnostně otevřena 20. října 1935. Od nádraží v Mariánských Lázních vyšel průvod se školními dětmi a legionáři. Před vyzdobenou budovou promluvil inspektor VĚŠÍN za MŠANO, okresní hejtman FRÁNA a zástupci spolků a korporací.
      Otevření české záložny v Mariánských Lázních. Stalo se na slavnostní schůzi 5.4.1936 po proslovech zástupců úřadů, spolků a korporací. Darováno dětem českých škol v okolí potřebné množství vkladních knížek se základním vkladem 5 Kč. Naše škola obdržela pro děti 22 vkladních knížek.
Koncem školního roku 1935/36 byl stav žactva:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 16 13 29
OBECNÁ ŠKOLA 72 49 121
1. třída 7 11 18
2. třída 10 8 18
3. třída 15 10 25
4. třída 16 9 25
5. třída 24 11 35
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 83 72 155
I. ročník A a B 27 31 58
II. ročník 22 11 33
III. ročník 16 24 40
IV. ročník 18 6 24

Významnou část průvodu do Velké Hleďsebe tvořili hrdinní českoslovenští legionáři      Dary škole: škola měla mnoho příznivců, zvláště pak darovali místní odbor NJS 3100 Kč, ÚMŠ v Praze na jízdné 1993,25 Kč, NJP na jízdní 786,25 Kč, Ústředí NJS v Praze na zájezd dětí na sjezd NJS 480,70 Kč, Klub čs.turistů 100 Kč, Národní rada čsl. v Praze 20 Kč. Dary šly do školního fondu, celkem 10683,50 Kč. Zakoupeny učebnice, knihy do knihoven, zaplaceno jízdné přespolním dětem i úrazové pojištění pro chudé žactvo.
      Sbor učitelský beze změn, koncem školního roku odchází učitelka Otilie Janečková-Knappová do Chebu, 30.9.1936 odešel na službu vojenskou učitel Karel Červený, za něho ustanoven Rudolf Tříska, uč.aspirant v Mostě. Koncem školního roku odešel na své definitivní místo do Rybářů Jaroslav HOKR a na místo správce školy do Schonfichtu Rudolf TŔÍSKA.
      Prospěch a nezameškané půldny: obecná škola: chování 1,05, prospěch 1,75, úprava 2,17, nez. 94,40 %, měšťanská škola: chování 1,06, prospěch 2,36, úprava 2,16, nez. 95,66 %, mateřská nez. 47 %. Knihovna: obecná škola 98 čtenářů, 2009 výpůjček, 20 knih na čtenáře, měšťanská škola 151 čtenářů, 3012 výpůjček, 20 knih na čtenáře.
      Ukončení školního roku 27.6.1936 slavností s proslovy ředitele Vojtěcha LANDY a učitele Miroslava DUFKA, zazpívána píseň "Kdož jste Boží bojovníci" a státní hymna.
      Zapsal V.Landa, ředitel.

Školní rok 1936-1937

      Zahájení školního roku: obvyklou slavností, která již má svou dobrou tradici, působilo na děti i na dospělé velmi povznášejícím způsobem. Ředitel školy seznámil přítomné se změnami ve sboru učitelském a sdělil, kdo jsou třídní v jedno-tlivých třídách a děti se rozešly do tříd, aby nazítří 2.září začalo pravidelné vyučování.
      Organizace školy zůstala beze změny: 1 oddělení mateřské školy, 5 tříd obecné školy, 3 třídy měšťanské se IV.ročníkem a pobočkou při I. ročníku (druhá třída).
      Sbory učitelské: na mateřské škole není změn, z obecné školy odešel učitel Antonín HOKR na definitivní místo v Rybářích u Karlových Varů, a Rudolf TŘÍSKA, výpomocný učitel,který byl jmenován správcem školy v Schönfichtě v okrese Mariánské Lázně. Nově ustanoveni byli Jindřich VIMMER a Eduard ŠAVRDA. Z měšťanské školy odešel učitel Miroslav DUFEK, byv pověřen správou odborné školy pro ženská povolání v Mariánských Lázních. Místo něho ustanoven kandidát profesury Miroslav GÖRTLER z Bilichova u Loun. Vedlejší učitelka jazyka německého Otilie JANEČKOVÁ-KNAPPOVÁ odešla do Chebu a z Chebu přišla Vítězslava VACÍNOVÁ.
      Zápis žactva byl proveden 27. a 30.6.1936 a změny pak k 1.9. 1936:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
MAteřská škola 13 11 24
OBECNÁ ŠKOLA 64 46 110
1. třída 10 7 17
2. třída 9 9 18
3. třída 10 9 19
4. třída 16 11 27
5. třída 19 10 29
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 82 80 162
I. ročník A a B 33 32 65
II. ročník 23 23 46
III. ročník 14 8 22
IV. ročník 12 17 29

