Ročník XXI. (1997)
Pořadové číslo 267.-268

5.-6.

Mariánské Lázně
10. července 1997
OBSAH 
 

OBYVATELSTVO VYBRANÝCH OKRESŮ
NA ZÁPADĚ ČECH v roce 1900


Počty obyvatel západních Čech podle okresů v roce 1900 a 1996

Politický okres Mariánské Lázně
Abecední rejstřík míst okresu Mariánské Lázně (soudní okresy Mariánské Lázně a Kynžvart)

Politický okres Teplá
Abecední rejstřík míst okresu Teplá (soudní okresy Teplá a Bečov nad Teplou)

Politický okres Karlovy Vary
Abecední rejstřík míst okresu Karlovy Vary

Politický okres Falknov
Abecední rejstřík míst okresu Sokolov (soudní okresy Falknov a Loket)

Politický okres Planá
Abecední rejstřík okres Planá (soudní okresy Planá a Bezdružice)

Politický okres Cheb

Politický okres Aš
Abecední rejstřík míst okresu Cheb (soudní okresy Cheb a Vildštejn (Skalná)

ČESKO-NĚMECKÉ MAPY
bývalé okresy Teplá a Bečov nad Teplou, Karlovy Vary, Falknov (Sokolov) a Bezdružice

Českoněmecký slovník sídel na Západě Čech
vybrané okresy Mariánské Lázně, Teplá, Planá-Bezdružicko, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Aš

ČESKO-NĚMECKÉ MAPY
bývalé okresy Aš, Cheb a Vildštejn (Skalná), Mariánské Lázně, Kynžvart a Planá

MAPA Západní Čechy za Rakouska-Uherska podle okresů (cca 1910)

Literatura a prameny

Pořadí obcí podle počtu obyvatel (1900)

Pořadí obcí podle počtu obyvatel (1996)

Mapa politického okresu Mariánské Lázně (1900)
 

Obyvatelstvo vybraných okresů
na Západě Čech v roce 1900

      Blíží se kvapem rok 2000 a nebude zbytečný pohled na vývoj počtu obyvatel v pohnutém 20. století. Dnešní Hamelika je přípravnou prací k stoletému porovnání počtů obyvatel. Před sto lety byly počty obyvatel statisticky zachyceny v úplném rozsahu podle tehdejších okresů, politických a katastrálních obcí a osad. Roky 1900 a 2000 nejsou bez úpravy srovnatelné: změnily se okresy, jejich hranice, změnily se obce, při čemž osady a samoty připadly mnohde k jiným obcím, řada obcí úplně zanikla, jiné vznikly. Hranice politických obcí jsou dnes jiné a jen velmi těžko se dopracováváme k srovnatelné základně.
      Porovnání počtů obyvatel vybrané oblasti nejzápadnější části Čech jsme nezaložili na současnosti, ale na situaci obcí v roce 1900. Z tohoto roku je totiž úplná, neduplicitní statistika obyvatelstva Čech (Orts Repertorium 1900), která je svým způsobem bezchybná, úctyhodná a příkladná. Tu nyní předkládáme i s novými názvy obcí po roce 1945.

Počty obyvatel západních Čech podle okresů v roce 1900 a 1996

O k r e s

Počet obyvatel 1900

Počet obyvatel 1996

O k r e s

Počet obyvatel  1900

Počet obyvatel 1996

Aš - politický okres (1)

39 206

0

Plzeň - politický okres (2)

111866

171248

Vildštejn (Skalná) - (okr.Cheb)

20 602

0

Blovice (okr.Plzeň)       P-JIH

20480

67307

Cheb - politický okres (2)

41 601

87691

Přeštice - politický okres (2)

26 321

0

Kynžvart  (okr. Mariánské Lázně)

15 941

0

Nepomuk (okr.Přeštice)

17 011

0

Marián. Lázně - politický okres (2)

12 818

0

Kralovice  - politický okres

19126

72393

Domažlice - politický okres (2)

25490

58406

Manětín (okr.Kralovice)

15387

0

Neugedein (okr.Domažlice)

21232

0

Dobřany (okr.Stříbro)

10201

0

Hostouň (okr.Horš.Týn)

15 676

0

Stod (okr.Stříbro)

21731

0

Ronšperk (okr.Horš.Týn)

11 434

0

Touškov (okr.Stříbro)

11737

0

Horšovský Týn- politický okres (3)

19 468

0

Stříbro - politický okres (4)

23752

0

Karlovy Vary - politický okres (1)

66 914

122731

Rokycany - politický okres

35507

45855

Jáchymov - politický okres (2)

17 796

0

Zbiroh (okr.Rokycany)

24882

0

Blatná (okr.Jáchymov)

11 500

0

Sokolov - politi cký okres

46 485

94664

Žlutice - politický okres (2)

14713

0

Loket (okr.Sokolov)

41 195

0

Bochov (okr.Žlutice)

14 185

0

Kraslice - politický okres (2)

33 333

0

Teplá - politický okres (2)

10 227

0

Nejdek (okr.Kraslice)

21 011

0

Bečov (okr.Teplá)

16 691

0

Tachov - politický okres (2)

24 224

51162

Klatovy  - politický okres (3)

42820

89038

Přimda (okr.Tachov)

17 687

0

Neuern (okr.Klatovy)

15760

0

Planá - politický okres (2)

19 345

0

Plánice (okr.Klatovy)

16325

0

Bezdružicce (okr.Planá)

14 463

0

Mezisoučty:

450 399

357 866

Mezisoučty

555 744

502 629

CELKEM

1 006 143

860 495

Poznámka:
1. Tmavě označené okresy nejsou předmětem popisu v této HAMELICE.
2. Číslice v závorce u politických okresů uvádějí počet soudních okresů.
3. Soudní okresy v závorce mají příslušnost k politickému okresu.
4. Hranice Západu Čech není absolutně stejná s dnešním Západočeským krajem, ale rozdíly jsou malé.
 

Politický okres Mariánské Lázně

      Politický okres Mariánské Lázně vznikl v roce 1902 odloučením části býv. hejtmanství Teplá. K němu byl přičleněn ještě soudní okres KYNŽVART, který patřil do roku 1902 pod politický okres PLANÁ
      Rozhodnutí zemské vlády vyvolalo upřímný nesouhlas postižených okresů Teplá a Planá. Zástupci obou okresů žádali o slyšení a kritizovali administrativní změny. Jak vidět, bezúspěšně. Např. v kronice města Plané se uvádí, že na obecním zasedání 10. 5. 1902 byla jmenována deputace z Plané a Kynžvartu, jejíž přijetí bylo domluveno u ministerského předsedy, a dále u místodržícího Čech, který byl právě na lázeňské kůře v Karlových Varech. Deputace byla pověřena vysvětlit, jaké následky může mít taková zásadní změna!
      Ale nedělo se nic. Kronika plánská koncem roku 1902 už jen konstatuje, že nový politický okres Mariánské Lázně byl rozšířen o soudní okres Kynžvart, náležející však vždy v minulosti pod město Planou. Naproti tomu byl odtržen od politického okresu Teplá soudní okres Bezdružice a přičleněn k politickému okresu Planá (jako odškodnění ?)..
      Politický okres Mariánské Lázně měl tedy dva soudní okresy - Mariánské Lázně (od roku 1888) a Kynžvart. Toto administrativní členění trvalo do konce roku 1948. Dne 1. ledna 1949 byl okres Mariánské Lázně značně rozšířen o část Plánska. K 1. červenci 1960 byl politický okres Mariánské Lázně zrušen a přešel pod okres Cheb; jižní částí pod okres Tachov.
      Porovnáme-li místní názvy 1900 a 1997, jsou tu rozdíly, pochopitelné v bývalém smíšeném česko-německém území. V roce 1923 bylo několik českých názvů obcí "kosmeticky" upraveno. Bohužel nemáme potřebné podklady a tak soudíme, že proti roku 1900 došlo k úpravám:
      Okres Mariánské Lázně: Závěšín = Závišín, Úševice = Úšovice, Hammerhäuseln = Hamrníky, Kladruby Habrové = Ovesné Kladruby.
      Okres Kynžvart: Hackenhäuser = Sekerské Chalupy, Klemensdorf = Klimentov, Kinžvart = Kynžvart, Hleďsebe Velké a Malé = Hleďsebe Velká a Malá, Nový Mugl = Nové Mohelno, Miltikov = Milíkov., Zeidlw eid = Brtná.
      Hlavní změny způsobila akce rušení německých názvů obcí a úpravy názvů.. Akce probíhala v letech 1946-1948. Na politickém okrese Mariánské Lázně byly změny názvů obcí výrazně menší než u sousedů. V soudním okrese Mariánské Lázně byly přejmenovány dvě obce a v soudním okrese Lázně Kynžvart bylo přejmenováno 16 obcí a jedna změna (Neu-Metternich = Řádka) byla stažena po přiřazení této obce k osadě Krásné. Výsledky přejmenování obcí při zrušení německých názvů:

Okres Mariánské Lázně (2 názvy)

      RAUSCHENBACH = SÍTINY, do roku 1947 česky Raušenbach. Nový návrh vycházel z německého překladu Rauschenbach = šumivý potok. Tehdejší ONV Mariánské Lázně navrhl název Bystřina, odborní poradci navrhli Šumná. Dodatečný filologický výklad vedl k sjednocení návrhu na Sítiny podle Rusche=sítina. Tehdy nebylo známo, že původní český název obce byl Svurvody, jak uváděl F.KLEMENT (1878)!
      SANGERBERG = PRAMENY, do roku 1947 česky Sangerberg. Místopisná komise navrhla Vrch, ONV Mariánské Lázně navrhlo Tři prameny nebo Úbočí. Návrh Tři prameny vycházel z výskytu kyselek v okolí a vliv mělo i líbivé jméno nedaleké obce v okrese - Tři Sekery. Nakonec zvolen název Prameny.

Okres Kynžvart (16 názvů)

      AMONSGRÜN = ÚBOČÍ, do roku 1947 česky Amonsgrün, něm. překlad Amanova louka. Nový název na návrh MNV obce byl zvolen podle polohy místa - Úbočí.
      GRAFENGRÜN = HÁJ, do roku 1947 česky Grafengrün, něm. překlad Hraběcí louka. MNV obce navrhl jméno Dyleň podle hory, ale to odmítnuto, neboť Dyleň byla považována za germánský název podle Dillenberg = Koprová hora. Okresní místopisná komise navrhovala buď Háj nebo druhou část názvu Hraběcí. - Dnes není jednoznačně německý původ názvu Dyleň; soudí se na keltské slovo. Rozhodně nejde o Dillen=kopr. Zvolen název Háj, obec však už není; stojí tu na samotě několik domků.
      KROTTENSEE = MOKŘINA, do roku 1947 Krottensee, něm. překlad Žabí jezero. Odborní poradci navrhovali Žabí, ale MNV to odmítlo jako hanlivé a navrhlo Želvice, resp. Želví, ale zde želvy nebývaly. Původní návrh MNV byl Česká Poljana. Nakonec byl odsouhlasen název Mokřina podle půdních podmínek obce.
      LOHHÄUSER = SLATINA, do roku 1947 Lohhäuser, něm. překlad Slatinné domy. ONV navrhoval název Tříslová, protože vycházel z něm. překladu Lohe = tříslo. Obec vybraného názvu dlouho neužila a zanikla v důsledku blízkosti hranice s Německem.
      MAIERSGRÜN = VYSOKÁ, do roku 1947 Maiersgrün, něm. překlad Dvořákův háj nebo Dvořákov. ONV Mariánské Lázně vybral název Vysoká pod Dylení, ale přívlastek nebyl nutný, nadto bylo opět zdůrazněno, že Dyleň je německé slovo, a to bylo nepřijatelné.
      NEUMUGL = NOVÉ MOHELNO (1900 Nový Mugl) , obec na hranici s Německem nebyla zaznamenána v poválečné akci přejmenování názvů.. Zdá se, že český název byl používán už před válkou. Brzy po válce Nové Mohelno zaniklo.
      MARKUSGRÜN = PODLESÍ, od roku 1923 měla český název Markartov. Tento český souputník německého jména nebyl však obci vhod, neboť v názvu Markartov cítila němectví. Návrh zněl na hezčí "Podlesí u Mariánských Lázní", ale přívlastek se nezdál tehdy nutný, přestože Čechy mají desítky míst stejného jména. Přejmenování je z roku 1947. Podlesích je však přemnoho a název se musí dnes v praxi vždy blíže specifikovat.
      MILTIGAU = MILÍKOV, české Miltikov, v průběhu času zlidovělo v přesmyčce Milíkov.
      PERLSBERG = LAZY, do roku 1948 Perlsberg, něm. překlad Perlová hora. Navrhovaný název Vrch či Hora by přinesl běžné jméno a nutnost hlubšího rozlišení. ONV Mariánské Lázně proto navrhl Lazy podle polohy obcí - Dolní a Horní Lazy (Unter- a Ober-Perlsberg). Dnes zmizelo členění na Dolní a Horní.
      ROCKENDORF = ŽITNÁ, do roku 1948 Rockendorf, něm. překlad Žitná ves podle sbst. Roggen=žito. A protože se tu žito pěstovalo, byl jednoznačně přijat překlad - Žitná. Ves už oficiálně neexistuje.
      SCHANZ (ŠANCE) = VALY, do roku 1947 český název Šance; ten však byl považován za germánský, a přestože byl vžitý, frekventovaný a srozumitelný, byl navržen název Příkopy nebo Valy. Zvítězil druhý.
      SCHMELZTHAL TACHAUER = TACHOVSKÁ HUŤ, český předválečný název Tachovský Šmelctál byl po válce přejmenován na Tachovskou Huť. Podobný osud měly Plánská a Chodovská Huť.
      SCHÖNFICHT = SMRKOVEC, do roku 1947 Schönficht, něm. překlad Krásný smrk. ONV Mariánské Lázně navrhovalo Smrkovec. Později ves ve vojenském prostoru zanikla, ač šlo o významnou farní centrální obec. Název zůstává pro terén zaniklé vsi.
      SCHÖNTHAL = KRÁSNÉ, do roku 1947 Schönthal, něm. překlad Krásné údolí. Německý název byl používán a tak byl pouze přeložen jako Krásné. Byl to návrh místopisné komise a zvítězil proti návrhu ONV na Zalíbená, který byl považován za neobvyklý.
      TANNAWEG = JEDLOVÁ, do roku 1947 Tannaweg, něm. překlad Jedlová cesta. Podle návrhu ONV Mariánské Lázně byl zkrácen český překlad na adjektivum Jedlová.
      ZEIDLWEID = BRTNÁ, kdy došlo k přejmenování na Brtná není známo ale už 1946 A. Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách" uvádí ves jako BRTNOU, aniž by se při výkladu jména dotkl historické skutečnosti, že český název obec dříve neměla.


Abecední rejstřík okres Mariánské Lázně

ABASCHIN = ZÁVIŠÍN, obec-katastr, dnes obec Zádub-Závišín,
Alm = Polom, býv. domov důchodců,
ALTWASSER = STARÁ VODA, obec-katastr,
AMONSGRÜN = ÚBOČÍ, obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov,
Auhöfel = zaniklá hájenka u Pramenů při silnici na Kladskou,
AUSCHOWITZ = ÚŠOVICE, obec-katastr, dnes čtvrť Mar.Lázní,

Baumühle =Stavební mlýn, dnes část Mar. Lázní (dř. Selské mlýny),
Bellevue = dnes vilová čtvrť Mar.Lázní,
Berghäusel = Hornické domky u Pramenů, zaniklo,
Brandmühle = zaniklý Spálený mlýn, Mnichov,
Buchmühle = Bukový (Pístovský) mlýn v údolí Buchtálu, Pístov,

Dianahof = hájenka Diana u Lesního pramene Mar.Lázně,
Doytscherhof = zaniklý Německý dvůr, Lazy,
DREIHACKEN-KÖNIGSWARTER = Kynžvartské Tři Sekery, obec-katastr, dnes jen Tři Sekery,
DREIHACKEN-TACHAUER = Tachovské Tři Sekery, obec-katastr, dnes jen Tři Sekery,
Droht = zaniklá osada Drát u Tachovských.Tří Seker,
DÜRRMAUL = DRMOUL obec-katastr,

EINSIEDL = MNICHOV, obec-katastr, dnes samostatná obec,
Neumühle = zaniklý Nový mlýn (U Libeňských), původně Kalafurtmühle, Mnichov,

Ferdinandsbrunn = zaniklá kavárna Ferdinandův pramen, Úšovice,
Finkenmühle = zaniklý mlýn F., Tachovská Huť,
Flaschenhütte = Skláře, Chotěnov, dnes část Mar.Lázní s letištěm,
Foltermühle = zaniklý Folterův mlýn na Kosím potoce, Háj,
Forstwart = zaniklá kavárna Kamzík,
Fritzmühle = zaniklý Pflegerův mlýn na Mnichovském potoce, Mnichov,

Gibacht = osada Pozorka na Chebské silnici za Hleďsebí, Stará Voda,
Glashütte = zaniklé Sklárny, Háj,
Glashütten = zaniklá osada Skláře, Úbočí,
Glatzen = Kladská, před 1945 čes. Kladsko, původně Kynžvart, dnes část Mar.Lázní,
GRAFENGRÜN = HÁJ, obec-katastr, téměř zaniklé,
Grundmühle = zaniklý mlýn Grundmúhle u Smrkovce,

HABAKLADRAU = OVESNÉ KLADRUBY, obec-katastr, dnes samostatná .obec,
Hackenhäuser = Sekerské Chalupy, osada Stará Voda,
Haidhäusel = zaniklé domky U srubu, ve svahu nad Sítinami, Sítiny,
HAMMERHÄUSELN = HAMRNÍKY, Úšovice, dnes část Mar. Lázní,
Hammerhof = Hamrnický zámeček, Hamr- níky,
Haselhof = zaniklý historický dvůr Lískovec (Zaječí dvůr), Kynžvart,
Hennermühle = zaniklý Hennerův mlýn na Kosím potoce, Háj,
HOHENDORF = ZÁDUB, obec-katastr, dnes samostatná obec Zádub-Závišín
Hohendorfer Höhe = Zádubská výšina, zaniklá kavárna nad Krakonošem, Zádub,
Hohlenstein (Hollenstein) = KAMENEC (název po roce 1946), zaniklá osada v lese, Tři Sekery,
Hochofenhäuseln = Vysoká Pec, osada u Sklářů, dříve Hamrníky, dnes část Mariánských Lázní,
HOLLOWING = HOLUBÍN, obec-katastr, dnes osada obce Chodová Planá
Hoyermühle = zaniklý Hoyerův mlýn na Kosím potoce, býv. obec Háj,

Kaiserpark = zaniklá výletní kavárna pod nádražím Mariánské Lázně,
Karlräume = zaniklá část obce Tři Sekery
Kaspermühle = zaniklý Kasperův mlýn u Kynžvartu,
Kastlmühle = zaniklý Kastlův mlýn na Jilmovém potoce, Milhostov,
Kieselhof = býv.samota Křemenný dvůr se zaniklým mlýnem na Kosím potoce, Velká Hleďsebe,
Kieselmühle = zrušený Křemenný mlýn na Kosím potoce (býv.koupaliště), Velká Hleďsebe,
Kix = Kix, zaniklá část obce Tři Sekery,
KLEMENSDORF = KLIMENTOV, obec-katastr, dnes část obce Velká Hleďsebe,
Kneipelbachmühle = samota KŇAFÁK, po- blíž Úbočí,
Köhlerhof = býv.kavárna ve čtvrti Bellevue, Mariánské Lázně,
Königstein = hájenka Královský kámen nad Mariánskými Lázněmi,
Königswart Schloss = Kynžvartský zámek, Lázně Kynžvart,
Königswart Stadt = Kynžvart Město, obec-katastr, dnes Lázně Kynžvart,
Kotzauerhof = zaniklý Kočovský dvůr, Jedlová,
Kotzaurmühle = zaniklý Kočovský mlýn na Kosím potoce, nedaleko minerálky v zaniklé obci Jedlové,
Kronmühle Obere = zaniklý Horní Kronův mlýn pod Milhostovem,
Kronmühle Untere = zaniklý Dolní Kronův mlýn pod Milhostovem,
KROTENSEE = MOKŘINA, obec-katastr, dnes část obce Milíkov,
KUTTNAU = CHOTĚNOV, obec-katastr, dnes část Mar.Lázní,

Lehenhof = osada Manský dvůr, Dolní Žandov,
Leibensäge = zaniklá samota L., Dolní Žandov,
Leimbruck = osada při Chebské silnici u mostu u Malé Šitboře,
Leinschlagmühle = vyhořelá pazderna (1912) pod Rájovem,
LOHHÄUSER = SLATINA, zaniklá obec-katastr, na hranici s SRN,
Luft = býv.čtvrť kol býv.hostince Švanda Dudák, Kollárova ulice, Úšovice,

MAIERSGRÜN = VYSOKÁ, obec-katastr, dnes část obce Stará Voda,
MARIENBAD = MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, býv. politický a soudní okres,
MARKUSGRÜN = PODLESÍ, obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov,
MARTNAU = MARTINOV, katastr, býv. pol. obec Pístov, dnes část obce Vlkovice,
Maxthaler Brettsäge = býv.klášterní pila v Maxově údolí,pak kavárna Lunapark,
MILTIGAU = MILÍKOV, obec-katastr, dnes samostatná obec,
Miramonte = léčebna M. na Bellevue,
Mordlohe = zaniklá samota severozápadně Smrkovce,
Muglaugl = zaniklá osada západně od Jedlové na Kosím potoce,
Mühlpeint = zaniklá samota severně Smrkovce,
MüLLESTAU = MILHOSTOV, katastr, býv.pol. obec Ovesné Kladruby, dnes část obce Zádub-Závišín,

Neuhauser Forsthaus = Novodomská myslivna , Úbočí,
Neumetternich = osada Nový Metternich, 1947 navrhován nový název Řádka nebo Úzká, ale obec splynula s osadou Krásná, dnes část .obce Tři Sekery,
NEUMUGL = NOVÉ MOHELNO, katastr, býv. pol. obecVysoká, zaniklá ves u hranice s SRN,

Oed (Oedhäuser) = samota Poustka nad Horním Žandovem,

Panorama = ozdravovna ČSD na Hamelice, Úšovice,
PERLSBERG OBER = HORNÍ LAZY, obec-katastr, dnes část obce Lázně Kynžvart,
PERLSBERG UNTER = DOLNÍ LAZY, -katastr, dnes část obce Lázně Kynžvart,
PISTAU = PÍSTOV, obec-katastr, dnes osada obce Chodová Planá, okres Tachov
Podhorn = zaniklá Podhorní kavárna na Podhoře, Ovesné Kladruby
Porklmühle = zaniklý Porklův mlýn při cestě z Karlovarské silnice do Sítin, Sítiny,

RAUSCHENBACH = SÍTINY, obec-katastr, dnes část obce Mnichov,
Regentsteich = strážní domek Regent u rybníka Regentu, Dolní Kramolín,
Reinmühle Untere = Dolní mlýn Reinmühle (pila) na Jilmovém potoce pod Martinovem,
Reinmüuhle Obere = Horní mlýn Rain-mühle, na Jilmovém potoce pod Martinovem,
Rinnlhau = zaniklá hájenka Rinnlhau nad Prameny u Mýtského rybníka,
ROCKENDORF OBER = HORNÍ ŽITNÁ, zaniklá obec-katastr,
ROCKENDORF UNTER = DOLNÍ ŽITNÁ, zaniklá obec-katastr,
Rotha = hájenka Rota při silnici z Kladské do Pramenů, Prameny,
ROYAU = RÁJOV, obec-katastr, dnes část obce Mnichov,

SANDAU OBER = HORNÍ ŽANDOV, obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov,
SANDAU UNTER = DOLNÍ ŽANDOV, obec-katastr, dnes samostatná obec
SANGERBRG = PRAMENY, obec-katastr, dnes samostatná obec,
SCHANZ = VALY, obec-katastr, dnes samostatná obec,
Schirnitz = Ždírnice, osada obce Dolní Žandov při Chebské silnici,
SCHMELZTHAL TACHAUER = TACHOVSKÁ HUŤ, obec-katastr, dnes část obce Tři Sekery,
Schneidermühle = zaniklý Schneiderův mlýn na Kosím potoce, Háj,
Schober = Stoh, vyhořelá hájenka v lese nad Lunaparkem, Mariánské Lázně
SCHÖNFICHT = SMRKOVEC, zaniklá farní centrální obec-katastr ve Slavkovském lese v blízkosti Lazů,
SCHÖNTHAL Gross = Velké KRÁSNÉ, obec-katastr, dnes část obce Tři Sekery,
Schönthal Klein = stranou ležící Malé Krásné, dnes část obce Tři Sekery,
Schöpplmühle = zaniklý Siardův (Schöpplův, Spálený) mlýn pod Mnichovem,
SCHÜTTÜBER KLEIN = MALÁ ŠITBOŘ, obec-katastr, dnes část obce Milíkov,
Schweizerhof = bývalá kavárna Švýcarský dvůr, pak oplatkárna Zeyerova ulice, Mariánské Lázně,
SICHDICHFÜR GROSS = VELKÁ HLEĎSEBE, obec-katastr,dnes samostatná obec,
SICHDICHFÜR KLEIN = MALÁ HLEĎSEBE, katastr, dnes část Velké Hleďsebe,
Spitzwirthhaus = zaniklý hostinec Na Růžku u Šitboře,
STANOWITZ = STANOVIŠTĚ, katastr, dnes část Mar. Lázní,
Stollmühle = zaniklý Štolní mlýn pod Třemi Sekerami,
Strickermühle = zaniklý Strickerův mlýn na Kosím potoce u Jedlové,

TANNAWEG = JEDLOVÁ, obec-katastr, dnes část obce Stará Voda,
TESCHAU = TĚŠOV, obec-katastr, dnes část obce Milíkov,
Tinnesmühle = zaniklý Tinnesův mlýn na Kosím potoce, Háj,

Untere Mühle = zaniklý Dolní mlýn u obce Úbočí,
UNTERGRAMLING = DOLNÍ KRAMOLÍN, katastr, býv.pol. obec Holubín, dnes osada obce Chodová Planá, okres Tachov

Victorsthal= zaniklé Viktorovo údolí, část zaniklé obce Háj,
Vogelmühle = zaniklý mlýn Vogelmühle u Tří Seker

Waldquellzeile = býv. část obce Šance, dnes Třebízského ulice, Mariánské Lázně,
Watschenmühle = zaniklý mlýn mezi Horním a Dolním Žandovem,
WILKOWITZ = VLKOVICE, obec-katastr, dnes samostatná .obec,
Wonschamühle = zaniklý Vonšovský mlýn na Kosím potoce u Valů,

ZEIDLWEID = BRTNÁ, obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov.
 

Politický okres Teplá

      Politický okres Teplá prošel řadou změn po zrušení vrchnostenského poměru po revolučním roce 1848. Vznikl c.k.soudní okres Teplá, ke kterému roku 1853 připadl i okruh území, dosud patřící tradičně pod c.k. okresní hejtmanství Planá. V roce 1868 bylo zřízeno samostatné c.k. okresní hejtmanství Teplá a k němu patřily dva c.k. soudní okresy - Teplá a Bezdružice.
      Roku 1888 vznikl samostatný c.k.soudní okres Mariánské Lázně odloučením řady obcí v okolí Mariánských Lázní od soudu Teplá a v roce 1902 vznikl samostatný politický okres (hejtmanství) Mariánské Lázně v hranicích již existujícího soudního okresu. Význam Teplé jako sídla hejtmanství se tak výrazně snížil.
      V roce 1902 byl nadto Teplé odňat c.k.soudní okres Bezdružice a přičleněn k Plané. Naopak c.k. soudní okres Bečov byl začleněn pod politický okres Teplá. Toto roztřídění má již soupis obyvatel v Orts-Repertorium Čech 1900. V roce 1949 byl zrušen okresní stupeň Teplá a politickým okresem, sídlem ONV, se stalo město Toužim. Roku 1960 došlo ke zrušení okresu Toužim a od té doby je celá tato krajina jihovýchodní částí ohromného okresu Karlovy Vary, třebaže historicky zcela zvráceně. Takové překvapivé uspořádání v roce 1960 mělo nepochybně politicko-ateistické pozadí: zlikvidovat tradici premonstrátského kláštera Teplá jako kulturního, politického i hospodářského centra Tepelska. To se bohužel starému režimu podařilo. Tepelsko bylo rozčleněno do okresů Cheb, Tachov, Plzeň-Sever a Karlovy Vary.
      Změny názvů obcí na Tepelsku a Bečovsku ve 20. století nevykazují tolik rozdílů jako u sousedních okresů. Soudní okres Teplá měl všechny názvy obcí české (původní) i německé (převážně pouhá mutace českého), takže akce rušení německých názvů po roce 1946 se tu zaměřila jen na názvy s přívlastkem Německý (Německý Beranov, Německé Domaslavičky) a pozdější ateistické úpravy místní názvů (1952 změna názvu Klášter Teplá na název části města Klášter, likvidace názvu i samotné obce Svatý Vojtěch). Už v roce 1923 byla nepochybně upravena do češtiny řada názvů obcí. Tyto "kosmetické úpravy" znamenaly jen upřesnění českých názvů obcí, vzácně překlady německých názvů. Soudíme, že došlo k těmto úpravám v roce 1923:
      Okres Bečov: Gabhorn = Javorná, Mies = Měchov, Pečkovice = Pěčkovice, Bošice = Poseč, Příleze = Přílezy, Neu Kaunitz = Npvá Kounice, Teichhäuseln = Rybničná, Dolní a Horní Tiefenbach = Dolní a Horní Hluboká, Tysov = Tisová (už roku 1233 se uvádí Tyszowo), Trosava = Dražov (už 1475 Drossau, 1567 les drazowsky), Třeboun = Třebouň. Okres Teplá: Hošice = Hoštec, Ostročín = Otročín, Prachometí = Prachomety.
      AKCE změn německých názvů v letech 1946 -1948 přinesla 8 změn názvů v soudním okrese Bečov a tři v soudním okrese Teplá:

Okres Bečov (8 názvů)

      GÄNGERHOF = CHODOV (u Bečova), německý název obce vznikl roku 1567 podle bečovského zámeckého hejtmana Hanse Georga Gängera. Nebyl dále udržitelný. Podle jména Gänger= chodec, tulák byl navržen od MNV 1947 název Chodov (jako Chodec) a schválen nakonec s většími výhradami. Nejde tu totiž o ves chodskou, jak se z názvu mylně zdá.
      GRÜN = LOUKA (u Bečova), v roce 1947 byly navrženy dva názvy - Louka a Zelená podle něm. překladu.
      MÜLLERSGRÜN = MILEŠOV, původní název obce od 15.stol. byl Milesgruon, až mnohem později (u Schallera 1788) Müllersgrün. Podle apelativa Müller=mlynář navrhly MNV a ONV společně český název Mlynářov. Zde "zapracovala" topografická komise s poukazem na původní poločeské znění Milešgrýn= Milešova louka a byl vybrán název Milešov.
      PIRTEN = BRŤ, tento název nebyl ještě roku 1900 používán. Původně byla česká Brť (1431 "Oldřich Šepták z Brti"), v roce 1923 se objevuje název BRTÍ.
      SCHÖNBURG = KRÁSNÝ HRAD, název silniční osady obce Kojšovice; se objevil poprvé až 1848. Zde nikdy hrad nebyl. Pojmenování je buď žertovné nebo na počest knížete Schönburga (podle Ant.Profouse, avšak nepravděpodobné); český překlad se objevuje na mapách bez úředního schválení až v padesátých letech.
      SCHÖNTHAL = KRÁSNÉ ÚDOLÍ, název se objevuje až kol 1955 jako překlad německého názvu.
      SCHÖNWEHR = KRÁSNÝ JEZ, něm. název odvozen od apel. Werde=ostrov, výběžek mezi močály; v 18.století se psal název Schönwehr a ten je spojován s apel. Wehr=jez. Podle německého překladu navrhly MNV a ONV dnešní název. Naproti tomu místopisná komise navrhla Ostrov nebo Krásná. Roku 1947 stanoven úřední název Krásná. Protože se tím počet obcí tohoto jména v Čechách dále rozšířil, prosadil od roku 1955 MNV spolu s ONV svůj původní návrh Krásný Jez.
      WASSERHÄUSELN = VODNÁ, něm.název měla obec podle polohy u řeky Teplá. MNV navrhoval název Vodňánky, ale to nevyhovovalo, protože podle starého způsobu tvoření slov by pak měla být v blízkosti větší obec Vodňany. Vybrané jméno vychází z něm. překladu.

Okres Teplá (3 názvy)

      BÖHMISCH BÖRAU = BERANOV, do roku 1948 Český Beranov, historický název byl zrušen v souvislosti se změnou názvu jiné obce - Německý Beranov na Beranovka, takže nebylo třeba dalšího rozlišení.
      DEUTSCH-BÖRAU = BERANOVKA, do roku 1948 Německý Beranov; obě tepelské vesnice jména Beranov byly rozlišeny přívlastky od 15.století. Nyní bylo opět rozlišení zrušeno.
      DEUTSCH-THOMASCHLAG = DOMASLAVIČKY, poprvé zaznamenány 1391 jako Domislaw, 1459 Domaslawiczky, 1566 Domoslawiczky, od roku 1854 úředně česky Domaslavičky Německé, německy Deutsch.Thomaschlag. V roce 1948 byl zrušen přídomek Německé; zároveň byl odstraněn přívlastek Česká pro jinou Domaslav, ležící u Švamberka.




Abecední rejstřík okres Teplá

Albertsmühle = zaniklý Albertův mlýn, 1,5 km severně od Dražova, k němuž patří,
Althof = Starý dvůr, patřící k Nové Vsi, 2 km východně od Nové Vsi,
ALTSATTL = STARÉ SEDLO, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
Am Bodenberg = zaniklá samota u Dražova
Am Paradies = samota u Města Teplá,
Am Russberg = zaniklá samota, 2 km jižně od Dražova, k němuž patřila,
Angermühle = zaniklý mlýn severně města Teplá,
Auf der Hütten = Na Hutích, osada severně Krásného hradu, část obce Kojšovice,

Beim Lohwasser = zaniklá samota obce Dražov,
Beim Steinmetz = zaniklá samota obce Dražov,
BESIKAU = BEZDĚKOV, obec-katastr, dnes část obce Toužim,
Bethlehemhäuseln = Betlémské domky u rybníka Betlém, část obce Teplá,
Birka = hájenka Pirka, 2 km východně města Teplá, kam patří,
BÖHMISCH BORAU = BERANOV, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
BÖHMISCH KILLMES = ČESKÝ CHLOUMEK, obec-katastr, dnes část obce Útvina
BRANISCHAU = BRANIŠOV, obec-katastr, dnes část obce Toužim
Branischauer Mühle = zaniklý Branišovský mlýn, 1 km jižně Branišova, patří k Branišovu,

DEUTSCH BORAU = BERANOVKA, obec-katastr, dnes část obce Teplá
DEUTSCH THOMASCHLAG = DOMASLAVIČKY, zaniklá obec-katastr, dnes okres Tachov
DOBRAWOD = DOBRÁ VODA, obec-katastr, dnes část obce Teplá
DÖLLNITZ = ODOLENOVICE, obec-katastr, dnes část obce Krásné Údolí

ENKENGRÜN = JANKOVIC, obec-katastr, dnes část obce Teplá

Fichtenbühlhof = klášterní Smrčí dvůr, 1,5 km jihovýchodně kláštera Teplá
Flusshütten = zaniklá Flusárna na Teplé, 1 km severně od Křepkovic
Forsthäusel = zaniklá samota patřící k Českému Chloumku
Frauenhof = Ženský dvůr, samota 1 km vý-chodně Hlinek, obec Hlinky

GABHORN = JAVORNÁ, obec-katastr, dnes část obce Bochov
Gängerhäuseln = Chodovské chalupy, část obce Chodov
GÄNGERHOF = CHODOV (u Bečova), obec-katastr, samostatná obec
GOSCHOWITZ = KOJŠOVICE, obec-katastr, dnes část obce Toužim
GOSSMAUL = KOSMOVÁ, obec-katastr, dnes část obce Toužim,
GRÜN = LOUKA, obec-katastr, dnes okres Sokolov,
Grünberg = samota obce Bečov,
Grundmühle = zaniklý mlýn G., Horní Hlu-boká, 1 km západně od vsi,

Hakabohlmühle = zaniklý mlýn Hoka-pertmühle, 2,5 km severovýchodně. Útviny, kam patřil,
Hammermühle = zaniklý mlýn, patřící k Pěčkovicím, 1 km jižně od vsi ,
HERMANNSDORF = HEŘMANOV, katas-tr, obec Dřevohryzy, dnes část obce Teplá,
Holdschikenhäuseln = zaniklá osada Holdši-kovy chalupy, severovýchodně Vidžína, pat-řící k obci Vidžín,
Holdschickenmühle = zaniklý Holdšikův mlýn, severovýchodně Vidžína,
Höramühle = zaniklý mlýn H., patřící k Poutnovu,
Huritzberg = samota Zhorec, 1 km jižně Hli-nek, patřící k obci Hlinky,
HURSCHK =HOŠTEC, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
Chorhütte = Ovčín Ch., 2 km severně od Kladrub, kam patří,

Jägerhäusel = zaniklá hájenka, patřící k Nové Vsi, severozápadně Nové Vsi,

Kapellenhaus = zaniklá samota 2 km vý-chodně Branišova, kamž patřila,
KILLITZ = CHÝLICE, obec-katastr, dnes část pol. obce Útvina,
Killitzmühle = Chýlický mlýn východně od Chýlic, patřící k obci ,
Killitzmühlhäusel = Chalupy u Chýlického mlýna, východně Chýlic, část obce Kojškovi-ce,
Kladerlas Gut = zanikající Kladrubský kláš-terní dvůr, patřící k obci Kladruby,
KLADERLAS = KLADRUBY, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
KSCHIHA = ČÍHANÁ u Mnichova, obec-katastr, dnes část obce Teplá,

LANDEK = OTROČÍN, obec-katastr, samostatná politická obec
LEIMGRUBEN = HLINKY, obec-katastr, dnes část obce Stanovice
Leinschlagmühle = zaniklá pazderna u vývě-rů minerálních vod v Číhané, patřila k Babicím
Lohmühle = zaniklý mlýn L. při Dolní Hlu-boké u Bečova
LUSADING = SLUŽETÍN, kat. obec, dnes část obce Teplá

Mesenmühle = zaniklý mlýn M., 1 km severně od Toužimi
MIES = MĚCHOV, obec-katastr, dnes část obce Otročín
MÜLLERSGRÜN = MILEŠOV, obec-katastr, dnes patří pod okres Sokolov
Mulzenschneider = neznámá samota obce Bečov

NESCHIKAU = NEŽICHOV,obec-katastr, dnes část obce Toužim
NESSNITZ = NEZDICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá
NEU-KAUNITZ = NOVÁ KOUNICE, obec-katastr, dnes část obce Bochov
NEUDORF = NOVÁ VES, obec-katastr, dnes okres Sokolov
Neudorfer Mühle = Novoveský mlýn, 1 km severně od Nové Vsi, kam patří
Neuhäuseln = Nové domky, součást obce Chodov
Neuhof = Nový Dvůr, vyhořelý, 2 km jiho-východně Dobré Vody, patřící k Dobré Vodě
Neuhof = zaniklý Nový dvůr, jižně od Krás-ného Jezu,
Neuhütten = osada Nové Chalupy, 1 km zá-padně Rybničné, patřící k této obci
Neumühle = Nový mlýn, 2 km jižně Dobré Vody, patřící k obci
Neumühle = zaniklý Nový mlýn, 2 km seve-rovýchodně od Vidžína, kam patřil
Neumühlhäusel= Novomlýnské Chalupy, 2 km jižně od Dobré Vody, na Telecím poto-ku, patřící k této obci
Neumühlhäuser = zaniklá osada Chalupy u Nového mlýna, východně od Vidžína

OBER-GRAMLING = HORNÍ KRA- MOLÍN, obec-katastr, dnes část obce Teplá
Ober-Hammer = zaniklá osada Horní Hamr pod Mnichovem, část obce Louka
OBER-TIEFENBACH = HORNÍ HLUBO- KÁ, obec-katastr, dnes část obce Bečov
Obere Ströhermühle = Horní Ströherův mlýn, severozápadně od města Teplá

PASLAS = BOHUSLAV, obec-katastr, dnes část obce Teplá
PAUTEN = POUTNOV, obec-katastr, dnes část obce Teplá
PERN = BEROUN (čes. též Perna), obec-katastr, dnes část obce Teplá,
PESCHKOWITZ = PĚČKOVICE, obec-katastr, dnes snad část obce Kozlov, pol. obec Bochov ,
PETSCHAU = BEČOV, obec-katastr, sa-mostatná obec-město, býv.soudní okres,
PFAFFENGRÜN = POPOVICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
Pfeiferhäusel = P. , osada u Popovic (část osady Schellenhäuser ?),
Pflugische Haide = Pluhův Bor, zaniklý dvůr, patřící k Nové Vsi, 4 km jižně Nové Vsi,
PIRTEN = BRŤ, obec-katastr, dnes část obce Otročín,
Pirtner Mühle = Brtský mlýn, patřící k obci Brť
POBITZ = BABICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá
PÖCKEN = PĚKOVICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá
Podhornmühle = zaniklý Podhorní mlýn, pat-řící k Služetínu
POLLIKEN = POLÍKNO, obec-katastr, dnes část obce Toužim
POSCHITZ = POSEČ (původně Bošice), obec-katastr, dnes část obce Otročín, východ-ně Otročína,
PROCHOMUTH = PRACHOMETY, obec-katastr, dnes část obce Toužim,
PRÖLES = PŘÍLEZY (pův. Příleze), obec-katastr, dnes část obce Útvina,
PROSAU = MRÁZOV, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
Prosauermühle = Mrázovský mlýn na Teplé, část obce Mrázov,

Rabenmühle = mlýn R., nedaleko hřbitova Javorná, severně obce
RADING = RADYNĚ, obec-katastr, dnes část obce Toužim
Radinger Mühle = Radyňský mlýn, patřící k obci Radyně, 1 km severně Radyně
RANKOWITZ = RANKOVICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá
Rödlmühle = zaniklý mlýn R., patřil k Babicím
Rohrmühle = zaniklý mlýn R. na Teplé, 2 km západně od Tisové, k níž patřil
Röllelmühle = zaniklý mlýn R., patřící k Otročínu
Röllermühle = zaniklý mlýn R. u Dřevohryz

Säckelhäuseln = Zaklovy (Seklovy) domky, osada jihozápadně kláštera, dnes část Teplé
SAHRAT = ZAHRÁDKA, obec-katastr, dnes část obce Teplá
SATTL = SEDLO, obec-katastr, dnes část obce Útvina
Sauerbrunnhaus = zaniklá stáčírna Grünské kyselky,dnes vývěr kyselky Magnesia, část obce Louka
Säuerlingshäusel = zaniklá stáčírna Novoveské kyselky na břehu Novoveského rybníka, jižně Nové Vsi
SCT.ADALBERT = SVATÝ VOJTĚCH, zaniklá katastrální a farní obec u Bezvěrova,
Schäferei = Ovčín, část Útviny, 1 km severně obce
Schafferhäuseln = Šafářské domky, 2,5 km východně města Teplá
Schafhof = Ovčí dvůr, 1 km severně od Heřmanova, část obce Teplá
Schellenhäuser = osada Sch., poblíž nádraží Poutnov, kamž patří
Schloß Gabhorn = Javorenský zámek, část obce Javorná, obec Bochov
SCHÖNBURG = KRÁSNÝ HRAD, osada obce Kojšovice, 2 km západně Kojšovic,
SCHÖNTHAL = KRÁSNÉ ÚDOLÍ, obec-katastr, dnes samostatná obec,
SCHÖNWEHR = KRÁSNÝ JEZ, obec-katastr, dnes část obce Bečov,
SCHRIKOWITZ = KŘEPKOVICE, obec-katastr, dnes část obce Teplá,
Schwalbenmühle = zaniklý Vlašťovčí mlýn u města Teplá,
Steinsmühle = Kamenný mlýn u města Teplá,
Stenzka = Stěnská hájenka v Stěnském lese, 7 km východně na silnici od Heřmanova do Úterý,
Stiersmühle = mlýn S., 3 km jižně od kláštera Teplá, část obce Teplá,

TEICHHÄUSELN = RYBNIČNÁ, obec - katastr, dnes část obce Bochov,
TEPL STADT = MĚSTO TEPLÁ, obec-katastr, samostatná obec,
TEPL STIFT = KLÁŠTER TEPLÁ, obec-katastr, dnes část obce Teplá
Thalhäuseln = Údolní chalupy, 1,5 km seve-rovýchodně Dobré Vody, patřící k obci
THEUSSING = TOUŽIM, obec-katastr, sa-mostatná obec-město,
Thiergartenhäusel= zaniklá osada u Toužimi
TISSAU = TISOVÁ, obec-katastr, dnes část obce Otročín,
TÖPPELES = TEPLIČKA, obec-katastr, samostatná obec na řece Teplá,
TROSSAU = DRAŽOV, obec-katastr, dnes část obce Stanovice,
TSCHEBON = TŘEBOUŇ, obec-katastr, dnes část obce Toužim

UITTWA = ÚTVINA, obec-katastr, dnes samostatná obec,
Unter-Hammer = zaniklá osada Dolní Hamr, část obce Louka
UNTER-TIEFENBACH = DOLNÍ HLU-BOKÁ, obec-katastr, dnes část obce Bečov
Untere Scharfenmühle = zaniklý Dolní Sch., patří k Pěčkovicím, 1 km jižně obce,
Untere Ströhermühle = Dolní Ströherův mlýn, severozápadně města Teplá

Vitriolhütte = Vitriolová Huť, samota obce Chodov, 2 km severozáp. od Krásného Údolí

Wackelstein = zaniklá samota W. u viklanu u obce Javorná
WASSERHÄUSELN = VODNÁ, obec-katastr, dnes část obce Bečov
WESERAU = BEZVĚROV, obec-katastr, dnes část obce Teplá
Winterleiten = osada W. severně od Teplič-ky, patřící k ní
WISCHEZAHN = VYSOČANY, zaniklá obec, dnes část obce Ovesné Kladruby
WISCHKOWITZ = VÝŠKOVICE, zaniklá obec, dnes část obce Chodová Planá
WITSCHIN = VIDŽÍN, obec-katastr, okres Plzeň-Sever

Zapfenmühle = zaniklý mlýn Z. severo-západně kláštera Teplá
ZEBERHISCH = DŘEVOHRYZY, zaniklá obec, dnes část obce Teplá
Ziegelhüttenwirtshaus (Bei der Ziegelhütten) = osada Cihelna jižně od Toužimi, patřící k Toužimi

 

Politický okres Karlovy Vary

      Politický okres Karlovy Vary byl zároveň jediným soudním okresem. V poválečném období, až do roku 1960 byl druhým krajským městem v západních Čechách. Tehdy byl krajský stupeň zrušen a jediným krajským městem západních Čech se stala Plzeň. Snad proto se stal okres Karlovy Vary v roce 1960 jedním z největších okresů Československa. Dnešní okres Karlovy Vary je v značně rozdílných hranicích proti roku 1900.
Proti roku 1900 došlo k 18 změnám už v roce 1923 a v akci změn německých názvů v letech 1946-51 dochází k 12 dalším změnám názvů.