      Na celé škole je tedy 296 dětí, o 5 více než loni.
Události:
      5. září 1936 - oslava narozenin krále Jugoslávie Jeho Vel. Petara v slavnostní síni za plné účasti žactva a učitelstva. Zahrány hymny jugoslávská a československá. Proslov měl učitel Alois ULRYCH. l 26. září - volba zástupců učitelských sborů do Místního školního výboru provedena v mimořádné poradě a za odstoupivší členy učitele DUFKA a HOKRA zvoleny Olga MOCLÍKOVÁ a Fr. VALENTOVÁ-KORECKÁ.
28. září - v den svatého Václava konal se na kolonádě mimořádný závěrečný koncert lázeňské kapely na zakročení městského radního Josefa MIZERY. Navštívilo jej mnoho českého obecenstva. l 12. října - filmy branné výchovy: "T.G.Masaryk jako vrchní velitel československé branné moci", "Naši vojáci" a letecký film "Dejte nám křídla", předvedený v bio GLOBUS. Zúčastnilo se veškeré žactvo českých škol a mnoho dospělých. Film vykonaly svůj úkol.
      27. října 1936 - školní oslava státního svátku v slavnostní školní síni. Po proslovu ředitele LANDY byl ze školního rozhlasu vyslechnut projev ministra MŠANO Dr. Emila FRANKE a rozvinul se pestrý a pěkně nacvičený program žákovské akademie, který zanechal velmi pěkný dojem. Vedle veškerého žactva a učitelstva školy zúčastnili se oslavy zástupci státních úřadů a mnoho rodičů a přátel školy. Odpoledne a večer byl českou místní osvětovou komisí předveden v biu GLOBUS český film "Řeka", jehož se zúčastnily děti v průvodu rodičů. l 28. října 10 hod. dopoledne pořádala městská rada v zastoupení českého i německého obyvatelstva slavnostní matinée v Lá-zeňském sále, které se skvěle vydařilo. Kursál (dnešní Casino) byl přeplněn. Dobře se uplatnila i česká hudební škola svým ženským sborem a sólisty. Oslava byla pořá-dána v lázeňské sále poprvé a velmi se osvědčila. Sbor učitelský zúčastnil se korporativně.
      7. listopadu - vzpomenuto 125.výročí narozenin Karla Jaromíra ERBENA a recitována jeho básně. l 11. listopadu - schůze Místního školního výboru. Schválena akce opatřování učebnic a náklad na jízdné pro přespolní děti. l 12. listopadu - přednáška MUDr. Václava REČKA z Plzně "Ochrana proti leteckým a plynovým útokům" pořádána jako první toho druhu III. krajem Dělnických tělovýchovných jednot (dále DTJ) o 8 hod.večerní v slavnostní síni za hojné návštěvy zástupců úřadů i obecenstva. l 17.-18.listopadu byla ve škole účetní přehlídka z MŠANO, p. inspektor Jan Hofman a účetní adjunkt Procházka a přehlídka účetnictví i inventář školní.
      18. listopadu - v biu GLOBUS převedl místní odbor NJS český film "Vdavky Nanynky Kulichovy". l 22. listopadu – loutkářský odbor Sokola sehrál "Mlynářovu Zuzku" a 29.11. "Kra-konošovu vánočku". l 1. prosince - vzpomenuto národního svátku Jugoslávie ve všech třídách. l 4. prosince - doplňovací volba zástupců školy do místního školního výboru za ředitele LANDU a učitelku DUFKOVOU-NOVOTNOU, jimž vypršelo funkční období. Oba opětně zvoleni.
      5. prosince - Mikulášská nadílka dětem mateřské školy, jíž byly přítomny žačky i učitelky odborné školy pro ženská povolání. l 6.prosince schůze rodičů, na níž zvolení zástupci do Místního školního výboru a do rodičovského sdružení. - Mikulášská nadílka žactvu SOKOLA v slavnostní síni a žactvu DTJ v školní tělocvičně.
      12. prosince Mikulášská zábava České okresní péče o mládež na nádraží ve prospěch vánoční nadílky. l 16. prosince v biu GLOBUS Česká osvětová komise dávala film "Maryša".
      19. prosince - Vánoční besídka v slavnostní síni, jejíž program vedle koled zpívaných dětmi měšťanské školy, vyplnily většinou děti obecné školy. Přítomni byli vedle rodičů i zástupci České okresní péče o mládež. Program byl pestrý, velmi se líbil, také vánoční strom byl pečlivě vyzdoben. Při nadílce bylo poděleno šatstvem, prádlem nebo obuví 125 dětí. Po Vánocích bylo rozděleno mezi 50 dětí 20 kg jablek a 5 kg ořechů, darovaných železniční konzumem v Mariánských Lázních. l 20. prosince Vánoční besídka s pohoštěním žactva DTJ v tělocvičně.
      23. ledna Valná hromada TJ SOKOL, na níž zvoleni starostou opět Ing. Rudolf Procházka, jednatelem Fr.Müller, pokladníkem Fr.Rejchrt a náčelníkem učitel Zdvořák.
      1. - 6. února byly prodloužené pololetní prázdniny. Průměrně 15 dětí bylo stravováno, a to i ve středu a v sobotu; rády si pro jídlo docházely.
ÚMRTÍ DR. HESSA
      Dne 17. února 1937 zemřel mecenáš a příznivec školy sekční šéf ministerstva zdravotnictví v.v. MUDr. Pavel HESS. K tomu novinový článek s fotografií:
      "MUDr. Pavel HESS, odb.přednosta v.v., obětavý vůdce Čechů na Mariánskolázeňskju, který zemřel 17.t.m. ve věku 74 let. Byl zakladatelem a místostarostou Sokola v Mariánských Lázních, čestným předsedou místního odboru NJS, předsedou Okresní péče o mládež a předsedou České knihovní rady v Mariánských Lázních. Pohřeb koná se v sobotu o ½ 14 h. z domu smutku v Mariánských Lázních, kremace týž den o 1/2 17 h. v plzeňském krematoriu."
      V den jeho úmrtí ředitel svolal mimořádně učitelský sbor a vzpomenul velkých zásluh zesnulého o hraničářský život a české děti v Mariánských Lázních. Památka jeho pak uctěna povstáním. Podle přání českých spolků byl pohřeb vypraven ze školy. 20. února byla do přízemní smutečně vyzdobené haly měšťanské školy přenesena na katafalku vystavena tělesná schránka zesnulého. U ní stáli čestnou stráž členové SOKOLA v krojích, přišly se po-klonit školní děti, mnoho Čechů z M.Lázní i okolí, přednostové úřadů, zástupci spolků a celý učitelský sbor českých národních škol.
      Proslov o zásluhách zemřelého měl učitel ULRYCH. Velmi případným a hlubokým způsobem se zmínil o významu, o vědecké práci, o zásluhách o rozkvět českého živlu v Mariánských Lázních a o kulturních snahách zesnulého. Druhý proslov měl starosta Ústředí NJS v Praze em. senátor Emanuel Hrubý, který vyzdvihl práci zesnulého pro hraničáře již v době předválečné. Dětský pěvecký kroužek české školy zazpíval píseň "Dobrú noc" a ženský pěvecký kroužek hudební školy "Anděl lásky" a při přenášení do pohřebního auta zapěl oktet SOKOLA státní hymnu a děti utvořily špalír. - Za sněhové metelice rozjelo se auto k Plzni, kde byla kremace. Za školu a spolky se jí zúčastnili ředitel LANDA a učitel Ulrych. l Po všechny dny až do pohřbu visel na škole černý prapor. Děti i učitelstvo české školy zachovají p.Pavla Hessa ve vděčné paměti.
      7. února Valná hromada DTJ v Marián-ských Lázních, na níž zvolen starostou František TALAFANT, jednatelem Fr.Svoboda, náčelníkem Fr. Moulis. l 17. února Valná hromada Masarykovy letecké ligy. Předsedou zvolen opět rada politické správy Dr. Stanislav Makovec, jednatelem Václav Jílek
      6. března oslava 87. narozenin presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka v slavnostní síni o 9 h.ranní. Úvodní proslov měl ředitel LANDA, pak připojen rozhlas s pro-slovem ministra pošt a telegrafů Aloise Tučného. Nato připojena pestrá akademie s čísly zpěvními, tělocvičnými i recitačními s proslovem učitele GÖRTLERA a zakončena státní hymnou. Návštěva byla velmi hojná - dostavili se zástupci úřadů a mnoho rodičů. l Po školní oslavě odhalen byl skupinový obraz odbočky Československé obce legionářské v Mariánských Lázních. Předseda její Fr. WEIS měl proslov k přítomným a odevzdal řediteli školy obraz do majetku a opatrování školy. Ředitel LANDA uvítal s povděkem tento čin legionářů, který dětem přiblížil bojovníky zahraničního odboje, kteří budou našim dětem vždy vzorem obětavosti, hrdinství a lásky k vlasti. l Večer byla veřejná oslava 87.narozenin pana presidenta Osvoboditele v slavnostní síni za velmi hojné návštěvy zástupců úřadů a obecenstva. Sbor učitelský účastnil se oslavy korporativně. Proslov měl učitel UL-RYCH. Program vyplnil sbor hudební školy, ženský pěvecký kroužek a pěvecký kroužek SOKOLA.
Proslov okresního hejtmana Frány při otevírání české záložny 5.4.1936      14. března Valná hromada místního odboru NJS, která měla velmi klidný průběh a zvoleni: předsedou učitel ULRYCH, prvním místopředsedou ředitel LANDA, druhým místopředsedou Alois Janáček, jednatelem ředitel rodinné školy DUFEK a pokladníkem Ludvík SKREPL.
      19. března vykonal inspekci na škole inspektor z Chebu Stanislav Jelínek a prošel většinu tříd.
      4. dubna - Valná hromada Čsl.červeného Kříže (založen v ČSR již 1919) l 8. dubna Valná hromada Klubu čsl.turistů l 17.dubna Valná hromada České okresní péče o mládež, při níž nedošlo ke změnám hlavních funkcionářů.
      12.dubna promítán v biu GLOBUS film "Jízdní hlídka", jehož se zúčastnilo veškeré žactvo školy. l 18. dubna sraz všech příslušníků TJ SOKOL před budovou školy, kde potom vztýčena slavnostním způsobem státní vlajka, pak bylo cvičení pro muže a pro ženy. l 4. května památky generála Milana Rostislava Štefanika vzpome-nuto ve třídách proslovy třídních učitelů. l 10. května vzpomenuto státního svátku království rumunského a jeho významu pro Československo a pro Malou Dohodu.
      8. května Svátek matek oslaven dětskou akademií, jejíž pěkný program provedly hlavně děti obecné a mateřské školy. Líbil se velmi rodičům i hostům. Děti darovaly maminkám srdíčka s básničkou a říkaly jim blahopřání. Českému ústředí péče o mládež bylo odvedeno mna darech žactva a učitelstva 110 Kč.
      26. května - veřejná česká oslava 53. narozenin presidenta republiky Dr.Eduarda Beneše pořádána byla místní osvětovou komisí v slavnostní síni. Promluvil učitel ZDVOŘÁK. Pak byl pořad zpěvní a hudební obstarán učitelským sborem hudební školy, paní Kudělkovou a učitelkou Moclíkovou. Účast byla značná. l 26.května - oslava v německém divadle: proslov měl starosta Josef Turba, orchestr zahrál státní hymnu a "Vyšehrad" a pak byla sehrána činohra "Lidé na kře". l 28.května - školní oslava 53. narozenin presidenta dr.Beneše konala se v slavnostní síni v 9 h. ráno za přítomnosti zástupců úřadů a hojného počtu rodičů. Oslavu krátkým proslovem zahájil ředitel LANDA. Z rozhlasu pak vyslechnut projev pana ministra MŠANO dr. Emila FRANKEHO. Další pořad z čísel zpěvních, recitačních a tanečků, obstaraný hlavně žactvem měšťanské školy, měl svižný spád a líbil se.
      2. června - vykonána inspektorem p.Jelínkem druhá inspekce školy a též inspekční porada, při níž dány příslušné rady a pokyny.
      20. června byla pořádána výstava žákovských prací a školské práce vůbec - mateřské, obecné a měšťanské školy. Výstava byla umístěna ve vkusně upravených třídách v přízemí měšťanské školy, na chodbách, v kreslírně, v hale v I.patře, v předsálí. Byly do ní pojaty práce písemné, krasopis, kreslení a rýsování a ruční práce dívčí a chlapecké. Vystaveny i časopisy učitelské a žákovské, učebnice obecné i měšťanské školy, rostlinstvo zdejšího okolí, některé nové pomůcky a nerosty z kabinetu přírodovědeckého a cizokrajné rostliny dětmi doma ze semen vypěstované.
      V předsálí před ozdobenými poprsími obou pánů presidentů byly vystaveny jejich odpovědi na telegramy zaslané školou při změně v úřadě presidentském, dále jejich spisy a díla o jejich významu. Také byly vystaveny nejcennější spisy z učitelské knihovny a krásné obrazy ze všech končin republiky. Výstava byla velmi hojně navštívena rodiči i příznivci školy a mnoha učiteli a profesory německých škol. Návštěvníci se zapisovali do pamětní knihy a všeobecně pochvalně se vyslovovali o uspořádání a vědeckém významu výstavy. l I náš učitelský sbor mohl úspěch výstavy uspokojiti, neboť je to dobrým doporučením naší školy před širší veřejností. Učitelé německých škol se zajímali především o kreslení, o montáže obrazů z časopisů a prostorového písma a o zdařilé linoleořezy, z nichž byly vystaveny práce umělecké ceny. V jazyce vyučovacím byly velmi zajímavé grafy ukazující prospěch a úspěchy v jazyce vyučovacím, hlavně v pravopise.
      22. června 1937 navštívil pan president republiky dr.Beneš s chotí neoficiálně Mariánské Lázně. Přijel do Mariánských Lázní v poledne, poobědval na NIMRODU, posvačil na KRAKONOŠI a o 6 hod. večer zavítal na kolonádu, kde okusil vody z pramenů. Prošel celou kolonádou a odjel opět do Karlových Varů.
      Změny ve sboru učitelském: 30.9.1936 stroštěni služby Eduard Švarda a Jindřich Wimer, aby nastoupili činnou službu vojenskou. 1.10.1936 nastoupili na jejich místa: Jindřich VESELÝ, učitelský praktikant z Vimperku, a Václav MEDAL, učitelský praktikant z Větrova u Příbramě. l 11.10. odešla na školu v Liticích učitelka Vítězslava Vacínová a 12.10. na-stoupila místo ní Zdeňka Černá, učitelská praktikantka z Chabařovic. Černá odešla 1.2. na měšťanskou školu v Děčíně a místo ní nastoupila Miroslava Šťovíčková, vedlejší učitelka v Bukovanech. l 1.3.1937 Václav MEDAL ustanoven správcem školy v Hazlově a místo něho nastoupil Josef PODE-HRADSKÝ. 30.6.1937 zproštěna učitelka Valentová-Korecká, aby nastoupila na definitivní místo učitelské v Černicích u Plzně.
      Stav žactva na konci školního roku 1936/1937:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 16 10 26
OBECNÁ ŠKOLA 64 48 112
1. třída 11 4 15
2. třída 8 10 18
3. třída 11 11 22
4. třída 17 12 29
5. třída 17 11 28
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 84 81 165
I. ročník A a B 35 38 73
II. ročník 25 23 48
III. ročník 12 7 19
IV. ročník 12 13 25