České názvy obcí používané již za první republiky (od roku 1923)

      DALVICE = DALOVICE, ves na levém břehu Ohře dostala přesnější a výraznější název 1923.
      DONITZ = 1900 Donice, 1923 úředně TUHNICE, ves od roku 1928 částí Karlových Varů (již 1359 de Tuhnicz)
      EDERSGRÜN = ODEŘ, východně od Hroznětína, ves z doby Hroznatovy; v papežské tepelské listině z roku 1273 je nazýván Oders grun. Český název z první republiky.
      ESPENTHOR = OLŠOVÁ VRATA, změna není uvedena v poválečné názvoslovné akci, přeloženo za první republiky.
      FISCHERN = RYBÁŘE, český název je z první republiky.
      GROSSENTEICH = VELKÝ RYBNÍK, z první republiky.
      HAID = BOR, jde o překlad německého názvu z 1. republiky
      HOHENDORF = VYSOKÁ, poblíž Sadova, překlad německého názvu obce snad z roku 1923
      JANESSEN = JENÍŠOV, český název z roku 1923
      KOHLAU (Kohlava) = KOLOVÁ, převzato v roce 1923 foneticky z německého názvu, do té doby česky Kohlava
      WEHEDITZ - BOHATICE , část Karlových Varů, změna názvu je z první republiky.
      LAPPERSDORF = LITOLTOV u Velichova n.Ohří. Změna názvu není v poválečné názvoslovné akci. Asi 10 km severovýchodně leží historicky velmi zajímavá obec LIESEN-LITOLTOV, která se uvádí již 1411 v souvislosti s králem Václavem. Ves později zpustla a zanikla. Až roku 1787 se znovu objevuje jako Liszenhof, Lieszen. Proč však dostala ves Lappersdorf název po této vsi, není známo.
      NEUDÖRFL = NOVÁ VÍSKA, překlad německého názvu z první republiky
PUTSCHIRN (1900 česky Pučírna) = POČERNY, změna názvu za první republiky, v poválečné akci není uvedeno
      RADEŠOV = RADOŠOV, malá úprava názvu
      RUPPELSGRÜN = RUPRECHTOV, jde o historickou obec, uváděnou v papežské tepelské listině již 1273 jako Ruprechtsgrun; po 2. světové válce byl respektován historický aspekt počeštělého názvu a při poválečné akci nedošlo k přejmenování.
      SATTELES = SEDLEČKO, u obce Šemnice; používání českého názvu nenastalo je pravděpodobně z roku 1923.
      TÜPPELSGRÜN = DĚPOLTOVICE, ves uvádí již papežská tepelská listina 1273 jako Dipoltsgrun, měla proto přirozeného českého souputnika již před rokem 1900.

České názvy z let poválečného přejmenovávání německých názvů (1946-1951)

      ELLM = STRÁŇ, název obce uveden poprvé 1525 jako Elm. V roce 1950 došlo k přejmenování: původní návrh vycházel z překladu něm. Ulm=jilm. Návrh Jilm nebyl schválen a prosazen návrh ONV na Stráň podle místních poměrů.
      FUNKENSTEIN, česky FUNKŠTEJN = HÁJE. Přestože se používalo počeštěné jméno (jako Karlštejn), bylo rozhodnuto název změnit. Německý název znamená jiskřivý kámen, jiskřivec. Proto Místopisná komise navrhla Kámen nebo Zámecká, a to podle blízkého vrchu Schloßberg=Zámecký vrch . Proti tomu podal ONV Karlovy Vary návrh na Háje. Komise protestovala, a uváděla, že stejných názvů je v krajině mnoho. Navrhovala pozměnit na Háje-ček, neboť šlo o nejmenší ze vsí tohoto jména. Ale k ONV se přidal i MNV a oba úřady trvaly na svém návrhu, který 1949 prosadily.
      GFELL = KFELY, byla navržena řada názvů - Údolí, Bystřina, Sráz, Spád. Jednání se protahovala, aniž by byl vybrán název. Obec nakonec ztratila zájem na přejmenování a název se pouze počeštil.
      GRASENGRÜN = HÁJEK, roku 1948 MNV navrhoval název Zeleneč podle čes.překladu Gras=tráva, Grün=zelený. Odborníci vytkli, že překlad je mylný (Grün v názvu neznamená barvu, ale louku, nivu) a že jde o zastaralý způsob tvoření názvu. Spíše by odpovídal název Zelenkův; první část jména je od os. jména Graso. Nakonec archiv s filologickým poradcem doporučili otřepané označení Hájek (které např. u Funkštejnu kritizovali). Byla to zkrátka doba složitá.
      HALMGRÜN - PODLESÍ, při obci Sadov, přejmenován v roce 1948. Poprvé se uvádí 1557 jako Hainersgrün; název dáván do souvislosti s jménem Heinrich=Jindřich, proto byl navržen Jindřichov. MNV navrhl podle přírodních poměrů název Podlesí. Přestože byl upozorněn, že takových názvů je mnoho, trval na svém.
      TASCHWITZ - TAŠOVICE, český název byl užíván již za 1. republiky, v roce 1954 přejmenována obec na TAŠOVICE U DOUBÍ, protože existovala obec stejného jména Tašovice u Kysiblu (1900 okres Bochov). Ale roku 1956 došlo k návratu k názvu bez přídomku. Druhé Tašovice byly pak v roce 1960 přesněji pojmenovány na Horní Tašovice. Podobně u KYSIBLU - ač zněl česky, v roce 1949 byl pojmenován na STRUŽNÁ z návrhů MNV na Podhájí, Potočná, Stružné, Podlesí. Vybrán název STRUŽNÁ, protože Kysibl vycházel z německého Gieshübel.
      LANGGRÜN - BYSTŘICE u Hroznětína, poprvé 1453 jako Langengrun, od 1923 jako DLOUHÝ GRÜN. Po roce 1945 byl Grün nepřijatelný. Šlo o Dlouhou Louku nebo Dlouhý Háj. Ale takových názvů bylo v kraji mnoho a proto ONV navrhl podle protékajícího potoka název Bystřice, třebaže ani ten nebyl příliš originální. V Čechách máme devět obcí Bystřice.
      PIRKENHAMMER = BŘEZOVÁ. přejmenován v roce 1947. Význam německého názvu je Hamr v březině. Přes námitky, že je už mnoho Březin, celkem 13 Březin v Čechách a dále Březinky apod., byl stanoven název podle prvního členu názvu.
      RANZENGRÜN = PASTVINY, změna názvu z roku 1948. První část německého jména byla nejasná, vycházela asi z osobního jména a psána v různých podobách. Proto byl odmítnut návrh MNV Rancířov jako německý. Byl navržen název Špičák podle vrchu Spitzberg nad obcí. Názvoslovná komise toto odmítla, protože kopec nemá tvar špičatý a navrhovala název Hrotec. To se nelíbilo obci a tak komise navrhla Háje. MNV si však prosadil další návrh Pastviny.
      RITTERSGRÜN = NOVÁ KYSELKA, český název 1923 byl Rydkéřov. Roku 1950 došlo ke sloučení obcí Dolní Lomnice, Radošov a Rydkéřov a pro tyto tři obce stanoven společný název KYSELKA. Zároveň byl Rydkéřov přezván na Nová Kyselka (1950) podle názvu místní části, dále tvrdošíjně nazývané lidem KYSIBL; tato místní část se přejmenovala na Stará Kyselka.
      SCHOBROWITZ = ŠOBROVICE, český název po válce přejmenován na VŠEBOROVICE, bez bližšího vysvětlení.
      SITTMESGRÜN = MEZIROLÍ, český název z roku 1948. Název se objevuje poprvé v urbáři Lokte v 16. stol. jako Setz- mansgrün. První část názvu byla nejasná, a u druhé části Grün je překladů mnoho a proto nakonec přijat návrh MNV na Mezirolí podle polohy místa mezi Starou a Novou Rolí. Chytré!
      SPITTENGRÜN - NIVY, český název z roku 1948. Názvoslovci zcela přešli skutečnost, že v papežské listině z roku 1273 je obec uvedena jako Spitersgrun. Vojenský topograf uvedl návrh Spitrov nebo Špitov s odvoláním se na Augusta Sedláčka. Tentokráte byl přeložen Grün jako NIVY.





Abecední rejstřík okres Karlovy Vary

AICH = DOUBÍ, obec-katastr, dnes patří k pol. obci Karlovy Vary
Aicher Forsterhaus = hájenka Doubí
ALT-ROHLAU = STARÁ ROLE, obec-katastr, patřící dnes k obci Karlovy Vary
ALTDORF = STARÁ VES, obec-katastr, u Kyselky
Am Hochofen = zaniklá osada Vysoká Pec, patřící k Ostrovu
Am Kalmstall = Telenec, osada patřící k obci Pila
Aschmühle = mlýn A. u Hroznětína

Bärenhäuser = osada obce Pulovice
BERGHÄUSELN = HŮRKY, býv. část Olšových Vrat, dnes obec Karlovy Vary
Berghäuser = Kocourek, osada obce Otovice
Brandnermühle = mlýn u Litoltova

Caroli-Johanni-Zeche = zaniklá jáma či samota obce Jenišov

DALLWITZ = DALOVICE, obec-katastr, samostatná obec
DONAWITZ = STANOVICE, obec-katastr, samostatná obec
Donawitzer Mühle = zaniklý Stanovický mlýn, severových. Stanovic (přehrada)
DONITZ = TUHNICE, 1900 česky Donice obec-katastr, dnes obec Karlovy Vary
DRAHOWITZ = DRAHOVICE, obec-katastr, dnes obec Karlovy Vary

EDERSGRÜN = ODEŘ, obec-katastr, dnes obec Hroznětín
Egerbrück = samota U mostu , patřící k Nové Kyselce
EICHENHOF = DUBINA, část pol. obce Šemnice
ELLM = STRÁŇ, obec-katastr, 5 km jižně od Ostrova
Elysium = samota E. patřící k Ostrovu
ENGELHAUS = ANDĚLSKÁ HORA, obec-katastr, samostatná politická obec
Erlmühle = zaniklý mlýn u Dalovic
ESPENTHOR = OLŠOVÁ VRATA, obec-katastr, patří k obci Karlovy Vary (letiště)

Finsterwerk = zaniklá samota obce Tašovice
FISCHERN = RYBÁŘE, obec-katastr, dnes obec Karlovy Vary
Fuchslohe = Liščí díra, 1 km sev. obce Hájek, část této obce,
FUNKENSTEIN = HÁJE, obec-katastr, patřící k obci Kolová, 2 km jihových. Březové,

GFELL = KFELY, obec-katastr, pol. obec Ostrov (nejde o Kfely u Horního Slavkova!)
Giesshübl-Sauerbrunn (Puchstein) = stáčírna patřící k obci Dolní Lomnice, resp. býv.Kysibl, stáčírna patřící k obci Kyselka
GRASENGRÜN = HÁJEK, obec-katastr, 3 km jihozáp. Ostrova, samostatná pol. obec
GROSSENTEICH = VELKÝ RYBNÍK, osada obce Podlesí, patřící k pol. obci Sadov
Grünesfang alias Krachhäuser= osada patřící pod Olšová Vrata, severně od Pily, dnes
obec Karlovy Vary (Telenec ?)

HAID = BOR, obec-katastr, patří k obci Sadov, 3 km vých. Sadova,
HALMGRÜN = PODLESÍ, obec-katastr, 2 km severozáp. Sadova, kamž patří,
Hammelhof = Beraní dvůr, 1 km jihových.. Šemnice, kamž patří,
Hammermühle = mlýn H. u Mlýnské
Haselbeint = Zátiší , část obce Jenišov
HOHENDORF = VYSOKÁ, obec-katastr, patří k pol. obci Dalovice, 2 km jižně od Sadova

JANESSEN = JENIŠOV, obec-katastr, samostatná politická obec

KARLSBAD = KARLOVY VARY, okresní město a obec ,
Katharina Zeche = část obce Jenišov
Katzenholz = samota obce Otovice,
KOHLHAU = KOLOVÁ, obec-katastr, samostatná obec,
Kohlhof = dvůr v Kolové,
Kohlloh = samota obce Háje,
Krachhäuseln = osada Telenec severně Pily

LANGGRÜN = BYSTŘICE, obec-katastr, patří k . obci Hroznětín,
LAPPERSDORF = LITOLTOV, obec-katastr, patří k obci Velichov,
LESSAU = LESOV, osada obce Bor, patří k obci Sadov,
LICHTENSTADT = HROZNĚTÍN, obec-katastr, samostatná obec,

MAIERHÖFEN = DVORY (Unter, Ober - Horní a Dolní), katastrální obec, dnes Karlovy Vary
Meczeryhöhe = Zámecký vrch, býv. Mec-zeryho výšina, patřící k obci Háje,
MÜHLDORF = MLÝNSKÁ, kat. obec na Mlýnském potoce u Staré Vsi,
Mühlschuster = mlýn M. u Dolní Lomnice
MÜNCHDORF = MÍROVÁ,
Musikau = Muzikov , osada obce Sedlečko

Neu-Donawitz = Nové Stanovice, osada Stanovic
Neu-Donitz = Nové Tuhnice, bývalá část obce Tuhnice
Neu-Janessen = Nový Jenišov, část obce Jenišov
NEU-OTTOWITZ = NOVÉ OTOVICE, část obce Otovice
Neu-Putschern = Nové Počerny, část obce Počerny
Neu-Schobrowitz = Nové Šobrovice, část obce Všeborovice
NEUDAU = NEJDA, část obce Bor, 2 km sev. obce Bor,
NEUDÖRFL = NOVÁ VÍSKA, osada pol. obce Hájek u Ostrova
Neuwirtshaus = samota N., patřící k obci Vysoká

OBER-LOMITZ = HORNÍ LOM-NICE, obec-katastr, patřící Kyselce
OTTOWITZ = OTOVICE, obec-katastr, samostatná obec

Petersdorfer Häuseln = osada Peterské domky, patří k Litoltovu
PIRKENHAMMER = BŘEZOVÁ, obec-katastr, samostatná pol. obec
Poldischacht (Gr.Poldina) = Poldina šachta, 1 km severozáp. Jenišova,
Premlowitz = Přemlovice, část obce Sedlec
PULLWITZ=PULOVICE, obec-katastr, patří k obci Šemnice
PUTSCHIRN=POČERNY, obec-katastr, patří k obci Karlovy Vary

RANZENGRÜN = PASTVINY, obec- katastr, snad k obci Velichov ?
RITTERSGRÜN = NOVÁ KYSELKA, obec-katastr, patřící k obci Kyselka
RODISFORT = RADOŠOV, obec-katastr, patřící k obci Kyselka
ROSSNITZ = ROSNICE, katastr-obec, patřící k obci Karlovy Vary
RUPPELSGRÜN = RUPRECHTOV, obec-katastr, patřící k obci Hroznětín

Sachsenwerk = zaniklá šachta Saské dílo mezi Dvory a Jenišovem,
SATTELES = SEDLEČKO, obec-katastr, patřící k obci Šemnice
SCHANKAU = ČANKOV, část obce Sedlec
Schiffhäuser = býv. část obce Drahovice
SCHLACKENWERTH = OSTROV NAD OHŘÍ, obec-katastr, samostatná obec-město
SCHNEIDMÜHL = PILA, obec-katastr, patřící k obci Kolová
SCHOBROWITZ=VŠEBOROVICE, obec-katastr, patřící k samostatné obci Dalovice
Schödlwirtshaus = hostinec jihových. Andělské Hory, k níž patří
SCHÖMITZ = ŠEMNICE, obec-katastr, samostatná obec
Schömitzstein = Šemnická Skála, obec Šemnice,
SITTMESGRÜN = MEZIROLÍ, obec-katastr, patřící k obci Nová Role
SODAU = SADOV, katastr. obec, samostatná politická obec
SPITTENGRÜN = NIVY, 2 km jižně Ruprechtova, 1900 část obce Ruprechtov, ale 1997 patřící k pol. obci Děpoltovice
Stahlhof = Stahlův dvůr, patřící k Tašovicím
Stefanihöhe = část obce Jenišov
Stichelmühle = Stichlův mlýn severně Andělské Hory
Storchennest = samota Čapí hnízdo, část obce Podlesí (Kocourek ?)

Taschen = osada obce Mezirolí
TASCHWITZ = TAŠOVICE, katastr. obec, patřící k obci Karlovy Vary
Teplthal = samota U Tepelského údolí, při obci Stanovice, na řece Teplá
Tilx = osada Tilx, patřící k obci Odeř
TÜPPELSGRÜN = DĚPOLTOVICE, obec-katastr, samostatná obec

UNTER-LOMITZ=DOLNÍ LOMNICE, obec-katastr, patřící ke Kyselce

Vohhäusel = samota V. patřící k Litoltovu

WEHEDITZ = BOHATICE, obec-katastr, patřící k obci Karlovy Vary
WELCHAU=VELICHOV, obec-katastr, samostatná obec,
Widitzhof = Vitický dvůr, patřící k obci Podlesí

Zechenhaus = samota obce Jenišova
Zechenhaus = samota obce Mlýnské
ZETTLITZ = SEDLEC, obec-katastr, patřící k obci Karlovy Vary
Ziegelhütten = býv. Cihelny obce Jenišova
Zieglerhaus = Zieglerův dům, zaniklá samota v Doubí
ZWETBAU = SVATOBOR, obec-katastr, patřící k obci Kyselka
 

Politický okres Sokolov (Falknov)

      Politický okres Sokolov (Falknov) vznikl po zrušení vrchnostenských poměrů roku 1850 jako c.k. okresní hejtmanství plus c.k.daňový úřad (Steueramt) a c.k.soudní okres (Bezirkgericht). V roce 1865 se ustavilo okresní zastupitelstvo, roku 1867 byl přičleněn pod politický okres Falknov c.k.soudní okres Loket. V roce 1869 byly na základě nových zákonů o obcích první volby do okresního zastupitelstva. Politický okres měl dva soudní okresy - Falknov a Loket.
      Porovnáme-li místní názvy 1900 a před rokem 2000, zasáhly tento okres v letech 1946-1948 velké změny názvů obcí na čele s revoluční změnou názvu samotného okresního města z FALKNOV na SOKOLOV (desítky let se psalo též Sokolovo). Změny navázaly na počeštění názvů v roce 1923:

Okres Loket (16 názvů)

      DOGLASGRÜN = VŘESOVÁ, severozápadně Chodova. Roku 1948 došlo ke změně na dnešní český název. Protože má v první části něm. název osobní jméno Doglas, navrhl MNV název DOHNALOV. Při návrhu se uvádělo, že ačkoliv jde o zkomoleninu původního německého názvu, je tu nutno vystihnout snahu obyvatel d o h n a t nedostatky zastrčené horské vísky a přiblížit se poměrům vnitrozemí. Název však byl z hlediska filologického a věcného nepřijatelný. Obec nechtěla použít ani běžného Grün jako LUKA, LOUKY. Leží na svahu hor, kde jsou vřesoviště, pastviny nebo rybníky, tedy spíše by se hodilo Podhorská, Vřesová, Rybničná. Z těchto náhodných příkladů bylo skutečně vybráno označení Vřesová.
      GFELL = KFELY u Hor. Slavkova, počeštění bylo provedeno fonetickou cestou. Údajně navrženy v rice 1947 názvy Údolí, Bystřina, Spád, Sráz, ale nerealizovány. Gfell je ze středoněm. Gefelle=místo přeměněné v divočinu pádem stromů či zřícením skaliska.. Poprvé se uvádí 1489 jako Gefell.
      GRANESAU = CHRANIŠOV u Chodova, roku 1948 změna na čes-ký název. Německý název je od staročeského jména Chranislava, tedy Chraniše (viz srbské os.jméno Hranislav - Hraniša) - Chranišův dvůr - Chranišov. Protože jméno upomíná na staré české osídlení, prosadili odborní poradci tento název proti návrhu MNV a ONV na Hraničov, které bylo odvozeno od fonetické podoby německého jména a spojovalo se patrně s apel. české "hranice", bez historické vazby. Poprvé uvedena obec jako Grannisaw 1454 jako Nothaftské léno.
      GRIESBACH = KŘEMENITÁ, západně Vřesové, český název vznikl roku 1948. Jméno bylo dáno obci podle potoka Griesbach=Křemenný či Křemenitý potok. Protože v němčině Gries znamená nejen hrubozrný písek, ale též krupici, navrhl ONV nový název KRUPNÁ. Vzhledem k tomu, že šlo o potok, nebyl považován tento název za přiléhavý a zvoleno adjektivum.
      GRÜNLAS = LOUČKY, severně Lokte, český název od roku 1948. Německý název je deminutivum od Grün(lein) = loučka, hájek. ONV navrhl název DOLNÁ, protože jsou v okolí doly. Ale v obci samotné žádné doly nejsou a kromě toho nebyl návrh filologicky dobrý, protože by měl znít Dolní. Proto se sáhlo k překladu původního názvu. Nejstarší písemný doklad je z roku 1397 Grunlein - tedy jednoznačné deminutivum, až roku 1453 poprvé Grunlez.
      HÖFEN = DVORY, jižně od Lokte, český název po 1946 je doslovný překlad německého jména; poprvé se uvádí 1500 Höffenn, 1785 poprvé Höfen u Schallera.
      HUNSCHGRÜN = PODHŮŘÍ, severně od Hor, český název od roku 1948, obec 1 km západně od obce Hory. Protože první část názvu nebyla jasná a druhá část jména zase tak častá, že byla nepoužitelná, od MNV bylo navrženo PODHOŘÍ. Vyjadřuje, že osada leží pod obcí Hory (Horn). Poprvé se uvádí německý název až 1785 Hanschgrün (Schaller) a Gradl podle místního dialektu vysvětluje, že zápis Hanschgrün =Heinersgrün ukazuje na zkratku jména Heinrichsgrün - Jindřichova novina, viz podobně nedaleké Jindřichovice!
      KOFEL = KOBELEC (po 1948), osada obce Rájec, podrobnosti nejsou.
      KÖSTELDORF = RÁJEC, jižně Nejdku, český název roku 1948 měl před schválením velikou diskusi. Místopisná komise navrhla nový název Kotel nebo Kotelná, který vycházel z představy, že v němčině šlo o "Dorf in Kessel" = ves v kotlině. Zeměměřičský úřad ani MNV s návrhem však nesouhlasily, protože vesnice neleží v kotlině. MNV navrhl název KOBELCE podle osady u této obce (Kofel), ale jazykově se název nelíbil (kobylce). MNV proto naopak navrhl název RÁJEC a dokladoval to mylným výkladem německého názvu köstlich = nádherný až rajský. Nakonec název obec prosadila s opakovaným tvrzením, že má nádhernou polohu a na jaře že tone v záplavě květů, připomínající ráj. - A.PROFOUS uvádí, že osada vznikla až v 18.století (poprvé 1785 Kesteldorf) a uměle nazvána Kästeldorf, tj. od Kästlein=skříňka. Mělo jít o ves s maličkými chalupami jako skříňky.
      NEUHÄUSER = NOVĚ DOMY (po 1946), část obce Rájec.
      KÜHRBERG = Kostelní , jihovýchodně Jindřichovic, český název Kostelníé jen 1948-1950, ale roku 1950 změna na MEZIHORSKÁ. Již roku 1454 ves Kirchberg (hora s kostelem), nově poprvé 1847 Kührberg. GRADL upozorňuje, že ves nemá kostel, ale název souvisel s platem obce kostelu. Navržena byla jména DUŠNÍKY nebo ZÁDUŠÍ, související s platem pro kostel, anebo KOTELNÁ podle polohy. Roku 1948 byl MNV akceptován doporučený název KOSTELNÍ. Obyvatelé však stále vyjadřovali námitky, že tu žádný kostel není ani nikdy nebyl. Když novým správním rozdělením okresů připadly do stejného okresu dvě obce stejného jména, zvolen jiný název 1950 MEZIHORSKÁ podle polohy vsi. Nebýt administrativního členění okresu by se námitky obyvatel sotva setkaly s pochopením, že nechtějí být "Kostelní"!
      LAUTERBACH = původně české Litrbachy Město, roku 1948 došlo k přejmenování na ČISTÁ. Vojenský zeměpisný ústav navrhl název Leština, který spojoval se zdejším výskytem lesklých kovů. Návrh nebyl schválen z důvodů filologických. ONV navrhl název Čistá při odbourání přívlastku Město, totéž bylo provedeno u obce Ves Litrbachy - přejmenována na Čistá bez jakéhokoliv přívlastku. Město zaniklo rozstřílením čsl. armádou v roce 1951 při manévrech. Podrobný popis úspěšné vojenské operace zničení města Litrbachy - letecky, dělostřelecky, minomety a útokem pěšáků - otiskl tehdy pochvalně československý tisk. Poprvé se uvádělo sídlo 1390 Lautterbach, nazváno podle něm. lauter= čistý, jasný, a Bach=potok.
      LITTMITZ = LIPNICE (po 1947?), obec-katastr, severovýchodně Sokolova, název obce je staročeský, poprvé 1353 Heinreich der Lipniczer, 1359 Lypnicz, poprvé 1523 Litmitz; v roce 1854 úřední název LITMICE (1854-1947?) byl podle německého.
      MÜNCHHOF (Mnichov) = MÍROVÁ u Chodova. Původní český Mnichov se dostal po válce do diskuse. Na základě vůle obyvatel žádal MNV o odstranění jména, které připomínalo smutné dějinné události. Místopisná komise změnu odmítla s tím, že je mnoho Mnichovů a i jiné názvy připomínají neblahé osudy v české historii. Názvy od apel. mnich jsou většinou původní a označují klášterní majetek, aniž by je bylo třeba měnit. Ale také ONV se přidal a žádal o změnu. Navrhoval název VĚTRNÁ podle přírodních poměrů. K tomu argumentoval i tím, že je tu stejnojmenná obec Mnichov v okolí, která si název podržela, a nyní se pletou, dochází často k záměně obcí. Proto navrhoval eventuální pojmenování MNICHOVANKA. Po dlouhém jednání a korespondenci byl vybrán návrh MNV - Mírová.
      NALLESGRÜN = NADLESÍ, jižně Lokte, český název od roku 1948. Protože výklad první části názvu nebyl jednoznačný, hledal se vhodný název podle části druhé. Navrženy byly POROSTLINY nebo LUČINA. MNV navrhoval NALEZENÁ, protože se hledala fonetická podobnost německého názvu. Když byla odmítnuta, navrhla jinou fonetičnost - NADLESÍ. Tento návrh byl uznán, považován za jazykově správný, třebaže nenavazuje na původní jméno. - Poprvé se uvádí ves jako Haydlossgrun 1454, ale už 1525 Nalassgrun. Pozdější jméno samo je zkomolenina a původní Haydloss zněl asi Heidlein, tj. deminutivum majitele pozemku Heid. Heidlein ovšem mohlo znamenat i místo na malé louce - malá Heide.
      PECHGRÜN = SMOLNICE, východně Vřesové, český název od roku 1948. Německý název znamenal Smolný Haj či Smolná Louka. Návrh ONV byl pozměněn na Smolnice, protože navrhovaný název dostala ves Pechbach u Rotavy.
      RABENSGRÜN = HÁJE, český název od roku 1948, ves se uvádí poprvé 1518 jako Roobergrun a německé Rabensgrün je až z 19. století. První část názvu se odvozuje od něm. Räuber=lupič, což by byl Lupičův Háj. FISCHER uvažuje i o vzniku ze slovanského Radvanov, kde jméno Robes zachycuje os.jméno majitele obce. Úvahu však ničím nedokládá než analogií s Robesgrün. ONV navrhl HAVRANÍ podle něm. názvu, ale byl tehdy odmítnut s poukazem, že jde o mylnou etymologii. Jméno stanoveno podle druhé části něm. jména - Grün.
      ROSSMEISL = ROZMYŠL, český úřední název je z roku 1923. Roku 1948 přejmenována obec na HORNÍ ROZMYŠL v souvislosti s tím, že obec Deutschbundesort dostala jméno DOLNÍ ROZMYŠL. Tím se stal název Rozmyšl nedostatečný a byl nutný přívlastek HORNÍ.
      SPONSL = SPOMYŠL, český název z roku 1948, když názory na původ něm. Sponsl se liší. GRADL vykládal původ ze Spannseil= provaz na ohrazení obory. FISCHER se domníval, že jde o staročeské SPOMYŠL. Tento druhý výklad je pravděpodobnější, protože jde o oblast, kde se české názvy nacházely. ONV podal návrh na SPÁNOV podle německého a za druhé podle spálené vsi, která se měla nacházel někde v okolí. Dokladů však není a tak bylo zvoleno staročeské jméno.
      DEUTSCHBUNDESORT = DOLNÍ ROZMYŠL, český název od roku 1948. Vesnice byla založena jako dělnická osada roku 1815 v době vídeňského kongresu po napoleonských válkách a nesla proto název na počest Německého spolku. Odborní poradci navrhli jméno SPOLKOVÁ, kdežto návrh ONV zněl na Dolní Rozmyšl. Tak také rozhodnuto o novém názvu osady. V souvislosti s tím pozměněn i název Rozmyšl na Horní Rozmyšl.
      SCHÖNFELD = KRÁSNO, český název od roku 1947. Doslovný překlad by zněl Krásné Pole. Byl schválen návrh MNV na Krásno nad Lesy, ale přídomek "nad Lesy" byl zrušen. Poprvé se objevuje název 1341 jako Schönenfeld
      STELZENGRÜN = STARÁ CHODOVSKÁ, český název od roku 1948. Název byl zvolen podle podobného řešení u osady Braundorf - podle příslušnosti k bývalému panství Chodov. Protože má Stelzengrün starší doklady, dostal jméno "Stará". MNV navrhoval CHODOVICE, což připomínalo staré čelední jméno.
      BRAUNSDORF = NOVÁ CHODOVSKÁ, od roku 1948 český název. ves měla název podle zakladatele Jana Ferdinanda Brauna z Braunsdorfu. MNV navrhoval Záhněda, mylně podle etymologie jména braun= hnědý, místopisná komise doporučila jméno podle dřívější příslušnosti k Chodovskému panství. Sem patříval i Stelzengrün, pro který už byl určen název Chodovská. Braunsdorf byl založen později, proto byl určen rozlišovací přívlastek Nová, a pro Stelzengrün dodatečně Stará Chodovská.
      STIRN = LEŽNIČKA, český název od roku 1948. Byl navržen návrh LESNIČKY podle příslušnosti k obci a byl upraven na Ležnička, když byl pro obec Lesnice opraven název na Ležnice. Poprvé se objevuje něm. Stirn roku 1544 a vyznačuje polohu místa na strmém kopci.
      ZECH = ÚDOLÍ (Cecha 1854-1948), v roce 1948 přejmenován český název Cecha na Údolí. Poprvé se objevuje název 1560 jako Zechtal, 1643 Grund nebo Cecha, proto 1854 úředně německy Zeche a česky Cecha. Zech = společenstvo hornické, Grund=dolina, údolí. Podle českého CECHA byla navržena fonetická podobnost ČECHOV od MNV. Naproti tomu ONV navrhl Dřevařská či Dolina, ale nakonec zvítězil návrh Místopisné komise podle polohy a zčásti i podle původního názvu. Šlo tu o počeštěné jméno Cecha podobně jako na Mariánskolázeňsku Šance (dnes Valy).

Okres Falknov (Sokolov) (41 názvů)

      SPIEGEL = SILNICE. Na katastru Arnoltova leží zámeček Spiegel, který si přes řádné přejmenování zachoval jméno Špígl. Název pochází od pána Kostelní Břízy - Karla von Spiegela, který tu v roce 1828 postavil zámeček pro příbuzenstvo.
      BIRNDORF = HRUŠKOVÁ, od roku 1947 český název. Roku 1290 se nazývala ves Nothaftsgrun, až roku 1553 se uvádí "ve vsi Notesgrýnu jináč Pirndorffu dvory přikoupeny". Původní Nothatfsgrun přecházelo na Nottesgrün, od 16.století Birndorf (ves s hrušněmi). Okresní pedagogický sbor navrhl překlad Hrušín. Ten byl jazykově upraven.
      BUCKWA = BUKOVANY (úřední český název Bukva od roku 1885), od roku 1923 Bukovany. Nejstarší zpráva 1304 Bukban. Vycházelo se z toho, že ves měla název podle obyvatel Bukověné (=Bukovjané), tj. lidé v Bukově.
      PERGLAS = CHLUMEK, část Dasnic, poprvé písemně se uvádí 1308 jako Perglins, 1309 Perglens, až 1525 Berglas. Roku 1947 došlo k českému přejmenování na CHLUMEK. Nové jméno vyjadřuje nejen polohu obce, ale i blízkost větší obce Chlum. Bylo navrženo jméno BOREK, ale neodpovídalo původnímu významu jména.
      EBMETH = ROVNÁ, český název od roku 1947. Poprvé 1370 jako Ebenode (pustá rovina), třebaže obec ležela v úbočí. Podle vyprávění kdysi bývala obec na kopci, ale přestěhovala se doleji. Proto byly původní návrhy ONV na Rovina či Rovná odmítány, protože obec vůbec neleží v rovině. Vojáci navrhovali jméno Plánice podle charakteristiky kraje.
      FALKENAU (Falknov) = SOKOLOV (do roku 1948 Falknov nad Ohří); zde došlo k dramatickému přejmenování okresního města. Název znamenal Falke=sokol, Aue=luh, tedy Sokolí Luh. Již před rokem 1939 prosazovala česká menšina název Sokolov a po roce 1945 se k tomuto návrhu obyvatelstvo vrátilo. Na paměť bitvy českých vojáků u Sokolova za druhé světové války se navrhoval název SOKOLOVO. Shodou okolností bylo jméno tvořeno od stejného základu jako Falknov. Místopisná komise odmítla změnu názvu s poukazem na to, že jde o název vžitý, nepovažovaný přes německý původ za cizí. Namítala, že jde o název češtině dlouho přizpůsobený, že jde o název okresního města, podepřený historickou tradicí od 13. století. Místní obyvatelstvo nesouhlasilo s argumenty a došlo k hlasování, při němž se vyslovilo 87 % obyvatel pro změnu názvu na Sokolov.
      SCHÖNWERTH - Krásné Poříčí či KRÁSNÁ, zaniklá část Falknova (v roce 1900 tu žilo 920 obyvatel).
      GOSSENGRÜN = KRAJKOVÁ, český název od roku 1947. Podle první části názvu z os.jméno Gosso a apel. Grün=palouk, louka vycházel český název KOSOV. Obyvatelé však používali názvu podle zdejšího průmyslového odvětví - krajkářství KRAJKOV a tento název byl úředně potvrzen a upraven. První zpráva je z roku 1350 a uvádí Gossengruen.
      GRASSET = JEHLIČNÁ, český název od roku 1947. Název vznikl podle Grazzach=chvojí, jehličnaté stromoví. MNV navrhl Trávníky, což nebylo doporučeno, protože nešlo o domnělé Gras=tráva. Nebyl přijat ani návrh na Chrástek, protože by v blízkosti musela být větší obec Chrást. Návrh na Chvojno by bylo nutno řešit přívlastkem k rozlišení od jiných shodných názvů. Poprvé se uvádí 1525 jako Grassat.
      HABERSBIRK = HABARTOV, český název od roku 1947. Ve 14. století ležely vedle sebe obce Birk=Bříza. Bylo třeba je odlišit a tak vznikla Kostelní Bříza a Habartova Bříza (Haberspirk) nazvaná podle majitelů na hradu Hartenbergu, kde bylo osobní jméno Hawart oblíbeno. Český název Bříza by přinesl komplikace a nutnost rozlišení od jiných obcí Bříza. ONV a vlastivědné středisko navrhly Habří, Habřina, Habrov, Habříkov k záchraně původní části jména. Vycházely přitom mylně ze základu "habr". Nakonec byl přijat návrh MNV na Habartov, přestože proti takovému tvoření jména byly námitky.
      HASELBACH = LÍSKOVÁ, český název od roku 1947. Ves dostala jméno podle potoka, při němž rostly lískové keře (Hasel=líska). Vlastivědná sekce okresu a ONV navrhovaly Ořeší, místní správní komise Lískoví. Archiv a filologický poradce navrhli Lísková či Líšná. Poprvé se uváděla obec 1454 jako Haselpach
      KIRCHENBIRK = KOSTELNÍ BŘÍZA, český název od roku 1947 a pro rozlišení od stejnojmenné vsi v okrese ponecháno i rozlišení Kos-telní jako doslovný překlad. Vlastivědné středisko navrhovalo název Březina. Poprvé se uvádí 1370 jako Pirk, 1479 poprvé jako Kirchenpirk.
      KLOBEN = HLAVNO, český název od roku 1949. Název se uváděl poprvé 1359 jako Globen a podle Fischera jde o původní čes. chlap, chlapeň, jako Chlapenova Ves. Proto i ONV navrhl Chlapenice. Statistický úřad navrhl Oharka podle řeky Ohře nebo Říčná. Tyto návrhy MNV odmítl a přišel s vlastními návrhy - Svorná, Podlesí, Podhájí, Blatná aj. Podle dodatečného historicko-filologického zkoumání bylo uznáno, že Globen vychází ze slovanského Hlavno, což svědčí o slovanském osídlení v kraji.
      KOGERAU =KOLOVÁ (od 1885 české jméno Kogerava, 1923 Kagerava) roku 1947 přejmenována na Kolová. Poprvé se uvádí 1355 Gager, později jen Kager (=plot). Jméno snad původně platilo Starému zámku a přešlo na blízkou ves.
      KÖNIGSWERTH = KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ, český název od roku 1947. Základem názvu byl Werth=nízký břeh, ostrov a přívlastek označuje skutečnost, že místo leželo na královské půdě. Český překlad dobře vystihuje smysl jména. Obyvatelé žádali název Dolová, ale později od něj upustilo. Vlastivědné středisko navrhlo Královský Ostroh. Poprvé se uvádí 1483 Koenigswerde. Název s -werth je výraz pro místo při vodě, při řece, oblité z několika stran vodou.
      LAUTERBACH DORF = ČISTÁ (od 1848 český název Litrbachy Ves), severozápadně od Sokolova, změna názvu na Čistou od roku 1947, protože bývalý český název byl uvažován jako zkomolenina německého
      KRAINHOF = DVOREČKY, část Leopoldových Hamrů u Krajkové. Český název od roku 1947. První část názvu není jasná a druhá část názvu byla použita pro dnešní název. Okresní vlastivědná sekce navrhla název Krajina s fonetickou příbuzností k něm.názvu, vojenský útvar navrhoval jazykově zcela odlišný název Krásnobor. Zdrobnělina českého názvu vychází z hypotézy, že ves stojí na místě rozparcelovaného dvora.
      GRÜN = NOVINA, český název od roku 1947 vystihuje něm.název jako pozemek nově obdělaný. Poprvé se uvádí 1525 jako Grün. Ves zanikla.
      KOHLING = MILÍŘE, část obec Vítkov, ves zanikla. Od roku 1947 byl český název. Navržen byl Uhlířov, Uhlíře, Uhliště, což bylo odmítnuto vlastivědným sborem. Název se stanovil v souhlase se stejnojmennou obcí v okolí.
      SCHWAND = PASEKA, český název od roku 1947, ves zanikla. Něm.název značí vymýcení lesa, mýtinu, paseku a býval používán hojně jako pomístní označení. Poprvé se uvádí místo 1454 jako Swant. MNV byl navržen název Světlík, velitelé vojenských útvarů navrhli Přískoky. Použito běžného překladu pomístních názvů.
      STEINBACH = KAMENICE (česky Štampach), od roku 1948 nový český název. Poprvé 1370 jako Steinpach - Kamenitý potok, později dostal fonetický zvuk Štampach. Obec dala jméno slavnému rodu českých pánů Štampachů. Hrad tu však nebyl. ONV navrhl název Kamenec, jak se označují vyšší kamenitá místa. Proti návrhu na Kamenici, velmi frekventovanou, navrhovali odborní poradci Kamenná nebo Kamenné. Zamítnut byl návrh vojenského útvaru na Litoměřičky podle příslušnosti posádky. Nakonec zvolen návrh ONV, což však značně poškodilo historickou vazbu pánů Štampachů k rodné obci.
      LOCH = DOLINA, u Krajkové, český název od roku 1947. Název znamená v překladu díru. Název vyznačuje umístění vsi v dolině, proto zvoleno toto jméno. Okresní pedagogický sbor navrhl pro obec název Stružec. Již 1287 se uvádí název Loche.
MARIA KULM = CHLUM SVATÉ MÁŘÍ (1960-1990 Chlum nad Ohří) . Roku 1960 došlo k zrušení názvu s adjektivem Svatý, které nebylo pro tehdejší ateistický režim únosné. Poprvé se objeví 1411 jako Kulman, 1450 jako Kulm. Kulman vypovídá, že jde o Chlumana, obyvatele Chlumu. 1432 se uvádí název části obce Rauhen-kulm - Drsný Chlum. Rauenkulm je dnes osada obce Kacéřov.
      REISSENGRÜN = RUSOV, část Chlumu nad Ohří, v roce 1947 pojmenována obec novým názvem Rusov. Podle Fischera šlo o Grün eines Reusz= paseku jednoho Rusa, při čemž Rus bylo příjmení. ONV navrhl Rusy a tento návrh byl jazykově upraven.
      MÜLLN = ŠTĚDRÁ, jižně Kynšperka, český název od roku 1947. Poprvé se uvádí 1370 jako Milden. Zde nebyl původem mlýn (Mühle), ale spíše os.jméno Milen - Milenova ves. Název v roce 1947 vycházel z výkladu, že os.jméno bylo Milden a tvar "bei den Milden"= U Mildů, mohl česky znamenat U Štědrých, U Dobrotivých. Proto navrhl MNV Mileň, což však bylo označeno za filologicky nesprávné. Vojenská posádka navrhla Polučí podle rázu krajiny, ale po stránce jazykové jméno nevyhovovalo.
      UNTER NEUGRÜN = DOLNÍ NIVY (Dolní Nový Grün od 1923), severně Sokolova, od roku 1947 nový český název, použito volného překladu německého názvu.
      OBER NEUGRÜN= HORNÍ NIVY (Horní Nový Grün od 1923), severně Sokolova, od roku 1947 nový český název.
      PICHELBERG = BOUČÍ, jihovýchodně Oloví, český název od roku 1947. Nejstarší tvary Puchelberg (1312), Buchelberg (1525). Podle toho se soudilo, že jde o vrch porostlý buky. MNV navrhla Bukoví, což bylo upraveno na Boučí.
      NEUHÄUSER - NOVÉ DOMY, osada Boučí. Český název 1947 překladem něm. názvu.
      PLUMBERG = KVĚTNÁ, jihovýchodně od Oloví, český název od roku 1947. Název znamená vrch porostlý květinami (Blumen-Berg). MSK navrhla název Květinová a souhlasila s úpravou na Květná. Slovenští obyvatelé se dožadovali změny německého názvu na Hroneč nebo Hronček. Poprvé se uvádí jméno 1277 Blumenberch
      REICHENBACH = BYSTŘINA, český název od roku 1948. Jméno vyjadřuje potok s hojnou nebo rychle tekoucí vodou vodou, MNV navrhovala český název Rychenpach, což zůstávalo v podstatě německé. Poradci navrhli název Libavský potok, podle protékajícího potoka. Vojenský topografický ústav navrhl Libavská Bystřice a z tohoto návrhu se vycházelo a tvar byl upraven na Bystřina. Poprvé se uvádí 1370 jako Reichenpach.
      SCHÖNBRUNN = STUDÁNKA, český název od roku 1947. Český překlad názvu je Krásná Studánka a podle toho zvolen i nový název. Nevyhovovaly návrhy okresní pedagogické komise na Šumná či vojenského útvaru na Studničky.
      TIEFENGRÜN = TÝMOV, bývalá osada Krásné Lípy, český název od roku 1946, ves zanikla. Poprvé se uvádí 1370 jako Tymgrun, Dymgrun. Šlo o ves Týmovu od os.jména Thiemo, tj. Týmova louka. Později byl tvar mylně spojován s tief=hluboký. Ale obec leží na výšině a návrhy na Dolany nebo Hluboká vyycházely pouze z něm.tief=hluboký. MNV navrhl název podle původního tvaru jména
      STEINHOF = KAMENNÝ DVŮR, nový název z roku 1947 je přesným překladem německého. Poprvé se uvádí kol 1370 jako Hof, 1388 Steinhof.
      GOLDDORF = ZLATÁ, osada obce Kamenný Dvůr, poprvé se uvádí až 1797 jako Goldlohdorff. Název vycházel z toho, že se tu kdysi hledalo zlato a nějaká pověst dala obci jméno. Z přesného překladu Zlatá Ves vznikl v roce 1947 zkrácený adjektivní tvar.
      EBERSFELD = PODLESÍ, část obce Kamenný dvůr, název je doložen už 1311 jako Ebesuelt a znamenal Ebrovo pole či Ebrov. Protože nešlo o české jméno, byl vybrán v roce 1947 nový název podle polohy obce.
      WALDL = LESÍK (od 1947), osada obce Týn, poprvé uvedená 1653 Waldl, jako zdrobnělina lesa.
      HAU = MÝTINA, název zvolen podle německého, zaniklá osada Tisové.
      WERTH = LUH NAD SVATAVOU, německý název 1847 Werth, Wehrt, Wehr, znamenající místo, oblévané vodou , český název od roku 1948. Základ jména byl stejný jako u Königswerth, proto i návrh poradců byl Poříčí, doplněné přídomkem podle řeky Svatavy. Okresní pedagogický sbor navrhl Výspa nebo Podlesí nad Svatavou. Místní správní komise navrhla Luh nad Svatavou, což bylo přijato. Poprvé se uvádí 1350 jako Werd.
      JOSEFSDORF = JOSEFOV, založena až 1830 a pojmenována podle majitele panství Hartenberg Josefa z Auersperku.
      WÖHR (od roku 1923 česky VERDA) = OSTROV, u Smrkovce, změna názvu od roku 1948. Něm. název je původem jako u předchozího - ostrov podle polohy na vyvýšeném místě, obklopeném lesy. ONV navrhl jméno Výr nebo Výrava podle toho, že v okolí žijí výři, ale tyto návrhy byly odmítnuty. Poprvé se uvádí ves jako Werde 1370 ve smyslu wert=místo u vody nebo na vyvýšenině.