      Na celé škole celkem 303 dětí, o 7 dětí více než na počátku.
      Klasifikace na konci školního roku: obecná škola chování 1,22, prospěch 1,96, úprava 2,24, měšťanská škola prospěch 1,13, prospěch 2,59 a úprava 2,41. Nezameškaných půldnů: mateřská škola 58,37 %, obecná škola 95,24 %, měšťanská škola 93,86 %. Žákovská knihovna: obecná škola čtenářů 92, výpůjček 1 339, průměr 14; měšťanská škola čtenářů 155, výpůjček 2911, průměr 19, učitelská knihovna 129 výpůjček.
      Změny na inspektorátě státních škol národních v Chebu: od 15.9.1936 jmenován byl inspektorem Stanislav Jelínek, do té doby ředitel měšťanské školy ve Falknově.
      Ukončení školního roku: bylo 26. června obvyklou slavností o 8 hod.ranní v slavnostní síni a proslov o Mistru Husovi měl učitel GÖRTLER, o významu vítězství u Zborova učitel ZDVOŘÁK, závěrečný proslov ředitel LANDA, zapěn pak chorál "Kdož jste boží bojovníci" a státní hymna.
      Zapsal Vojtěch Landa, ředitel
Z návštěvy nového československého presidenta Dr. Eduarda BENEŠE dne 22. června 1937


Na mariánskolázeňské kolonádě: 1. prezident republiky dr. Beneš, 2. paní Hana Benešová, 3. ministerský předseda Ing. Fanta, 4. okresní hejtman vrchní rada Frána, 5. starosta Josef Turba, 6. vrchní policejní komisař Dr. Jan Chudoba


Úřední zpráva Městského úřadu Mariánské Lázně o návštěvě prezidenta ČSR dr. Beneše v Mariánských Lázních
      V úterý 22.června 1937 měly Mariánské Lázně příležitost uvítat ve svých zdech pana prezidenta CSR Dr. Eduarda Beneše. V doprovodu své pani byl pozdraven v poledne na NIMRODU, kde vysoké panstvo poobědvalo. Po obědě vyrazili na lesní procházku směrem na ALM (Polom), dále na SENNROF (Beskyd) až na FORSTWARTE (Kamzík), kde nastoupili do již čekajícího automobilu a odjeli na KRAKONOŠ.
      Kolem 5 hod. odpolední tam dojel pan prezident s choti. Zde byl přijat panem starostou Josefem Turbou, převorem dr.Gilbertem Helmerem, vrchním lesním inspektorem Hohnhäuserem a ministerským radou Ing. Fantou z úřední správy lázní. Přitom byla předána manželce hlavy státu, paní Haně Benešově, kytice růží s fialkami a vzácní hosté byli jménem města a obyvatelstva srdečně pozdraveni. Za velkých ovací množství přítomných lázeňských hostů byli uvedeni prezident s choti ke stolu, ke společnému odpolednímu pohoštění.
      Hovor u jídla se rozběhl a pan prezident se nechal informovat o poměrech v Mariánských Lázních, při čemž byl zpraven panem starostou Turbou o mimořádné svízelné finanční situaci obce. Pan starosta vykreslil rozsáhlé práce, které by měly vést k oddlužení a snahy o konvertování krátkodobých dluhů (O snížení úrokové míry dluhů). Popsal obtížnou situaci především majitelů domů, kterým sice zákon o oddlužení poskytl jisté ulehčení, ale zůstane nedostatečný, pokud nebude odstraněna hlavní příčina - stagnace návštěvnosti lázni, překážky ve volném cestovním ruchu a těžkosti devizové. Prezident Beneš se zájmem vyslechl věcné vývody představitele města, které zcela a plně uznávaL. Uvedl však, že těžkosti v cestovním ruchu jsou takového rázu, že jejich odstranění nezávisí bohužel jen od československé strany, ale také od ostatních zainteresovaných států. Z naší strany ne- chybí určitě dobrá vůle k řešení, řekl.
      Prezident Beneš se opakovaně obracel v hovoru na J. M. pana převora Helmera. V průběhu další diskuse informoval starosta presidenta o průtazích ve věci stavby budovy pokračovací školy. Přípravné práce postupují bohužel jen velice pomalu, protože určený nadřízený dohlížecí úřad v Brně nedošel dosud k žádnému rozhodnutí. Právě touto stavbou školy - jak se očekává - by se zlepšily těžké poměry mariánskolázeňských živnostníků. Pan prezident požádal pana starostu, aby své vývody sepsal do memoranda, které by mu předal. A speciálně, aby v tom byla popsána finanční situace města a k tornu stavba školy. On se potom bude snažit v těchto otázkách pomoci.
      Pan prezident se podrobně informoval o návštěvě hostů, přičemž se nejvíce zajímal o čísla návštěvnosti vloni, letos a o rekordním stavu frekvence hostů. Starosta Turba ho zahrnul vyčerpávající zprávou a k tomu připomenul, že tato čísla ještě nedávají obraz skutečné nouze obyvatelstva lázní, protože rozdíly ve výdaji peněz hosty jsou ve srovnání s minulostí velké. Kdysi mohli hosté v Mariánských Lázních libovolně utrácet, zatímco dnes mohou vydat pouze omezené, přidělené prostředky při výměně deviz. Ale nejen že jsou nucení k maximální šetrnosti, tato situace je nutí i ke zkracování lázeňských pobytů. Nejvíce jsou nespokojeni dobře situovaní hosté, když nemohou podle libosti utrácet, jak by chtěli. Mnozí z těchto dobrých hostů, protože se nechtějí nijak omezovat, se rozhodnou, že vůbec nepřijedou.
      Mariánské Lázně však nemohou stavět jen na návštěvě z domova. Vždyť již před válkou, za Rakouska-Uherska, přijíždělo z monarchie jen 35 % hostů, kdežto z cizrny 65 %. Tyto podíly se ještě zhoršily za republiky. Uskutečnění plné svobody pohybu v cestovním ruchu musí tvořit proto hlavní úkol správy lázeňského města.
      V 6 hodin večer se odebral pan prezident se svým doprovodem na promenádu. U Křížového pramene informoval pan ministerský rada Ing. Fanta o novém jímání Křížového pramene, provedeném v této zimě, o což jevil pan prezident mimořádný zájem. U Rudolfova pramene se pak zajímal o to, zda pramen vyvěrá přímo zde a pan Ing. Fanta podal odborné vysvětlení, při čemž bylo zjevné, že pan prezident velice přesně zná hodnotu a význam právě tohoto pramene.
      V 1/2 7 hod. se vysocí hosté rozloučili, aby se vydali na zpáteční cestu do Karlových Var. Pan starosta Turba požádal jménem občanstva Mariánských Lázní pana prezidenta, zda by město uctil někdy delším pobytem. Prezident Beneš s úsměvem odvětil,, že již jako ministr zahraničí pobýval v krásných Mariánských Lázních častěji a déle, při čemž pan starosta Turba ubezpečil, že Mariánské Lázně by pokládaly za zvláštní ocenění, kdyby prezident jako první občan státu zvolil delší dobu pobytu a mohl tu přebývat nějaký čas. Prezident uvedl, že toto zváží pro pozdější dobu. Se slovy díků a pozdravů panu převorovi, který se již předtím na Krakonoši rozloučil a odcestoval,rozloučil se nyní pan prezident s manželkou. Za bouřlivých ovací občanů a lázeňského publika opustili vysocí hosté město.
(Pramen: Heimatbrief č.361/1978, překlad -rš-)

Školní rok 1937-1938

      zahájen 1.9. tradiční již pěknou oslavou, na níž se již těší děti i dospělí, aby se povzbudili a potěšili tím množstvím mládeže, která nově vstupuje do síní školních, žízniva po kultuře národa a národní práci. Přišlo velmi mnoho rodičů i přátel školy. Proslov měl ředitel LANDA.
Organizace školy: na měšťanské škole přibyla nová pobočka (paralelní třída) při II.ročníku a zůstala pobočka (druhá třída) při I.ročníku, takže měšťanská škola má letos 6 tříd, obecná 5 tříd a mateřská 1 oddělení.
      Sbory učitelské: na mateřské škole nebylo změn. Na obecné škole odešla učitelka Františka Valentová-.Korecká do Černic u Plzně, učitel Josef Podehradský na místo správce školy v Schönfichtě, okres Mariánské Láz-ně. Místo nastoupili Marie Kolářová-Kneislová z Plané, kde měla definitivu, a Rudolf Tříska, správce školy v Schönfichtě. Na měšťanské škole odešel učitel Zdvořák, byv jmenován ředitelem měšťanské školy v Kraslicích a učitel Miroslav Dufek, který obdržel dovolenou na další rok. Nově byli jmenování Jaroslav Kolář, řídící učitel v Plané a Miroslava Šťovíčková výpomocná vedlejší učitelka a Libuše Bartošová výpomocná vedlejší učitelka pro jazyk německý a francouzský.
      Zápis žactva proveden 28.-30.6.1937 a stav žactva:
 
Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 16 6 22
OBECNÁ ŠKOLA 58 55 113
1. třída 5 15 20
2. třída 6 9 15
3. třída 15 9 24
4. třída 12 9 21
5. třída 20 13 33
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 79 77 156
I. ročník 27 32 59
II. ročník 19 10 29
III. ročník 15 26 41
IV. ročník 18 9 27