Abecední rejstřík míst okresu Sokolov (Falknov)

Adolf und Sofie Gr. = doly Adolf a Sofie, 2 km vých. Habartova, SOK
ALBERNHOF = ALBEROV (od 1923), katastr, zaniklá osada zaniklé obce Lipnice, poprvé písemně jako Albernhofen 1521, znamená "Alberův dvůr" od osobního jména Alber, LOK
ALTSATTL = STARÉ SEDLO (od 1923), obec-katastr, poprvé 1249 Satel, LOK
Altschloss = Starý zámek, zaniklá část obce Kamenný dvůr, SOK
Am Anger - část obce Boučí, jihovýchodně obce , SOK
Am Berg = Drsný vrch, osada 2 km severně Pochlovic, SOK
Am Bühnl (Am Bühndel) alias Bühnel Häuser = Bühnlovy domky, zaniklá část obce Vranov, SOK, jižně od Vranova; též 4 km jihozáp. jako část býv. města Litrbachy, dnes oblast Čistá, LOK
Am Gabel - důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK
Am Hammel - důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK
Am Mond - část obce Tatrovice, LOK
Am Sand - část obce Bošířany, LOK
Am Wasser - část obce Oloví, SOK
Anna Gr. - důl obce Nové Sedlo, LOK
Annadorf = Anenská Ves, katastr, 2 km severových. obce Hrádek, SOK
Annathal = Anenské Údolí, část obce Studenec, 3 km sev. od Oloví, SOK
ARNITZGRÜN = ARNOLTOV (od 1923), obec-katastr; poprvé se objevuje obec jako Arnoltzgrun 1360, což je Arnoldova paseka či Arnoltův dvůr, SOK
Aussenhof - důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK

Bachmühle = mlýn B. na Svatavě, 2 km jižně obce Boučí, SOK
Bärenmühle - zaniklá část osady Novina , obec Lobzy, SOK
Bärenmühle = Medvědí mlýn, 2 km jihozáp. obce Hrušková, SOK
Bauernmaschine = zaniklá část obce Nové Sedlo, LOK
Beim Lill = Na Lillu, samota 1 km sev. obce Hrádek, SOK
Berggrube = dnešní Podstrání - býv. Jámy, zaniklá část obce Čistá, severozáp. Čisté, LOK,
Berghaus = B. zaniklá samota 1 km jižně Vintířova, LOK,
Berghäuser = Hornické domy, 1 km záp. obce Hrušková, SOK
Berghöfe = Horní Dvory, část obce Těšovice, SOK
BERNAU = BERNOV (od 1923), katastr, obec Leopoldovy Hamry, severozápadně Krajkové; poprvé se uvádí osada 1654, SOK
BIRNDORF = HRUŠKOVÁ (od 1947), obec-katastr, 3 km jihových. Vítkova, SOK
BLEISTADT = OLOVÍ (od 1923), obec-katastr, SOK
Boden = lom BODEN, 1 km vých. .od Lítova, kdysi v jeho místech osada Lítova, obec Kacéřov, SOK
Böhmmühle alias Pichlmühle - zaniklá část obce Krásná Lípa, SOK
Bortsmühle - neznámý mlýn u obce Loučky, LOK
BRAUNSDORF = NOVÁ CHODOVSKÁ (od 1948), katastr, dnes část obce Stará Chodovská, LOK
Bruckhof - dvůr obce Nové Sedlo, LOK
BUCKWA = NOV´É BUKOVANY (Bukovany od 1923), obec-katastr, úřední český název od roku 1885 byl Bukva, od roku 1923 Bukovany. Nejstarší zpráva 1304 Bukban. Vycházelo se z toho, že ves měla název podle obyvatel Bukověné (=Bukovjané), tj. lidé v Bukově, SOK
Bühnlmühle = zaniklý Bühnlův mlýn, 4 km jihozáp. města Litrbachy, dnes oblast Čistá, LOK

DASSNITZ = DASNICE, obec-katastr, něm. tvar byl přejat do češtiny, ale již 1380 měla ves jméno Tessnicz a teprve 1654 poprvé se objeví Dässnitz. Původní český název obce mohl být Tesenice či Tasenice. SOK
DAVIDSTHAL = DAVIDOV (1923), dělnická osada při Svatavě, část obce Svatava. Davidov nazván podle někdejšího majitele továren a dolů Jana Davida Starcka, SOK.
DEUTSCHBUNDESORT = DOLNÍ ROZMYŠL (od 1948), katastr, obec Horní Rozmyšl, LOK
DOGLASGRÜN = VŘESOVÁ (od 1948), obec-katastr, poprvé něm. název 1516 jako Dockelgruen, 1525 též Dochlassgruen
Dorschnermühle = zaniklý Dorschnerův mlýn, 1/2 km sev. obce Bystřina, SOK
DOTTERWIES = TATROVICE (1900), obec-katastr, severně Vřesové, poprvé 1356 Totrwecz, 1378 Taterwicz, 1417 Tatrowicz, německá verze se objevuje až v 16.století, LOK
Dreihäuser - zaniklá část obce Oloví, SOK
DREIHÄUSER = TŘÍDOMÍ (od 1923), katastr, zaniklá část obce Nadlesí, český název je překladem německého, dnes sídlo Ladislava Plachého LOK

EBERSFELD = PODLESÍ (1947), část obce Kamenný dvůr, SOK
EBMETH = ROVNÁ (od 1947), obec-katastr, SOK
Ehrlich = Ehrlich, zaniklá část obce Čistá, čtvrť města Litrbachy, LOK
Eisenhammer = Železný hamr, zaniklá část osady Novina, obec Lobzy, SOK
Eisenhof = Železný dvůr, na severním okraji obce Chodov, LOK
ELBOGEN = LOKET (úředně až 1923), obec-katastr, poprvé 1234 Loket, býv. centrum kraje Loketského (do 19.stol.), býv. soudní okresní město, LOK
Elbogner Schiesshaus = Loketská střelnice, obec Dvory, LOK
Erkmühle - E., mlýn u Spomyšle, obec Křemenitá, LOK

FALKENAU = SOKOLOV (do roku 1948 Falknov nad Ohří), obec-katastr, okresní město, SOK
Fasangarten = zaniklá část obce Tisová, SOK,
Fichtenhof = Smrčí dvůr, zaniklé, 1/2 km jižně obce Bystřina, SOK
Fichtenmühle = Smrčí mlýn, zaniklé, 1 km jihových. obce Bystřina, SOK
Finkenmühle = F., část obce Arnoltov, 1 km záp. Arnoltova, SOK
Finkenmühle = F., část obce Dolní Nivy, SOK
Fischerzeche = důl Fischer, 1 km sev.obce Citice, SOK
Fleckerlhof = dvůr F. na severozáp. okraji Pochlovic. SOK
Franciscus Gr. = zaniklá jáma František mezi Vintířovem a Chodovem, LOK
Freien - zaniklá část obce Krajková, SOK
FROHNAU = VRANOV (1900), zaniklá farní obec-katastr, původní český název převzat do němčiny, SOK
Frühmesse = Trojice či U Trojice, jihovýchodně obce Štědrá, SOK
Fuchsloch = Liščí díra, část obce Citice, SOK
Fünferschacht - část obce Citice, SOK

Gaberlhäuser = zaniklé domky G.,- část 1/2 km severových. zaniklé obce Vranova, SOK
Gänshut - část obce Královské Poříčí, SOK,
Geräum - část obce Boučí, SOK
Geyerau alias Kahr - zaniklá část osady Lítov, 2 km severových. Lítova, obec Kacéřov, SOK
GFELL = KFELY (česky po 1946), obec-katastr, severových. od Hor. Slavkova, poprvé 1489 jako Gefell, LOK
GOLDDORF = ZLATÁ (od 1947), katastr, osada obce Kamenný Dvůr, SOK
GOSSENGRÜN = KRAJKOVÁ (od 1947), obec-katastr, SOK
Grabenhäusel = osada jižně obce Krásna, LOK
GRANESAU = CHRANIŠOV u Chodova (od 1948), obec-katastr, poprvé jako Grannisaw 1454 (Nothaftské léno), LOK,
Grasermühle = Gaserův mlýn, severozáp. Libavského Údolí, 3 km severových. Kynšperku, SOK
GRASSET = JEHLIČNÁ (od 1947), důlní činností zaniklá obec-katastr, SOK
GRIESBACH = KŘEMENITÁ (od 1948), obec-katastr, záp. Vřesové, LOK
GRÜN = NOVINA (od 1947), zaniklá katastrální osada obce Lobzy, SOK
Grundhäuser alias Grundmühle = zaniklá samota Gr., 2 km severozáp. obce Krásná Lípa, též 2 km jižně Kostelní Břízy, SOK
GRÜNLAS = LOUČKY (od 1948), obec-katastr, severně Lokte, LOK

HABERSBIRK = HABARTOV (od 1947), obec-katastr, SOK
Hadereit - část obce Mezihorská, LOK
Hahnemann - důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK
Haid - část obce Údolí, LOK
Haideknock - část obce Kfely, LOK
Hainzel - část obce Rozmyšl, LOK
Hallermühle = Haléřový mlýn na Velké Libavě, 2 km sev. obce Studánka, 1 km vých. obce Dvorečky, SOK
Hammergut = osada H. jihových. obce Boučí, SOK
Hammerhäusel = HAMRY, 2 km severozáp. obce Nové Role, LOK
Hammerhof = Ovčárna, 2 km záp. Libnova, SOK
Hammermühle = Hamerský mlýn, část obce Studenec, SOK
Hammermühle Ober-, Unter- = Hamerský mlýn, součást obce Leopoldovy Hamry, SOK
Hans Heiling = Jan Svatoš též Pionýrské, , samota v údolí Ohře, obec Údolí, LOK.
HARTENBERG = HARTENBERK, 3 km vých. obce Krajková, část obce Luh n.Sv., SOK
Harthäusl = býv. část obce Sokolov, SOK
HASELBACH = LÍSKOVÁ (od 1947), obec-katastr, důlní činností zaniklá, lom MEDARD, SOK
Haselteich alias Haselhof = dvůr H., 1/2 km jižně Kytlice, část katastrální obce Dvory, SOK
Hasenbühl - část obce Hor. Slavkova, LOK
Hau = Mýtina, zaniklá část obce Tisová, SOK,
Hau = samota H., 2 km sev.obce Rudolec, SOK
Hauhäuser - část obce Pochlovice, SOK
Helenenschacht Gr. = důl Helena, obec Nové Sedlo, LOK
Hermannschacht - část obce Chranišov, LOK
Hinter Häuser = Zadní Domky, zaniklé, 1 km sev. Týmova, SOK,
HÖFEN = DVORY (po 1946), obec-katastr, jižně od Lokte, LOK
HORN = HORY (úředně od roku 1923), obec-katastr, obec na hlavní silnici z Lokte do Karlových Var. Něm. Horn se objeví poprvé 1523 jako Horn zu Donitz (tj. Hory u Tuhnice). Ves stejného jména Horn leží severně od Oloví, rovněž od roku 1923 úřední český název Hory, tentokrát jednoznačně původní. SOK
HORN = HORY u Oloví (od roku 1923 český úřední název Hory), zaniklá obec-katastr mezi Olovím a Loučnou, , poprvé se psalo 1350 zu den Horen, nepochybně od českého "hory", SOK
Hubhof = Lánský dvůr., 3 km jižně obce Horní Slavkov, též obce Krásna, u Hubského pně, LOK
HUNSCHGRÜN (též Honiggrün)= PODHŮŘÍ (od 1948), obec-katastr, severně od Hor, LOK
Hut = osada H., 1 km severozáp. obce Habartov, SOK,
Huthäuser - část obce Dolní Nivy, SOK
Hutschenreiter - část obce Královské Poříčí, SOK

CHODAU = CHODOV, obec-katastr, město, původně Ober- a Unter- (Horní a Dolní), LOK

Im Wasser - Ve Vodě, část obce Hory u Oloví, SOK
IMLIGAU = JIMLÍKOV (1900), obec-katastr, LOK, záp. Staré Role, LOK

Jägerhaus Frohnau = hájenka Vranov, 4 km jihozáp. obce Vranov,. SOK
Josefizeche = Josefův Cech, část obce Lomnice, SOK
JOSEFSDORF = JOSEFOV, osada 1 km severových. obce Radvanov, 2 km jižně obce Luh n.Sv.; obec založena až 1830 a pojmenována podle majitele panství Hartenberg Josefa z Auersperku, SOK,

Kahr = osada, 2 km severozáp. obce Habartov, SOK
Kalesanz Gr. - důl obce Nové Sedlo, LOK
Kaltenhof = JALOVÝ DVůR, dvůr východně obce Loučky, LOK
Kaltwasser - část obce Tatrovice, LOK
Kapellenberg - část obce Kolová, SOK
Katharinazeche - důl u obce Loučky, LOK
KATZENGRÜN = KACÉŘOV (český název od 1885), obec-katastr, Název obce po majiteli Jeczen, poprvé se uváděl 1312 název Jeczengrun, v 16. století Getzengrun. Až roku 1720 se objeví Katzengrün. Už v 9.stol. se uvádí jméno Gazo a podle něho Gazobert, Gazmar aj. České Kacéřov není ideální - připomíná kacířství (Ketzer=kacíř), což nemá s původním názvem nic společného. Po roce 1945 nebyl podán nový návrh, protože by se ěžko hledalo jiné jméno.SOK
Katzengübel - zaniklá část obce Nové Bukovany, SOK
Kellhau - část obce Boučí, SOK
KIRCHENBIRK = KOSTELNÍ BŔÍZA (od 1947), obec-katastr, SOK
KITLITZDORF = KYTLICE, důlní činností zaniklá část obce Bukovany. Český název z roku 1923. Ves založena v 2. pol. 18. století (poprvé 1795 jako Kitlitz-Dorf) a nazvána podle ředitele vrchnosti von Kittlitze; lid však používal původní označení tohoto místa, tj. Gibacht.
Kleeacker = zaniklá část obce Nové Sedlo, LOK
Klepperlmühle = část obce Údolí, LOK
KLOBEN = HLAVNO (od 1949), obec-katastr, SOK.
Klobenmnühle = Hlavenský mlýn, 1 km jižně obce Hlavno, SOK,
KOFEL = KOBELEC (po 1948), osada obce Rájec, LOK
KOGERAU = KOLOVÁ ( v letech 1885-1947 Kogerava), 2 km vých. Kynšperku, obec-katastr, SOK
KOHLING = MILÍŘE, zaniklá část obce Vítkov (od 1947 Milíře), katastr, obec Lobzy, SOK
Kohlmühle = mlýn K. na Teplé, 2 km vých. od Kfel, obec Kfely, LOK
Kolonie = Horní Pochlovice (mapa) u Kynšperku, SOK
KÖNIGSBERG = KYNŠPERK nad Ohří (od roku 1848 české Kinšperk, 1923 upravené na Kynšperk nad Ohří). Nejstarší údaj je z roku 1188 Chunigisberch a vyvíjel se k názvu Kinsperg, SOK,
KÖNIGSWERTH = KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ (od 1947), obec-katastr, SOK,
Konkordia Gr. = důl obce Nové Sedlo, LOK
KÖSTELDORF = RÁJEC (od 1948), obec-katastr, LOK
KOTIGAU = CHOTÍKOV (od 1885 česky Kotigov, od 1923 Chotíkov), katastr, 3 km jihozáp. obce Pochlovice, název podle os.jména Chotíka. Poprvé se uvádí 1370 jako Gotgabe, 1525 Gottiga., 1542 Gottigaw. SOK,
KRAINHOF = DVOREČKY (od 1947), katastr, část obce Libava, SOK,
Kraushof = Krausův dvůr, 2 km vých. obce Boučí, SOK,
Kreuzstrasse = zaniklá osada obce Nové Sedlo, LOK
Kühlohmühle = mlýn K., 1 km severových. osady Kamenice, obec Lobzy, SOK
KÜHRBERG = MEZIHORSKÁ (od 1950), obec-katastr, jihovýchodně Jindřichovic, český název KOSTELNÍ byl 1948-1950, LOK
Kuppelhut - důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK

LANZ = LOMNICE, obec-katastr, severně od Sokolova (od 1854 úřední český název Lomnice); poprvé se uvádí obec 1339 jako Lompcz, 1364 Lompnicz, 1405 Lomnicz. Schaller psal 1785 název jako Lanz, dříve Lambs. Profous uváděl, že šlo o jméno potoka, které přešlo na obec, SOK,
LAUTERBACH DORF = ČISTÁ, důlní činností zaniklá obec-katastr, severozápadně od Sokolova (od roku 1848 český název LITRBACHY VES, změna názvu na Čistou 1947), SOK
LAUTERBACH STADT = ČISTÁ ( od 1948), do roku 1948 český název Litrbachy Město (1923), zaniklé město, LOK
LEIBITSCH = LIBOC (od 1885 Libice; od 1923 Liboc), katastr, osada 1 km jižně obce Pochlovice; poprvé se uvádí již 1165 Luboce, 1352 jako Leubach.
Leibitschthal alias Stebermühle = Libocké Údolí čili Šteberův mlýn, obec Markvarec, SOK
Leitenhäusel = zaniklá část obce Chranišov, LOK
LEOPOLDSHAMMER = LEOPOLDOVY HAMRY (1900), obec-katastr, SOK
LESSNITZ = LEŽNICE (úředně od 1854), obec-katastr, u Horního Slavkova, staročeský název obce, poprvé se uvádí 1428 Dorota z Lezniczie, 1615 Becziow - Ležnicze, 1854 úřední název LEŽNICE, něm. Leßnitz; ale roku 1923 úředně změněn na název LESNICE. Etymologicky šlo o chybné rozhodnutí, protože tu nejde o les, lesnosti, lesy, ale o české slovo "lež, lhaní, lhář". LOK
LIBAUTHAL = LIBAVSKÉ ÚDOLÍ (český název od roku 1923), část obce Kolové.. Roku 1829 tu byla založena v údolí Libavského potoka tkalcovna a přádelna. Lidově se nazývala obec Lenkenthal podle bratří Lenků, kteří tu založili průmysl.část obce Kolová, SOK
LIEBAU = LIBAVA (od 1855), obec-katastr, poprvé 1372 Lyba, 1523 Lyba zu Kirchenbirg; původně ves Libá podle ljubý = libý, milý, příjemný. FISCHER vysvětluje mylně od Liebe + Aue =Liebau, SOK
Liebauer Mühle = Libavský mlýn, 2 km jižně od Libavy, SOK
LIEBENAU = LIBNOV (od 1854 český souputnik Libenava, od 1923 Libnov), obec-katastr, u Oloví, název podle původního Lybnaw z roku 1420, Libno 1523. Původní jméno svědčící pro původ slovanský, ale zde možnost Fischerova Liebe + Aue = Liebenau (a nikoliv o Libnův dvůr), SOK.
Lindenhammer - část obce Hory u Oloví, SOK
Linz = osada, 1 km jihozáp. obce Citice, SOK
LITTENGRÜN = LÍTOV, katastr, osada obce Kacéřov, 3 km sev. Chlum Sv.Máří, SOK
LITTMITZ = LIPNICE (po 1947), zaniklá obec-katastr, severovýchodně Sokolova, 1854 úřední název LITMICE (1854-1947 ?) podle německého, LOK
LOBS = LOBZY (od 1888 úředně české Lobsy, 1923 český název Lobzy), obec-katastr, poprvé se uvádí 1392 Lobes. Strč. lobes může označovat potok, který břehy "podlizuje", ale může mít i význam "líbat" (v češtině zbylo jen lab-užník, lab-užiti); nakonec může jít o ves lidí Lobzů, os.jméno. SOK
Lobsmühle = Lobezký mlýn na Lobezkém potoce, 1 km vých. obce Lobzy, SOK
LOCH = DOLINA (od 1947), osada 1 km severových od Krajkové, obec-katastr, SOK
Lochmühle - mlýn, obec Mezihorská, LOK
LÖWENHOF = LVOV, katastr, důlní činností zaniklá část obce Lomnice; do češtiny přeloženo jako Lvův dvůr, zkráceně Lvov, SOK,

MARIA KULM (Markt) = CHLUM SVATÉ MÁŘÍ (Chlum nad Ohří v letech 1960-1990), obec-katastr, od roku 1990 znovu název jako 1900-1960, SOK
Mariahilfsberg = Drsný vrch, osada, severně obce Pochlovice, SOK
MARLESGRÜN = MARKVAREC (od 1923), severozápadně Habartova, obec-katastr, SOK
Massamühle - mlýn obce Stará Chodovská, LOK
Matzlmühle - zaniklá část obce Vranov, SOK
MEIERHÖFEN = DVORY (od 1923), katastr, důlní činností zaniklá část obce Bukovany, jižně odtud. Český název od roku 1923. Poprvé jméno 1370 jako Mayrhof. Název Majerův dvůr je podle správce či nájemce (mayer = představený služebnictva)
Meierwerk = býv. část obce Citice, SOK
Melter alias Mörtelhäuser = mlýn M., 2 km jihových. Vranova. zaniklá část obce Vranov, SOK
Mühlpeint alias Hergetmühle alias Unter und Ober Peintmähle = M. zaniklé, 3 km jižně obce Studánka, SOK
MÜLLN = ŠTĚDRÁ (od 1947), obec-katastr, jižně Kynšperka, SOK
MÜNCHHOF (Mnichov) = MÍROVÁ (od 1948), obec-katastr, u Chodova, LOK . Původní český Mnichov do 1948.

NALLESGRÜN = NADLESÍ (od 1948), obec-katastr, LOK
NEU ROHLAU = NOVÁ ROLE (1900 Nová Rolava), obec-katastr, české jméno později upraveno, LOK
Neu-Stelzengrün - zaniklý název, obec Stará Chodovská, LOK
NEUHÄUSER = NOVÉ DOMY (od 1947), katastr, osada severně obce Boučí, SOK.
NEUHÄUSER = NOVÉ DOMY, osada obce Rájec, LOK
Neuhof = Nový dvůr, na jihozáp. okraji obce Pochlovice, SOK
Neumühle = Nový mlýn, 2 km jihozáp. obce Kostelní Bříza, SOK
Neumühle alias Liebauer Mühle = Libavský mlýn, 2 km jižně Libavy, obec Libava, SOK
NEUSATTL (Markt) = NOVÉ SEDLO (od roku 1923); název "Nové" porovnává obec se starším sídlem Staré Sedlo. Poprvé 1454 Neuensattel, LOK
Neuwirtshaus - část obce Květná, SOK
Neuwirtshaus = Nová Hospoda, jižně obce Květná, SOK
Nikolaus Schacht = důl Mikuláš, 1 km jihozáp. Pochlovic,SOK,

OBER NEUGRÜN = HORNÍ NIVY (od 1923 Horní Nový Grün, od 1947 dnešní název), obec-katastr, severně Sokolova, SOK
OBER REICHENAU = HORNÍ RYCHNOV (1900), katastr, někdejší osada Březové. V 15. století obec Rychnov rozdělena na Horní a Dolní. 1309 se uvádí Reichenawe = místo na bohaté nivě. Od roku 1885 Horní Reichenau, od roku 1900 české Horní a Dolní Rychnov, SOK
Ölschlag = Pazderna, zaniklá část obce Studánka, SOK

PECHGRÜN = SMOLNICE i SMOLNÉ PECE (od 1948), dnešní název nový, obec-katastr, 2 km severozáp. Nové Role, LOK.
Peint = zaniklá část obce Ostrov (Wöhr), SOK
PERGLAS = CHLUMEK (od 1947), osada jižně obce Dasnice, SOK
Petersmühle alias Heinlmühle = Petrův mlýn, 2 km severových.obce Rudolec, SOK
PICHELBERG = BOUČÍ (od 1947), obec-katastr, jihovýchodně Oloví, SOK,
PLUMBERG = KVĚTNÁ (od 1947), obec-katastr, jihovýchodně od Oloví, SOK,
POCHLOWITZ = (HORNÍ a DOLNÍ) POCHLOVICE u Kynšperku (1900), obec-katastr, zde německý název pochází z českého; poprvé se uvádí 1395 Pochlowice. Podkladem názvu je os.jméno Pech či Puch, podle něhož tu bydleli lidé Pochlovi čili Pochlovici. SOK,
POSCHETZAU = BOŽÍČANY (1900 Bošeřany), obec-katastr, u Nové Role, jméno je považováno za původní staročeské, LOK
POSCHITZAU = BOŠÍŘANY (1900), obec-katastr, u Horního Slavkova, původní české jméno je uváděno 1489 již v německém Poschitzau, ale 1615 též Bossycziany. Pochází od osobního jména Božec=Bohuslav. LOK
PRÖSAU = BŘEZOVÁ město z roku 1962 (od 1885 Přezava, od 1923 Březová), obec-katastr, SOK; město určeno v 60. letech jako centrum jihozápadní oblasti Slavkovského lesa. Poprvé se uvádí 1525 Presau, původní slovanské jméno poněmčeno snad již v 12.století, SOK,
PRÜNLES (Ober,Unter) = STUDENEC (1900, 1923 Horní a Dolní Prünles), obec-katastr, severozápadně od Oloví, poválečná změna českého názvu blíže neurčena. SOK
PÜRGLES = HRÁDEK (od 1923 ?), obec-katastr, jižně Krajkové, poprvé 1300 Puerg- leins, 1350 Bürgleins; v blízkosti obce stával malý hrad. Český překlad názvu, ale doba vzniku českého názvu nezjištěna.
Putzenhof = dvůr Puškařov, 2 km jihozáp. obce Horní Slavkov, LOK

RABENSGRÜN = HÁJE (od 1948), obec-katastr, poprvé 1518 jako Roobergrun, LOK
Rad = osada R., 3 km sev. obce Habartov, SOK,
Raubsack - část obce Božíčany, LOK
Rauenkulm = Drsný vrch, osada obce Kacéřov, dnes část obce Chlum Sv. Máří , SOK
REICHENBACH = BYSTŘINA (od 1948), býv. obec-katastr, dnes rekreace, SOK.
REISSENGRÜN = RUSOV (od 1947), 2 km severových.Chlumu nad Ohří, katastr, obec Chlum n.O., SOK
Reuth = samota R., 2 km jihových.obce Boučí, SOK
ROBESGRÜN = RADVANOV (od 1923), obec-katastr, 5 km severových. Habartova, poprvé se uvádí 1350 jako Radvansgrün, tedy s nesporným českým jménem Radvan, SOK
Rohrsteig - část obce Loket, LOK
ROSSMEISL = HORNÍ ROZMYŠL (od 1948), v letech 1923-1948 jen Rozmyšl, obec-katastr, LOK
Rother Hof = Červený dvůr, část obce Horní Slavkov, LOK
RUDITZGRÜN = RUDOLEC (od 1923), český název podle německého; poprvé se uvádí 1370 Rudoltzgrun, tj. Rudolfova ves, SOK

Sandhäuser = Pískové domky, část obce Týn, SOK,
Sandhügel - část obce Nové Sedlo, LOK
Seeleuten - zaniklá část obce Krajková, SOK
SCHABEN = ŠABINA (od roku 1923),obec-katastr, název odvozen od německého; poprvé se uvádí ves 1309 jako Scheyben, SOK
Schäferei = Ovčárna, zaniklá část obce Dolní Rychnov, poprvé 1660 Reichenauer Schäfferey, SOK
Schäferei = Ovčín u Hor, jihozáp. obce Hory, kam patří, LOK
Schäferei = Ovčín u Vranova, 2 km sev. obce Vranov, SOK
Schäferei = Ovčín, zaniklá část obce Vítkov, SOK
Schafhuthäusl - důlní činností zaniklá část obce Dvory, SOK
Schafhütte = Ovčín, část obce Arnoltov, SOK
Schiesstatt = Střelnice města Sokolov, SOK
SCHLAGGENWALD = HORNÍ SLAV-KOV (1900, od 1923 úředně), město obec-katastr, poprvé 1322 Sclackenwald podle zakladatele obce Slávka z Oseku, LOK
Schlaggenwalder Zechgrund = býv. část obce Horní Slavkov, LOK
Schmalenhof = dvůr Roh, obec Hory, LOK
Schneidemühle = Sch., zaniklý mlýn obce Arnoltov, SOK
Schneidmühle = mlýn Sch. na Lobezkém potoce, 2 km záp. osady Milíře, SOK
Schneidmühle = Pila na Malé Libavě, zaniklé, 2 km jižně obce Studánka, SOK
Schödlhof = dnes sídliště na záp. okraji obce Horní Slavkov, LOK
SCHÖNBRUNN = STUDÁNKA (od 1947), obec-katastr, SOK
SCHÖNFELD = KRÁSNO (od 1947), město obec-katastr, poprvé 1341 Schönenfeld, LOK
Schönfelder Hub = Krásenský Hub, (Lánský dvůr), 2 km severových. obce Krásno, LOK
SCHÖNLIND = KRÁSNÁ LÍPA (od roku 1923), zaniklá obec-katastr, název překladem německého; poprvé se uvádí 1370 jako Schönlinde, SOK
SCHÖNWERTH = Krásné Poříčí či Krásná, osada, severní čtvrť Falknova (v roce 1900 tu žilo 920 obyvatel), SOK
Schrammühle = zaniklý Schrammův mlýn, 2 km vých. obce Vranov, SOK
SCHWAND = PASEKA (od 1947), katastr, zaniklá část obce Lobzy, SOK,
Schwarzenteich = samota Sch., důl, 2 km jihozáp.obce Habartov, SOK,
Schwarzmühle = Černý mlýn, v sousedství mlýna Kloben, zaniklé, 2 km severových. obce Šabina, l km jižně obce Hlavno, část obce Tisová, SOK
SPIEGEL = SILNICE, samota obce Arnoltov - zámeček Spiegel, který si přes řádné přejmenování zachoval mezi lidem jméno Špígl. Název pochází od pána Kostelní Břízy Karla von Spiegela, který tu 1828 postavil zámeček pro příbuzenstvo. SOK,
SPONSL = SPOMYŠL (od 1948), katastr, obec Křemenitá, SOK,
Stahlhof = Stahlův dvůr, jihozáp. Tašovic, LOK,
Starkenwerk = zaniklá část obce Chranišov, LOK,
Stegmühle = S., část obce Květná, SOK
STEINBACH = KAMENICE (od 1948), katastr obce Lobzy, původně ŠTAMPACH, rodné sídlo pánů ze Štampachu, SOK
STEINHOF = KAMENNÝ DVůR (od 1947), obec-katastr, SOK,
Steinloh = část obce Dolní Nivy, SOK
Steinmühle = Kamenný mlýn, 3 km sev. obce Vranov, SOK
STELZENGRÜN = STARÁ CHODOVSKÁ (od 1948), obec-katastr, severozápadně Chodova, LOK
STIRN = LEŽNIČKA (od 1948), obec-katastr, LOK .
Stockwieshäusl = cihelna St., 2 km jihozáp. obce Dvory, SOK
Stöhrhäuser alias Stehhäuser = domy S., 2 km jižně obce Lobzy, SOK

Teichhäusl (chybně) alias Teilhäusel = Na dílcích, býv. část obce Krásno u hřbitova, LOK
TESCHWITZ = TĚŠOVICE (úředně od 1885), obec-katastr, poprvé se uvádí 1454 jako Teschwitz. Původ je od osobního jména - lidé Těšovi podle os.jména Těchorád či Těchobud. SOK
Teufelschenke = býv. část obce Kolová, SOK.
THEIN = TÝN (český název obnoven 1885), obec-katastr, poprvé se uvádí ves 1511 Tain, 1525 Theyn. Týn znamená ohrazené místo, pevnost. Důlní činností zaniklá obec u Lomnice, část obce Lomnice, SOK,
THEUSSAU = TISOVÁ (úředně od roku 1885), obec-katastr, původní český název podle zde rostoucích tisů. Dnes je v místě areál elektrárny. Poprvé se uváděla ves Tisaw 1410, 1454 Theyssaw, SOK,
TIEFENGRÜN = TÝMOV(od 1946), katastr, zaniklá osada obce Krásná Lípa, SOK,
Tilling = býv. část obce Boučí, SOK
Todter Mann = zaniklá část obce Chodov, resp. Chranišova, LOK

Unionsschacht II. = zaniklý důl mezi Novým Sedlem a Vintířovem, LOK
Unter Hammer = Dolní Hamr, 2 km jižně Krásné Lípy, SOK,
UNTER NEUGRÜN = DOLNÍ NIVY (od 1923 Dolní Nový Grün, od 1947 dnešní název), obec-katastr, severně Sokolova, SOK
UNTER REICHENAU = DOLNÍ RYCHNOV (1900), obec-katastr, ves u Sokolova, dnes důlní oblast. Poprvé se uvádí 1454 Nieder Reichenau. Viz Horní Rychnov. SOK

Veitsmühle = Vítův mlýn, část obce Čistá u Sokolova, SOK
Vierhäuser = Čtyřdomí, jižní část obce Stará Chodovská, LOK
Vogeleis - část obce Nové Sedlo, LOK
Vogelhof = hájenka V., 1 km záp. Kolové, SOK
Vogler = zaniklá část obce Rozmyšl, LOK

Waffenhammer = Zbrojní hamr, část obce Kolová, SOK
Waffenschmiede - zaniklá část obce Krásná Lípa, SOK,
Waldhäuser = Lesní domky, zaniklé, 2 km jihových.obce Krásná Lípa, SOK,
Waldhecht - část obce Dolní Nivy, SOK
WALDL = LESÍK (od 1947), osada obce Týn, poprvé uvedená 1653 Waldl, jako zdrobnělina lesa, SOK,
Waldschlössl = Lesní zámeček, 1 km jižně obce Habartov, SOK ,
Walzwerk = W., 1 km severových. obce Dvorečky, SOK,
Wehrmühle - mlýn, obec Rájec, LOK
Werkschmiede - část osady Kytlice, SOK
WERTH = LUH NAD SVATAVOU (od 1948), obec-katastr, SOK
Wiesenthal - samota 2 km jižně Slavkova, část obce Horní Slavkov, LOK
Wieshütten = zaniklá osada W., 1 km jižně obce Schwand-Paseka, obec Lobzy, SOK
Wildenau = Vildenava, obec Hory, LOK
Windhof - dvůr W., 1 km vých. Slavkova, část obce Horní Slavkov, LOK
WINTERSGRÜN = VINTÍŘOV( od 1923), obec-katastr. Poprvé se objevuje název 1525 jako Wintersgrun, u něhož je první část názvu považována za osobní jméno Winter (Vintíř), Ponechán název z němčiny, LOK
WÖHR = OSTROV (od roku 1923 česky VERDA, od 1948 Ostrov), obec-katastr, zaniklá ves u Smrkovce, SOK,
Wolfshof = U Vlčího dvora, polesí 2 km severozáp. Slavkova, býv. část obce Horní Slavkov, LOK
WUDINGRÜN = VÍTKOV (česky od 1923),obec-katastr, poprvé 1454 se uvádí Wittichengrun, 1483 Wuttingruen. Jméno značí Wittichova nebo Wodechova paseka. Český úřední název vyšel ze zčeštělého slova Vít (Vitus) a z deminutiva Vítek. Něm.název byl vytvořen z os.jména muže, kterému ves patřila. SOK

Zaharaberg alias Zahrerberg - část obce Křemenitá, LOK
ZECH (Cech) - ÚDOLÍ (od 1948), obec-katastr; 1854-1948 obec měla název Cecha, LOK
Zechthal - část obce Bošířany, zaniklé, LOK
ZIEDITZ = CITICE (1900 Cidice, od 1923 Citice), obec-katastr, poprvé se uvádí název 1370 jako Czyticz. SOK
Ziegellhütten = Cihelna (úředně od 1854), zaniklá část obce Bošířany, poprvé 1598 Ziegelhütten, LOK
Zieglerhäusl = býv. část obce Stará Chodovská, LOK
Zigeunerspitz = zaniklá část obce Čistá u Sokolova, SOK
ZWODAU = SVATAVA (od 1885 Zwodava, od roku 1923 Svatava), obec-katastr, poprvé 1454 jako Zwotaw. Jméno obce pochází podle řeky. Svodava prý bývala řeka žárem zašlá, vyschlá (zvadlá). České jméno z r. 1923 se stalo i jménem řeky. SOK
 

Politický okres Planá

      Politický okres Planá býval sídlem c.k. okresního hejtmanství, c.k.daňového úřadu (Steueramt) a c.k. soudního okresu. V roce 1902 byl přičleněn soudní okres Bezdružice, dosud podléhající c.k.hejtmanství Teplá a naopak byl odtržen soudní okres Kynžvart, který tradičně patřil pod plánské hejtmanství a nyní přešel pod politický okres Mariánské Lázně (viz poznámku na straně 2.).
      Změny názvů po roce 1945 se týkaly 7 obcí v soudním okrese Planá a dvou obcí v soudním okrese Bezdružice:

Okres Planá (7 názvů)

      BRAND Hinter-, Mittel-, Vorder-, - 1854 Brand Zadní, Prostřední, Přední, dnes (1945) obec ŽĎÁR, dnes bez přídomků Zadní, Prostřední a Přední
      BRUCK - 1900 obec BROD, od roku 1960 BROD NAD TICHOU přejmenován pro odlišení od Brodu u Stříbra, přídomky byly nutné pro odlišení dvou obcí jménem Brod v jednom okrese Tachov (1960)
      GALTENSTALLUNG - JALOVÝ DVŮR, poprvé 1663 Ihrloh, až 1713 Galtenhof oder Ihrweiher; český název po roce 1946
      HANGENDORF - poprvé 1651 jako Hangen, přejmenována na obec SVAHY podle polohy obce ve svahu. ONV navrhoval název Laz, Uzenice nebo Svahov. Týž návrh Svahov předložil MNV a byl pouze upraven.
      HEILIGENKREUZ - 1900 obec SVATÝ KŘIŽ; původně 1359 in Chodonibus ad S. Crucem, 1587 ves Swateho Kržyzie. V roce 1960 přejmenován na CHODSKÝ ÚJEZD. Proč bylo přikročeno k přejmenování (až v roce 1960 ), vysvětluje doprovodný text k změně: "Ves změnila několikrát své jméno. Původně se nazývala Chody, Staré Chody, Chodové. Název vznikl z toho, že až do husitských válek patřila ves přímo králi s povinnostmi a právy podobně jako tomu bylo na Chodsku. Podle zasvěcení kostela Povýšení svatého Kříže dostala ves nové jméno - Chodové u Svatého Kříže. Později vymizelo jméno Chodové úplně. Protože typ jména nevyhovoval, povolila se změna. Z původního jména Chody se utvořil přívlastek Chodský (ačkoliv mylně svádí k tomu, že jde o ves na Chodsku) a přidalo se označení Újezd, patrně podle vsi Újezd u sv. Kříže u Hostouně, který se původně jmenoval Újezd v Chodech a měl též kostel sv. Kříže. Odborné posudky o vyjádření k změně názvu nikde nejsou." (Pavla Burdová, Minulostí Zpč. kraje, IX. sv.). Ve skutečnosti šlo o poslední ateistický zásah odstraňování názvů se "Svatý", protože např. v témž okrese v roce 1960 byla přejmenována obec Svatá Kateřina na Kateřina.
      SCHMELZTHAL KUTTENPLANER - 1854 Šmelctál Chodovský , od roku 1947 CHODOVSKÁ HUŤ, kdy bylo nahrazeno německé slovo Šmelctál
      SCHMELZTHAL PLANER -1854 obec Šmelctál Plánský, od roku 1947 PLÁNSKÁ HUŤ, ze stejných důvodů.

Okres Bezdružice (2 názvy)

      BÖHMISCH DOMASCHLAG - 1854 Domaslav Český, když byl v roce 1948 odstraněn název Německá u Německé Domaslavi a tato přejmenována na Domaslavičky, nebylo nutné odlišení Český-Německý a proto zrušen přívlastek i u České Domaslavi. Dnes obec DOMASLAV, poprvé 1227 jako Domaslaw.
      HARLOSEE - ještě 1947 uvádí A.PROFOUS obec jako Harlosee (ves poprvé až 1838 jako Harlosen), někdy po roce 1948 přejmenována na HORNÍ POLŽICE, dnes splynula a je částí obce POLŽICE, východně Bezdružic.