      Na celé škole je 298 žáků, tedy o dva více než loni.
      Umístění tříd: zdejší škola má nejvyšší počet tříd za celou dobu svého trvání: v přízemí je mateřská škola a 1.třída obecné školy. V I.patře jsou za sebou: 2.,3.,4.,5.třída obecné školy, I.A.ročník měšťanky a v kreslírně je II.A. ročník. V II.patře je v dílně ženských ručních prací nový II.B.ročník, v přízemí pak od vchodu počínaje: IV., III. a I.B.ročník V II.patře je v obrazovém kabinetu zřízena čekárna pro žáky při volných hodinách.
      6.9. ve všech třídách vzpomenuto 14. narozenin J.V. krále Petra II. jugoslávského.
Úmrtí prezidenta T.G.Masaryka
      Měsíc září 1937 - nejsmutnější den dějin našeho svobodného státu! V prvních jeho dnech proskakovaly zvěsti, že se stav milovaného presidenta Osvoboditele nebezpečně zhoršil. Na veškeren národní život padl těžký stín a každou chvíli zazněla otázka: "Jak je asi v Lánech?" Přišly zprávy lepší a zdálo se, že je nebezpečí zažehnáno. Pan president Beneš odjel na Slovensko, nastalo uklidnění, ale po několika dnech nový nápor choroby vylekal celý národ a každou chvíli hrozila katastrofa. Pan president Beneš zvláštním vlakem jel šíleným tempem v závodu se smrtí. Lidé v němé hrůze stáli podél trati a trnuli, aby se nich nestalo tu ani tam - několik zastávek, vyslechnutí zpráv o stavu velikého nemocného, nová lokomotiva a zase nový let! Dojel. Shromážděná rodina, vážné tváře lékařů a ošetřovatelek. Celý národ čekal u ampliónů, den a noc vždy trochu naděje, ale v pondělí v noci poslední zpráva byla hrozivá: srdce oslabuje a ve 3 hodiny 29 minut dotlouklo!
      Ředitel školy odjížděl právě na schůzi kvalifikační komise do Chebu a vzkázal tuto zprávu ihned z nádraží do školy s disposicemi o smuteční výzdobě budovy školní. Zpráva působila na každého zdrcujícím dojmem. Zástup-yně ředitele učitelka Olga MOCLÍKOVÁ oznámila tuto zprávu žactvu oběžníkem čís.8. Mezi dětmi nastalo velké vzrušení a pláč. Podle dispozic daných rozhlasem, pro-puštěny pak děti domů. Navrátivší se zatím ředitel učinil pak další dispozice.
      15. září ve středu na 10 hod. připravena tryzna za národního svatého. Pozván také okresní úřad a policejní úřad, které vyslaly zástupce. Zúčastnila se také odborná školy ÚMŠ pro ženská povolání a hudební škola. Při proslovu ředitele LANDY nezůstalo jediné oko suché. Pódium bylo smutečně ozdobeno černou látkou s poprsím velikého mrtvého a kyticí růží. Poprsí potom postaveno v předsálí a děti k němu až do dne pohřbu přinášely spousty květin.
      16.září ve čtvrtek byla smuteční schůze městského zastupitelstva s proslovem starosty města Josefa Turby.
      17.září v pátek vyslechlo veškeré žactvo, shromážděné v slavnostní síni z rozhlasu řeč ministra Emila FRANKE. Odpoledne byla schůze Čs.Červeného kříže s proslovem předsedy vrchního rady FRÁNY a učitele MÜLLERA (německy) a ředitele rodinné školy DUFKA (česky). l 19. září v neděli byly smuteční bohoslužby: v evangelickém kostele se jich účastnili učitelé Ulrych a Görtler, v židovské synagóze ředitel Vojtěch LANDA.
      O 11 hod. dopolední byla česko-německá tryzna ve velkém lázeňském sále. Promluvil okresní hejtman František FRÁNA a starosta města Josef TURBA. Účinkovala lázeňská kapela, český dámský pěvecký kroužek a německé pěvecké sbory.
      20. září 1937 odjeli na pohřeb do Prahy: ředitel LANDA s chotí, učitel ULRYCH, učitelka Anna VACKOVÁ, učitelka Anna DUFKOVÁ-NOVOTNÁ, učitelka mateřské školy Alžběta FÜRSTOVÁ-KRÁTKÁ.
      21.září v úterý den trýznivého smutku, nejtěžší den toho bezútěšného týdne, kdy i tělesná schránka tatíčka Masaryka od nás odešla! Celá republika a hlavně hlavní město Praha tonuly v nejhlubším smutku. Statisícové zástupy lidu z celé republiky hrnuly se do Prahy, vroubily cestu z Lán až na Hradčany, dlouhé hodiny se sunuly v nekonečném proudu, ve dne i v noci, za vedra, za chladu, v bouři i v lijáku, dělník, pán, generál, děti i starci, aby ještě na několik okamžiků mohli spatřit rakev, která skrývá ostatky nám všem nejdražší! U rakve stojí stráž generálů, důstojníků, vojínů, Sokolů a kovářů v kožených zástěrách s kladivy na ramenou. Od půlnoci seděli a stáli lidé v ulicích – to je poslední oběť, kterou mohou drahému presidentu přinésti!
      Poslední cesta smuteční Prahou: černé prapory, černé dekorace, smutně na půl žerdi spuštěné národní vlajky, řecké ohně, sochy, poprsí, podobizny, knihy, iniciály T.G.M. Ohromný průvod Prahou: president Osvoboditel v rakvi na dělové lafetě, rakev zahalená státní vlajkou, bez jediného věnci, jediné květiny, za rakví president republiky Dr. Eduard Beneš a nejbližší příbuzní, pak zástupci cizích států a vojsko, vojsko všech zbraní, v čele průvodu generál Syrový na koni a největší část průvodu tvoří legionáři, kteří přispěchali v ohromném množství. aby na poslední cestě doprovodili svého vůdce a tatíčka. Mírně podzimní slunce ozařuje výjevy drásavého smutku, slzy třpytí se ve všech očích, proti bílým obláčkům tlumeným stříbrem se leskne a vzdáleně vrčí sta letadel, doprovázejících pohřební průvod a nade vším drtivý majestát velebné smrti, která zlomila nejsilnějšího z nejsilnějších!
      Z Wilsonova nádraží odvezen pak do Lán a uložen vedle své choti na tichém hřbitůvku. A my všichni slíbili ústy presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše "Věrni zůstaneme a dědictví uhájíme!" – V den pohřbu naše žactvo poslouchalo ze školního rozhlasu průběh pohřbu, v předsálí u poprsí presidenta Osvoboditele hořela světla a děti přinášely další květiny.
      22.10.1937 vykonal inspektor Stanislav JELÍNEK inspekci v některých třídách. l 27.10. školní oslava státního svátku 28. října o 10 h. dopolední v slavnostní síni. Přítomni byli zástupci státních úřadů a značný počet rodičů. Zahajovací projev měl ředitel Vojtěch LANDA a z rozhlasu vyslechnut projev Dr.FRANKEho, ministra M`SANO. Připojena zdařilá žákovská akademie s čísly recitačními, zpěvními i tělocvičnými, která měla pěkný spád. Po celý den 27.10. hořela u smutečně ozdobeného poprsí presidenta Osvoboditele světla, jež byla rozžata i 1. a 2.listopadu 1937. l 28.10. od 8 do ½ 11 h. bohoslužby, jichž se zúčastnil ředitel Vojtěch LANDA. O ½ 10 h. vyšel od nádraží průvod krojovaných korporací, zástupců úřadů i občanstva, jehož se za školu zúčastnili učitel Kolář, Ing. František Křížek a učitelka Pluhařová. O ½ 11 h. se konala česko-německá oslava v lázeňském sále. Učitelský sbor se zúčastnil korporativně. Většina učitelek účinkovala v dámském pěveckém kroužku.
21.11. Sokolská besídka, na níž žactvo sehrálo pohádku "Zlatá niť". l 9.11. sehrán český film "Vojnarka". l 28.11. loutkové divadlo "Raketou na Měsíc" sehráno loutkařským odborem Sokola v slavnostní síni. l 1.12. vzpomenuto národního svátku Jugoslávie. l 6.12. loutkové divadlo "Krakonošova nadílka" l 7.12. Mikuláš-ská nadílka dětem v mateřské škole za 75 Kč. l 12.12. loutkové divadlo "Kašpárek písničkář"
      21.12. Vánoční nadílka. Před rozžatým vánočním stromkem se konala besídka, při níž děti mateřské a obecné školy měly dramatisované výstupy a sborové recitace, měšťanská škola vánoční písně a melodram "Štědrý den" a dva vánoční zpěvy i žákyně rodinné školy Libuše Horáčková. Ve třídách pak rozdány dětem boty, šaty, punčochy a jiné potřebné věci. l 31.12.1937 odešla po 13-tiletém působení na zdejší škole učitelka Alžběta Fürstová-Krátká na školu v Žíželicích u Žatce. Její působení zde bylo svědomité a rozkvět školy podporující. Ředitel školy jí poděkoval při odchodu za její práci.
      7.3. slaveno 88. výročí nedožitých narozenin presidenta Osvoboditele – poprvé bez něho. Slavnostní proslov měl učitel Kolář. Z gramofonové desky vyslechly děti reprodukci proslovu presidenta T.G.Masaryka k dětem 27.10.1928. Pak zapěny vchodné písně, předneseny básně a zakončeno státní hymnou. Slavnosti byli přítomni zástupci okresního úřadu, policejního úřadu a mnoho rodičů. l Veřejná oslava se konala téhož dne v slavnostní síni s proslovem učitele Ulrycha a s bohatým hudebním pořadem.
      16.2. promítán v biu GLOBUS pro děti film "Filosofská historie". l 11.3. navštívil školu inspektor JELÍNEK z Chebu a některé třídy. l 6.4. předveden film "Bílá nemoc" v biu GLOBUS. l 26.-28.4. vykonal ve škole inspekci školní rada Dr. Ladislav HOLÝ. Podrobně prohlédl budovu školní, sbírky a byl přítomen vyučování ve všech třídách. V poradě 28.4. příznivě posoudil práci školní a dal učitelstvu mnohé cenné pokyny. V posledních dvou dnech se inspekce zúčastnil též inspektor Jelínek. l 1.5.1938 byla jednotná hraničářská oslava Prvního máje v slavnostní síni. Pořádaly ji spojené české spolky, po zahájení písní Spějme dál promluvil delegát Národní rady československé vrchní rada Jaroslav Koudelka z Prahy.
      7.5. pořádala rodinná škola v slavnostní síni divadelní představení "Cop" od Vikové-Kunětické. l 10.5. se zúčastnil ředitel Vojtěch LANDA s učitelem KOLÁŘEM oslav desetiletého trvání odborné hotelové školy v Mariánských Lázních. l 14.5.1938 oslava Svátku matek za účasti rodičů a dětí – pestrý program mělo žactvo mateřské a obecné školy za částečné pomoci žáků měšťanské školy. l 22.5. sehrálo žactvo Sokola divadelní představení "Váša nespokojenec" v sále hotelu Continental.
      25. května 1938 vyslechlo žactvo, shromážděné ve slavnostní síni v rozhlasu průběh holdu presidentu republiky na Hradě pražském, jakož i projev presidenta republiky Dr. Eduarda Beneše. Na slavnostní akademii byla veliká účast zástupců úřadů a českého obecenstva. Proslov měl učitel Jaroslav KOLÁŘ. Program z čisel hudebních a zpěvních obstarala hudební škola, státem subvencovaná. l 28.května 1938 byla školní oslava 54. narozenin Dr.Beneše s úvodním slovem ředitele Vojtěcha LANDY, z rozhlasu vyslechnuta řeč ministra školství Dr.FRANKEHO, připojen program čísel recitačních, zpěvních, tělocvičných i dramatických výstupů, který se přítomným zástupcům úřadů i rodičům velice líbil.
      2.6.1938 odevzdala deputace žactva a učitelstva panu okresnímu hejtmanovi FRÁNOVI 1 000 Kč, vybraných mezi žactvem a učitelstvem na obranu státu. Byl to první dar školy ve zdejším okrese.
      Změny ve sboru učitelském: Mateřská škola: 31.12.1937 odešla učitelka Alžběta Fürstová-Krátká, nastoupila za ni Anna ŠOLAROVÁ. Obecná škola: 30.9.1937 nastoupili službu vojenskou Jindřich Veselý a Rudolf Tříska, za ně nastoupili Antonín FORST, dříve v Březových Horách, okr.Příbram, a Jan HOFFMANN, učitel v Hlavňovicích, okr.Sušice. Měšťanská škola: 30.10.1937 zproštěn kandidát profesury Miroslav GÖRTLER a ustanoven v Hustopečích na Moravě, za něho nastoupil Josef BERNARD, vedlejší učitel němčiny v Konstantinových Lázních. 29.5.1938 odešel na zdravotní dovolenou Ing. František KŘÍŽEK a místo něho ustanoven Bořivoj RAFFL. 1.12.1937 jmenována na školu měšťanskou Božena PLZÁKOVÁ, praktikantka a odešla 1.3.1938 jako výpomocná učitelka do Staré Role u Karlových Varů. Místo ní přišla Anna BĚLOHLAVÁ z Plzně. – 1.6.1938 přeložen školník Jan HESTERA do Litoměřic a místo něho přišel Václav BÁRTA z Líni u Plzně.
      Školní rok 1937-38 ukončen dne 22.června 1938 pro přípravu k X. všesokolském sletu obvyklou školní oslavou.
      Zapsal Vojtěch LANDA, ředitel.