Abecední rejstřík míst - okres Planá

Alter Eisenhütte = Stará železárna na Hamerském potoce, zaniklá, jižně od Broumova, PLA
Forsthaus Promenhof = Fořtovna, lesní zámeček na pravém břehu Hamerského potoka, obec Broumov, PLA
Altmühle = Starý mlýn, 4 km vých. obce Konstantinovy Lázně, kam patří, BEZ
Altstadt Skt. Peter und Paul = 1900 Staré Město sv.Petra a Pavla, čtvrť Plané, PLA
Am Koffna = samota K., zaniklá, obec Vysoké Jamné, BEZ
Anna Sct. = Svatá Anna, poutní místo s kostelem, nemocnicí, nad Anenským rybníkem, obec Planá, PLA

Bachmühle též Bschmühle = mlýn B., 1 km jihozáp. obce Vrbice, kam patří BEZ
Balzermühle = Balcarův mlýn na Hadovce, 2 km jihových. Domaslavi, kam patří, BEZ
Berghäusel = Hornické Domky, zaniklá osasda, obec Zadní Chodov, PLA
Berchembogen = Berchemův lovecký zámeček, dnes v rekonstrukci, obec Trstěnice, PLA
BLASCHIN - viz Plaschin
BÖHMISCH DOMASCHLAG = obec-katastr, DOMASLAV (1900 Český Domaslav), BEZ
Böhmisch Mühle = Český mlýn, 2 km severně Bezdružic, kam patří, BEZ
Böhmischmühle = Český Mlýn (1900), 3 km vých. obce Stan, kam patří, BEZ
BRAND Hinter- = ŽĎÁR Zadní (1900 Brand Zadní), po 1946 obec Žďár, PLA
BRAND Mittel- = ŽĎÁR Prostřední (1900 Brand Prostřední), po roce 1946 Žďár, PLA
BRAND Vorder = ŽĎÁR Přední (1900 Brand Přední), po roce 196 Žďár, PLA
BRUCK = obec-katastr, BROD (1900), od roku 1960 BROD NAD TICHOU přejmenován pro odlišení od Brodu u Stříbra, PLA
Buschhäuser = B., osada obce Žďár, PLA

DAMNAU = obec-katastr, DAMNOV, PLA
Domschenmühle = Tomšův mlýn, 2 km severozáp. Řešína, kam patří, BEZ
Dornmühle = Trnový (Dornův) mlýn na Hamerském potoce, 2 km záp. od Zadního Chodova, obec Chodský Újezd, PLA
Drahwitz = dvůr Drahovice, jižně obce Zádubu, kam patří, BEZ
Drothhaus = Drátovna, zaniklá samota, část obce Planská Huť, PLA
Druckerhäusel = osada D., obec Kokašice, BEZ
DÜRRMAUL = obec-katastr, DRMOUL , PLA

ELLHOTEN = obec-katastr, LHOTA, jižně Bezděkova, PLA
ELLHOTEN = LHOTA, 3 km jihozáp. Horních Kozolup, osada Černošína, okr.Stříbro (1900)

Falkenštejn = F., zřícenina hradu u Starého mlýna, obec Konstantinovy Lázně, BEZ,
Farbmühle = Barevný mlýn, jižně obce Planá, kam patřil, PLA,
Fořtovna Brand = U Hubertky, hájenka, 1 km severozáp. Prostřední Žďár, PLA
FÜRWITZ = obec-katastr, VRBICE u Bezdružic (1900), sev. od Lestkova, BEZ,

GALTENSTALLUNG = JALOVÝ DVůR, katastr, zaniklá osada, v lesích, 1, 5 km jihozáp. obce Broumov, PLA,
GAMNITZ = obec-katastr, JEMNICE (1900), PLA,
Ganabartl = Kanapark, samota 1 km severně obce Prostřední Žďár, kam patří, PLA,
GEISCHOWITZ = obec-katastr, KEJŠOVICE (1900) , BEZ ,
Girglmühle = Jirglův mlýn, 1 km severových. obce Dolní Jadruž, kam patří, PLA ,
GIRSCH = obec-katastr KRSY, (1900 Krzy), jihových. Úterý, BEZ ,
GIRSCHOWA = obec-katastr, KRSOV (1900), vých. Konst.Lázní, BEZ ,
GLASAU = obec-katastr, NEBLAŽOV (1900 Glazov), PLA,
GLASHÜTTEN = obec-katastr, SKELNÉ HUTĚ, zaniklá obec u Horní Vsi,, od 1854 Hutě Skleněné, poprvé 1612 Jana Rabiczera Glasshuetten, 1945 upraveno, PLA,
GLASHÜTTEN = obec-katastr, od 1854 Huť Sklenná, po 1945 SKELNÁ HUŤ, jižně od Trhomného, kam patří, BEZ ,
GLITSCHAU = obec-katastr, KLÍČOV, PLA,
GODRISCH OBER = obec-katastr, HORNÍ JADRUŽ ( od 1854 Jadruše Horní), 1923 název Horní Jadruž (kdysi Nová Jadruž-Neuen Godritsch 1555, nebo také Německá Jadruž-Niemeczka Jadruž 1574), PLA,
GODRISCH UNTER = obec-katastr, DOLNÍ JADRUŽ (od 1854 Jadruše Dolní), 1923 název Dolní Jadruž (poprvé 1379 Jadruss, kdysi jako Česká Jadruž), PLA,
GOLDWAG = ŘEŠANOV , katastr, část obce Zliv, PLA
Görzlinhäuseln - osada severových. od Úterý, kam patří, BEZ
GOSOLUP - obec-katastr HORNÍ KOZOLUPY, od roku 1854 Kozolupy, poprvé 1237 Schuhta de Kosolup, 1931 změna názvu na Oober Kozolup=Horní Kozolupy, BEZ,
Gottlmühle - Gottlův mlýn, zaniklý. obec Drmoul, PLA
GOTTSCHAU = obec-katastr, KOČOV, v letech 1854-1923 Kocov, PLA
Greselstein = samota G. jižně od Damnova, PLA
GRÖNA = obec-katastr, KŘÍNOV (od roku 1923), v letech 1854-1923 jako Grunava, poprvé 1373 Jesco de Chrzinow), PLA
Grönamühle = býv. Křínovský mlýn, obec Kořen, BEZ,
Grosse Hasenmühle = Velký Zaječí mlýn, u Zajčího rybníku, obec Řešín, BEZ,
Grosse Zuckermühle = Velký Zuckrův mlýn, záp. Žernovníku, kam patří, BEZ,
Grundleiten = část obce Úterý, BEZ,
Grundmühle = mlýn G., obec Dolní Jamné, BEZ,
Grundschneider - samota Gruntšnajdr u silnice do Černošína, obec Třebel, PLA,
GSTOM - obec-katastr, STAN, (do roku 1923 Staň), poprvé 1355 Ulrici de Stan, BEZ
GUMPLITZ = obec-katastr, KUMPOLEC (1900), poprvé 1364 in Cumpolcz, PLA
Gut Guttenstein = Daňkov dvůr při hradě Gutštejnu, obec Okr.Hradiště, BEZ
Guttenstein = Gutštejn, zřícenina hradu, obec Okr.Hradiště, BEZ,
 
Habermühle = Haberův mlýna na Hamerském potoce, 2 km sev. obce Chodský Újezd, kam patřil, PLA,
Hammer Ober- = Horní Hamr, zaniklé, obec Broumov, PLA
Hammer Unter- = Dolní Hamr na Hamerském potoce, zaniklé, jižně obce Broumov, PLA
Hammelhäuseln = Ovčíny, osada 2 km jižně Křížence, 1900 část obce Otín, PLA,
Hammerhäuseln = H., zaniklá část obce Bezemín, BEZ ,
HANGENDORF = obec-katastr, OLEŠOVICE (1900) u Úterý, BEZ,
HANGENDORF = obec-katastr, SVAHY, český název od 1946, poprvé 1651 jako Hangen, PLA,
Hargmühle = mlýn H. severně při městě Úterý, kam patří, BEZ
HARLOSEE = dnes součást obce POLŽICE, po 1948 Horní Polžice, východně Bezdružic, BEZ
Hawitzenmühle = mlýn H., obec Damnov, PLA,
HEILIGENKREUZ = obec-katastr, od roku 1960 CHODSKÝ ÚJEZD (1900 Svatý Kříž), PLA
Heindrichshain = Jindřichov, zaniklá osada u Výškovic, část Boněnova, PLA
Herrnberg = Panský Vrch, osada Drmoulu, PLA,
Herrnmühle = Panský mlýn, dnes část Plané, PLA
HETSCHIGAU = obec-katastr, HOSTÍČKOV (od 1854), PLA
HINTERKOTTEN = obec-katastr, ZADNÍ CHODOV (od 1854), PLA
Hlawatschenmühle = Hlaváčův mlýn (1900), obec Dlouhé Hradiště, BEZ
HOHEN-JAMNY = obec-katastr, VYSOKÉ JAMNÉ (od 1854), BEZ
HOHENZETLISCH = obec-katastr, VYSOKÉ SEDLIŠTĚ (1900), PLA
Hochofen = Pec na Mži, 2 km sev. Ústí, PLA
Pfarrhaus Sct.Johann = Fara u sv. Jana, samota mezi Janovem a sv.Jánem, PLA
Holleyhäuseln = osada Na Holé, severových. část obce Krsy, též uváděno u obce Polínka, BEZ
Höllmühle = Pekelný mlýn, zaniklé, obec Chodovská Huť, PLA
HONAU = obec-katastr, HANOV (1900), BEZ
Höragrund = samota Hůrka, zaniklá, východně Vidžína, obec Žernovník, BEZ
Hradschin = dnes zaniklá samota Hradčín, obec Boněnov, PLA
HURZ = obec-katastr, ZHOŘEC (asi 1923), vých. Hanova, BEZ
Hüttenhäuser = Boudy, alias Na Boudách, část obce Zliv, PLA

Jakobsmühle = Jakubův mlýn, 3 km jižně Plané, PLA
Jansabauer = Jansova samota, severně Úterý, kam patří, BEZ
Jansamühle = Jansův mlýn, severně Úterý, kam patří, BEZ
Johann Skt. = 1900 Svatý Johann, dnes zřícenina Svatý Jan, část obce Kočov, PLA
Johannesdorf = dnes Janov, část obce Kočov, PLA
Josefihütte = Josefova Huť (1900), 2 km sev. Pavlovic, část obce Pavlovice, též jako část obce Vysoké Sedliště (1900), PLA

KAHUDOWA = katastr, KOHOUTOV, jižně obce Zhořec, kam patří, poprvé 1227 jako Cocotow, 1605 Kohautow, BEZ
Kalbmühle = mlýn K., 2 km vých. obce Štokov, kam patří, PLA,
Kamiegl = Kamýk (1900), severových. obce Zhořec, kam patří, poprvé 1115 jako Camic, 1186 Kamik, 1546 Kameyk, BEZ
Kametschen = Kamýček, osada, část obce Polínka, jihových. Olešovic; 1838 jako Gemetschen, BEZ
Karlsmühle = Karlův mlýn na Slatinném potoce (snad Kusenmühle 1900), 3 km severových. obce Nahý Újezdec, PLA
Karlshof = Karlův dvůr (1900), jihových. od Trhomného, kam patří, BEZ
Karolinengrund = Dolní Karlín (po roce 1945), část obce Vysoké Sedliště, PLA
Karolinenhof = Karlín (od roku 1923), část obce Dolní Jadruž, 1838 Maiershof Karolinenhof,ehem. Galtenhof, PLA
KHOAU = obec-katastr, KYJOV (od 1923), v letech 1854-1923 jako Khoava, poprvé 1523 Grys v Kyjově, až 1569 jako Gehagh, PLA
Khoaumühle = Kyjovský mlýn na Hamerském potoce, zaniklý, obec Kyjov, PLA
KIESENREUTH = obec-katastr, KŘÍŽENEC (od 1923), poprvé 1379 Krzizenczie, villa plurium, něm. poprvé až 1654 Kisten reuth, PLA
Kiespocher = K. též Puchen (mapa 1936), severně od Barvírny, vých. obce Bezdružice, kam patří, BEZ
Klamperhäuseln = Na Klampru., osada záp. obce Dlouhé Hradiště, BEZ
Klappelmühle = mlýn K. na Slatinném (Zlatém) potoce, sev. obce Štokov, kam patří, PLA
Kleine Hasenmühle = Malý Zaječí mlýn, obec Řešín, BEZ
Kleine Zuckermühle = Malý Zuckrův mlýn, záp. Žernovníku, kam patří, BEZ
Knöpfelhäuser = K., samota na Mži, část obce Pavlovice, PLA
KOKASCHITZ = obec-katastr, KOKAŠICE (1900), poprvé 1227 Cocasice,BEZ
KRIPS = obec-katastr, KŘIVCE (1900 Křivec), sev. Bezdružic, poprvé 1219 Cribce, BEZ
KRZELOWITZ = obec-katast, KŘELOVICE (od 1854 úřední název), poprvé 1483 Chřelovice, BEZ
Kühlörl = zaniklá samota K., severových. obce Kejšovice, kam patří, BEZ
Kuhmühle = mlýn K. na Slatinném potoce, 2 km severně obce Nahý Újezdec, kam patří, PLA
Kühnbackelmühle = zaniklý mlýn K. na Kosím potoce, jižně Michalových Hor, obec Kříženec, PLA
Kunstfarb = Barvírna, obec Bezdružice, BEZ
KURSCHIN = obec-katastr, KOŘEN (od 1854), poprvé 1379 Korzen, BEZ
Kusenmühle = mlýn K., obec Nahý Újezdec, viz Karlsmühle, PLA
KUTSCH = obec-katastr, CHUDEČ (odv 1854 Chudče), poprvé 1841 Chudecz, BEZ
KUTTENPLAN MARKT = obec-katastr, CHODOVÁ PLANÁ město (1900), PLA

LANGENRADISCH = obec-katastr, DLOUHÉ HRADIŠTĚ (od 1854 ), poprvé 1379 Hradiscze Longum, BEZ
Lebitzen = Liběvice, 4 km jihozáp. od Hor. Kozolup k Černošínu, Hor. Kozolupy, BEZ .
Lehnhäusel = samota L. mezi Dolní a Horním Horovým mlýnem, zaniklá, obec Žernovník, BEZ
Lechowa = dvůr Lichov, jihových. od obce Krsy, kam patří BEZ
LESKAU = obec-katastr, LESTKOV (1900 LEŠKOV), poprvé 1460 Lestkow, BEZ
Lihn = osada Hlinné, obec Jemnice, 2 km vých. Tisové, pprvé 1115 in villa Glinen, PLA
LOHM = obec-katastr, LOMY (1900), jihových. Domaslavi, BEZ
Lorenzmühle = Loprencův mlýn na Hamerském potoce, zaniklý, Chodský Újezd, PLA
Lutschkahäuseln = Loučky, osada jižně Křepkovic, obec Zhořec, BEZ

Macharzenmühle = Machařovský mlýn na Hadovce, obec Strahov, BEZ
Macharzenhof = Machařov dvůr, 2 km severozáp. Bezemína, obec Strahov, BEZ
Malkowitz = Málkovice (1900), osada jihových. Křelovic, obec Skupeč, BEZ
Marassenmühle = mlýn M., vých. obce Dlouhé Hradiště, BEZ
MARIAFELS = SLAVICE (1900), vých. Černošína, BEZ
MICHELSBERG = obec-katastr, MICHALOVY HORY, býv. hornické městečko, PLA
Milikau = Milkov (1900), severně Domaslavi, kam patří, BEZ
MÜLLOWA = obec-katastr, MYDLOVARY (1900), jižně Šipína, BEZ

NAKETENDÖRFLAS = obec-katastr, NAHÝ ÚJEZDEC (1900), PLA
NESCHAU (1900 Neschowa) = katastr, NEŠOV (1900), osada vých. od Křelovic, severně obce Skupeč, kam patří, BEZ
NEUDORF = KONSTANTINOVY LÁZNĚ (1900 Nová Ves) , BEZ
NEUDORF = obec-katastr, TRSTENICE (1900 Nová Ves), PLA
Neudörfl = Nová Víska (1900 - Nová Véska), část Žernovníku, BEZ,
Neuhaimhausen = Nový Haimhausen, býv. zaniklá záp. část obce Broumov, PLA,
Neuhof = Nový Dvůr u Řešína, kam patří, BEZ,
NEUMARKT = obec-katastr, ÚTERÝ městečko (1900 Outerý), BEZ,
Neusorg = Nová Strast, část obce Jemnice, PLA,

Ober Höramühle = Horní Horův mlýn, obec Žernovník, BEZ
Ober-Dörfles = Horní Víska (1900 Horní Véska), jihových. obce Stan, BEZ
Ober-Hammer = Horní Hamr, obec Broumov, PLA
OBERDORF = obec-katastr, HORNÍ VES (1900), poprvé 1379 Horzyewecz, 1456 z Hořewce, podle toho původně Hořeves, PLA
Öding = osada 1 km jižně obce Velká Ves u Damnova, PLA
OTTENREUTH = obec-katastr, OTÍN, PLA

Papiermühle = Papírový mlýn, zaniklé, obec Bezemín, BEZ
Papiermühle = Papírna na Kosím potoce, obec Kořen, BEZ
Patzin = Pačín (1900), osaada východně obce Zhořec, kam patří, BEZ
PAWLOWITZ = obec-katastr, PAVLOVICE (1900) , PLA
PLAN = PLANÁ u Mariánských Lázní (1900 Planá), býv. okresní město, PLA
PLANES = obec-katastr, PLÁŇ (1900), jihozáp. od Štipoklas, BEZ
PLASCHIN = BLAŽIM (1900 Plačín), jihových. Úterý, BEZ
Plössl = P., býv.část obce Chodovská Huť, PLA,
POKESLAW = obec-katastr, PAKOSLAV (1900), vých. Konst.Lázní, BEZ
POLLINKEN = obec-katastr, POLINKA (1900), východně Úterý, BEZ
POLLSCHITZ = obec-katastr, POLŽICE (1900), po válce DOLNÍ POLŽICE, BEZ
POLLUTSCHEN = obec-katastr, POLOUČANY (1900), vých. Konst. Lázní, BEZ
Pottin = Potín (1900), osada východně obce Konstantinovy Lázně, BEZ
PROMMENHOF = BROUMOV, PLA
Prommenhofer Mühle=- Broumovský mlýn na Hamerském potoce, část Broumova, PLA
PUNNAU = obec-katastr, BONĚNOV (1854 B. alias Bobonov), 1904 jen Boněnov, poprvé 1354 Stupko de Bonyenow, PLA

Rabennest = samota R., východně obce Nahý Újezdec, kam patří, PLA
Ranitzenhäuseln alias Otschehora = Na Hranicích a Ovčí Hora, severně obce Kejšovice, kam patří, BEZ
Ratschin = Račín (1900), obec Dolní Jamné, BEZ
Reinmühle = Reindlův mlýn, 1 km záp. obce Kumpolec, kam patří, PLA
Relikenmühle = Relíčkův mlýn, jižně od Úterý, kam patří, BEZ
Röllermühle = mlýn R., severně obce Lestkov, BEZ
Rosenkranz = samota R., zaniklá, obec Trstěnice, PLA
RÖSSIN (mapa Bössin) = obec-katastr, ŘEŠÍN (1900), záp. Bezdružic, BEZ
Rothmühle = Červený mlýn při silnici z Plané do Tachova, obec Planá, PLA

SADUBA = obec-katastr, .ZÁDUB (1900), jižně Lestkova, poprvé 1227 Zadub, BEZ
SAHORSCH = obec-katastr ZÁHOŘÍ (1900), PLA
Säuerlinghäuseln = osada S., zaniklé, obec Konstantinovy Lázně, 1900 pod obec Poloučany, BEZ
SETZLAW = obec-katastr, BŘETISLAV (1900), jihozáp. Konst. Lázní, poprvé 1379 Brzieczsslaw, 1542 Brzetislaw, BEZ
Schafhütte = Ovčín, dnes část obce Drmoul, PLA
Schartlmühle = Schartelův mlýn, spálený, mlýn v Buchtále, obec Boněnov, PLA
SCHEIBENRADISCH = obec-katastr, OKROUHLÉ HRADIŠTĚ (1900), poprvé 1369 Hradiscz, BEZ
SCHIPPIN = ŠIPÍN, býv.farní obec, dnes část obce Okr.Hradiště, poprvé 1369 Sippin, BEZ
SCHIRNIK = obec-katastr, ŽERNOVNÍK (1900), jižně Branišova, BEZ
Schladamühle = Zlatý mlýn na Slatinném potoce, zaniklý, Chodský Újezd, PLA
Schladamühle = Zlatý mlýn na Hamerském potoce, 2 km západně Plané, obec Planá, PLA
Schlanzenmühle = mlýn Sch. severových. od obce Strahov, kam patří, BEZ
SCHLIEF = obec-katastr, ZLIV (1848), poprvé 1379 Zhlywye, 1382 Wezliwi, PLA
Schlossmühle = Zámecký mlýn na Kosím potoce, samota pod obcí Třebel, PLA
Schlossvorstadt = Zámecké Předměstí (1900), obec Planá, PLA
SCHMELZTHAL KUTTENPLANER = obec-katastr, CHODOVSKÁ HUŤ (1854 Chodovský Šmelctál), PLA
SCHMELZTHAL PLANER = obec-katastr, dnes PLÁNSKÁ HUŤ (1854 Plánský Šmelctál, PLA
Schöppamühle = Šoppův mlýn na Dolském potoce, severozáp.obce Blažim, kam patří, BEZ .
Schusserhäuseln = část obce Úterý, BEZ
Schützenhäuseln = zaniklá osada obce Trhomného, BEZ,
Schwanberg = Krasíkov (1900 dvůr a hrad), obec Kokašice, BEZ,
Schwarzmühle = Černý mlýn na Mži, obec Pavlovice, PLA,
Schweppelmühle= mlýn Sch. na Slatinném potoce u Chodského Újezdu, PLA,
SCHWITZ = SVĚTEC (1900) , severových. Úterý, porvé 1371 Swyetecz, 1546 Switecž, BEZ
SINZENDORF = katastr, osada VELKÁ VES, obec Damnov, poprvé 1239 Magna Villa, 1422 Veliká Ves, až 1788 Sinzendorf, PLA
SKUPSCH = obec-katastr, SKUPEČ (1900), vých. od Křelovic, poprvé Sulconis de Skuptz, BEZ
Sonnenberghäuseln = osada Domy Sluneční Hora, dnes U Samot, mezi Vidžínem a Úterý, kam patří, BEZ
Spirkgrundhaus alias Spirkenhäuser = Na Špirkově či Špirkovy domky, pod Třebelí, část obce Svahy, PLA
Spittelfeld alias Spittelhof = Špitálské Pole, dvůr vých. obce Stan, kam patří, BEZ
STIPOKL = obec-katastr, ŠTIPOKLASY (1900) na karlovarské silnici, poprvé 1239 Stipoclasi, BEZ
STOCKAU = obec-katastr, ŠTOKOV (1900), poprvé 1290 Stocheich, 1457 Štokov, PLA
STRAHOF = obec-katastr, STRAHOV (1854-1923 Štrahov), jihozáp. Konst.Lázní, poprvé 1379 Strahow, BEZ
Strassenhäuseln = osada U silnice, 2 km záp. obce Hor. Kozolupy, kam patří, BEZ

Tabakmühle = Tabákový (dnes Bártlův) mlýn na Kosím potoce, obec Výškov, PLA
THEIN = obec-katastr, TÝNEC (1900), 1379 Tynec villa, PLA
Tichasäge Obere, Mittlere, Untere = Pila Tichá Horní, Střední, Dolní, zaniklé, část obce Chodovská Huť, PLA
Tofflhäusel = Tofflův domek, severně od Úterý, kam patří, BEZ
Tofflmühle = Tofflův mlýn, severně od Úterý, kam patří, BEZ
Tothakenmühle alias Tuthakenmühle 4i Dudakenmühle = Dudácký mlýn, východně obce Okr.Hradiště, kam patří, BEZ
TRAHONA = obec-katastr, TRHOMNÉ (1900) na karlovaské silnici do Plzně, BEZ
Treppenstein = Trepenštejn, zaniklá samota přímo na hranici s SRN (na německé straně osada Treppenstein) , obec Broumov, PLA
TRIEBL = obec-katastr, TŘEBEL (1900), poprvé 1251 Ulricus de Trebel, PLA
Truss = Ústí (1900 Drus), část obce Ko- čov, poprvé 1379 Vstye, 1557 Ausstij, PLA
TSCHELIEF = obec-katastr, ČELIV (1900) , jihozáp. Bezdružic, poprvé 1115 Naceleue, 1239 Celeon, 1357 Czelow, BEZ
Tschischkamühle = Žižkův mlýn, vých. obce Bezdružice, BEZ

Umirschen = Umíř, býv.obec, jihových. od Trhomného, kam patří, poprvé 1183 Inmerouic, 1185 Ingmerouiz, 1659 Umirsch, BEZ
Unter Höramühle = Dolní Horův mlýn, obec Žernovník, BEZ
Unter-Dörfles = Dolní Víska (1900 Dolní Véska), jihových. obce Stan, poprvé 1664 Unterdorfläs, BEZ
Unter-Hammer = Dolní Hamr, obec Broumov, PLA
UNTER-JAMNY = obec-katastr, DOLNÍ JAMNÉ (od 1854), BEZ
Untersetlisch = Dolní Sedliště (1900), část obce Vysoké Sedliště, poprvé 1369 Sedlecz, PLA
UTZIN = OČÍM (1900 Očim), severně obce Hor. Kozolupy, BEZ

Viehruh alias Kennruh = Tišina, hájenka 1 km východně hranice SRN (pohraniční stráž), 2 km záp. obce Prostřední Žďár, PLA
Veitzenmühle alias Weitzermühle = mlýn V. na Hadovce , část Domasalvi, BEZ
Viti Sct. Zeche = Cech svatého Víta, zaniklá osada Drmoulu, PLA
Vogelsang = Lhotka, část obce Kumpolec, PLA

Waldhaus = Marcela, samota, 3 km severozáp. od obce Chodský Újezd, PLA
Waldmühle = Lesní mlýn (1900) na Hamerském potoce pod Červeným mlýnem u Plané, obec Planá, PLA
WASCHAGRÜN = obec-katastr, VÝŠKOV (od 1848), poprvé Wisco et Wissemirus de Wiscow, 1406 Weischengrün, PLA
Weissmühle = Bílý mlýn na Úterském potoce, jižně, obce Okr. Hradiště, BEZ
Weissmühle = zaniklý Bílý mlýn na Hamerském potoce nad Jirglovým mlýnem, obec Kyjov, PLA
Welischkamühle = Velíškův mlýn, jihových. obce Křivce, BEZ
WESAMIN = obec-katastr, BEZEMÍN (1900), jižně od Okr.Hradiště, poprvé 1185 Bezemin, BEZ
WESERITZ = obec-katastr, BEZDRUŽICE (1900), poprvé 1227 Bezdruzice, býv. soudní okres, BEZ
Weschtlhäusel alias Wechtelhäuseln = W., samota na Týneckém potoce pod Boudami, část obce Zliv, PLA
WESIGAU = obec-katastr, BEZDĚKOV (od 1854), poprvé 1433 Bezdekov, PLA
Weska = Veska, osada obcr Damnov, PLA
Wetzkahäuseln alias Vlčka = Vlčkov, když ještě 1952 název osady Welzkahäuseln (mapa 1955), 2 km severozáp. obce Hor. Kozolupy, BEZ
Wiedowitz = Vídovice (1900), část obce Bezděkov, PLA
WIESCHKA = obec-katastr, VÍŽKA (1900), poprvé 1546 vesnice Wizka, PLA
Wilhelmsäge = Vilémova pila, zaniklá pila neznámo kde, obec Broumov, PLA
Woiteschin = Vojtěšín (1900), vých.obce Štipoklasy, kam patří, BEZ
WOLFERSDORF = obec-katastr, OLBRAMOV (1900), severně od Černošína BEZ
Wolfsberg = osada Volfštejn na vrchu Vlčí hory, zaniklá, obec Třebel, PLA
WOSTROWA = obec-katastr, OSTROV (1900), východně Konst. Lázní, BEZ
Wutsch = BUDEČ (1900 Budče), osada jižně obce Štipoklasy, kam patří, poprvé 1273 de Budche, BEZ

Zaltau = katastr, Caltov, část obce Kříženec, 1379 Czaltow, PLA
Zaltaumühle = Caltovský mlýn (1900), zaniklý, , obec Kříženec, PLA
Zeche Skt. Viti = viz Viti Skt.Zeche
ZEBAU = obec-katastr, CEBIV (od 1848 Cebiw, 1854 Cebív), jižně Okr. Hradiště, poprvé 1115 Cebeuo, BEZ
Zechhaus = Cechovní domek, zaniklá samota, obec Horní Ves, PLA
Zierhäusel alias Ziermühle = osada mezi obcemi Olbramov a Kořen, 1900 se uvádí u obou obcí, BEZ
Zischkagrund = Žižkův mlýn, severně Potína, obec Konstantinovy Lázně, BEZ

 

Politický okres Cheb

      Politický okres Cheb měl v roce 1900 dva soudní okresy - Cheb a Vildštejn (Skalná). Za druhé světové války dosáhl úrovně krajského města. Po druhé světové válce zůstal okresním městem a v roce 1960 zvýraznil své postavení jako okresní město a zahrnul i bývalé okresy Aš a Mariánské Lázně.
      Okres Cheb neměl v roce 1900 české názvy obcí s několika výjimkami: Cheb, Františkovy Lázně, Jesenice,
Žírnice, Mostov, Nebanice, Slatina, Dlouhé Mosty, Tršnice, Horní Ves a Vokov. Přeměny německých názvů v letech 1947-1957 zasáhly většinu obcí okresu :

Okres Cheb

      ALT ALBENREUTH = STARÝ ALBENREUTH (1900), od roku 1948 MÝTINA. V roce 1948 navržen od MNV a ONV název Dyleňka, odvozený od vrchu Dyleň. Tento zkomolený německý název, jak se uvádí, je nutno odmítnout a poradci navrhli Mýtina nebo Mýto s odvoláním se na to, že to navazuje na historickou tradici názvu, tj. česky Albertova Mýtina.
      BODEN = BODEN (Železná Hůrka), obec na hranici nebyla přejmenována a zanikla. Navržen byl název Rovinka, ale nerealizoval se.
      GOSEL = KOZLY, název foneticky počeštěn, avšak tato katastrální obec není zahrnuta v oficiální akci přejmenování názvů.
      OBER LINDAU = HORNÍ LIPINA (po roce 1948), není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů (!).
      OBER LOSAU = HORNÍ LOSOV (do roku 1948), měl jiný český název a dnes HORNÍ LAŽANY, obec nedaleko Lipové, rovněž se neobjevuje v oficiální akci přejmenování německých názvů (!).
      UNTER LOSAU = DOLNÍ LOSOV (1900, až po roce 1948 přejmenována na DOLNÍ LAŽANY, rovněž neuváděna v oficiální akci přejmenování německých názvů na Chebsku.
      TAUBRATH = DOUBRAVA (po roce 1948); obec nedaleko Paliče, zde jde o fonetické přejmenování ("doubrát" ) a není v oficiální akci přejmenování názvů na Chebsku.
      ULLRICHSGRÜN = OLDŘICHOV (po roce 1948); ani tato katastrální obec se neuvádí v oficiální akci přejmenování názvů.
      AU = AVA (1900-1952), až po roce 1952 se objeví LOUŽEK, vybraný pro ves podle polohy poblíž močálů či louží (Au = močál) blízko řeky Ohře. Byl zvolen tento název proti návrhu na Okrouhlá, který vycházel zase z tvaru vesnice. Jak těžko se prosazovaly nové názvy, plyne z jedné úsměvné epizody, kterou jsem zažil v roce 1966 v mlékárně. Nákladní auto pro svoz mléka mělo v cestovním příkazu název Loužek. Nový řidič projel celé okolí Nebanic a Potočiště a marně se ptal na Loužek u lidí. Vrátil se bez mléka. Od těch doby musel být na příkazech svozu mléka ještě řadu let název "Ava", který se tehdy stále ještě běžně používal mezi lidmi.
      DÜRNBACH = POTOČIŠTĚ (od roku 1948). Německý název pochází z označení "am dürren Bache" - "u suchého potoka" (resp. vyschlého). MNV navrhoval název Roveň nebo Roveň nad Ohří podle polohy v rovině a podle místa nad řekou. ONV navrhla Písnice podle pánů z Písnice a písčitého okolí. Také ministerstvo vnitra se zapojilo do akce a navrhlo podle písčitého složení půdy a pískoven v okolí. Ministerstvo pošt společně se statistickým úřadem a zeměměřičským úřadem navrhovali Písečná nebo Písky. MNV návrhy vytrvale odmítalo a utvořilo si název podle původního německého jména.
      KORNAU = KORNOV (pravděpodobně 1923 - 1948), od roku 1948 OBILNÁ. Staré české označení bylo fonetické, nové vzniklo překladem německého názvu. Návrh na Žiteň byl odmítnut z hledisek jazykových.
      SEBENBACH = CHVOJEČNÁ (až po roce 1956). K přejmenování dochází velmi pozdě. Ve 14. století se uváděl název Sembach, později s hláskovými změnami. První část jména je od středoněm. chvojka čili jalovec, název tedy znamenal potok, tekoucí mezi jalovci či chvojkami. MNV navrhl Srbsko, což nebylo podloženo historicky. Německý filolog Ernst Schwarz sice vyslovil názor, že Polabští Slované zasahovali i do horního Poohří, ale potom by takový název mohla nést každá zdejší vesnice. Po delším jednání byl přijat návrh poradců na Jalovečná neboli Chvoječná.
      TIPESSENREUTH = TRPEŠ, původně TRPĚŠ (po roce 1952), název utvořen ze slovanského základu os.jména Trpiš, podle slovesa trpěti, nové jméno mělo ukazovat na tradici slovanského osídlení v této oblasti.
      DÖLITZ = DOLNICE u Chebu (po roce 1948), není uváděno v oficiální akce přejmenování názvů.
      LEHENSTEIN = CHLUMEČEK (po roce 1948), osada mezi Střížkovem a Dolnicí, není rovněž uváděna v oficiální akci přejmenování názvů na Chebsku.
      SPITTELHOF = ŠPITÁLSKÝ VRCH (po roce 1948), část Chebu.
      EICHELBERG = EICHELBERK (1900-1948), pak DUBINA, počeštěný německý název nevyhovoval a proto ONV a MNV prosazovaly změnu na ROUBENÁ, což odvozovaly od roubených stavení ve vsi. K tomu se přikláněly i další instituce, avšak místopisná komise návrh odmítala, protože roubené stavby nejsou charakteristické jen pro tuto vesnici, ale jsou i jinde. Německý název značí Dubovou Horu a byl použit jako předloha pro nové české jméno.
      KAMMERSDORF = LUŽNÁ (až po roce 1952), německý název Komorní Ves vznikl podle toho, že ves patřila ke královské komoře. Nový název byl zvolen na návrh MNV na jméno Lužnice a jazykově upraven.
      RIEHM = HŮRKA (až po roce 1952), název znamenal pás, řemen. Proto MNV navrhoval Řemín, což však neodpovídalo po stránce filologické, neboť by to znamenalo, že obec patřila osobě jménem Řem.. Obyvatelé nesouhlasili s názvy Řemenov ani Proužek a zvolili si název podle polohy. V názvosloví jde o častý název.
      TOBIESSENREUTH = DOBROŠOV (někdy po 1952), nový název není uveden v oficiální akci přejmenování názvů.
      UNTER LOHMA = DOLNÍ LOM (1900 až 1948), název DOLNÍ LOMANY vyměněn mimo oficiální akci přejmenovávání názvů. Český souputník už existoval v roce 1900.
      LINDENHAU = LINDAVA (1923-1948), tento český název, zdá se byl zapomenut, protože komise pro přejmenování názvů ho vůbec neuvádí a odkazuje na nutnost změnit německé Lindenhau, což prý znamenalo Lipovou Paseku. ONV podal návrh na Buřeň podle buřeňového porostu v okolí anebo Lipová, s čímž souhlasil MNV. Od roku 1948 LIPOVÁ.
      SCHIRNITZ = ŽÍRNICE byl používán již roku 1900.
      STABNITZ = STABNICE ( 1900-1948), po válce název pouze upraven na STEBNICE (ves u Jesenické nádrže).
      TREUNITZ = TREJNICE (1900-1948), později upraveno na DŘENICE (ves rovněž zčásti v Jesenické nádrži).
      GEHAAG = HÁJE (někdy po roce 1948) a změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů. Název vyšel zřejmě z fonetické podoby.
      SCHLOPPENHOF = ŠLAPANY (někdy po roce 1948), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      SCHÖNLIND = KRÁSNÁ LÍPA (po roce 1948) Změna není uváděna při oficiální akci přejmenování názvů.
      ALT-KINSBERG = STARÝ KINSPERK (1900 - 1948), po roce 1948 zvolen název STARÝ HROZŇATOV podle toho, že zde byl umučen bl. Hroznata z Teplé. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      NEU-KINSBERG = NOVÝ KINSPERK (1900 - 1948) a podle předchozí změny změněni tento název. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      KONRADSGRÜN = KUNRÁTOV (1923-1948), až po roce 1948 změna na SALAJNA, třebaže nejstarší název z roku 1299 je Konradsgrün, což znamená Konrádovu Louku. MNV navrhovalo název Údolná podle typické polohy vesnice, ale zvolen název podle toho, že se tu prý dříve vyráběla potaš.
      KULSAM = ODRAVA (od roku 1948), nový český název byl zvolen podle jména řeky. Původní název zněl v 14. století Kolbesheim = Kolbův Domov, podle kterého bylo těžké utvořit nějaký vhodný název.
      LAPITZFELD = LIPOLTOV (po roce 1948). Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů. Souvisí s fonetickým zněním.
      LIEBENSTEIN = LIBŠTEJN ( do roku 1948), později změna na LIBÁ s tím, že byl název přizpůsoben češtině. Pojmenování hradu i vesnice bylo přeneseno podle názvu hradu v Horní Falci a znamenalo milý, libý hrad.
      OBER-LOHMA = HORNÍ LOM (1900-1948) , později HORNÍ LOMANY, třebaže změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      KROPITZ = KRAPICE (po roce 1948), Fonetická změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů, proto není ani přesně znám rok změny.
      OEDT = POUSTKA (po roce 1948). Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      ROSSENREUTH = MÝTINKA (po roce 1952). K změně názvu bylo přistoupeno pozdě. První část je odvozena od osobního jména Rase a proto se vyšlo pro nový název z části druhé, což znamená mýtinu, klúčeninu. Protože se v okolí vyskytuje název Mýtina pro známou obec (Starý Albenreuth), zvoleno bylo deminutivum pro toto malé sídlo.
      TANNENBERG = JEDLIČNÁ (až po roce 1952), historicky se uvádí ves nejprve jako Annaberg či Tannenberg v 18. stol. Ves se nepochybně zaměňovala za lokalitu Svatá Anna při Horním Pelhřimovu. ONV navrhl podle základu "Tanne" Jedlovou, ale protože se ve vlně přejmenování již Jedlová objevila, změnilo ji na Jedličnou.
      HÖFLASGUT = DVOREČEK (po roce 1948). Název vznikl částečným překladem německého. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      MATZELBACH = MAŠKOV (od roku 1952). Původně 1390 se psalo Meczleinspach a později se uváděly různé obměny. Název se odvozuje od osobního jména Matzlin, deminutiva od Matz, česky, Mach, Mašek. Šlo tedy původně o Maškův Potok a tak se také navrhlo nové jméno. Bylo odmítnuto jméno Mečelná, což byla pouhá fonetická napodobenina německého názvu a sama o sobě nic neznamená.
      REICHERSDORF = HRADIŠTĚ (až po roce 1955), německý název vznikl z osobního jména Reicher, což značí člověka mocného, bohatého. Podle toho se stanovit nový název nemohl. Byl doporučen název Ohře podle protékající řeky. MNV navrhl Hradisko či Hradiště a tento název prosadil i přes nesouhlas místopisných poradců a historiků, kteří poukazovali na to, že tu nikdy hrad nebyl a název je pouhá napodobenina fonetická. Přesto tehdejší obyvatelé název prosadili.
Poznámka: Minulost je plna paradoxů - přímo v obci kdysi býval ring- val - kruhový val s ostrůvkem uprostřed, tedy skutečně hradisko, jak slyšeli dobře obyvatelé v německém názvu.
      OBER SCHÖN = HORNÍ DVORY (od 1948), správně by měl znít překlad Horní Krásná, ale to bylo velmi frekventované jméno, proto zvoleno jméno podle dvorů.
      UNTER SCHÖN = DOLNÍ DVORY (od 1948), týž postup jako u předchozího názvu.
      DOBRASSEN = DOBROŠE (po roce 1948), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů. Použito fonetické podobnosti.
      KLINGEN = HLÍNOVÁ (ještě mapa 1956 uvádí Klingen). Název vznikl fonetickou podobností s původním německým. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      UNTER KUNREUTH = DOLNÍ HRANIČNÁ (po roce 1952), od 14. století název Kunreuth, což značí Kunovu Mýtinu. ONV navrhoval pro obě osady stejného jména rozličné názvy -pro Dolní Kunreuth POMEZÍ a pro Horní Kunreuth PRAMENY. Z historických důvodů žádal archiv ponechat pro obě osady shodná jména a sám navrhl buď Kunová nebo Hraničná podle polohy a s příslušnými přívlastky.
      OBER KUNREUIH = HORNÍ HRANIČNÁ (po roce 1952), s týmž vysvětlením jako předchozí název.
      FISCHERN = (návrh:) RYBÁŘE pro ves přímo na hranici, ale než bylo rozhodnuto definitivně o názvu (vedle připravených návrhů Rybářská, Chebské Rybáře, Rybařice), vesnice na hranici zanikla. Změna proto už není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů. Název žije pro ves na německé straně hranice.
      LIEBENECK = TŮNĚ (po roce 1952), obyvatelům se líbil název Liběnek, který slyšeli v původním německém názvu. Libá i Libé se již vyskytovaly na Karlovarsku a proto se doporučilo, aby se kontinuita s názvem nějak zachovala, například Milá nebo Milé. MNV návrhy nepřijal a tak bylo nutno stanovit úplně nový název podle místních poměrů.
      MARKHAUSEN = POMEZNÁ ( po roce 1948), název se zdál představovat domy ležící na hranici panství a odtud i návrh. MNV i ONV odmítaly s tím, že bude zaměňováno s blízkým Pomezím. Navrhly vlastní název Olšovka podle místních poměrů. Ale přesto byl prosazen původní návrh.
      MÜHLBACH = POMEZÍ NAD OHŘÍ (po roce 1950), německé jméno znamenalo Mlýnský Potok a proto vyšel i první návrh na Mlýnská. MNV nesouhlasil a zavrhl i návrh ONV na Hraničná. Naopak prosazoval návrh Dolní Pomezí. Nakonec bylo místo rozlišovacího přívlastku Dolní připojeno "nad Ohří" k rozlišení.
      PIRK = BŘÍZA (po roce 1952), jméno doloženo už 1218 a vyskytuje se v několika tvarech navrhoval slovo Borek, který nevystihoval věcně původní historický název.
      RATHSAM = ROTSAM (někdy po 1952) zůstal prakticky německý původní název, protože vesnice na hranici neměla čas se přejmenovat a zanikla. Návrhy ovšem byly Rozhraní, Pomezná, Pomeznice, Mezník. Na mapě uvedeno místo jako Rotsam.
      ZETTENDORF = CETNOV (po roce 1952), pouze foneticky upraveno z německého názvu. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      FÖRBA = VRBOVÁ (po roce 1948), rovněž se vycházelo z fonetické podobnosti s původním názvem. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      HARTESSENREUTH = HARTOUŠOV (po roce 1952), rovněž fonetická změna a není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      KNÖBA = HNĚVÍN (po roce 1952), rovněž tu řídila kroky k změně fonetická podobnost. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      PALITZ = PALICE ( 1900-1948), později úprava na PALIČ. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      OBER-PILMERSREUTH = HORNÍ PELHŘIMOV (někdy po 1948), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů. Je viditelná fonetická příbuznost německého a českého názvu.
      UNTER-PILMERSREUTH = DOLNÍ PELHŘIMOV (po roce 1948), totéž co u předchozího názvu. Změny nejsou uvedeny v oficiální akci přejmenování názvů.
      KREUZENSTEIN = SVATÝ KŘÍŽ, avšak v letech 1952-1990 PODHOŘÍ, název po roce 1952 bylo nutno počeštit bez slova "kříž" podle úsloví, platného na komunistické pány - "bojí se jako čert kříže". Tak zmizel i Svatý Kříž na Tachovsku (dnes Chodský Újezd) aj. Uvádělo se při zdůvodnění, že ves původně byla jen Stein a jen proto, že náležela řádu německých rytířů, dostala i část Kreuzer či Kreuzen a byla takto pojmenována pro odlišení od podobných vesnic Stein. Nyní navrhovali odborní poradci Křižovnická nebo podle druhé části názvu Skalička. MNV návrhy odmítl a navrhl "nesprávný překlad" - Kamenný Kříž. Po delším jednání byl prosazen název       Podhoří. Na mapách po roce 1990 se objevuje nový český název SVATÝ KŘÍŽ.
      OBER-KUNREUTH = HORNÍ HRANIČNÁ (po roce 1952) - viz vysvětlení u obce Dolní Hraničná.
      SCHEIBENREUTH = OKROUHLÁ (po roce 1955). Název prošel několika návrhy. Původně se navrhovalo Klúčeniny podle druhé části názvu, pak navrhl ONV Draženín, ale název nevyhovoval, protože podle způsobů vzniku starých názvů by musel být první kolonista Dražena. Místopisná komise vyšla z první části názvu a navrhla název Okrouhlá, který byl až po delším jednání přijat.
      STEIN = SKALKA (od roku 1948), MNV navrhl Skalka nebo Štefanikova Ves, ONV navrhl Svor podle složení půdy, nakonec zvítězil první návrh.
      REISSIG = KLEST (po roce 1952), německé jméno znamenalo v českém překladu křoví, chrastí a podle toho byl zvolen i český název obce.
      TRIESENHOF = STŘÍŽOV (po roce 1948), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      SCHÖBA (původně Ober- a Unter-) = STEBNICE (po roce 1948), původně Dolní a Horní, není známo, jak bylo vybráno nové jméno. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      UNTER-LINDAU = DOLNÍ LIPINA (do roku 1952 to byl DOLNÍ LINDOV), název byl zčeštěn, protože dosavadní byl jen fonetickou obdobou německého. Tvar Lipina více vyhovoval po stránce jazykové než předtím navrhovaný Lipník.
      MIES = MECHOVÁ (od roku 1952), název vycházel z představy, že Mies = mech a podle toho zvolen nový název. Návrh na Dlouhá nebyl věcně zdůvodněn.
      POGRATH = PODHRAD (po roce 1948), šlo o fonetickou podobu, změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      GROSS-SCHÜTTÜBER = VELKÝ SCHÜTTÜBER (1900-1948), pak VELKÁ ŠITBOŘ jako zčeštěné jméno. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      GRÜN = ÚVAL (po roce 1952), německý název lze převést do češtiny různými výrazy. Navrhována byla od ONV Zelená Šitboř jako spojení dvou míst. Grün byl tentokrát přeložen jako Úval.
      SEEBERG = OSTROH (po roce 1948), v minulosti se česky nazýval Žeberk a podle něho i rod pánů. Ves leží nad potokem Seebach a jméno by znamenalo horu nad tímto potokem. Z toho bylo vyvozeno i nové jméno.
      SEICHENREUTH = TÁBORSKÁ (až po roce 1957). Při stanovení nového jména se vystřídalo mnoho návrhů. Německý název se traduje s různými hláskovými přeměnami od 14. století. První jeho člen není zcela jasný, druhý znamená mýtinu, kopaninu. Podle toho vyšel i návrh na Kopaniny nebo Klúčeniny. MNV tento návrh zamítl jakož i návrh ONV na Mokřiny, který by vystihoval charakter půdy v okolí. Místopisná komise nedoporučila ani návrh MNV na Vlastislav, kterým chtěli občané vyjádřit zásluhy o splnění dodávek, neboť místní jména nemohla být k takovému vyjádření prostředkem. Po dlouhých jednáních přišly na řadu nové návrhy jako Výška, Výškov, Výšina až byl povolen návrh Táborská, který vyjadřoval skutečnost, že osadníci pocházeli většinou z Táborska.
      TROGAU = DRAHOV (po roce 1952), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      THURN = TUŘANY (po roce 1952), MNV navrhl název Tuřany proto, že slovenskému obyvatelstvu připomínalo místo slovenské město Tuřany. Návrh byl ovšem zamítnut poradci místopisnými jako nevyhovující po stránce věcné i filologické. Znamenal, že v blízkosti žijí tuři a byl tvořen podle starého tvoření názvů. ONV navrhoval jméno Trnová, což byla jen fonetická napodobenina německého názvu a věcně nebyl návrh nijak zdůvodněn. Místopisná komise navrhla název Věž nebo Věžná podle slova Thurm = věž. MNV nepřijal návrhy cizí a přes veškeré námitky prosadil svůj vlastní - Tuřany.
      ROLLESSENGRÜN = NÁVRŠÍ (německý název ještě na mapách 50.let), někdy po 1956, změna názvu není uváděna v oficiální akci přjmenování obcí.
      TREBENDORF = TŘEBEŇ (po roce 1948), fonetická napodobenina německého názvu je patrna. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      HART = LESINA (po roce 1952). Původní jméno znamenalo středoněm. Hart = les, pastvina. Od toho vyšly i návrhy i zvolené jméno. Navrženy byly Lesňany či Lesíček.
      HARLAS = LESINKA (po roce 1952), protože Harlas je deminutivum k subst. Hart použilo se stejného deminutiva i v češtině - Lesinka. Obě vsi leží blízko sebe.
      HONNERSDORF = JINDŘICHOV (po roce 1948), změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      KÖTSCHWITZ = CHOCOVICE (po roce 1952), bližší podrobnosti nejsou známy. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      LANGENBRUCK = DLOUHÉ MOSTY, používáno již od roku 1900.
      AAG = DOUBÍ (po roce 1952). Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.
      DREIHÖF = TŘÍDVOŘÍ (po roce 1948) jako překlad německého názvu. Změna není uváděna v oficiální akci přejmenování názvů.