Školní rok 1938-1939

      Zahájení školního roku bylo jako obvykle 1.září 1938 v slavnostní síni za účasti žactva a mnoha rodičů a přátel školy. Po proslovu ředitele Vojtěcha LANDY přednesl absolvent našeho IV.ročníku měštanské školy Jiří TURNOVSKÝ báseň "Naší škole", kterou napsala bývalá naše žákyně Marie Brejchová. Skončeno státní hymnou.
      Organizace školy: zůstala beze změn: 1 oddělení mateřské školy, 5 tříd obecné a 6 tříd měšťanské školy, celkem 12 tříd.
      Sbor učitelský: MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA: ředitel Vojtěch LANDA, učitelstvo: Jaroslav KOLÁŘ, Olga MOCLIKOVÁ, Ing. František KŘÍŽEK, Alois ULRYCH; výpomocní učitelé: Jan HOFFMANN a aknd.prof. Vlasta JAŠOVÁ, katecheta Antonín BERÁNEK; definitivní učitelka domácích nauk Anna VACKOVÁ, vedlejší učitelka jazyků německého a francouzského Libuše BARTOŠOVÁ.
      OBECNÁ ŠKOLA: učitelstvo: definitivní uč. Marie KOLÁŘOVÁ-KNEISLOVÁ, zatímní uč. Eliška PLUHAŘOVÁ, Marie PAVELKOVÁ, Josef ŠMAT, výpomocný učitel Antonín FORST
      MATEŘSKÁ ŠKOLA: učitelka Anna ŠOLLAROVÁ.
      Praktikantka při škole Anna Bělohlavá.
      Změny ve sboru: odešla z měšťanské školy Miroslava Görtlerová-Šťovíčková, Josef Bernard a Bořivoj Raffl, nastoupil znovu Ing. Křížek po dovolené, Jan Hoffmann z obecné školy a Vlasta Jašová z Brna; z obecné školy odešli Jan Hoffmann a Anna Dufková-Novotná, nově ustanoveni Marie Pavelková a Josef Šmat.
      Zápis do české školy byl již pod vlivem politických poměrů a blížících se událostí. Škola si zachovala stejný počet tříd, přechodně slabá 1. třída byla posílena přílivem šestiletých dětí do Masarykova domova, takže škola tuto krizi dobře přestála.
      Zapsáno dětí: pro rok 1938-39:
 

Škola / Třída Hochů Dívek Celkem
Mateřská škola 19 9 28
OBECNÁ ŠKOLA 63 36 99
1. třída 11 4 15
2. třída 17 7 24
3. třída 14 3 17
4. třída 8 11 19
5. třída 13 11 24
MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA 75 55 133
I. ročník 17 18 35
II. ročník 24 16 40
III. ročník 22+6 13 41
IV. ročník 9 8 17

      Vyučování rozbíhalo se za poměrů velmi rozrušených. Souboje rozhlasových stanic, incidenty na hranicích, zvýšené politické napětí v pohraničí, vzrušující pověsti o změnách hranic, takže mnohé děti se nevracely z prázdnin z českých krajů, ani do Masarykova dětského domova všechny nenastoupily.
Poslední popsaný list předválečné školní kroniky české školy      12.září 1938 po řeči říšského kancléře Adolfa Hitlera, rozesílané rozhlasem byly politické projevy na ulicích a po nich bylo rozbito i jedno okno ve škole, druhého dne 13. září v poledne nastal v městě poplach, na mnohých domech vyvěšeny byly říšskoněmecké prapory a protože byly obavy z výtržností, bylo zastaveno vyučování na německých i českých školách a mnoho českých matek s dětmi odjelo do vnitrozemí. Vyučování zůstalo přerušeno až do neděle 18.září. Napětí stále stoupalo.
      16. září byly přemístěny všechny děti Masarykova dětského domova z Mariánských Lázní do Načeradce u Vlašimě. l 19. září zahájeno opětně vyučování asi s 15 dětmi na obecné škole a s 25 dětmi na škole měšťanské, které byly vyučovány na každé škole v jedné třídě do 22. září 1938.
      22. září 1938 po rozhlasové zprávě z 21. září začali přebírati úřady představitelé SDP – sudetoněmecké strany – a to i policejní komisařství, okresní úřad, poštu, nádraží i českou školu. Děti byly puštěny v 11 hodin dopoledne domů. Po 12. hod. vzkázal pan inspektor českých státních škol menšinových Stanislav Jelínek z Chebu po učitelce mateřské školy Anně Šollarové při průjezdu Mariánskými Lázněmi, že učitelstvo může odjeti, ježto další setrvávání na místech nemá za daných okolností významu. Tak odpoledne po 3 hod. odjel i ředitel školy se zbylým učitelstvem do Plzně.
      Ve škole zůstal dobrovolně hlídati školník Václav Bárta, který byl po obsazení české školy ve 4 hod. odpoledne pořadateli sudetoněmecké strany internován v bytě , střežen tam a propuštěn až v noci na 23. září, když do města vtáhlo československé vojsko a obnovilo pořádek.
23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé branné moci.
      Ředitel školy Vojtěch LANDA přeložil sídlo školy do Plzně a dojížděl do Mariánských Lázní vyřizovati nejnutnější záležitosti. Byl v neustálém spojení s inspekto-rem Stanislavem Jelínkem.
      29. září byl ředitel v Mariánských Lázních naposledy, zařídil, co bylo třeba a uzavřel úřední místnosti a budovu. Na nádraží stál již evakuační vlak.
      30. září byly předány Mariánské Lázně říšskoněmeckému vojsku.
      Zapsal Vojtěch Landa, ředitel.

      Zde kronika končí a v této chvíli neznáme, jaké byly další osudy ředitele Landy. Je známo, že válku přežil, ale po válce se už do Mariánských Lázní nevrátil. v roce 1938 odvezl a uchoval školní kroniku, jejíž větší díl psal sám.
      A tak podobně jako u prvního ředitele Josefa Hořejšího, nám stopy mizí, třebaže až v poválečném období. Jeho syn měl prý bydlet v Karlových Varech.
      Žijí však někteří žáci české menšinové školy například bratři Antonín a Karel Tesařové, Oto Pospíšil a další.
      V roce 1945 přišel do Mariánských Lázní inspektor Rudolf Mařík, jehož z časopisu Od Dyleně (prosinec 1948) ještě uveřejňujeme. K článku patří tabulka o otevírání českých škol v roce 1945-46 na konci tohoto čísla Hameliky. Mimochodem do časopisu Od Dyleně psali v roce 1948 předválečný učitel Ing. Křížek, náčelník Sokola Ing. Rudolf Procházka. Nakonec přikládáme nejhrubší přehled o vývoji školství na bývalém okrese Mariánských Lázní v letech 1945-1960
 