Okres Vildštejn (Skalná)

      ABSROTH = OPATOV, změna názvu neznámo kdy - po roce 1948, není uvedeno v oficiální akci přejmenování názvů; obec 1 km vých. Lubů,
      FÜNFHAUS = PĚTIDOMÍ, část obce Opatov a Luby
      SCHÖNBACH = LUBY (od roku 1948). Šlo o velmi frekventovaný název historické obce. Pro obec byla navržena Potočná podle významu původního názvu, ale zvítězil návrh MNV na Luby, podle známé výroby houslí. Zároveň byly stanoveny názvy pro Dolní a Horní Luby.
      OBER SCHÖNBACH = HORNÍ LUBY (dříve Horní Schönbach - do roku 1948), 1 km severně od Lubů
      UNTER SCHÖNBACH = DOLNÍ LUBY (od roku 1948) viz Schönbach
      ALTENTEICH = STARÝ RYBNÍK (není uvedeno, kdy došlo k přejmenování)
      GROSSENTEICH = VELKÝ RYBNÍK (není uvedeno, kdy došlo k přejmenování), zaniklá obec přímo na hraniční čáře (existuje v       Německu)
      SÄUERLINGMÜHLE - MLÝN u KYSELKY, část obce Velký Rybník, obec Starý Rybník
      MATTELBERG = OVČÁRNA, zaniklá osada obce Velký Rybník, politická obec Starý Rybník
      BERG = HůRKA (po roce 1948), změna není uvedena v oficiální akci přejmenování názvů,
      NONNENGRÜN = HLUBOKÁ, jižně obce Hůrka, po roce 1952 změna názvu. Původní název obce byl Grün, rozlišovací člen Nonnen- přidán až později, když ves koupily klaristky v Chebu. Ve 14. století to byl Grün der Nonnen, od 16. století Nonnengrün. Nyní byl zvolen název podle polohy vesnice.
      DÜRRENGRÜN = VÝSPA (od roku 1948), názvy jsou odvozeny od dürr = suchý a Grün = louka. Protože názvů těchto jmen je mnoho, byl zvolen název podle vysunuté polohy vesnice na českosaské hranici (2 km západně Lubů).
      FUCHSBERG = LIŠČÍ HORA , samota 3 km severozápadně Lubů
      FASSATTENGRÜN = BOŽETÍN, nový název se objevuje neznámo kdy a není částí oficální akce přejmenování názvů v letech 1948-1957. Nepochybně souvisí se sousedním Oldřichovem - Oldřich a Božena.
      RABERHÄUSER = NA RÁBĚ ,osada obce Oldřišská, název přizpůsoben foneticky německému, 1 km východně Oldřišské.
      ULLERSGRÜN = OLDŘIŠSKÁ; do roku 1952 se obec nazývala i česky OLDŘICHOV, protože však existovaly dvě obce stejného jména, bylo změněno na Oldřišská, když návrh na Oldřichovice jako staré čelední jméno byl převzat a takto přizpůsoben.
      FLEISSEN = PLESNÁ, změna názvu není vůbec uvedena v oficiální akci přejmenování názvů a není nikde nalezeno vysvětlení nového názvu dvoutisícového města.
      FRAUENREUTH = KOPANINA (po roce 1948) ; první část původního jména je od Frau = paní, velitelka, Matka Boží, druhá, běžná, znamená kopaninu, klučeninu. Nový název je překladem jen druhé části.
      HAID = BOR ( přejmenován po 1952, ale není uveden v oficiální akci přejmenování názvů
      MÜHLGRÜN = MLÝNEK (po roce 1952), název Milín navrhoval ONV, ale zvolen jiný, který navazoval na německý název, který znamenal Mlýn u Háje.
      GROSSLOH = VELKÝ LUH - změna názvu není nikde komentována, jde o fonetickou příbuznost původního německého názvu a nového.
      ENSENBRUCK = POVODÍ, (až po roce 1952), změn názvu nastala pozdě, překlad by zněl Ensův Most, ale mosty jsou už v okolí zastoupeny mezi názvy a navrhl MNV Úvodí. Zeměpisně bylo toto označení nesprávné, protože znamená oblast, kde se sbírá voda a odvádí. Proto byl zvoleno Povodí jako označení místa podél vody potoka Sázek
      HÖFLAS = DVOREK (od roku 1952, do té doby česky DVOREČEK), název musel být změněn pro rozlišení stejnojmenných vsí na Chebsku. ONV navrhoval Dvorec, ale to by se hodilo leda pro velkou a lidnatější vesnici.
      SORGEN = STAROST (po roce 1952), název zvolen jako překlad německého, když návrh MNV na Zámysl se jevil jako jazykově nevhodný.
      HÖRSIN = HRZÍN, obec mezi Novým Kostelem a Křižovatkou, není uvedena v oficiální akci přejmenování názvů, je fonetickou obdobou německého názvu (po 1952).
      KLINGHART = KŘIŽOVATKA (od roku 1948), původní návrh na Potocká vycházel z Gradlovy etymologie, že Klinghart = potok v lese. ONV navrhl název Křižatky podle silniční křižovatky a tento návrh byl slovesně upraven.
      MÜHLESSEN = MILHOSTOV (po roce 1948) na říčce Plesné. Změna není uvedena v oficiální akci přejmenování názvů.
      BRUCK = MOSTEK , zaniklá ves na říčce Plesné severně Milhostova; není známa doba ani zdůvodnění přejmenování, změna není v oficiální akci přejmenování názvů
      DÖBA = DĚVÍN, není znám rok přejmenování - není v oficiální akci uvedeno, obec mezi Milhostovem a Novou Vsí
      DÜRR = SUCHÁ (1900), zaniklá obec, dnes kaolínová jáma Suchá
      NEUKIRCHEN = NOVÝ KOSTEL - změna není v oficiální akci přejmenování obcí, jde o překlad německého názvu snad kol 1948.
      BRENNDORF = SPÁLENÁ , také toto jméno odpovídá překladu z němčiny - Spálená Ves. Název Spálená byl přijat místo navrhovaného Žárová. Dnes část obce Nový Kostel.
      WALLHOF = LESNÁ, původní český název byl Valdov. Německý název znamenal Lesní Dvůr či Lesní Ves. Návrh MNV na Valy nevyhovoval pro pouhé fonetické napodobení původního jména. Zvolena Lesná. Obec leží 1 km jižně od Nového Kostela.
      ROHR = NOVÝ DRAHOV (od roku 1948), ; německý název měl starou historickou tradici a znamenal česky rákosí, třtí event. prameny, proto zněly obdobně návrhy poradců. ONV navrhl HVOZDO, avšak MNV prosazoval návrh na Nový Drahov podle přání osadníků, kteří přišli z Drahova na Táborsku. Ten i prosazen.
      FONSAU = VONŠOV, změna není uvedena v oficiální akci přejmenování obcí a jde tu o fonetické napodobení německého původního jména.
      KATHARINADORF = KATEŘINA, obec u Soosu použila k počeštění- pouhé první části německého názvu, neznámo však kterým rokem.
      SCHNECKEN = ŠNEKY, dnes jižní předměstí Plesné, již 1900 obec nazývána Šneky
      SCHOSSENREUTH (OBER- a UNTER-) = HLUBOKÁ (HORNÍ a DOLNÍ), někdy po roce 1948 přejmenování obce, které není uvedeno v oficiální akci přejmenování obcí.
      NEUDORF = NOVÁ VES (1900), 3 km východně Skalné, původní překladový název již 1900.
      SIRMITZ = ŽÍROVICE (1900 Syrmice), ani tato obec není uváděno v oficiální akci přejmenování obcí a není znám rok přejmenování.
      STADL = STODOLA; u Žírovic; název zvolen jako překlad německého původního (též Stodolský potok), není znám rok přejmenování
      HOIHÄUSER = SENÍKY ( po 1948) podle Heu = seno, 1 km západně Žírovic
      STEINGRUB = LOMNIČKA, (až po roce 1955), německý název znamená Kamenný Lom. ONV navrhoval Štítno v upomínku na Tomáše ze Štítného, neboť noví osídlenci sem přišli většinou z Táborska. Návrh podpořili i vojáci, kteří považují tento kraj za "štít" republiky. Místopisnou komisí byl navrhován název Lomy, ale nevyhovoval. Byl prý špatně zdůvodněn. Proto byl upraven
      VOITERHREUTH = VOJTANOV, změna nebyla v oficiální akci přejmenování obcí a snad je původu předválečného.
      HAGENGRÜN = ZELENÝ HÁJ, (po roce 1952), první část německého názvu je od osobního jména Hago, druhá znamená louku, palouk. MNV navrhlo Hájená, ale to byla jen fonetická napodobenina, archiv navrhl Vojtanůvek podle vsi, ke které osada patří. Po dlouhém jednání byl zvolen ne zrovna nejvhodnější kompromis; leží 1 km jižně Vojtanova.
      WATZGENREUTH = VACKOVEC (není známo, kdy došlo k českému přejmenování), dvůr jižně Milhostova, původně politická obec
      DOBERAU = DOUBRAVA (1900 Doubrava), zaniklá ves, u Vackovce
      WATZKENREUTH = VACKOV u Lubů, není známo kdy došlo k českému přejmenování
      FLUSSHÄUSER = FLUSÁRNA (po 1948), osada severně od Vackova
      ERMESGRÜN = SMRČINA, není známo kdy došlo k přejmenování osady na Pstruhovém potoce u hranic s NSR
      WILDSTEIN = SKALNÁ (1900 Vildštejn),, soudní okresní město
      GRÜN = ZELENÁ (po roce 1952), název tu byl zvolen prostým překladem německého, obec východně Skalné
      EHMET = SVAŽEC (po roce 1952), obec zanikla, nejstarší doklad z roku 1185 ukazuje, že název vznikl od apelativa "ebanotl = rovina. Podle toho archiv navrhoval Rovnička, MNV se postavil proti. Navrhl název Medná, což však nevystihovalo význam původního názvu. Zvolený název vyšel u MNV snad vzdáleně z fonetické podoby. Byl zvolen zcela jiný - Svažec podle vsi na svahu
      KRONDORF = SMRČÍ (až po roce 1952), podle původního jména nechtěl MNV nové jméno stanovit a trval na svém návrhu podle přírodních podmínek. Poradci navrhovali název Korunní Ves podle toho, že ves byla založena na královském zboží. Dnes již zaniklá ves.
      ZWEITELSREUTH = ČIŽEBNÁ (od roku 1948), osada východně Nového Kostela; výklad německého názvu není jednoznačný. První část Zweifel=pochyby nebo zweifalt=dvojnásobný, druhá část Reuth=mýtina, kopanina, klučenina. Zdá se, že šlo o mýtinu, o kterou se vedl spor. Proto i návrhů na nové jméno bylo více. Zeměměřičský úřad navrhoval Mýtina, ONV název Čížová, statistický úřad Čihadlo, Čížov, Čížice či Čížovice. Až z těchto návrhů vyšlo po tvarových úpravách nové jméno.







 

Politický okres Aš

      Politický okres Aš patřil mezi hustě zalidněné okresy. Neměl žádný přidružený soudní okres. Toponomasticky se vyznačoval tím, že pouze tři obce měly kromě německých názvů i české - Aš, Hazlov a Štítary. Proto dochází po roce 1945 k totálnímu přejmenování názvů obcí. Dokonce je uvažováno o změně i u tří původních názvů, například pro AŠ byl navržen název DUKLA, ale nebyl realizován.
      FRIEDERSREUTH = PASTVINY (od roku 1948). Místopisná komise navrhovala název Bedřichov, který navazoval na původní jméno, historicky doložené od 15.století (Friedrichsreuth od Friedrich = Bedřich). Druhý návrh byl Noviny, což se odvozovalo od druhé části názvu německého. MNV přišel s návrhem Smrčiny podle okolních hor. ONV navrhoval název Pastvina, který byl přijat a upraven do plurálu.
      GOTTMANNSGRÜN = TROJMEZÍ (od roku 1948). Z původního názvu nešlo utvořit nový název - Gottmann bylo německé osobní jméno a Grün byla častá druhá část názvů obcí. Na základě polohy na rozhraní tří zemí - Saska, Bavorska a Čech bylo utvořeno jméno Trojmezí. V názvosloví je ojedinělé a přesto bylo přijato proti návrhu MNV na Trojany, Západní, Konečná, resp. i proti návrhu ONV na Bystřina, v té době tak oblíbeném a všude prosazovaném.
      HIRSCHFELD = POLNÁ (od roku 1948). Podle názvu šlo o pole, kde se zdržovali jeleni, pokud první část nebylo osobní jméno Hirsch. Pak by šlo o Hirschovo Pole. Výklad první části názvu nebyl jednoznačný a tak zvolena část druhá - podle pole.
      HALBGEBÄU = PODÍLNÁ (od roku 1948). Vycházelo se z toho, že Bau či Gebau značí nejen budovu, ale může označovat i obdělané pole. Zdálo se, že tu šlo o název, v němž bylo patrné, že polovinu pole obdělával nájemce a dělil se s majitelem pole o polovinu úrody. Proto byl navržen název Poloviční. Státní úřad statistický navrhoval název Spůlná nebo též Zlámanka. Dohodnut nakonec název Podílná.
      LINDAU (od roku 1900 česky Lindava, 1923 Lipnov) = LIPNÁ. Zde se vycházelo z něm.překladu Linde = lípa.
      MÄHRING = ÚJEZD (od roku 1948) - vysvětlení sice chybí, avšak šlo o vojenský újezd.
      NASSENGRUB = MOKŘINY (od roku 1948) . Název navrhl ONV, když vycházel z překladu německého názvu od "Zur nassen Grube" - U mokré jámy.
      NEUBERG = PODHRADÍ (od roku 1948). Na místě je doložen již roku 1288 hrad, jehož jméno se objevovalo v různých podobách a od 16.století jako Neuberg. Podle polohy větší části obce navrhl MNV název Podhradí.
      GRÜN = DOUBRAVA (od roku 1948). Název znamenal Louku nebo Háj, ale takových jmen bylo vybráno už v předchozích letech 1946-1947 mnoho a tak přijat návrh ONV na Doubrava, které se přibližuje původnímu názvu i přes výhrady, co se týče dubového porostu.
      KRUGSREUTH = KOPANINY (od roku 1948). První část názvu je z osobního jména Krug a proto bylo nutno vyjít z druhé, běžné části. ONV navrhoval název Stráž u Aše, ale i tady byl už častý výskyt a název nijak nesouvisel s původním jménem.
      THONBRUNN = STUDÁNKA (od roku 1948). Na německém názvu byl původní Tunck = jáma, které se časem změnilo v Thon = hlína. Druhá část je Brunn = pramen, studánka. Byly tu návrhy na Jamné či Temenec, které označují místo vyvěrajícího pramene. MNV tyto paskvily odmítl a navrhl název Rybničná či Rybníky. Ale tyto názvy nenavazovaly na původní jméno. Místopisná komise navrhla Studánka.
      NEUENBRAND = NOVÝ ŽĎÁR (od roku 1948). Podle německého Brand = vyprahlé, vypálené místo, čili žďár nebo paseka, se hledalo nové jméno. ONV navrhl název Chalupy, které však nezachovávalo žádnou kontinuitu s původním názvem a nadto je tak všeobecné a běžné, že by způsobilo potíže. Proto zvolen Nový Žďár s tím, že adjektivum Nový tu připomíná pozdější vznik vsi v 19.století.
      OBERREUTH - UNTERREUTH = HORNÍ a DOLNÍ PASEKY (od 1948), byl proveden čistý překlad německého názvu.
      ROMMERSREUTH = SKALKA (od roku 1948). První část názvu tvoří osobní jméno či příjmení, druhá část názvu je velmi rozšířené apelativum Reuth = paseka, kopanina. Proto byl přijat návrh ONV na Skalka, označující obec podle polohy místa pod křemencovým skalním útesem.
      OTTENGRÜN = OTOV (od roku 1948). Německé jméno vyjadřovalo Otovu louku, tedy majitele jménem Otto. Protože toto osobní jméno v češtině zdomácnělo, použilo se i pro český název (návrhy na Otová či Otov).
      HIMMELREICH = NEBESA (od roku 1948) - překvapivě se v materiálech P.Burdové nevysvětluje přeměna německého názvu, neboť šlo o překlad původního německého názvu obce.
      ROSSBACH = HRANICE (od roku 1948). Jméno v němčině znamená Koňský potok. Obyvatelé města odmítli návrh Koňská a proti tomu podali mnoho návrhu: Dálava, Končiny Stavy (podle textilního průmyslu v městě), Český Kout (nebyl tu však žádný protějšek jako Moravský Kout či Německý Kout), z vojenské terminologie to byly Předpolí, Valy aj. Nakonec vybrán návrh "podle polohy vesničky" (jak psala mylně P. Burdová) - vesnice měla 4 O39 obyvatel v roce 1900. V němčině byla obec značena jako Markt Rossbach a považována za město.
      SCHÖNBACH = KRÁSNÁ (od roku 1948). Tato "vesnice" (dva tisíce obyvatel), doložená už v 12.století by česky zněla Krásný Potok. ONV navrhoval buď Krasava nebo Petrov, ale komise odmítla Krasavu pro archaický tvar a Petrov pro nezdůvodnění, proč právě Petrov a ne třeba Pavlov. Místopisná komise pak navrhla sama Krásná nebo Pěkná.
      STEINGRÜN = VÝHLEDY (od roku 1948). Doslovným překladem by byla Kamenitá Louka nebo Kamenitý Háj. ONV navrhoval název Vyhlídka nebo Výhledy podle polohy místa, ačkoliv Zeměměřičský ústav neschvaloval takový název hlavně proto, že hlavní vyhlídkový bod se nachází už na saské půdě.
      WERNERSREUTH = VERNÉŘOV u AŠE (od roku 1948). Jde o počeštění německého jména a zdá se, že bylo používáno již v první republice. Přídomek u Aše má rozlišit místo od jiných Vernéřovů.


 

Abecední rejstřík míst v okresech Cheb a Aš

AAG = osada DOUBÍ (po roce 1952), osada obce Tršnice, obec Třebeň, CHE
ABSROTH = OPATOV (po roce 1948), samostatná obec-katastr, 1 km vých. Lubů, SKA
ALT-ALBENREUTH = MÝTINA, samostatná katastr-obec v jihozápadním cípu okresu Cheb, CHE
ALTENTEICH = STARÝ RYBNÍK (neuveden rok přejmenování), samostatná obec-katastr, SKA
ALT-KINSBERG = STARÝ HROZŇATOV, (Starý Kinsperk 1900-1948), samostatná katastr-obec, CHE
Am Holladel = samota Am Holladel, obec Mlýnek u Kopaniny, SKA
Ansageposten = samota Ansageoposten, obec Luby, SKA
Antonienhöhe = Antonínova výšina, samota, býv.obec Horní Lomany, CHE
ASCH = AŠ (1900), okresní samostatné město, katastr, AŠ
AU = AVA neboli LOUŽEK, obec mezi Nebanicemi a Potočištěm, katastr, část obce Potočiště, CHE
 
Bahnhof Voitersreuth = nádraží Vojtanov, část obce Vojtanov, SKA
Bambergerhäuser = osada Bamberské domky, obec Plesná, SKA
Bärenegetten = samiota Bärenegetten, obec Lub, SKA
Bärhof = samota Medvědí dvůr, obec Božetín, SKA
Barthaus = samota Barthaus, obec Vojtanov, SKA
Barthhäuschen = samota Barthäuschen, obec Plesná, SKA
Beim Berg = samota Beim Berg, obec Starý Hroznatov, CHE
Beim Hansel = samota Beim Hansel, obec Kopanina, SKA
BERG = HůRKA (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
Blasshaus = samota Blasshaus, obec Opatov, SKA
Blasshof = dvůr Blasshof, obec Božetín, SKA
BODEN = zaniklá obec BODEN (Železná Hůrka), býv.katastrální obec, patřila k obci Mýtina, CHE
Boden = samota Boden, obec Horní Hluboká, SKA
Bodnershof = dvůr Bodnershof, východně Chebu, CHE
Brandhaus = samota Brandhaus, obec Hrzín, SKA
Brandhäuser = osada Brandhäuser, obec Kopanina-Mlýnek, SKA
BRENNDORF = SPÁLENÁ (po roce 1948), katastr obce Nový Kostel, SKA
Brettsäge = Pila, obec Velký Luh, SKA
Brghäuser = osada Berghäusel, obec Kopanina, SKA
BRUCK = MOSTEK (po roce 1948), zaniklá ves na říčce Plesné severně Milhostova; býv.katastr obce Nová Ves, SKA
Bruckthorvorstadt = Cheb-předměstí mostní brány, Cheb, CHE
Buchhäusel = Bukové domky, samota u obce Mýtina, CHE
Buchmühle = zaniklý Bukový mlýn u obce Oldřichov, obec Mýtina, CHE
 
DÖBA = DĚVÍN (po roce 1952), býv.katastr obce Nová Ves, SKA
DOBERAU = DOUBRAVA (1900 ), zaniklá ves u Vackovce, katastr obce Vackovec, SKA
DOBRASSEN = DOBROŠE (po roce 1948.), katastr, býv. bec Mostov, CHE
DÖLITZ = DOLNICE u Chebu (po roce 1948), ves u Chebu, CHE
Drahtmühle = zaniklý Drátový mlýn, část obce Dubina, CHE
DREIHÖF = TŘÍDVOŘÍ (po roce 1948), samota katastrální obce Vokov, obec Třebeň, CHE
DÜRNBACH = POTOČIŠTĚ (od roku 1948), samostatná obec-katastr, CHE
DÜRR = SUCHÁ (1900), zaniklá obec u obce Nová Ves, dnes kaolínová jáma Suchá, SKA
DÜRRENGRÜN = VÝSPA (od roku 1948), saostatná obec-katastr, 2 km západně Lubů, SKA
 
EGER = CHEB , okresní město, býv. centrum politického a soudního okresu, za 2. války krajské město, CHE
Egetten = samota Egetten, obec Opatov, SKA
Egettenhäuser = samota Egettenhäuser, obec Luby, SKA
EHMET = SVAŽEC (po roce 1952), zaniklý katastr, obec Čižebná, SKA
EICHELBERG = DUBINA (1900-1948 Eichelberk), zaniklá samostatná obec -katastr , 1 km jižně od Libé, CHE
Eisenhammer = samota Železný Hamr, obec Výspa, SKA
ENSENBRUCK = POVODÍ ( po roce 1952), katastr obce Dvorek, SKA
ERMESGRÜN = SMRČINA (po roce 1952), katastr obce Vackov, SKA
 
FASSATTENGRÜN = BOŽETÍN (po roce 1948), samotstatná obec-kaatstr, SKA
Fehlamühle = mlýn Fehlamühle, obec Milhostov, SKA
FISCHERN = RYBÁŘE (oficiálně nepřejmenováno), katastr na hranici, obec Pomezí, CHE
Fischerwohnung = zaniklá samota Rybárna, obec Lužná, pol. obec Dubina, CHE
FLEISSEN = PLESNÁ (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
Flusshäuser = osada Flusárna (po roce 1948), osada Vackova, SKA
FONSAU = VONŠOV (po roce 1952), katastr, obec Nový Drahov, SKA
FÖRBA = VRBOVÁ (po roce 1948), katastr, pol. obec Nebanice, CHE
Franken = osada Franky, 2 km jihozápadně Hazlova, obec Libá, CHE
Frankenhau = samota Frankenhau, obec Dolní Hluboká, SKA
FRANZENSBAD = FRANTIŠKOVY LÁZNĚ, samostatná obec-katastr, světové lázně, CHE
Frauenreuth = samota Frauenreuth, obec Kopanina, SKA
FRAUENREUTH = KOPANINA (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
FRIEDERSREUTH = PASTVINY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Fritschhof = Fričův dvůr, obec Božetín, SKA
Fritschmühle = Fričův mlýn, obec Horní Hluboká, SKA
Fuchsberg = samota Liščí Hora, samota 3 km severozápadně Lubů, obec Výspa, SKA
FÜNFHAUS = PĚTIDOMÍ, část obce Opatov a Luby, SKA
Furthhäusel = samota Furthhäusel, obec Plesná, SKA
 
Gahmühle = Hájský mlýn, obec Hněvín, patří pod Nebanice, CHE
Gassberg = samota Gassberg, obec Ostroh, pol. obec Ostroh, CHE
GASSNITZ = JESENICE, býv. samostatná obec-katastr, na vých.břehu nádrže Jesenice, CHE
GEHAAG = HÁJE, samostatná obec-katastr, jižně od Chebu, CHE
GOSEL = KOZLY, katastr, 1 km severozápad. Mýtiny, k níž patřily,CHE
GOTTMANNSGRÜN = TROJMEZÍ (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Gregerhof = dvůr Gregerhof, neznámo kde, obec Háje u Chebu, CHE
GROSSENTEICH = VELKÝ RYBNÍK (neuveden rok přejmenování), katastr obce Starý Rybník, zaniklá obec na hranici, existuje v Německu, SKA
GROSSLOH = VELKÝ LUH (po roce 1952), samostatná obec-katastr, SKA
GROSS-SCHÜTTÜBER = VELKÁ ŠITBOŘ, samostatná obec - katastr, CHE
GRÜN = ZELENÁ (po roce 1952), katastr obce Skalná, SKA
GRÜN = DOUBRAVA u AŠE (od roku 1948), katastr obce Podhradí, AŠ
GRÜN = ÚVAL (po roce 1952), katastr, obec Velká Šitboř, CHE
 
HAGENGRÜN = ZELENÝ HÁJ (po roce 1952), katastr obce Lomnička, SKA
HAID = BOR ( po roce 1952), katastr, obec Kopanina, SKA
HALBGEBÄU = PODÍLNÁ (od roku 1948), katastr, obec Polná, AŠ
Hammer = samota Hamr, jižně Libé, obec Libá, CHE
Hammerhäusel = zaniklá samota Hamry, obec Palič, CHE
Hansadelhaus = samota Hansadelhaus, obec Oldřišská, SKA
HARLAS = LESINKA (po roce 1952), osada Lesiny, obec Třebeň, CHE
HART = LESINA (po roce 1952), katastr, obec Třebeň, CHE
HARTESSENREUTH = HARTOUŠOV (po roce 1952), katastr, pol. obec Nebanice, CHE
Haselmühle = mlýn Haselmühle, obec Bor u Kopaniny, SKA
HASLAU = HAZLOV (1900), samostatná obec-katastr, AŠ
Hauhof = dvůr Hauhof, obec Dolní Hluboká, SKA
Hauschneiderhäusel = samota Hauschnedierhäusel, obec Dolní Hluboká, SKA
Hechthau = samota Hechthau, jižně od obce Háje, obec Háje u Chebu, CHE
Heiligenkreuz = Svatý Kříž, jihozápadně obce Háje, obec Háje u Chebu, CHE
Hennebach = samota Hennebach, obec Plesná, SKA
Heurammelberg = samota Heurammelberg, obec Oldřišská, SKA
HIMMELREICH = NEBESA (od roku 1948), katastr obce Skalka, AŠ
HIRSCHFELD = POLNÁ (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Hirschmühle = mlýn Hirschmühle, obec Táborská, pol.obec Ostroh, CHE
HÖFLAS = DVOREK (do roku 1952 česky DVOREČEK), samostatná obec-katastr, SKA
HÖFLASGUT = DVOREČEK (po roce 1948)., osada obce Jedličná, 3 km severozáp. Františkových Lázní, osada obce Horní Lomany, CHE
Hoihäuser = osada Seníky ( po roce 1948), 1 km západně Žírovic, SKA
Hollerhof = dvůr Hollerhof či Hohlerhof, jihozáp.Chebu, CHE
Holzhäuser = samota Dřevěné domky, obec Výspa, SKA
Holzmühle = zaniklý Dřevěný mlýn, obec Tůně, pol.obec Pomezí n.O., CHE
Holzschleife = samota Holzschleife též Erlachhaus, obec Starý Hrozňatov, CHE
HONNERSDORF = JINDŘICHOV (po roce 1948), katastr, obec Třebeň, CHE
HÖRSIN = HRZÍN (po roce 1952), samostatná obec-katastr mezi Novým Kostelem a Křižovatkou, SKA
 
Kahr = samota Kahr, obec Horní Hluboká, SKA
Kammerhof = dvůr Kammerhof, obec Skalka, pol. obec Slatina, CHE
KAMMERSDORF = LUŽNÁ (po roce 1952), katastr, 1 km jihozáp. Ostroha, býv. obec Dubina, CHE
KATHARINADORF = KATEŘINA (po roce 1948), osada obce Nový Drahov, SKA
Klausenhof = dvůr Klusenhof, obec Lužná,, pol.obec Dubina, CHE
KLINGEN = HLÍNOVÁ (ještě mapa 1956 uvádí Klingen), osada obce Mostov ., CHE
KLINGHART = KŘIŽOVATKA (od roku 1948), samostatná obec-katast, SKA
KNÖBA = HNĚVÍN (po roce 1952), katastr, pol. obec Nebanice, CHE
Knöbauerhütte = Hněvínské chalupy, obec Hněvín, pol.obec Nebanice, CHE
Kohlmühle = mlýn Kohlmühle, obec Plesná, SKA
KONRADSGRÜN = SALAJNA, dř. Kunrátov (1923-1948), samostatná obec-katastr, CHE
KORNAU = OBILNÁ, dříve Kornov (1923 - 1948), katastr, část obce Potočiště, CHE
Köstelhof = dvůr U Hradiště, severových. Hradiště, býv.obec Maškov, CHE
KÖTSCHWITZ = CHOCOVICE (po roce 1952), katastr, obec Třebeň, CHE
Kötschwitzmühle = zaniklý Chocovický mlýn, obec Chocovice, pol. obec Třebeň, CHE
KREUZENSTEIN = SVATÝ KŘÍŽ, avšak v letech 1952-1990 PODHOŘÍ, katastr, býv.pol.obec Pelhřimov, CHE
KRONDORF = SMRČÍ (až po roce 1952), zsniklý katastr, obec Čižebná, SKA
Krondorfer Berghäuser = osada Krondorfer Berghäuser, obec Smrčí, SKA
KROPITZ = KRAPICE (po roce 1948), katastr, obec býv. Horní Lomany, CHE
KRUGSREUTH = KOPANINY (od roku 1948), katastr obce Podhradí, AŠ
KULSAM = ODRAVA (od roku 1948), samostatná obec-katastr, CHE
 
Landhaus = samota Landhaus, obec Opatov, SKA
Landstrassenflur = samota Landstrassenflur, obec Luby, SKA
LANGENBRUCK = DLOUHÉ MOSTY (již 1900), používáno již od roku 1900, katastr, obec Třebeň, CHE
LAPITZFELD = LIPOLTOV (po roce 1948), samostatná obec-katastr, CHE
LEHENSTEIN = CHLUMEČEK (po roce 1948), osada mezi Střížkovem a Dolnicí, obec Cheb, CHE
Leibitschgrund = samota Leibitschgrund, obec Opatov, SKA
LIEBENECK = TŮNĚ (po roce 1952), katastr, pol. obec Pomezí n.O., CHE
LIEBENSTEIN = LIBÁ, ( Libštejn do roku 1948), samostatná obec-katastr, CHE
LINDAU (1900 česky Lindava, 1923 Lipnov) = LIPNÁ (po roce 1948), katastr, obce Polná, AŠ
LINDENHAU = LIPOVÁ, dříve Lindava (1923-1948), katastr, část býv. obce Jesenice, CHE
Lohhäuser = osada Lohhäuser, obec Luby, SKA
Ludabrunn = samota Ludabrunn, obec Horní Luby, resp. Výspa, SKA
 
MÄHRING = ÚJEZD (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Mäntling = samota Mäntling, obec Okrouhlá, CHE
MARKHAUSEN = POMEZNÁ ( po roe 1948), na severozáp.břehu nádrže Skalka, pol. obec Pomezí n.O., CHE
Mattelberg = Ovčárna, zaniklá osada katastru Velký Rybník, obec Starý Rybník, SKA
Mattelmühle = mlýn Mattelmühle, obec Skalná, SKA
MATZELBACH = MAŠKOV (od roku 1952), samostatná obec-katastr, dnes část Chebu, CHE
Mauthaus = samota Mauthaus, jiho-východně Chebu, CHE
Mauthäuschen = samota Mauthäuschen, obec Hůrka, SKA
MIES = MECHOVÁ (od roku 1952), katastr, pol. obec Stebnice, CHE
Mittermühle = mlýn Mittermühle, obec Opatov, SKA
MOSTAU = MOSTOV, samostatná obec-katastr, 1 km vých.Nebanic, CHE
Muckhäusel = samota Muckh§usel, obec Vackov, SKA
MÜHLBACH = POMEZÍ NAD OHŘÍ (po roce 1950), samostatná obec-katastr, 6 km západně od Chebu, CHE
Mühlerl = samota Mühlerl, obec Svatý Kříž, pol.obec Pelhřimov, CHE
MÜHLESSEN = MILHOSTOV (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
MÜHLGRÜN = MLÝNEK (po roce 1952), katastr, obec Kopanina, SKA
 
NASSENGRUB = MOKŘINY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
NEBANITZ = NEBANICE , samostatná obec-katastr, CHE
NEUBERG = PODHRADÍ (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
NEUDORF = NOVÁ VES (1900), samostatná obec-katastr, SKA
NEUENBRAND = NOVÝ ŽĎÁR (od roku 1948), samostatná obeckatastr, AŠ
Neuhaus = samota Neuhaus, obec Hůrka, SKA
Neuhaus = Žírnice či Schirnitz, jiný název pro tuto katastrální obec, část býv. obce Jesenice, CHE
Neuhof = Nový dvůr, obec Okrouhlá, CHE
Neuhof = Nmový dvůr u Nového Kostela, část obce Spálená, SKA
NEU-KINSBERG = NOVÝ HROZ- ŇATOV, osada obce Starý Hrozňatov, CHE
NEUKIRCHEN = NOVÝ KOSTEL (po roce 1952), samostatná obec-katastr, SKA
Neuwelt = osada Nebesa, obec Palič , CHE
NIEDERREUTH = DOLNÍ PASEKY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
NIKLASBERG = MIKULOV (po roce 1952), katastr obce Aš, AŠ
Nonneknok = samota Nonnenknok, obec Plesná, SKA
NONNENGRÜN = HLUBOKÁ (po roce 1952), katastr, obec Hůrka, SKA
Nonnenhäuser = domky Nonnen-häuser, jižně Chebu, CHE
Nonnenhof = dvůr Nonnenhof, jižně Chebu, CHE
 
OBER KUNREUIH = HORNÍ HRANIČNÁ (dř.Horní Kunreuth - nový název po roce 1952), katastr, býv. obec Pelhřimov, CHE
OBER LINDAU = HORNÍ LIPINA (po roce 1948), katastr, 2 km jiho-záp.Lipové, obec Mýtina, CHE
OBER LOHMA = HORNÍ LOMANY, v letech 1900-1948 Horní Lom, býv. samostatná obec-katastr, dnes část Františkových Lázní, CHE
OBER LOSAU = HORNÍ LAŽANY, katastr, dříve Horní Losov (1900-1948), 2 km východně Lipové, obec Mýtina, CHE
OBER SCHÖN = HORNÍ DVORY (od 1948), katastr, býv.obec Maškov, vých.Chebu, CHE
OBER SCHÖNBACH = HORNÍ LUBY (Horní Schönbach do roku 1948)., katastr, 1 km severně od Lubů, SKA
OBERDORF = HORNÍ VES (již 1900), katastr, obec Třebeň, CHE
Oberes Fischhaus = Horní rybárna, býv.obec Horní Lomany, CHE
OBER-PILMERSREUTH = HORNÍ PELHŘIMOV (někdy po 1948), dř. Horní Pilmersreuth, samostatná obec-katastr, jihozápadně Chebu, CHE
OBERREUTH = HORNÍ PASEKY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Oberthorvorstadt = Cheb-předměstí Horní brány. Cheb, CHE
OEDT = POUSTKA (po roce 1948), katastr, býv. obec Horní Lomany, CHE
Oeschelmühle = mlýn Oeschelmühle, obec Vojtanov, SKA
OTTENGRÜN = OTOV (od roku 1948), katastr obce Skalka, AŠ
 
PALITZ = PALIČ, dř. PALICE (1900-1948), samostatná obec-katastr, CHE
Palitzhübel = zaniklá samota Paličský pahorek, obec Palič, CHE
Palitzmühle = Paličský mlýn, obec Palič, CHE
Papiermühle = Papírový mlýn, obec Plesná, SKA
PIRK = BŘÍZA (po roce 1952), býv. katastr, na severním břehu nádrže Skalka pol.obec Pomezí n.O., CHE
POGRATH = PODHRAD (po roce 1948),. katastr, pol. obec Stebnice, CHE
Poitelhaus = samota Poitelhaus, obec Božetín, SKA
 
Raberhäuser = Na Rábě , osada obce Oldřišská, SKA
RATHSAM = ROTSAM, obec na hranici zanikla, býv. katastr, obec Pomezí n.O.., CHE
Rebmühle = mlýn Rebmühle, obec Opatov, SKA
REICHERSDORF = HRADIŠTĚ (až po roce 1955), katastr u býv. obce Maškov, dnes část Chebu, CHE
REISSIG = KLEST (po roce 1952), .katastr, pol. obec Slatina, CHE
Riegelhäuser = osada Riegelhäuser alias Soos, obecKateřina, pol. obec Nový Drahov, SKA
RIEHM = HŮRKA (po roce 1952), katastr, 1 km vých.Libé, pol. obec Dubina, CHE
ROHR = NOVÝ DRAHOV (od roku 1948), samostatná obec-katastr , SKA
ROLLESENGRÜN = MÝTINKA (někdy po 1952), osada obce Tuřany, pol. obec Tuřany, CHE
ROMMERSREUTH = SKALKA (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
ROSSBACH = HRANICE (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
ROSSENREUTH = MÝTINKA (po roce 1952), katastr, býv.obec Horní Lomany, CHE
Rothenteichhaus = samota Rothenteichhaus, obec Čižebná, SKA
Rothenteichhäuser = osada Rothenteichhäuser, obec Oldřišská, SKA
Rothmühle = Červený mlýn, obec Podhrad, pol.obec Stebnice, CHE
Rubnerhof = Rubnerův dvůr, obec Iodrava, CHE
 
Sandner = samota Sandner, jižně obce Starý Hroznatov, CHE
Sandwirtshaus = samota Sandwirtshaus,obec Božetín,, SKA
Säuerlinghammer = Kyselecký Hamr, samota u obce Mýtina, CHE
Säuerlingmühle = mlýn U Kyselky, část býv.obce Velký Rybník, obec Starý Rybník, SKA
Sct.Anna = samota svatá Anna, obec Horní Pelhřimov, CHE
Sct.Loretto = samota Loreta, obec Starý Hroznatov, CHE
SEBENBACH = CHVOJEČNÁ (až po roce 1956), katastr, obec Potočiště,.1 km severozáp. Potočiště, CHE
SEEBERG = OSTROH (po roce 1948), v minulosti se česky nazýval Žeberk, samostatná obec - katastr, CHE
SEICHENREUTH = TÁBORSKÁ (až po roce 1957), katastr, osada obce Ostroh, CHE
Schäferei = Ovčín u obce Lesná, pol.obec Nový Kostel, SKA
Schafhütte = Ovčín u osady Dvoreček, obec Horní Lomany, CHE
Schachthaus = samota Schachthaus, obec Dolní Luby, SKA
Schachthaus = samota Schachthaus, obec Hrzín, SKA
Schachthäusel = samota Schachthäusel, obec Vackov, SKA
Schachthäuser = samota Schachthäuser, obec Božetín, SKA
Schachthäuser = samota Schachthäuser, obec Spálená, pol. obec Nový Kostel, SKA
SCHEIBENREUTH = OKROUHLÁ (po roce 1955), samo-statná obec-katastr, .CHE
Schiffthorvorstadt = Cheb-předměstí Lodní brány, Cheb, CHE
SCHILDERN = ŠTÍTARY (1900), samostatná obec-katastr, AŠ
Schindelberg ß samota Schindelberg, obec Luby, SKA
Schindelhau = samota Schindelhau, obec Háje, obec Háje u Chebu, CHE
SCHIRNITZ = ŽÍRNICE, též německy Neuhaus, katastr, část býv. obce Jesenice, CHE
SCHLADA = SLATINA , samostatná obec-katastr, CHE
Schleifmühle = mlýn Schleifmühle, východně obce Starý Hroznatov, CHE
SCHLOPPENHOF = ŠLAPANY ( po roce 1948), ves u Starého Hroznatova, obec Háje u Chebu, CHE
Schloss Wallhof = Zámek Valdov, obec Lesná, pol. o bec Nový Kostel, SKA
Schlossmühle = Zámecký mlýn, obec Skalná, SKA
SCHNECKEN = ŠNEKY (1900), samostatná obec-katastr, dnes jižní předměstí Plesné, SKA
SCHÖBA (původně Gross- a Klein-) = STEBNICE - po roce 1948 (pův. Velká a Malá Schöba), samostatná obec - katastr, CHE
SCHÖNBACH = KRÁSNÁ u AŠE (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
SCHÖNBACH = LUBY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, , SKA
SCHÖNLIND = KRÁSNÁ LÍPA (po roce 1948), katastr, obec Háje u Chebu , CHE
Schorlhäuser = samota Schorlhäuser, obec Horní Hluboká, SKA
SCHOSSENREUTH (OBER- und UNTER-) = HLUBOKÁ (HORNÍ a DOLNÍ), po roce 1948 přejmenováno, samostatná obec-katastr, SKA
Schwalbenbühl = samota Schwalbenbühl, obec Skalná, SKA
Schwalbenmühle = Vlašťovčí mlýn, na hranici, obec Dolní Hraničná, pol.obec Pomezí n.O., CHE
Schwarzenteich = osada Černý ryb-ník, obec Cheb, CHE
Schwarzenteich = samota Černý Rybník, osada Svatý Kříž, pol. obec Pelhřimov, CHE
Schwarzenwolf = osada U černého vlka, východně obce Starý Hroznatov, CHE
Schwarzloh = osada Černý Luh, obec Krásná u Aše, AŠ
Schwedenhaus = samota Švédský dům, obec Kopanina, SKA
Siegel = samota Siegel, obec Starý Hroznatov, CHE
Siechenhaus = samota Siechenhaus, západně od Chebu, CHE
Sichdichfür = samota Hleďsebe, vých. Františkových Lázní, býv. obec Horní Lomany, CHE
SIRMITZ = ŽÍROVICE (1900 Syrmice, po roce 1952 dnešní), samostatná obec-katastr, SKA
SORGEN = STAROST (po roce 1952), katastr obce Dvorek, SKA
Sorghof = dvůr Sorghof, obec Lužná, pol.obec Dubina, CHE
Spittelhof = Špitálský vrch, západně od Chebu, Cheb, CHE
STABNITZ=STEBNICE (1900 Stab-nice) , ves u Jesenické nádrže, katastr, část býv.obce Jesenice, CHE
STADL = STODOLA; u Žírovic; název zvolen jako překlad německého původního (též Stodolský potok), není znám rok přejmenování
STEIN = SKALKA (od roku 1948), katastr, pol. obec Slatina, CHE
STEINGRUB = LOMNIČKA, (až po roce 1955), samostatná obec-katastr, SKA
STEINGRÜN = VÝHLEDY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Stobitzhof = Stobicův dvůr, obec Milhotov, SKA
Stockmühle = mlýn Stockmühle, obec Libá, CHE
Störlberg = samota Störlberg, obec Skalná, SKA
 
TANNENBERG = JEDLIČNÁ (až po roce 1952), katastr, býv.obec Horní Lomany, 3 km severozáp. Františkových Lázní, CHE
Tannenmühle = zaniklý Jedlový mlýn, obec Jindřichov, pol. obec Třebeň, CHE
TAUBRATH = DOUBRAVA (po roce 1948), katastr, 2 km jižně Lipové, obec Mýtina, CHE
THONBRUNN = STUDÁNKA (od roku 1948)., katastr obce Podhradí, AŠ
THURN = TUŘANY (po roce 1952), samostatná obec - katastr, CHE
TIPESSENREUTH = TRPEŠ, osada obce Obilná, obec Potočiště, CHE
Tiroler = samota Tiroler, obec Hůrka, SKA
Tirolerhäuser = samota Tirolerhäuser, obec Luby, SKA
TIRSCHNITZ = TRŠNICE (již 1900), katastr, obec Třebeň, CHE
TOBIESSENREUTH = DOBROŠOV (po 1952), katastr, část Hůrky, 1 km jihových.Libé, pol. obec Dubina, CHE
Trappenmühle = mlýn Trappenmühle, obec Nová Ves, SKA
TREBENDORF = TŘEBEŇ (po roce 1948), samostatná obec - katastr, CHE
TREUNITZ = DŘENICE (1900 Trejnice), ves zčásti v Jesenické nádrži, katastr, část býv.obce Jesenice, CHE
TRIESENHOF = STŘÍŽOV (po roce 1948), katastr, pol. obec Slatina, CHE
TROGAU = DRAHOV (po roce 1952), osada 1/2 km jihozáp. Ostrohu, pol. obec Ostroh, CHE
 
ULLERSGRÜN = OLDŘIŠSKÁ (do roku 1952 česky OLDŘICHOV), katastr, SKA
ULLRICHSGRÜN = OLDŘICHOV (po roce 1948), katastr, část obce Mýtina, CHE
UNTER KUNREUTH = DOLNÍ HRANIČNÁ (dř. Dolní Kunreuth - nový název po roce 1952), katastr, obec Pomezí n. O.,CHE
UNTER LOHMA = DOLNÍ LOMANY, v letech 1900-1948 Dolní Lom , katastr, dnes část Františkových Lázní, CHE
UNTER LOSAU = DOLNÍ LAŽA-NY, katastr, dříve Dolní Losov (1900-1948), 2 km východně Lipové, obec Mýtina, CHE
UNTER SCHÖN = DOLNÍ DVORY (od 1948), katastr, část obce Maškov, vých.Chebu, CHE
UNTER SCHÖNBACH = DOLNÍ LUBY (od roku 1948), samostatná obec-katastr, SKA
Unteres Fischhaus = Dolní rybárna, býv.obec Horní Lomany, CHE
UNTER-LINDAU = DOLNÍ LIPINA (do roku 1952 DOLNÍ LINDOV), katastr, pol. obec Stebnice, CHE
UNTER-PILMERSREUTH = DOLNÍ PELHŘIMOV (po roce 1948), dř. Dolní Pilmersreuth, katastr, obec Pelhřimov, CHE
 
VOITERHREUTH = VOJTANOV (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
 
Wakdhütte = samota Waldhütte, obec Kopanina, SKA
WALLHOF = LESNÁ (původní český název byl Valdov), katastr, obec Nový Kostel, SKA
WATZGENREUTH = VACKOVEC (není známo, po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
WATZKENREUTH = VACKOV u Lubů (po roce 1948), samostatná obec-katastr, SKA
Weissmühle = Bílý mlýn, obec Skalná, SKA
Wernermühle = Wernerův mlýn, obec Nová Ves, SKA
WERNERSREUTH = VERNÉŘOV u AŠE (od roku 1948), samostatná obec-katastr, AŠ
Wetterhütte = samota Wetterhütte, obec Skalná, SKA
Wies = samota Wies, obec Háje u Chebu, CHE
Wildenhof = samota Wildenhof, jižně samoty Hechthau, obec Háje u Chebu, CHE
WILDSTEIN = SKALNÁ (1900-1952 Vildštejn), soudní okresní město, SKA
WOGAU = VOKOV (již 1900), katastr, obec Třebeň, CHE
Wöllnerhäuser = samota Wöllnerhäuser, obec Luby, SKA
Wöllnerhof = dvůr Wöllnerhof, obec Horní Luby, SKA
 
ZETTENDORF = CETNOV (po roce 1952), katastr, obec na severním břehu nádrže Skalka, pol.obec Pomezí n.O. , CHE
Ziegelhütte = Cihelna, pol. obec Pomezí n.O., CHE
ZWEITELSREUTH = ČIŽEBNÁ (od roku 1948), samostatná obec-katastr východně Nového Kostela, SKA

 








 


Českoněmecký slovník sídel na Západě Čech
(vybrané okresy Mariánské Lázně, Teplá, Planá-Bezdružice, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Aš)


ABSROTH = OPATOV, obec-katastr, SKA, 52
ADALBERT Sct. = Svatý VOJTĚCH, zaniklá obec-katastr, obec Bezvěrov, TEP 11
Adolf a Sofie, doly = Adolf und Sofie Gruben, 2 km vých. Habartova, SOK, jen mapa
ALBEROV = ALBERNHOF, katastr, osada obce Lipnice, LOK, 22
Albertův mlýn = zaniklý mlýn Albertsmühle, obec Dražov, BEČ-TEP, 9
Am Anger = Am A. část obce Boučí, SOK, 26
Am Gabel = Am G., důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK, 24
Am Hammel = Am Hammel, důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK, 24
Am Holladel = samota Am Holladel, obec Mlýnek u Kopaniny, SKA, 52
Am Mond =Am Mond, část obce Tatrovice, LOK, 22
Am Sand = Am Sand, část obce Bošířany, LOK, 23
Am Wasser = Am Wasser, část obce Oloví, SOK, 24
ANDĚLSKÁ HORA = ENGELHAUS, samostatná obec-katastr, dnes samostatná obec (1 část), KVA, 15
Anenská Ves = Annadorf, katastr, 2 km severových. obce Hrádek, SOK, 26
Anenské Údolí = Annathal, část obce Studenec, 3 km sev. od Oloví, SOK, 26
Angermühle = zaniklý mlýn Angermühle, obec Teplá, TEP, 10
Anna, důl = Grube Anna, důl obce Nové Sedlo, LOK, není
Ansageposten = samota Ansageposten, obec Luby, SKA, 53
Antonínova výšina = samota Antonienhöhe, býv.obec Horní Lomany, CHE, 50
ARNOLTOV = ARNITZGRÜN, samostatná obec-katastr; SOK, 24
Aschmühle = mlýn Aschmühle, obec Hroznětín, KVA, 16
AŠ = ASCH, obec-katastr, býv. okresní město, dnes samostatná obec (9 částí), AŠ, 57
Auhöfel = A., zaniklá hájenka, dnes obec Prameny, MAR, 3
Aussenhof = A., důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK, 24
AVA = AU neboli LOUŽEK, obec mezi Nebanicemi a Potočištěm, katastr, část obce Potočiště, CHE, 49

BABICE = POBITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Bachmühle = mlýn B. na Svatavě, 2 km jižně obce Boučí, SOK, mapa
Balcarův mlýn = mlýn Balzermühle, obec Domaslav, BEZ, 36
Bamberské domky = osada Bambergerhäuser, obec Plesná, SKA, 52
Bärenegetten = samota Bärenegetten, obec Luby, SKA, 53
Bärenhäuser = osada B., obec Pulovice, KVA, 16
Bärenmühle = zaniklý mlýn B., obec Hrušková, SOK, 24
Barevný mlýn = mlýn Farbmühle, obec Planá, PLA, 35
Barthaus = samota B., obec Vojtanov,SKA, 54
Barthhäuschen = samota Barthäuschen, obec Plesná, SKA, 52
Barvírna = Kunstfarb, obec Bezdružice, BEZ, 39
Bauernmaschine = B., část obce Nové Sedlo, LOK, 22
BEČOV NAD TEPLOU = PETSCHAU, o-bec-katastr, dnes samostatná obec-město, býv. soudní okres, BEČ-TEP, 8
Beim Berg = samota Beim Berg, obec Starý Hroznatov, CHE, 50
Beim Hansel = samota Beim Hansel, obec Kopanina, SKA, 52
Bellevue = Bellevue, vilová čtvrť Mariánských Lázní, MAR, 3,
Beraní dvůr = dvůr Hammelhof, obec Šem-nice, KVA, 16
BERANOV = BÖHMISCH BORAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
BERANOVKA = DEUTSCH BORAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
Berghäuser = osada Berghäusel, obec Ko-panina, SKA, 52
Berchemův zámeček = zámeček Berchem-bogen, obec Trstěnice, PLA, 35
BERNOV = osada BERNAU, katastr, obec Leopoldovy Hamry, SOK, 25
BEROUN = PERN, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá,TEP, 10
Betlémské domky = Bethlehemhäuseln, domky u rybníka Betlém, dř. Klášter Teplá, dnes část obce Teplá, TEP, 10
BEZDĚKOV = BESIKAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, TEP, 9
BEZDĚKOV u Damnova = WESIGAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Bor, PLA, 36
BEZDRUŽICE = WESERITZ, býv. soudní okres, dnes město, samostatná obec (7 částí), BEZ, 39
BEZEMÍN = WESAMIN, býv. obec-katastr, dnes část obce Cebiv, BEZ, 39
BEZVĚROV = WESERAU, býv. obec-kata-str, dnes část obce Teplá, TEP, 11
Bílý mlýn = býv. mlýn Weissmühle, obec Kyjov, PLA, 35
Bílý mlýn = mlýn Weissmühle, obec Okr. Hradiště, BEZ, 38
Bílý mlýn = Weissmühle, obec Skalná, SKA, 54
Blasshaus = samota Blasshaus, obec Opatov, SKA, 52
Blasshof = dvůr Blasshof, obec Božetín, SKA, 52
BLAŽIM = PLASCHIN, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec Blažim (1 část), okr. Plzeň-Sever, BEZ, 38
BODEN = zaniklá obec BODEN (Železná Hůrka), býv.katastr, obec Mýtina, CHE, 49
Boden = lom BODEN, 1 km vých. od Lítova, obec Kacéřov, SOK, 25
Boden = samota Boden, obec Horní Hluboká, SKA, 53
Bodenberg = zaniklá samota Am Bodenberg, obec Dražov, BEČ-TEP, 9
Bodnerův dvůr = dvůr Bodnershof, východně Chebu, CHE, 49
BOHATICE = WEHEDITZ, býv.obec-katastr, dnes část obce Karlovy Vary, KVA, 17,
Böhmmühle alias Pichlmühle = B. - zaniklý mlýn, obec Krásná Lípa, SOK, 27
BOHUSLAV = PASLAS, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP,10
BONĚNOV = PUNNAU, býv.obec-katastr, dnes část obce Chodová Planá, PLA, 35
BOR u Karlových Varů = HAID, býv. obec-katastr, dnes část obce Sadov, KVA, 15
BOR u Kopaniny = HAID, katastr, obec Kopanina, SKA, 52
Bortsmühle = mlýn B. u obce Loučky, LOK, 22
BOŠÍŘANY (1900) = POSCHITZAU, samostatná obec-katastr u Hor. Slavkova, LOK, 23
BOUČÍ = PICHELBERG samostatná obec-katastr, jihovýchodně Oloví, SOK, 26
Boudy = Hüttenhäuser, osada obce Zliv, dnes část obce Planá, PLA, 35
BOŽETÍN = FASSATTENGRÜN, samostatná obec-katastr, SKA, 52
BOŽÍČANY (1900 Bošeřany) = POSCHETZAU, samostatná obec-katastr, LOK, 23
Brandhaus = samota Br., obec Hrzín, SKA, 53
Brandhäuser = osada Brandhäuser, obec Kopanina-Mlýnek, SKA, 52
Brandnermühle = mlýn Brandnermühle, obec Litoltov, KVA, 16
BRANIŠOV = BRANISCHAU, býv. obec katastr, dnes část obce Toužim, TEP, 9
Branišovský mlýn = zaniklý mlýn Branischauer Mühle, obec Branišov, dnes část obce Toužim, TEP , 9
BROD NAD TICHOU = BRUCK, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec (1 část), PLA, 34
BROUMOV = PROMMENHOF, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec Broumov (1 část), PLA, 35
Broumovský mlýn = mlýn Prommenhofer Mühle, obec Broumov, PLA, 35
BRŤ = PIRTEN, býv. obec-katastr, dnes část obce Otročín, BEČ-TEP, 8
BRTNÁ = ZEIDLWEID, býv. obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov, KYN, 5
Brťský mlýn = mlýn Pirtner Mühle, obec Brť, BEČ-TEP, 8
Bruckhof = dvůr Bruckhof, obec Nové Sedlo, LOK, 22
Bruckthorvorstadt = Br., Cheb-předměstí mostní brány, Cheb, CHE, 49
BŘETISLAV = SETZLAW, býv.obec-katastr, dnes - část obce Konst.Lázně, BEZ, 39
Březí = osada Pirkau, obec Štokov, okres Tachov (1900), není v soupise
BŘEZOVÁ = PIRKENHAMMER, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec ( 1 část), KVA, 16,
BŘEZOVÁ = PRÖSAU, město z roku 1962, samostatná obec-katastr, SOK, 26
BŘÍZA = PIRK, býv. katastr, na sev. břehu nádrže Skalka, pol.obec Pomezí n.O., CHE, 50
BUDEČ = WUTSCH, býv. katastr u obce Štipoklasy, dnes část obce Úněšov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 39
Bühnlovy domky = Am Bühnl (Am Bühndel) alias Bühnel Häuser, zaniklá část obce Vranov, SOK, 24
Bühnlův mlýn = Bühnlmühle, zaniklý mlýn,4 km jihozáp. města Litrbachy, dnes Čistá, LOK, 22
Bukové domky = Buchhäusel, samota u obce Mýtina, CHE, 49
Bukový mlýn = Buchmühle, býv.obec Pístov, dnes Chodová Planá, okr. Tachov, MAR , 3
Bukový mlýn = Buchmühle, zaniklý mlýn u obce Oldřichov, obec Mýtina, CHE, 49
Buschovy domky = býv. osada Buschhäuser, obec Žďár, PLA, 34
BYSTŘICE = LANGGRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Hroznětín, KVA, 16,
BYSTŘINA = REICHENBACH, zaniklá obec-katastr, dnes rekr.areál, SOK, 26

CALTOV = ZALTAU, býv. katastr obce Kříženec, dnes - zaniklá obec, PLA, 35
Caltovský mlýn = býv. mlýn Zaltaumühle, obec Kříženec, PLA, 35
Caroli-Johanni-Zeche = zaniklá jáma či samota Cech Karlo-Jánský (Jenišov), KVA, 15
CEBIV = ZEBAU, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec Cebiv (2 části), BEZ, 39
Cech svatého Víta = Viti Sct. Zeche, zaniklá část obce Drmoul, PLA, 34
Cechovní domek = Zechhaus, zaniklá samota obce Horní Ves, PLA, 35
Cechovní dům = býv. Zechenhaus (Stará Ves, Mlýnská)), KVA, 15
Cechovní dům = samota býv. Zechenhaus, obec Jenišov, KVA, 15
CETNOV = ZETTENDORF, katastr, obec na severním břehu nádrže Skalka, pol. obec Pomezí n.O. , CHE, 50
Cihelna = Ziegelhütten, zaniklá část obce Bošířany, LOK, 23
Cihelna = Ziegelhütte, pol. obec Pomezí n.O., CHE, 50
Cihelna (U cihelny) = osada Ziegelhütten- wirtshaus (Bei der Ziegelhütten) u Toužimi, BEČ-TEP, 9
Cihelny = Ziegelhütten, obec Jenišov, KVA, 15
CITICE = ZIEDITZ, samostatná obec-katastr, SOK, 27

ČANKOV = SCHANKAU, býv.katastr u obce Sedlec, dnes část obce Karlovy Vary, KVA, 17
Čapí hnízdo = Storchennest, samota obce Podlesí (Kocourek ?), KVA, 15
ČELIV = TSCHELIEF, býv.obec-katastr, dnes část obce Kokašice, BEZ, 39
Černý luh = Schwarzloh, osada, obec Krásná u Aše, AŠ, 58
Černý mlýn = mlýn Schwarzmühle, obec Pavlovice, PLA, 35
Černý Mlýn = Schwarzmühle, zaniklý mlýn, 2 km severových. obce Šabina, l km jižně obce Hlavno, část obce Tisová, SOK, 26
Černý Rybník = osada Schwarzenteich, část sídla Svatý Kříž, pol. obec Pelhřimov, část obec Cheb, CHE, 49 et 51
Červený dvůr = Rother Hof, část obce Horní Slavkov, LOK, 23
Červený mlýn = mlýn Rothmühle, obec Planá, PLA, 35
Červený mlýn= mlýn Rothmühle, obec Podhrad, pol.obec Stebnice, CHE, 49
ČESKÝ CHLOUMEK = BÖHMISCH KILLMES, býv. obec-katastr, dnes část obce Útvina, BEČ-TEP, 8
Český mlýn = mlýn Böhmischmühle, obec Bezdružice, BEZ, 39
Český mlýn = mlýn Böhmischmühle, obec Stan, BEZ, 37
ČÍHANÁ u Mnichova = KSCHIHA, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
ČISTÁ = LAUTERBACH STADT, zaniklé město ve Slavkovském lese, LOK, 22
ČISTÁ VES = LAUTERBACH DORF, sa- mostatná obec-katastr, severozápadně od Sokolova, SOK, 25
ČIŽEBNÁ = ZWEITELSREUTH, samostatná obec-katastr, východně Nového Kostela, SKA, 54
Čtyřdomí = Vierhäuser, část obce Stará Chodovská, LOK, 23

DALOVICE = DALLWITZ, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec (3 části), KVA, 15
DAMNOV = DAMNAU, býv.obec-katastr, dnes část obce Bor, PLA, 34
Daňkov (též Gutštejn) = dvůr Gut Guttenstein, obec Okr. Hradiště, BEZ, 38
DASNICE = DASSNITZ, samostatná obec-katastr, SOK, 24
DAVIDOV = DAVIDSTHAL, dělnická osada při Svatavě, část obce Svatava, SOK, 27
DĚPOLTOVICE = TÜPPELSGRÜN, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec ( 2 části), KVA, 17,
DĚVÍN =DÖBA, býv. katastr obce Nová Ves, SKA, 53
Diana = hájenka Dianahof (Mariánské Lázně), MAR, 3
DLOUHÉ HRADIŠTĚ = LANGENRADISCH, býv.obec-katastr, dnes část obce Konst. Lázně, BEZ, 37
DLOUHÉ MOSTY = LANGENBRUCK, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
DOBRÁ VODA = DOBRAWOD, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
DOBROŠE = DOBRASSEN, katastr, býv. bec Mostov, CHE, 50
DOBROŠOV = TOBIESSENREUTH, katastr, část Hůrky, 1 km jihových.Libé, pol. obec Dubina, CHE, 49
DOLINA = LOCH, 1 km severových od Krajkové, býv. obec-katastr, SOK, 25
DOLNÍ VÍSKA = UNTER-DÖRFLES, býv. katastr obce Stan, dnes část obce Lestkov, BEZ, 36
DOLNÍ DVORY = UNTER SCHÖN, katastr, část obce Maškov, vých.Chebu, CHE, 50
Dolní Hamr = osada Unter-Hammer, obec Broumov, PLA, 35
Dolní Hamr = Unter Hammer, samota 2 km jižně Krásné Lípy, SOK, mapa
Dolní Hamr = zaniklá osada Unter-Hammer, obec Louka, BEČ-TEP, 8
Dolní Horův mlýn = mlýn Unter Höramühle, obec Žernovník, BEZ, 38
DOLNÍ HRANIČNÁ = UNTER KUN-REUTH, katastr, obec Pomezí n. O., CHE, 50
DOLNÍ JAMNÉ = UNTER-JAMNY, býv. obec-katastr, dnes - část obce Bezvěrov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 37
Dolní Karlín = Karolinengrund (Vysoké Sedliště), PLA, 34
DOLNÍ LAŽANY = UNTER LOSAU, katastr, dříve Dolní Losov (1900-1948), 2 km východně Lipové, obec Mýtina, CHE, 49
DOLNÍ LAZY = PERLSBERG UNTER, býv. katastr, dnes část obce Lázně Kynžvart,KYN, 4
DOLNÍ LIPINA = UNTER-LINDAU, katastr, pol. obec Stebnice, CHE, 49
DOLNÍ LOMANY = UNTER LOHMA, katastr, dnes část Františkových Lázní, CHE, 49
DOLNÍ LOMNICE = UNTER-LOMITZ, býv. obec-katastr (Kyselka), 1953 vysídlena pro vojenské pásmo, KVA, 16
DOLNÍ LUBY = UNTER SCHÖNBACH, samostatná obec-katastr, SKA, 53
Dolní mlýn = zaniklý mlýn Untere Mühle u obce Úbočí, KYN, 4
Dolní mlýn Rainmühle = Rainmühle Untere (pila) na Jilmovém potoce pod Martinovem, MAR, 3
DOLNÍ NIVY = UNTER NEUGRÜN, samostatná obec-katastr, severně Sokolova, SOK, 26
DOLNÍ PASEKY = NIEDERREUTH, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
DOLNÍ PELHŘIMOV = UNTER-PILMERS-REUTH, katastr, obec Pelhřimov, CHE, 51
DOLNÍ ROZMYŠL = DEUTSCHBUNDES-ORT, katastr, obec Horní Rozmyšl, LOK, 23
Dolní Rybárna = Unteres Fischhaus, býv. obec Horní Lomany, CHE, 50
DOLNÍ RYCHNOV = UNTER REICHENAU, samostatná obec-katastr, ves u Sokolova, SOK, 26
Dolní Sedliště = Untersettlisch, část obce Vysoké Sedliště, dnes část obce Planá, PLA, 34
Dolní Scharfův mlýn = zaniklý Untere Scharfenmühle, obec Pěčkovice, BEČ-TEP, 8
DOLNÍ ŽANDOV = SANDAU UNTER, obec-katastr, dnes samostatná obec (5 částí), KYN, 5
DOLNÍ ŽITNÁ = ROCKENDORF UNTER, zaniklá obec-katastr, KYN, 4
DOLNICE u Chebu = DÖLITZ, ves u Chebu, CHE, 49
DOMASLAV = BÖHMISCH DOMA-SCHLAG, býv. obec-katastr, dnes část obce Lestkov, BEZ, 36
DOMASLAVIČKY = DEUTSCH THOMASCHLAG, zaniklá obec-katastr, dnes obec Chodová Planá, okres Tachov, TEP, 9
Dornův mlýn = mlýn Dornmühle, obec Chodský Újezd, PLA, 34
DOUBÍ = AAG, osada obce Tršnice, obec Třebeň, CHE, 51
DOUBÍ = AICH, býv.obec-katastr, dnes část obce Karl.Vary, KVA, 15,
Doubí - fořtovna = býv. fořtovna Aicher Forsthaus (Doubí), KVA, 15,
DOUBRAVA = DOBERAU, zaniklá ves u Vackovce, katastr obce Vackovec, SKA, 54
DOUBRAVA = GRÜN, katastr obce Podhradí, AŠ, 57
DOUBRAVA = TAUBRATH, katastr, 2 km jižně Lipové, obec Mýtina, CHE, 49
DRAHOV = TROGAU, osada jihozápadně Ostrohu, pol. obec Ostroh, CHE, 51
DRAHOVICE = DRAHOWITZ, býv. obec-katastr, dnes - část obce Karl.Vary, KVA, 15
Drahovice = osada Drahwitz, obec Zádub, dnes část obce Olbramov, BEZ, 38
Drát = Droht, zaniklá osada obec Tři Sekery Tach.), KYN , 5
Drátovna = zaniklá samota Drothhaus, obec Planská Huť, PLA, 36
Drátový Mlýn = Drahtmühle, zaniklý mlýn, část obce Dubina, CHE, 49
DRAŽOV = TROSSAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Stanovice, BEČ-TEP, 9
Třídomí = Dreihäuser, zaniklá část obce Oloví, SOK, 24
DRMOUL = DÜRRMAUL, dnes samostatná obec (1 část), okr.Cheb, PLA, 34
Drsný Vrch = Am Berg, osada 2 km severně Pochlovic, SOK, mapa
Drsný Vrch = Mariahilfsberg, osada, severně obce Pochlovice, SOK, 26
Druckerhäusel = osada Druckerhäusel, obec Kokašice, BEZ, 37
DŘENICE = TREUNITZ, ves zčásti v Jesenické nádrži, katastr, část býv.obce Jesenice, CHE, 49
Dřevěné domky = Holzhäuser, samota obce Výspa, SKA, 52
Dřevěný mlýn = Holzmühle, obec Tůně, pol. obec Pomezí n.O., CHE, 50
DŘEVOHRYZY = ZEBERHISCH, zaniklá samostatná obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP,11
DUBINA = EICHELBERG, zaniklá samostatná obec-katastr, 1 km jižně od Libé, CHE, 49
DUBINA = EICHENHOF, býv.obec-katastr, dnes část obce Šemnice, KVA, 16
Dudácký mlýn = mlýn Tothakenmühle alias Tuthakenmühle, obec Okr. Hradiště, BEZ, 38
DVOREČEK = HÖFLASGUT, osada obce Jedličná, 3 km severozáp. Františkových Lázní, osada obce Horní Lomany, CHE, 50
DVOREČKY = osada KRAINHOF, katastr, část obce Libava, SOK, 25
DVOREK = HÖFLAS, samostatná obec-katastr, SKA, 53
DVORY (Horní, Dolní) = MAIERHÖFEN (Ober-, Unter-), býv.obec-katastr, dnes část obce Karl.Vary, KVA, 16
DVORY = HÖFEN, samostatná obec-katastr, jižně od Lokte, LOK, 22
DVORY = MEIERHÖFEN, katastr, důlní činností zaniklá část obce Bukovany, SOK, 24

Egetten = samota Egetten, obec Opatov, SKA, 52
Egettenhäuser = samota Egettenhäuser, obec Luby, SKA, 52
Ehrlich = Podstrání, část zaniklého města Litrbachy, LOK, 22
Eisenhof = Železný dvůr, část obce Chodov, LOK, 22
Elysium = samota Elysium, obec Ostrov, KVA, 16
Erkmühle = Erkův mlýn, mlýn u Spomyšle, obec Křemenitá, LOK, 22
Erlův mlýn = mlýn Erlmühle, obec Dalovice, KVA, 15

Falkenštejn = samota Falkenstein (Konstantinovy Lázně), BEZ, není
Fara u sv.Jana = zaniklá fara Pfarrhaus, obec Janov u Kočova, PLA, 34
Fasangarten = F., zaniklá část obce Tisová, SOK, 27
Fehlamühle = mlýn Fehlamühle, obec Milhostov, SKA, 53
Ferdinandův pramen = zaniklá kavárna Ferdinandsbrunn (Úšovice), MAR, 3
Finkenmühle = F.,část obce Arnoltov, 1 km záp. Arnoltova, SOK, 24
Finkenmühle = zaniklý mlýn F., obec Tachovská Huť, KYN, 5
Finkenmühle = F., část obce Dolní Nivy, SOK, 26
Finsterwerk = zaniklá samota Finsterwerk, obec Tašovice, KVA, 15
Fischer důl = Fischerzeche, 1 km sev.obce Citice, SOK, 27
Fleckerlhof = dvůr F. na severozáp. okraji Pochlovic. SOK, mapa, v soupise není
Flusárna = Flusshäuser, osada Vackova, SKA, 54
Flusárna = zaniklá samota Flusshütten u Křepkovic, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Folterův mlýn = zaniklý Foltermühle, obec Háj, KYN, 4
Forsthäusel = zaniklá samota Forsthäusel obec Český Chloumek, BEČ- TEP, 8
Fořtovna Broumov = Forsthaus, obec Broumov, PLA, 35
Frankenhau = samota Frankenhau, obec Dolní Hluboká, SKA, 53
Franky = osada Franken, 2 km jihozápadně Hazlova, obec Libá, CHE, 50
FRANTIŠKOVY LÁZNĚ = FRANZENSBAD, obec-katastr, dnes samostatná obec (8 částí), CHE, 49
Freien = F., zaniklá osada obce Krajková, SOK, 24
Fričův dvůr = Fritschhof, obec Božetín, SKA, 52
Fričův mlýn = Fritschmühle, mlýn, obec Horní Hluboká, SKA, 53
Fuchsloch = F., část obce Citice, SOK, 27
Fünferschacht = F., část obce Citice, SOK, 27
Furthhäusel = samota Furthhäusel, obec Plesná, SKA, 52

Gaberlhäuser = domky G., zaniklá část severových. obce Vranova, SOK, 24
Ganabartl = samota Ganabartl, obec Žďár, PLA, 34
Gänshut = G., část obce Královské Poříčí, SOK, 25
Gaserův mlýn = Grasermühle, 3 km severových. Kynšperku, SOK, mapa
Gassberg = samota Gassberg, obec Ostroh, pol. obec Ostroh, CHE, 51
Geräum = G., část obce Boučí, SOK, 26
Geyerau alias Kahr = zaniklá G.(K.), část osady Lítov, obec Kacéřov, SOK, 25
Görzlinhäuseln = osada Görzlinhäuseln, obec Úterý, BEZ, 38
Gottlův mlýn = zaniklý mlýn Gottlmühle, obec Drmoul, PLA, 34
Grabenhäusel = osada G., jižně obce Krásna, LOK, není
Gregerův dvůr = dvůr Gregerhof, obec Háje u Chebu, CHE, 49
Greselstein = samota Greselstein, obec Damnov, PLA, 34
Grundhäuser alias Grundmühle = zaniklá samota Gr., 2 km severozáp. obce Krásná Lípa, SOK, 27
Grundleiten = zaniklá Grundleiten, obec Úterý, BEZ, 38
Grundmühle = zaniklý mlýn G. (Horní Hluboká), BEČ-TEP, 9
Grundmühle = zaniklý mlýn G. u Smrkovce (Slavkovský les), KYN, 5
Grundmühle = býv.mlýn Grundmühle (Dolní Jamné), BEZ, 37
Gruntšnajdr = samota u silnice Grundschnei- der, obec Třebel, PLA, 35
Grünesfang alias Krachhäuser= osada u obce Olšová Vrata, KVA, 15
Gutštejn hrad = Guttenstein, obec Okrouhlé Hradiště, BEZ, 38

HABARTOV = HABERSBIRK, samostatná obec-katastr, SOK, 24
Haberův mlýn = mlýn Habermühle, obec Chodský Újezd, PLA, 34
Hadereit = H., část obce Mezihorská, LOK, 22
Hahnemann = H., důlní činností zaniklá část obce Lísková, SOK, 24
Haid = H., část obce Údolí, LOK, 23
Haideknock = H., část obce Kfely, LOK, 22
Hainzel = H., část obce Rozmyšl, LOK, 23
HÁJ = GRAFENGRÜN, zaniklá obec, dnes Stará Voda, KYN, 4
HÁJE = GEHAAG, samostatná obec-katastr, jižně od Chebu, CHE, 49
HÁJE = RABENSGRÜN, samostatná obec-katastr, LOK, 23
HÁJE u Karlových Varů = FUNKENSTEIN, býv.obec-katastr, dnes - část obce Kolová, KVA, 15,
HÁJEK = GRASENGRÜN, býv. obec-katastr, dnes - část obce Sadov, KVA, 15,
Hájenka Vranov = zaniklá hájenka Jägerhaus Frohnau, 4 km jihozáp. obce Vranov,. SOK, mapa, v soupise není
Hájský mlýn = Gahmühle, obec Hněvín, patří pod Nebanice, CHE, 50
Hakabohlmühle = zaniklý mlýn Hokapertmühle (Útvina), BEČ-TEP, 9
Haléřový mlýn = Hallermühle, mlýn na Velké Libavě, 1 km vých. obce Dvorečky, SOK, 27
HALMGRÜN = PODLESÍ, býv. obec-katastr, dnes - část obce Sadov, KVA, 15
Hamerský mlýn = zaniklý mlýn Hammer-mühle, obec Stará Ves, dnes vojenské pásmo Doupov,KVA, 15,
Hamerský mlýn = Hammermühle Ober-, Unter-, součást obce Leopoldovy Hamry, SOK, 25
Hamerský mlýn = Hammermühle, mlýn obce Studenec, SOK, 26
Hammergut = osada H. jihových. obce Boučí, SOK, 26
Hammerhäusel = H., část obce Nové Role, LOK, 23
Hammerhäuseln = osada Hammerhäuseln, obec Bezemín, BEZ, 39
Hammermühle = mlýn Hammermühle, obec Mlýnská, KVA, 15
Hammerův mlýn = zaniklý mlýn Hammermühle, obec Pěčkovice, BEČ-TEP, 8
Hamr = Hammer, samota jižně Libé, obec Libá, CHE, 50
Hamrnický zámeček = Hammerhof , Hamrníky, obec Mariánské Lázně), MAR, 3
HAMRNÍKY = HAMMERHÄUSELN, dnes část obce Mariánské Lázně, MAR , 3
Hamry = Hammerhäusel, zaniklá samota obce Palič, CHE, 50
HANOV = HONAU, býv.obec-katastr, dnes část obce Lestkov, BEZ, 37
Hans Heiling = Hans Heiling, samota v údolí Ohře, obec Údolí, LOK, 23.
Hansadelhaus = samota Hansadelhaus, obec Oldřišská, SKA, 52
Hargmühle = mlýn Hargmühle, obec Úterý, BEZ, 38
HARTENBERK = Hartenberg, 3 km vých. Krajkové, část obce Luh n.Sv., SOK, 27
Harthäusl = H., část obce Sokolov, SOK, 24
HARTOUŠOV = HARTESSENREUTH, katastr, pol. obec Nebanice, CHE, 50
Haselmühle = mlýn Haselmühle, obec Bor u Kopaniny, SKA, 52
Haselteich alias Haselhof = dvůr H., jižně Kytlice, část obce Dvory, SOK, 24
Hasenbühl = H., část obce Hor. Slavkova, LOK, 23
Hau = samota H., 2 km sev.obce Rudolec, SOK, 26
Hauhäuser = osada H., část obce Pochlovice, SOK, 26
Hauhof = dvůr Hauhof, obec Dolní Hluboká, SKA, 53
Hauschneiderhäusel = samota Hauschnei- derhäusel, obec Dolní Hluboká, SKA, 53
Havicův mlýn = mlýn Hawitzenmühle, obec Damnov, PLA, 34
HAZLOV =HASLAU, obec-katastr, dnes samostatná obec (6 částí), AŠ, 57
Hechthau = samota Hechthau, jižně od obce Háje, obec Háje u Chebu, CHE, 49
Helena důl = Helenenschacht Gr., obec Nové Sedlo, LOK,22
Hennebach = samota Hennebach, obec Plesná, SKA, 52
Hennerův mlýn = zaniklý mlýn Hennermühle, obec Háj (Stará Voda), KYN, 4
Hermannschacht = H., část obce Chranišov, LOK, 22
HEŘMANOV = HERMANNSDORF, katastr, býv. část obce Dřevohryzy, dnes část obce Teplá, TEP, 11
Heurammelberg = samota Heurammelberg, obec Oldřišská, SKA, 52
Hirschmühle = mlýn Hirschmühle, obec Táborská, pol.obec Ostroh, CHE, 50
Hlaváčův mlýn = mlýn Hlawatschenmühle, obec Dlouhé Hradiště, BEZ, 37
Hlavenský mlýn = Klobenmnühle, 1 km jižně obce Hlavno, SOK, mapa, v oupise není
HLAVNO = KLOBEN, samostatná obec-katastr, SOK, 25
Hleďsebe = Sichdichfür, samota vých. Františkových Lázní, býv. obec Horní Lomany, CHE, 50
HLINKY = LEIMGRUBEN, obec-katastr, dnes část obce Stanovice, BEČ-TEP, 8
HLINNÉ u Tisové = LIHN, býv.katastr obce Jemnice, dnes část obce Tisová, PLA, 34
HLÍNOVÁ = KLINGEN, osada obce Mostov, CHE, 50
HLUBOKÁ = NONNENGRÜN, katastr, obec Hůrka, SKA, 53
HLUBOKÁ DOLNÍ = UNTER-TIEFENBACH, býv. obec-katastr, dnes část obce Krásno, okr.Sokolov, BEČ-TEP, 9
HLUBOKÁ DOLNÍ = SCHOSSENREUTH UNTER, samostatná obec-katastr, SKA, 53
HLUBOKÁ HORNÍ = OBER-TIEFEN-BACH, býv. obec-katastr, dnes část obce Krásno n.Teplou, okr. Sokolov, BEČ-TEP, 9
HLUBOKÁ HORNÍ = SCHOSSENREUTH OBER, katastr, SKA, 53
HNĚVÍN = KNÖBA, katastr, pol. obec Nebanice, CHE, 50
Hněvínské chalupy = Knöbauerhütte, obec Hněvín, pol.obec Nebanice, CHE, 50
Holdšikovy chalupy = zaniklá osada Holdschikenhäuseln (Vidžín), dnes okr.Plzeň Sever, TEP, 11
Holdšikův mlýn = zaniklý mlýn Holdschickenmühle, obec Vidžín, dnes okr. Plzeň Sever, TEP, 11
Hollerhof = dvůr Hollerhof či Hohlerhof, jihozáp.Chebu, CHE, 49
HOLUBÍN = HOLLOWING, osada, dnes část obce Chodová Planá, o.Tachov, MAR, 3
Holzschleife = samota Holzschleife též Erlachhaus, obec Starý Hrozňatov, CHE, 50
HORNÍ POCHLOVICE u Kynšperku = KOLONIE, SOK, mapa
Horní Dvory = Berghöfe, část obce Těšovice, SOK, 27
HORNÍ DVORY = OBER SCHÖN, katastr,býv.obec Maškov, vých.Chebu, CHE, 50
Horní Hamr = osada Ober-Hammer, obec Broumov, PLA, 35
Horní Hamr = zaniklá osada Ober-Hammer , obec Louka, BEČ-TEP, 8
Horní Horův mlýn = mlýn Ober Höramühle, obec Žernovník, BEZ, 38
HORNÍ HRANIČNÁ = OBER KUNREUTH, katastr, býv. obec Pelhřimov, CHE, 51
HORNÍ KOZOLUPY = GOSOLUP, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec (4 části), BEZ, 36
HORNÍ KRAMOLÍN = OBER-GRAMLING, býv. katastr, část obce Služetín, dnes část obce Teplá, TEP, 10
HORNÍ LAŽANY = OBER LOSAU, katastr, dř. Horní Losov (1900-1948), 2 km východně Lipové, obec Mýtina, CHE, 49
HORNÍ LAZY = PERLSBERG OBER, býv. obec-katastr, dnes Lazy, část obce Lázně Kynžvart, KYN, 4
HORNÍ LIPINA = OBER LINDAU, katastr, 2 km jihozáp.Lipové, obec Mýtina, CHE, 49
HORNÍ LOMANY = OBER LOHMA, býv. samostatná obec-katastr, dnes část Františkových Lázní, CHE, 50
HORNÍ LOMNICE = OBER-LOMITZ, býv. obec-katastr (Kyselka), 1953 vysídlena pro vojenské pásmo, KVA, 16
HORNÍ LUBY = OBER SCHÖNBACH, katastr, 1 km severně od Lubů, SKA, 53
Horní mlýn Rainmühle = Rainmühle Obere, mlýn na Jilmovém potoce pod Martinovem, MAR, 3
HORNÍ NIVY = OBER NEUGRÜN, samostatná obec-katastr, sev. Sokolova, SOK, 26
HORNÍ PASEKY = OBERREUTH, pův.Horní Reuth, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
HORNÍ PELHŘIMOV = OBER-PILMERS-REUTH, samostatná obec-katastr, jihozápadně Chebu, CHE, 51
HORNÍ POLŽICE = HARLOSEE, býv. katastr obce Polžice, obec, dnes část obce Bezdružice, BEZ, 38
HORNÍ ROZMYŠL = ROSSMEISL, samostatná obec-katastr, LOK, 23
Horní Rybárna = Oberes Fischhaus, býv.obec Horní Lomany, CHE, 50
HORNÍ RYCHNOV = OBER REICHENAU, katastr, někdejší osada Březové, SOK, 26
HORNÍ SLAVKOV = SCHLAGGENWALD, město samostatná obec-katastr, LOK, 23
HORNÍ VES = OBERDORF, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
HORNÍ VES = OBERDORF, býv.obec-katastr, dnes - část obce Trstěnice, okr.Cheb, PLA, 35
HORNÍ VÍSKA = OBER-DÖRFLES, býv. katastr obce Stan, dnes část obce Lestkov, BEZ, 37
HORNÍ ŽANDOV = SANDAU OBER, býv. obec-katastr, dnes část obce Dolní Žandov, KYN, 4
HORNÍ ŽITNÁ = ROCKENDORF OBER, zaniklá obec-katastr, KYN, 4
Hornické domky = zaniklá osada Berghäusel, obec Zadní Chodov, PLA, 34
Hornické domky = zaniklé Berghäusel, dnes Prameny, MAR, 3
Hornické Domy = Berghäuser, 1 km záp. obce Hrušková, SOK, 24
Horův mlýn = zaniklý mlýn Horamühle, obec Poutnov, dnes část obce Teplá, TEP, 10
HORY = HORN, samostatná obec-katastr, obec na hlavní silnici z Lokte do Karlových Var, LOK, 22
HORY u Oloví = HORN, samostatná obec-katastr, SOK, 24
HOSTÍČKOV = HETSCHIGAU, obec, dnes část obce Chodová Planá, PLA, 34
HOŠTĚC = HURSCHK, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
Hoyerův mlýn = zaniklý mlýn Hoyermühle, obec Háj (stará Voda), KYN, 4
Hradčín = Hradschin, zaniklá samota, obec Boněnov, PLA, 35
HRÁDEK = PÜRGLES, samostatná obec-katastr, jižně Krajkové, záp. obce Horní Slavkov, SOK, 26
HRADIŠTĚ = REICHERSDORF, katastr u býv. obce Maškov, dnes část Chebu, CHE, 50
HRANICE = ROSSBACH, obec-katastr, dnes samostatná obec (4 části), AŠ, 58
HROZNĚTÍN = LICHTENSTADT, býv. obec-katastr, dnes - samostatná obec ( 5 částí), KVA, 16,
HRUŠKOVÁ = BIRNDORF , samostatná obec-katastr, 3 km jihových. Vítkova, SOK, 24
HRZÍN = HÖRSIN, samostatná obec-katastr mezi Novým Kostelem a Křižovatkou, SKA, 53
Hub = Lán alias Hubský peň, 2 km jižně Horního Slavkova, LOK, 23
Hubhof = Lánský dvůr, 3 km jižně obce Horní Slavkov, u Hubského pně, LOK, 23
HůRKA = BERG, samostatná obec-katastr, SKA, 52
Hůrka = Höragrund, zaniklé, obec Žernovník, BEZ, 38
HůRKA = RIEHM, katastr, 1 km vých. Libé, pol. obec Dubina, CHE, 49
HůRKY = BERGHÄUSELN,býv.katastr Olšových Vrat, dnes - část obce Karlovy Vary, KVA, 15
Hut = osada H., 1 km severozáp. obce Ha-bartov, SOK, mapa
Huthäuser = H., část obce Dolní Nivy, SOK, 26
Hutschenreiter = H., část obce Královské Po-říčí, SOK, 25

Chalupy u Chýlického mlýna = osada Killitzmühlhäusel (část obce Kojšovice), dnes část obce Toužim, BEČ-TEP, 8
CHEB = EGER, okresní město, býv. centrum politického a soudního okresu, CHE, 49
CHLUM SVATÉ MÁŘÍ = MARIA KULM (Markt), samostatná obec-katastr, SOK, 25
CHLUMEČEK = LEHENSTEIN, osada mezi Střížkovem a Dolnicí, obec Cheb, CHE, 49
CHLUMEK = PERGLAS, osada obce Dasnice, SOK, 24
CHOCOVICE = KÖTSCHWITZ, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
CHODOV = CHODAU, samostatná obec-katastr, město, LOK, 22
CHODOV u Bečova = GÄNGERHOF, obec-katastr, dnes samostatná obec, BEČ-TEP, 8
CHODOVÁ PLANÁ = KUTTENPLAN, dnes samostatná obec ( 8 částí) , PLA, 35
CHODOVSKÁ HUŤ = SCHMELZTHAL KUTTENPLANER, býv.obec-katastr, dnes část obce Tři Sekery, okr.Cheb, PLA, 35
Chodovské chalupy = Gängerhäuseln, dnes část obce Chodov, BEČ-TEP, 8
CHODSKÝ ÚJEZD = HEILIGENKREUZ, dř. SVATÝKŘÍŽ, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec (7 částí), PLA, 34
Chocovický mlýn = zaniklý mlýn Kötschwitzmühle, obec Chocovice, pol. obec Třebeň, CHE, 51
CHOTĚNOV = KUTTNAU, dnes část obce Mariánské Lázně, MAR, 3
CHOTÍKOV = KOTIGAU, katastr, 3 km jihozáp. obce Pochlovice, SOK, 26
CHRANIŠOV u Chodova = GRANESAU, samostatná obec-katastr, LOK, 22
CHUDEČ = KUTSCH, býv.obec-katastr, dnes - část obce Bezvěrov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 37
CHVOJEČNÁ = SEBENBACH, katastr, obec Potočiště,.1 km severozáp. Potočiště, CHE, 49
CHÝLICE = KILLITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Útvina, BEČ-TEP, 8
Chýlický mlýn = mlýn Killitzmühle obec Chýlice, dnes část obce Útvina, BEČ-TEP, 8

JADRUŽ DOLNÍ = GODRISCH UNTER, býv.obec-katastr, dnes - část obce Chodský Újezd, PLA, 34
JADRUŽ HORNÍ = GODRISCH OBER, býv.obec-katastr, dnes - část obce Chodský Ujezd, PLA, 34
Jägerhäusel = zaniklá hájenka Jägerhäusel, býv. obec Nová Ves, BEČ-TEP, 8
Jakubův mlýn = mlýn Jakobsmühle, obec Planá, PLA, 35
JALOVÝ DVůR = GALTENSTALLUNG, zaniklá katastrální osada, obec Broumov, PLA, 34
JAMNÉ = HOHENJAMNY (VYSOKÉ JAMNÉ), býv.obec-katastr, dnes část obce Lestkov, BEZ, 37
JAMNÉ = UNTERJAMNY (DOLNÍ JAMNÉ), býv.obec-katastr, dnes část obce Bezvěrov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 37
Jámy = Berggruben, zaniklá část obce Čistá, severozáp. Čisté, LOK, 22
Jan Svatoš = Hans Heiling, samota v údolí Ohře, obec Údolí, LOK, 23
JANKOVICE = ENKENGRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
JANOV = JOHANNESDORF, býv. katastr obce Kočov, dnes - část obce Kočov, PLA, 34
Jansova samota = Jansabauer, obec Úterý, BEZ, 38
Jansův mlýn = mlýn Jansamühle, obec Úterý, BEZ, 38
Javorenský zámek = Schloß Gabhorn, obec Javorná, obec Bochov, BEČ-TEP, 8
JAVORNÁ = GABHORN, býv. obec-katastr, dnes část obce Bochov, BEČ-TEP, 8
JEDLIČNÁ = TANNENBERG, katastr, býv.obec Horní Lomany, 3 km severozáp. Františkových Lázní, CHE, 50
JEDLOVÁ = TANNAWEG, býv. obec-katastr, dnes část obce Stará Voda, KYN, 5
Jedlový mlýn = zaniklý mlýn Tannenmühle, obec Jindřichov, pol. obec Třebeň, CHE, 51
JEHLIČNÁ = GRASSET, samostatná obec-katastr, SOK, 24
JEMNICE u Tisové = GAMNITZ, býv.obec-katastr, dnes část obce Tisová, PLA, 34
JENIŠOV = JANESSEN, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec (1 část), KVA, 15,
JESENICE = GASSNITZ, býv. samostatná obec-katastr, na vých.břehu nádrže Jesenice, CHE, 49
JIMLÍKOV = IMLIGAU, samostatná obec-katastr, záp. Staré Role, LOK, 22
JINDŘICHOV = HONNERSDORF, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
Jindřichov u Výškovic = zaniklá osada Heindrichshain (Boněnov), PLA, 35
Jirglův mlýn = mlýn Girglmühle (Dolní Jadruž), PLA, 34
JOSEFOV = JOSEFSDORF, osada 2 km jižně obce Luh n.Sv.; SOK, 27
Josefova Huť = osada Josefihütte (Pavlovice a Vysoké Sedliště), PLA, 35
Josefův Cech = Josefizeche, část obce Lomnice, SOK, 25