Rudolf MAŘÍK, okresní školní inspektor od roku 1945, Mariánské Lázně

Budování českého školství 1945-1946 na okrese Mariánské Lázně
      "Jak jsme začínali ? Vyzbrojeni papírem a tužkou pospíchali jsme počátkem června 1945 z jižních Čech do západního pohraničí do okresu Mariánskolázeňského, abychom vybudovali české školství, nový kulturní a osvětový život.
      S těmito předpoklady a programem dali jsme se odhodlaně do práce školské, kterou řídil ministerský zmocněnec Rudolf Mařík z Českých Budějovic. Byl pověřen úkolem vybudovat české školství na tomto okrese. Tehdejší porevoluční prostředí ve městě a na celém okrese nebylo nijak příjemné a lákavé. Bylo to ovzduší prosycené nenávistí, zlobou z prohrané války a odvetou nacisticky smýšlejícího německého lidu. Ve městě 35 až 40 tisíc německého obyvatelstva včetně raněných německých vojáků, uprchlíků německé a jiných národností, pacientů v odděleních berlínských nemocnic a podobně.
      Město bylo obsazeno americkou okupační armádou, byla zde již místní (MSK) i okresní správní komise (OSK), o pořádek pečovalo naše četnictvo i policie, pohraniční stráž a vojenský oddíl gardistů. Civilního českého lidu zde byl nepatrný hlouček. který pečoval na prvním místě o zavedení pořádku v samosprávních věcech, v zásobování a zajištění veřejného majetku. Dle zjištění bylo koncem května 1945 na venkově okresu celkem asi 10 Čechů.
      Úřadovna školské správy byla na radnici a stala se ihned místem stále vyhledávaným všemi vrstvami lidu každého, kdo hledal úlevy ve svých starostech a přáních v různých zájmových oborech. S povděkem bylo však možno potvrdit, že značná část návštěv byla z řad nadšenců pro záj- my školské, pro práci kulturní a osvětovou. Zde se soustřeďovala touha po rychlém obnovení dřívějšího života spolkového a veškeré duchovní činnosti, která zde bývala před rokem 1938. Obnoviti Sokol, založiti ochotnický divadelní kroužek, zpěvácký spolek, založiti novou knihovnu, čítárnu, muzeum, ustanoviti kronikáře, obnoviti Národní Jednotu Severočeskou, Čsl. turistický spolek a vše, co souvisí se vzděláním ducha a s pokrokem.
      Za první republiky mělo české školství na okrese sedm českých škol obecných (Mariánské Lázně, Velká Hleďsebe, Drmoul, Tři Sekery, Kynžvart, Schönficht) jedna měšťanská, čtyři školy mateřské (Mariánské Lázně, Velká Hleďsebe, Kynžvart, Schönficht) . Českých obyvatel bylo na okrese 1 207, kteří se nemohli pronikavěji uplatniti z důvodů slabé hospodářské podstaty, z příčin sociálních a národních pro malou početnost. Nelze však přehlédnouti, že kulturně a spolkově zde český člověk žil velmi intenzivně a duchovně tu položil pevné základy, takže byl významnou složkou v této části západního pohraničí, zvláště v městě Mariánské Lázně.
      Na podzim 1938 ustal úplně veškeren český život hospodářský, školský a kulturní, neboť všechny české školy byly zrušeny.
      Při novém organizování školství se osídlovací proces na venkově dál pomalu,ač nejbližší obce Úšovice, Hamrníky a Velká Hleďsebe se brzy naplnily novými osídlenci. Jakmile se dopravní poměry zlepšily, přikročilo se ihned ke komisionálnímu zjištění všech školních budov, všeho školního majetku, obecních a spolkových knihoven, zařízení mateřských škol, žňových útulků, sociálních zařízení, kulturních památek, spolkových tělocvičen, biografů, a všeho, co náleželo pod ministerstvo školství a národní osvěty. Celkem bylo provedeno komisionální zajištění na okrese na 42 obecných školách, na 3 měšťanských školách, na 4 pomocných školách, na 5 lidových školách zemědělských, na jedné odborné škole zemědělské, na škole obchodní, na škole hotelové, na gymnasiu, na odborné učňovské škole, na hudební škole, na 12 mateřských školkách a v 18 žňových útulcích.
      Byly zajištěny tři biografy veřejné a jeden soukromý, jedna soukromá knihovna na bývalém Henleinově statku (Manský dvůr u Žandova). Dále jedno divadlo, tělocvična německého Turnvereinu, Masarykova ozdravovna, bylo spolupůsobeno při zajištění knihovny a muzea v Metterni- chově zámku v Kynžvartu. Obecní a jiné knihovny byly zajištěny ve všech obcích okresu.
      Nejprve bylo vybaveno město Mariánské Lázně všemi školami, pokud jich bylo třeba se zřetelem ke složení obyvatelstva a k hospodářské únosnosti. Během měsíců září a října 1945 byly zde otevřeny dvě školy obecné, škola měšťanská, státní reálné gymnasium, odborná škola pro učně, městská škola hudební, povolena odborná škola pro ženská povolání (pro nedostatek učitelských sil byla však otevřena až 1.září 1946). Další vývoj národního školství pokračoval dle postupu a hustoty nového osídlování, dle možností úprav zanedbaných zničených školních budov a jejich zařízení (koncem války sloužily budovy uprchlíkům), dle možností obsazování škol učitelstvem, které se ochotně hlásilo do služby v pohraničí a obětavě pracovalo v té- to obtížné, ale šlechetné práci.
      Během školního roku 1945/46 se zdejší školství řádně rozvíjelo, takže dne 30.června 1946 bylo 18 škol obecných o 32 třídách s 857 žáky a 36 učiteli, 2 školy měšťanské o 11 třídách s 276 žáky a 16 učiteli, 6 škol mateřských o 9 třídách s 200 dětmi a 9 učiteli, celkem 26 škol, 52 tříd, 1 342 žáků a 61 učitelských sil.
      V důsledku nepatrného osídlení Císařského lesa a jeho následného zabrání k účelům vojenským byla zrušena škola v Sangerbergu (Prameny) 5. května 1946 a v Schönfichtu (Smrkovec) dne 1.září 1946.
      Během prázdnin 1946 bylo nutno mnohé školy organizovati jinak z důvodu přílivu žactva, vyhověti přání početných remigrantů o umožnění vyššího vzdělání jejich dětí zřízením pobočné měšťanské školy Mariánské Lázně ve Třech Sekerách (Slezští reemigranti) a otevříti nové mateřské školy ve venkovských obcích - ve Staré Vodě a v Zádubu. Byla otevřena nová škola v Maiersgrünu. V důsledku politického spojení Mariánských Lázní a Úšovic byla škola v Úšovicích přeložena do Mariánských Lázní a vznikly dva nové školní obvody - severní a jižní. Vznikly tak dvě školy obecné (Sever a Jih) a dva samostatné obvody školské.
      Stav národních škol na okrese Mariánské Lázně k 31. prosinci 1946 se jevil takto:
      18 obecných škol o 35 třídách, s 1 062 žáky a 40 učitelů, 3 školy měšťanské o 14 třídách s 376 žáky a 20 učitelů, 8 škol mateřských o 11 třídách s 313 žáky a 11 učiteli, celkem 29 škol, 60 tříd, 1 751 žáků a 71 učitelů.
      Z obecných škol je 9 jednotřídek, 5 dvoutřídek, 2 trojtřídky, 2 pětitřídky s pobočkou. Z měšťanských škol mají 8 tříd Mariánské Lázně, 4 třídy Lázně Kynžvart a Tři Sekery 2 třídy. Takto přibylo od 30.září 1945 celkem 21 škol, 44 tříd, 461 žáků a 54 učitelů.
      NÁPLŇ ŠKOL zvláště na venkově je velmi pestrá s různorodým žactvem podle národnosti i náboženství, neboť mimo žáky české národnosti navštěvují školy Slováci z východního Slovenska, Rusíni z Podkarpatské Rusi, děti vídeňských Čechů, Slováci z Maďarska, děti českých rodičů z Francie, Rumunska, Ruska, děti střelínských Čechů z Kladska. Tu a tam se vyskytnou i děti německých antifašistů a v poslední řadě i bulharské děti. Tím jest přirozeně práce učitelů značně ztížena a jest zapotřebí dvojnásobného úsilí a píle učitelovy, aby se přiblížil anebo dosáhl vytčených cílů.
      ZDRAVOTNÍ STAV DĚTÍ jest povšechně málo uspokojivý a zvláště v oblastech s osídlenci z východní části republiky a z ciziny, kde není porozumění ani pro nejzákladnější požadavky hygieny, kultury těla a zdravotnictví vůbec. Bude nutno ještě mnoho vykonati, k čemuž přispěje organizovaná služba školních lékařů, zdravotních školních sester, okresního zdravotního školského referenta a dorostu Československého Červeného kříže.
      SOCIÁLNÍ POMĚRY vykazují tentýž neutěšený stav a bude třeba mnoho péče sociální, aby nastala na tomto úseku humánní činnosti pronikavá náprava, neboť sociální bída odráží se v životě školském po všech stránkách.
      U Okresního školského výboru ustavena jest okresní školská komise, kvalifikační komise, okresní školský referent, okresní výbor zaměstnanců školské a kulturní služby, okresní pedagogický sbor, okresní referentka pro školy mateřské, okresní poradkyně pro vyučování ženským ručním pracím a domácím naukám, správce okresního střediska pro výchovu filmem a diapozitivy, okresní zdravotní školský referent.

K dalšímu vývoji školy 1948-1960

      Ačkoliv tato etapa už nepatří k našemu předválečnému tématu, krátce se zmíníme.
      Hned po Únoru 1948 byl schválen nový školský zákon z 21. dubna 1948 o jednotné škole, aby "spoluvytvářel pevné základy lidově demokratického řádu". Zákon zestátnil všechny školy a měl zajišťovat jednotné středoškolské vzdělání pro všechnu mládež sítí mateřských škol, národních a středních škol, čtyřletých gymnázií a odborných škol.
      Po pěti letech bylo školství reorganizováno přísně podle sovětského vzoru (cit. "které stojí na prvním místě na světě") školským zákonem z 4. dubna 1953, aby byla utužena jednota vzdělání. Podle zákona vznikly osmiletky a jedenáctiletky, zrušena gymnázia a řada odborných škol; zavedena polytechnická výchova dětí, aby se školy dále přiblížily praktickému životu. Ale skutečný vývoj se neubránil zakládání odborných škol a v roce 1959 podle reorganizace školské vznikají devítiletky a dvanáctiletky, třebaže se opět proklamuje, "že se tak ještě více přiblíží k praktickému životu".
      Měšťanská škola v Mariánských Lázních měla v roce 1945 jen 35 žáků, roku 1946 nastává skok na 227 žáků (také vliv Tří Seker), roku 1947 překročena ve školách hranice 500 žáků, 1948 hranice 800 žáků. Roku 1950 chodí do školy v Mariánských Lázních celkem 1197 dětí. Podle nového zákona z roku 1953 vznikají i v Mariánských Lázních osmiletky škol Sever a Jih a přihlášeno 1625 dětí. Jedenáctiletka pro okres Mariánské Lázně byla zřízena v Plané, kam bylo přestěhováno dosavadní mariánskolázeňské gymnázium. Růst počtu žáků vyvolal v roce 1956 nutnost znovu otevřít už nepoužívanou starou úšovickou školu a naplánovat stavbu nové školy v Úšovicích. Roku 1958 bylo v Mariánských Lázních už přes 2000 dětí školou povinných. Nestačí školní prostory a je nutno zavést střídavé vyučování pro 1. až 5.třídy.
      Jako okresní město měly Mariánské Lázně řadu odborných středních škol, do nichž přicházelo žactvo z osmiletek. Odborné školy tu vznikaly nebo pokračovaly v chodu pod měnícími se názvy. Byly tu zdravonická škola, škola pro společné stravování, hotelová a hospodářska škola, učňovská střediska.
      Dne 1. září 1960 – krátce po zrušení okresu Mariánské Lázně - je otevřena škola v Nových Úšovicích jako jedenáctiletka. Z ní je možno pokračovat ve studiu na vysokých školách. - V té době mají Mariánské Lázně již více než 2600 dětí v 74 třídách. U škol zakládány družiny mládeže pro odpolední péči o děti. Stejně tak rostl počet mateřských škol, kterých bylo v městě šest. Hudební škola (1960) měla 318 žáků v 11 třídách. Střední odborné školy měly dohromady 681 žáků. K tomu nutno u nich připočítat 236 dospělých žáků ve večerním studiu.
      Prosperovalo – jak uvedeno – i učňovské školství. Spolu s učni měly Mariánské Lázně v roce 1960 dohromady 3 547 žáků ve 117 třídách.
 