KACÉŘOV = KATZENGRÜN, samostatná obec-katastr, SOK, 25
Kahr = osada K., 2 km severozápadně obce Habartov, SOK, 24
Kahr = samota Kahr, obec Horní Hluboká, SKA, 53
Kaiserpark = zaniklá kavárna K., u nádraží Mariánské Lázně, MAR , 3
Kalbmühle (bez českého názvu) = zaniklý mlýn Kalbmühle (Štokov), PLA, 36
Kalesanz důl = Grube K., u obce Nové Sedlo, LOK, není v soupise
Kaltenhof dvůr = K., východně obce Loučky, LOK, 22
Kaltwasser = K., část obce Tatrovice, LOK, 22
KAMENEC = HOHLENSTEIN (Hollenstein), zan. osada (Tři Sekery), KYN, 4
KAMENICE = STEINBACH, katastr obce Lobzy, původně ŠTAMPACH, rodné sídlo pánů ze Štampachu, SOK, 25
KAMENNÝ DVůR = STEINHOF, samostatná obec-katastr, SOK, 27
Kamenný mlýn = mlýn Steinsmühle, býv. obec Klášter Teplá, TEP, 11
Kamenný mlýn = Steinmühle, 3 km sev. obce Vranov, SOK, 24
Kammerhof = dvůr Kammerhof, obec Skalka, pol. obec Slatina, CHE, 51
Kamýček = osada Kametschen (Polínka), BEZ, 38
KAMÝK = Kamiegl, býv.katastr u obce Zhořec,dnes -část obce Bezdružice, BEZ, 38
Kamzík = zaniklá kavárna Forstwarte (Mariánské Lázně), MAR, 3
Kanapark = samota Ganabartl, obec Žďár, PLA, 34
Kapellenberg = samota K., část obce Kolová, SOK, 25
Kapellenhaus = zaniklá samota Kapellenhaus, obec Branišov, TEP, 9
Karlín = osada Karolinenhof, býv. část obce Dolní Jadruž, dnes - část obce Planá, PLA, 35
Karlov = Karlräume, zaniklá část obce Tři Sekery, KYN, 4
KARLOVY VARY = KARLSBAD, obec-katastr, okresní město (15 částí), KVA, 16,
Karlův dvůr = dvůr Karlshof, obec Trhomné, BEZ, 39
Karlův mlýn = mlýn Karlsmühle, obec Nahý Újezdec, PLA, 35
Kasperův mlýn = zaniklý mlýn Kaspermühle, obec Kynžvart, KYN, 4
Kastlův mlýn = zaniklý mlýn Kastlmühle, obec Milhostov, MAR, 3
KATEŘINA = KATHARINADORF, osada obce Nový Drahov, SKA, 53
Kateřina důl = Katharinazeche, důl u obce Loučky, LOK, 22
Kateřinský cech = samota Katharina Zeche, obec Jenišov, KVA, 15
Katzengübel = K., zaniklá část obce Nové Bukovany, SOK, 24
Katzenholz = samota Katzenholz obce Otovice, KVA, 16
KEJŠOVICE = GEISCHOWITZ, býv.obec-katastr, dnes - část obce Krsy, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 36
Kellhau = samota K., část obce Boučí, SOK, 26
KFELY = GFELL, býv. obec-katastr, dnes část obce Ostrov; nejde o Kfely u Horního Slavkova, KVA, 15
KFELY = GFELL, samostatná obec-katastr, severových. od Hor. Slavkova, LOK, 22
Kix = Kix, zaniklá část obce Tři Sekery Tach., KYN, 4
Kladrubský klášterní dvůr = Kladerlas Gut (Kladruby), dnes část obce Teplá, TEP, 10
KLADRUBY = KLADERLAS, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Kladská = Glatzen (původně Kynžvart), dnes část obce Mariánské Lázně, KYN, 4
Klappelmühle = mlýn Klappelmühle, obec Štokov, PLA, 36
KLÁŠTER TEPLÁ = TEPL STIFT, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP,10
Klausenhof = dvůr Klausenhof, obec Lužná, pol.obec Dubina, CHE, 49
Kleeacker = K., část obce Nové Sedlo, LOK, 22
Klepperlmühle = K., část obce Údolí, LOK, v soupise není
KLESŤ = REISSIG, katastr, pol. obec Slatina, CHE, 51
KLÍČOV = GLITSCHAU, býv.obec-katastr, dnes část obce Kočov, PLA, 34
KLIMENTOV = KLEMENSDORF, část obce Velká Hleďsebe, KYN, 4
Kňafák = samota Kneipelbachmühle obec Podlesí, KYN, 4
Knöpfelhäuser = osada Knöpfelhäuser, obec Pavlovice, PLA, 35
KOBELEC = KOFEL, osada obce Rájec, LOK, 22
Kocourek = osada Berghäusel, obec Otovice, KVA, 16
KOČOV = GOTTSCHAU, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec (4 části), PLA, 34
Kočovský dvůr = zaniklý dvůr Kotzauerhof, obec Vysoká, dnes obec Stará Voda, KYN, 4
Kočovský mlýn = zaniklý mlýn Kotzauermühle, obec Vysoká, KYN, 4
Koffna = Am Koffna (Vysoké Jamné), BEZ, 37
Köhlerův dvůr = Köhlerhof, bývalá kavárna (Mariánské Lázně), MAR, 3
Kohlhof = dvůr Kohlhof (Kolová), KVA, 16
Kohlloh = samota obce Háje, KVA, 15
Kohlmühle = mlýn Kohlmühle, obec Plesná, SKA, 52
Kohlův mlýn = mlýn Kohlmühle na Teplé, 2 km vých. od Kfel, obec Kfely, LOK, 22
KOHOUTOV = Kahudowa, katastrální obec- část obce Zhořec, dnes - část obce Bezdružice BEZ, 37
KOJŠOVICE = GOSCHOWITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, BEČ-TEP,8
KOKAŠICE = KOKASCHITZ, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec (4 části), BEZ, 37
KOLOVÁ = KOGERAU, 2 km vých. Kynš-perku, býv.Kogerava, samostatná obec - katastr, SOK, 25
KOLOVÁ = KOHLHAU, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec ( 3 části), KVA, 16,
Konkordia důl. = Grube K., obec Nové Sedlo, LOK, není
KONSTANTINOVY LÁZNĚ = NEUDORF, později Konstantinenbad, dnes - samostatná obec (7 částí), BEZ, 37
KOPANINA = FRAUENREUTH, samostatná obec-katastr, SKA, 52
KOPANINY = KRUGSREUTH, katastr obce Podhradí, AŠ, 57
KOŘEN = KURSCHIN, býv.obec-katastr, dnes část obce Olbramov, BEZ, 37
KOSMOVÁ = GOSSMAUL, býv. obec-ka-tastr, dnes část obce Toužim, BEČ- TEP, 8
KOSTELNI BŘÍZA = KIRCHENBIRK, samostatná obec-katastr, SOK, 25
KOZLY = GOSEL, katastr, 1 km severozápad. Mýtiny, k níž patřily,CHE, 49
KOZOLUPY = GOSOLUP, býv. obec-katastr, dnes - samostatná obec (4 části), BEZ, 36
KRAJKOVÁ = GOSSENGRÜN, samostatná obec-katastr, SOK, 24
KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ = KÖNIGSWERTH, samostatná obec-katastr, SOK, 25
Královský Kámen = hájenka Königstein, obec Mariánské Lázně, původně Kynžvart, KYN, 4
KRAMOLÍN DOLNÍ = UNTERGRAMLING, katastr, býv. část obce Holubín, dnes osada obce Chodová Planá, okres Tachov, MAR , 3
KRAPICE = KROPITZ, katastr, obec býv. Horní Lomany, CHE, 50
Krásenský Hub = Schönfelder Hub, 2 km severových. obce Krásno, LOK, 23
KRASÍKOV = SCHWANBERG, býv. katastr obce Kokašice, dnes - část obce Kokašice, BEZ, 37
KRÁSNÁ LÍPA = SCHÖNLIND, katastr, obec Háje u Chebu , CHE, 49
KRÁSNÁ LÍPA = SCHÖNLIND, zaniklá obec-katastr, SOK, 27
KRÁSNÁ u Aše = SCHÖNBACH, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), AŠ, 58
KRÁSNÉ (Malé) = SCHÖNTHAL (Klein), stranou ležící Malé Krásné, dnes část obce Tři Sekery, KYN, 5
KRÁSNÉ (Velké) = SCHÖNTHAL (Groß), býv. obec-katastr, dnes část obce Tři Sekery, KYN, 5
Krásné Poříčí čili Krásná = SCHÖNWERTH, osada, severní čtvrť Falknova, SOK, 24
KRÁSNÉ ÚDOLÍ = SCHÖNTHAL, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), BEČ-TEP, 8
KRÁSNO = SCHÖNFELD, město, obec-katastr, LOK, 23
KRÁSNÝ HRAD = osada SCHÖNBURG, obec Kojšovice, BEČ-TEP, 8
KRÁSNÝ JEZ = SCHÖNWEHR, býv. obec-katastr, dnes část obce Bečov, BEČ-TEP, 8
Krausův dvůr = Kraushof, 2 km vých. obce Boučí, SOK, mapa
Kreuzstrasse = Kr., osada obce Nové Sedlo, LOK, 22
Krondorfer Berghäuser = osada Krondorfer Berghäuser, obec Smrčí, SKA, 54
Kronův Dolní mlýn = zaniklý mlýn Kronmühle Untere, zaniklý Dolní Kronův mlýn , obec Milhostov, MAR , 3
Kronův Horní mlýn = zaniklý Kronmühle Obere, obec Milhostov, MAR, 3
KRSOV = GIRSCHOWA, býv.obec-katastr, dnes - část obce Ostrov u Bezdružic, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 36
KRSY = GIRSCH, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec (5 částí), okr. Plzeň-Sever, BEZ, 36
KŘELOVICE u Pernarce = KRZELOWITZ, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec Křelovice (5 částí), okr. Plzeň-Sever,
KŘEMENITÁ = GRIESBACH, samostatná obec-katastr, záp. Vřesové, LOK, 22
Křemenný dvůr = dvůr Kieselhof, dnes Velká Hleďsebe, KYN, 5
Křemenný mlýn = zrušený mlýn Kieselmühle, obec Velká Hleďsebe, KYN, 5
KŘEPKOVICE = SCHRIKOWITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP,10
KŘÍNOV = GRÖNA, býv.obec-katastr, dnes - část obce Planá, PLA, 34
Křínovský mlýn = mlýn Grönamühle, obec Kořen, BEZ, není
KŘIVCE = KRIPS, býv.obec-katastr, dnes část obce Bezdružice, BEZ, 37
KŘÍŽENEC = KIESENREUTH, býv. obec-katastr, dnes - část obce Planá, PLA, 35
KŘIŽOVATKA = KLINGHART, obec-katast, dnes - samostatná obec (2 části), SKA, 53
Kühlohmühle = mlýn K., 1 km severových. osady Kamenice, obec Lobzy, SOK, 25
Kühlörl (bez českého názvu) = zaniklá osada Kühlörl, obec Kejšovice, BEZ, 36
Kuhmühle = mlýn Kuhmühle obec Nahý Újezdec, PLA, 35
Kühnbackelmühle = zaniklý mlýn Kühnnakkelmühle, obec Kříženec, PLA, 35
KUMPOLEC = GUMPLITZ, býv.obec-katastr, dnes - část obce Tisová, PLA, 34
Kusenmühle = mlýn Kusenmühle, obec Nahý Újezdec, PLA, 35
KVĚTNÁ = PLUMBERG, samostatná obec-katastr, jihovýchodně od Oloví, SOK, 26
KYJOV = KHOAU, býv.obec-katastr, dnes část obce Zadní Chodov, PLA, 35
Kyjovský mlýn = Khoaumühle, zaniklý mlýn, obec Kyjov, PLA, 35
KYNŠPERK nad Ohří = KÖNIGSBERG Stadt, obec-katastr, SOK, 25
KYNŽVARTSKÝ ZÁMEK = KÖNIGSWART SCHLOSS, dnes část obce Lázně Kynžvart, KYN, 4
Kyselecký Hamr = Säuerlinghammer, samota u obce Mýtina, CHE, 49
Kyselka = mlýn Säuerlingmühle, část býv.obce Velký Rybník, obec Starý Rybník, SKA, 52
KYSELKA = Kyselka, obec na hranici vojenského pásma Doupov, KVA
KYSELKA NOVÁ = obec na hranici okresu a vojenského pásma Doupov, KVA
KYSIBL = Giesshübl-Sauerbrunn (Puchstein), stáčírna Dolní Lomnice, vysídlena provojenské pásmo, KVA, 16
KYTLICE = KITLITZDORF, osada, důlní činností zaniklá část obce Bukovany, SOK, 24

Lán = Hub, mezi Krásnem a Hor.Slavkovem, LOK
Landhaus = samota Landhaus, obec Opatov, SKA, 52
Landstrassenflur = samota Landstrassenflur, obec Luby, SKA, 53
Lánský dvůr = Huberhof alias Hubhof, 3 km jižně obce Horní Slavkov, u Hubského pně, LOK, 23 (dvakrát)
LÁZNĚ KYNŽVART = BAD KÖNIGSWART, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), KYN, 4
LAZY = PERLSBERG, dnes část obce Lázně Kynžvart, KYN, 4
Lehnhäusel = zaniklá osada Lehnhäusel, obec Žernovník, BEZ, 38
Leibensäge = zaniklá samota Leibensäge, obec Dolní Žandov, KYN, 5
Leibitschgrund = samota Leibitschgrund, obec Opatov, SKA, 52
Leimbruck = Leimbruck, osada u Malé Šitboře, dnes obec Milíkov,KYN, 5
Leinschlagmühle,pazderna = zaniklá pazderna, obec Babice, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Leitenhäusel = L., část obce Chranišov, LOK, 22
LEOPOLDOVY HAMRY = LEOPOLDSHAMMER, samostatná obec-katastr, SOK, 25
LESÍK = WALDL, osada obce Týn, SOK, 27
LESINA = HART, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
LESINKA = HARLAS, osada Lesiny, obec Třebeň, CHE, 51
LESNÁ (Valdov) = WALLHOF, katastr, obec Nový Kostel, SKA, 53
Lesní domky = Waldhäuser, zaniklé, 2 km jihových. obce Krásná Lípa, SOK, 27
Lesní mlýn = mlýn Waldmühle (Planá), PLA, 35
Lesní zámeček = Waldschlössl, 1 km jižně obce Habartov, SOK, 24
LESOV = LESSAU, osada obce Bor, dnes část obce Sadov, KVA, 15
LESTKOV = LESKAU, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec (6 částí), BEZ, 37
LEŽNICE = LESSNITZ, samostatná obec-katastr, u Horního Slavkova, LOK, 22
LEŽNIČKA = STIRN, samostatná obec-katastr, LOK, 23 .
LHOTA u Černošína = ELLHOTEN, býv. okr. Stříbro, dnes - část obce Černošín, BEZ, není
LHOTA u Tachova = ELLHOTEN, býv. obec-katastr, dnes - část obce Bor, PLA, 34
LHOTKA = VOGELSANG, býv.katastr obce Kumpolec, dnes - část obce Tisová, PLA, 34
LIBÁ = LIEBENSTEIN, obec-katastr, dnes samostatná obc (2 části), CHE, 50
LIBAVA = LIEBAU, samostatná obec-katastr, SOK, 25
Libavské Údolí = Liebauthal, část obce Kolové, SOK, 25
Libavský mlýn = Neumühle alias Liebauer Mühle, 2 km jižně Libavy, obec Libava, SOK, 25
Liběvice = osada Lebitzen, obec Horní Kozolupy, dnes část obce Horní Kozolupy, BEZ, 36
LIBNOV = LIEBENAU, samostatná obec-katastr, u Oloví, SOK, 25
LIBOC = LEIBITSCH, katastr, osada 1 km jižně obce Pochlovice; SOK, 26
Libocké Údolí čili Šteberův mlýn = Leibitschthal alias Stebermühle, obec Markvarec, SOK, 25
LICHOV = osada LECHOWA (Krsy), BEZ, 36
Lill = Beim Lill, samota 1 km sev. obce Hrádek (Pürgles), SOK, mapa (26)
Lindenhammer = L., část obce Hory u Oloví, SOK, 24
Linz = osada L., 1 km jihozáp. obce Citice, SOK, mapa
Linzův mlýn = mlýn Linzmühle, obec Citice, SOK, 27
LIPNÁ = LINDAU, katastr, obce Polná, AŠ, 57
LIPNICE = LITTMITZ (původně česky Litmice), samostatná obec-katastr, severovýchodně Sokolova, LOK, 22
LIPOLTOV = LAPITZFELD, samostatná obec-katastr, CHE, 50
LIPOVÁ = LINDENHAU, katastr, část býv. obce Jesenice, dnes - samostatná obec (9 částí), CHE, 49
LÍSKOVÁ = HASELBACH, samostatná obec-katastr, důlní činností zaniklá, dnes lom MEDARD, SOK, 24
Lískovec = zaniklý důr Haselhof, obec Kynžvart, KYN, 4
Liščí díra = Fuchslohe (Hájek), KVA, 15
Liščí Hora = samota Fuchsberg, 3 km severozápadně Lubů, obec Výspa, SKA, 52
LITOLTOV = LAPPERSDORF, obec-katastr, dnes - část obce Velichov, KVA, 16
LÍTOV = LITTENGRÜN, katastr, osada obce Kacéřov, 3 km sev. Chlum Sv.Máří, SOK, 25
LITRBACHY MĚSTO = LAUTERBACH STADT, zaniklé město, LOK, 22
LITRBACHY VES (Čistá) = LAUTERBACH DORF, býv. obec-katastr, severozápadně od Sokolova, SOK, 25
Lobezký mlýn = Lobsmühle, mlýn na Lobezkém potoce, 1 km vých. obce Lobzy, SOK, 25
LOBZY = LOBS, samostatná obec-katastr, SOK, 25
Lohhäuser = osada Lohhäuser, obec Luby, SKA, 53
Lohmühle = zaniklý mlýn Lohmühle (Dolní Hluboká u Bečova), BEČ-TEP, 9
Lohwasser = zaniklá samota Beim Lohwasser, obec Dražov, BEČ-TEP, 9
Lochmühle = mlýn L., obec Mezihorská, LOK, 22
LOKET = ELBOGEN, samostatná obec-katastr, býv. soudní okresní město, LOK, 22
Loketská Střelnice = Elbogner Schiesshaus, obec Dvory, LOK, 22
LOMNICE = LANZ, samostatná obec-katastr, severně od Sokolova, SOK, 25
LOMNICE (Horní, Dolní) = LOMNITZ (Ober-, Unter-), býv. obec-katastr, dnes část obce Kyselka (?), KVA, 16
LOMNIČKA = STEINGRUB, samostatná obec-katastr, SKA, 54
LOMY = LOHM, býv.obec-katastr, dnes část obce Kokašice, BEZ, 37
Lorencův mlýn = mlýn Lorenzmühle (Chodský Újezd), PLA, 34
Loreta = Sct.Loretto, samota, obec Starý Hroznatov, CHE, 50
LOUČKY = osada Lutschkahäuseln, obec Zhořec, BEZ, 37
LOUČKY = GRÜNLAS, samostatná obec-katastr, severně Lokte, LOK, 22
LOUKA = GRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Nová Ves, okr. Sokolov, BEČ-TEP, 8
LOUŽEK = AU neboli Ava, katastr, část obce Potočiště, CHE, 49
LUBY = SCHÖNBACH, obec-katastr, dnes samostatná obec (4 části), SKA, 53
Ludabrunn = samota Ludabrunn, obec Horní Luby, resp. Výspa, SKA, 52
Luft = Luft, bývalá čtvrť (Úšovice - Marián-ské Lázně), MAR , 3
LUH NAD SVATAVOU = WERTH, sa-mostatná obec-katastr, SOK, 27
LUŽNÁ = KAMMERSDORF, katastr, 1 km jihozáp. Ostroha, býv. obec Dubina, CHE, 49
LVOV = LÖWENHOF, katastr, důlní činností zaniklá část obce Lomnice, SOK, 25

Machařov = dvůr Macharzenhof, obec Strahov, BEZ, 39
Machařovský mlýn = mlýn Macharzenmühle (Strahov), BEZ, 39
MALÁ HLEĎSEBE = KLEIN SICHDICHFÜR, katastr, část Velké Hleďsebe, KYN, 5
MÁLKOVICE u Pernharce = MALKOWITZ, býv.katastr obce Skupeč, dnes část obce Pernharec, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 39
Malý Zaječí mlýn = mlýn Kleine Hasenmühle (Řešín), BEZ, 38
Malý Zuckrův (Cukrový) mlýn = mlýn Kleine Zuckermühle (Žernovník), BEZ, 38
Manský dvůr = Lehenhof, dnes osada obce Dolní Žandov, KYN, 5
Mäntling = samota Mäntling (Neugrün), obec Okrouhlá, CHE, 51
Marassenmühle = mlýn Marassenmühle (Dlouhé Hradiště), BEZ, 37
MARIÁNSKÉ LÁZNĚ = MARIENBAD, býv. okresní město, dnes obec (6 částí), MAR, 3
MARKVAREC = MARLESGRÜN, severo-západně Habartova, samostatná obec-katastr, SOK, 25
MARTINOV = MARTNAU, dnes část obce Vlkovice, MAR, 3
Massamühle = mlýn M., obec Stará Cho-dovská, LOK, 23
MAŠKOV = MATZELBACH, samostatná obec-katastr, dnes část Chebu, CHE, 50
Mattelmühle = mlýn Mattelmühle, obec Skalná, SKA, 54
Matzlmühle = zaniklá část M., obec Vranov, SOK, 24
Mauthaus = samota Mauthaus, jihovýchodně Chebu, CHE, 49
Mauthäuschen = samota Mauthäuschen, obec Hůrka, SKA, 52
Maxovo údolí - klášterní pila = Maxthaler Brettsäge (Mariánské Lázně), zaniklá kavárna Lunapark, MAR, 3
Medard lom = zaniklá obec Haselbach, SOK, 24
Medvědí dvůr = Bärhof, samota obce Božetín, SKA, 52
Medvědí mlýn = Bärenmühle, 2 km jihozáp. obce Hrušková, SOK, 24
MĚCHOV = MIES, býv. obec-katastr, dnes část obce Otročín, BEČ-TEP, 8
MECHOVÁ = MIES, katastr, pol. obec Stebnice, CHE, 51
Meierwerk = M., část obce Citice, SOK, 27
Melter alias Mölterhäuser = mlýn M., 2 km jihových. Vranova. zaniklá část obce Vranov, SOK, 24
Mesenmühle = zaniklý mlýn Mesenmühle, obec Toužim, BEČ-TEP, 9
MĚSTO LÁZNĚ KYNŽVART = KÖNIGSWART STADT, obec (2 části), KYN, 4
MĚSTO TEPLÁ = TEPL STADT, obec-katastr, samostatná obec (24 částí), TEP,10
Metternich = býv. osada Neu Metternich, 1947 navrhován nový název Řádka nebo Úzká, ale obec splynula s osadou Krásná, dnes část .obce Tři Sekery, KYN, 4
MEZIHORSKÁ = KÜHRBERG, samostatná obec-katastr, jihovýchodně Jindřichovic, LOK, 22
MEZIROLÍ = SITTMESGRÜN, býv. obec-katastr (Nová Role), dnes - část obce Hroznětín (?), KVA, 17
MICHALOVY HORY = MICHELSBERG, hornické město, býv.obec-katastr, dnes část obce Chodová Planá, PLA, 35
Mikuláš důl = Nikolaus Schacht, 1 km jihozáp. Pochlovic,SOK, mapa
MIKULOV = NIKLASBERG, katastr obce Aš, AŠ, 57
MILEŠOV = MÜLLERSGRÜN, býv. obec-katastr, dnes patří pod okres Sokolov, TEP
MILHOSTOV = MÜHLESSEN, obec-katastr, dnes samostatná obec (3 části), SKA, 53
MILHOSTOV = MÜLLESTAU, dnes část obce Zádub-Závišín, MAR, 3
MILÍKOV = MILTIGAU, obec-katastr, dnes samostatná obec (5 částí), KYN, 4
MILÍŘE = KOHLING, zaniklá osada, katastr, obec Lobzy, SOK, 25
MILKOV = MILIKAU, býv.katastr, obec Čes.Domaslav, BEZ, 36
Miramonte = léčebna Miramonte (Mariánské Lázně), MAR , 3
MÍROVÁ = MÜNCHHOF (Mnichov do roku 1948), samostatná obec-katastr, u Chodova, LOK, 22
Mittermühle = mlýn Mittermühle, obec Opatov, SKA, 52
MLÝNEK = MÜHLGRÜN, katastr, obec Kopanina, SKA, 52
MLÝNSKÁ = MÜHLDORF, býv.katastr obce Stará Ves, vojenské pásmo Doupov, uvádí se však dnes jako samostatná obec ( 1 část), KVA, 15
MNICHOV = EINSIEDL, obec-katastr, dnes obec (3 části), MAR , 3
MOKŘINA = KROTENSEE, dnes část obce Milíkov, KYN, 4
MOKŘINY = NASSENGRUB, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
Mordlohe = zaniklá samota Mordlohe (Smrkovec - Slavkovský les), KYN, 5
MOSTEK = BRUCK, zaniklá ves na říčce Plesné severně Milhostova; býv.katastr obce Nová Ves, SKA, 53
MOSTOV = MOSTAU, samostatná obec-katastr, 1 km vých.Nebanic, CHE, 50
MRÁZOV = PROSAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Mrázovský mlýn = Prosauermühle, mlýn na Teplé, část obce Mrázov, TEP, 10
Muckhäusel = samota Muckhäusel, obec Vackov, SKA, 54
Muglaugl = zaniklá osada Muglaugl (Jedlová - Vysoká), KYN, 4
Mühlerl = samota Mühlerl, obec Svatý Kříž, pol.obec Pelhřimov, CHE, 51
Mühlpeint = zaniklá samota Mühlpeint (Smrkovec - Slavkovský les), KYN, 5
Mühlpeint alias Hergetmühle (Unter a Ober Peintmühle) = M. zaniklé, 3 km jižně obce Studánka, SOK, 27
Mühlschuster = mlýn Mühlschuster, obec Dolní Lomnice, KVA, 16
Mulzenschneider = neznámá samota Mulzenschneider (Bečov), BEČ-TEP, , 8
Muzikov = osada Musikau (Sedlečko), KVA, 16
MYDLOVARY = MÜLLOWA, býv.obec-katastr, dnes - část obce Křelovice, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 37
MÝTINA = ALT-ALBENREUTH, samostatná katastr-obec v jihozáp. cípu okresu Cheb, CHE, 49
Mýtina = Hau, zaniklá část obce Tisová, SOK, 26
MÝTINKA = ROSSENREUTH, katastr, býv.obec Horní Lomany, CHE, 50

Na Dílcích = Teilhäusel (chybně Teichhäusl), zaniklá část obce Krásno, LOK, 23
Na Holé = osada Holleyhäuseln , obec Krsy, BEZ, 36
Na Hranicích = osada Ranitzenhäuseln alias Otschehora-Ovčí hora (Kejšovice), BEZ, 36
Na Hutích = Auf der Hütten, osada obce Kojšovice, BEČ-TEP, 8
Na Klampru = osada Klamperhäuseln, obec Dlouhé Hradiště, BEZ, 37
Na Rábě = Raberhäuser, osada obce Oldřišská, SKA, 52
Na Růžku = zaniklý hostinec Spitzwirthaus u Šitboře, KYN, 5
Na Špirkově = osada Spirkenhäuser či Spirk-grundhaus, obec Svahy, PLA, 34
NADLESÍ = NALLESGRÜN, samostatná obec-katastr, LOK, 22
Nádraží Vojtanov = Bahnhof Voitersreuth, část obce Vojtanov, SKA, 54
NAHÝ ÚJEZDEC = NAKETENDÖRFLAS, býv. obec-katastr, dnes část obce Chodský Újezd, PLA, 35
NÁVRŠÍ = ROLLESENGRÜN, osada obce Tuřany, pol. obec Tuřany, CHE, 51
NEBANICE = NEBANITZ, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), CHE, 50
NEBESA = HIMMELREICH, katastr obce Skalka, AŠ, 58
Nebesa = Neuwelt, osada obce Palič, CHE, 50
NEBLAŽOV = GLASAU, býv.obec-katastr, dnes - část obce Chodský Újezd, PLA, 34
NEJDA = NEUDAU, osada obce Bor, dnes část obce Sadov, KVA, 15
Německý dvůr = zaniklý Doytscherhof (Žitná), obec Lázně Kynžvart, KYN, 5
NĚŠOV = NESCHOWA, býv.katastr obce Skupeč, dnes část obce Pernharec, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 39
Neuhaus = samota Neuhaus, obec Hůrka, SKA, 52
Neuwirthshaus = N., část obce Květná, SOK, 26
Neuwirthshaus = samota Neuwirthhaus, obec Vysoká, KVA, 16
NEZDICE = NESNITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
NEŽICHOV = NESCHIKAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, TEP, 10
NIVY = SPITTENGRÜN, býv.katastr obce Ruprechtova, dnes - část obce Děpoltovice, KVA, 16
Nonneknok = samota Nonnenknok, obec Plesná, SKA, 52
Nonnenhäuser = domky Nonnenhäuser, jižně Chebu, CHE, 49
Nonnenhof = dvůr Nonnenhof, jižně Chebu, CHE, 49
Nová Hospoda = Neuwirtshaus, samota jižně obce Květná, SOK, 26
NOVÁ CHODOVSKÁ = BRAUNSDORF, katastr, část obce Stará Chodovská, LOK, 23
NOVÁ KOUNICE = NEU-KAUNITZ, býv. katastr, obec Rybničná, dnes část obce Bochov, BEČ-TEP, 9
NOVÁ KYSELKA = RITTERSGRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Kyselka, obec na hranici vojenského pásma Doupov, KVA, 16
NOVÁ ROLE = NEU ROHLAU (1900 Nová Rolava), samostatná obec-katastr, LOK, 22
NOVÁ STRAST = osada NEUSORG obce Jemnice, dnes - část obce Tisová, PLA, 34
Nová Tuhnice = Neu-Donitz, bývalá část ob-ce Tuhnice, dnes - část obce Karl.Vary, KVA, 15
NOVÁ VES = NEUDORF, býv.obec-katastr, dnes - část obce Konst.Lázně, BEZ, 37
NOVÁ VES = NEUDORF, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), okres Sokolov, BEČ-TEP, 8
NOVÁ VES = NEUDORF, samostatná obec-katastr, SKA, 53
NOVÁ VÍSKA = NEUDÖRFL, býv.katastr obce Žernovník, dnes - část obce Bezvěrov, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 38
NOVÁ VÍSKA = NEUDÖRFL, katastrální část obce Bor, KVA, 15
NOVÉ BUKOVANY = BUCKWA, samostatná obec-katastr, SOK, 24
Nové Domky = Neuhäuseln, část obce Chodov, BEČ-TEP, 8
NOVÉ DOMY = NEUHÄUSER, katastr, osada severně obce Boučí, SOK, 26
NOVÉ DOMY = NEUHÄUSER, osada obce Rájec, LOK, 22
Nové Chalupy = osada Neuhütten, obec Rybničná, BEČ-TEP , 9
NOVÉ MOHELNO = NEUMUGL, katastr, býv. obec Vysoká, zaniklá ves u hranice s SRN, KYN, 4
NOVÉ OTOVICE = NEU-OTTOWITZ, část obce Otovice, KVA, 16
Nové Počerny = Neu-Putschern, část obce Počerny, KVA, 16
NOVÉ SEDLO = NEUSATTL (Markt), samostatná obec-katastr, LOK, 22
Nové Stanovice = Neu-Donawitz, dnes část obce Stanovice,KVA, 15
Nové Šobrovice = Neu-Schobrowitz, část Všeborovic, dnes - část obce Dalovice, KVA, 16
NOVINA = GRÜN, zaniklá katastrální osada obce Lobzy, SOK, 25
Novodomská myslivna = Neuhauser Forsthaus (Úbočí), KYN, 4
Novomlýnské Chalupy = Neumühlhäusel (Dobrá Voda, resp. Vidžín)), TEP, 9
Novoveský mlýn = Neudorfer Mühle (Nová Ves), BEČ-TEP, není
Nový dvůr = Neuhof, obec Okrouhlá, CHE, 51
Nový dvůr = Neuhof, vyhořelý (Dobrá Voda), TEP, 9
Nový dvůr = Neuhof, dvůr na jihozáp. okraji obce Pochlovice, SOK, 26
Nový dvůr = Neuhof, zaniklý dvůr (Krásný Jez), TEP, 8
Nový dvůr u Nového Kostela = Neuhof, část obce Spálená, SKA, 53
Nový Dvůr u Řešína = dvůr Neuhof, obec Řešín, BEZ, 38
Nový Haimhausen = osada Neuhaimhausen, obec Broumov, PLA, 35
NOVÝ HROZNATOV = NEUKINSBERG, osada obce Starý Hrozňatov, CHE, 50
Nový Jenišov = Neu-Janessen, část obce Jenišov, KVA, 15
NOVÝ KOSTEL = NEUKIRCHEN, obec-katastr, dnes samostatná obec (8 částí), SKA, 53
Nový Metternich = býv. osada Neu-Metternich, 1947 obec splynula s osadou Krásná, dnes část .obce Tři Sekery, KYN, 4
Nový mlýn = mlýn Neumühle (Dobrá Voda), TEP, 9
Nový Mlýn = Neumühle, 2 km jihozáp. obce Kostelní Bříza, SOK, 25
Nový mlýn = Neumühle, zaniklý mlýn U Libeňských, též Kalafurtmühle ( Mnichov), MAR , 3
Nový mlýn = zaniklý Neumühle, obec Vidžín, TEP, 11
NOVÝ ŽĎÁR = NEUENBRAND, samostatná obec-katastr, AŠ, 58

Oberthorvorstadt = Ob., Cheb-předměstí Horní brány. Cheb, CHE, 49
OBILNÁ = KORNAU, katastr, část obce Potočiště, CHE, 49
OČÍN = UTZIN, býv.katastr obce Horní Kozolupy, dnes část obce Horní Kozolupy, BEZ, 36
ODEŘ = EDERSGRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Hroznětín, KVA, 15
Öding (bez českého názvu) = osada Öding, obec Velká Ves u Damnova, PLA, 34
ODOLENOVICE = DÖLLNITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Krásné Údolí, BEČ-TEP, 8
ODRAVA = KULSAM, obec-katastr, dnes samostatná obec (5 částí), CHE, 50
Oeschelmühle = mlýn Oeschelmühle, obec Vojtanov, SKA, 54
OKROUHLÁ = SCHEIBENREUTH, obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), CHE, 51
OKROUHLÉ HRADIŠTĚ = SCHEIBEN- RADISCH, býv.obec-katastr, dnes část obce Konst.Lázně, BEZ, 38
OLBRAMOV = WOLFERSDORF, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec (3 části), BEZ, 39
OLDŘICHOV = ULLRICHSGRÜN, katastr, část obce Mýtina, CHE, 49
OLDŘIŠSKÁ = ULLERSGRÜN, katastr, SKA, 52
OLEŠOVICE = HANGENDORF, býv. obec-katastr, dnes - část obce Úterý, okres Plzeň-Sever, BEZ, 37
OLOVÍ = BLEISTADT, samostatná obec-katastr, SOK, 24
OLŠOVÁ VRATA = ESPENTHOR, býv. obec-katastr, dnes - část obce Karl.Vary, KVA, 15,
OPATOV = ABSROTH, samostatná obec-katastr, 1 km vých. Lubů, SKA, 52
OSTROH = SEEBERG, česky Žeberk, samostatná obec - katastr, CHE, 51
OSTROV = WÖHR, zaniklá obec-katastr u Smrkovce, SOK, 27
OSTROV NAD OHŘÍ = SCHLACKENWERTH, obec-katastr, dnes - samostatné město (12 částí), KVA, 16
OSTROV u Bezdružic = WOSTROWA, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec (3 části), okr.Plzeň-Sever, BEZ, 39
OTÍN = OTTENREUTH, býv.obec-katastr, dnes část obce Planá, PLA, 35
OTOV = OTTENGRÜN, katastr obce Skalka, AŠ, 58
OTOVICE = OTTOWITZ, býv. obec-katastr, dnes - samostatná obec ( 1 část), KVA, 16,
OTROČÍN = LANDEK, obec-katastr, dnes samostatná politická obec (5 částí), TEP, 10
Ovčárna = Hammerhof, 2 km záp. Libnova, SOK, mapa
Ovčárna = Mattelberg, zaniklá osada katastru Velký Rybník, obec Starý Rybník, SKA, 52
Ovčárna = Schäferei, zaniklá část obce Dolní Rychnov, SOK, 26
Ovčí dvůr = Schafhof, dvůr u Heřmanova, býv.obec Klášter Teplá, část obce Teplá, TEP, 11
Ovčí Hora = samota Otschehora, obec Kejšovice, BEZ, 36
Ovčín = Schafhütte u osady Dvoreček, obec Horní Lomany, CHE, 50
Ovčín = Schafhütte, část obce Drmoul, PLA, 34
Ovčín = ovčín Chorhütte, býv. obec Kladruby, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Ovčín = Schäferei, část obce Útviny, BEČ-TEP, 9
Ovčín = Schäferei, ovčín u obce Lesná, pol.obec Nový Kostel, SKA, 53
Ovčín = Schäferei, zaniklá část obce Vítkov, SOK, 27
Ovčín = Schafhütte, část obce Arnoltov, SOK, 24
Ovčín u Hor = Schäferei, jihozáp. obce Hory, kam patří, LOK, 22
Ovčín u Vranova = Schäferei, 2 km sev. obce Vranov, SOK, mapa
Ovčíny = osada Hammelhäuseln, obec Otín, PLA, 35
OVESNÉ KLADRUBY = HABAKLAD-RAU, obec-katastr, dnes samostatná obec, MAR, 3

PAČÍN = PATZIN, býv.katastr obce Zhořec, dnes - část obce Bezdružice, BEZ, 38
PAKOSLAV = POKESLAW, býv.obec-katastr, dnes - část obce Křelovice, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 38
PALIČ = PALITZ, samostatná obec-katastr, CHE, 50
Paličský mlýn = Palitzmühle, obec Palič, CHE, 50
Paličský pahorek = Palitzhübel, zaniklá samota obce Palič, CHE, 50
Panorama = ozdravovna ČSD Panorama na Hamelice (Úšovice), MAR, 3
Panský mlýn = mlýn Herrnmühle, dnes část obce Planá, PLA, 35
Panský Vrch = osada Herrnberg, obec Drmoul, PLA, 34
Papírna = mlýn Papiermühle (Kořen), BEZ, 37
Papírový mlýn = mlýn Papiermühle, obec Bezemín, BEZ, 39
Papírový mlýn = Papiermühle, obec Plesná, SKA, 52
Paradies = samota Am Paradies u Města Teplá (Teplá), TEP, 10
PASEKA = SCHWAND, katastr, zaniklá část obce Lobzy, SOK, 25
PASTVINY = FRIEDERSREUTH, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
PASTVINY = RANZENGRÜN, býv. obec-katastr, 1953 vysídleno pro vojenské pásmo Doupov, dnes část obce Velichov , KVA, 16
PAVLOVICE = PAWLOWITZ, býv.obec-katastr, dnes - část obce Planá, PLA, 35
Pazderna = samota Ölschlag, zaniklé, část obce Studánka, SOK, 27
Pazderna u Rájova = vyhořelý mlýn Lein- schlagmühle (Rájov), MAR , 3
Pec = zaniklá vysoká pec Hochofen, osada Ústí (Drus), PLA, 34
PĚČKOVICE = PESCHKOWITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Kozlov, obec Bochov, BEČ-TEP, 8
Peint = Peint alias Mühlpeint, zaniklá část obce Ostrov (Wöhr), SOK, 27
Pekelný mlýn = mlýn Höllmühle, obec Chodovská Huť, PLA, 35
PĚKOVICE = PÖCKEN, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Pernarec = Pernharz, mimo okres Planá, dnes samostatná obec (6 částí), okr. Plzeň-Sever,
Peterské domky = Petersdorfer Häuseln, osada (Litoltov), zaniklé, vojenské pásmo, KVA, 16
PĚTIDOMÍ = FÜNFHAUS, část obce Opatov a Luby, SKA, 52
Petrův mlýn = Petersmühle alias Heinlmühle, 2 km severových.obce Rudolec, SOK, 26
Pfeiferovy domky = Pfeiferhäusel, osada Popovic, TEP, 10
Pflegerův mlýn = zaniklý mlýn Fritzmühle, obec Mnichov, MAR, 3
Pila = Brettsäge, obec Velký Luh, SKA, 53
PILA = SCHNEIDMÜHL, býv.obec-katastr, dnes část obce Kolová, KVA, 16
Pila = Schneidmühle, na Malé Libavě, zaniklé, 2 km jižně obce Studánka, SOK, 27
Pirka = hájenka Birka, býv.obec Klášter Teplá, TEP,10
Pískové Domky = Sandhäuser, část obce Týn, SOK, 27
PÍSTOV = PISTAU, býv. obec-katastr, dnes osada-část obce Chodová Planá, okres Tachov, MAR, 3
Pístovský mlýn = Buchmühle (Pístov), dnes Chodová Planá, okr.Tachov, MAR, 3
PLAČÍN (býv.) = dnes Blažim, PLASCHIN, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec Blažim u Bezdružic, (1 část), okr.Plzeň, BEZ, 38
PLÁŇ = PLANES, býv.obec-katastr, dnes část obce Ostrov u Bezdružic, BEZ, 38
PLANÁ u Mar.Lázní = PLAN, býv. okresní město, dnes - samostatná obec (10 částí), PLA, 35
PLÁNSKÁ HUŤ = SCHMELZTHAL PLANER, býv.obec-katastr, dnes - část obce Tři Sekery, okr.Cheb, PLA, 36
PLESNÁ = FLEISSEN, obec-katastr, dnes samostatná obec (5 částí), SKA, 52
Plössl = zaniklá osada Plössl, obec Chodovská Huť, PLA, 35
Pluhův bor = Pflug´sche, Haide, zaniklý dvůr (Nová Ves), dnes okr. Sokolov, BEČ-TEP, 8
POČERNY = PUTSCHIRN, býv.obec-katastr, dnes - část obce Karl.Vary, KVA, 16,
Podhorní kavárna = zaniklá kavárna Podhorn na Podhoře (Ovesné Kladruby), MAR, 3
Podhorní mlýn = zaniklý mlýn Podhornmühle, obec Služetín, TEP, 10
PODHOŘÍ (1952 - 1990) = KREUZENSTEIN, katastr býv. obce Pelhřimov, CHE, 51
PODHRAD = POGRATH, katastr, pol.obec Stebnice, CHE, 51
PODHŮŘÍ = HUNSCHGRÜN (též Honiggrün), samostatná obec-katastr, severně od Hor, LOK, 22
PODÍLNÁ = HALBGEBÄU, katastr, obec Polná, AŠ, 57
PODLESÍ = EBERSFELD, část obce Kamenný dvůr, SOK, 27
PODLESÍ = MARKUSGRÜN, dnes část obce Dolní Žandov, KYN, 5
PODLESÍ u Karlových Varů = HALMGRÜN, dnes - část obce Sadov, KVA, 15
POHRADÍ =´NEUBERG, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
POCHLOVICE u Kynšperku = POCHLOWITZ, samostatná obec-katastr, SOK, 26
POCHLOWITZ = HORNÍ a DOLNÍ POCHLOVICE u Kynšperku, samostatná obec-katastr, SOK, 26
Poitelhaus = samota Poitelhaus, obec Božetín, SKA, 52
Poldina šachta = Poldischacht (Gr.Poldina), obec Jenišov, KVA, 15
POLÍKNO = POLLIKEN, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, BEČ-TEP, 8
POLÍNKA = POLLINKEN, býv.obec-katastr, dnes - část obce Krsy, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 38
POLNÁ = HIRSCHFELD, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
Polom = samota Alm (dnes Mariánské Lázně), MAR, 3
POLOUČANY = POLLUTSCHEN, býv. obec-katastr, dnes část obce Konst. Lázně, BEZ, 38
POLŽICE (Dolní) = POLLSCHITZ, býv. obec - katastr, dnes - část obce Bezdružice, BEZ, 38
POMEZÍ NAD OHŘÍ = MÜHLBACH, samostatná obec-katastr, 6 km západně od Chebu, CHE, 50
POMEZNÁ = MARKHAUSEN, na břehu nádrže Skalka, pol. obec Pomezí n.O., CHE, 50
POPOVICE = PFAFFENGRÜN, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Porklův mlýn = zaniklý mlýn Porklmühle, při cestě z Karlovarské silnice (Sítiny), MAR, 3
POSEČ = POSCHITZ (původně Bošice), býv. obec-katastr, dnes část obce Otročín, BEČ-TEP, 8
POTÍN = POTTIN (Nová Ves - Konstantinovy Lázně), býv.katastr, dnes - část obce Konst. Lázně, BEZ, 38
POTOČIŠTĚ = DÜRNBACH, samostatná obec-katastr, CHE, 49
Potoční mlýn = mlýn Bachmühle (Vrbice), BEZ, 36
POTŮČKY = dnes - samostatná obec ( 2 části), KVA, není uvedeno 1900
Poustka = Oed (Oedhäuser), samota nad Horním Žandovem, pův.Vysoká, dnes obec Dolní Žandov, KYN, 4
POUSTKA = OEDT, katastr, býv. obec Horní Lomany, dnes samostatná obec (2 části), CHE, 50
POUTNOV = PAUTEN, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
POVODÍ = ENSENBRUCK, katastr obce Dvorek, SKA, 53
Pozorka = samota Gibacht (Stará Voda), KYN, 4
PRACHOMETY = PROCHOMUTH, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, TEP, 10
PRAMENY = SANGERBRG, obec-katastr, dnes samostatná obec, MAR, 3
Přemlovice = Premlowitz, část obce Sedlec, KVA, 17
PŘÍLEZY = PRÖLES (pův. Příleze), býv. obec-katastr, dnes část obce Útvina,BEČ- TEP, 8
Ptačí mlýn = zaniklý mlýn Vogelmühle u Tří Seker, KYN, 4
Puchen alias Kiespocher (nemá český název) = osada Puchen - Kiespocher (Bezdružice), BEZ, 39
PULOVICE = PULLWITZ, býv. obec-katastr, dnes - část obce Šemnice, KVA, 16
Putzenhof = dvůr P., 2 km jihozáp. obce Horní Slavkov, LOK, 23

Rabenmühle = mlýn Rabenmühle, obec Javorná, BEČ-TEP, 8
Rabennest (bez českého názvu) = samota Rabennest, obec Nahý Újezdec, PLA, 35
RAČÍN = RATSCHIN, býv.katastr obce Dolní Jamné, dnes - část obce Bezvěrov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 37
Rad = osada Rad, 3 km sev. obce Habartov, SOK, 24
RADEŠOV = RODISFORT, býv. obec-kata-str, dnes - část obce Kyselka, KVA, 16
RADVANOV = ROBESGRÜN, samostatná obec-katastr, 5 km severových. Habartova, SOK, 26
RADYNĚ = RADING, býv. obec-katastr, dnes část obce Toužim, BEČ-TEP, 8
Radyňský mlýn = Radinger Mühle (Radyně), BEČ-TEP, 8
RÁJEC = KÖSTELDORF, samostatná obec-katastr, LOK, 22
RÁJOV = ROYAU, býv. obec-katastr, dnes část obce Mnichov, MAR, 3
RANKOVICE = RANKOWITZ, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP,10
Raubsack = R., část obce Božíčany, LOK,23
Rauenkulm = R., osada obce Kacéřov, dnes část obce Chlum Sv. Máří , SOK, 25
Rebmühle = mlýn Rebmühle, obec Opatov, SKA, 52
Regent = strážní domek Regentsteich u rybníka Regentu, obec Dolní Kramolín, dnes obec Chodová Planá, okres Tachov, MAR, 3
Reindlův mlýn = mlýn Reinmühle, obec Kumpolec, PLA, 34
Relíčkův mlýn = mlýn Relikenmühle, obec Úterý, BEZ, 38
Reuth = samota R., 2 km jihových.obce Boučí, SOK, 26
Riegelhäuser = osada Riegelhäuser alias Soos, obec Kateřina, pol. obec Nový Drahov, SKA, 53
Rinnlhau = zaniklá hájenka Rinnlhau u Mýtského rybníka, obec Prameny, MAR, 3
Rödlmühle = zaniklý mlýn Rödlmühle, obec Babice, TEP, 10
ROHR = NOVÝ DRAHOV, samostatná obec-katastr , SKA, 53
Rohrmühle = zaniklý mlýn Rohrmühle, obec Tisová, BEČ-TEP , 9
Rohrsteig = R., část obce Loket, LOK, 22
Röllelmühle = zaniklý mlýn Röllelmühle (Otročín-Dřevohryzy), TEP, 10
Röllermühle = mlýn Rollermühle, obec Lestkov, BEZ, 37
Rosenkranz = zaniklá samota Rosenkranz , obec Trstěnice, PLA, 35
ROSNICE = ROSSNITZ, býv. katastr-obec, dnes část obce Karlovy Vary, KVA, 17
Rota = hájenka Rotha při silnici z Kladské do Pramenů (Prameny), MAR, 3
Rothenteichhaus = samota Rothenteichhaus, obec Čižebná, SKA, 54
Rothenteichhäuser = osada Rothenteichhäuser, obec Oldřišská, SKA, 52
ROTSAM = RATHSAM, zaniklá obec na hranici, katastr, obec Pomezí n.O., CHE, 50
ROVNÁ = EBMETH, samostatná obec-kata-str, SOK, 24
Rozněvice = Roslowitz, obec na okr.Plzeň-Sever
Rubnerův dvůr = Rubnerhof (Tipessen-reuthhof), obec Odrava, CHE, 50
RUDOLEC = RUDITZGRÜN, samostatná obec-katastr, SOK, 26
RUPRECHTOV = RUPPELSGRÜN, býv. obec-katastr,dnes část obce Hroznětín, KVA, 16
RUSOV = REISSENGRÜN, 2 km severových.Chlumu, katastr, obec Chlum Sv.Máří, SOK, 25
Russberg = zaniklá samota Am Russberg, obec Dražov, BEČ- TEP, 9
Rybárna = Fischerwohnung, zaniklá samota, obec Lužná, pol. obec Dubina, CHE, 49
RYBÁŘE = FISCHERN, býv.obec-katastr, dnes část obce Karl.Vary, KVA, 15,
RYBÁŘE = FISCHERN, katastr na hranici, obec Pomezí, CHE, 50
RYBNIČNÁ = TEICHHÄUSELN, býv. obec-katastr, dnes část obce Bochov, BEČ-TEP, 9

ŘEŠANOV = GOLDWAG, býv.katastr obce Zliv , dnes část obce Planá, PLA, 35
ŘEŠÍN = RÖSSIN, býv.obec-katastr, dnes část obce Bezdružice, BEZ, 38

SADOV = SODAU, býv.obec-katastr, dnes - samostatná obec (5 částí) , KVA, 15
Sachsenwerk = zaniklá šachta Saské dílo mezi Dvory a Jenišovem, KVA, 15
SALAJNA = KONRADSGRÜN, dř. Kunrátov, samostatná obec-katastr, CHE, 50
Sandhügel = S., část obce Nové Sedlo, LOK, 23
Sandner = samota Sandner, jižně obce Starý Hroznatov, CHE, 50
Sandwirtshaus = samota Sandwirtshaus, obec Božetín, SKA, 52
Sauerbrunnhaus = S., zaniklá stáčírna Grünské kyselky,dnes vývěr kyselky Magnesia (Louka), BEČ-TEP, 8
Säuerlingshäusel = S., zaniklá stáčírna Novoveské kyselky (Nová Ves), BEČ-TEP, 8
SEDLEC = ZETTLITZ, býv.obec-katastr, dnes část obce Karlovy Vary, KVA, 17
SEDLEČKO = SATTELES, býv. obec-katastr, dnes - část obce Šemnice, KVA, 16
SEDLO = SATTL, býv. obec-katastr, dnes část obce Útvina, BEČ-TEP, 8
Seeleuten = S., zaniklá část obce Krajková, SOK, 24
SEKERSKÉ CHALUPY = HACKENHÄUSER, dnes část obce Stará Voda, KYN, 4
Seklovy domky = osada Säckelhäuseln, býv. obec Klášter Teplá, TEP, 10
Selské mlýny = Baumühle (dnes Mariánské Lázně), býv. obec Stanoviště, MAR, 3
Seníky = osada Hoihäuser, obec Žírovice, 1 km západně Žírovic, SKA, 54
Schafhuthäusl = Sch.,důlní činností zaniklá část obce Dvory, SOK, 24
Schafschneider = samota Schafschneider, obec Velká Ves, PLA, není
Schachthaus = samota Schachthaus, obec Dolní Luby, SKA, 53
Schachthaus = samota Schachthaus, obec Hrzín, SKA, 53
Schachthäusel = samota Schachthäusel, obec Vackov, SKA, 54
Schachthäuser = samota Schachthäuser, obec Božetín, SKA, 52
Schachthäuser = samota Schachthäuser, obec Spálená, pol. obec Nový Kostel, SKA, 53
Schartelův (Spálený) mlýn = zaniklý mlýn Schartlmühle, obec Boněnov, PLA, 35
Schellerovy domky = osada Schellenhäuser, býv.obec Poutnov, TEP, 10
Schiffhäuser = býv. osada Schiffhäuser, obec Drahovice, KVA, 15
Schiffthorvorstadt = Sch., Cheb-předměstí Lodní brány, Cheb, CHE, 49
Schindelberg = samota Schindelberg, obec Luby, SKA, 53
Schindelhau = samota Schindelhau, obec Háje, obec Háje u Chebu, CHE, 49
Schlaggenwalder Zechgrund = Slavkovský Cech, část obce Horní Slavkov, LOK, 23
Schlanzenmühle = mlýn Schlanzenmühle, obec Strahov,BEZ, 39
Schleifmühle = mlýn Schleifmühle, východně obce Starý Hroznatov, CHE, 50
Schneidemühle = Sch., zaniklý mlýn obce Arnoltov, SOK, 24
Schneiderův mlýn = zaniklý mlýn Schneidermühle na Kosím potoce (Háj), KYN, 4
Schneidmühle = mlýn Sch. na Lobezkém potoce, 2 km záp. osady Milíře, SOK, mapa
Schödlhof = Sch., dvůr na záp. okraji obce Horní Slavkov, LOK, 23
Schödlwirtshaus = hostinec Schödlwirthshaus, obec Andělská Hora, KVA, 15
Schöppamühle = mlýn Schöppamühle, obec
Blažim u Bezdružic, BEZ, 38
Schöpplův mlýn = zaniklý mlýn Schöpplmühle mlýn pod Mnichovem, též Siardův, MAR, 3
Schorlhäuser = samota Schorlhäuser, obec Horní Hluboká, SKA, 53
Schrammühle = zaniklý Schrammův mlýn, 2 km vých. obce Vranov, SOK, 24
Schusserhäuseln = osada Schusserhäuseln, obec Úterý, BEZ, 38
Schützenhäuseln = zaniklá osada Schützenhäuseln, obec Trhomné, BEZ, 39
Schwalbenbühl = samota Schwalbenbühl, obec Skalná, SKA, 54
Schwarzenteich = samota Sch., důl, 2 km jihozáp.obce Habartov, SOK, 24
Schweppelmühle = zaniklý mlýn Schweppelmühle, obec Chodský Újezd, PLA,není
Siardův mlýn = zaniklý mlýn Schöpplmühle mlýn pod Mnichovem, MAR, 3
Siegel = samota Siegel, obec Starý Hroznatov, CHE, 50
Siechenhaus = samota Siechenhaus, západně od Chebu, CHE, 49
SÍTINY = RAUSCHENBACH, původně Svurvody, býv. obec-katastr, dnes část obce Mnichov, MAR, 3
SKALKA = ROMMERSREUTH, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
SKALKA = STEIN, katastr, pol. obec Slatina, CHE, 51
SKALNÁ = WILDSTEIN, soudní okresní město, dnes samostatná obec (5 částí), SKA, 54
SKELNÁ HUŤ = GLASHÜTTEN, býv.obec-katastr, dnes část obce Krsy, okr.Plzeň-Sever, BEZ , není
SKELNÉ HUTĚ = GLASHÜTTEN, zaniklá obec u Horní Vsi, PLA, 34
Sklárny Háj = zaniklé sklárny Glashütte, obec Háj, KYN, 4
Sklárny v Úbočí = zaniklá osada Glashütten,obec Úbočí, KYN, 4
SKLÁŘE = FLASCHENHÜTTE, dnes část obce Mariánské Lázně, býv. Chotěnov, MAR, 3
SKUPEČ = SKUPSCH, býv.obec-katastr, dnes - část obce Pernharec, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 39
SLATINA = SCHLADA, samostatná obec-katastr, CHE, 51
SLATINA = zaniklá obec LOHHÄUSER na hranici s Německem,, KYN, 4
SLAVICE = MARIAFELS, býv.obec-katastr, dnes - část obce Horní Kozolupy, BEZ, 37
SLUŽETÍN = LUSADING, býv. kat. obec, dnes část obce Teplá, TEP, 10
SMOLNÉ PECE = PECHOFEN, samostatná obec-katastr, 2 km severozáp. Nové Role, LOK, 23
SMOLNICE = PECHGRÜN, býv. samostatná obec-katastr, zaniklá, 3 km severovýchodně Vřesové, není uvedena
SMRČÍ = KRONDORF, zaniklý katastr, obec Čižebná, SKA, 54
Smrčí dvůr = Fichtenhof , dvůr, jižně obce Bystřina, SOK, 26
Smrčí dvůr = klášterní dvůr Fichtenbühlhof, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Smrčí mlýn = Fichtenmühle, zaniklé, 1 km jihových. obce Bystřina, SOK, 26
SMRČINA = ERMESGRÜN, katastr obce Vackov, SKA, 54
SMRKOVEC = SCHÖNFICHT, zaniklá farní obec-katastr ve Slavkovském lese v blízkosti Lazů, KYN, 5
SOKOLOV = FALKENAU, samostatná obec-katastr, okresní město, SOK, 24
Sorghof = dvůr Sorghof, obec Lužná, pol.obec Dubina, CHE, 49
SPÁLENÁ = BRENNDORF, katastr obce Nový Kostel, SKA, 53
Spálený mlýn = Brandmühle, dnes obec Mnichov, MAR, 3
SPIEGEL neboli SILNICE = SPIEGEL, zámeček u Arnoltova, SOK, 24
SPOMYŠL = SPONSL, katastr, obec Křemenitá, LOK, 22
Stahlův dvůr = dvůr Stahlhof, obec Tašovice, KVA, 15
STAN = GSTOM, býv.obec-katastr, dnes část obce Lestkov, BEZ, 36
STANOVICE = DONAWITZ, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec ( 4 části), KVA, 15,
Stanovický mlýn = zaniklý mlýn Donawitzer Mühle (Stanovice přehrada), KVA, 15
STANOVIŠTĚ = STANOWITZ, katastr, dnes část obce Mariánské Lázně, MAR, 3
STARÁ CHODOVSKÁ = STELZENGRÜN, samostatná obec-katastr, severozápadně Chodova, LOK, 23
STARÁ ROLE = ALT-ROHLAU, býv. obec-katastr, dnes - část obce Karlovy Vary, KVA, 16
STARÁ VES = ALTDORF, býv.obec-katastr, 1953 zaniklo vysídlením jako vojenské pásmo Doupov, KVA, 15,
STARÁ VODA = ALTWASSER, dnes samostatná obec (3 části), KYN, 4
Stará železárna = zaniklá Alte Eisenhütte, obec Broumov, PLA, 35
Staré Město sv. Petra a Pavla = býv. čtvrť Plané:Altstadt Skt. Peter und Paul (Planá), PLA, 35
STARÉ SEDLO = ALTSATTL, samostatná obec-katastr, LOK, 22
STARÉ SEDLO = ALTSATTL, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 9
Starkenwerk = St., část obce Chranišov, LOK, 22
STAROST = SORGEN, katastr obce Dvorek, SKA, 53
Starý dvůr = Althof (Nová Ves), BEČ-TEP,8
STARÝ HROZNATOV = ALT-KINSBERG, samostatná katastr-obec, CHE, 50
Starý mlýn = mlýn Altmühle (Konstantinovy Lázně), BEZ, 38
STARÝ RYBNÍK = ALTENTEICH, samostatná obec-katastr, SKA, 52
Starý Zámek = Altschloss, zaniklá část obce Kamenný dvůr, SOK, 27
Stavební mlýn = Baumühle (dnes Mariánské Lázně), MAR, 3
STEBNICE = SCHÖBA (původně Gross- a Klein-), samostatná obec- katastr, CHE, 51
STEBNICE (pův.Stabnice) = STABNITZ, ves u Jesenické nádrže, katastr, část býv.obce Jesenice, CHE, 49
Stegmühle = St., část obce Květná, SOK, 26
Steinloh = St., část obce Dolní Nivy, SOK, 26
Steinmetz = zaniklá samota Beim Steinmetz, býv. obec Dražov, TEP, 9
Stěnská hájenka (něm. mapa: Stěnsko) = Stenzka, hájenka v Stěnském lese, katastr Heřmanov, TEP, 11
Stiersmühle = mlýn Stiersmühle, býv. Klášter Teplá, TEP, 11
Stichlův mlýn = mlýn Stichelmühle, obec Andělská Hora, KVA, 15
Stobicův dvůr = Stobitzhof, obec Milhostov, SKA, 53
Stockmühle = mlýn Stockmühle, obec Libá, CHE, 50
Stockwieshäusl = cihelna St., 2 km jihozáp. obce Dvory, SOK, 24
STODOLA u Žírovic = STADL, osada obce Źírovice, SKA, 54
Stoh = zaniklá hájenka Schober v lese nad Lunaparkem (Mariánské Lázně), býv. Kynžvart, KYN, 4
Stöhrhäuser alias Stehhäuser = domy St., 2 km jižně obce Lobzy, SOK, 25
Störlberg = samota Störlberg, obec Skalná, SKA, 54
STRAHOV = STRAHOF, býv.obec-katastr, dnes - část obce Horní Kozolupy, BEZ, 39
STRÁŇ = ELLM, býv. obec-katastr, dnes část obce Potůčky, KVA, 15,
Strickerův mlýn = zaniklý mlýn Strickermühle na Kosím potoce u Jedlové, KYN, 5
Stroherův mlýn Dolní = Untere Ströhermühle (Teplá), TEP 10
Ströherův mlýn Horní = Obere Ströhermühle (Teplá), TEP 10
Střelnice = Schiessstatt, střelnice města Sokolov, SOK, 24
STŘÍŽOV = TRIESENHOF, katastr, pol. obec Slatina, CHE, 51
STUDÁNKA = THONBRUNN, katastr obce Podhradí, AŠ, 58
STUDENEC = PRÜNLES (Ober, Unter), samostatná obec-katastr, severozápadně od Oloví, SOK , 26
STUDÁNKA = SCHÖNBRUNN, samostatná obec-katastr, SOK, 27
SUCHÁ = DÜRR, zaniklá obec u obce Nová Ves, dnes kaolínová jáma Suchá, SKA, 53
SVAHY = HANGENDORF, býv.obec-katastr, dnes - část obce Planá, PLA, 34
Svatá Anna = samota Sct.Anna, obec Horní Pelhřimov, CHE, 51
Svatá Anna = osada Sct. Anna (Planá), PLA, 35
SVATAVA = ZWODAU, samostatná obec-katastr, SOK, 27
SVATOBOR = ZWETBAU, býv. obec-kata-str (Kyselka), obec vysídlena, dnes vojenské psmo Doupov, KVA, 17
SVATÝ JAN = samota Sct. Johann , obec Kočov, PLA, 34
SVATÝ KŘÍŽ = HEILIGENKREUZ, býv. obec-katastr, od roku 1960 Chodský Újezd, samostaná obec, PLA, 34
Svatý Kříž = Heiligenkreuz, jihozápadně obce Háje, obec Háje u Chebu, CHE, 49
SVATÝ KŘÍŽ = KREUZENSTEIN (v letech 1952-1990 PODHOŘÍ), katastr, býv.pol.obec Pelhřimov, CHE, 51
SVATÝ VOJTĚCH = SCT. ADALBERT, zaniklá katastrální. a farní obec, býv. obec Bezvěrov, TEP 11
SVAŽEC = EHMET, zaniklý katastr, obec Čižebná, SKA, 54
SVĚTEC = SCHWITZ, býv.obec-katastr, dnes - část obce Bezvěrov, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 39

ŠABINA = SCHABEN, samostatná obec-katastr, SOK, 26
Šafářské domky = Schafferhäuseln, býv. Klášter Teplá, TEP, 11
ŠEMNICE = SCHÖMITZ, býv. obec-katastr, dnes - samostatná obec (4 části), KVA, 16
Šemnická skála = Schömitzstein (obec Šemnice), KVA, 16
ŠIPÍN = SCHIPPIN, býv. farní obec-katastr, dnes - část obce Křelovice, okr.Plzeň-Sever, BEZ, není
ŠITBOŘ MALÁ = SCHÜTTÜBER KLEIN, býv. obec-katastr, dnes část obce Milíkov, KYN , 5
ŠITBOŘ VELKÁ = SCHÜTTÜBER GROSS, býv. obec-katastr na okrese Cheb, dnes část obce Milíkov, CHE, 51
ŠLAPANY = SCHLOPPENHOF, ves u Starého Hroznatova, obec Háje u Chebu, CHE, 49
ŠNEKY = SCHNECKEN, samostatná obec-katastr, dnes jižní předměstí Plesné, SKA, 53
Šopův mlýn = mlýn Schöppamühle, obec Blažim, BEZ, 38 .
Špirkovy domky = osada Spirkgrundhaus alias Spirkenhäuser (Svahy), PLA, 34
Špitálské Pole = samota Spittelfeld alias Spittelhof (Stan), BEZ, 37
Špitálský Vrch = Spittelhof , západně od Chebu, Cheb, CHE, 49
ŠTĚDRÁ = MÜLLN, samostatná obec-katastr, jižně Kynšperka, SOK, 26
Štefanina výšina = Stefanihöhe, část obce Jenišov, KVA, 15
ŠTIPOKLASY = STIPOKL, býv.obec-katastr, dnes - část obce Úněšov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 39
ŠTÍTARY = SCHILDERN, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
ŠTOKOV = STOCKAU, býv.obec-katastr, dnes - část obce Chodský Újezd, PLA, 36
Štolní mlýn = zaniklý Stollmühle pod Třemi Sekerami, Tři Sekery Kynžvartské, KYN, 4
Švamberk či Švanberk = Schwanberg obec Kokašice, BEZ, 37
Švédský dvůr = Schwedenhaus, obec Kopanina, SKA, 52
Švýcarský dvůr = bývalá kavárna Schweitzerhof, pak oplatkárna Zeyerova ulice (Mariánské Lázně), MAR, 3

Tabákový mlýn, též Bártlův mlýn = Tabakmühle, obec Výškov, PLA, 36
TÁBORSKÁ = SEICHENREUTH, katastr, osada obce Ostroh, CHE, 51
TACHOVSKÁ HUŤ = SCHMELZTHAL TACHAUER , býv. obec-katastr, dnes část obce Tři Sekery, KYN, 5
Taschen = osada Taschen, obec Mezirolí, KVA, 17
TAŠOVICE = TASCHWITZ, býv. obec-katastr, dnes - část obce Karl.Vary, KVA, 15,
TATROVICE = DOTTERWIES, samostatná obec-katastr, LOK, 22
Teichhäusl Teilhäusel) = Na Dílcích, část obce Krásno (není v mapě 1936), LOK, 23
Telenec = Am Kalmstall alias Krachhäuseln (?), osada obce Pila, KVA, 16
Tepelské Údolí = samota Teplthal (Stanovice), KVA, 15
TEPLIČKA = TÖPPELES, obec-katastr, samostatná obec na řece Teplá, BEČ-TEP, 9
TĚŠOV = TESCHAU, obec-katastr, dnes část obce Milíkov, KYN, 5
TĚŠOVICE = TESCHWITZ, samostatná obec-katastr, SOK, 27
Teufelschenke = T., část obce Kolová, SOK, 25
Thiergartenhäusel= zaniklá osada Thiergarten-häusel, obec Toužim, BEČ-TEP, 9
Tichá Horní, Střední, Dolní pila = zaniklé mlýny Tichasäge Obere, Mittlere, Untere, obec Chodovská Huť, PLA, 35
Tilling = T., část obce Boučí, SOK, 26
Tilx = býv. samota Tilx (Odeř), KVA, 15,
Tinnesův mlýn = zaniklý mlýn Tinnesmühle na Kosím potoce (Háj), KYN, 4
Tiroler = samota Tiroler, obec Hůrka, SKA, 52
Tirolerhäuser = samota Tirolerhäuser, obec Luby, SKA, 53
TISOVÁ = THEUSSAU, samostatná obec-katastr, SOK, 27
Tisová = Tissau , obec býv. okresu Tachov,
TISOVÁ = TISSAU, obec-katastr, dnes část obce Otročín, BEČ-TEP, 9
Todter Mann = T.M., část obce Chodova nebo Chranišova, LOK, 22
Tofflův domek = samota Tofflhäusel (Úterý), BEZ, 38
Tofflův mlýn = mlýn Tofflmühle (Úterý), BEZ, 38
Tomšův mlýn = mlýn Domschenmühle, obec Řešín, BEZ, 38
TOUŽIM = THEUSSING, obec-katastr, býv. okresní město, dnes samostatná obec (16 částí), BEČ-TEP, 9
Trappenmühle = mlýn Trappenmühle, obec Nová Ves, SKA, 53
Treppenstein = zaniklá samota Treppenstein, obec Broumov, PLA, 35
TRHOMNÉ = TRAHONA, býv.obec-katastr, dnes část obce Krsy, okr.Plzeň-Sever, BEZ, 39
Trnová = Tirna, obec býv.okresu Tachov
Trojice (U Trojice) = Frühmesse, samota jihovýchodně obce Štědrá, SOK, 26
TROJMEZÍ = GOTTMANNSGRÜN, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
TRPEŠ = TIPESSENREUTH, osada obce Obilná, obec Potočiště, CHE, 49
TRSTĚNICE = NEUDORF, býv.obec-katastr, dnes samostatná obec (2 části), okr.Cheb, PLA, 35
TRŠNICE = TIRSCHNITZ, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
TŘEBEL = TRIEBL, obec, PLA, 36
TŘEBEŇ = TREBENDORF, obec - katastr, dnes samostatná obec (6 částí), CHE, 51
Třebízského ulice = býv.Waldquellzeile, část obce Šance, dnes ulice Třebízského (Marián-ské Lázně), MAR, 3
TŘEBOUŇ = TSCHEBON, býv. obec-ka-tastr, dnes část obce Toužim, BEČ-TEP, 9
TŘI SEKERY (KYNŽVARTSKÉ) = DREI-HACKEN-KÖNIGSWARTER, dnes samostatná obec Tři Sekery (4 části), KYN, 4
TŘI SEKERY (TACHOVSKÉ) = DREIHAK-KEN-TACHAUER (Tři Sekery), dnes býv. část obce Tři Sekery, KYN, 4
TŘÍDOMÍ = DREIHÄUSER, katastr, obec Nadlesí, LOK, 22
TŘÍDVOŘÍ = DREIHÖF, samota katastrální obce Vokov, obec Třebeň, CHE, 51
TUHNICE = DONITZ (1900 česky Donice), býv. obec-katastr, dnes - část obce Karlovy Vary, KVA, 15
TůNĚ = LIEBENECK, katastr, pol. obec Pomezí n.O., CHE, 50
TUŘANY = THURN, obec - katastr, dnes samostatná obec (3 části), CHE, 51
TÝMOV = TIEFENGRÜN, katastr, zaniklá osada obce Krásná Lípa, SOK, 27
TÝN = THEIN, samostatná obec-katastr, SOK, 27
Týn u Lomnice = Thein, část obce Lomnice, SOK, 25
TÝNEC = THEIN, býv.obec-katastr, dnes část obce Planá, PLA, 36

U černého vlka = Schwarzenwolf, osada vých. obce Starý Hroznatov, CHE, 50
U Hradiště = Köstelhof, dvůr severových. Hradiště, býv.obec Maškov, CHE, 50
U Kyselky = mlýn Säuerlingmühle, část býv. obce Velký Rybník, obec Starý Rybník, SKA, 52
U mostu = samota Egerbrück (Nová Kyselka), KVA, 16
U samot = samota Sonnenberghäuseln, obec Úterý, BEZ, 38
U SILNICE = osada Strassenhäuseln , obec Horní Kozolupy, BEZ, 36
U srubu = Haidhäusel, zaniklé chalupy, obec Sítiny, MAR , 3
U Tepelského údolí = samota Teplthal, obec Stanovice, KVA, 15
ÚBOČÍ = AMONSGRÜN,dnes část obce Dolní Žandov, KYN, 4
ÚDOLÍ = ZECH (Cech), samostatná obec-katastr, LOK, 23
Údolní chalupy = osada Thalhäuseln (Dobrá Voda), TEP, 9
ÚJEZD = MÄHRING, samostatná obec-katastr, AŠ, 57
UMÍŘ = UMIRSCHEN, býv.katastr obce Trhomné, dnes - část obce Krsy, okr.Plzeň-Sever BEZ, 39
Unionsschacht II. - důl U., obec Nové Sedlo, LOK, 23
ÚSTÍ = TRUSS, čes. Drus, býv.katastr obce Kočov, dnes - část obce Kočov, PLA, 34
ÚŠOVICE = AUSCHOWITZ, dnes část města Mariánské Lázně, MAR, 3
ÚTERÝ = NEUMARKT, býv.obec-katastr, město, dnes - samostatná obec (3 části), okr. Plzeň-Sever, BEZ, 38
ÚTVINA = UITTWA, obec-katastr, dnes samostatná obec (6 částí), BEČ-TEP, 9
ÚVAL = GRÜN, zaniklá obec, katastr, obec Velká Šitboř, CHE, 51
Úzký dvůr = Schmalenhof,obec Hory, LOK, 22

VACKOV u Lubů = WATZKEN-REUTH, samostatná obec-katastr, SKA, 54
VACKOVEC = WATZGENREUTH, samostatná obec-katastr, SKA, 54
Valdov zámek = Schloss Wallhof, obec Lesná, pol. obec Nový Kostel, SKA, 53
VALY = SCHANZ , obec-katastr, dnes samostatná obec, KYN, 5
Ve Vodě = Im Wasser, část obce Hory u Oloví, SOK, 24
VELICHOV = WELCHAU, býv. obec-katastr, dnes samostatná obec ( 1 část), KVA, 17
Velíškův mlýn = Welischkalamühle (Křivce), BEZ, 37
VELKÁ HLEĎSEBE = GROSS SICHDICHFÜR, obec,katastr, dnes samostatná obec (3 části), KYN, 5
VELKÁ ŠITBOŘ = GROSS-SCHÜTTÜBER, samostatná obec - katastr, CHE, 51
VELKÁ VES u Damnova = SINZENDORF, býv.katastr obce Damnov, dnes část obce Bor, PLA, 34
VELKÝ LUH = GROSSLOH, obec-katastr, dnes samostatná obec, SKA, 53
VELKÝ RYBNÍK = GROSSENTEICH, katastr obce Starý Rybník, zaniklá obec na hranici, existuje v Německu, SKA, 52
VELKÝ RYBNÍK = GROSSENTEICH, osada obce Podlesí (Sadov), KVA, 15
Velký Zaječí mlýn = mlýn Grosse Hasenmühle (Řešín), BEZ, 38
Velký Zuckrův (Cukrový) mlýn = mlýn Grosse Zuckermühle (Žernovník), BEZ, 38
VERNÉŘOV u AŠE = WERNERSREUTH, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
VESKA = osada WESKA, obec Damnov, PLA, 34
Veštlovy domky = osada Weschtlhäusel alias Wechtelhäusel (Zliv), PLA, 35
VÍDOVICE = osada WIEDOWITZ, obec Bezděkov, PLA, 36
VIDŽÍN = WITSCHIN, býv. obec-katastr, dnes obec Úterý, okres Plzeň-Sever, TEP,11
Viehruh alias Kennruh = samota Viehruh, obec Žďár, PLA, 34
Viklan = zaniklá samota Wackelstein, obec Javorná, BEČ-TEP , 8
Viktorovo údolí = zaniklá osada Victorsthal, kdysi část obce Háj, KYN, 4
VILDENAVA = Wildenau, obec Hory, LOK, 22
Vilémova pila = zaniklá pila Wilhelmsäge, obec Broumov, PLA, 35
VINTÍŘOV = WINTERSGRÜN, samostatná obec-katastr., LOK, 23
Vitický dvůr = dvůr Widitzhof, obec Podlesí u Karl. Varů, KVA, 15
VÍTKOV = WUDINGRÜN, samostatná obec-katastr,. SOK, 27
Vitriolová Huť = Vitriolhütte, samota obce Chodov, BEČ-TEP, 8
Vítův mlýn = Veitsmühle, mlýn, část obce Čistá u Sokolova, SOK, 25
VÍŽKA = WIESCHKA, býv.obec-katastr, dnes - část obce Planá, PLA, 36
Vlašťovčí mlýn = Schwalbenmühle, na hranici, obec Dolní Hraničná, pol. obec Pomezí n.O., CHE, 51
Vlašťovčí mlýn = Schwalbenmühle, zaniklý mlýn u města Teplá, TEP, 10
Vlčkov = osada Wetzkahäuseln (Horní Kozolupy), dnes část obce Horní Kozolupy, BEZ, 36
VLKOVICE = WILKOWITZ, obec-katastr, dnes samostatná .obec (2 části), MAR, 3
VODNÁ = WASSERHÄUSELN, býv. obec-katastr, dnes část obce Bečov n. Teplou, BEČ-TEP, 9
Vogeleis = V.,část obce Nové Sedlo,LOK, 23
Vogelhof = hájenka V., 1 km záp. Kolové, SOK, mapa
Vogelmühle = zaniklý mlýn Vogelmühle u Tří Seker, KYN, 4
Vogler = V., část obce Rozmyšl, LOK, 23
Vohhäusel = zaniklá samota Vohhäusel (Litoltov), vojenské pásmo, KVA, 16
VOJTANOV=VOITERHREUTH,obec-kata-str, dnes samostatná obec (4 části), SKA, 54
VOJTĚŠÍN = WOITESCHIN, býv.katastr obce Štipoklasy, dnes část obce Úněšov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 39
VOKOV = WOGAU, katastr, obec Třebeň, CHE, 51
Volfštejn = Wolfsberg, zaniklá obec na Vlčí hoře, obec Třebel, PLA, 36
VONŠOV = FONSAU, katastr, obec Nový Drahov, SKA, 53
Vonšovský mlýn = zaniklý mlýn Wonscha-mühle na Kosím potoce u Valů,KYN, 5
VRANOV = FROHNAU, samostatná obec-katastr, zaniklá, SOK, 24
VRBICE u Bezdružic = FÜRWITZ, býv.obec-katastr, dnes - část obce Lestkov, BEZ, 36
VRBOVÁ = FÜRWITZ, katastr, pol. obec Nebanice, CHE, 50
VŘESOVÁ = DOGLASGRÜN, samostatná obec-katastr, LOK, 22
VŠEBOROVICE = SCHOBROWITZ, býv. obec-katastr, dnes - část obce Dalovice, KVA, 16
VÝHLEDY = STEINGRÜN, samostatná obec-katastr, AŠ, 58
VYSOČANY = WISCHEZAHN, zaniklý katastr obce Vyškovice, dnes část obce Ovesné Kladruby, TEP, 11
VYSOKÁ = MAIERSGRÜN, dnes část obce Stará Voda, KYN, 4
Vysoká Pec = Hochofenhäuseln (Skláře-Mariánské Lázně), MAR, 3
Vysoká Pec = zaniklá osada Am Hochofen, o bec Ostrov n.O., KVA, 16
VYSOKÁ u Karlových Varů = HOHENDORF, býv.obec-katastr, dnes část obce Dalovice, KVA, 15
VYSOKÉ JAMNÉ = HOHENJAMNY, býv. obec-katastr, dnes část obce Lestkov, BEZ, 37
VYSOKÉ SEDLIŠTĚ = HOHENZET- LISCH, býv.obec-katastr, dnes část obce Planá, PLA, 34
VÝSPA = DÜRRENGRÜN, samostatná obec- katastr, 2 km západně Lubů, SKA, 52
VÝŠKOV = WASCHAGRÜN, býv.obec-katastr, dnes část obce Chodová Planá, PLA, 36
VYŠKOVICE = WISCHKOWITZ, zaniklá obec-katastr, dnes osada obce Chodová Planá, okres Tachov, TEP, 11

Waffenschmiede = W., zaniklá část obce Krásná Lípa, SOK, 27
Wajcův mlýn = zaniklý mlýn Veitzenmühle alias Weitzermühle (Domaslav), BEZ, 36
Wakdhütte = samota Waldhütte, obec Kopanina, SKA, 52
Waldhaus = samota Waldhaus, obec Chodský Újezd, PLA, 34
Waldhecht = W., část obce Dolní Nivy, SOK, 26
Walzwerk = samota W., 1 km severových. obce Dvorečky, SOK, mapa
Watschenmühle = zaniklý mlýn Watschenmühle mezi Horním a Dolním Žandovem, obec Dolní Žandov, KYN, 5
Wehrmühle = mlýn W., obec Rájec, LOK, 22
Werkschmiede = W., část osady Kytlice, SOK, 24
Wernerův mlýn= Wernermühle, obec Nová Ves, SKA, 53
Wetterhütte = samota Wetterhütte, obec Skalná, SKA, 54
Wies = samota Wies, obec Háje u Chebu, CHE, 49
Wiesenthal - samota W., 2 km jižně Slavkova, část obce Horní Slavkov, LOK, 23
Wieshütten = zaniklá osada W., 1 km jižně obce Paseka, obec Lobzy, SOK, 25
Wildenhof = samota Wildenhof, jižně samoty Hechthau, obec Háje u Chebu, CHE, 49
Windhof = dvůr W., 1 km vých. Slavkova, část obce Horní Slavkov, LOK, 23
Winterleiten = osada Winterleiten (Teplička), BEČ-TEP , 9
Wolfshof = dvůr W., 2 km severozáp. Slavkova, část obce Horní Slavkov, LOK, 23
Wöllnerhäuser = samota Wöllnerhäuser, obec Luby, SKA, 53
Wöllnerhof = dvůr Wöllnerhof, obec Horní Luby, SKA, 53

Zadní Domky = Hinter Häuser, zaniklé, 1 km sev. Týmova, SOK, mapa
ZADNÍ CHODOV = HINTERKOTTEN, býv. obec-katastr, dnes - samostatná obec (2 části), PLA, 34
ZÁDUB = HOHENDORF, dnes samostatná obec Zádub-Závišín (3 části) , MAR, 3
ZÁDUB = SADUBA, býv.obec-katastr, dnes - část obce Olbramov, BEZ, 38
Zádubská výšina = Hohendorfer Höhe, zaniklá kavárna ( Zádub), MAR , 3
Zaharaberg alias Zehrerberg = Z., část obce Křemenitá, LOK , 22
ZÁHOŘÍ u Černošína = SAHORSCH, zaniklá býv. obec-katastr (obec Černošín), PLA, 35
ZAHRÁDKA = SAHRAT, býv. obec-katastr, dnes část obce Teplá, TEP, 10
Zaječí dvůr = zaniklý dvůr Haselhof (Kynžvart), KYN, 4
Zaklovy domky = osada Säckelhäuseln (Klášter Teplá), dnes část obce Teplá, TEP, není
Zámecké Předměstí = Schloss-Vorstadt, zaniklá čtvrť obce Planá, PLA, 35
Zámecký mlýn = mlýn Schlossmühle, obec Třebel, PLA, 36
Zámecký mlýn = Schlossmühle, obec Skalná, SKA, 54
Zámecký vrch = býv. vyhlídka Meczery-höhe (Háje), KVA, 15
Zapfenmühle = zaniklý mlýn Zapfenmühle, Klášter Teplá, TEP, 11
Zátiší = samota Haselbeint (Jenišov), KVA, 15
ZÁVIŠÍN = ABASCHIN, dnes obec (3 části), MAR, 3
Zbrojní hamr = Waffenhammer, část obce Kolová, SOK, 25
ŽĎÁR = BRAND Hinter- Mittel-, Vorder-, býv.obec-katastr, dnes - část obce Chodský Újezd, PLA, 34
Ždírnice = Schirnitz, osada obce Dolní Žan-dov při Chebské silnici, KYN, 5
ZECH = ÚDOLÍ (Cech), samostatná obec-katastr jižně Lokte, LOK, 23
Zechthal = Cechové údolí, Z., část obce Bošířany, zaniklé, LOK, 23
ZELENÁ = GRÜN, katastr obce Skalná, SKA, 54
Zelená hora = samota Grünberg, obec Bečov, BEČ- TEP, 8
ZELENÝ HÁJ = HAGENGRÜN, katastr obce Vojtanov, SKA, 54
Železný dvůr = Eisenhof, část obce Chodov, LOK, 22
Železný Hamr = Eisenhammer, zaniklá část osady Novina, obec Lobzy, SOK, 25
Železný Hamr = samota Eisenhammer, obec Výspa, SKA, 52
Ženský dvůr = samota Frauenhof, obec Hlin-ky, dnes obec Stanovice, BEČ-TEP, 8
ŽERNOVNÍK = SCHIRNIK, býv.obec-katastr, dnes - část obce Bezvěrov, okr. Plzeň-Sever, BEZ, 38
ZHOŘEC = HURZ, býv.obec-katastr, dnes část obce Bezdružice, BEZ, 37
Zhořec = samota Huritzberg, býv.obec Hlinky, dnes část obce Stanovice, BEČ-TEP, 8
Zieglerhäusl = Z., část obce Stará Chodov-ská, LOK
Zieglerův dům = býv. samota Zieglerhaus (Doubí), KVA, 15,
Zierhäusel = býv. osada Zierhäusel alias Ziermühle (Kořen), BEZ, 37
Zigeunerspitz = Z., část obce Čistá u Sokolova, SOK, 25
ŽIRNICE = SCHIRNITZ, německy též Neuhaus, katastr, část býv. obce Jesenice, CHE, 49
ŽÍROVICE = SIRMITZ, samostatná obec-katastr, SKA, 54
Žižkův mlýn = mlýn Zischkagrund (Kon-stantinovy Lázně), BEZ, 38
Žižkův mlýn = mlýn Tschischkamühle, obec Bezdružice, BEZ, 39
ZLATÁ = GOLDDORF, katastr, osada obce Kamenný Dvůr, SOK, 27
Zlatý mlýn = mlýn Schladamühle, obec Chodský Újezd, PLA, 34
Zlatý mlýn = mlýn Schladamühle, obec Planá, PLA, 35
ZLIV = SCHLIEF, býv.obec-katastr, dnes část obce Planá, PLA, 35

Příklady zaniklých českých názvů na rakousko-uherských mapách:

Bytkov (1890,1910) = Pytlov u Černošína
Citejcov u Cidic (1890) = Kytlice u Citic
Děpoltice (1890) = Děpoltovice u Hroznětína
Fonsava (1890)= Vonšov u Chebu
Glazov (1890) = Neblažov u Tachova
Hoštice (1890, 1910) = Hoštec u Teplé
Jadruše Horní a Dolní (1890) = Jadruže u Tachova
Javoří (1910) = Javorná u Bochova
Kacengrýn (1890) = Kacéřov
Khoava (1890) = Kyjov u Chod. Plané
Kladruby Habrové (1890) = Ovesné Kladruby
Kolava (1890) = Kohlhau, Kolová u Karl.Varů
Kotlijov (1890) = Kotigau, Chotíkov u Kynšperku
Křenov (1890) = Křínov u Plané
Lautrbach (1910) = Litrbachy Město zaniklé
Libenava (1890) = Libnov u Sokolova
Lindava (1890,1910) = Lipina Horní a Dolní u Chebu
Mariánský Chlum (1910) = Chlum sv.Máří
Michelsberk (1890,1910) = Michalovy Hory
Nová Rolava (1890) = Nová Role
Olovnice (1890) = Oloví
Palice (1890,1910)= Palič u Žandova
Perlsberk (1890) = Lazy
Pírkov (1890) = Březí u Tachova
Přezava (1890) = Březová
Sangrberk (1910) = Prameny
Staň (1890) = Stan u Kořene
Trosava (1890) = Dražov
Újezd Nahý (1890) = Nahý Újezdec
Vildštejn (1890) = Skalná
Zvodava (1890) = Svatava
 





Literatura a prameny


HLAVNÍ PRAMEN

Orts-Repertorium für das Königsreich Böhmen (1900), K.k.Statthalterei-Buchdruckerei, Prag, 1907, 780 s.

OSTATNÍ LITERATURA a PRAMENY

AUGUSTIN Milan: Akce D - vysídlení Doupovska v letech 1953-1954, in Historický sborník Karlovarska II., Státní okresní archiv, Karlovy Vary, 1994
KLEMENT Franz: Der politische Bezirk Tepl, Hermann Holub, Tachau, 1882
LERCH F.: Unsere Heimat - eine Heimatkunde des Weseritzer Gerichtsbezirkes, Brüder Butter, Chomutov, 1936
Malý lexikon obcí 1996 - Západočeský kraj , Český statistický úřad divize Plzeň, I. a II.díl, 1996
PROFOUS Antonín: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl I. (A-H) 1947, II. (CH-L) 1949, III. (M-Ř) 1951, IV. (S-Ž), spoluautor Jan Svoboda, 1957, /V. (dodatky)/, Česká akademie věd a umění , Praha
Sudetendeutsches Ortsnamenverzeichnis, Verlagshaus Sudetenland, München, II.Auflage, 1987
SVOBODA Jan, ŠMILAUER Vladimír: Místní jména v Čechách - dodatky k dílu Antonína Profouse, Praha, 1960
BURDOVÁ Pavla: Změny názvů obcí a osad v západních Čechách po roce 1945, I. část Bývalý Plzeňský kraj, II. část Bývalý Karlovarský kraj, in Sborník Minulostí Západočeského kraje VIII./1971, s.209-218, IX./ 1972 , s. 199-220

MAPY

"Karte Tepl-Weseritzer Bezirkes", měřítko 1:144 000, Lithografie et Actiengesellschaft Bohemia, Prag, cca 1880 (29.)
"Severozápadní Čechy - Rudohoří", měřítko 1:200 000, černobílé, neznámý vydavatel a místo, cca 1890 (11.)
Brunclík J. : "Podrobná místopisná mapa Království Českého podle politických okresů", měřítko 1:560 000, III.vydání, Josef Švíkal, Mladá Boleslav, cca 1910
"Karte - Eger" (oblast Plauen-Hof-Weiden-Loket-Mar.Lázně-Ronsperg), měřítko l: 200 000,, W.Kotzauer, K.u.k. Militärgeographisches Institut, 1914 (10.)
"Umgebungskarte der Kurstadt Marienbad" - měřítko 1:50 000, Militärgeographisches Institut , E.A.Götz, Marienbad, cca 1918
Zirwick Hans "Karte des politischen Bezirkes Plan-Weseritz", měřítko 1:50 000, vydal Gustav Richter, Marienbad, cca 1925 (12.)
"Mariánské Lázně - speciální mapa", měřítko 1:75 000, podle reambulace 1925, část. opravy 1934, Vojenský zeměpisný ústav, Praha 1934 (1.)
"Město Teplá - speciální mapa" (oblast Bezdružice-Manětín-Město Touškov), měřítko 1:75 000, Vojenský zeměpisný ústav, Praha 1934
"Karte des Deutschen Reiches, Großblatt 125 - Marienbad-Karlsbad" (oblast Tirschenreuth-Rabštejn a Stříbro-Karl.Vary), měřítko 1:100 000, Reichsamt für Landesaufnahme, Berlin, 1941
"Umgebung von Marienbad" - Vergrößerung aus der Karte des Deutschen Reiches, měř. 1:50 000, Reichsamt für Landesaufnahme, Berlin, 1941
"Západočeská lázeňská oblast", měřítko 1:200 000, Zeměměřičský ústav Praha 1946, vydal Hyža-Šilhavý, Pernink u Karl. Varů, 1947, (16.)
Speciální vojenská mapa oblasti Sokolov - Karlovy Vary - Chomutov, býv. přísně tajná kartografie, měřítko 1:100 000, cca 1952 (40.)
Speciální vojenská mapa oblasti Mariánské Lázně - Plzeň, býv. přísně tajná kartografie, měřítko 1:100 000, cca 1952 (40.)
"Mapa správního rozdělení ČSSR - Západočeský kraj" s označením okresních hranic před rokem 1960 a po roce 1960, měřítko 1:200 000, Ústřední správa geodézie a kartografie Praha 1960, II.vydání 1965 (3.)
"Západočeské lázně", měřítko 1:100 000, Kartografie Praha, Kartografické nakladatelství, 1967
"Mapy okresů ČSSR - okresy Cheb a Sokolov", dvě mapy: Sever a Jih, III vydání, měřítko 1:50 000, vydal Český úřad geodetický a kartografický 1971, tisk Kartografie n.p.Praha, 1977 (50. - 51.)
"Západočeské lázně - soubor turistických map čís. 2" , měřítko 1:100 000, III.vydání, redaktor Ivan Beneš, Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988
"Egerland Karte", měřítko 1:200 000, Falkenberg, rok neudán (cca 1990)
Zweisprachige Strassenkarte "Tschechische Republik, Egerland-Nordböhmen" - 1:200 000, Höfer Verlag, Dietzenbach, cca 1990
"Český Les - Mariánské Lázně", soubor topografických map, měřítko 1:50 000, vydalo Naše vojsko s.p. Praha, tisk Vojenský zeměpisný ústav Praha, 1991
"Západočeské lázně - soubor turistických map čís. 2" , měřítko 1:100 000, redaktor Ivan Beneš, vydavatel a tisk Kartografie s.p. Praha, 1991
"Tachovsko a Český les - soubor turistických map čís.45", měřítko 1:100 000, redaktor Ivan Beneš, vydal a tiskl Kartografie s.p. Praha, 1992
" Okolí Mariánských Lázní", turistická mapa čís. 29, měřítko 1:50 000, redaktor Roman Jelínek, vydavatel Kartografie s.p. Praha, tisk Vojenský kartografický ústav, Praha 1992
"Karlovarsko", turistická mapa čís. 16, měřítko 1:50 000, redaktor Roman Jelínek, vydavatel a tisk Kartografie s.p. Praha, 1992
"Podrobná turistická mapa na podkladě vojenské topografické mapy čís. 1 - Ašsko a Chebsko", měřítko 1:50 000, redaktor Jiří Rohlík, Edice Klubu českých turistů, Praha 1991
"Podrobná turistická mapa na podkladě vojenské topografické mapy čís. 28 - Český Les - sever", měřítko 1:50 000, redaktor Jiří Rohlík, Edice Klubu českých turistů, Praha 1993
 






 

HAMELIKA, vlastivědné materiály z Mariánskolázeňska. připravil Ing. Richard Švandrlík. Dvojčíslo (5.6.) Hameliky XXI. ročníku (pořadové číslo 267-268.), Mariánské lázně - vyšlo 10. července 1997.