Ze školní kroniky

      Na počátcích Mariánských Lázní tvořil český živel sice nevelkou, ale nezanedbatelnou součást prvních budovatelů. Na tom nic nemění to, že většinou v dalších desetiletích splynula smíšená manželství s německým mořem, a na poněmčení měla vliv velká převaha německých lázeňských hostů. V této první vlně to byli Skalníkovi, Kubátovi, Hájek, Kratochvílovi, Slivenští, při čemž první zdejší rodina – Fischerovi – byla česko-německá. Paní Marie Fischerova byla za svobodna Hořejší a pocházela z Tlučné u Křimic.
      Druhá vlna Čechů přichází do rychle se rozvíjejících Mariánských Lázní koncem 19. století a kol 1900 za prací. Hlásit se příliš ke své národnosti není však radno – německý nacionalismus se rozmáhá. V té době jsou zde ve významnějším postavení Prof.Mladějovský,Josef Mizera, pak i Mečířovi.
      Po první světové válce se v Mariánských Lázních český živel rychle konsoliduje a projevem jeho životnosti a rozvoje je rozvíjející se české školství.
      16. září 1919 začíná vyučování v české škole. Přihlášeno 53 dětí. Do doby stavby české školy bylo problémem, kde učit. Učilo se v německé škole Sever, v domě Emma, v Bílém Kříži (Mars), ve vile Praha (Husova ulice). l 6.října 1919 vydává Zemská školní rada povolení české školy. Škola byla podporována přítomnou čsl. vojenskou posádkou, Národní Jednotou Severočeskou a dalšími vznikajícími institucemi.
      Druhý školní rok 1920/21 měl 50 žáků a správce J.Hořejší usilovně hledal prostory pro výuku. Boj o nedostavěný areál (Nierenheistätte) byl nakonec prohrán a řešením bylo zakoupit pozemek pro stavbu vlastní školy.
      9. září 1923 byla slavnostně otevřena malá česká škola. Byla postavena naproti areálu, původně určeného pro lázeňství, ale nyní obsazeného německými školami. Počet žáků české školy vzrostl na 132. l 9. března 1924 se konaly obecní volby, při nichž došlo k rozkolu v české menšině a prosazeno odvolání učitelského sboru. To se dotklo především ředitele J.Hořejšího, který už připravil cestu k založení měšťanky a českých školů v Drmoulu, Úšovicích, Kynžvartě a Velké Hleďsebi.
      1. září 1924 začíná nový školní rok s novým učitelským sborem. V čele je ředitel Vojtěch Landa. Jsou tři třídy obecné školy a právě založen I. ročník měšťanky.
      1. září 1925 otevřen II. ročník měšťanky, když 1. třída obecné školy musela být umístěna ve vile Praha, kde byla také česká mateřská školka. Začala přístavba měšťanské školy s velkými plány.
      4. února 1926 byla otevřena hudební škola, která prosperovala až do konce republiky a měla i německé žáky. l 1. září 1926 otevřen III.ročník měšťanky. l 1. září 1927 byl otevřen IV.ročník měšťanky a počet žáků 140. Nouzově se už začalo učit v novostavbě školy. l 1.2.1928 byla převzata státem mateřská škola od Ú MŠ.
      30 června 1928 byl slavnostně otevřen český školní areál s dostatkem prostorů, slavnostní síní, s byty za účasti 2 500 osob. l Byl získán pozemek na stavbu Masarykovy dětské ozdravovny, a pronajato nové bio GLOBUS u kolonády Národní Jednotou Severočeskou. Rostou počty českých spolků v městě.
      3. října 1928 byla povolena Česká živnostenská škola pokračovací pro učně. V zimě 1228/29 byly dodány do slavnostní síně školy obrovské varhany
      1.2.1929 byla otevřena česká pětiměsíční škola rodinná.
      1. září 1930 byla otevřena 4.třída obecné školy a žáků 149 a v mateřské školce 39 dětí. l 1. září 1932 byla povolena 5.třída obecné školy. Na konci školního roku 1932/33 dochází v městě k projevům tzv. hackenkreuzlérství a protičeským projevům, 30.8.1933 došlo k zavraždění německého antifašisty Theodora Lessinga.
      17.6.1934 se konala vzpomínková slavnost k 50.výročí V.B.Třebízského u Lesního pramene.
      1. září 1934 otevřena druhá třída II. ročníku měšťanky. l 9. října 1934 zavražděn jugoslávský král a francouzský ministr Louis Barthou v Marseille, což rozvířilo klid v městě, neboť Barthou navštívil loni zdejší českou školu.
      19. června 1935 zemřel příznivec školy premonstrát P. Václav Vacek. l 20. října 1935 byla slavnostně otevřena česká škola ve Velké Hleďsebi. l 7.11.1935 zahájeno stravování žáků v české škole na pomoc v hospodářské krizi. l 14.12.1935 odstoupil president T.G.Masaryk. l 17.3.1936 vyslána do Prahy deputace s požadavky hraničářů v Mariánských Lázních.
      17. února 1937 zemřel mecenáš české školy dr. Pavel Hess. l 22. června 1937 navštívil Mariánské Lázně nový president dr.Beneš
      1. září 1937 přihlášeno 269 žáků a v mateřské škole 22 dětí l 14. září 1937 umírá president T.G. Masaryk a mariánskolázeňské učitelstvo se účastní pohřbu v Praze
      1. září 1938 je 232 žáků a na mateřské škole 28 dětí. Vyučování bylo po několika dnech přerušeno pro nepokoje v městě, Masarykova ozdravovna přestěhována do Načeradce u Vlašimě, 23. září vyhlášena mobilizace a 29. září 1938 byla škola česká uzavřena a opuštěna Čechy na mnoho let.
 

Zahájení vyučování na jednotlivých školách
v okrese Mariánské Lázně po druhé světové válce

Druh školy Obec Den zahájení Počet dětí
Mateřské školy Dolní Žandov 7.9.1945 10
Mariánské Lázně 10.11.1945 29
Úšovice 1.12.1945 37
Lázně Kynžvart 21.1.1946 15
Tři Sekery 1.2.1946 21
Velká Hleďsebe 19.2.1946 16
Stará Voda 1.10.1946 21
Zádub 9.12.1946 15
Obecné školy Mariánské Lázně - Jih 17.9.1945 93
Úšovice 17.9.1945 72
Velká Hleďsebe 17.9.1945 34
Lázně Kynžvart 17.9.1945 23
Mnichov 15.10.1945 5
Milíkov 1.9.1945 5
Holubín 29.10.1945 9
Tři Sekery 6.11.1945 81
Hamrníky 19.11.1945 8
Stará Voda 6.12.1945 12
Ovesné Kladruby 9.1.1946 8
Vlkovice 10.1.1946 8
Zádub 22.1.1946 14
Dolní Žandov 22.10.1945 22
Šance (Valy) 18.2.1945 5
Schönthal (Krásno) 20.3.1946 26
Rájov 25.5.1946 9
Maiersgrün (Vysoká) 1.12.1946 33
Sangerberg (Prameny) 1.12.1946 15
Schönficht (Smrkovec) 1.6.1946 5
Měšťanské školy Lázně Kynžvart 17.9.1945 10
Mariánské Lázně - Sever 17.9.1945 45
Tři Sekery expozitura    
Státní reálné gymnasium
(všech 8 tříd)		 Mariánské Lázně
(ve škole Jih)		 15.10.1945  


 

HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska. Připravil Ing. Richard Švandrlík.. Dvojčíslo 11-12. Hameliky XXII. ročníku (pořadové číslo 285-286.), Mariánské Lázně - vyšlo 30. prosince 1998.